K porážce Pavla musí přiznat minulost. Pro pětikoalici může být paradoxně výhodnější, kdyby se stal prezidentem Andrej Babiš (ANO), prohlásil ve Zprávách Plus komentátor Thomas Kulidakis. Podobný návod sdělil vládě i sám předseda hnutí ANO. Podle komentátora Martina Schmarcze ale bývalý premiér zatím nemá šanci oslovit nové voliče. Dodal, že by mu pomohlo, kdyby přiznal minulost v komunistické StB.

„Ani část koalice si není jistá, zda je pro ni výhodné, aby vyhrál Pavel. Pokud Andrej Babiš vyhraje, bylo by to pro pětikoalici paradoxně lepší, může na tom politicky vydělat,“ řekl ve Zprávách Plus Kulidakis s tím, že Babiš z tohoto postu nebude moct tak politicky zasahovat.

Podobná slova použil i sám bývalý premiér, když v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že pokud by se stal prezidentem, nynější vláda se ho zbaví. „Doporučuji všem voličům Spolu a PirátoSTANu, aby volili Babiše. Tak se ho zbaví, protože nebudu lídr ANO,“ prohlásil Babiš v prosinci.

Babiš premiérem?

Pokud by se Babišovi nepovedlo zvítězit, podle komentátora půjde i tak o skvělou kampaň. „Možná se dočkáme, že se stane premiérem, čas hraje pro ty, kteří jsou připraveni,“ popsal Kulidakis dále ve vysílání CNN Prima NEWS.

 V průzkumech zatím bývalý premiér za Pavlem zaostává, a to i přesto, že vede intenzivní kampaň. „Kdyby chtěl poškodit Pavla a kdyby na to měl žaludek, řekne, že je agent, je to červená linie. Nechce si ale přiznat vlastní minulost,“ popsal komentátor Martin Schmarcz. Kdyby předseda hnutí prý uvedl, že je stejně „špinavý“, Pavla by tím poškodil. Na 700 tisíc hlasů ale podle něj není v jeho silách získat.

I podle bývalého mluvčího prezidenta Václava Havla je kampaň vyostřená, a to na obou stranách. „Přímá volba nebyl šťastný krok, politici se chtěli zavděčit. Zdá se mi, že ty kampaně začínají být agresivní tak, jak je tomu i v USA. Další důsledek je, že rozdělují národ, do rodin vnášejí konflikt,“ sdělil Ladislav Špaček.

Ve vysílání CNN Prima NEWS doplnil, že by za prezidenta chtěl člověka, který této vysoké funkci navrátí důstojnost. „Úřad má specifikum v tom, že to je člověk a zároveň instituce. Člověk tedy svojí osobností reprezentuje celý úřad. Měl by to být člověk, který má respekt v zahraničí, vyzná se v domácí i zahraniční politice, rozumí občanům. Měl by to být sjednotitel. Kampaň zatím ale rozděluje,“ dodal Špaček.

 X X X

SOCIOLOG  KOSTELECKÝ:  VOLBY  SE  NEROZHODNOU  NA  NÁMĚSTÍCH

 Volby nerozhodnou lidé na náměstích. Těch, kteří zůstali doma, je mnohem víc, upozorňuje sociolog

„Teď se hraje především o nevoliče a o ty, kteří v prvním kole volili jiné kandidáty,“ říká pár dní před druhým kolem prezidentských voleb sociolog Tomáš Kostelecký. „Voliči skoro nikdy neposlouchají doporučení kandidátů, které volili v prvním kole, mají svůj rozum. Ale přece jen nějaký vliv tato doporučení mají. A výzkumy z minulého týdne ukazují, že většina voličů Danuše Nerudové, Marka Hilšera a Pavla Fischera se kloní k Petru Pavlovi.“

 Andrej Babiš naopak podle Kosteleckého může spoléhat na hlasy voličů SPD a jejich kandidáta v prvním kole Jaroslava Baštu.

„Především se ale snaží mobilizovat nevoliče, tam má relativně největší potenciál. Nesmíme zapomenut, že pořád 32 procent lidí s volebním právem nehlasovalo. Tam je velký potenciál zvýšit účast,“ usuzuje Kostelecký, zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd, v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.

To, že pro Babiše v prvním kole nehlasovalo asi 160 tisíc někdejších voličů hnutí ANO, podle Kosteleckého není tak neobvyklé:

„Lidé mají různé motivy, proč pro někoho hlasují v parlamentních volbách. Pro prezidentské volby se mohou řídit jinými pravidly, protože to jsou jiné volby. Pro mě je vcelku pochopitelné, že volí jinak.“

Kdo získá velká města

V Praze byla v prvním kole voleb podle sociologa trochu menší účast, než by se dalo očekávat podle toho, kolik lidí volilo v předchozách volbách do sněmovny.

Co Babiše přimělo přijít do debaty ČT? ‚V průzkumech ztrácí, využil momentu překvapení,‘ míní komentátor

 „Je docela dobře možné, že to bylo proto, že v prvním kole bylo jasné, že žádný ze tří favoritů nedostane přes 50 procent hlasů a že bude ještě druhé kolo. Tak si možná někteří oddechli od voleb a nešli hlasovat. A možná přijdou ve druhém kole, ale to nikdo teď úplně přesně neví,“ uznává Kostelecký.

Voliči nepřišli ani v dalších velkých městech, ukázala analýza serveru iROZHLAS.

„V regionech jako Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj nebo Karlovarský kraj, kde Andrej Babiš měl větší podporu než Petr Pavel, byla volební účast obecně nižší než v jiných krajích. Je tam tedy potenciál ji zvýšit. Teď opravdu půjde o to, komu se podaří mobilizovat více možných příznivců,“ vysvětluje Kostelecký.

„Na to, kolik lidí je na náměstí, bych se tak úplně nekoukal, nejde totiž o reprezentativní vzorek. “

Svou roli pak sehraje i řada dalších socioekonomických faktorů jako třeba věk nebo příjem. Andrej Babiš v prvním kole uspěl v regionech s vysokou mírou exekucí a chudoby. Minulý týden ale v Ústí nad Labem vítalo plně zaplněné náměstí naopak Petra Pavla.

„Na to, kolik lidí je na náměstí, bych se tak úplně nekoukal, nejde totiž o reprezentativní vzorek. Jsou to totiž aktivní lidé a ano, vypadá to působivě, když kvůli kandidátovi jsou lidé ochotní nějakm přijít a čekat na něj v zimě. Ale kdo půjde reálně k volbách, to se na náměstí úplně nepozná, a doma zůstalo mnoho dalších lidí a těch je mnohem víc,“ upozorňuje Kostelecký.

Lidé volí stejně

Ostrá kampaň jednoho kandidáta má podle sociologa odradit od toho, aby přišli k volbám, voliče druhého kandidáta. „Ale nemyslím, že by to takhle jednoduše fungovalo. Může se to minout účinkem a někoho sice odradit, ale někoho jiného zase mobilizovat.“

Voliči podle něj příliš nemění způsoby, jak hlasují. „Z našich dlouhodobých výzkumů vidíme, že lidé někdy mění strany nebo osobnosti, které volí, ale nemění tak často svoje základní hodnotové orientace,“ upozorňuje.

„Takže vidíme docela velkou kontinuitu už od 90. let, kdy se vytvořily vzorce chování, které jsou do jisté míry dané ekonomickým postavením lidí. Ten, kdo vydělává hodně peněz, slyší na to, že mu někdo sníží daně. Kdo se bojí, že by ho mohli propustit a má problém zaplatit bydlení, slyší na to, když mu někdo slíbí, že mu pomůže,“ shrnuje Kostelecký.

Stejně tak se lidé dlouhodobě rozhodují podle svých hodnot, například vztahu k víře a tradicím. „Před půl rokem bych netušil, že uvidím Babiše, jak chodí po Praze a ukazuje lidem, že v kapse nosí sošku Jezulátka,“ uzavírá Tomáš Kostelecký.

X X X

BABIŠ  OSLOVIL  I  VOLIČE  SPD  A  KOMUNISTŮ

Expert: Babiš jede all-in. Výrokem vypustil šrapnel, oslovil voliče SPD a komunistů

Andrej Babiš (ANO) se již nezabývá argumentací a jede all-in. Svým výrokem v předvolební debatě vypustil šrapnel, který silně oslovil voliče SPD a KSČM. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Dodal, že v nadcházejících debatách bude expremiér svou rétoriku nadále stupňovat.

Výrokem v České televizi – že v případě válečného konfliktu by nevyslal českou armádu na pomoc Polsku nebo Pobaltí – si podle Čabana expremiér své šance nesnížil, ba naopak. „Byl to od něj vypočítaný kalkul, kdy chtěl vypustit v debatě nějaký šrapnel. Otázku od moderátora zřejmě napoprvé nepochopil, ale dalo mu to možnost zaujmout silné stanovisko,“ komentoval Čaban.

Omlouváme se, ale toto video již není dostupné z licenčních důvodů.

Svým vystoupením podle něj Babiš silně oslovil podporovatele SPD, KSČM a pacifistickou část voličů. „Babiš se v celé kampani pohybuje na hraně. Na jedné straně musí sbírat protestní hlasy nespokojených a radikálních voličů, své si zase musí udržet. Otázkou je, na kolik se mu to daří. Část svých voličů ztratil již před prvním kolem voleb,“ podotkl.

Následně zmínil, že Babiš v předvolební kampani vede strategii ve dvou liniích. „Jednou je snaha získat nové voliče, druhou je odradit voliče Petra Pavla tím, že říká, že je vládním kandidátem,“ uvedl.

