NSZ Bradáčová, NKU, policie stíhat Pavla za miliardy Zelenskému. Povstane protesty politiků i opozice, odboráři, akademici, zemědělci, lidí z továren, celého národa, jako za Havla? Host exkomunsty Pavla Zelenský v ČR za 232 miliard korun. Ing. Babiš proti Pavlovi varoval před jeho volbou na Hrad. ČT z toho měla senzaci.

EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK:

 Do Prahy po dvou letech přiletěl na „přísně utajovanou“ a zj. přísně střeženou návštěvu ukrajinský prezident Zelenskyj. Pro Pražany a návštěvníky Prahy to znamenalo zejména omezení provozu v areálu Pražského hradu.

Podle Kielského Institutu pro hospodářství, Česká republika ke konci února tohoto roku přispěla na ukrajinskou věc neuvěřitelnou částkou 232 miliard Kč. Nemám, proč bych tuto informaci renomované německé instituce rozporoval. V pořadí zemí, pokud jde o přispěvatelství na záležitosti Ukrajiny, je Česko na 8. místě. Rozsahem své pomoci se dostalo i před (trochu vyšumělé) velmoci, jako je např. Francie.

Zatím nikdo z vládních činitelů nespecifikoval, z čeho se částka 232 miliard Kč skládá. V každém případě je to částka obrovská, z níž jenom část představuje materiální pomoc zbraňového charakteru. K tomu by bylo potřeba ještě připočíst desítky, možná stovky milionů korun, které jdou na Ukrajinu ze soukromých zdrojů. Část z nich představují humanitární dary, což je správné, ale část je rovněž zbrojního charakteru.

Vláda by ale předně měla především doložit, jaká je vlastně struktura  pomoci ukrajinské věci v objemu 232 miliard, nežli se pustí na Ukrajině do dalších výdajů.

To, že špičky vládní koalice pokračují ve své ukrajinské politice i nadále je zřejmé i po této státní návštěvě ukrajinského prezidenta. Prezident Pavel mu slíbil muniční podporu a bylo by zajímavé vědět, kolik nás to bude stát.

Pokud jde o zmiňovanou obnovu několika nemocnic na Ukrajině, předpokládám, že tato pomoc půjde na vrub Evropské unie a jejích financí. A že bude poskytována až po ukončení války na Ukrajině. Do té doby to nemá velký smysl.

Fantazírování prezidenta Pavla a dalších činitelů vládní moci o brzkém členství Ukrajiny v EU je také  nesmyslné. Všichni dobře informovaní vědí, že to bude trvat ještě dlouhá léta.

A přijetí Ukrajiny do NATO je podle názoru současné americké vládní administrativy úplnou chimérou. A z toho by měli vycházet čeští i ukrajinští politici. Ing. Jiří Paroubek, expremiér Paroubek ČR, server vasevec.cz

X X X

 EXPREZIDENT  KLAUS: GEN  PAVEL  ZELENSKÝM  ZAPOMĚL  I  NA  KONEC  VÁLKY

  Klaus se podivuje, že ho Hrad nepozval na slavnostní večer k výročí konce války

Bývalý prezident Václav Klaus se podivuje, že nedostal pozvánku na slavnostní večer k 80. výročí konce druhé světové války – Dne vítězství za účasti prezidenta Petra Pavla. „Osmého května se pořádá jakýsi večer k osmdesátému výročí konce 2. světové války. Bývalý prezident není pozván na Pražský hrad,“ řekl v pondělí večer Klaus při přednášce Od Beneše po Ukrajinu.

 .Mluvčímu prezidenta poslal iDNES.cz dotaz, zda je pravda, že Hrad Klause nepozval, a pokud je to pravda, tak proč. „Pozval Hrad Miloše Zemana?“ dostal také mluvčí prezidenta dotaz. Zatím bez reakce.

Při přednášce se Klaus věnoval zejména propagaci své stejnojmenné knihy „Od Beneše po Ukrajinu: 80 let od konce 2. světové války“, kterou napsal a minulý týden pokřtil.

Na Novotného lávce v centru Prahy, kde se Klausova přednáška konala, ji také zájemcům, kteří si ji na místě mohli koupit, podepisoval.

„My žijeme ve světě totální adorace menšin, většiny jsou zlo a menšiny dobro. V dnešní době, kdy dominují menšiny, by žádné Československo nemohlo vzniknout,“ tvrdil bývalý prezident.

Viníka druhé světové války vidí jen jednoho. „Nezpůsobily ji dva diktátoři a dvě země. Tu válku způsobil jen jeden z nich. Světové mocnosti vyhlásily válku Německu, ne Sovětskému svazu,“ řekl Klaus.

 Nezmínil se ovšem o paktu Molotov – Ribbentrop, který podepsali před druhou světovou válkou tehdejší ministři zahraničí nacistického Německa a Sovětského svazu a jímž si dva totalitní režimy rozdělily území Evropy jako svou kořist. Ze spojenců se stali nepřátelé až ve chvíli, kdy Německo zaútočilo v červnu 1941 na Sovětský svaz.

Klaus komentoval i současnou situaci v Evropě, kdy se Ukrajina musí bránit ruské agresi. A některé státy se jí snaží pomáhat dodávkami zbraní, Česká republika muniční iniciativou.

