Otázka je, jaký status budou mít okupovaná území. Americký prezident je přesvědčen, že jeho ruský protějšek chce uzavřít mír. Vladimir Putin zatím vzkazuje ruské tajné službě, že se musí zlepšit v boji s diverzními skupinami působícími na okupovaných územích. „Začala první mírová jednání a to, že si Donald Trump a Vladimir Putin skládají poklony, nemusí zítra platit. Jsme u prvního oťukávání obou stran,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda.

K mírové dohodě podle Příhody dojít musí, protože boje nevedou k jednoznačnému vítězství žádné strany a válku není možné vést donekonečna.

X Bude pro Putina případná mírová dohoda s Ukrajinou jenom cárem papíru?

Poslechněte si celý rozhovor s rusistou Markem Příhodou. Zatímco Putin potřebuje výsledek, který může ruským občanům prezentovat jako vítězství, Trump si bude chtít vypěstovat představu mírotvůrce schopného rychle vyřešit dlouhotrvající konflikt.

„Tlak ze strany Američanů na jednání, a zejména tlak směrovaný k Ukrajině a jejímu vedení, bude značný,“ předpokládá Příhoda.

„Bude snaha dosáhnout dohody i za cenu ústupku ze strany Ukrajiny,“ říká s tím, že Ukrajina dnes spoléhá na materiální a ekonomickou pomoc ze zahraničí.

Konkrétní návrhy mírové dohody sice zatím neexistují, přesto se dá předpokládat, že bude zahrnovat územní změny. Rusista nepředpokládá, že by se ruští vojáci stáhli z dobytých oblastí. A také Krym patrně zůstane pod vlivem Ruska.

„Otázka je, jaký mezinárodní status budou území mít. Vyjdeme z faktu, že jsou to dobytá území a ruská armáda tam zůstává? Nebo budeme ještě tlačit Ukrajinu na to, aby se s tím smířila a tuto ztrátu nějak potvrdila?“ ptá se Příhoda.

Kdo dostane záruky

Součástí ruské dobyvačné politiky ale nemusí být jenom zábor území. „Ve vztahu k Rusku je potřeba projevit kreativitu a neorientovat se pouze jedním směrem,“ upozorňuje expert.

„Může to být i mocenská kontrola celé Ukrajiny. To znamená, že část území si Rusko ponechá a zároveň bude žádat záruky, že Ukrajina nebude ‚nepřátelským‘ státem. Což je podivné, protože tu válku rozpoutalo Rusko,“ připomíná.

Záruky ale požaduje i Ukrajina. Podle Trumpa by jimi měla být přítomnost amerických firem a těžařů na ukrajinském území.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je jedinou plnohodnotnou zárukou vstup země do NATO. Za to je ochoten vyměnit i svůj prezidentský post.

Mezi obyčejnými Ukrajinci mezitím roste ochota ke kompromisu. „Opravdu je cítit, jak se atmosféra mění. Únava se musí projevit a nezapomínejme, že to není jenom ve smyslu lidských, ale i ekonomických ztrát,“ podotýká Příhoda. „Léta běží a jak se zdá, válka nebude rozhodnuta definitivním vítězstvím ani jedné ze stran,“ uzavírá.

X x x

Ukrajina pracuje na alternativních zdrojích zpravodajských informací poté, co jejich sdílení ve středu ukončily Spojené státy.

Představitelé Kyjeva nyní jednají s několika evropskými státy, které vyjádřily ochotu Ukrajině v tomto směru vyhovět. Bezpečnostní expert Andor Šándor ve vysílání CNN Prima NEWS popsal, jak velký problém zastavení sdílení zpravodajských dat pro napadenou zemi představuje.

Ukrajina se podle vyjádření jejích představitelů začíná přizpůsobovat rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit sdílení informací mezi tajnými službami těchto dvou zemí. Kyjev proto začíná skládat koalici, která by mohla americký výpadek nahradit.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým německým protějškem Borisem Pistoriem uvedl, že jeho země bude v případě potřeby žádat zpravodajské informace od Berlína. „Pokud to bude nutné, získáme tato data od Německa,“ uvedl podle webu The New Voice of Ukraine.