Voliče chce vyděsit i motivovat

V následujících dnech čekají expremiéra dvě televizní debaty – 25. ledna na CNN Prima NEWS, kdy se s Petrem Pavlem ve 20:15 střetne v Superduelu: Boji o Hrad, a o den později na Nově. „Dá se očekávat, že Babiš bude svou rétoriku ještě stupňovat. Už na České televizi bylo vidět, že jde jako pokerový hráč all-in. Skutečně se nezabývá argumentací svých postojů, ale vypouští hesla. Ta mají překročit práh těch, kteří politiku vůbec nesledují – mají je vyděsit nebo motivovat,“ vysvětloval Čaban.

V takových chvílích podle něj nepomáhá ani racionální argumentace, kdy jsou jeho výroky uváděny na pravou míru – například to, že prezident nemá pravomoc vyslat armádu Česka na obranu spojenců. „To vše jde stranou. Potřebuje, aby vše prošlo kanály, kterými oslovuje voliče. Debaty mají svou sílu a Babiš se je bude snažit vytěžit na maximum,“ dodal.

X X X

Trošku jsem to posr**l. Babiš před příznivci v Brně uznal chybu, Pavel se léčil z virózy

Ráno porada, pak cesta do Brna. Tak vypadalo pondělí kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO). Ve tři hodiny odpoledne se na Dominikánském náměstí potkal s občany, které pozval na tradiční zabijačku. Na akci dorazilo zhruba dva tisíce lidí, mezi nimi ale i jeho odpůrci. Jeho protikandidát Petr Pavel svůj program kvůli viróze zrušil, v následujících dnech však opět vyrazí mezi občany.

Andrej Babiš dorazil na poradu se svým týmem do centrály hnutí ANO na pražském Chodově hned ráno. Ve 13:00 ji opustil a vyrazil do Brna. Na Dominikánské náměstí v centru Brna dorazil krátce po 15:30. V tu dobu na něj již čekaly stovky příznivců, ale také odpůrců.

I v Brně Babiš znovu útočil na média a tvrdil, že podporují jeho protikandidáta Petra Pavla a dělají mu kampaň. Podle něj otázka v debatě veřejnoprávní televize ohledně pomoci Polsku byla provokací. „A věřte mi, že i když neuspějeme, tak v roce 2025 je porazíme, na padrť porazíme, protože pravda je na naší straně. Protože my bojujeme za lidi,“ zdůrazňoval přítomným.

Odpoledne se na Twitteru objevilo video, které naznačuje, že Babiš chybu ohledně svého výroku uznává. „Jsem to trošku pos**l, protože jsem neřekl, že samozřejmě budeme plnit závazky NATO, já jsem je plnil,“ uvedl expremiér.

 Babišovi příznivci dotázaní na místě štábem CNN Prima NEWS mají o budoucí hlavě státu jasno. „Přišla jsem podpořit Babiše, protože je to nejlepší člověk v politice, které jsem za svůj život poznala. A to mi je 63 let,“ svěřila se oslovená žena. „Je to menší zlo než Petr Pavel,“ doplnily další.

Na náměstí se ale sešli i Babišovi odpůrci. „Odmítáme styl jeho politiky vedené strachem a nenávistí a způsob, jakým se v debatě zachoval k našim spojencům,“ uvedl mladý muž. Jeho kolega doplnil, že nesouhlasí s populismem: „Přijde mi to nefér vůči demokracii.“ V jihomoravské metropoli se Babiš zdržel až do večera, poseděl v tamní restauraci. V úterý má na programu výlet do Náchoda a Hradce Králové.

Babišův protikandidát, který měl v Brně mítink už minulý pátek, naopak musel pondělní program zrušit. U Pavla se objevila viróza, a tak odvolal návštěvu Kolína, kde jej měla podpořit herečka Jitka Čvančarová i středočeská hejtmanka. Omluvil se také z úterních dopoledních schůzek. Odpoledne však opět zamíří mezi občany, a to konkrétně do Příbrami.

x x x

BABIŠ:  VOJÁCI  DO  POLSKA  PROVOKACE  ČT,  ŘEZNÍČKA,  CVIČEN  V  USA

Zabijačková kampaň. Otázka na vojáky do Polska byla provokace, řekl Babiš

Poslední týden kampaně před druhým kolem prezidentské volby zahájil předseda hnutí ANO Andrej Babiš v Brně. Do moravské metropole přijel s manželkou Monikou, v centru připravil pro voliče zabijačku. „Dostanete jelito a budete volit estébáka,“ vyčetli na místě Babišovi odpůrci jeho voličům.

 „Když se Pavel dostane na Hrad, nastane nová totalita. Společnost bude rozdělená,“ prohlásil Babiš na brněnském Dominikánském náměstí. Část přítomných lidí se ho snažila vypískat.

Babiš zkritizoval moderátora České televize Martina Řezníčka, který jej v nedělní debatě dusil. Kandidát na prezidenta na setkání s občany v Brně dále uvedl, že výrok vyřčený v ČT týkající se pomoci Polsku při napadení byla provokace.

 

„Babiš nekrade, Babiš s nimi nechtěl krást,“ prohlásil kandidát, který obvinil novináře včetně serveru iDNES.cz, že straní jeho konkurentovi.

Babiš také pokračoval s kritikou vládní pětikoalice, Pavel je podle něj kandidát vlády, jak říká na všech svých výjezdech. „Chtěl bych být prezidentem všech, i těch, kteří nenávidí Babiše. Kdyby na českého prezidenta kandidoval Babiš a Putin, tak odpůrci klidně volí Putina,“ tvrdil také expremiér.

Před jeho příchodem lidi ubezpečovala jeho účastí poslankyně ANO Alena Schillerová. Na pískot a skandování „Babiše nechceme“ reagovala voláním přes tlampač „Babiš na Hrad“.

Při příchodu Babiše po 15:30 bylo na jeho setkání asi dva a půl tisíce lidí, z toho 400 odpůrců, uvedla radnice Brno-střed.

„Babiše jsem v prvním kole nevolila, ale teď budu. Generál ve mně nebudí absolutně žádnou důvěru,“ řekla jedna šedesátiletá volička z Brna. „Tohle bude dvanáctý prezident, kterého jsem zažila. Budu volit Babiše, i když si myslím, že vyhraje Pavel. Budou ho volit mladí, kteří neví nic o životě,“ řekla jiná seniorka, která příští rok oslaví devadesátiny.

Objevili se také Babišovi odpůrci. „Přišli jsme protestovat proti lžím, které šíří Andrej Babiš. Chceme, aby tady zavládla slušnost,“ řekla Jana Ryšavá, která přišla na brněnské náměstí s transparentem: „Už táhni, Bureši.“

Na místě došlo také ke střetu názorů mezi podporovateli a odpůrci Andreje Babiše. „Loutka, vysloveně loutka je ten Petr Pavel,“ hlásal muž ve středních letech. „A Babiš není?“ odpověděla mu skupinka odpůrců.

„Kdo vás platí, darebáci?“ pokračoval podporovatel Andreje Babiše směrem k jeho odpůrcům s protestními cedulemi. Mezi příznivci a odpůrci kandidáta na prezidenta začaly v Brně drobné strkanice, Babišovi voliči vyháněli odpůrce na kraj náměstí. „Sbal si to a val,“ křičeli na studenta s nápisem „Babiš je lhář, zloděj a populista“.

Na budovách kolem náměstí visí nápisy „Pavel na Hrad“ nebo „Babiše do koše“. Na místě je také antikonfliktní tým.

Babiše doprovází i jeho žena Monika

Do Brna s předsedou opozičního hnutí přijela jeho žena Monika. A to i přesto, že Babiš v sobotu tvrdil, že je vyděšená, když oznámil, že jí někdo poslal poštou náboj s dopisem plným invektiv.

„Strašně se to zhoršuje a stupňuje. Lidi blázní,“ řekla Babišova manželka, která příznivcům svého muže nalévala svařené víno a fotila se s nimi.

Ve stánku pak byly pro voliče připravené jitrnice, jelita, prejt nebo ovar. „Dostanete jelito a budete volit estébáka,“ vyčetli na místě Babišovi odpůrci jeho voličům.

Monika Babišová se teprve minulý týden poprvé účastnila manželovy kontaktní kampaně v Liberci a Jablonci nad Nisou. Tam protestující Andreje Babiše vypískali a odmítali mu umožnit odjezd poté, co jej ani v Jablonci nad Nisou nevpustili na náměstí, kde se chtěl setkal s voliči.

„Oproti Jablonci to nic není. Tam jsem se bála, protože nás utlačovali. Kdyby se tam něco dělo, tak jsme neměli šanci utéct,“ srovnala Monika akce kampaně, kterých se zúčastnila.

X X X

BABIŠ  VÝROK  O  VOJÁCÍCH  VYSVĚTLOVAL  PREMIÉROVI  POLSKA

Babiš vysvětloval výrok Morawieckému.  

Expremiér Andrej Babiš se v pondělí znovu distancoval od svého vlastního výroku, který pronesl v debatě České televize, že by neposlal vojáky na pomoc pobaltským státům a Polsku, pokud by byly napadeny Ruskem. Zároveň uvedl, že podal písemné vysvětlení polskému premiérovi Mateuzsi Morawieckému. „Omluva neomluva to nezmění,“ vzkázal Babišovi jeho prezidentský protikandidát Petr Pavel.