„Nikoli mír, ale válka je považována za cíl mnoha evropských politiků. Začala být považována za legitimní metodu řešení sporů a já myslím, že to k ničemu nevede,“ řekl Klaus. Neupřesnil nicméně, které konkrétní lidi měl na mysli. Válku jako řešení z politiků vnímá především Vladimir Putin, který v loňském rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem dokonce obhajoval Hitlerův vpád do Polska.

 X X X

 V Polsku Ukrajinci skupují byty. Za hotové

Za hotové, v nejdražších městech – nejlépe Varšavě, Krakově a Vratislavi. Polský trh nemovitostí přebírají ukrajinské agentury, varují polské realitní kanceláře.

Prodej bytů zakoupených v Polsku cizinci roste. V loňském roce byl uskutečněn rekordní počet transakcí – 17 330 o celkové ploše 1 008 409,75 m2. O rok dříve – přes 14 tisíc. Cizinci si nejčastěji kupovali byty ve velkých městech, jako je Varšava (3 535 bytů), Krakov (1 523) a Vratislav (1 491). V roce 2023 tvořil podíl  nákupů nemovitostí cizinci přibližně 6 procent.  Vzhledem k tomu, že tržby v roce 2024 klesly, by se podíl cizinců jako kupujících mohl zvýšit na něco málo přes 10 %. – říká Ewa Palus, hlavní analytička portálu Tabelaofert Nieruchomości.

„Největší počet prostor (bytových i komerčních) podle rozlohy si cizinci koupili v následujících vojvodstvích: Mazowieckie (508 133,89 m2), Dolnoslezské  (216 377,70 m2) a Malopolské vojvodství (123 837,27 m2). Analýza dat z posledních let ukazuje, že Varšava je rozhodně městem, kde jsou cizinci nejochotnější kupovat nemovitosti,“ odpovědělo ministerstvo vnitra a správy listu „Rzeczpospolita“. Statistiky ukazují, že většinu bytů koupili Ukrajinci, dále Bělorusové, Rusové, Indové, Britové a Vietnamci. Průměrná plocha byla 58,31 m2.

Proč jsou velká, ale zároveň nejdražší města oblíbená?  Cizinci si nejčastěji kupují byty za účelem investice, a to v nových sídlištích. Chtějí na tom vydělat, protože Polsko je rozvíjející se a do budoucnosti orientovaný trh. Je zde ovšem také velká skupina cizinců, kteří sem přišli, žijí zde již nějakou dobu, chtějí se zde usadit, a proto se rozhodnou koupit si byt – vysvětluje pro „Rz“ Patrick Pieta, senior makléř společnosti Hamilton May. Nejčastěji kupují byty (i ve velkém) za hotové, bez úvěrů. Patrick Pieta: – Myslí si, že Varšava je levná, protože v Kyjevě, obzvlášť před válkou, byla dražší.

Proč jsou velká, ale zároveň nejdražší města oblíbená?  – Cizinci si nejčastěji kupují byty za účelem investice, a to v nových sídlištích. Chtějí na tom vydělat, protože Polsko je rozvíjející se a do budoucnosti orientovaný trh. I když je zde také velká skupina cizinců, kteří sem přišli, žijí zde již nějakou dobu, chtějí se zde usadit, a proto se rozhodnou koupit si byt – vysvětluje pro „Rzeczpospolita“ Patrick Pieta, makléř společnosti Hamilton May.

Zahraniční investoři podle něj nejčastěji kupují byty (i ve velkém) za hotové, bez úvěrů.  Varšava je podle nich levná, protože v Kyjevě, obzvlášť před válkou, byla dražší. Navíc v době konfliktu na východě Ukrajiny přišli do Polska zpravidla dobře situovaní Ukrajinci.

Zákon z roku 1994 neodpovídá realitě, kterou dnes máme v Polsku v kontextu obrovského počtu cizinců a geopolitické situace. Změníme to? Těžko říct, říká nám jeden z politiků z vládnoucího tábora. Až ve 143 případech vydalo ministerstvo vnitra a správy zamítavé rozhodnutí. Mezi důvody patřilo například nedoložení zdrojů peněz na nákup, nebo dokonce bezpečnostní riziko. Problém je, že polovina bytů v Polsku byla zakoupena bez povolení.

Podle Ewy Palusové „v současné době není dopad nákupů cizinců na polský trh velký, i když se může zvýšit.“ – Migrační procesy postupují, stále více cizinců, kteří přišli do Polska před několika lety, si nyní chce koupit vlastní byt. Cizinci však mají na situaci na trhu s pronájmy mnohem větší vliv, protože většina z nich začíná své dobrodružství v Polsku právě pronájmem.

Velký počet cizinců, kteří v současné době žijí v Polsku, zejména občanů Ukrajiny a Běloruska (odhadem kolem 2 milionů lidí), vytváří významný trh pro pronájem a prodej nemovitostí. Na polském trhu se objevily nové zprostředkovatelské agentury provozované ukrajinskými občany, které svou nabídku zaměřují především na klienty z východní Evropy. Často se propagují prostřednictvím platforem, jako je Telegram. A panují k nim výhrady. Kopírují nabídky z polských kanceláří bez souhlasu nebo dohody. Zažili jsme situace, kdy se ukázalo, že klient z východní Evropy je agent, který kontaktoval majitele naší nabídky nemovitosti bez našeho vědomí a bez předchozí domluvy s námi, stěžují si polské realitní kanceláře.

