„Současný prezident České republiky Petr Pavel, bývalý komunista a někdejší předseda vojenského výboru NATO, se ukázal jako jeden z hlavních evropských darebáků. Aktivně podporuje průběh vojenské pomoci ukrajinským nacistům. Jeho postoj kritizují nejen mnozí i čeští politici,“ míní autor článku z týdeníku Argumenty.

„V dějinách České republiky existuje ošklivá paralela mezi minulostí a současností. Dnes se tato středoevropská země opět ocitá v epicentru geopolitického konfliktu jako jeden z klíčových dodavatelů zbraní pro Ukrajinu,“ přikládá propagandista.

Východiskem jeho přirovnání se stalo nucené napojení českého průmyslu na německý v době druhé světové války. Propagandista píše, že během ní protektorátní Česko poslalo do Německa tisíce polních zbraní, téměř pět set tanků, miliardu nábojů a víc než milion pušek. Toto pak srovnává se současnou muniční iniciativou ve prospěch Ukrajiny.

Trnem v oku pro autora je i dodání raketometu RM-70, který Ukrajinci podle Moskvy použili při ostřelování Bělgorodské oblasti. Podobná tvrzení znepřátelených stran však nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„Bývalý komunistický prezident Petr Pavel si stanovil za cíl úplné zničení Ukrajinců a Rusů v konfliktu na Ukrajině,“ uzavírá autor text další z oblíbených frází ruské propagandy cílící na snížení podpory ukrajinských obránců.

\X X X

SPRÁVA  UKRAJINY  POD  OSN

Putin navrhuje správu Ukrajiny pod záštitou OSN, chce se zbavit Zelenského

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání „demokratických“ prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Bílý dům jeho nápad okamžitě zamítl s tím, že vládu nad Ukrajinou určuje její ústava.

 „Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě,“ uvedl Putin.

Jeho mluvčí Dmitrij Peskov později podle agentury TASS řekl, že o podrobnostech vnější správy Ukrajiny je zatím předčasné mluvit.

 „Putin nemá zájem na ukončení války,“ napsal na Telegramu šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko. Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, „předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky“, uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něj možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.

Rusko na Putinův rozkaz Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem vojensky napadlo v únoru 2022 a tvrdí, že cílem takzvané speciální vojenské operace je sousední zemi „denacifikovat a demilitarizovat“. Peskov řekl, že pro zavedení vnější správy Ukrajiny by hovořilo i to, že Rusko sleduje, že „v zemi nabírají na síle nacionalistické a nacistické organizace“. Obvinil také ukrajinské vedení, že ztratilo kontrolu nad ozbrojenými silami.

 „Naše vojska mají strategickou iniciativu podél celé linie dotyku a já jsem nedávno řekl, že je rozdrtíme,“ prohlásil Putin. Podle AFP v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk dodal, že „Ukrajinci by sami měli pochopit, co se děje“.

„Postupně, ne tak rychle, jak by si někteří přáli, ale přesto vytrvale a sebevědomě směřujeme k dosažení všech cílů vyhlášených na začátku této operace,“ řekl Putin.

Invazní vojska podle analytiků za cenu obrovských lidských ztrát postupují na východě Ukrajiny, špatná bezpečnostní situace je ale i na severovýchodě napadené země. V pátek ruské ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho vojska dobyla vesnici Krasne Perše v Charkovské oblasti. Ruská armáda podle ministerstva obrany dobyla také obec Gogolevka v Kurské oblasti. Ruské jednotky se z tohoto regionu snaží vytlačit ukrajinské síly, které tam pronikly loni v srpnu. Ukrajinci nyní drží několik posledních obcí z asi stovky, které loni v létě ovládly, píše agentura Reuters.

Putin zopakoval své tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá legitimitu, a prohlásil, že nelegitimní jsou i další ukrajinské orgány, píše web stanice BBC. Ruský vůdce, který se v nejvyšších mocenských pozicích v Rusku drží už čtvrt století, již dříve žádal, aby se v sousední zemi konaly prezidentské volby. Ukrajinská ústava to však v době válečného stavu neumožňuje.

