Gen. Pavel se nezapře, že je voják, který potřebuje vedení do boje, ale i při normálním životě. Bez toho se neobejde a sám nedokáže řídit zkorumpovanou ČR Fialou a spol., jak tvrdí odborníci. Postavit se proti Fialovi nemá odvahu, protože se mu už zalíbilo na Pražském hradě, jehož chtěl dosáhnout i Hitler.

Byla chyba Babiše, který se nedokázal poradit s prezidentem Zemanem a Klausem a řídit se jejich poznatky, zkušenostmi, vědomostmi a taktikou. Nevyužívá toho ani dnes, kdy je na dně celý národ a všichni volají po demisi Fialy, ale Babiš není schopen s SPD a nespokojenými lékaři, sestrami a miliony lidí v ČR zorganizovat generální stávky, jako to udělal Havel, na odstranění Fialy a spol.

Gen. Pavel po tátovi, který byl voják, byl připravován pro západní orientaci a spolek NATO, proti němuž byli i královna Britů a generál Francie de Gaulle. Nechtěli ani EU, protože nebyl jasný program pro úspěšnou Evropu a svět.

Gen. Pavel možná ztratil chytrou poradkyni, manželkou Hanu, s níž má dva kluky, ale do NATO musel vzít vojandu Evu, která uměla a umí zřejmě dobře anglicky, a to je v NATO nutné.

A to manželka Hana asi neuměla, jak se objevilo ve zprávách a v životopise o Pavlovi. Ale to rychle z médií zmizelo. Gen. Pavel ani první ženu Hanu veřejnosti neukázal. Mohli by to za něj udělat dva synové, kteří jsou v ČR. S matkou se jistě stýkají. Manželka Hana zřejmě sloužila také ve Vyškově, leč pro budoucnost západního typu, NATO, nebyla dostatečně připravena, proto musela přenechat místo plukovnice? Evě. Tak je to běžné ve všech zpravodajských službách

X X X

Babiš: Fialova vláda? Amatéři, co dělají ostudu. Katastrofa, dal bych jim za pět a padáka

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) vstupuje do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Opačného názoru je ale předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že současný kabinet je „úplná katastrofa“ a kdyby ji měl ohodnotit jako ve škole, dal by jí okamžitě za pět.

Zatímco premiér Petr Fiala na sociální síti X optimisticky shrnul úspěchy koalice v první polovině volebního období, předseda ANO Andrej Babiš ji hodnotil velmi kriticky. „Tato vláda je úplná katastrofa a my jsme klesli ve všech parametrech,“ uvedl Babiš. „Z šesté nejméně zadlužené země jsme se dostali na devátou příčku. Co se týče životní úrovně, opět jsme klesli o tři, tedy z deváté na dvanáctou, v ohrožení bezpečnosti našich občanů dokonce z šesté na dvanáctou a v inflaci jsme druzí nejhorší,“ vypočítával.

 Kdyby měl předseda ANO oznámkovat současnou vládu, bylo by to prý za pět. „To je na padáka, okamžitě by měli skončit,“ dodal s tím, že pokud by měl ohodnotit dobu, kdy vládla jeho strana, zasloužili by si jedna minus do covidu – poté to bylo na dvě minus.

Současná vládní koalice podle Babiše vůbec nemyslí na lidi, místo toho zvyšuje daně, nechává vydělat výrobcům elektřiny a cpe peníze do zbytečného zbrojení. „Tahle vláda neudělala pro lidi vůbec nic, jen jim ničí životy, ničí jejich životní úroveň, ničí střední třídu. Za dva roky pro lidi neudělali nic. Jenom se vymlouvali na ‚Babiše‘,“ rozčílil se.

„Vláda je naprosto nekompetentní, není tam jeden ekonom, jsou to amatéři, co dělají jenom obrovskou ostudu, i ve světě,“ nešetřil kritikou předseda ANO. Dodal, že koalice nechápe, že konsolidovat veřejné finance by se nemělo navyšováním daní, nýbrž investicemi a čerpáním evropských fondů.

Podle místopředsedy asociace krajů ČR a hejtmana Libereckého kraje Martina Půty se ale není možné tvářit, že co bylo před touto vládou, neexistuje, jelikož problémy jsou většinou komplexnější a dlouhodobější. „Andrej Babiš a jeho vláda jsou součástí toho problému,“ upozornil.

Kdyby měl sám ohodnotit současnou vládu, dal by jim prý lepší trojku. „Nemají tu situaci vůbec jednoduchou. Tvářit se na jedné straně, že máme peníze rozdávat lidem, a na druhé tvrdit, že se to dá udělat bez zvyšování daní, je matematický nesmysl. A já chci připomenout jednu věc – ten problém financování a každoročního strukturální schodku spustil právě Andrej Babiš zrušením superhrubé mzdy,“ reagoval Půta na slova předsedy hnutí ANO.

X X X

Vondráček: Vohralíková se na Hradě chová jako doma. Akce zavání klientelismem, míní Koten

Petr Pavel říkal, že chce Hrad otevřít lidem. Jako doma se tam ale chová vedoucí jeho kanceláře, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec ANO Radek Vondráček. Reagoval tím na akci Asociace vyjednavačů, která se má uskutečnit na Pražském hradě, přičemž mezi zakládající členy asociace patří právě Pavlova kancléřka Jana Vohralíková. Vládní poslanci Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Michaela Šebelová (STAN) na tom nic špatného nevidí.

„Vzpomněl jsem si na jedno z prvních vystoupení pana prezidenta po jeho zvolení, kdy řekl, že chce otevřít Pražský hrad lidem. Nevím, jestli tím měl na mysli zrovna toto,“ položil ve vysílání CNN Prima NEWS řečnickou otázku Vondráček, bývalý předseda dolní komory Parlamentu.

 Kontroverze vzbudila akce Asociace vyjednavačů, která se má uskutečnit v prostorách sídla hlavy státu. Jedná se přitom o luxusní akci. Ceny vstupenek na tuto akci se pohybují v rozmezí od 17 do 50 tisíc, VIP lístek stojí dokonce 228 tisíc korun. Kritiku vzbudil také fakt, že mezi zakládající členy spolku patří vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková, která na konferenci vystoupí jako jeden z řečníků.„Na běžné lidi to může působit jako klientelismus. Vzhledem k výši vstupného to na mě působí jako rozmařilá akce, takže to přijímám s rozpaky,“ uvedl poslanec SPD Radek Koten. Vondráček dodal, že Vohralíková se na Hradě chová jako doma.

Podle vládních poslanců se ani nic zásadního neděje. „Vlastně nevím, z čeho se dělá kauza. Spolek zaplatil definované poplatky za pronájem podle aktuálních pravidel, paní Vohralíková se rozhodla, že vystoupí zdarma a mezi řečníky nebudou žádní kontroverzní hosté,“ řekla Šebelová ze STAN. Situaci by nepřeceňoval ani bývalý předseda lidovců Bělobrádek.

Akci však kritizuje také politolog Jan Kubáček. „Využívání, respektive zneužívání Pražského hradu, který symbolicky patří nám všem, se opakuje,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

 Expert: Je to zneužívání Hradu. Kancléřka čelí vlně kritiky kvůli akci spolku, který založila

Pražský hrad je pod palbou kritiky, a to kvůli konferenci, kterou tam tento týden pořádá Asociace vyjednavačů. Pikantní je, že její zakládající členkou je šéfka prezidentské kanceláře Jana Vohralíková, která na konferenci sama vystoupí. Akce je navíc jen pro vybrané. Nejdražší vstupenka stojí přes 200 tisíc korun.

Zní to velmi lákavě. Konference má lidi naučit tajemství vyjednávání, a to od zástupců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Má to ale háček. Ceny vstupenek na tuto akci se pohybují v rozmezí od 17 do 50 tisíc. VIP lístek stojí dokonce 228 tisíc korun – jejich majitele čeká cesta soukromým tryskáčem do Švýcarska.

Za nájem prostor Pražského hradu spolek zaplatí podle smlouvy 225 tisíc, tedy méně, než stojí nejdražší vstupenka. „VIP vstupenek bylo pouze osm, jejich vysoká cena je zapříčiněna tím, že jsme pro jejich kupce připravili dvoutýdenní program,“ uvedl prezident Asociace vyjednavačů Radim Pařík.

 „Nejde o nic jiného, než že se ti, kteří zaplatí dražší vstupné, se díky Hradu seznámí s důležitými lidmi,“ komentoval konferenci novinář Martin Schmarcz. Více otázek ovšem vyvolává fakt, proč se akce koná zrovna na Pražském hradě.

„Přivezeme největší osobnosti komunikace a vyjednávání a chtěli jsme opravdu reprezentativní prostory,“ sdělil k tomu Pařík. Spekuluje se však i o osobním zapojení vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jany Vohralíkové. Nejenže je zakládající členkou asociace, ale také na akci sama vystoupí, a to na téma vyjednávání v nejvyšších patrech.