Vybráno z Niezaleźny dziennik polityczn. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Orbán: Nerozhoduje prezident v Kyjevě ani byrokraté v Bruselu

 Viktor Orbán v neděli ostře reagoval na slova Volodymyra Zelenského, který v rozhovoru pro ukrajinský tisk řekl, že až 70 procent Maďarů podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie. Maďarský premiér zdůraznil, že o rozhodnutích Maďarů nerozhoduje prezident Ukrajiny ani úředníci EU.

„Pane prezidente! O tom, co si Maďaři myslí, nerozhoduje prezident v Kyjevě ani byrokraté v Bruselu. Bez Maďarska neexistuje žádné ukrajinské členství v Evropské unii,“ napsal Orbán v neděli na Platformě X.

„Každý Maďar bude mít v této záležitosti slovo. Ať se vám  to líbí, nebo ne. To je to, co tady děláme,“ zdůraznil.

Volodymyr Zelenskyj  v rozhovoru s novináři prohlašoval, že až 70 procent Maďarů podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie, a to navzdory odporu premiéra Viktora Orbána. Maďarského lídra také obvinil z manipulace s výsledky průzkumů veřejného mínění, aby ukázal, že společnost se staví proti integraci Ukrajiny do EU.

Zelenskyj obvinil Orbána z kroků, které považuje za „velmi nebezpečné“ pro celou Evropskou unii. „Vidíme to a bedlivě to sledujeme,“ řekl ukrajinský prezident a dodal, že Ukrajina pravidelně poskytuje informace o této problematice svým mezinárodním partnerům.

Budapešť odmítá souhlasit s členstvím Ukrajiny v EU a NATO také s ohledem na politiku Kyjeva vůči maďarské menšině v zemi, server vasevec.cz

 X X X

 Alternativa pro Německo vrací úder. Podala žalobu kvůli označení za extremistickou

AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby svoji zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby. 

Strana Alternativa pro Německo (AfD) dnes podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové.

AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby. Podle mluvčího Weidelové Daniela Tappa dnes strana žalobu skutečně podala, a to u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí. Strana chce žalobou dosáhnout toho, aby nebyla nadále označovaná za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity.

Obraz mučedníka?

BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku.

Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii.

Politici stran budoucí německé vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se podle dosavadních vyjádření neshodují, zda by měli nyní usilovat o zákaz AfD. Podle některých by to stranu jen posílilo a pomohlo jí udržovat obraz mučedníka. Někteří politici navrhují, aby se pozornost nyní zaměřila na úředníky, kteří jsou členy AfD. Úředníci totiž skládají v Německu přísahu, že budou věrni ústavě, jejich členství v prokazatelně pravicově extremistické straně by ale mohlo být s touto přísahou v rozporu.

 X X X

 SOUDCI   S  TRUMPEM  PROTI  SVOBODNÉ  EVROPĚ

Soud podpořil Trumpa: Může dál blokovat miliony pro Rádio Svobodná Evropa

Federální odvolací soud ve Washingtonu ve čtvrtek rozhodl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa může prozatím nadále zadržovat finance pro rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), Rádio Svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Networks). Tyto federálně financované organizace poskytují zpravodajství v zemích s omezenou svobodou tisku. Informuje o tom deník The New York Times (NYT).

Odvolací soud zrušil části rozhodnutí dvou soudů nižší instance, které v dubnu Trumpově administrativě zakázaly financování těchto stanic zcela ukončit. V platnosti odvolací soud ponechal tu část předchozího soudního rozhodnutí, která požadovala, aby Trumpovi činitelé vrátili novináře stanice Hlas Ameriky na jejich pozice a umožnili obnovení jejího vysílání.

Na rozdíl od Hlasu Ameriky, který je státním subjektem, jsou ostatní tři zpravodajské stanice soukromými neziskovými organizacemi, které mají nezávislé orgány pro přijímání zaměstnanců. Téměř veškeré peníze však dostávají od amerického Kongresu.

Rozhlasové stanice kvůli blokaci omezily provoz a hrozí jim konec

Nynější rozhodnutí odvolacího soudu jen dočasně blokuje rozhodnutí soudu nižší instance, dokud soudci odvolacího soudu nerozhodnou o zrušení rozhodnutí soudu nižší instance a zároveň nevynesou konečný verdikt.

Před vynesením rozhodnutí měla Trumpova administrativa podle soudních spisů poslat těmto zpravodajským organizacím do dnešního dne asi 15 milionů dolarů (329 milionů korun). Tyto peníze zahrnovaly 12 milionů dolarů (263 milionů korun) na dubnové financování RFE/RL, které Trumpova administrativa několik týdnů zadržovala.

Postižené rozhlasové stanice musely činnost začít omezovat v březnu, kdy Trumpova administrativa omezila jejich financování. Vypověděly smlouvy s novináři na volné noze, nemohly zaplatit nájemné za kanceláře a zaměstnance poslaly domů s náhradou mzdy kvůli překážce v práci, píše NYT. Právníci RFE/RL uvedli, že stanice bez přísunu dalších finančních prostředků ukončí činnost do června. Rádio Svobodná Asie v březnu poslalo většinu svých zaměstnanců na neplacené volno.