 „Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během včerejší debaty,“ sdělil šéf ANO MF DNES a agentuře ČTK. „Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke třetí světové válce,“ dodal Babiš.

„Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce,“ zdůraznil bývalý premiér. Podle jeho názoru to z kontextu debaty bylo jasné.

„Toto jsem napsal i polskému premiérovi Morawieckému a požádal jsem prezidenta (Miloše) Zemana, aby totéž řekl (polskému) prezidentovi (Andrzeji) Dudovi,“ uzavřel Babiš. Zeman se v úterý s Dudou osobně sejde v Náchodě.

Co odpověděl Babiš v nedělní debatě na otázku, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska či pobaltských států do těchto zemí například vojáky? „Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru.“ A také: „V žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“

Podle jeho protikandidáta Petra Pavla se jen prokázalo, jak se Babiš chová chaoticky a že by v čele země nadělal velké škody. „Jsme v bezpečí díky členství v NATO, jehož páteří je princip kolektivní obrany. A pan Babiš ho včera v debatě popřel. Později si uvědomil, co provedl, a opravoval se. Kdyby to udělal jako prezident, byl by to skandál v celém NATO. Takový chaos si dovolit nemůžeme,“ napsal Pavel na Twitteru.

Podle něho Babiš svým výrokem odignoroval české spojenecké závazky a výrazně ohrozil důvěryhodnost a bezpečnost České republiky. „Omluva neomluva na tom nic nemění,“ doplnil.

„Rozhodl jsem se, že pokud se stanu prezidentem, povede moje druhá cesta do Polska, abych našeho dobrého souseda a přátele z Pobaltí ujistil, že ctíme dohody a Andrej Babiš nemluví za nás,“ napsal také Pavel. V neděli v televizi uvedl, že by po Slovensku jako první zemi navštívil další sousední státy, poté jmenoval Německo.

Kritika odevšad

Není jasné, zda Babiš vysvětlení podal také nejvyšším představitelům pobaltských států. I jejich ministři zahraničí v pondělí na Babiše reagovali negativně. Řekli, že by jejich země bez váhání vyslaly vojska na pomoc Česku.

Babiše kritizovali také v Polsku, jeho slova hojně propírala tamní média. Europoslanec za vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost Ryszard Czarnecki o Babišovi na Twitteru napsal, že plácá páté přes deváté. „Ať si panáček přečte mezinárodní smlouvy, které Česko podepsalo,“ vzkázal mu.

Babišovy výroky neunikly ani Ukrajincům. Ukrajinský server Gazeta.ua označil Babišův výrok za skandální. Vlně odsouzení čelí Babiš i na domácí scéně, zejména od politiků vládní koalice.

X X X

PAVEL  CHCE  FINANCOVAT  ČR  JAKO  RODINU

Státní rozpočet jako ten rodinný? Pavel neví, o čem mluví, kritizuje generála opozice

Během prezidentského duelu zažil Petr Pavel slabé chvilky. Podle odborníků se ne zcela šťastně vyjádřil ke státnímu rozpočtu. Srovnával ho totiž s rodinným rozpočtem, který má podle ekonomů zásadně jiný způsob fungování.

„Nemůžu utratit víc, než si vydělám. A to je přesně to, co vy jste dělal. Vy jste rozdával lidem, ale na úkor budoucnosti, protože dluh, který jste vytvořil, 420 miliard, ten každá následující vláda, možná ještě po několik vlád, bude muset snižovat,“ nechal se slyšet Pavel v duelu s Andrejem Babišem na České televizi.

„V rámci vyjádření šlo o to, že jak rodinný, tak státní rozpočet by měl být nějakým způsobem sestavován s rozvahou, s čímž jde souhlasit,“ reagoval ekonom Pavel Peterka. Hlavní rozdíl podle ekonomů je, že státní rozpočet je podstatně vyšší než rozpočet domácnosti a má zásadní vliv na chod ekonomiky.

„Když bych použil jednoduchý příklad, tak v momentě, kdy se domácnost pokusí krotit výdaje, tak to pro ekonomiku nemá žádný výrazný dopad. Naopak v případě státního rozpočtu může dojít k tomu, že právě třeba v kritických částech ekonomiky budou chybět nějaké peníze,“ vysvětlil Peterka.

Podobný názor má také ekonom Vladimír Pikora. „Myslím, že to je zjednodušení, které platí ve smyslu, že je stále třeba vyjednávat nežli se zadlužovat. Rozdíl mezi státem a rodinou je však značný. Rodina se nemůže neustále zadlužovat. Stát se může opravdu velmi dlouho zadlužovat a vidíme to všude kolem nás,“ doplnil.

 Kritičtí byli k vyjádření Petra Pavla v ekonomické oblasti i zástupci opozičních stran. „Určitě by si měl nastudovat některé souvislosti, více se poradit s experty a potom to prezentovat. Je vidět, že se skutečně na tomto poli pan generál dostatečně neorientuje,“ reagoval místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerová (ANO) Pavel nevěděl, o čem mluví. „Má něco naučeného, tak to na mě působilo. Nezná kontext a myslím, že kdyby debata měla jít více do hloubky, tak by to vůbec nebyl schopen vysvětlit,“ mínila. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se naopak prezidentského kandidáta zastal.

„Jediný, kdo se v posledních letech do něčeho zamotal, byl Babiš, který naši zemi zadlužil takovým způsobem, že ještě dlouhá léta budeme čelit následkům. Je zcela správně, že na to Pavel v debatě poukázal, a to způsobem srozumitelným pro všechny,“ dodal.

X X X

SKANDÁL  V  EU,  LUXUSNÍ  DARY  METSOLAOVÉ

Další skandál v Evropském parlamentu. Předsedkyně Metsolaová nevykázala luxusní dary

Pouhý měsíc po korupční aféře s úplatky z Kataru řeší Evropský parlament další kauzu. Jeho předsedkyně nevykázala luxusní dary, které dostávala od politiků i lobbistů. Nakonec to udělala, ale s velkým zpožděním a až po otázkách novinářů.

Prosincová kauza Katagrate otřásla evropskými institucemi jako máloco. Policejní šťáry, 1,5 milionu eur v bankovkách v taškách a trezorech, europoslankyně Eva Kailiová ve vazbě. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová proto vyhlásila tažení proti korupci. „Více si posvítíme na to, co jako členové parlamentu děláme, a budeme podávat jasnější informace veřejnosti,“ uvedla.

Ukázalo se ale, že má sama problém. Až s několikaměsíčním zpožděním vykázala seznam 142 darů, které dostala ve spojitosti se svou funkcí. Byl mezi nimi třeba i zájezd do luxusního hotelu ve Francii placený tamním vinařským bratrstvem. „Všichni členové Evropského parlamentu jsou zodpovědní za předložení a vykázání finančních zájmů předsedovi,“ uvádí etický kodex členů Evropského parlamentu.

„Pokud by se potvrdilo nějaké porušení pravidel, tak ona (Metsolaová) by vlastně měla sankcionovat samu sebe, což je samozřejmě poněkud bizarní,“ sdělil člen předsednictva Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti).

Kritici teď tvrdí, že pokulhává celý systém vykazování darů v europarlamentu. Někteří poslanci jsou v tomto ohledu přinejmenším laxní a sankce padají zřídka. „Katargate je špičkou ledovce. Jsou tu dlouhodobé problémy s etikou a integritou Evropského parlamentu. Ale nijak se proti tomu nebojuje, je to opravdu systémová chyba,“ řekl Michiel van Hulten, ředitel Transparency International EU

„Bohužel do velké míry panuje kultura nevykazovat všechno,“ dodal Kolaja. Někteří politici teď volají po tom, aby evropské instituce měly nezávislý dozorčí orgán, nebo aby bylo přijímání „politických“ dárků úplně zakázané.

X X X

Ukrajina hraje o čas. Musí se naučit s technikou dřív, než Rusko spustí masivní útok

Rusko může zahájit do dvou měsíců masivní ofenzivu, do které se zapojí většina ze 150 tisíc rekrutů, které Moskva na podzim mobilizovala. Ukrajinští vojáci se proto rychle snaží seznamovat s technikou dodanou Západem, aby mohli případné ofenzivě čelit. Vyplývá to z analýzy americké CNN.

Když vypukla válka na Ukrajině, stály proti sobě dvě strany, které využívaly primárně sovětský vojenský arzenál. To se ale bude pomalu měnit. Kyjev totiž začíná vytvářet jednotky, které budou již používat výhradně techniku dodanou Západem. Ukrajinští vojáci se s technikou učí doma, ale i na trénincích v zahraničí.

Dosavadní vývoj války určovalo především dělostřelectvo. Čím dál více ovšem budou do dění konfliktu zasahovat tanky. Ty rozhodnou o osudu Ukrajiny, je přesvědčený ukrajinský generálporučík Serhij Najev.

„Samozřejmě potřebujeme velké množství západních tanků. Jsou mnohem lepší než sovětské modely a umožnily by nám postup. Zakládáme nové vojenské jednotky a naše operace budou přímo záviset na jejich bojové připravenosti. Tudíž je zde západní podpora mimořádně důležitá,“ sdělil Najev pro CNN.

 Velká Británie už slíbila Kyjevu dodat 14 tanků Challenger 2, v posledních dnech se ale bouřlivě diskutuje o dodávkách německých tanků Leopard 2. Berlín totiž zatím odmítá tanky po vlastní ose poslat, pouze naznačil, že by spojencům v exportu techniky nebránil.