 X X X

 Dohoda o ukrajinských nerostech. Co chce Trump a co za to Kyjev získá

Ještě v polovině března Donald Trump hlásal, že dohoda mezi USA a Ukrajinou o minerálech bude podepsána velmi brzy. Ačkoliv od tohoto výroku uplynuly skoro dva týdny, podpisy stále chybějí. Trump totiž svou pozornost přesunul k vyjednávání o příměří a možné privatizaci ukrajinských jaderných elektráren. I přesto ale jeho administrativa s ukrajinskými nerosty nejspíš stále počítá.

 Trump se dlouhodobě netají názorem, že USA poskytly Ukrajině v posledních letech až příliš finanční i vojenské pomoci. Nyní jeho administrativa chce, aby ukrajinská strana tuto pomoc USA opětovala. Proto je zastáncem dohody, díky které by Spojené státy získaly podíl na výnosech z ukrajinských nerostných zdrojů, píše Bloomberg.

Je otázkou, kam Trump podepsáním této dohody míří. Ukrajina totiž nemá nijak zvlášť výrazné zásoby nerostných surovin. Za zmínku stojí zejména hořčík, titan, grafit nebo uran. Některé nerosty jsou důležité pro moderní technologie, a to zejména ukrajinské lithium. Platí ale, že velká část významných ložisek se momentálně nachází na území, které je pod ruskou kontrolou.

Podle odhadů agentury Bloomberg se hodnota ukrajinských ložisek pohybuje okolo 10 bilionů amerických dolarů. Problémem ale mimo jiné je, že případná výstavba zpracovatelských závodů by byla nákladná a přinášela by také mnohé enviromentální problémy. Trumpovi se ale může zamlouvat, že i díky Ukrajině může částečně zasáhnout vůči Číně, která dnes těžbě i zpracování kovů vzácných zemin dominuje.

Trumpovi může jít i o plyn

Amerika by mohla od Ukrajiny odebírat i uhlí a zemní plyn. Podle odhadů totiž má jedny z největších zásob zemního plynu v Evropě. Disponuje také sítí plynovodů a zásobníků, které dříve zajišťovaly tranzit ruského plynu do Evropy. Ten ale na počátku roku 2025 kvůli trvající invazi skončil a jeho pokračování minimálně v blízké budoucnosti se jeví jako velmi nepravděpodobné.

Podle aktuálního znění dohody by USA a Ukrajina vytvořily jakýsi společný investiční fond zajišťující prostředky pro obnovu ukrajinského území po skončení války. Ukrajina by do něj odváděla polovinu budoucích výnosů z nerostných surovin ve státním vlastnictví. Týkalo by se to pouze nových projektů, což by však zároveň znamenalo již zmíněné masivní investice do těžby a zpracování.

Souvislost s Marshallovým plánem? Téměř žádná!

Odborníci říkají, že třeba od poválečného Marshallova plánu se americká nabídka dramaticky odlišuje. Marshallův plán byl totiž jakousi strategickou investicí do rozvoje a stability evropských ekonomik. Vedl k omezení šíření komunismu a rozšíření trhu pro americké zboží.

Americko-ukrajinská dohoda je ale úplně jiná. Podle agentury Bloomberg je na ni možné pohlížet jako na transakční smlouvu, podle které by přírodní zdroje složily jako protihodnota za dosavadní pomoc USA.

Podle odhadů Světové banky, OSN a ukrajinské vlády bude na obnovu ukrajinského území v příštích 10 letech potřeba vynaložit minimálně 520 miliard amerických dolarů.

Co tím Ukrajina vlastně získá?

Otázkou zůstává, co za takovou dohodu vlastně nabízejí Spojené státy americké samotné Ukrajině. Agentura Bloomberg upozorňuje, že Trumpova administrativa nepřišla s žádnými explicitními bezpečnostními garancemi. Hovoří pouze o jakémsi trvalém partnerství postavené na ekonomických vazbách. Zmíněné investice do společného ukrajinsko-amerického fondu mají přispívat k budoucí prosperitě, bezpečnosti i obnovy Ukrajiny.

 Trump v této souvislosti říká, že právě ekonomické propojení Ukrajiny a USA musí být pro ukrajinského prezidenta, jeho tým a celý ukrajinský lid dostačující. I ostatní evropské ekonomiky ale na ta toto ekonomické propojení pohlížějí jako na nepříliš dostačující. Obávají se, že takové ekonomické partnerství případné další ruské útoky v budoucnu nezastaví, uzavírá Bloomberg.