Stejně tak šéf resortu obrany Francie Sebastien Lecornu ve vysílání rádia Inter podle agentury Reuters uvedl, že rozhodnutí americké administrativy neovlivní francouzskou podporu Kyjevu. „Máme suverénní zpravodajské služby s vlastními kapacitami a zdroji, které využíváme na pomoc Ukrajincům,“ řekl Lecornu.

Komplikace pro Británii

Ve složitější situaci se nachází Velká Británie, přestože data Ukrajině dodávat chce. Web Guardian informoval, že Britové budou nadále dodávat své analýzy zpravodajských dat, ale nebudou již moci dodávat informace, které získaly britské tajné služby spoluprací s těmi americkými. Mezi Washingtonem a Londýnem je totiž uzavřena řada dlouhodobých dohod o sdílení informací.

„Britské služby nemají takový dosah jako americké kapacity, nejsou tak rozsáhlé a nemohou je nahradit,“ uvedl informovaný zdroj. I tak si však Ukrajina díky nim může zachovat výhodu včasného varování před útoky okupantů a schopnost hloubkového úderu na Rusko.

Zástupci USA a Ukrajiny budou jednat o míru. Izolace Ruska není udržitelná, říká Trumpův člověk

USA z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa přestaly tento týden sdílet zpravodajské informace s Ukrajinou. Jako první to napsal web Sky News. „Před několika hodinami byla výměna všech zpravodajských informací zastavena,“ sdělil ve středu zdroj webu. Rozhodnutí následovalo poté, co Trump v úterý přikázal zastavení veškeré vojenské pomoci Ruskem napadené zemi. Impulsem k jeho nařízení byla páteční hádka mezi Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.

Bez USA je Ukrajina slepá, říká Šándor

Podle bezpečnostního experta Andora Šándora je Ukrajina v řadě ohledů „slepá“, ačkoliv se nachází přímo na linii dotyku s ruskou armádou. „Kyjev ví, co se děje na frontě. Tam mají svůj taktický a operační průzkum, ale nevidí do hloubky,“ uvedl Šándor ve vysílání CNN Prima NEWS.

Podle něj ukončení sdílení zpravodajských dat představuje pro Ukrajinu větší problém než přerušení dodávek zbraní. „Dělostřelectvo, rakety i náboje Ukrajinci stále mají, ale toto je asi nejcitlivější věc,“ zhodnotil Šándor.

X x x

UKRAJINCI  NESPOKOJENI

Ukrajinci zuří. Trump si atentát zasloužil, je to Putinova služka a zrádce, vzkazují do USA

Zklamání, hluboký vztek a pocit křivdy. To vše prožívají ukrajinští vojáci na frontě po třaskavém setkání v Bílém domě. Mnozí obránci nemohou už americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi přijít na slovo – ne poté, co udělal jeho protějšku Volodymyrovi Zelenskému před zraky celého světa. „Možná si Trump přece jen zasloužil ten loňský atentát. Stydím se, že jsem od něj vůbec něco čekal. Je to zrádce a nová Putinova služka,“ vzkázali do USA ukrajinští vojáci oslovení redakcí CNN Prima NEWS.

Páteční vyhrocení sporu před novináři v Bílém domě vedlo některé diplomaty, analytiky i komentátory k názoru, že konflikt byl předem připravený a že Zelenskyj padl do přímo pasti. To prezidentská kancelář důrazně odmítla. Šéfové řady zemí po celém světě po překvapivém incidentu dali jasně najevo, že jsou nadále na straně Ukrajiny. Obráncům, kteří celý střet sledovali z bojiště, ale zůstává v puse pachuť hořkosti.

 „Ne, takový průšvih jsme nečekali. Věděli jsme, že bude s Trumpem těžké se na čemkoliv dohodnout, ale mysleli jsme si, že se jednání výrazně posunula dopředu. Vím, že se hodně mluvilo o surovinách, které USA chtějí. Tak ať je dostanou, my ale chceme spravedlivý mír se zárukami. Místo toho jsme se dočkali zrady, Trump je zrádce,“ nešetřil tvrdou kritikou Anatolij, jenž má v armádě na starost logistiku a dříve i nepřátelské zajatce z Donbasu.