Ukrajina čeká na verdikt Berlína

„Jsme zklamaní. Chápeme, že některé země mají jisté zábrany. Ale čím pomalejší to rozhodnutí bude, tím více vojáků a civilistů zemře,“ sdělil pro BBC Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle něj by otočka Německa znamenala zásadní akceleraci ukrajinského snažení. „Byla by to významná událost, kdyby se Německo postavilo do vůdčí pozice. Takových 300, 400 Leopardů dokáže na bitevním poli přehrát dva až tři tisíce sovětských tanků,“ dodal poradce šéfa Kyjeva.

Ukrajincům totiž podobně jako Rusům docházejí náhradní díly na tanky sovětské výroby. Kyjev proto výhledově usiluje o to, aby ve válce používal už výhradně západní techniku.

Odborníci se mezitím neshodnou, jaká strana spustí generální ofenzivu jako první. Americká CNN očekává ruský útok do dvou měsíců, to vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS předpověděl, že to bude Ukrajina, kdo právě za pomoci západních strojů spustí zlomovou protiofenzivu.

X X X

Tanky Leopard samy o sobě válku Ukrajině nevyhrají. Jde o symbol, hodnotí novinář Vlach

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) v nedělní debatě České televize odmítl, že by v případě napadení Polska či pobaltských států poslal do těchto zemí české vojáky na pomoc. Později ale popřel, že by tím zpochybnil závazek kolektivní obrany. „Velmi si toho všímají. A přestože prezident nemá pravomoci armádu do zahraničí posílat, je to vnímáno velice negativně,“ uvádí novinář Tomáš Vlach, který v Pobaltí trávil poslední měsíce.

 Připomíná, že čeští vojáci působí v Litvě a Lotyšsku v rámci snah Severoatlantické aliance odstrašit Rusko od pokusů destabilizovat situaci v Pobaltí. „Jsou tam poměrně silné jednotky, mají tanky a bojová vozidla pěchoty. A v poslední době je tam úplný klid, Rusko od toho dává ruce pryč, což si nemyslím, že by se dělo, pokud by tam ty zahraniční jednotky nebyly,“ podotýká.

Baltské země prý přesto vidí hrozbu útoku z Ruska jako zcela reálnou a připravují se na ní, a to i s ohledem na zkušenosti ukrajinské armády. „Aplikují modely z války na Ukrajině, obranu berou opravdu vážně. Sám jsem byl překvapen, jak do armády investují, sloužit v ní je pro Litevce nebo Lotyše velká čest a na místa se stojí fronty,“ dodává.

Vlach byl v Pobaltí mimo jiné svědkem cvičení německých a norských tanků typu leopard. Německá vláda nyní ústy ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové připustila, že by nic nenamítala proti tomu, pokud by své tanky Ukrajině přenechalo Polsko.

„Leopardy samy o sobě válku nevyhrají. Je to spíš v rovině symbolů. Ukrajině pomalu docházejí sovětské tanky i munice, jejíž zásoby se tenčí po celé Evropě. Leopardy by pro ukrajinské bojiště znamenaly řadu výhod, jsou sofistikovanější a na bitevním poli se mohou pohybovat daleko dynamičtěji,“ popisuje s tím, že pokud by jich Ukrajina obdržela větší množství, přineslo by jí to výhodu.

Stovky kilometrů daleko

Výcvik posádek prý trvá řádově několik měsíců. A i když je možné ho urychlit, nelze zapomínat ani na logistiku. „Vše je potřeba dopravit na poměrně velkou vzdálenost, zpravidla po železnici z Polska. Každý díl a náboj je pak nutné dovézt na frontovou linii, což znamená stovky kilometrů. Navíc Rusové by se to snažili zkomplikovat bombardováním nebo výpadem na západní Ukrajinu. Otázkou je, jestli na to mají sílu,“ uvažuje Vlach.

„Zásadní ofenzivu si neumím představit ani z jedné strany, ale k nějaké ofenzivě dojít může. Pokud by Ukrajina dostala západní zbraně, tak bude mít dost sil. A stejně tak Rusové mají zásoby, které ještě nepoužili. Rusko není samo o sobě tak vyčerpané jako Ukrajina, ale ta má za sebou celý západní svět, který jí může pomoci,“ dodává.

Rusko má naopak výhodu ve zhruba 1,4 milionu záložníků, které lze mobilizovat a nahnat na bojiště. „Ruské straně stačí, když je vrhne do boje se základní výzbrojí – kalašnikovy, základními protitankovými zbraněmi a kulomety, které může sehnat z mobilizačních skladů nebo pomůžou partneři jako Severní Korea.

Vlach poznamenává, že v ruské armádě často bojují příslušníci neruských národů. Pro Moskvu je prý výhodnější mobilizovat v zaostalejších oblastech, kde je nižší životní úroveň i vůle k odporu.

„Někdy se přeceňuje možnost, že by se neruské národy mohly vzbouřit a vyhlásit samostatnost. Na severním Kavkaze nemají často rádi Rusy, ale jsou loajální, protože si nedokážou představit život jinde než v Ruské federaci a nedokážou se vzbouřit, protože k tomu nemají dostatečně autoritativní lídry,“ soudí.

X X X

Němci chtějí nadále pomáhat Ukrajině. Ohledně tanků Leopard se ale neshodnou

Německá společnost je v otázce zbrojních dodávek Ukrajině podobně rozdělená podobně jako ta v Česku. Podle nejnovějšího průzkumu pro stanici ARD s vývozem tanků Leopard 2 souhlasí 46 % dotázaných, zatímco proti jejich vývozu je 43 %. Při jednáních se spojenci pak spolková vláda zdůrazňuje, že bere ohled na nálady ve společnosti a nechce nic uspěchat.

 Rozdělení společnosti se týká ale pouze otázky dodávek tanků, o samotné pomoci Ukrajině panuje nadále většinová shoda. Němci jsou víceméně spokojení s tím, jak to fungovalo do teď. Podle ARD se proti další pomoci vyslovují hlavně mladší ročníky a také lidé z území tehdejší NDR, které byla součástí sovětského bloku.

Na druhé straně obecně platí, že vývoz tanků a těžkých zbraní schvalují především voliči opoziční CDU/CSU a Zelených. Naopak tábor vládní SPD je v tom rozdělení opravdu skoro půl na půl.

Nátlak na vládu podle Süddeutsche Zeitung vyvíjí už dokonce i Bílý dům. Leopard 2 je totiž prakticky jediný tank, který se může poslat na Ukrajinu ve velkém včetně munice a se zásobami náhradních dílů.

Své stroje sice víceméně slibuje i Polsko, ale na vývoz potřebuje formální schválení Berlína. Varšava i přes mnohá očekávání dodnes o nic takového ještě nepožádala. Při tom by ale podle spolkové ministryně zahraničí Annaleny Baerbock v případě této žádosti dalo Německo Polsku okamžitě zelenou a vývoz by se povolil.

Německo hazarduje s pověstí

Německo možná ve svém přístupu k Leopardům vypadá na první pohled izolovaně, ale například i Nizozemsko si jejich dodávkami není tak jisté. Německý Bundeswehr ovšem už provedl audit, aby zjistil, kolik tanků může poslat a nepřímo souhlasil se cvičením tankistů v Polsku s tím, že definitivní rozhodnutí o vývozu může padnout již brzy

Komentátoři deníku Die Welt i Frankfurter Allgemeine Zeitung soudí, že Německo nemá moc na výběr, a že vývoz stejně nakonec bude muset schválit, prý ale tímto váháním Německo propásne příležitost, aby si před střední a východní Evropou udrželo svou tvář a dalo se považovat za spolehlivého evropského lídra.

Ukrajině poskytne Německo nově přibližně 40 transportérů Marder a protivzdušný systém Patriot. Vedle toho Ukrajina již dříve získala nejmodernější systém naváděných raket IRIS-T, který ještě žádná jiná země od Německa nedostala. Vedle toho by Kyjev teoreticky mohl počítat i s dalšími protiletadlovými tanky Gepard, které se osvědčily při sestřelování dronů.

Dále následuje obrovský seznam dalších technik jako munice, výbava na zimní boje, obrněná auta nebo pojízdné raketomety. Ze skladů bývalé východoněmecké armády se navíc uvolnily i náhradní díly pro vrtulníky Mil Mi-24, které Ukrajině mimo jiné poskytlo i české letectvo.

X X X

Čečenci plánují výrobu speciálního bojového vozidla „Džihádista“. Má zamířit na Ukrajinu

Čečenské úřady podle agentury TASS oznámily, že jednají o zahájení výroby lehkého vojenského vozidla v závodě Čečenavto. Vozidlo označované jako „stroj na džihád“ nebo „džihádista“ má být primárně zařazeno do vybavení čečenských jednotek bojujících na Ukrajině. Novinka ve výzbroji má být testována také na ruské univerzitě speciálních sil.

„Předseda vlády Čečenské republiky Muslim Khuchiev a ministr průmyslu a energetiky regionu Adam Khakimov uskutečnili řadu pracovních jednání s vedením Ministerstva průmyslu a obchodu Ruské federace. V rámci těchto jednání byla projednána otázka zahájení výroby stroje Džihádista,“ uvedl zdroj ruské státní agentury TASS. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov už dříve probíhající válku na Ukrajině označil jako „džihád,“ tedy muslimským výrazem pro „svatou válku.“

 Lehké a obratné

Nová obrněná auta se mají vyrábět ve stejné továrně, která už tvoří Chaborz M-6, lehkou a rychlou vojenskou čtyřkolku, ta je vyzbrojována lafetovým kulometem. Nové „džihádské vozidlo“ má být testováno ve výcvikovém táboře ruských speciálních sil v Čečensku, který se používá k přípravě tisíců vojáků před jejich nasazením na Ukrajinu. Technicky bude stroj prověřován také na ruské univerzitě speciálních sil.