„Kdo jiný by měl takové téma otevřít než nejvyšší státní úřednice,“ míní mluvčí Asociace vyjednavačů Adam Dolejš. Schmarcz nicméně uvedl, že považuje za krajně nevhodné, aby kancléřka vystupovala na akci, o jejímž konání na Hradě rozhoduje.

Proč bych nemohla vystupovat? hají se kancléřka

„Využívání, respektive zneužívání Pražského hradu, který symbolicky patří nám všem, se opakuje,“ uvedl politolog Jan Kubáček. Vohralíková nicméně ve svém zapojení do akce nevidí nic špatného. „A proč bych nevystupovala? Nejsem ani lektor, ani vyjednavač,“ uvedla pro web Novinky.cz.

Hrad s asociací nevylučuje další spolupráci. „Do budoucna je možná spolupráce s Asociací vyjednávačů v rámci programu péče o zaměstnance, podobně jako v Senátu,“ uvedl Hrad v prohlášení. Jenže Senát také informace odmítá, navzdory tomu, že se jimi asociace chlubí na svém webu.

„Jednalo se o jednorázovou spolupráci, za kterou Kancelář Senátu žádnou finanční částku neuhradila. V současné době Kancelář Senátu s asociací nijak nespolupracuje,“ řekla tisková tajemnice horní komory Lada Faldynová. Senát chce, aby Asociace vyjednavačů stáhla jeho logo ze svých stránek. Zatím se tak nestalo.

 X X X

DO  VELKÝCH  DEMONSTRACÍ   PROTI  FIALOVI,   VÁLKOVI:  CHYBĚJÍ  UŽ  DLOUHO   POTŘEBNÉ  LÉKY,  TVRDÍ  ZDRAVOTNÍCI  A  SPOL

GEN  PAVEL  NEZASAHUJE,  JE  MU  TO  JEDNO,  NECHCE  MÍT  POTÍŽE

NEVZAL  SI  POUČENÍ  ANI  OD  ČAPUTOVÉ?  KTERÁ  DOSTALA  ROZUM  A  ODMÍTÁ   DODAVAT  ZBRANĚ  SLOVENSKA  NA  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ

EPREMIÉR  ČR  PAROUBEK : Šlapání v porcelánu páně prezidenta Pavla pokračuje…

Prezident Pavel není žádný politický Einstein. Jeho kroky řídí lidé v pozadí, jako např. bývalý diplomat, známý rusožrout a sinožrout, Kolář. Také nelze podceňovat vliv ústavního právníka Kysely, který je jedním z prezidentových poradců.

Je neuvěřitelné, že se prezident Pavel sešel se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva, aby ji sdělil, že by v případě lichtenštejnské žaloby na ČR, jež jde primárně proti tzv. Benešovým dekretům, byla lepší dohoda. Toto defenzivní stanovisko českého prezidenta ve věci tak klíčové jako je ochrana ústavního pořádku, jehož jsou tzv. Benešovy dekrety součástí, může poškodit vyhlídky České republiky ve sporu s Lichtenštejny.

Je neslýchané, že nikdo z představitelů soudní moci nebo dalších vysokých ústavních činitelů státu, ale ani akademické obce se proti tomuto prezidentovu postupu neohradil.

Když si vzpomenu, jak byl v minulém funkčním období představiteli opozice, ale také akademické obce a soudní moci a zejména médii proháněn bývalý vedoucí prezidentské kanceláře, který údajně informoval soudce v určité kauze o názoru prezidenta republiky na celou věc, pak je to neuvěřitelná změna.

V podání prezidenta zde probíhá snaha de facto zpochybnit poválečné dekrety prezidenta republiky. Vydání majetku Lichtenštejnům, které odmítly české soudy všech stupňů, by otevřelo stavidla pro požadavky dalších německých šlechtických rodů, kterým byl po roce 1945 zabaven v Československu jejich majetek. Proč se pak zastavit u hranice roku 1945? Vždyť je možné napravit „nespravedlnosti“ vzniklé Švehlovou pozemkovou reformou, která byla v podstatě založena na zrekvírování majetku šlechty a církve po roce 1918.

Další úžasný joke, který se prezidentovi povedl, je, že by se Česko, respektive menší evropské země, ke kterým Česko patří, mohlo vzdát v EU svého práva veta v některých otázkách. Znamenalo by to opustit princip jednomyslnosti v rozhodování vedoucích orgánů Evropské unie, především pak Evropské rady.

Prezident Pavel celou věc vůbec nedomýšlí. Česká republika a s ní vlastně všechny středně velké a menší země EU by se zbavily vlivu na rozhodování v řadě ošemetných otázek. A pak už by EU byla jen útvarem, který plní příkazy a záměry největších evropských zemí, tedy především Německa a Francie. A Česká republika by se tak stala ne druhořadou zemí, jakou je nyní (do kteréžto pozice ji dostala především současná vláda), by se stala zemí třetiřadou, zemí s omezenou suverenitou.

Kdysi jsem zažil v praxi tzv. Brežněvovu doktrínu, kterou uplatňoval bývalý Sovětský svaz ve vztahu ke svým „aliančním spojencům“. Umístění sovětských vojsk na našem území se ubránil dokonce i takový věrný komunistický funkcionář, jakým byl Antonín Novotný. Po zničení Pražského jara Sověti utáhli opratě všem satelitním státům. Dnes nás čeká něco podobného.

Bohužel, zájmová skupina, soustředěná kolem současného prezidenta zřejmě postrádá jakékoliv zábrany a bude zkoušet trpělivost společnosti, kam až může zajít.

Žijeme v zemi, která se propadá do dluhů. V zemi, jejíž vláda se „postarala“ o to, aby chyběla důležitá léčiva. V zemi, jejíž vláda a prezident akceptovali vazalskou vojenskou smlouvu se Spojenými státy. V zemi, kde životní úroveň lidí za minulý a tento rok klesne v průměru nejméně o pětinu. V zemi, kde nefunguje dostatečně svobodný tisk, který mlčí i k tak zásadním vyjádřením prezidenta, která jsou, podle mého názoru, na hranici vlastizrady….Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

SOUDCI  POŠKODILI  SOUDCE  ELISCHERA

Případ soudce Elischera: Vrchní soud zrušil rozhodnutí pro závažné procesní vady

 Pro závažné procesní vady i pro pochybnosti nad závěry, které neodpovídají provedeným důkazům, zrušil Vrchní soud v Olomouci (VS) rozhodnutí senátu Městského soudu v Praze (MS) ve věci údajného ovlivňování soudních rozhodnutí na VS v Praze soudcem Ivanem Elischerem. „Po přezkoumání věci dospěl vrchní soud dále k závěru, že napadený rozsudek má podstatné vady. Obsahuje nejasná a neúplná skutková zjištění a nevypořádal se se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Vznikly tak pochybnosti o správnosti skutkových zjištění a k objasnění věci je třeba důkazy opakovat a provádět další,“ uvádí se v odůvodnění, které má Česká justice k dispozici.

Soudkyně MS v Praze Veronika Cukerová jako předsedkyně senátu velmi zkomplikovala svými procesními chybami při hlavním líčení projednávání případu soudce VS v Praze Ivana Elischera a dalších obžalovaných. Odvolací VS v Olomouci totiž ve svém rozhodnutí shledal hned několik zásadních procesních vad, kterých se měla dopustit, a i z tohoto důvodu rozhodnutí zrušil a vrátil jejímu senátu k novému projednání. „Soud prvního stupně porušil zákonná ustanovení, která mají zabezpečit objasnění věci a právo na obhajobu,“ uvádí se v úvodu odůvodnění VS v Olomouci.

K těmto procesním vadám například patří i tak základní věc, jako je náležité a správné poučení svědků o tom, že mohou odepřít svoji výpověď. Mimochodem, právě proto skončil v průběhu projednávání případu v hlavním líčení Elischer ve vazbě. Telefonicky totiž advokátku jedné ze svědkyň upozornil na to, že tuto zákonnou možnost její klientka má, ale soud o ní nepoučuje. Senát Veroniky Cukerové to však vyhodnotil jako nezákonné ovlivňování svědků a poslal Elischera rovnou ze soudní síně do vazby, z níž byl propuštěn až rozhodnutím VS v Olomouci. Elischer tak strávil v nezákonné vazbě 37 dní kvůli tomu, že v podstatě napravoval procesní pochybení předsedkyně senátu.

Rozhodovala sama

Mnohem závažnější je pak pochybení Cukerové, které spočívá v tom, že měla o vyloučení věci Ivana Elischera k samostatnému projednání v únoru 2019 rozhodnout sama, nikoliv v rámci senátního rozhodnutí. Stejnou chybu měla učinit i v případě následného spojení věcí do jednoho případu.

Zatížila tím tak řízení vadou, která podle VS v Olomouci bude znamenat nutnost tuto část hlavního líčení zopakovat. „Obě předmětná usnesení je nutné považovat za nicotné akty, které fakticky nenastaly. Proto je třeba na věc pohlížet tak, že k vyloučení věci nedošlo. Všechny důkazy provedené po vyloučení věci, ať už v původní věci, tak i ve věci vyloučené, jsou vůči obžalovanému Elischerovi nepoužitelné. Pro vrácení věci je bude muset soud zopakovat. Samozřejmě, že důkazy provedené ve věci Městského soudu v Praze jsou nepoužitelné i vůči ostatním obžalovaným,“ konstatuje VS v Olomouci.