Pavlo z 21. mechanizované brigády volil mnohem dramatičtější komentář. „Zrádce a nová Putinova služka, nic jiného. Možná si Trump přece jen zasloužil ten loňský atentát, už mi je jeho osud jedno. Stydím se, že jsem od něj vůbec něco čekal, před ostatními jsem ho ještě před měsícem hájil. Tohle dopadne špatně,“ konstatoval rozzlobeně.

Podle něj přichází velmi nebezpečné období, které může Ukrajině zlomit vaz. „Je už jasné, že je Trumpovi jedno, co se s námi stane. Jde Putinovi na ruku a vymění nás za suroviny. Pomoc Evropy nestačí, ale já nevím, jaké teď může být řešení. Opravdu nevím,“ dodal bezmocně Pavlo.

Amerika podlézá Rusku, míní Kapustej

Nečekané rozuzlení Zelenského návštěvy ve Washingtonu zklamalo také Vasyla Kapusteje, česko-ukrajinského humanitárníka, který má na kontě hned několik úspěšných sbírek na podporu obránců, jmenovitě lvovské 24. mechanizované brigády krále Daniela. „Podle mě se do čela USA dostal naprosto hloupý a sebestředný stařec, který je lehce manipulovatelný přes své ego – a Putin to moc dobře ví,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.

Výsledek bude podle Kapusteje takový, že Kreml poštve Trumpa proti Ukrajině. Ten ji nejdříve bude vydírat, a nakonec ji hodí přes palubu. „Na Ameriku už není spoleh, svým podlézáním Rusku si už snad ani nezaslouží být nazývána světovou supervelmocí a lídrem západního světa,“ pokračoval humanitárník a student práv

X x x

SENÁTOR  ČUNEK:  ČT  ZRUŠIT  ŘADU  KANÁLŮ,  BUDE  LEVNĚJŠÍ

Čunek: Česká televize nemusí mít tolik kanálů. Méně peněz by vedlo k lepšímu hospodaření

Jediný způsob, jak Českou televizi přimět k hospodárnému chování, je nepřidávat peníze. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Ten se také vyjádřil k povinné vojenské službě.

Poslanecká sněmovna tento týden schválila zvýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu jejich plátců na majitele zařízení, kterými se lze připojit k internetu. Podle Čunka se nejedná o správné rozhodnutí. „Doufám, že novelu Senát nepodpoří. Nejde ani tak o ty peníze, 25 korun nikoho nespasí, ale myslím, že Česká televize by skutečně měla restrukturalizovat sama sebe,“ řekl Čunek.

 Podle Čunka se televize nechová hospodárně. „Vůbec nemusí mít tolik kanálů. Mnoha redaktorů si samozřejmě vážím, ale v mnoha věcech nedokáže být úsporná. Jediný způsob, jak takto velkou instituci přimět k hospodárnému chování, je nepřidávat peníze, ať šetří,“ dodal Čunek.

Čunek vidí vojnu jako přípravu na povinnou mobilizaci

Čunek se také vyjádřil k záměru předsedy Motoristů sobě Petra Macinky zavést povinný tříměsíční vojenský výcvik pro muže od 19 let. „Když se něco stane, stále může nastat mobilizace, která je ze zákona povinná. Ani nemusím mluvit o tom, co by se dělo, pokud nastoupí kluci, kteří neumí vůbec nic,“ řekl Čunek.

Jako druhý důvod pro zavedení povinné vojenské služby zmiňoval zhoršující se kondici české populace. „Za posledních 20 let se neúměrně zhoršila fyzická kondice mladých lidí. Takže by jim to určitě prospělo. Navíc na vojně se nejenom střílí. Dělá se tam tisíc dalších věcí, které se naučí a budou lépe připraveni na svůj život,“ uvedl Čunek.

S příznivým přijetím se ze strany politiků Macinka ale nesetkal. Například Čunkův stranický kolega z KDU-ČSL, europoslanec Tomáš Zdechovský, pro CNN Prima NEWS řekl, že návrh je „totální blbost“.