V rozhovoru s ruskými médii vojenský analytik Viktor Litovkin řekl, že „Džihádista“ byl zkonstruován na základech upravených terénních aut hojně používaných ve válce v Sýrii. „Nový stroj bude pravděpodobně rychlý a obratný. Je navržen tak, aby prováděl průzkumné operace za nepřátelskými liniemi a útočné operace podél fronty. Jeho smyslem je rychlé provedení bojové akce a následné promptní stažení do bezpečí,“ řekl Litovkin.

Vláda kavkazského regionu podle čečenského zdroje agentury TASS zvažuje i otázku vytvoření velkého centra pro opravy a údržbu vojenské techniky přímo na území Čečenské autonomní republiky. „Vzhledem k významu mobilní techniky pro armádní logistiku se uvažuje o vytvoření centra přímo v rámci závodu Čečenavto nebo ve speciální ekonomické zóně, jako se nachází například v Grozném,“ uvedl.

Mimo bojových vozidel montuje čečenská automobilka také ruské vozy Lada Granta a v říjnu loňského roku začala společně se skupinou GAZ montáž nového lehkého nákladního vozu Gazelle-Next.

X X X

Ukrajina podle médií přiznává, že Bachmut je částečně obklíčen. Rusko obsazuje zásobovací trasy

Ukrajinský generální štáb v pondělí ve svém ranním hlášení nepřímo potvrdil, že ruské jednotky již zpola obklíčily město Bachmut na severu Doněcké oblasti, které je několik měsíců dějištěm prudkých bojů. Ve svém ruskojazyčném vydání o tom informoval server BBC News.

 Mezi osadami, kde ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrážela útoky, se totiž ve zprávě armádního velení objevila také vesnice Stupočky. Ta se nachází na silnici spojující Bachmut s městem Kosťantynivka, které bylo důležitým zásobovacím uzlem pro bachmutskou posádku.

Podle BBC jsou tak ruské jednotky přinejmenším blízko tomu, aby Bachmut dostaly do operačního obklíčení, tedy odřízly hlavní trasy k němu. Zpráva generálního štábu uvádí, že se bojuje také v samotném Bachmutu.

Podle amerického Institutu pro studium války jsou vleklé boje u Bachmutu pravděpodobně důvodem, proč pohasíná hvězda Jevgenije Prigožina, který založil žoldnéřskou Wagnerovu  skupinu. Putin se rozhodl znovu vsadit na pravidelnou armádu, cituje názor Institutu pro studium války server BBC News.

 X X X

Výrobu léků zvýšíme, ale závislosti na Číně a Indii se zbavit nemůžeme, říká šéfka Zentivy

Farmaceutická firma Zentiva dováží sto procent účinných látek ze zahraničí, hlavně z Číny, Indie a několik procent z Evropy. Závislosti na asijských zemích se nikdy nemůžeme zcela zbavit. Vybudování efektivní velkovýroby tam trvalo roky a nelze ji zcela přesunout do Evropy. I to přiznala v rozhovoru Soňa Porubská, Head of Corporate Affairs společnosti Zentiva.

x Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že jednou z cest řešení problému s nedostatkem léků je navýšení produkce Zentivy. Jak to uděláte a kdy by k tomu reálně mohlo dojít?

V první řadě je potřeba říct, že Zentiva ročně dodává 25 milionů balení léků do České republiky. Kapacita výrobních linek je pro každý lék naplněná jinak a samozřejmě výrobu neustále optimalizujeme podle toho, kde a kolik se čeho vyrábí, abychom zkracovali časy pro přestavby linek. To je jeden způsob, jak navýšit produkci a potom jsou to investice do nových, rychlejších a výkonnějších linek.

 x Největším systémovým problémem v případě výpadků léků je výroba účinných látek. Ty produkují hlavně firmy v Číně a Indii. Co se dá udělat pro to, aby se výroba v těchto zemích nečekaně nepřerušovala? Předpokládám, že bez dodávek účinných látek toho nejste schopní tolik vyrobit.

Výrobců účinných látek je několik. Nejsme závislí pouze na Číně, řada z nich sídlí také v Indii a někteří v Evropě. Ale samozřejmě jsou výjimky, u kterých je produkce velice koncentrovaná. Jde o chemikálie, jejichž výroba se dá samozřejmě naplánovat. Lze naplánovat větší zásoby účinných látek. Pokud by vznikla nějaká akutní potřeba, můžeme pak léčivo finálně vyrobit.

x Z kolika procent Zentiva závisí na dodávkách ze zahraničí?

Pokud jde o účinné látky, závisíme na zahraničí ze 100 procent stejně jako všichni ostatní výrobci. Ale není to všechno Čína. Podrobnější informace vám sdělit nemohu. Máme obrovský sortiment léků, vyrábíme jich zhruba 500, nelze ani vyrábět všechno v jednom státě.

x Pokud by se minimálně polovina výroby účinných látek přesunula z Číny a Indie do Evropy, o kolik by se prodražily finální produkty?

To nelze takto říct. Rozsah cen je od několika korun po stovky tisíc korun. Musíme si přiznat, že úplnou závislost Evropy na Číně a Indii nelze zcela odbourat. Přesun výroby do Asie trval a budoval se mnoho let z několika důvodů. Kvůli cenám, protože v těchto zemích je produkce lacinější, bylo možné vyrábět ve větším množství. To vedlo ke zefektivnění a přinášelo zemím Evropské unie benefity v podobě nižších nákladů. Což znamená, že vrátit se na úplný začátek nebude možné. Jak jsem říkala, s těmi účinnými látkami se dá dobře plánovat. Máte je navezené, naskladněné a můžeme rozjet výrobu, pokud to bude potřeba.

x Možná budete první osobou, která mi dokáže odpovědět na otázku, kterou jsem kladla ministru zdravotnictví Válkovi, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, distributorům a dalším. Proč až teď? O výpadcích ve výrobě účinných látek se vědělo už minimálně před rokem. Vůbec první náznaky problémů s výrobou nastaly s pandemií koronaviru, což znamená, že minimálně před rokem už muselo být jasné, že může nastat nedostatek účinných látek, nebo že budou těžko dostupné. Proč se s touto informací nepracovalo dříve? Proč se čekalo, až to zasáhne pacienty?

Myslím si, že se s tím velmi aktivně pracuje na evropské úrovni, v Evropské unii se přijímá evropská farmaceutická strategie, kde si to Evropa samozřejmě uvědomila. Koronavirus byl jedním ze spouštěčů, samozřejmě také válka na Ukrajině. Evropská unie je na to připravená, nová strategie mluví o tom, že farmaceutická výroba musí být v Evropě. Možná si jako občané neuvědomujeme, že přenést výrobu léků, účinných látek do Evropy, je dlouhodobý proces.

x Ano, to nerozporuji. Omlouvám se za „dojmologii“, ale mám z celé situace pocit, že se první viditelné kroky činí až nyní, kdy přišla krize nebo spíše přímé dopady na pacienty.

Myslím si, že krize je vždy spouštěčem toho, že lidé a vlády začínají přemýšlet jinak. Směrem dopředu. Velmi si ceníme práce české vlády a českého ministerstva zdravotnictví, protože chtějí plánovat zásobování antibiotiky na podzim. To je sice stále krátkodobý horizont, přičemž procesy při výrobě léků jsou dlouhodobé. Ale nikdy se nemůžeme připravit na všechny krize.

X X X

Léků je stále nedostatek. Penicilin ze zahraničí pojišťovny nehradí, lidé si tak připlácí

Jeden lék naskladní, další záhy dojde. Taková je realita v mnoha českých lékárnách. Aktuálně stále chybí penicilin. Lékárníkům už sice dorazily první zásilky například ze Slovenska, potřebovali by ho ale víc. Za penicilin ze zahraničí musí navíc pacienti zaplatit plnou cenu, pojišťovny ho totiž zatím nehradí.

Naposledy to byly dětské sirupy proti horečce. Lékárny je neměly a když už se podařilo několik balení objednat, zaprášilo se po nich v řádu hodin. Sirupy by se ale daly označit za špičku ledovce, zkušenosti pacientů mluví jasně. Ne vždy z lékárny odejdou s tím, pro co tam přišli.

„Pokud to jde, tak doktoři mění medikaci. Kolikrát to teda úplně nesedí, ale jiná možnost není,“ popsal jeden ze zákazníků. „Teď je nějaký výpadek, bohužel. Musíme vydržet,“ sdělila CNN Prima NEWS zákaznice. „Momentálně nám chybí dětský sirup Zinac, což je antibiotikum a současně nám chybí zase Nurofen v sirupu na teplotu,“ řekl Pavel Kurfürst, vedoucí lékárník Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

 Právě antibiotik je nyní velký nedostatek. Dětských i těch pro dospělé. Například chybějící penicilin aktuálně dodalo Slovensko. Ve zlínské lékárně v areálu krajské nemocnice dostali mimořádnou zásilku léku penicilin ze Slovenska už minulý týden. Do lékárny v orlovské nemocnici přišly slovenské peniciliny v pondělí ráno, objednat lze ale jen deset kusů od každého druhu.