 X X X 

 Příměří v Černém moři Rusko bolet nebude. Uvolnění sankcí by bylo ‚injekcí‘ pro pokračování války

Černé moře bylo důležité od prvních minut plnohodnotné ruské invaze, postupem času se ale Ukrajincům podařilo ruskou Černomořskou flotilu ze západní části vytlačit a situace v oblasti se stabilizovala. Proto je také uzavření příměří v Černém moři jen minimálním ústupkem Ruska. Jeho lodě budou mít možnost plout dál, než si dnes dovolí, což v Bulharsku či Rumunsku budí obavy. Kromě toho si však Kreml od dohody slibuje i zrušení části sankcí.

 Zatímco Bílý dům slaví uzavření dohody o příměří v Černém moři, kterou Donald Trump označuje jako „velký pokrok v otázce Ukrajiny“, v Kyjevu je nadšení spíše tlumené.

Neznalost, nebo zadání od Trumpa? Witkoff má vyjednat mír, přitom papouškuje ruskou pozici

 Podle ukrajinského serveru Kyiv Independent totiž dohoda postrádá klíčové záruky, ať už jde o ochranu ukrajinských přístavů před ruskými útoky, nebo otevření blokovaného přístavu Mykolajiv.

Jeden z největších ukrajinských přístavů Rusko blokuje od roku 2022, při vývozu tak zemědělští producenti spoléhají jen na tři ukrajinské námořní přístavy, mezi kterými je Černomorsk nebo Oděsa, což pro ně znamená zvýšené náklady. Podle expertů oslovených ukrajinským serverem tak dohoda vyznívá spíš ve prospěch Moskvy.

Podle závěrů z dvanáctihodinového jednání mezi ruskými a americkými vyjednavači, které po schůzce v Rijádu zveřejnil Bílý dům, se obě strany dohodly na zajištění bezpečné plavby, eliminaci použití síly a zabránění využívat komerční plavidla v Černém moři pro vojenské účely. Spojené státy se na oplátku zavázaly, že Rusku pomohou obnovit přístup na světové trhy pro vývoz jeho zemědělských produktů a hnojiv, snížit náklady na pojištění lodí nebo rozšířit přístup k přístavům a do platebních systémů pro obchod se zemědělskými komoditami.

 „Tohle rozhodně není to, co Ukrajina potřebuje,“ říká Serhij Vovk, ředitel kyjevské poradenské společnosti Centrum pro dopravní strategie. „To, co nyní naléhavě potřebujeme, je ochrana přístavní infrastruktury před raketami a drony, ale v prohlášení Bílého domu o tom není ani slovo,“ říká pro Kyiv Independent, podle kterého Rusko od začátku invaze poškodilo nebo zničilo 385 zařízení přístavní infrastruktury.

Kreml navíc tvrdí, že příměří v Černém moři začne platit až ve chvíli, kdy budou zrušeny sankce proti ruským producentům a vývozcům hnojiv a potravin. Kromě toho ale Moskva požaduje také zrušení sankcí proti státní zemědělské bance Rosselchozbank a její návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT a chce také zrušit omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. Donald Trump přitom slibuje, že ruské požadavky na zmírnění sankcí „prověří“.

„Zásadní osvobození od sankcí by pro klopýtající ruskou ekonomiku bylo povzbuzující injekcí – Putinovi by to usnadnilo pokračovat v pozemní válce, kterou odmítá ukončit,“ varuje odborník think-tanku Atlantic Council a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John Herbst. Pokud tedy Trump touží po nastolení míru, musí podle něj změnit taktiku a udělat to, co slíbil na počátku svého druhého funkčního období, tedy zasadit Kremlu tvrdou ránu.

Mapa Institutu pro studium války ukazuje Černé moře a ukrajinská území okupovaná Ruskem | Foto: Reprofoto/Institut pro studium války

Vytlačení Černomořské flotily

Pro Ukrajinu, která po schůzce s americkými vyjednavači v saúdskoarabské Džiddě doufala v plnohodnotné třicetidenní příměří, je tak současný vývoj zklamáním. Ruský agresor se snaží klid zbraní na pozemní frontové linii co nejvíce oddálit a dohoda o příměří v Černém moři je jen slabou útěchou.