X x x

Ján Čarnogurský: Ficovo hlasovanie robí Slovensko spoluzodpovedným

Vo štvrtok 6. marca bolo v Bruseli zasadnutie Európskej rady, najvyššieho orgánu Európskej únie. Jeho členmi sú prezidenti alebo predsedovia vlád členských krajín Európskej únie (podľa toho, kto má v danom štáte najvyššiu výkonnú moc). (hlavnespravy.sk)

Pred zasadnutím, ktoré sa malo zaoberať, aj sa zaoberalo otázkou Ukrajiny, premiér Robert Fico sa vyjadril, akú pozíciu bude v Bruseli zastávať. Povedal, že nebude súhlasiť s vojenskou ani finančnou podporou Ukrajiny. Taká podpora môže byť len na bilaterálnej báze. Neverí v úspech stratégie „mier cez silu“. V minulosti viackrát povedal – a doteraz to aj plnil – že Slovensko nebude dodávať Ukrajine žiadny vojenský materiál, s výnimkou obranného. Fico tiež povedal, že bude požadovať, aby Európska rada sa jasne vyjadrila v prospech obnovenia prepravy plynu cez ukrajinské územie na Slovensko.

Vo štvrtok na Európskej rade premiér Fico hlasoval takmer úplne inak.

Jedine dosiahol zmiernenú zmienku o preprave plynu. V uznesení Rada vyzýva Európsku komisiu, Slovensko a Ukrajinu, aby zintenzívnili úsilie nájsť fungujúce riešenie pre tranzit plynu, berúc do úvahy námietky, ktoré vznieslo Slovensko. Veci sa bude venovať aj nasledujúce zasadnutie Rady. Ak Vladimír Zelenský znovu navrhne kupovať drahý americký plyn a Európska komisia nebude mať námietky, bude to na škaredé zasmiatie sa.

O vojenskej, finančnej a politickej podpore Ukrajiny Rada schválila, aj s hlasom Slovenska, ale nie s hlasom Maďarska, vyhlásenie číslo EUCO 10/25. Vyhlásenie má dve strany a pre nás podstatné vety hovoria:

Európska únia bude pokračovať v podpore Ukrajiny v rámci jej medzinárodne uznaných hraníc – čiže vrátane Krymu. Vrátenie Krymu Ukrajine už nežiadajú ani Spojené štáty a iné štáty sa o Kryme obyčajne nevyjadrujú.

Vyhlásenie opakuje požiadavku „mier cez silu“, ktorú Fico vyslovene spochybnil v prípade Ukrajiny. Žiada budovať robustnú vojenskú silu Ukrajiny „pred, počas aj po rokovaniach“ smerujúcich k skončeniu vojny. Európska únia poskytne Ukrajine v tomto roku finančnú pomoc vo výške 30,6 miliardy €. Časť z nej pôjde z výnosov zo zadržaných ruských vkladov. Ficovo hlasovanie robí Slovensko spoluzodpovedným.

Vyhlásenie víta ochotu členských štátov vystupňovať úsilie na uspokojenie vojenských potrieb Ukrajiny. Aj za toto hlasoval Robert Fico?

Nuž, vojenská podpora a bezpečnostné garancie pre Ukrajinu budú rešpektovať bezpečnostnú a obrannú politiku členských štátov a brať do úvahy bezpečnostné a obranné záujmy všetkých členských štátov. Šalamúnska formulácia, uvidíme, ktorá časť formulácie bude mať prednosť.

Ukrajina má právo zvoliť si vlastný osud na základe Charty OSN a medzinárodného práva. Čiže žiadne vylúčenie vstupu do NATO a cudzích vojenských základní na svojom území. Americkú vojenskú základňu Očakov, neďaleko Odessy, ktorú zbombardovalo ruské letectvo, azda predsa zrekonštruujú a dokončia?

Za toto hlasoval Robert Fico v Bruseli. Azda sa objavila akási nová hrozba? Použili na neho novú páku? V sobotu 1. marca neznámy útočník zaútočil nožom na mladého muža v Bratislave vraj pretože hovoril po maďarsky. Taký útok sa doteraz na Slovensku nevyskytol. Je veľmi potrebné útočníka chytiť a prísne potrestať. Keď sa vyskytuje medzinárodná spolupráca Slovenska a Maďarska, niekomu by sa veľmi hodilo spoluprácu naštrbiť. Tajné služby niektorých štátov by vedeli zorganizovať aj taký incident.