Pacienti ale za slovenský penicilin musí platit. Seznam léků, které částečně nebo zcela hradí pojišťovny totiž ministerstvo zdravotnictví aktualizuje jen jednou měsíčně. „Pacient doplácí celou cenu přípravku, 114 korun za balení, od 1. února by to měli mít hrazené,“ řekl Robert Bartas, vedoucí nemocniční lékárny v Karviné

„Situace se postupně zlepšuje. Samozřejmě to není optimální, ale vždycky je varianta, aby byl pacient řádně léčen,“ podotkl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Kromě antibiotik chybí i další léky. Aktuálně nemají lékárníci kde objednat například oční kapky. A to jak ty volně prodejné, tak ty na lékařský předpis.

X X X

Jsem Matt a jsem tu novej, představil se česky nový britský velvyslanec

Nový britský velvyslanec v České republice Matthew Field započal v pondělí své působení ve funkci. Na Twitteru pozdravil Čechy plynulou češtinou a ocenil, že může být v zemi piva a Járy Cimrmana. Field zmiňuje ve svém videu, že se těší na spolupráci obou zemí, která pomůže k bezpečnosti a prosperitě.

 „Ahoj, jsem Matt a jsem tu novej,“ představil se v zahradách britského velvyslanectví České republice.

Field ve svém prohlášení zmiňuje, že je pro něj velká čest být velvyslancem právě v České republice.

Ve svém prohlášení zmínil specifika, která Česká republika a Spojené království sdílí, konkrétně společné demokratické hodnoty a smysl pro humor.

Neopomenul ani spolupráci obou zemí během dvou důležitých válek. „Společně jsme čelili zlu během druhé světové války a nyní na Ukrajině,“ řekl Field.

„Je skvělé, že můžu být se svou rodinou v zemi Kafky, Zátopka, Horákové a také Járy Cimrmana,“ ocenil nový velvyslanec slavné české osobnosti a uvedl, že se těší na spolupráci na tom, aby byly obě země bezpečné a prosperovaly. „Těším se na vaše rady, tipy a doporučení,“ zakončil video Field.

Z Brazílie a Chorvatska až do Čech

Matthew Field se stal nástupcem Nicka Archera. Dříve byl Field například velvyslancem v Bosně a Hercegovině. V minulosti působil také na britské ambasádě v Brazílii či v Chorvatsku, byl i politickým poradcem zvláštního zástupce EU v Makedonii.

Jeho předchůdce Archer skončil po pěti letech. Dříve vedl britské velvyslanectví v Dánsku. Do Prahy dorazil v polovině ledna 2018.

Archer předloni ocenil postup české vlády v kauze Vrbětice. Tehdy s ním hovořil dřívější ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), s nímž o několik měsíců později také jednal o urážkách českých dětí v médiích a na internetu v souvislosti s fotbalovým utkáním Sparty Praha s Glasgow Rangers.

„Můj první den jako britský velvyslanec v České republice. Těší mě,“ napsal u příspěvku na Twitteru spolu s hashtagem JsemTuNovej.

X X X

Bude muset kontakt s lobbisty hlásit i prezident? Vládu čeká finální debata k zákonu o lobbingu 

 Ministerstvo spravedlnosti loni na podzim dokončilo návrh dlouho očekávaného zákona o lobbingu. Jeho přijetí je podmínkou pro to, aby mohla Česká republika čerpat evropské peníze z Národního fondu obnovy. Jenže bezproblémové schválení normy, kterou v rámci boje proti korupci měla v programovém prohlášení už předchozí vláda Andreje Babiše, se podle všeho nedá očekávat. Klíčové resorty se totiž v připomínkovém řízení postavily proti jejím základním principům. 

Norma má dosud nijak neregulovanou oblast lobbingu svázat jasně danými pravidly a také povinnostmi. Mezi ně zařadilo ministerstvo například zřízení registru lobbistů či povinnost politiků informovat o tom, že na ně lobbista úspěšně působil. Díky registru lobbistů má mít veřejnost kontrolu nad tím, kdo, koho a v jaké věci lobboval. Pokud by lobbista svůj záměr neohlásil, spáchal by tím přestupek. Také zákonodárci by měli mít povinnost uvádět lobbistickou stopu právního předpisu.

Hlavní nesoulad mezi ostatními ministerstvy a justičním resortem coby předkladatelem se přitom týká toho, na koho by se vlastně měl zákon vztahovat a jak by měl být lobbing definovaný.

Spor o soustavný lobbing

Současná podoba návrhu totiž počítá mimo jiné s definicí lobbisty jako toho, kdo chce ovlivňovat například projednávání nebo schvalování právních předpisů nebo mezinárodních smluv, a to soustavně. A už to je třeba podle ministerstva vnitra problematické.

„Nedomníváme se, že je vhodné jako jeden z definičních znaků lobbování stanovit jeho soustavnost a přitom explicitně nestanovit, co se pro potřeby zákona o lobbování soustavností rozumí. Prostor pro uvážení, zda konkrétní chování spadá do rozsahu tohoto neurčitého pojmu, bude způsobovat interpretační potíže nejen na straně lobbistů, ale i na straně úřadu provádějícího dohled,” napsalo do svých připomínek vnitro.

A navrhuje proto vypustit soustavnost jako základní definiční znak pro lobbování. Místo toho by podle ministerstva měl každý lobbista oznámit svůj záměr lobbovat automaticky pokaždé.

„Takové řešení by asi nejvíce přispělo k transparentnosti. Nedojde-li k vypuštění tohoto definičního znaku z návrhu zákona, považujeme za nezbytné vydefinovat pojem soustavnost lobbování přímo v zákoně,” navrhuje resort vnitra vedený šéfem STAN Vítem Rakušanem.

Problematické je pak i samotné vymezení lobbisty jako takového. Například Asociace krajů ČR ve svých připomínkách upozorňuje, že podle stávajícího znění návrhu by byla za lobbistu považována i právnická osoba lobbující ve prospěch svých členů.

„Nesouhlasíme s takto širokým vymezením, neboť v tomto případě by za lobbistu mohly být považovány např. i Asociace krajů, Svaz měst a obcí či Sdružení místních samospráv. Domníváme se, že tyto organizace by postavení lobbisty mít neměly,” uvádí asociace. Organizace sdružující územní samosprávné celky totiž podle ní nejsou již ze své podstaty subjekty, „jež by prosazovaly čistě svoje vlastní zájmy, případně partikulární zájmy jakýchkoli jiných právnických či fyzických osob, než právě jen společné zájmy jejich vlastních členů. V případě zmíněných asociací nebo svazů tedy krajů či měst a obcí”.

„Stejně tak jako není za lobbistu označován stát, kraj, obec či dobrovolný svazek obcí, nebo ústřední orgán státní správy, nemohou být principiálně považovány za lobbisty ve smyslu navrhovaného zákona ani organizace sdružující územní samosprávné celky, z jejichž podstaty je legitimita těchto organizací zcela odvozena. Lze si jen stěží představit, že by zákonodárce ve svém úmyslu právně regulovat lobbistickou činnost, chtěl skutečně podřadit pod rozsah působnosti navrhovaného zákona i tyto organizace a dát je tak de-facto ve smyslu zákona o lobbování do stejné pozice, jako např. obchodní společnost soukromého práva, lobbující za své vlastní zájmy, ve snaze dosáhnout pro sebe samu nebo své klienty určité výhody či prospěchu,” domnívá se Asociace krajů.

Ovlivňovat mohou i asistenti zákonodárců

Kromě lobbistů a jejich činnosti návrh zákona definuje také druhou stranu – tzv. „lobbované”. Tedy subjekty, které mohou vlivu lobbistů podléhat a které by – mimo jiné – měly styky s nimi hlásit. Podle představ ministerstva spravedlnosti by se v tomto směru měl zákon týkat zejména poslanců, senátorů nebo členů vlády, ale i dalších důležitých státních úředníků.

Ale ani v tomto se představy justičního resortu s názorem dalších klíčových ministerstev nesešly. Vnitro například požaduje rozšířit seznam lobovanných subjektů také o asistenty poslanců i senátorů.

„V návrhu zákona jsou mimo jiné vymezeni poradci prezidenta a poradci člena vlády. V praxi ovšem nejen poradci, ale také asistenti mohou mít poměrně významný vliv na rozhodování poslanců či senátorů, jelikož se podílejí na přípravě jejich podkladů, a nebo se taktéž mohou účastnit schůzek a jednání i se zástupci lobbistických a vlivových skupin,” konstatovalo v připomínkách ministerstvo vnitra.

V podobném duchu se vyjádřila i Bezpečnostní informační služba. Kromě toho ale chce civilní kontrarozvědka rozšíření i o zaměstnance Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, kteří působí ve funkci tajemníka výboru, nebo podvýboru.

„Rozšíření dle našeho názoru odpovídá logice téhož paragrafu, kdy mezi lobbované osoby nejsou zařazeny pouze osoby, které stojí v čele vyjmenovaných orgánů státní správy, ale také osoby, které se na řízení a chodu těchto orgánů pouze spolupodílejí a jsou těmto osobám podřízeny,” odůvodnila to BIS.

A další rozšíření působnosti zákona požaduje i ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše – konkrétně na prezidenta republiky: „Ačkoliv je bezesporu pravdou, že neodpovědného prezidenta nelze postihovat za nedodržování zákona, účelem a smyslem navrhované regulace je primárně transparentnost, nikoliv represe. Zároveň bez ohledu na to, že prezident republiky je ze své funkce neodpovědný, bude možné postihovat lobbisty, na nichž leží většina navrhovaných povinnosti, a tedy i eventualita sankcí.”