Další procesní pochybení vidí VS v Olomouci v tom, že s výslechy obžalovaných, které probíhaly odděleně, nebyli po jejich skončení jednotliví obžalovaní v žádné části hlavního líčení seznámeni. Nebylo jim tedy v souladu s trestním řádem umožněno klást dotazy těmto spoluobžalovaným a ani se k jejich výpovědím vyjádřit. I tady se tedy bude muset řízení zopakovat.

Podle VS v Olomouci senát Veroniky Cukerové také opominul „celou skupinu důkazů“, aniž by je provedl, anebo zamítl s odůvodněním. „Soud nerozhodl o všech navržených důkazech, a to buď jejich provedením nebo zamítnutím. (…) K důkazním návrhům, které soud zamítl, je třeba uvést, že z jeho strany nedošlo k přesvědčivému odůvodnění takového postupu. Nelze se totiž spokojit u všech zamítnutých návrhů pouze s obecným a nijak nerozvinutým tvrzením, že se jedná o důkazy nadbytečné. Po vrácení věci proto soud řádně, a tedy dostatečně objasní svoje rozhodnutí,“ uvádí k tomu VS v Olomouci.

Jak soud dospěl ke svým závěrům?

Vadný je ovšem rozsudek podle VS v Olomouci i z pohledu prokázání jednotlivých skutků a nejasné je i to, jak a proč dospěl nalézací soud ke svým závěrům a odsuzujícímu rozsudku.

Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně například to, že není u odposlechnutých hovorů prokázána identita mluvčích, soud dostatečně neprokázal ani předání peněz Elischerovi, ačkoliv na to v odůvodnění odkazuje. A co je podstatné, odvolací soud zpochybnil i klíčovou část obžaloby, z níž vycházelo i rozhodnutí MS, tedy údajný hovor, kde si měl Elischer nechat slíbit úplatek.

VS v Olomouci konstatoval i zásadní pochybnost nad závěrem prvoinstančního soudu ohledně nezákonného ovlivňování případů soudcem Elischerem, který označil za předčasný.

„Z odůvodnění napadeného rozsudku nelze zjistit, na základě čeho byl bez důvodných pochybností učiněn závěr, že obžalovaný Elischer byl ovlivněn obžalovaným Hungem a že ovlivnil ostatní členy senátu a vykonával tak pravomoc úředního činitele v rozporu se zákonem. Soud odmítl obhajobu obžalovaného Elischera o průběhu porady senátu a přijal závěry opačné. K tomu ale nenabídl žádné důkazy. Musí proto vyložit, proč shledal výpověď obžalovaného Elischera nepravdivou a proč jeho obhajobu považuje za vyvrácenou. Úvahy soudu jsou v této části značně rozporné, když současně v něčem věří obžalovanému Elischerovi a současně při konstatované absenci jiných důkazů považuje jeho tvrzení za vyvrácené. V této souvislosti je nutno připomenout obecnou zásadu v pochybnostech ve prospěch obžalovaných, kterou se soudy musejí řídit,“ konstatuje k tomu VS v Olomouci.

Nepřijatelný závěr

Podle odvolacího soudu je také rozsudek nejasný a nelogický při vysvětlování, v čem a jak mělo docházet k údajnému ovlivňování jednotlivých případů na VS v Praze. „Současně nelze tvrdit, že příslušná rozhodnutí byla ovlivněna i že nebylo zjištěno jejich ovlivnění. Uvedená část odůvodnění napadeného rozsudku nabízí jak možnost, že skutek byl prokázán, tak i možnost, že nebyl prokázán. Takový závěr je zcela nepřijatelný,“ uzavírá VS v Olomouci.

Proti nepravomocnému rozsudku městského soudu z roku 2021 se odvolal státní zástupce i Elischer, který nesouhlasí se svou vinou ani s uloženým trestem. Obžaloba tvrdí, že bral úplatky od vietnamské komunity, která chtěla ovlivnit rozhodování v některých odvolacích řízeních o drogové kriminalitě. V odvolání státní zástupce žádal přísnější potrestání.

Podle obžaloby Elischer od roku 2013 dlouhodobě vycházel vstříc požadavkům svého přítele Nguyena Quoc Hunga a v neveřejných rejstřících pro něj lustroval pachatele z řad Vietnamců. V několika případech pak stíhaným Vietnamcům podle státního zástupce Vladimíra Pazourka zmírnil za úplatek trest za drogovou kriminalitu. V jedné kauze údajně naopak tresty zvýšil ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na nabídku jeho „služeb“. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Dluhopisový trh USA krvácí – zatěžuje to celý finanční systém

„Rapidně rostoucí výnosy na státních dluhopisech Spojených států tíží akciové trhy a cenné kovy. Tento růst také zvyšuje stres na ekonomiky a celý finanční systém,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Proč jsou dluhopisy tak důležité?

Dluhopisový trh je starší a větší, než akciový trh a pohybují se na něm „giganti“, tedy instituce a organizace s největšími objemy hotovosti. Dluhopisový trh je jakýmsi pevným podkladem, na kterém stojí finanční svět. Největšími hráči na tomto trhu jsou zjevně jednotlivé státy, které jsou zároveň největšími emitenty dluhopisových cenných papírů. Touto emisí na dluh financují vládní výdaje s příslibem, že za to investorům vrátí jistinu obohacenou o výnos na těchto dluhopisech, jež se liší v závislosti na době splatnosti dluhopisu.

Výnosy na těchto dluhopisech nesou důležitou informaci o poptávce a nabídce, která panuje na sekundárním dluhopisovém trhu, kde si je mezi sebou mohou obchodovat i menší investoři. Tato poptávková dynamika prozrazuje mnohé o investorském sentimentu. Od těchto výnosů (potažmo cen dluhopisů) se odvíjí celá řada podstatných proměnných jako je například: diskontní sazba, kterou se oceňují riziková aktiva (akcie, nemovitosti), výše úvěrových sazeb na půjčkách domácnostem a podnikatelům, náklad institucí na zajištění se proti finančnímu riziku, klíčová úroková sazba, měnový kurz, úvěrové náklady společností a jednotlivých států apod.

Co se s nimi tedy děje?

V důsledku rostoucích klíčových úrokových sazeb a inflačních očekávání výnosy na dluhopisech již třetím rokem rostou. To je přirozená součást monetárního cyklu, avšak tentokrát je zde jedna anomálie. Tempo zadlužování se americké vlády je extrémní, a navíc v důsledku geopolitických rozepří se někteří velcí hráči (např. Čína) především z politických důvodů zbavují amerického dluhu. První vede k výraznému růstu nabídky dluhopisů na trhu a druhé ke zmenšující se poptávce. Vedle těchto asi nejvýznamnějších vlivů jsou zde i vlivy jako jsou zvýšené inflační očekávání (menší poptávka), či nedůvěra ve fiskální odpovědnost Spojených států, které kromě výše zmíněného navíc z politických důvodů zneužívají postavení amerického dolaru. Všechny faktory dohromady způsobují rapidní zlevňování státních dluhopisů USA, což je manifestováno rostoucími výnosy, kdy například 10letý referenční dluhopis USA vynáší 4,7 %, což je nejvíce od roku 2007. Tempo růstu výnosů na těchto dluhopisech (respektive pád jejich cen) je historicky bezprecedentní v posledních 40 letech.

Vyšší výnosy tak například vedou k dražším hypotékám a obecně rostoucím výpůjčním úrokovým sazbám. Také s rostoucím výnosem dluhopisů klesá atraktivnost rizikovějších investic, jako jsou například akcie, nebo nemovitosti. Další skutečností, která s sebou nese systematické riziko je šok, který to působí finančnímu systému, protože je to něco, co jen málo kdo očekával. Americké státní dluhopisy s delší splatností například ztratily i více než 50 % své hodnoty od svého vrcholu během propuknutí pandemie. Toto mimo jiné bylo důvodem, proč v březnu ve Spojených státech došlo ke kolapsu několika bankovních institucí (Silicon Valley Bank a další).

Rostoucí výnosy testují odolnost finančního systému

Vzhledem ke své nepostradatelné roli a upadající hodnotě tyto dluhopisy lehce otřásají poslední měsíce celým finančním systémem, ale hlavně bijí na poplach experti. Mnoho institucí, jako jsou penzijní fondy, banky, investiční fondy a vlády používají dluhopisové instrumenty jako kolaterál. Jinými slovy dlouhodobějšími státními dluhopisy hojně podkládají půjčky, strukturované finanční transakce, zajišťovací služby, derivátové instrumenty a různé finanční kontrakty. Populárnost těchto dluhopisů se zakládá především na velmi nízkém riziku těchto instrumentů, neboť vláda Spojených států má velmi nízkou pravděpodobnost bankrotu. Teď se ale ukazuje, že riziko je možná o něco větší, než všichni předpokládali, když se cena státních dluhopisů může propadnout o 50 % a více během pár let.