Trump útočí na veřejnoprávní média, Reportéři bez hranic varují před krizí

Čtvrteční soudní rozhodnutí je částečným vítězstvím pro Trumpa, který redakce rozhlasových stanic obvinil z šíření protiamerické a stranické propagandy. Trump rovněž na minimum zredukoval činnost Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která má na starosti vyplácení finančních prostředků a dohled nad činností těchto zpravodajských organizací.

Francouzská nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) dnes zveřejnila zprávu o svém Světovém indexu svobody tisku, podle které nezávislá média v Evropě a Střední Asii včetně RFE/RL čelí nevídané ekonomické krizi z velké části umocněné zmrazením americké finanční pomoci. Ekonomický tlak je podle RSF významný faktor, který přispívá k úpadku svobody tisku.

Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS a NPR k federálním dotacím. Bílý dům ve zveřejněném dekretu tvrdí, že míří proti tomu, aby údajně předpojatá média získávala finance z daní Američanů.

RSF dnes odsoudila „znepokojivé zhoršení“ svobody tisku ve Spojených státech.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Od literatury k vrcholu evropské justice. Předsedou štrasburského soudu Francouz Guyomar

Nově zvolený předseda Evropského soudu pro lidská práva Mattias Guyomar Foto: ESLP

 Francouze s barvitou právní zkušeností a úctyhodnou řadou funkcí zvolil svým novým předsedou Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Soudce Mattias Guyomar původně vystudoval moderní literaturu. Ve francouzském ústavním soudu působil jako soudce pro naléhavé případy. U ESLP začínal na seznamu ad hoc soudců. Poznal jsem ho jako slušného, chytrého člověka, je to dobrá volba, řekl České justici někdejší soudce ESLP Aleš Pejchal.

Francouzský soudce Mattias Guyomar nahradí od 30. května 2025 ve funkci předsedy ESLP slovinského soudce Marka Bošnjaka. Marko Bošnjak předsedal Soudu jen jedenáct měsíců, neboť mu skončil mandát soudce, jak Česká justice rovněž informovala.

Muž, který má čas, bude-li mít chuť

Volbu Francouze ocenil někdejší soudce ESLP zvolený za Českou republiku Aleš Pejchal: „Myslím, že Francouz Mattias Guyomar je v danou chvíli velmi dobrá volba. Poznal jsem ho jako slušného, chytrého člověka, se kterým se dalo dobře diskutovat. Například podpořil, jako jeden z mála ,západních‘ soudců projekt ,Judge Emeritus‘, který jsme připravili s Krzystofem Wojtyczekem,“ uvedl pro Českou justici Aleš Pejchal.

„Má před sebou ještě více jak čtyři roky mandátu soudce, takže po delší době bude mít Soud prezidenta na celé volební období. Bude tedy mít čas o něco se pokusit, bude-li mít chuť. Jsem na něj docela zvědavý,“ dodal Aleš Pejchal.

Od literatury k ústavnímu soudu

Sedmapadesátiletý rodilý Francouz vystudoval nejprve moderní literaturu na univerzitě v Nantes. Teprve poté v letech 1989–1996 studoval Institut politických studií v Paříži a Národní školu správy.

Kariéru soudce nastoupil v roce 1996, když se stal zpravodajem soudního oddělení Státní rady Francie, což je nejvyšší soudní orgán Francie na úrovni Ústavního soudu, ale s trochu jinými kompetencemi než v ČR. Současně v té době přednášel veřejné a srovnávací právo.

 Do roku 2020 působil jako generální tajemník Francouzské volební komise a v letech 1999–2002 jako ředitel Centra pro právní dokumentaci a koordinaci Státní rady a generální zpravodaj Francouzské nejvyšší rady pro integraci.

Evropský soud pro lidská práva zvolil Mattiase Guyomara (Francie) svým novým předsedou.

Soudce pro naléhavé případy

Následně už se zabýval čistě právem. Nejprve jako generální advokát (vládní komisař), poté veřejný zpravodaj u správního soudního oddělení a Tribunálu pro spory o jurisdikci v letech 2002–2011.

V letech 2004–2012 se stal docentem veřejného práva na univerzitě v Paříži na fakultě Jeana Monneta. V té době už zasedal jako člen senátu v soudním oddělení Státní rady (Ústavního soudu). U Státní rady působil až do roku 2020 jako soudce pro naléhavé případy.

Mezi výčtem jeho veřejných funkcí mezi lety 2013–2020 se pak nachází členství ve Společnosti pro srovnávací právo nebo předsednictví Francouzského institutu pro správní vědu.

Ze seznamu ad hoc soudců předsedou ESLP

Od roku 2013 byl ve Štrasburku zapsán na seznamu ad hoc soudců Evropského soudu pro lidská práva za Francii. Současně byl v totožné době kontaktní osobou pro síť soudů za Evropský soud pro lidská práva a členem Evropské organizace pro veřejné právo.

Dne 22. června 2020 byl zvolen soudcem Evropského soudu pro lidská práva za Francii. Od 2. května 2024 je vedoucím sekce Soudu.