Robert Fico svojim hlasovaním vo štvrtok v Bruseli otriasol stabilným pohľadom na slovenskú politiku. Dôveru západných štátov si už nezíska, dôveru tichých aj verejných spojencov naštrbil. Robert Fico je štvrtýkrát slovenským premiérom, vnútornú politiku vie robiť. Jeho výroky pred zasadnutím Rady a hlasovanie na Rade majú znamenať, že na kontinentálnu, európsku politiku Slovensko ešte nemá?

X x x

Odvolací soud v USA povolil sesadit šéfa úřadu zvláštního žalobce, postavil se na stranu Trumpa

Odvolací soud ve Washingtonu se postavil na stranu administrativy prezidenta Donalda Trumpa, když povolil sesazení šéfa Úřadu zvláštního žalobce (OSC) Hamptona Dellingera. Dnes o tom informovala agentura AP, podle které jde o pokračování právní bitvy o to, zda má prezident pravomoc šéfa Úřadu zvláštního žalobce odvolat.

Očekává se, že Dellinger se proti posledním rozhodnutí soudu odvolá u amerického nejvyššího soudu.

Přišlo jen několik dnů poté, co soudkyně ve Washingtonu dospěla k závěru, že Dellinger ve své funkci musí zůstat a že Trumpovy snahy odvolat ho jsou v rozporu se zákonem.

Dellinger Trumpa minulý měsíc zažaloval poté, co ho prezident odvolal. Tvrdí, že prezident zvláštní žalobce může z úřadu sesadit jedině tehdy, pokud ho vykonávají neefektivně, zanedbávají své povinnosti nebo se v úřadu dopustí nedbalosti.

 Úřad zvláštního žalobce (OSC) dohlíží na ochranu whistleblowerů nebo dodržování etických předpisů pro veřejné činitele. Dellingerovi právníci říkají, že umožnit prezidentovi odvolat zvláštního žalobce bez příčiny bude mít negativní dopad na práci úřadu při ochraně oznamovatelů protiprávního jednání.

Trump na začátku svého druhého funkčního období razí maximalistické pojetí prezidentských pravomocí, což se projevuje i snahou hromadně a bez vysvětlení propouštět činitele z různých vysokých pozic, ceskajustice.cz

X x x

Policisté pátrají po soudci Kafkovi, pohřešuje se. V minulosti byl žalobcem v metanolové kauze

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi. Rodina v sobotu oznámila policii, že jej pohřešuje. Sedmačtyřicetiletý Kafka je soudcem Krajského soudu v Brně, dříve byl státním zástupcem, dozoroval metanolovou kauzu, která vypukla v září 2012.

 „V sobotu jsme přijali oznámení o pohřešování sedmačtyřicetiletého muže z Kroměříže, který 4. března odjel z domu neznámo kam,“ řekla zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková.

„Kriminalisté proto vyhlásili pátrání po jeho pobytu a vyslýchají rodinné příslušníky, aby zjistili co nejvíce informací,“ doplnila. Důvody pohřešování policie nesdělila.

Policie žádá veřejnost o jakékoliv informace o Kafkovi. „Pokud jste viděli pohřešovaného muže, volejte linku 158,“ uvedla Kozumplíková.

V hlavní větvi metanolové kauzy obžaloval Kafka 31 lidí. Dvěma hlavním míchačům otrávené směsi, jež zabila pět desítek lidí, navrhl Kafka doživotní tresty, které soudy poté pravomocně uložily. Jako státní zástupce působil Kafka 12 let, od roku 2018 pracuje jako soudce.

X x x

České lvy ovládl film Vlny. Herecké ceny mají Oldřich Kaiser i Petr Uhlík

České lvy ovládl film Vlny režiséra Jiřího Mádla, odnáší si celkem šest sošek, mimo jiné za nejlepší scénář, režii i film. Mezi televizními díly uspěla Metoda Markovič: Hojer z produkce Voyo. Nejlepšími herci se stali Oldřich Kaiser, Pavla Beretová, Stanislav Majer nebo Petr Uhlík. Večerem provedl Karel „Kovy“ Kovář.

Cena za nejlepší film, režii i scénář mířila v závěru večera za filmem Vlny, jehož autorem i režisérem je Jiří Mádl a producentkou Monika Kristl. Mádl se v jedné ze svých děkovných řečí podělil o slova, která mu při rešerši prozradila novinářka a jedna z postav filmu Věra Šťovíčková. „Budit strach umí každej blbec, ale budit respekt málokdo,“ pronesl. „Děkuju všem hercům v čele s Vojtou Vodochodským, který vyklenul nevídaný oblouk na to, že je to jeho první velká filmová role, děkuju moc,“ dodal.