V určitém bodě se může v důsledku dalšího poklesu hodnoty těchto dluhopisů spustit kaskádový efekt, podobný tomu v průběhu velké hospodářské krize v roce 2008. Podobnost je v tom, že si tehdy většina myslela, že tzv. mortgage backed securities (hypoteční derivátový produkt) jsou bezpečné produkty s velmi nízkým rizikem. Pak pokud se tyto instrumenty využívají jako kolaterál a ten ztratí významnou část své hodnoty, strana, jež kolaterál přijala může vyžadovat dorovnání ztracené hodnoty další likviditou, případně hodnotným aktivem. To může vést k tomu, že se jmenované instituce začnou odprodávat svá aktiva za účelem doplnění hodnoty kolaterálu, zpravidla se jedná o akcie, či nemovitosti a dluhopisy. Kde je kritický bod, kde se tento problém rozšíří do celého finančního systému nejspíš nikdo neví.

Jaká má situace řešení, co na to Fed?

Americký Fed si je těchto skutečností určitě vědom a je připraven zasáhnout v případě potřeby. Konání Fedu je ale teď značně ztíženo, neboť jakýkoli zásah na podporu dluhopisového trhu povede k podpoře inflačních tlaků. Co může udělat Fed na podporu situace? Například snížit úrokové sazby, pak ale inflace zaručeně vystřelí výše v absenci ekonomické recese. Může také začít skupovat vládní dluhopisy, čímž stabilizuje padající ceny. To ale znovu povede k rostoucí inflaci. Jinými slovy, pokud bude muset Fed zasáhnout, bude vybírat mezi variantami, které jsou všechny špatné. Zatím postoj Fedu je status quo a vyčkávání na vysoké úrovní úrokových sazeb a pokračujícím kvantitativním utahování za účelem redukce zvýšené inflace. Například Raphael Bostic, prezident atlantského Fedu v tomto týdnu řekl, že rostoucí výnosy dluhopisů patří k monetárnímu cyklu a nevidí důvod, proč by měl Fed jakkoli zasahovat.

Situaci by výrazně prospěla fiskální odpovědnost vlády USA, ale na to se nelze spoléhat, neboť to je to, co v první řadě současnou situaci zapříčinilo. Zatím tedy lze jen doporučit vyhýbat se dlouhodobým vládním dluhopisům, dokud se situace nezklidní, sledovat situaci a mít dostatek likvidity pro případ, že se situace zhorší. Podle Barclays by současnou situaci a v případě dalšího zhoršení vyřešil výrazný propad na akciových trzích. To totiž uvolní velké množství likvidity, která může přitéct do dluhopisového trhu a stabilizovat jej, aniž by musel Fed zasahovat. Přemýšlí takto i Fed? Těžko říct. Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

X X X

Reakce trhů na válku v Izraeli. V ohrožení jsou u nás ceny benzínu a nafty

Izraelci říkají, že zažili tento víkend své vlastní 11. září nebo Pearl Harbour. Jsou zaskočeni stejně, jako byly kdysi USA. Útok byl zákeřný a nečekaný. Podobně jako ho nečekal Izrael, nečekaly ho ani finanční trhy.

Izraelské akcie už o víkendu výrazně poklesly. Jenže o víkendu se v jiných zemích neobchoduje. Jakmile se začalo obchodovat v Evropě a USA, viděli jsme výrazný propad izraelských státních dluhopisů na rekordně nízkou hodnotu i v dalších zemích.

Izraelský šekel oslabil k dolaru na nejslabší hodnotu od roku 2016. Situace byla tak vážná, že na podporu šekelu vstoupila na trhy izraelská centrální banka, což měnu stabilizovalo. A není divu, intervence ve výši 30 miliard dolarů není malá.  U nás jsme v minulosti viděli intervence v řádu stovek milionů korun, což obvykle stačilo. Centrální banka bude nejspíše šekel bránit i nadále, takže výraznější pokles kurzu neočekávám.

Zatímco šekel padal, spekulanti hledali bezpečí, pročež – jako obvykle v podobných situacích – výrazně vyskočila cena zlata a posílil i švýcarský frank. Zlato a frank jsou klasické bezpečné přístavy pro investory, pokud ve světě propuknou problémy. Překvapivě ani koruna nebyla k euru nijak zásadně zasažena.

Za vším hledej ropu

Důležitější než akcie, dluhopisy či měnové kurzy je nyní ropa, která stojí na Blízkém Východě za vším. Ropa typu Brent zdražila pouze o necelá tři procenta, za čímž stojí strach z jejího nedostatku. Zdražením o 3 % to ale nemusí končit. Sám Izrael pro svět ropy nic neznamená. Je tu však jiný strašák – Írán.

Objevují se první informace, že Teherán Palestincům pomáhal, což Washington dosud oficiálně popírá. Pokud se ovšem informace potvrdí a ukáže se, že pomoc byla výrazná, je možné, že z obavy z výroby jaderné zbraně zaútočí na Irán nejen Izrael, ale i USA.

Írán by na to zareagoval útokem na ropné věže v Saudské Arábii. A tentokrát většího rozsahu, než jsme viděli v minulosti. V tu chvíli by USA zpřísnily embargo a znemožnily vývoz ropy z Íránu, což by znamenalo, že na trhu bude podstatně méně ropy než v současnosti. Nedostatek ropy by katapultoval její cenu a můžeme jen odhadovat, zda by se růst ceny zastavil na 100 či 120 dolarech za barel.

Kdo by na tom nakonec vydělal? Všichni válkou nezasažení producenti ropy, k nimž patří i Rusko. Může se tak rozjet domino událostí, které vyústí v navýšení příjmů Ruska, což by mu pomohlo ve válce na Ukrajině. Dostáváme se tak k na první pohled nečekanému závěru, který si v USA určitě nepřejí.

Jde tu o jadernou zbraň v nevyzpytatelném Íránu, ale i o válku na Ukrajině. Zdá se, že nelze jednoduše podpořit Izrael a zároveň Ukrajinu. Jak se rozhodnou USA? To je na politicích a diplomatech. Do hlav jim nevidím. Vývoj nicméně ukazuje, že věc je komplikovanější, než se na první pohled mohlo zdát.

Dopad na české spotřebitele

V každém případě je jasné, že ceny pohonných hmot u nás dále porostou. Dlouhodobě je totiž vypozorováno, že když cena ropy roste, české čerpací stanice ihned zdražují, jako by derivát ropy nakoupily právě teď, a nikoli před několika dny, kdy by to dávalo logiku. Takto to má logiku jen šmelinářskou. Naopak, když cena ropy klesá, propisuje to do totemů čerpacích stanic velmi pomalu a postupně, což má opět šmelinářskou logiku. Otázkou je, zda se k čerpacím stanicím nepřidávají i rafinérie. Tam my ale nevidíme. V každém případě je to pro českého spotřebitele další rána pod pás. Čachry s daněmi u pohonných hmot se nevyplatily. Je jisté, že voliči to v blížících se volbách politikům spočítají.

Uvidíme, kam až cena pohonných hmot vyskočí. Při větším konfliktu to podle mě může být až 5 korun na litr, a to jak u benzínu, tak u nafty. Zatím ropa výrazněji nezdražila, a proto toho dosud moc neuvidíme. To se ale může rychle změnit. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

Policie obvinila exředitele IKEM Stiborka z vydírání lékařů včetně Pirka

Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinili bývalého ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze Michala Stiborka z vydírání, uvedly v pondělí Česká televize, Mladá fronta DNES a Seznam Zprávy. Spolu se Stiborkem čelí podle těchto médií obvinění také náměstek této nemocnice Jiří Malý a šéf oddělení IT v IKEM Petr Raška.

Stíhání tří lidí potvrdila mluvčí inspekce Ivana Nguyenová, jména obviněných však neuvedla. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pondělí novinářům řekl, že pověřené ředitelce IKEM Heleně Rögnerové doporučil, aby zvážila Malého odvolání. Ta potvrdila, že se bude jeho doporučením řídit.

Případ se podle médií týká nátlaku, který údajně Stiborek spolu s Malým vyvíjeli na kardiochirurga Jana Pirka a také šéfa kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivana Netuku. Podle Mladé fronty DNES Stiborek s Malým Pirkovi a Netukovi naznačovali, že na ně mají kompromitující materiály. V případě Netuky pak podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) mělo dojít i na pohrůžku násilím.

Pirkovi pak Stiborek údajně ukazoval dokumenty, které měly dokazovat jeho nelegální aktivity s tím, že uznávaný lékař na jejich základě sice nepůjde do vězení, protože je celá věc již promlčena, ale společensky jej zničí.

Podle vyšetřovatelů GIBS měl náměstek Malý pomocí šéfa IT oddělení nemocnice Rašky například zjistit obsah esemeskové komunikace mezi Pirkem a Netukou, ve které se Netuka hanlivě vyjadřuje o ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi. Pirk údajně Rašku požádal, aby mu přenesl data ze starého mobilu na nový a ten tuto situaci využil. Když se k esemeskám Netuky a Pirka dostal Malý, konverzaci údajně přeposlal přímo ministru Válkovi.