Mattias Guyomar byl zvolen předsedou Soudu 28. dubna 2025. Funkce se ujme 30. května 2025. Funkcionáře ESLP volí plénum všech soudců. Funkční období předsedy a místopředsedů Evropského soudu pro lidská práva je tříleté.

Irena Válová, ceskajustice.cz

 X X X

 Korupční kauza Vidkun graduje. Všichni odsouzení se obracejí na Nejvyšší soud

Soud loni v říjnu vynesl pravomocný rozsudek po devíti letech od zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v Praze a Olomouckém kraji. 

 Korupční kauza Vidkun týkající se úniků informací z policejních spisů a ovlivňování kauz míří k Nejvyššímu soudu. Bývalý olomoucký krajský policejní náměstek Karel Kadlec, podnikatel Ivan Kyselý i bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD, nyní SOCDEM) podali dovolání.

V případu, který odkrývá korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli, všichni tři aktéři po celou dobu procesu popírali vinu. Kadlece vrchní soud poslal loni v říjnu do vězení na 3,5 roku, další dva odešli od soudu s podmíněnými a peněžitými tresty. Podle informací ČTK Kadlec trest ze zdravotních důvodů nenastoupil.

Soud výrazně zvýšil peněžitý trest

Jako první podal dovolání podnikatel Ivan Kyselý odsouzený za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby, kterému vrchní soud výrazně zvýšil peněžitý trest, a to z 346 000 na 1,82 milionu korun a potvrdil mu podmíněný trest.

V pátek minulý týden podal dovolání prostřednictvím svého obhájce také bývalý policejní náměstek Karel Kadlec, který podle rozsudku Kyselému předával soustavně a dlouhodobě informace z policejních spisů. „My rozhodnutí odvolacího soudu považujeme za nezákonné, proto jsme využili mimořádných opravných prostředků. Dovolání je tak podáno,“ řekl dnes obhájce Tomáš Grepl.

Odsouzení „na základě hospodských řečí“

Kadlecovi vrchní soud výrazně zpřísnil trest, místo podmínky jej poslal na 3,5 roku do vězení. Odsouzen byl za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby. Vrchní soud mu rovněž potvrdil pětiletý zákaz činnosti v bezpečnostních složkách, souběžně s uložením trestu vězení ve věznici s ostrahou mu snížil peněžitý trest ze 438 000 na 219 000 korun.

Krajský soud obdržel také dovolání bývalého hejtmana Rozbořila odsouzeného za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci. Rozbořila soud odsoudil ke dvěma letům s podmíněným odkladem na 3,5 roku a uložil mu peněžitý trest 182 000 korun.

 „Jako důvod jsme dali nezákonnost provedených odposlechů, způsob provedení odposlechů a také to, že nebylo vycházeno z právní zásady In dubio pro reo, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného,“ řekl dnes ČTK obhájce Petr Konečný. Poukázal přitom, že Rozbořil byl podle něj odsouzen na základě hospodských řečí, které nesměřovaly k trestné činnosti.

Kauzy akvaparku, HC Olomouc nebo Tesco SW

Podle rozsudku Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení, šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali, stejně jako bývalý hejtman Rozbořil, který je v celé kauze souzen za jednu věc, kdy podle rozsudku Kadlecovi nabízel za informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích úplatek. Hlavními důkazy byly odposlechy.

Zadržen i bývalý ministr Ivan Langer

Vrchní soud loni v říjnu vynesl pravomocný rozsudek po devíti letech od zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v Praze a Olomouckém kraji a 4,5 roku po otevření případu u krajského soudu. Kauza zasáhla i do nejvyšších pater policie, o místo kvůli ní přišel například šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek či bývalý náměstek ředitele protikorupční policie Jiří Jach, od policie kvůli kauze odešel i tehdejší ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) Milan Pospíšek. U soudu poté vypovídali v pozici svědků.

Zadržen a prověřován byl v souvislosti s Vidkunem i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer, v jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než 13 hodin. Blízký přítel a obchodní partner podnikatele Kyselého však nebyl obviněn a v kauze vypovídal také jako svědek., ceskajustice.cz

X X X

Tváře z Mar-a-Lago. Proč ženy v okolí Donalda Trumpa propadly plastikám

 Plné rty, přeplněná líčka, kočičí oči, nosík jako bambulka. Obličeje žen z nejbližšího okruhu amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou si natolik podobné, že se pro ně vžila přezdívka „tváře z Mar-a-Lago“. Ta odkazuje k Trumpovu plážovému resortu na Floridě, kde nejmocnější muž světa tráví spoustu času na golfovém hřišti.

Lauren Sanchezová a Jeff Bezos na inauguraci Donalda Trumpa ve Washingtonu

Ženy, které bojují s časem

Při lednové inauguraci, kdy se Trumpovi nejbližší shromáždili na jednom místě v budově Kapitolu, to nešlo přehlédnout. Prezidentovu manželku Melanii Trumpovou, „první dceru“ Ivanku Trumpovou, nynější ministryni vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických Kristi Noemovou a partnerku majitele Amazonu Jeffa Bezose Lauren Sanchezovou od sebe dělily jen metry. Jejich tváře vysochané moderní plastickou chirurgií zářily, jako by byly z mramoru.