Opačným směrem jde pak zásadní připomínka kanceláře současného prezidenta Miloše Zemana. Zákon totiž mimo jiné počítá s tím, že by měl dopadnout i na vedoucího kanceláře prezidenta republiky a jeho zástupce. A právě toto ustanovení současná kancelář vedená Vratislavem Mynářem odmítá. Argumentuje tím, že úřad „jen” obstarává věci spojené s výkonem pracovomocí prezidenta nebo s jeho protokolárními povinnostmi.

„Kanceláři prezidenta republiky však nepřísluší ani příprava a na ní navazující projednávání a schvalování právních předpisů ani příprava a projednávání dokumentů plánovací, koncepční nebo strategické povahy, schvalovaných vládou. Z tohoto důvodu je zařazení vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a jeho zástupce mezi lobbované nepřípadné, resp. věcně nesprávné,” stojí v připomínce, kterou podepsal přímo současný kancléř Mynář.

Ministerstvo spravedlnosti odůvodňuje zařazení obou vysokých hradních úředníků mezi tzv. lobovanné tím, že kancelář prezidenta připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta související s jeho ústavními právy v legislativě, a to v čele s vetováním zákonů.

„Tento argument považuje Kancelář prezidenta republiky za účelový, neodpovídající skutečnosti, neboť prezident republiky průběh projednávání vybraných návrhů zákonů v Parlamentu sleduje, a pokud je vypracováno jeho veto k zákonu, není to z podnětu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky či jeho zástupce, ale z podnětu prezidenta republiky,” odmítá ale takový výklad současný hradní kancléř.

Opomenutá oblast veřejných zakázek za stovky miliard

Zásadní připomínky k návrhu uplatnilo i ministerstvo financí. To upozorňuje podobně jako ministerstvo pro místní rozvoj mimo jiné na to, že norma by se měla kromě legislativního procesu týkat i oblasti zadávání veřejných zakázek.

„Na veřejné zakázky stát ročně vydá zhruba 250 miliard korun, na různé národní dotační programy a kofinancování programů hrazených z fondů EU další stovky miliard. Posílení transparentnosti lobbistické komunikace zaměřené na tyto oblasti se tudíž jeví jako žádoucí, a to i z toho důvodu, že jsou ve veřejném prostoru na rozdíl od legislativy nejčastěji spojovány s negativním pojetím lobbingu,” navrhuje správce státní kasy.

Například podle úřadu vicepremiéra pro digitalizaci, kterým je ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, by se měla oblast související s lobbingem definovat obecně a nikoliv taxativním vyjmenováním činností, kterých by se měla norma a z ní vyplývající pravidla týkat.

„Je vymezeno, že lobbování se může týkat pouze tvorby právních předpisů, koncepčních dokumentů, nebo ratifikací mezinárodních smluv. Takto úzké vymezení je neopodstatněné. Lobbování jako takové se může týkat veškerého výkonu veřejné moci lobbované osoby, není tedy důvod, aby zákon pokrýval pouze úzkou část,” konstatuje úřad.

Podle něj by se tedy výčtová definice měla nahradit například obecnou formulací „ovlivnění jednání lobbovaného při výkonu veřejné moci“. Zároveň je podle něj potřeba vyjasnit, jak bude zabráněno obcházení zákona, kdy lobbista účelově vstoupí do strany, aby mohl této výjimky využít.

Ministerstvo financí pak upozorňuje i na zvýšené finanční náklady návrhu. Ten totiž počítá kvůli novým kontrolním povinnostem s větším rozpočtem pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Ministerstvo ale požaduje, aby úřad tyto náklady pokryl v rámci svého stávajícího rozpočtu, např. provedením vhodné optimalizace.

Stanovení pravidel pro lobbování původně navrhli koncem roku 2021i poslanci ANO. Dolní komora však loni v březnu z podnětu vládní ODS vrátila předlohu autorům v čele s předsedou ústavně-právního výboru Radkem Vondráčkem (ANO) k dopracování, což se obecně pokládá za měkčí formu zamítnutí. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) tehdy na plénu uvedl, že vláda připraví ještě letos vlastní úpravu podmínek pro lobbování. Tomáš Svoboda, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Respektujte islám, jinak vám nedáme souhlas do NATO, řekl Erdogan Švédsku

Švédsko ať nepočítá s podporou Turecka při vstupu do NATO, pokud nezaručí respekt k islámu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na sobotní demonstrativní spálení koránu ve Stockholmu. Prohlásil, že pokud hodlá Švédsko podporovat nepřátele islámu, mělo by si u nich hledat ochranu. Švédsko potřebuje souhlas Turecko, aby mohlo vstoupit do NATO.

 Krajně pravicový dánský aktivista Rasmus Paludan v sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu odpoledne spálil muslimskou posvátnou knihu korán. Téhož dne se ve švédské metropoli konala samostatná demonstrace prokurdských aktivistů, kteří zároveň odmítají vstup Švédska do NATO.

„Ti, kteří dovolují takové rouhání před naším velvyslanectvím, už nemohou očekávat naši podporu jejich členství v NATO,“ řekl Erdogan v pondělním projevu po zasedání vlády. „Pokud nemáte respekt k Turecké republice či k náboženskému vyznání muslimů, tak od nás nemůžete očekávat podporu ohledně NATO“.

Zároveň kritizoval švédské úřady, které podle něj umožnily volnou aktivitu teroristických organizací. Těmi Ankara míní například kurdské organizace, jako jsou Strana kurdských pracujících (PKK) nebo milice YPG ze severní Sýrie či příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Ankara obviňuje Švédsko z měkkého postoje ke kurdským ozbrojencům a dalším skupinám, které Turecko označuje za bezpečnostní hrozbu.

„Pokud tolik milujete členy teroristických organizací a nepřátele islámu a chráníte je, pak vám doporučujeme hledat jejich podporu pro bezpečnost svých zemí,“ řekl podle agentury Reuters také Erdogan.

Šéf švédské diplomacie Tobias Billström se nechtěl k výrokům tureckého prezidenta vyjádřit, dokud se s jejich zněním podrobně neseznámí. „Švédsko dodrží platnou smlouvu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem ohledně naší kandidatury do NATO,“ citovala ministra agentura AFP.

Švédská vláda se od Paludanova gesta distancovala, v souvislosti s kritikou od Ankary však tvrdí, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie. „To, co je legální, není nutně vhodné. Pálení knih, které jsou pro mnohé lidi posvátné, je činem, který projevuje hlubokou neúctu,“ uvedl o víkendu švédský premiér Ulf Kristersson.

Sobotní incident ještě posílil napětí ve vztazích mezi Švédskem a Tureckem. V Istanbulu v sobotu skupina asi 200 protestujících v reakci na pálení koránu zapálila před švédským konzulátem švédskou vlajku.

Ankara si už předvolala švédského velvyslance a zrušila plánovanou návštěvu švédského ministra obrany Pala Jonsona. Čin krajně pravicového aktivisty odsoudily kromě Turecka i další muslimské země, Saúdská Arábie, Kuvajt a Jordánsko.

Stockholm potřebuje souhlas Turecka s žádostí Švédska o vstup do NATO. Země požádala o vstup do Severoatlantické aliance společně s Finskem loni v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Vstup těchto severských zemí do aliance musí schválit všech 30 členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo. Kromě Turecka to ještě neudělalo Maďarsko.

X X X

Uprchlíci před válkou budou muset prokazovat, zda mají zajištěné ubytování

Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny poté, co proti jejich zemi Rusko rozpoutalo válku, se budou muset při osobním setkání na pracovišti ministerstva vnitra prokázat dokladem o tom, že mají zajištěné ubytování. Novou online platformu pro registraci k prodloužení dočasné ochrany o rok spustí resort 30. ledna.

Uprchlíci před Putinovou válkou, kteří budou chtít v Česku dál zůstat, pak budou mít dva měsíce na to, aby se do konce března stihli zaregistrovat. Kdo to nestihne, nárok na dočasnou ochranu ztratí.

Při online registraci si uprchlíci zarezervují termín na osobní setkání na pracovišti ministerstva vnitra. Registrací a rezervací termínu se jim dočasná ochrana prodlužuje do 30. září 2023.

Do neděle 22. ledna v Česku dočasnou ochranu získalo 480 804 uprchlíků, přičemž ministr vnitra Vít Rakušan již dříve odhadl, že fakticky jich v Česku je okolo 300 tisíc, protože někteří se vrátili na Ukrajinu či pokračovali v cestě dál.

 Vnitro považuje dobu dvou měsíců, během níž se budou muset potenciálně až stovky tisíc uprchlíků zaregistrovat, za přiměřenou. „Ministerstvo vnitra již o prodloužení dočasné ochrany intenzivně informuje, hlavními komunikačními kanály jsou web ministerstva k Ukrajině, sociální sítě a facebooková stránka ‚Naši Ukrajinci‘, kde jsou zveřejněny veškeré informace, včetně videonávodu,“ uvedla Hana Malá z tiskového oddělení resortu.

Pravidelně jsou informovány i nevládní neziskové organizace, zaměstnavatelé a především samosprávy. „Na dotazy k procesu registrace odpovídá rovněž infolinka ministerstva vnitra,“ dodala Malá. Nemělo by se tak stát, že se k někomu z uprchlíků, kteří mají zájem v Česku zůstat, informace nedostane.

Po online registraci budou muset zájemci o prodloužení dočasné ochrany předložit platný cestovní doklad, případně jiný doklad, jímž prokáží svoji totožnost, doklad o ubytování a dokumenty dokazující, že jsou oprávněni zastupovat osobu mladší 18 let, pokud jednají jejím jménem.