K podrobnostem z vyšetřování se Válek nechtěl vyjadřovat, již v pondělí ráno však hovořil s Rögnerovou. „Doporučil jsem jí, aby zvážila – dokud nedojde k vyjasnění celého toho případu – odvolání pana náměstka Malého po tu dobu, co bude probíhat vyšetřování,“ řekl. Dodal, že se s ní chce ještě v pondělí odpoledne setkat.

Druhého zaměstnance, který je podle médií také obviněný, nelze odvolat obratem kvůli jinému pracovně-právnímu vztahu než u náměstka Malého a jeho setrvání se bude dál řešit.

Podle Nguyenové hrozí obviněným v případě prokázání viny až čtyřleté vězení, dvěma pak také zákazy činnosti. Obvinění z vydírání čelí dva lidé, třetí je pak stíhán kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin.

GIBS prověřuje a stíhá příslušníky policie, mezi obviněnými však policisté nejsou. Podle Seznam Zpráv ale měla inspekce původně podezření, že se na vyhrožování podíleli policisté. Na kontakty s nimi se podle webu odkazovali někteří z obviněných.

Nguyenová uvedla, že se inspekce případem zabývá na základě usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, které GIBS přikázalo ve věci konat prověřování a vyšetřování.

Vyšetřovatelé koncem srpna v IKEM zasahovali, získávali tam důkazy. GIBS, která vyšetřuje trestné činy policistů a dalších příslušníků bezpečnostních složek, se zabývala podezřením z nátlaku a vydírání. Národní centrála proti organizovanému zločinu zase řešila možnou manipulaci se zakázkami a korupci.

Válek dříve uvedl, že nebude s vypsáním výběrového řízení na nového šéfa IKEM spěchat. Uváděl termín do konce roku. „Dokud nebude jasné, kdo je bez viny a kdo je viník, tak nemá cenu vypisovat výběrové řízení, protože vyšetřování probíhá zřejmě do velké hloubky a týká se řady lidí,“ řekl v pondělí. Dříve řekl, že chce mít dostatek kvalitních kandidátů, což byl podle něj v minulosti problém.

MF DNES kontaktovala s dotazy Stiborka i Malého, ti však zatím neodpověděli.

X X X

Hamás Islámský stát, řekl Netanjahu. Izrael má u Gazy 100 tisíc rezervistů

Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády. Ozbrojence palestinského radikálního hnutí Hamás, kteří na Izrael útočí od soboty, přirovnal k Islámskému státu. Na jihu Izraele se již shromáždilo na 100 tisíc rezervistů. USA očekávají, že Izrael do dvou dnů zahájí pozemní operaci do Pásma Gazy.

„Krutosti páchané Hamásem jsme neviděli od dob Islámského státu. Vždycky jsme věděli, co je Hamás zač. Hamás je Islámský stát,“ cituje Netanjahua deník Haarec.

V této souvislosti hovořil o „spoutaných dětech, které byly popraveny se svými rodinami“ a „dalších krutostech“ páchaných příslušníky Hamásu, které se podle svých slov rozhodl nepopisovat.

Podle některých expertů citovaných serverem The Times of Israel (TOI) Hamás při načasování svého útoku na Izrael využil i rozkolu mezi izraelskými politiky a bezpečnostními složkami ohledně justiční reformy prosazovanou právě Netanjahuovou vládou, kterou tvoří i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

V obraně proti Hamásu jsou však Izraelci podle Netanjahua jednotní. „Lidé jsou jednotní a teď se musí sjednotit vedení,“ prohlásil premiér a vyzval k vytvoření izraelské vlády národní jednoty. Vyhlášení válečného stavu země potvrdil izraelský bezpečnostní kabinet v neděli.

Izraelská armáda v pondělí ohlásila, že obnovila kontrolu nad obcemi u Pásma Gazy.

Nyní patrně chystá rozsáhlou operaci v Pásmu Gazy, kde zatím podniká jen letecké údery a provádí totální blokádu oblasti, která pro místní dva miliony obyvatel znamená zastavení dodávek elektrického proudu, paliva i zboží z Izraele.

Vysoce postavený zástupce Hamásu mezitím podle agentury Reuters uvedl, že hnutí „dosáhlo svých cílů“ a je otevřené „něčemu jako jsou dohody o klidu zbraní“.

X X X

Jsme připraveni válčit. Hizballáh tlačí na USA, aby v Izraeli zůstaly stranou

Libanonské islamistické hnutí Hizballáh varovalo USA, že se stanou terčem útoku, pokud se zapojí do války mezi Izraelem a palestinskou teroristickou skupinou Hamás. Zároveň naznačil, že by se mohl přidat na stranu Hamásu. Někteří Palestinci v Libanonu tvrdí, že jsou připraveni za podpory hnutí s Izraelem bojovat.

„Palestina není Ukrajina,“ reagoval mluvčí Hizballáhu na krok USA, které své válečné lodě poslaly blíže Izraeli v souvislosti s překvapivým víkendovým útokem Hamásu na Izrael. „Pokud USA zasáhnou přímo, všechny americké pozice v regionu se stanou legitimními cíli osy odporu a budou čelit našim útokům,“ dodal mluvčí.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken dříve varoval Hizballáh, aby nevyužil situace. Libanonské hnutí je dlouhodobým nepřítelem Izraele a podporovatelem Palestinců. V neděli Hizballáh spustil dělostřelecký útok na izraelské vojenské pozice na severu Izraele ze „solidarity s Palestinci“.

Libanonský ministr zahraničí Abdallah Bou Habib řekl, že jeho vláda obdržela ujištění od Hizballáhu, že se nezapojí do bojů, pokud Izrael nebude „obtěžovat“ Libanon. Jeden z lídrů hnutí Hášim Safíaddín nicméně prohlásil, že Hizballáh není „neutrální“ ohledně bojů mezi Hamásem a Izraelem.

Safíaddín prohlásil, že bojovníci Hizballáhu jsou „zcela připraveni zapojit se do války“. „Naše historie, naše zbraně a naše rakety jsou s vámi. Všechno, co máme, je s vámi,“ vzkázal Hamásu, jehož vyzdvihl za „hrdinský boj“ proti Izraeli.

Podle zástupce pobočky Hamásu v Libanonu Ahmeda Abeda by Hizballáh mohl zahájit útok, pokud dojde k eskalaci v Pásmu Gaza. „Hizballáh došel k rozhodnutí, že zaútočí na Izrael, pokud bude izraelská odveta vůči Gaze přehnaná,“ uvádí Abed, podle něhož skupina celou záležitost koordinuje s vedením Hamásu v Palestině. „Zasáhnou ve správný čas, pokud to bude nutné.“

Někteří Palestinci v Libanonu podle stanice Al-Džazíra chtějí proti Izraeli bojovat. „Jsme připraveni bojovat proti Izraeli kdykoliv,“ prohlásil člen palestinské politické organizace Fatah Ahmed Habed. „Palestinci v Libanonu trpí pobýváním v zemi, která není naše. Všichni se těšíme na další život.“

Podle stanice část členů palestinských frakcí v Libanonu uvádí, že potřebují zelenou od Hizballáhu, aby mohli s Izraelem bojovat. Vědí, že bez pomoci vlivné vojenské skupiny nemají šanci, podotýká Al-Džazíra.

Napětí na hranicích Izraele a Libanonu

Na hranici s Izraelem podle zdrojů Reuters v pondělí přišla skupina mužů z Libanonu a jeden z nich začal střílet na izraelské pozorovací stanoviště. Představitel Hizballáhu zapojení do incidentu odmítl, stejně jako Hamás a palestinská organizace Islámský džihád. Izraelští vojáci s podporou bitevních vrtulníků nejméně několik ozbrojenců zabili.

Izrael po průniku ozbrojenců z libanonské hranice podnikl raketové útoky v jižní části Libanonu. V reakci na smrt nejméně čtyř svých členů po izraelském ostřelování v Libanonu ozbrojenci z Hizballáhu v pondělí odpálili salvu raket na sever Izraele. Izraelské síly odpověděly dělostřeleckou palbou.

Obyvatelé několika izraelských vesnic nedaleko hranic s Libanonem dostali od úřadů pokyn, aby zůstali doma a zamkli se. Incident se podle izraelského vojenského rozhlasu odehrál v blízkosti kibucu Adamit. Televize Hizballáhu Al-Manár uvedla, že u jiholibanonské hranice bylo slyšet ostřelování.

Libanonská armáda se k věci nevyjádřila. V zemi působí od roku 1978 mírová mise UNIFIL Organizace spojených národů, která od roku 2006 ve spolupráci s libanonskou armádou monitoruje hranici s Izraelem a dohlíží na dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která byla schválena po válce mezi Izraelem a Hizballáhem.

Dění na hranicích Libanonu a Izraele vyvolává velké znepokojení, že izraelská válka s Hamásem přeroste do většího regionálního konfliktu. Hizballáh má podporu v Íránu, hlavním geopolitickém protivníkovi Izraele.