Vlny získaly i první cenu večera, pro kterou si přišla herečka Tatiana Pauhofová. Cenu věnovala všem odvážným novinářům na Slovensku. V mužské kategorii uspěl její filmový kolega Stanislav Majer, který poděkoval předobrazu své postavy, novináři Milanu Weinerovi.

Dramatu Rok vdovy připsala cenu herečka Pavla Beretová, která byla naposled nominovaná před dvanácti lety za film Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka. Ve stejné kategorii uspěla také na Cenách české filmové kritiky. Stejně jako Oldřich Kaiser, který si odnesl sošku za výkon ve filmu Zahradníkův rok. „Pamatuju si tvou režisérskou připomínku: Oldo mlč, jinak Lev nebude,“ vzkázal směrem k rozesmátému režisérovi Jiřímu Havelkovi, který je taktéž autorem scénáře k filmu.

Nejlepším animovaným filmem loňského roku se stal Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové. „Mám velkou radost. Je to čtrnáct let mého života… Měla jsem velké štěstí a svobodu ve své tvorbě. Animovaný film vzkvétá u nás i ve světě. Ať žije,“ uvedla ve své děkovné řeči. Život k sežrání pak získal i Lva pro nejlepší hudbu. V kategorii dokument uspěl portrét osobité fotografky Libuše Jarcovjákové Ještě nechci, kým chci být režisérky Klára Tasovské.

Herecké ceny ve vedlejších kategoriích pro televizní díla si odnesli Petr Uhlík za výkon v Metodě Markovič: Hojer a Simona Lewandovská za ztvárnění rosničky Andrejky Baďurové v Dobré ráno, Brno! II. Za stejný seriál byla oceněná i herečka Zuzana Zlatohlávková, které ve své humorné děkovné řeči poděkovala svému muži, který se během natáčení postaral o děti „zatímco ona si v Brně chodila na pivo“.

Další herecké ocenění pro Metodu Markovič: Hojer přinesl Petr Lněnička, který převzal Lva za výkon v hlavní roli v seriálovém díle. „Opravdu moc si toho vážím. Na závěr mi odpusťte jeden osobní vzkaz – pane režisére Pavle Soukupe, před všemi se vám hluboce klaním,“ pronesl. V pořadí třetí ocenění pro seriál o vrahu Ladislavu Hojerovi převzali jeho hlavní tvůrci: režisér Pavel Soukup a bratři Jaroslav a Tomáš Hruškovi.

Cenu za mimořádný přínos české kinematografii za zesnulého dirigenta filmové hudby Maria Klemense převzal jeho syn, taktéž dirigent Adam Klemens. Klemens se postaral o hudbu k stovkám filmů a seriálů. Mezi nejznámější patří Tři veteráni, Želary, Tisícročná včela, Perinbaba, Dobří holubi se vracejí nebo Zdivočelá země, Návštěvníci a Panoptikum města pražského.

Další cena za mimořádný přínos české kinematografii mířila za režisérem Karlem Smyczkem, který ji navzdory nedávnému pobytu v nemocnici přišel převzít osobně. „Byl bych rád, kdyby byli lidé, kteří by na setkání se mnou vzpomínali jako na podnětné. Že jsme si mohli společně zajuchat a že bylo milo… Když jsem se sem belhal, tak jsem si říkal, že bych si strašně přál, aby mi dlouho vydrželo srdce a bylo tak velké, aby dokázalo obsáhnout, jak strašně mám tu filmařinu rád,“ pronesl před sálem aplaudujícím ve stoje.

.Játý druhý ročník cen Český lev byl věnovaný filmovým profesionálům, kteří sice zůstávají v pozadí, ale bez nichž by nemohl žádný film vzniknout. Prestižní filmovou cenu uděluje pravidelně Česká filmová a televizní akademie, která zároveň nominuje českého kandidáta na ceny Oscar americké Akademie filmového umění a věd. V současné době má 407 členů.