Nejsou to ovšem jediné příklady standardizovaného vzhledu ženy ve vyšších patrech americké pravice. Charakteristické jsou pro něj upravené nosy, přifouknuté rty, facelifty a obrovské množství výplní. Malinkatý roztomilý nosík a velké rty jsou pravým opakem přirozených proporcí obličeje.

„Nejde jen o velmi vypnuté, vysoko posazené lícní kosti. Vyznačují se tím, že jejich tváře jsou trochu přeplněné,“ říká Giselle Prado-Wrightová, plastická chirurgyně z Floridy.

Ve snaze zastavit plynutí času se lidé k estetické chirurgii uchylují již od 30. let minulého století. Tehdy byly omlazovací procedury mnohem invazivnější a nepřinášely tak uspokojivé výsledky jako dnes.

K velkému posunu v tomto oboru došlo v osmdesátých letech, kdy chirurgové začali objevovat nové metody, které manipulovaly s vazy a přetvářely kůži i svaly tak, aby výsledný vzhled působil přirozeněji. Na přelomu 21. století už odborníci zvládali používat výplně a injekční materiály k omlazení tváře a napodobení liftingu bez nutnosti operace.

V reality shows jako Real Housewives se objevovaly hvězdy s napjatými rysy, jako by podstoupily lifting už před desítkami let. Dnes podobný vzhled hrdě předvádí Melania Trumpová a další dámy z konzervativní části americké společnosti.

 X X X

 Buffett opět šetří a trhy se bojí. Proč Berkshire sedí na 347 miliardách a neinvestuje?

 „Warren Buffett drží rekordní hotovost, odprodává americké akcie, obává se dluhové situace USA a předává žezlo svému nástupci Gregu Abelovi,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

 Více než 40 tisíc investorů se během prvního květnového víkendu sjelo do Nebrasky na výroční valnou hromadu Berkshire Hathaway, kde Warren Buffett, dnes již 94letý „Věštec z Omahy“, poodhalil svou aktuální investiční strategii a názory na světové události. A pro mnohé to bylo spíše překvapení než inspirace: žádné velké nákupy, rekordní hotovost a prakticky nulová aktivita na amerických trzích. Mnohé to vede k otázce: chystá se snad Buffett na krach? Na rozdíl od širšího akciového trhu, který od začátku roku stagnuje, akcie Berkshire posílily o více než 20 %. To ukazuje nejen sílu konglomerátu, ale také zájem investorů o Buffettovo uvažování v turbulentních časech, ať už jde o obchodní války Donalda Trumpa nebo rostoucí nejistotu ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky.

 Rekordních 347 miliard v hotovosti

K 1. čtvrtletí 2025 má Berkshire Hathaway rekordních 347 miliard dolarů v hotovosti, převážně v krátkodobých amerických dluhopisech. Pro představu, jak moc je to peněz, Berkshire nyní vlastní přibližně 5 % veškerého amerického vládního dluhu. Buffett odmítl, že by šlo o přípravy pro nástupce Grega Abela, prý prostě nyní nejsou levné a kvalitní podniky k nákupu. Buffett svým posluchačům připomněl, že trh akcií je vysoce iregulární a příležitosti přicházejí ve vlnách a zcela náhodně. A jednou za zhruba 5–6 let se na trhu objeví situace, kdy jsou investoři přímo „bombardování atraktivními nabídkami“ a na to možná právě čeká.

Jedno je z našeho pohledu jasné, americké akciové trhy nyní nejsou levné, a to navzdory nedávným propadům, které byly především tažené technologickými giganty. Buffett se vyjádřil i k těmto nedávným výprodejům, které označil jako nicotné a srovnal je s velkými tržními propay, které ve své kariéře zažil, kdy například akcie Berkshire zlevnily o více než 50 %, aniž by se nějak změnil fundament této společnosti. Tím také naznačil, že Berkshire se během těchto výprodejů pravděpodobně na trhu neangažovala. Index S&P 500 se letos propadl až o 15 % vlivem cleních válek, ovšem většinu této ztráty v posledních týdnech obnovil. Berkshire je adept v nakupování cenných papírů v krizových situacích. 

 Buffett je již delší dobu čistým prodejcem amerických akcií

Během posledního kvartálu se Berkshire znovu zbavovala amerických akcií, tentokrát prodala velkou část akcií Citigroup, dále pokračovala ve snižování podílu v Bank of America a opustila ETF fondy kopírující index S&P 500. Naopak už nepokračuje v prodejích Applu, který ale i nadále zůstává největší pozicí v portfoliu Berkshire, byť jeho váha klesla z 51 % na nynějších 28 %. Buffett tak podle všeho Applu stále věří, ale potřeboval „odlehčit“ portfoliu. Na straně nákupů je výčet skromný: dokupovaly se akcie energetické firmy Occidental Petroleum, menší pozice byly otevřeny u Constellation Brands a Verisign. Přesto platí, že celkově Berkshire víc prodává než nakupuje, od léta 2022 tak prodala akcie za 133 miliard dolarů, zatímco nakoupila jen za 6 miliard. Naopak má dobrý názor na akcie japonských konglomerátů Itochu, Marubeni, Mitsubishi, Mitsui a Sumitomo, které i nadále pomalu dokupuje.