List The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na vysoce postavené činitele Hamásu a Hizballáhu napsal, že Hamás se k zahájení útoku na Izrael rozhodl před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu, na jeho přípravě se podílely i íránské revoluční gardy. Teherán zapojení odmítá.

„Je vysoce pravděpodobné, že bez souhlasu islamistů z Teheránu by k sobotnímu útoku nedošlo. Válka s Hamásem a Hizballáhem proto může velmi rychle přerůst ve válku Izraele s Íránem. Pokud se konflikt takto rozšíří, bude Izrael bojovat nejméně na třech frontách,“ uvedl specialista na Blízký východ Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity

Odborníci upozorňují, že Hizballáh je schopen uskutečnit stejně sofistikovanou akci podobnou té, kterou provedl Hamás. „Operace Hamásu je daleko větší než kterákoli jednotlivá operace provedená Hizballáhem proti Izraeli, ačkoli taktika, kterou Hamás použil, byla přímo z příručky Hizballáhu,“ uvádí specialista na Libanon z think tanku Atlantická rada Nicholas Blanford. „Hizballáh cvičí tyto druhy misí k narušení hranic minimálně od roku 2007,“ doplnil.

X X X

Rusku se konflikt v Izraeli hodí, míní britský plukovník. Podle ISW ho využije

Ti, kteří napomohli útoku teroristů z Pásma Gazy na Izrael, nesedí pouze v Teheránu, ale také v Moskvě. Myslí si to britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp, podle něhož má nestabilita vyvolaná útokem na Izrael odvést pozornost USA od války na Ukrajině a zabránit normalizaci izraelsko-saúdských vztahů. Podle amerického Institutu pro studium války Rusko útok Hamásu na Izrael využije ke snížení pozornosti Západu vůči Ukrajině.

 „Místo toho, aby ruský prezident Vladimir Putin bojoval přímo s NATO, podněcuje rozepře mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Srbskem a Kosovem, v západní Africe a nyní také v Izraeli. Nestabilita, která v těchto místech vzniká, má odvést pozornost i zdroje USA od války na Ukrajině,“ napsal Kemp v komentáři pro izraelský portál Ynetnews.

Někdejší plukovník britské armády připomněl, že Washington v lednu stáhl velké zásoby své munice uskladněné v Izraeli, aby je převezl na Ukrajinu. „Pokud bude konflikt v Izraeli dále eskalovat, bude je muset nahradit zásobami, které by jinak mohl poslat pro Ukrajinu k použití proti Rusku,“ dodal Kemp, jenž působil jako velitel pěšího praporu.

Tak jako Rusko využívalo Írán k dodávkám dronů pro svou válku na Ukrajině, nyní ho podle Kempa využívá k podpoře a umožnění těchto útoků v Izraeli. „Írán dlouhodobě Hamás a Islámský džihád cvičí a financuje a dodává jim zbraně. Také Moskva udržuje a rozvíjí kontakty s palestinskými teroristickými skupinami,“ uvedl Kemp s odkazem na návštěvy členů Hamásu v Rusku.

Vůdce hnutí Ismáíl Haníja navštívil Moskvu loni v září. Deník Times of Israel tehdy napsal, že návštěva se koná v době zhoršených vztahů mezi Jeruzalémem a Moskvou kvůli izraelské podpoře Kyjeva.

Podle Kempa ani Írán ani Rusko nechtějí normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, o které se v posledních měsících hovořilo. „Ve snaze o větší regionální nestabilitu a válku je stabilní partnerství mezi Izraelem a Saúdskou Arábií to poslední, co si kterákoli z těchto zemí přeje,“ domnívá se.

O tom, že se na přípravách útoku na Izrael zřejmě podílel Írán, píše v pondělí také list The Wall Street Journal. O zahájení útoku se podle něj rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu. Deníku to řekli vysoce postavení činitelé Hamásu a libanonského šíitského hnutí Hizballáh, kterému se rovněž dostává íránské podpory.

Teherán ale jakékoliv zapojení popírá. „Rozhodně Palestinu neochvějně podporujeme, nicméně na palestinské reakci se nepodílíme,“ vzkázal.

Pro domněnku, že útok mohlo popostrčit Rusko, neexistují důkazy a Moskva ji nekomentovala. „Domníváme se, že situaci je nutné co nejdříve obrátit směrem k míru. Eskalace konfliktu představuje velké nebezpečí pro region, a tak jsme znepokojeni,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kreml útoku na Izrael využije, míní ISW

Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Moskva útoku Hamásu na Izrael využila k informačním operacím s cílem snížit podporu a pozornosti USA a Západu vůči Ukrajině a zřejmě tak bude činit i nadále.

„Kreml především obviňoval Západ ze zanedbávání konfliktů na Blízkém východě ve prospěch podpory Ukrajiny,“ míní analytici.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v rámci této kampaně o víkendu prohlásil, že „USA a jejich spojenci by se měli zabývat prací na palestinsko-izraelském urovnání, a ne zasahovat do záležitostí Ruska a poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině“.

Ruský propagandista Sergej Mardan zase napsal, že Rusko bude mít z eskalace prospěch, protože svět „na chvíli odvrátí svou pozornost od Ukrajiny a opět se zaměří na hašení věčného požáru na Blízkém východě“.

Ruská diplomacie pak obvinila Západ, že blokuje úsilí „nezbytného kvarteta“ – Ruska, USA, EU a OSN –, což vede k eskalaci násilí v Izraeli. „Nepřímo tak obvinilo Západ ze současných bojů,“ míní ISW.

Podle jeho analytiků jsou tato prohlášení zaměřená na západní publikum, aby vrazila klín do vojenské podpory Ukrajiny. „Snaží se demoralizovat ukrajinskou společnost tvrzením, že Ukrajina ztratí mezinárodní podporu, a mají uklidnit ruské domácí publikum, že mezinárodní společenství bude ignorovat válečné úsilí Ukrajiny,“ uvedl institut.

X X X

Lucemburský premiér Bettel ztratil ve volbách většinu, „děkovat“ může Zeleným

Parlamentní volby v Lucembursku vyhrála dosud opoziční Křesťanskosociální lidová strana (CSV) se ziskem 29 procent hlasů. Ztratila naopak jedna ze stran vládní koalice, Zelení. Vláda dosavadního premiéra Xaviera Bettela tak přišla o většinu.

CSV zvítězila i ve volbách před pěti lety, ale skončila v opozici poté, co se na vládě dohodli Bettelovi liberálové z Demokratické strany, Zelení a sociální demokraté (LSAP). Dohromady měli v 60členném parlamentu těsnou většinu 31 hlasů.

Zelení ale tentokrát voliče nepřesvědčili a oproti minulým volbám si pohoršili o sedm procentních bodů. Dosavadní trojkoalice tedy na většinu zákonodárců nedosáhne.

CSV Luca Friedena by tak mohla ukončit desetileté působení Bettela ve funkci premiéra. Ten je od druhé světové války teprve druhým lucemburským předsedou vlády, který není z CSV. Před Bettelem byl dlouhá léta (1995 až 2013) premiérem za CSV Jean-Claude Juncker, který se později stal předsedou Evropské komise.

S 21 mandáty potřebuje CSV najít koaličního partnera, aby dosáhla většiny 31 křesel v 60členné sněmovně. Může vládnout buď s Bettelovou Demokratickou stranou, nebo s LSAP. Bettel podle místních médií prohlásil, že jeho strana je připravena v nové vládě pracovat.

O hlasy asi 284 000 registrovaných voličů se ucházelo 12 stran, včetně čtyř nováčků. Stále populárnější jsou v zemi i některé z menších stran, Piráti či pravicová Alternativní demokratická a reformistická strana (ADR).

X X X

Izraelce jsme varovali před velkou hrozbou, situaci zlehčovali, zní z Egypta

Izraelský zpravodajský server Ynet uvedl, že šéf egyptské rozvědky Abbás Kámil varoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahu o možném útoku z palestinského Pásma Gazy na Izrael 10 dní před tím, než k němu v sobotu došlo. Izrael údajně situaci zlehčoval. Netanjahuův úřad tuto informaci označil za nepravdivou,

 Kámil údajně varoval Netanjahua, že z Pásma Gazy se chystá „něco neobvyklého a hrozného“. Egyptské zdroje serveru Ynet řekly, že Kámila reakce izraelského premiéra překvapila. Netanjahu podle tohoto zdroje řekl, že izraelská armáda se soustředí na boj s teroristy na Západním břehu. Na tomto Izraelem okupovaném území v posledním roce a půl izraelská armáda zintenzivnila razie proti palestinským radikálům, při nichž zemřela i řada civilistů. V reakci na to se zvýšil počet palestinských teroristických útoků jednotlivců.

Na Západním břehu rovněž letos zesílily násilnosti židovských osadníků vůči Palestincům, což někteří přičítají nové vládě Benjamina Netanjahua, která je v úřadu od konce prosince a v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany. Někteří ministři otevřeně podporují rozšiřování židovských osad na Západním břehu, jenž měl být podle dřívějších mírových dohod součástí samostatného palestinského státu.