 „Rusové vědí, že musí Američanům ukázat vůli. Říct ‚ano, ale…‘. A tohle je přesně to ‚ale‘. Je to cesta nejmenšího odporu, kde to Rusko bude nejméně bolet. Pokud si vybereme ze tří možností pozemní, letecké a námořní války, nejmíň to Rusy bude bolet v námořní části, protože námořní kapacita není pro vývoj konfliktu na Ukrajině tak zásadní a je ve skrze zanedbatelná,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Zatímco dnes je situace na moři pro konflikt „zanedbatelná“, na počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byla situace jiná. Během prvního roku války ovládali Černé moře Rusové, postupem času se ale Ukrajincům podařilo převzít iniciativu. Za pomoci dronů a raket dokázali vytlačit ruské síly ze západní části moře, což je považováno za jeden z nejvýraznějších vojenských úspěchů Kyjeva v rusko-ukrajinské válce.

Symbolem tohoto úspěchu se už v roce 2022 stalo potopení ruského vlajkového křižníku Moskva, největší ruské nebo sovětské válečné lodi, která byla od druhé světové války potopena. Zničení křižníku Moskva znamenalo pro Putinovo námořnictvo velkou ránu, následovaly ale další. Podle britského listu The Independent Rusko během války přišlo o 30 až 40 procent plavidel a zbytek Moskva ukryla v ruských černomořských přístavech, jako je Novorossijsk.

 Během druhého roku války tak Ukrajinci podle Břízy „bitvu o Černé moře doslova a do písmene ovládli“. To jim také umožnilo zřídit vlastní námořní koridor, kudy přepravují obilí a další zemědělské produkty. Díky této trase, která vede podél pobřeží dál do rumunských teritoriálních vod a do Turecka, byla Ukrajina schopna navýšit svůj zemědělský export a pro ukrajinskou ekonomiku to znamenalo důležité záchranné lano, píše Kyiv Independent.

„Ukrajina si bez výraznější cizí pomoci dokázala uhájit obilný koridor, klobouk dolů. Ve druhém roce totiž došlo k vítězství Ukrajiny, která dokázala vytlačit ruskou Černomořskou flotilu. Je to paradox, ale ruská Černomořská flotila měla po staletí hlavní přístav a kotviště v Sevastopolu, a ačkoliv je nyní k Rusku připojen Krym, Sevastopol skoro zeje prázdnotou. Dnes není hlavní přístav Černomořské flotily Sevastopol, ale Novorossijsk. Je paradoxní a pro Rusko perverzní, že Ukrajinci dokázali Černomořskou flotilu vytlačit ze západní části Černého moře,“ popisuje Bříza.

Od té doby je podle něj situace v Černém moři stabilizovaná. Pro rusko-ukrajinský konflikt, který je spíše pozemní válkou, tak otázka příměří v Černém moři není tak zásadní jako dřív a ani jedna ze stran nemá v oblasti zásadnější převahu.

„Je to nejméně důležitá složka a nejméně konfliktní či kontroverzní pro uzavření příměří,“ říká bezpečnostní analytik s tím, že ruská Černomořská flotila je dnes marginalizovaná a relativně pasivní. To platí až na výjimky, z některých plavidel Černomořské flotily jsou totiž odpalovány určité typy raket na Ukrajinu, dojednané příměří na moři ale „pro Rusko není bolestivé“.

Volnější prostor pro Rusko

Podle odborníka na mezinárodní vztahy tak dohoda o příměří bude de facto uznáním statu quo, který v Černém moři v současnosti panuje. Z příměří bude Ukrajina zároveň „částečně profitovat“, protože se plavba do ukrajinských přístavů stane o něco bezpečnější a zároveň ekonomicky přijatelnější.

 „Pokud by to opravdu bylo dodržováno a doslova a do písmene závazné, klesne i riziko toho, že lodě, které plavou pod cizí vlajkou do ukrajinských přístavů pro obilí nebo suroviny, budou zasaženy. Víme dobře, že do Černého moře se dnes všichni bojí plout, protože žádná pojišťovna nechce tyto lodě a náklad pojistit. Je to neuvěřitelně drahé a nebezpečí je tak velké, že to pojišťovny odmítají,“ poukazuje Bříza.

Jisté výhrady vůči dohodě o příměří v Černém moři však nezaznívají jen z Ukrajiny, ale také dalších černomořských států. Například v Bulharsku nebo Rumunsku se podle listu Financial Times ozývají obavy, že se vlivem dohody o příměří může rozšířit operační prostor ruského námořnictva v Černém moři, což by mohlo ohrozit bezpečnost. Podle Břízy ale hrozba takto jednoznačná není.