 Vyjádření k celním válkám, dolaru a vládnímu dluhu

Zdaleka nejvíce publikum zajímaly názory Buffetta na celní situaci USA. Warren se na jednu stranu vyjádřil kriticky k celní politice, neboť si v procesu USA znepřátelují zbytek světa a narušují volný obchod, který je žádoucí a dává smysl. Na druhou stranu dal Trumpovi v jedné věci za pravdu a sice to, že velké obchodní deficity mohou mít na USA špatný vliv. Zakončil myšlenku tím, že Spojené státy by se neměly bát prosperity ve zbytku světa, neboť ta se bude přelévat i do států a vede to k bezpečnějšímu světu. Buffettovou největší obavou i nadále zůstává obava z jaderných válek, a to i ve světle toho, že se zvyšuje počet zemí (nyní 9), které mají tyto zbraně k dispozici.

Věštec z Omahy také projevil velké obavy ohledně stavu amerického dolaru a financí. Vládní dluh USA je nesplatitelný, to asi každý ví, co je ale nyní palčivějším problémem je státní schodek, který dosahuje 7 % hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Tato výše státního schodku dává smysl spíše v recesi, než ve zdravě rostoucí ekonomice a tento trend započala již Bidenova administrativa. Buffett potvrdil myšlenky Raye Dalia, Scotta Bessenta a dalších, když prohlásil že je potřeba dostat tento schodek na 3 % HDP USA, což je udržitelné tempo zadlužování se. Podotkl, že čím dále se USA vzdálí od 3 %, tím více nekontrolovatelná dluhová situace bude. Avšak i navzdory varováním těchto investičních gigantů, americký Kongres zatím nečiní jasné kroky ke snížení vládního schodku, protože se bojí zpomalení ekonomiky. 

Po oznámení celních opatření USA vůči světu začal prudce oslabovat americký dolar, nezajištění zahraniční investoři tak zaznamenali výrazné kurzové ztráty. Trump se netají tím, že chce oslabit americký dolar, aby podpořil domácí průmysl, a odlehčil dluhové břímě USA. Na druhou stranu slabší dolar může odradit zahraniční investory, zvýšit inflaci a podkopat status amerického dolaru jako světové rezervní měny a stabilního přístavu.

 Legenda končí? Žezlo převezme Greg Abel

Na konec více než pětihodinové seance otázek a odpovědí Buffett oznámil, že ke konci roku 2025 odstoupí ze své pozice generálního ředitele Berkshire Hathaway a navrhne Grega Abela jako svého nástupce. Buffett však do své smrti zůstane v roli poradce pro management Berkshire, obzvlášť v krizových situacích. Investoři tak zatím mohou zůstat v klidu, protože 94letá investorská legenda i nadále zůstane součástí rozhodovacího procesu Berkshire. Warren Buffett se dlouhodobě řadí mezi hrstku nejbohatších lidi na světě a své jmění plánuje pomalu rozdat na charitativní účely. Publikum zakončilo celou seanci velmi dlouhým potleskem ve stoji.

Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

  Konkláve sa blíži, kardináli sú už v Ríme. Platí prísna mlčanlivosť, za porušenie hrozí až vylúčenie z cirkvi

V Ríme už je všetkých 133 kardinálov voliteľov, ktorí od stredy budú vyberať nového pápeža, oznámil v pondelok Vatikán. Ľudia, ktorí počas konkláve vstúpia do kontaktu s kardinálmi, budú v pondelok popoludní prisahať, že zachovajú prísne tajomstvo ohľadom voľby. Mená favoritov, ktorí by mohli nastúpiť na čelo katolíckej cirkvi po zosnulom Františkovi, sa príliš nemenia, časť kardinálov však podľa svetových agentúr stále nemá ohľadom voľby budúceho pápeža jasno.

 Sľub, že budú dodržiavať prísnu mlčanlivosť, musia zložiť aj ľudia, ktorí nového pápeža nevyberajú, ale pohybujú sa v areáli Vatikánu, kde sa konkláve koná, či prichádzajú do styku s kardinálmi voliteľmi.

 Ide napríklad o pomocný personál vrátane obsluhy výťahov, členov švajčiarskej gardy, kňaza spovedníkov či lekárov a zdravotníkov. Za vyzradenie tajomstva hrozí vylúčenie z cirkvi. Pre kňazov by to znamenalo koniec ich pôsobenia a pre laický personál zrejme koniec práce vo Vatikáne.

Počas voľby sú kardináli v prísnej izolácii – nemôžu posielať správy mimo Vatikánu ani ich dostávať. Pravidlá pre voľbu pápeža Universi dominici gregis okrem iného kardinálom zakazujú dostávať tlač, počúvať rozhlas či sledovať televíziu. Pri zahájení voľby v Sixtínskej kaplnke prisahajú, že budú udržiavať tajomstvo o samotnej voľbe a jej okolnostiach.

 V stredu popoludní by malo zasadnúť k voľbe nového pápeža 133 kardinálov voliteľov zo 135, ktorí majú právo sa zúčastniť konkláve. V piatok Vatikán potvrdil, že sa konkláve nezúčastnia dvaja kardináli – Antonio Caňizares z Valencie a kardinál John Njue z Nairobi. Dnes potvrdil, že všetkých 133 voliteľov je v Ríme. Kvórum pre zvolenie pápeža tak činí 89 hlasov.