X x x

Výškař Štefela vybojoval první českou medaili na halovém mistrovství Evropy, ve finále skončil druhý

Výškař Jan Štefela se stal halovým vicemistrem Evropy. V Apeldoornu přeskočil třiadvacetiletý reprezentant napoprvé 229 centimetrů a prohrál jen s Ukrajincem Olehem Doroščukem, který se blýskl letošním světovým maximem 234 cm. Pro českou výpravu získal Štefela první medaili na šampionátu.

 Mistr Evropy ze šampionátu do 23 let z roku 2021 Štefela získal první cenný kov z velké seniorské akce. V osmičlenném finále zdolal hladce 217 i 222 cm, na 226 se zachránil až při třetím pokusu, ale vzápětí hned uspěl na další postupné výšce a na centimetr se přiblížil osobnímu maximu.

O medaili bojoval se dvěma Italy, ale nakonec bronzový Matteo Sioli ani Manuel Lando 232 cm nepřekonali. Dvakrát neuspěl ani Štefela a při jistotě stříbra díky lepšímu zápisu se pokusil ještě zabojovat o zlato.

Při odloženém pokusu na výšce 234 cm ale laťka opět spadla. Doroščuk neměl v soutěži nezdařený pokus a titul přidal k loňskému bronzu z ME pod širým nebem.

Dvě šestá místa

Tyčkařka Amálie Švábíková při obhajobě bronzu obsadila šesté místo. Česká rekordmanka překonala 465 cm a vyrovnala si letošní maximum, laťku položenou o pět centimetrů výš třikrát shodila.

Stejné umístění vybojoval sedmibojař Vilém Stráský, který si vylepšil osobní maximum na 6162 bodů. Vítězný Nor Sander Skotheim podruhé letos překonal evropský rekord, v hale Omnisport nasbíral v dvoudenní soutěži 6558 bodů.

X x x

V  BRNĚ  MILIONY  Z  MOTOCYKLŮ   PUTOVALY  DO  CIZINY

NESOLIDNÍ  ORGANIZÁTOŘI,  ČR  NEFINANCOVAT  ZÁVODY

PORADIT  SE  V  MAĎARSKU,  TAM  JSU  ZÁVODY  ÚSPĚŠNÉ

Dotaci 300 milionů pro MotoGP má podle vnitra nejdřív schválit Evropská komise. Jinak hrozí vratka

Ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem (STAN) požaduje, aby vládní dotaci ve výši 300 milionů pro závody motocyklů MotoGP nejdříve schválila Evropská komise. Může se totiž jednat o finanční podporu, která křiví trh, a je tak ze strany státu zakázaná. Pokud by Brusel výjimku neudělil, Česko by muselo poskytnuté peníze vymáhat zpět. Premiér Petr Fiala (ODS), který akci chystanou v Brně zaštítil, se k možnému riziku nevyjádřil.

 Vláda by mohla dát na konání závodů MotoGP dotaci 300 milionů korun | Zdroj: Profimedia

„Ministerstvo vnitra v rámci meziresortního připomínkového řízení uplatnilo jednu zásadní připomínku. Ta spočívá v požadavku doplnit materiál o výsledek posouzení této veřejné podpory Evropskou komisí,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

 Veřejná podpora, která zvýhodňuje pouze některé podniky, může narušit hospodářskou soutěž a také ovlivnit obchod mezi evropskými státy, je totiž podle dotačních pravidel zakázaná. A právě tyto podmínky může chystaná finanční injekce na obnovu motocyklového šampionátu podle resortu naplňovat.

Pokud by navíc Evropská komise výjimku neudělila, celá akce by mohla pro Česko – a především pro pořadatele – skončit sekerou v rozpočtu. Tuzemské úřady by totiž musely vyplacenou částku vymáhat zpět, a to včetně úroků. Zatím to však nevypadá, že by žádost o notifikaci dotace v Bruselu byla na stole.

„S podrobnostmi se prosím obraťte na Národní sportovní agenturu,“ reagovala mluvčí vládního kabinetu Lucie Michut Ješátková na dotaz, zda premiér Fiala žádost podpoří. Akce, kterou organizuje Autoklub České republiky ve spolupráci s Automotodromem Brno, se má konat už v červenci. Začaly se také prodávat lístky.