Informaci o egyptském varování přinesla i agentura AP s odvoláním na nejmenovaného představitele egyptských zpravodajských služeb. „Varovali jsme je, že situace eskaluje, a to velmi brzy, a že se stane něco velikého. Ale oni varování podcenili,“ řekl egyptský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity.

Dva egyptské bezpečnostní zdroje mezitím agentuře Reuters řekly, že Káhira je v kontaktu s Izraelem a Hamásem ve snaze zabránit další eskalaci násilí a zajistit ochranu izraelských rukojmích. Egypt často slouží jako prostředník mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás.

Egyptské zdroje Reuters tvrdí, že Káhira naléhá na Izrael, aby při náletech na Pásmo Gazy zachoval zdrženlivost, a tlačí na Hamás, aby neubližoval izraelským zajatcům, a byla tak zachována šance na uklidnění situace. Pokračující izraelské vzdušné údery ale podle egyptských zdrojů ztěžují jakékoliv zprostředkování klidu zbraní.

Vysoký počet mrtvých a pomalá izraelská reakce na útok poukázaly na velké selhání izraelských zpravodajských služeb a zpochybnily dlouhodobý dojem, že na malém, hustě osídleném území, které kontroluje již desítky let, má Izrael všude oči a uši, poznamenala agentura AP.

Podle nepotvrzených zpráv izraelských médií zabili palestinští radikálové na 800 lidí, včetně cizinců, a na 2500 osob skončilo v nemocnici. Více než sto civilistů, včetně žen a seniorů, a také několik vojáků unesli teroristé do Pásma Gazy. Mezi rukojmími jsou rovněž cizinci. Bezprecedentní rozsah útoku vyvolal otázky stran nepřipravenosti izraelské armády a selhání izraelských tajných služeb.

V reakci na sobotní útok izraelská armáda zahájila intenzivní ostřelování Pásma Gazy, v němž na území menším než Praha žije na dva miliony lidí. Při tomto bombardování zemřelo přes 560 Palestinců.

X X X

Myomy mohou zkomplikovat početí i těhotenství

Nemocným pomáhá asistovaná reprodukce

Poptávka po umělém oplodnění (IVF) stále roste. Páry do reprodukčních klinik nepřivádí jenom vyšší věk žen, ale také gynekologické problémy, mezi které patří myomy. Tyto nezhoubné nádory život sice neohrožují, pokud ale rostou v děložní dutině, začnou ji deformovat, a mohou tak způsobit neplodnost. Důležitá je proto jejich včasná léčba. Odborníci upozorňují, že by ženy, které problém s myomy řeší a plánují rodinu, měly otěhotnět co nejdříve.

„Děložní myomy jsou nezhoubné nádory, které vyrůstají z hladké svaloviny. U žen se objevují ve středním věku a jejich počet i velikost se různí,“ popisuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit. Výskyt myomů je podle něj velmi častý zejména ve vyšším věku – po čtyřicítce je má až 40 % žen. Mladší ženy tyto nádory trápí méně, do 40 let věku se s nimi potýká přibližně 10–20 % z nich. „Pokud se u žen myomy objeví, snažíme se je přesvědčit, aby těhotenství neodkládaly. Nikdy totiž nevíme, jaké potíže mohou způsobit, a odstranit je není tak jednoduché,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.

Útvary, které se nachází mimo děložní dutinu, šanci na početí neovlivňují. Pokud jsou ale myomy uvnitř dělohy, jedná se už o „mechanickou“ překážku k tomu, aby se těhotenství rozvinulo normálně a bezpečně. „Podceňovat by se však neměly ani ty, které rostou na povrchu dělohy. Ženy sice v takovém případě otěhotní bez komplikací, myomy ale mění stažitelnost dělohy a reaktivitu svaloviny. S přibývajícím těhotenstvím proto mohou být příčinou potratu nebo předčasného porodu,“ říká MUDr. Martina Novotná, gynekoložka z reprodukční kliniky Reprofit.

Mezi nejčastější příznaky myomů patří bolesti a tlak v podbřišku, změna charakteru menstruace, nepravidelné krvácení nebo časté nutkání k močení. Na myomy však mnohdy nemusí upozornit vůbec nic – pokud jsou malé a nerostou rychle, ženy žádné příznaky nezpozorují. Nádory v takovém případě dokáže odhalit až ultrazvuk. „Gynekologové jej už dnes běžně používají při pravidelných ročních prohlídkách. Jakmile myom zachytí, zvou pak ženy na častější kontrolní vyšetření, aby sledovali, jestli nádorů nepřibývá nebo jak rychle rostou,“ popisuje MUDr. Novotná.

U některých žen myomy vyžadují operaci – tu je ale vždy potřeba pečlivě zvážit. „Pokud se k operaci přistoupí a jedná se o ženu, která doposud nemá dítě a plánuje založit rodinu, je naprostou prioritou zachování její dělohy. Ženy by po takovém zákroku měly co nejrychleji otěhotnět, myomy totiž mohou zejména u těch mladších rychle vyrůst znovu,“ zdůrazňuje MUDr. Pavel Otevřel. Pacientky by se podle něj měly po rekonvalescenci nejprve pokusit otěhotnět přirozenou cestou. Pokud se jim to do půl roku nepodaří, doporučuje ženám podstoupit umělé oplodnění, tzv. IVF, dokud je děloha v co nejlepším stavu. „Po operaci se mohou v děloze začít objevovat další myomy, které způsobí akutní potíže. Čas otěhotnění tak hraje v tomto případě opravdu důležitou roli,“ uzavírá MUDr. Otevřel. Ing. Barbora Mertová

X X X

ČR uznala porušení Úmluvy, odškodní odsouzeného vraha Hanušu za policejní zásah

Česká vláda uznala porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když se nedostatečně vyrovnala s Fehimem Hanušou. Tomu stát způsobil újmu policejním zásahem v roce 1995, kdy v jeho těle při přestřelce s policisty skončilo 14 střel. Muž byl v roce 2000 v jiném případu odsouzen za vraždu policisty ke dvaceti pěti letům vězení. Vláda nyní musí Hanušovi zaplatit sedm tisíc euro. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyškrtl případ ze seznamu stížností. Původně chtěl Hanuša po českém státu osmdesát milionů korun.

Česká vláda předložila jednostranný návrh na vyrovnání s odsouzeným Fehimem Hanušou a na následné vyškrtnutí jeho stížnosti na český stát ze seznamu stížností u Evropského soudu pro lidská práva. Soud návrhu české vlády vyhověl a stížnost vyškrtl s podmínkou, že česká vláda skutečně sedm tisíc Fehimu Hanušovi zaplatí.

„Nakonec Soud zdůrazňuje, že pokud vláda nesplní podmínky jednostranného prohlášení, může být stížnost vrácena na seznam v souladu s článkem 37 odst. 2 Úmluvy,“ uvedl v závěru rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva v závěru rozhodnutí s odkazem na případ Josipovič v. Srbsko z roku 2008.

Původní stížnost Fehima Hanuše z března 2021 podle záznamu o ní nastolovala otázku, zda odškodnění za zranění utrpěná při policejním zásahu v roce 1995 lze považovat za dostatečná podle článků 2 a 3 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Co se takřka před třiceti lety stalo? „Dne 9. prosince 1995 se stěžovatel stal obětí střelby ze strany policistů, která mu způsobila život ohrožující zranění a měla dlouhodobé následky, v jejichž důsledku mu byl přiznán invalidní důchod. Prošetřování zákonnosti policejního zákroku bylo ukončeno rozhodnutím policie ze dne 27.2.1996 o odložení věci s tím, že není důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, ačkoliv byl zákrok posouzen jako neprofesionální,“ stojí v záznamu o stížnosti u ESLP.

Z popisu události v českém tisku vyplývá, že policie Hanušu podezřívala ze znásilnění ženy a vtrhla na Hanušův pozemek na Berounsku. Občan bývalé Jugoslávie si myslel, že jde o přepadení a použil na policisty legálně drženou zbraň. Při následné přestřelce byl Fehim Hanuša čtrnáctkrát zasažen. Podezření ze znásilnění policie nepotvrdila, dívka si měla vše vymyslet. Hanuša přežil po několika operacích a měsíci bezvědomí. V roce 2016 se rozhodnutím Vrchního soudu v Praze muselo za zásah omluvit ministerstvo vnitra.

Provozoval taxi v Srbsku, nedokázal příjmy a výdaje

Jak vyplývá ze záznamu o stížnosti k ESLP, v roce 1998 podal stěžovatel žalobu o náhradu újmy na zdraví (30 000 000 Kč) a omezení své schopnosti být společensky užitečný (20 000 000 Kč) a na ztrátu příjmu (více než 30 000 000 Kč). Celkem po českém státu žádal osmdesát milionů korun. Soudy se táhly až do roku 2020.