 „Pravdou je, že by se operační rádius těchto lodí zvětšil, protože by nehrozily útoky za pomoci nově vyvinutých ukrajinských dronů proti ruské Černomořské flotile. Ale ve chvíli, kdy by Rusové příměří dodržovali a z lodí by nemohli střílet, nebezpečí by dramaticky větší nebylo. Ale souhlasím s tím, že by v případě příměří ruské lodě mohly plout dál, než si dnes dovolí, ať už z hlediska hlídkování, patrolování nebo průzkumu,“ říká pro iROZHLAS.cz.

„V návaznosti tedy souhlasím s tím, že Rusko bude mít v Černém moři volnější prostor, Ukrajina ale zároveň bude mít bezpečnější plavbu,“ dodává bezpečnostní analytik.

Ředitel kyjevské poradenské společnosti Centrum pro dopravní strategie Vovk sdílí podobné obavy jako černomořské státy NATO. Zmiňuje například společné úsilí těchto zemí při likvidaci min, které v Černém moři zůstaly po bojích rusko-ukrajinské války.

„Pokud se ruské námořnictvo vrátí do Sevastopolu na Krym, bude to znamenat mnoho rizik týkajících se například společné protiminové iniciativy, kdy se ve spolupráci s Bulharskem, Tureckem a Rumunskem snažíme odminovat naše námořní cesty,“ upozorňuje Vovk, podle kterého by tyto země měly být do probíhajících rozhovorů také zahrnuty.

 X X X

 Izrael vyhání Palestince z Pásma Gazy

 Organizace spojených národů varuje, že za pouhý týden od obnovení vojenských operací Izraele v pásmu Gazy muselo opustit své domovy 142 000 Palestinců, uvádí portál aljazeera.com s odvoláním na údaje Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

„Neúnavné bombardování a každodenní příkazy k vysídlování spolu s pokračující blokádou zboží vstupujícího do Gazy a systematickým popíráním humanitárního pohybu v pásmu mají zničující dopad na celou populaci více než dvou milionů lidí,“ řekla mluvčí OSN Stephane Dujarric.

V úterý pozdě večer OCHA varoval, že mnoho lidí „je nyní na ulicích, zoufale potřebují jídlo, pitnou vodu a základní přístřeší“ a prchají „s několika osobními věcmi“.  Jen ve středu bylo v pásmu Gazy zabito 39 lidí a 124 zraněno. Bombardování bylo hlášeno v různých částech pásma Gazy. V jednom případě dopadla izraelská bomba na obytný dům a zabila nejméně osm lidí, včetně šestiměsíčního dítěte.

OCHA upozornil na neutěšenou situaci asi 250 000   Palestinců, kteří v současnosti žijí v oblastech určených k evakuaci, včetně více než 50 000 lidí ve 240 táborech určených pro již vysídlené osoby. Od chvíle, kdy Izrael obnovil válku, vydala jeho armáda šest rozkazů k evakuaci asi 15 procent obyvatel Pásma Gazy.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil vytvoření zvláštní agentury v rámci ministerstva obrany, která má za úkol organizovat masové vyhnání Palestinců z pásma Gazy. Ministerstvo obrany uvedlo, že plán má být v souladu s „vizí amerického prezidenta Donalda Trumpa“. Ještě 25. ledna Trump  řekl, že chce „vyčistit“ pásmo Gazy  a poradil Palestincům, aby šli do Jordánska a Egypta. Při jiné příležitosti tvrdil, že Palestince  může přijmout  Malajsie.  Nejradikálnější izraelští ministři   vyzvali k úplnému vojenskému převzetí Pásma Gazy a zřízení izraelských osad na tomto území a   „opětovného osídlení” palestinského území Židy“, server vasevec.cz

x X X

OMBUDSMAN  KŘEČEK  VARUJE  PŘED  PŘEPLNĚNÝMI  VĚZNICEMI  V  ČR

Poslanci by na plénu Sněmovny měli projednat novelu trestního zákoníku, která má odlehčit přeplněným věznicím. Na konci února byla přeplněná kapacita celkem v šestnácti z nich. Navíc Česká republika mezi evropskými státy dlouhodobě udržuje vrchní příčku s nejvyšším poměrem počtu vězňů na obyvatele. Novelu řešili zákonodárci minulý týden na ústavně-právním výboru. Ombudsman považuje za důležité ji co nejdříve projednat a schválit ještě v tomto volební období, uvedl dnes veřejný ochránce práv.