Veľký počet kardinálov, ktorí budú voliť pápeža, spôsobil vo Vatikáne menšie logistické problémy. Podľa pravidiel by kardináli volitelia mali všetci bývať v Dome svätej Marty, ktorého kapacita však nie je dostačujúca. Vatikán tak musel prispôsobiť niektoré ďalšie priestory na ubytovanie kardinálov. „Nikto nezostane na ulici,“ povedal minulý týždeň novinárom šéf vatikánskeho tlačového odboru Matteo Bruni.

Mená favoritov sa príliš nemenia

Mená favoritov v tlači sa v posledných dňoch príliš nemenili. Za veľkého favorita je považovaný kardinál Pietro Parolin, ktorý bol za vlády pápeža Františka štátnym sekretárom a tiež istou diplomatickou tvárou argentínskeho pápeža.

Parolin často vysvetľoval či miernil výroky Františka, ktorý niekedy hovoril mimo vytýčených mantinelov. Blízko k zosnulému pápežovi mal aj ďalší spomínaný favorit, filipínsky kardinál Luis Tagle, zatiaľ čo konzervatívnejšie postoje.

Niektorí kardináli však v uplynulých dňoch priznávali v rozhovoroch s novinármi, že o voľbe ešte nemajú celkom jasno. Na objasnenie myšlienok im okrem iného slúži stretnutie pred začiatkom voľby. Dnes boli na programe dve zhromaždenia av utorok sa uskutoční najmenej jedno ďalšie, uviedol Vatikán. Takzvaných kongregácií sa pritom zúčastňujú aj kardináli starší ako 80 rokov, ktorí nového pápeža nevolia. Dnes dopoludnia kardináli rokovali napríklad o úlohe žien v cirkvi či situácii v súčasnom svete. Mnohí vyjadrili nádej, že nový pápež bude pastierom blízkym ľuďom, uviedol Vatikán./agentury/

 X X X

 Česká republika se letos odpojila od ropovodu Družba a surovinu nyní dováží pouze ropovodem TAL. V produkci motorových paliv však zatím není soběstačná. Jistou část musí stále dovážet. Bratislavský Slovnaft svými dodávkami tradičně pokrýval zhruba pětinu českého trhu. Rafinerie má o export do Česka i nadále zájem. Momentálně hledá optimální směs neruské ropy, do změny technologií investuje stovky milionů eur.

 Nenápadná roura umístěná téměř na samém konci bratislavské rafinerie Slovnaft se na první pohled liší od většiny potrubí stříbrné barvy linoucího se celým rozsáhlým areálem podniku. Měří pouze pár metrů a je zelené barvy.

Slovnaft nacházející se v jihovýchodní části hlavního města Slovenska je uzavřený a přísně střežený. Nicméně tato izolovaná trubka je za dalším pletivem a pod zámkem. Ruskou molekulu určitě natankujeme i ve střední Evropě. Děje se to, je to běžná praxe.

 X X X

  LG končí s podporou všetkých svojich telefónov s Androidom. Lepšie je prejsť na inú značku

Ku koncu júna LG vypne svoje servery pre aktualizácie, čím sa ukončí možnosť sťahovania akýchkoľvek ďalších aktualizácií. Po tomto dátume už nebude možné ani obnoviť odstránené predinštalované aplikácie.

 V júni tohto roku LG definitívne a natrvalo vypne svoje aktualizačné servery pre smartfóny.

Spoločnosť LG Electronics, kedysi významný hráč na globálnom trhu so smartfónmi, oficiálne ukončí všetku softvérovú podporu pre svoje mobilné zariadenia k 30. júnu 2025. Týmto krokom sa definitívne uzatvára éra mobilných telefónov LG, ktorá sa začala v 90. rokoch a trvala do roku 2021, kedy spoločnosť oznámila, že končí s ich výrobou. Aj po tomto rozhodnutí však pokračovala v poskytovaní aktualizácií pre vybrané modely, ktorá sa týkala operačného systému Android a bezpečnostných záplat. Tá však teraz končí tiež.

K 30. júnu 2025 LG vypne svoje servery pre aktualizácie, čím sa ukončí možnosť sťahovania a inštalácie akýchkoľvek ďalších softvérových aktualizácií. Tento krok sa týka aj softvéru LG Bridge, ktorý slúžil na zálohovanie a obnovu dát prostredníctvom počítača. Po tomto dátume už taktiež nebude možné obnoviť predinštalované aplikácie, ktoré boli odstránené pri obnove zariadenia do továrenských nastavení.

Pre používateľov smartfónov LG je máj poslednou príležitosťou na aktualizáciu ich zariadení. Aj keď smartfóny zostanú naďalej funkčné, ich bezpečnostné riziká sa zvýšia v dôsledku absencie nových záplat. Okrem toho môže dôjsť k problémom s kompatibilitou nových verzií inštalovaných aplikácií.

LG vo svojom oficiálnom oznámení vyjadrilo vďaku svojim zákazníkom za ich podporu a odporučilo im, aby si svoje zariadenia aktualizovali pred uvedeným termínom. Vzhľadom na absenciu bezpečnostných záplat a aktualizácií je zrejme vhodné zvážiť prechod na inú značku smartfónov, pri ktorej nehrozí v dohľadnom čase strata softvérovej podpory./agentury/