Náhradu újmy na zdraví ve výši 662 160 Kč (cca 26 000 EUR), kterou mu přiznal soud prvního stupně na základě znaleckého posudku a za použití vyhlášky 440/2001 (místo staré vyhlášky č. 32/1965, upravující mnohem nižší částky, jejíž použití bylo v daném případě považováno za odporující dobrým mravům), byla v roce 2019 snížena na 150 465 Kč (cca 5 900 EUR) s tím, že odvolací soud použije vyhlášku č. 32/1965. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil požadované důkazní břemeno, nebyla mu přiznána žádná náhrada za ztrátu příjmu, shrnuje ESLP.
Dovolání stěžovatele pak bylo Nejvyšším soudem dne 26. května 2020 zamítnuto. Podle ústavní stížnosti podané v ČR nedokázal stěžovatel mimo jiné prokázat příjmy z podnikání: „V části domáhající se náhrady za ztráty v podnikání okresní soud žalobu zamítl, protože stěžovatel nikterak nespecifikoval, jak došel k požadované částce 31 824 000 Kč, a to ani poté, co byl k tomu soudem vyzván; tedy neunesl důkazní břemeno. Prokázáno bylo pouze to, že stěžovatel provozoval mezi roky 1986 a 1997 taxislužbu na území Srbské republiky, avšak neprokázal výdaje a příjmy tohoto podnikání. Z ročního základu pro pojistné nelze v tomto směru vyjít,“ cituje český Ústavní soud z rozhodnutí okresního a Krajského soudu v Praze.

ÚS: Společenské uplatnění odsouzeného vraha

Do části požadavku na odškodnění za nemožnost společensky se uplatnit od roku 1995 však zasáhla vražda policisty z roku 1998, kdy se Hanuša se svým synem Fatmirem dostali u Letkova na Plzeňsku do další přestřelky s policisty. Hlídka je pronásledovala kvůli podezření z obchodu se zbraněmi. Jednoho policistu zastřelili, dalšího zranili. Za to jim soud v roce 2000 vyměřil 25 a 14 let vězení. Hanuša několikrát neúspěšně žádal o obnovu procesu.

„Ve svém rozhodnutí čj. IV. ÚS 2259/20 ze dne 20. října 2020 se Ústavní soud přiklonil k závěrům dovolacího Nejvyššího soudu. Konstatoval, že zatímco náhrada za utrpení může být stanovena podle vyhlášky platné v době událostí, náhrada za snížení schopnosti být prospěšný ve společnosti by měla odrážet skutkový stav v době rozhodnutí soudu; stěžovatel však k takovému snížení přispěl, protože v roce 2000 byl odsouzen za vraždu a odsouzen k 25 letům vězení,“ stojí v popisu případu u Evropského soudu pro lidská práva.

Toto k tomu napsal v roce 2020 český Ústavní soud: „Do úvah o přiměřenosti výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění vstupuje okolnost stěžovatelova trestného jednání, byť stěžovatel tuto okolnost v ústavní stížnosti neuvádí. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze (dále jen „vrchní soud“) ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. 7 To 137/2000 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání trestného činu vraždy, dílem dokonaného a dílem nedokonaného podle § 219 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a f) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „trestní zákon“), a trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 trestního zákona. Za to mu byl uložen výjimečný trest odnětí svobody v trvání dvaceti pěti let.“

Na útěku střelil policistu do srdce

„Takovým jednáním stěžovatel ztížil možnost svého společenského uplatnění (na zbytek svého produktivního věku), což lze ústavně konformně do úvah o přiměřenosti odškodnění této hodnoty promítnout. Obecnými soudy přiznanou výši odškodnění, opírající se především o srovnání judikatury se staršími podobnými případy, považuje tak Ústavní soud vzhledem k okolnostem případu za výsledek postupu, který nevykazuje extrémní vybočení z pravidel řádně vedeného soudního řízení,“ uvedl Ústavní soud doslova.

ESLP: Vláda uznala nepřiměřené odškodnění

Dne 17. března 2021 podal Hanuša kvůli odškodnění za rok 1995 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. „Vláda sdělila soudu, že navrhuje učinit jednostranné prohlášení za účelem vyřešení problémů vznesených uvedenou stížností. Dále požádala Soud o vyškrtnutí stížnosti v souladu s článkem 37 Úmluvy,“ popisuje ESLP reakci české vlády.

„Vláda uznala porušení článků 2 a 3 Úmluvy z důvodu nepřiměřené výše odškodnění přiznaného stěžovateli vnitrostátními soudy za zranění, která stěžovatel utrpěl při policejním zásahu,“ shrnuje Evropský soud pro lidská práva událost z roku 1995.

Podle Soudu česká vláda nabídla částku v přiložené tabulce a vyzvala Soud, aby stížnost vyškrtl ze seznamu stížností. Jde o částku sedm tisíc euro splatných do tří měsíců. „Stěžovateli byly podmínky jednostranného prohlášení vlády zaslány několik týdnů před datem tohoto rozhodnutí. Soud neobdržel od stěžovatele odpověď, že podmínky přijímá,“ uvádí se v rozhodnutí ESLP.

„Platba bude představovat konečné řešení případu,“ stojí v rozhodnutí ESLP, který případ vyškrtl.

Obnova řízení se nebude konat

Na závěr rozhodnutí ESLP dodává, že po vyškrtnutí případu se seznamu nebude zřejmě možná obnova řízení v ČR. Obnova řízení je podle Soudu však vhodnou nápravou v případech porušení práva na spravedlivý proces, což není tato situace.

„Podstata stěžovatelovy stížnosti totiž spočívá v otázce přiměřenosti finančního zadostiučinění, které mu bylo přiznáno za újmu na zdraví. V takové situaci je Soud toho názoru, že dodatečná peněžní platba nabídnutá vládou v jejím jednostranném prohlášení poskytuje přiměřené zadostiučinění s ohledem na nároky stěžovatele. Rovněž je třeba poznamenat, že stěžovatel neprojevil úmysl podat žádost o obnovu řízení u Ústavního soudu ČR,“ uzavírá rozhodnutí ESLP. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ NA MEZINÁRODNÍM STROJÍRENSKÉM VELETRHU V BRNĚ PŘEDSTAVUJE HYDROGEN VALLEY A MÍSTNÍ FIRMY

Stáváme se důležitým technologickým hráčem, podporujeme inovace. Novým symbolem našeho regionu by mohl být třeba vodík. To je hlavní vzkaz Moravskoslezského kraje návštěvníkům Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, jehož 64. ročník zítra začíná. Na brněnském výstavišti potrvá do 13. října.

„Elektromobilita a vodíková mobilita je jistá budoucnost. Vozidla s alternativním pohonem produkují méně škodlivin. Zejména vodíkový pohon je čistý a naprosto čistá může být v budoucnosti i jeho výroba. Elektřinu a vodík si také umíme vyrobit sami, což nám dává jistou svobodu a nezávislost na ruském plynu a ropě. V Moravskoslezském kraji navíc můžeme k výrobě vodíku využít i jiné suroviny, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny nebo uhelné kaly – tedy odpad, který se dnes většinou spaluje a zatěžuje životní prostředí. Proto pracujeme na tom, aby u nás vzniklo první české ‚Hydrogen Valley‘, kde energetiku a dopravu založenou na fosilních palivech nahradí vodíkové technologie. Proto jsme společně s univerzitami a podniky založili Vodíkový klastr. Proto vzniká Vodíková strategie Moravskoslezského kraje, která je po Ústeckém kraji druhým takovým dokumentem v Česku,“ uvedl náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka, s tím, že například do sedmi let chce Moravskoslezský kraj na vybraných autobusových linkách nasadit téměř tři stovky vodíkových autobusů. „Náklady na jejich pořízením se pohybují kolem jedné miliardy korun. Byl bych rád, kdyby stranou krajské vodíkové iniciativy nezůstala ani železnice,“ dodal náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Expozice Moravskoslezského kraje v Brně, kterou letos návštěvníci najdou v pavilonu A1, na ploše č. 014, také tradičně dává prostor vybraným firmám, které v regionu sídlí a podnikají v oblasti chytrých technologií, vysokého strojírenství nebo technologií s vysokou přidanou hodnotou. Chce prezentovat nejen technologickou vyspělost, představit své vize a strategické projekty, které povedou k bezemisní budoucnosti regionu, ale dát také prostor firmám k navázání nových kontaktů a propojit je se silnými partnery v zahraničí.

„Moravskoslezský kraj, spojovaný v minulosti převážně s těžkým průmyslem a hutnictvím je dnes vnímán jako kraj moderních oborů, především IT. Dokazuje to účast našich firem na veletrhu, které se každoročně mění. Dáváme najevo světu, že Moravskoslezský kraj již není krajem starých fabrik a montoven, ale naopak rejdištěm firem, které vyvíjejí hi-tech. Našim podnikatelům umožňujeme bezplatně se prezentovat na nejprestižnějším veletrhu ve střední Evropě a před těmi nejlepšími v oboru,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka. Upřesnil, že partnery moravskoslezské expozice z firem jsou letos společnosti ATEsystem s.r.o., SECTRON s.r.o. a ZEBRA GROUP s.r.o./bir/