Připravovaná  novela trestního zákoníku je součástí legislativního plánu vlády a přináší zásadní změny, díky nimž by měl klesnout počet vězňů. Významným krokem k tomu je přehodnocení některých trestných činů a snížení ukládaných trestů, které bývají někdy v naprostém nepoměru k závažnosti postihované kriminality. 

„Nemá smysl posílat za mříže lidi, kteří se například opakovaně dopustili drobné krádeže či nezaplatili výživné. Zde by byl účinný jiný druh sankce, třeba pokuta, s čímž zmíněná novela počítá. Protože se tímto problémem a jeho důsledky zabýváme řadu let, jsem velmi rád, že konečně vidíme nějaký posun,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. 

Ombudsman Stanislav Křeček spolu s jeho zástupcem naposledy řešili problematiku vězeňství s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem ve své kanceláři v dubnu 2024. Všichni se shodli, že je potřeba připravit a projednat novelu zákona tak, aby skutečně došlo ke snížení negativních jevů přeplněných věznic. 

 „Musíme si uvědomit, že další nadužívání kapacit věznic s sebou nese příliš mnoho rizik. Nemá tedy smysl přilévat oleje do ohně. Mnohdy zde nedojde ani k nápravě a převýchově vězně, což by mělo být primárním cílem odnětí svobody. Naopak, efekt pobytu je často opačný. Považuji proto za velmi důležité, aby poslanci stihli probrat novelu co nejdříve. Další plýtvání času bude stát zbytečné výdaje, které půjdou z kapes daňových poplatníků,“ uvedl ombudsman. S tím souvisí nedostatek personálu ve věznicích i nemožnost navýšit podlahovou kapacitu cel na jednoho vězně tak, aby to odpovídalo evropskému standardu. 

Jaké jsou podle ombusmana konkrétní negativní dopady přeplněných vězení? 

Výkon trestu neplní účel převýchovy a nevede k nápravě či minimalizaci rizika recidivy po propuštění vězně. Nedostatek personálu, vysoké nároky na personál

Zvýšené napětí a častější výskyt šikany. Zastrašování a násilí mezi odsouzenými. Potencionální vznik „nekalých spolčení“, která jsou nebezpečná pro život ve věznici, ale zasahují také do života po propuštění

Omezování soukromí vězňů a zhoršené podmínky pro provádění řádného dozoru. Nesplnění evropských standardů, které se týkají minimální podlahové plochy na jednoho vězně v cele. Česká justice.cz

x X X

 Úbytek soudních znalců je alarmující, hrozí vážné problémy, upozorňuje NS

Úbytek soudních znalců je alarmující, komunikace nedostatečná, zájem škol ochabuje. Alarmujícím úbytkem soudních znalců a nedostatky v komunikaci při soudních řízeních se zabývala konference, kterou pořádaly Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Situace hrozí vážnými problémy, uvedl dnes Nejvyšší soud.

Vyplývá to ze závěrů konference Znalectví a jeho perspektivy 2025, o kterých dnes informoval předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Vojtek.

„Alarmující stav úbytku znalců, nedostatků při komunikaci v soudních řízeních a při samotné organizaci znalecké činnosti, spolu s ochabujícím zájmem vysokých škol věnovat se znalectví, hrozí vážnými problémy v celé řadě soudních agend,“ uvádí ve své zprávě předseda senátu Nejvyššího soudu.

Podkladovým materiálem pro konferenci byla anketa, kterou na svých fakultách uskutečnila Univerzita Karlova a z níž vyplynula celá řada kritických připomínek, důvodů nezájmu věnovat se znalectví, ale též podnětů ke zlepšení tohoto stavu, uvádí dále ve zprávě.

 Akce se konala v budově Nejvyššího správního soudu a přinesla komplexní pohled na současné a budoucí výzvy v oblasti znalecké činnosti, právních předpisů a praxe. Zúčastnilo se jí 62 účastníků, další pak sledovali přenos konference na streamu.

„Smyslem konference bylo vytvořit diskuzní prostředí pro relativně samostatné okruhy osob, které se z různých pohledů setkávají se znaleckou činností, a to soudců, znalců, akademických pracovišť a úředníků ministerstva spravedlnosti,“ dodává předseda NS Petr Angyalossy

Kromě předsedů obou nejvyšších soudů vystoupil rovněž náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák. V prvním odborném bloku byla poté probírána aktuální témata týkající se vztahu mezi znalci a ministerstvem spravedlnosti.