Doklad o zajištěném ubytování nebudou muset předkládat ti, kdo jsou ubytováni v rámci státního systému nouzového ubytování, nebo kteří požádali o dočasnou ochranu až po 27. červnu 2022 a jejich místo hlášeného pobytu se nezměnilo.

Na možnost prodloužení dočasné ochrany uprchlíkům před válkou o rok, až do konce března 2024, kývly obě komory českého parlamentu a minulý týden to podpisem potvrdil i prezident Miloš Zeman.

X X X

Moldavsko koketuje se slovem „aliance“, posvátná neutralita je passé

V Moldavsku probíhá „vážná debata“ o vstupu do širší vojenské aliance. V rozhovoru pro portál Politico to prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. V nejchudší zemi Evropy od začátku války na Ukrajině rostou obavy, že se konflikt přelije i na její území.

„Dnes u nás probíhá vážná debata… o naší schopnosti se ubránit, zdali bychom to zvládli sami a nebo jestli bychom měli být součástí větší aliance,“ prohlásila v rozhovoru pro Politico Maia Sanduová, bývalá vysoce postavená činitelka Světové banky, která se prezidentské funkce chopila před dvěma lety.

„A pokud v určitý moment dojdeme k závěru, že je potřeba naši neutralitu změnit, mělo by se to stát demokratickým procesem,“ odpověděla prozápadní politička na dotaz, jestli ruská agrese proti Ukrajině změnila postoj Moldavska k neutralitě, která je od roku 1994 zakotvena v jeho ústavě.

Sanduová během rozhovoru ani jednou nezmínila NATO, protože si je dobře vědoma, že Rusko vládu v Kišiněvu před sbližováním se západní vojenskou aliancí opakovaně varuje. Faktem však je, že v dvouapůlmilionové zemi se od jara debatuje o potřebě nových bezpečnostních garancí i bídném stavu tamní armády.

Členství v Severoatlantické alianci je ovšem zatím jen velmi vzdáleným přeludem. Listopadový průzkum ukázal, že v případném referendu by pro vstup hlasovala necelá čtvrtina obyvatel. Více než 54 procent respondentů se vyslovilo proti vstupu.

Moldavsko přesto s Aliancí už několik let aktivně spolupracuje, podílí se například na mírové misi v Kosovu. Šéf moldavské diplomacie Nico Popescu se také v prosinci zúčastnil setkání aliančních ministrů zahraničí v Bukurešti, kde bylo Moldavsku přislíbeno pokračování výcviku jeho ozbrojených složek.

Kišiněv zatím více sází na vstup do EU, status kandidátské země získal v červnu minulého roku. Opatrný prozápadní kurz signalizuje také prosincový zásah proti ruské propagandě, která má v postsovětské zemi stále silný vliv. Vládní komise nechala vypnout šest televizních stanic, které podle jejího závěru poskytovaly „nekorektní informace o válce Ruska proti Ukrajině“.

Pro nejchudší zemi Evropy představuje válka za východní hranicí několikanásobnou krizi. Kromě přívalu uprchlíků a pravidelných výpadků proudu rostou obavy, že se konflikt přelije i na její území. Před dvěma týdny spadly na moldavské území úlomky rakety, které museli zlikvidovat pyrotechnici. Byl to už třetí takový případ během jedenácti měsíců války.

Největší překážkou pro případný vstup do NATO je nevyřešený konflikt v Podněstří, které se od Moldavska odtrhlo počátkem 90. let. Rusko tam stále udržuje malý kontingent. Z Moskvy loni na jaře dokonce přicházely signály, že cílem „speciální vojenské operace“ je mimo jiné ovládnout jih Ukrajiny a připravit si tak cestu do Podněstří.

Podle moldavských tajných služeb hrozba ruské invaze zůstává stále reálná. „Otázkou není, zda Ruská federace provede novou ofenzivu na území Moldavské republiky, ale kdy se tak stane: buď začátkem roku, v lednu, únoru, nebo později, v březnu nebo dubnu,“ řekl v prosinci šéf Zpravodajské a bezpečnostní služby Alexandru Musteatsa.

Podle portálu Politico moldavská vláda předvádí delikátní tanec mezi vejci. Na jednu stranu musí Západ přesvědčit o svém prozápadním a proevropském směřování, na druhou stranu nesmí vyprovokovat Moskvu k vojenskému zásahu. Navíc musí brát ohledy na postsovětské sentimenty v podstatné části populace.

„Ruské propagandě se podařilo přesvědčit část obyvatelstva, že neutralita znamená, že nemusíme investovat do obranného sektoru a že stejně nic nezmůžeme. Že nejsme schopni se ubránit. To je špatně,“ vysvětlila pro Politico Sanduová.

X X X

Sedm let sekat dobrotu. Soud stanovil zkušební dobu propuštěnému Janouškovi

Lobbista Roman Janoušek byl předčasně propuštěn a má sedmiletou zkušební dobu, v níž se musí takzvaně osvědčit. Nesmí tedy spáchat další trestný čin. Bude na něj dohlížet probační úředník. Pokud by Janoušek stanovené podmínky porušil, musel by se vrátit do vězení.

Soud Janouškovi zároveň uložil i to, aby docházel k terapeutovi kvůli zvládání agresivity a omezení nadužívání návykových látek. Na dotaz ČTK to v pondělí uvedl mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.

Ve vězení si do loňského 20. prosince odpykával 4,5 roku za ublížení na zdraví při dopravní nehodě. Pražský městský soud vyhověl lobbistově žádosti o podmíněné propuštění v neveřejném zasedání.

Doposud tedy nebylo zřejmé, jaká omezení mu uložil ani jak své rozhodnutí zdůvodnil. Obvodní soud původně žádost zamítl s tím, že podnikatel se za mřížemi ještě dostatečně nepolepšil.

Dopravní nehodu způsobil Janoušek v březnu 2012 v pražské Michli úmyslně a pod vlivem alkoholu. Srazil ženu, jež se postavila před jeho vůz, aby ho přiměla řešit kolizi, kterou způsobil předtím.

Z trestu si Janoušek celkem odpykal zhruba 2,5 roku. Do věznice nastoupil v listopadu 2014, od března 2016 až do července 2021 byl ale na svobodě. Brněnská justice mu totiž věznění opakovaně přerušovala na základě lékařských posudků.

Podle těchto posudků muži po operaci hlavy hrozí těžké poranění mozku, potřebuje dohled a musí se při chůzi opírat o berli. Sledování ale poté lobbistu zastihlo na plovárně, na kole nebo v galerii. Média navíc zveřejnila snímky, na nichž byl Janoušek bez hole v Alpách.

Lobbista byl původně obžalovaný za pokus o vraždu, soudy ho ale uznaly vinným z ublížení na zdraví a z řízení pod vlivem návykové látky.

X X X

 Plíšková postoupila na Australian Open do čtvrtfinále. Fruhvirtová na turnaji končí

Tenistka Karolína Plíšková postoupila na Australian Open do čtvrtfinále. Turnajová třicítka porazila Číňanku Čang Šuaj 6:0, 6:4. V boji o semifinále vyzve Polku Magdu Linetteovou, nebo světovou čtyřku Caroline Garciaovou z Francie. Naopak sedmnáctiletá tenistka Linda Fruhvirtová dohrála při svém povedeném debutu na grandslamovém Australian Open v osmifinále. Rodačka z Prahy nestačila dnes na Chorvatku Donnu Vekičovou, které podlehla po více než dvou hodinách hry 2:6, 6:1, 3:6.

Třicetiletá Plíšková porazila Čang Šuaj i v osmém vzájemném zápase. Duel ovládla za 57 minut a stále neztratila na turnaji ani set. V Melbourne si zahraje čtvrtfinále počtvrté. Naposledy se zde mezi nejlepších osm hráček dostala v roce 2019, kdy prošla do semifinále. Vloni se Plíšková prvního grandslamového turnaje sezony neúčastnila kvůli zranění ruky.

Bývalá světová jednička Plíšková potvrdila, že se jí proti čínské soupeřce dlouhodobě daří. V utkání zahrála 33 vítězných míčů a nasbírala dvanáct es.

Plíšková v prvním setu nasazenou třiadvacítku jasně přehrála a po 22 minutách nadělila Čang Šuaj kanára. Ve druhé sadě se Číňanka lehce zvedla a po úspěšném brejku se ujala vedení 4:2. Od té doby jí však Plíšková povolila jen dva míčky a čtyřmi hrami za sebou dotáhla duel k postupu. Ve čtvrtfinále grandslamu je již pojedenácté.

Fruhvirtová do čtvrtfinále Australian Open neprošla

Sedmnáctiletá tenistka Linda Fruhvirtová dohrála při svém povedeném debutu na grandslamovém Australian Open v osmifinále. Rodačka z Prahy nestačila dnes na Chorvatku Donnu Vekičovou, které podlehla po více než dvou hodinách hry 2:6, 6:1, 3:6. O devět let starší Vekičová se ve čtvrtfinále utká s Běloruskou Arynou Sabalenkovou.

Talentovaná Fruhvirtová si přesto vylepšila v Melbourne grandslamové maximum. Jejím nejlepším výsledkem dosud bylo 2. kolo na loňském US Open. Na turnaji vyřadila dvojici Australanek Jaimee Fourlisovou a Kimberly Birrellovou. Poté porazila ve 3. kole krajanku Markétu Vondroušovou.