Zásadní připomínka

Obšírnější odpověď nepřišla ani z vedení sportovní agentury. „Nebudu se vyjadřovat k probíhajícímu procesu. Až bude v této záležitosti rozhodnuto, potřebné informace budou zveřejněny,“ napsal Ondřej Šebek redakci v SMS zprávě. Právě Šebek Národní sportovní agentuře šéfuje a dotace na sportovní akce rozděluje.

„Investice to je velmi nejistá. Spíš mám pocit, že sledujeme přihrávku brněnské lobby ve vládě byznysovým kruhům.“

Lukáš Jelínek (politolog)

Ze zveřejněných zápisů jednání rady sportovní agentury je však patrné, že žádost o udělení výjimky zatím není na stole. Případná žádost by totiž musela putovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který by komunikaci s Evropskou komisí zajistil. „Národní sportovní agentura s námi tuto záležitost konzultovala, věc není v současné době předmětem notifikace vůči Evropské komisi,“ uvedl mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.

Podobný požadavek jako vnitro přitom vzneslo také ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené Petrem Kulhánkem (STAN). V rámci připomínkového řízení ohledně chystané dotace, které proběhlo koncem února, uplatnilo podle mluvčího Petra Waleczka „zásadní připomínku“.

„Navrhuje pořadatele vzhledem k charakteru akce vyzvat, aby si zajistil notifikaci Evropské komise. Z pohledu MMR není možné, aby akce obdržela veřejné prostředky bez příslušné výjimky nebo potvrzení, že tato podpora je v souladu s evropskými pravidly,“ upřesnil Waleczko.

Dáreček voličům?

To, že chce na Masarykův okruh v Brně vrátit motocyklový šampionát, oznámil premiér Fiala loni v srpnu. Podle něj se investice do závodů státu několikanásobně vrátí. „Jde o prestižní celosvětovou událost, která do České republiky a hlavně na jižní Moravu přivede desetitisíce návštěvníků, často ze zahraničí. Jsem moc rád, že se nám podařilo na tuto tradici navázat a mistrovství světa silničních motocyklů se do Brna po pěti letech vrátí,“ zdůvodňoval premiér dotaci loni v létě.

Proč se ale možné financování akce neřešilo s větším předstihem, není jasné. Podle politologa Lukáše Jelínka je to však investice velmi nejistá.

Dluhy v MotoGP

Akce patřila dlouhá léta k největším sportovním podnikům v Česku. Počet návštěvníků v nejsilnějších letech překračoval podle pořadatelů 200 tisíc. Přesto pravidelně končila ztrátou v desítkách milionů korun, kterou způsobil vysoký zalistovací poplatek. A to byl i důvod, proč akce v roce 2020 z kalendáře šampionátu vypadla.

„Spíš mám pocit, že sledujeme přihrávku brněnské lobby ve vládě byznysovým kruhům. Paradoxně v době, kdy se horko těžko shání peníze na obranu, školství nebo sociální služby,“ komentoval Jelínek s tím, že „podobné dárečky“ by si politici měli „schovat“ do doby, kdy budou hospodařit s přebytkovými rozpočty.

Záměr podpořit MotoGP se nelíbí ani části opozice. Například šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek označuje částku za přemrštěnou. „Je to strašně moc peněz. Přijde mi, že ‚Stanjurova‘ vláda neumí hospodařit. Ve výsledku je to jen další dotace na dluh. Navíc do toho nikdo nevidí a nikdo to nekontroluje,“ uvedl.

Nesouhlasí ani SPD. „I přes to, že mělo hnutí SPD v programu do komunálních voleb navrácení MotoGP do Brna z důvodu historické sportovní tradice, což spousty fanoušků vítá, nepodporujeme tak vysokou dotaci ze státního rozpočtu. Finanční prostředky, které na tuto akci uvolnil Magistrát města Brna a zastupitelstvo Jihomoravského kraje je podle nás dostačující,“ uvedl poslanec SPD Radek Rozvoral.

Redakce oslovila také hnutí ANO, ale to na dotaz zatím nereagovalo.

Další veřejné peníze přidá Brno a Jihomoravský kraj. Podporu mají vyplácet v příštích pěti letech, celkem by tak město i kraj měly na akci dát každý 175 milionů korun. Veřejné výdaje na obnovu Velké ceny silničních motocyklů, která se jela naposledy v roce 2020, by tak mohly dosáhnout celkem 650 milionů korun.