Ve druhém bloku se účastníci seznámili se spoluprací soudců a znalců, zejména s otázkami zadávání znaleckých posudků, jejich vypracování a dokazování ve formě výslechu znalce. Ve třetím bloku se diskutující zaměřili na propojení vědecké činnosti s výkonem znalecké praxe.ceskajustice.cz

X X X

Jezdil do Prahy za sexem s nezletilými, americký soud bývalému senátorovi udělil 10letý trest

Bývalý vlivný zákonodárce z amerického státu Severní Dakota byl odsouzen na deset let za cestování do Evropy s úmyslem platit za sex nezletilým. Informovala o tom agentura AP. Někdejší státní senátor Ray Holmberg se loni u federálního soudu přiznal, že si v Praze platil mladé maséry a někteří z nich mu poskytovali sexuální služby.

Holmbergův obhájce Mark Friese AP potvrdil odsouzení svého klienta, ale zdržel se vyjádření ohledně soudního jednání, které podle rozhlasové stanice KFGO zahrnovalo sedm hodin svědectví, výpovědi obětí a omluvu od jednaosmdesátiletého odsouzence.

 Podle stanice se obhajoba a obžaloba shodly, že Holmberg by si měl vzhledem k věku a špatnému zdraví odpykat přibližně tři roky. Ale federální soudce Daniel Hovland prohlásil, že Holmberg stále představuje hrozbu pro mladistvé a označil jej za „odpornou a opovrženíhodnou“ postavu. Zatímco Holmberg nyní popírá, že by měl sex s osobami mladšími než 18 let, soudce prohlásil, že umí „číst mezi řádky“ a že trest ve výši 37 měsíců by nebyl odstrašující.

 Holmberg podle obžaloby mezi lety 2011 až 2021 přinejmenším čtrnáctkrát navštívil Prahu, aby měl placený sex s dospívajícími chlapci. Holmberg se loni u soudu přiznal k placenému sexu s mladými maséry. Toto přiznání následovalo poté, co se dohodl s prokurátory na ukončení procesu bez soudního líčení. Státní zastupitelství v dohodě slíbilo, že stáhne druhé obvinění týkající se dětské pornografie a za hlavní bod obžaloby navrhne trest výrazně pod maximální hranicí. Tou je 30 let vězení a pokuta čtvrt milionu dolarů (asi 5,8 milionu korun).

Holmberg v Praze navštěvoval nevěstinec s náctiletými maséry

Holmberg se v dohodě přiznal, že „opakovaně cestoval“ z USA do Prahy „s motivujícím účelem provozovat komerční sex“ s lidmi mladšími 18 let. Navštěvoval při tom „vilu“, kterou jeden jeho spolucestující popsal jako nevěstinec s náctiletými maséry.

Státní zástupkyně chce pro „Boha šaška“ z Plas trest. Měl zbít klackem muže a spílat soudkyni

Aféra rozvrátila dlouhou kariéru republikánského politika, který byl kdysi považován za jednoho z nejvlivnějších senátorů v Severní Dakotě. Holmberg v regionálním parlamentu působil více než 45 let, než v roce 2022 rezignoval krátce poté, co policisté a federální agenti kvůli podezření z trestných činů provedli razii v jeho bydlišti ve městě Grand Forks. Soudce Hovland loni přijal Holmbergovo přiznání a položil mu sérii otázek ohledně jeho činů. Obžalovaný mimo jiné uvedl, že v dané době přesně nevěděl, kolik let je lidem, s nimiž se v Praze stýkal. S „některými z nich“ měl kontakty sexuální povahy, přiznal, aniž by počet těchto případů upřesnil.

Holmberg podle záznamů, které AP získala, podnikl od roku 1999 desítky cest po celých USA a do více než tří desítek dalších zemí. Nejméně jednu z Holmbergových cest do Prahy zaplatil stát prostřednictvím výměnného programu učitelů, uvedla prokurátorka Jennifer Klemetsrud Puhlová v soudních dokumentech. „Holmbergovo urážlivé chování v průběhu desítek let lze popsat pouze jako korupci. Využil svého postavení, aby sloužil svým vlastním cílům,“ napsala.