V Česku rostou mzdy příliš pomalu. Systém je štědrý k těm, kteří to nepotřebují, říká ekonomka Malá. Podle výzkumu společnosti PAQ Research se významná část příznivců vládní koalice kvůli zhoršené finanční situaci chystá volit opoziční strany. Životní úroveň v Česku ovlivňují rostoucí náklady na bydlení, zvyšování cen nebo energetická krize. „Důvodem je také pomalý růst mezd, například ve srovnání s Polskem, kde jsme viděli svižnější růst minimální mzdy,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ekonomka Markéta Malá.

 Podle výzkumníků PAQ Research se vyjádřila zhruba třetina Čechů, že se jim od roku 2021 zhoršila finanční situace. Zbytek míní, že si finančně polepšili nebo aspoň nepohoršili. Odpovídá to statistickým údajům?
Je to možné. Když se podíváme na růst reálných mezd, tedy výdělky po odečtení růstu cen, tak jsme na tom v Česku opravdu nejhůře z celé Evropské unie.

 Proč se životní úroveň některých Čechů zlepšuje, zatímco u jiných klesá? Poslechněte si rozhovor s Markétou Malou, ekonomkou působící v Centru veřejných financí Univerzity Karlovy

Lepší obrázek nám dává, když se díváme na disponibilní příjem, tedy když do mezd zohledníme i dávky nebo daně. Tam jsme na tom o něco lépe, například podle statistik Oxford Economics.

Ale je potřeba zmínit, že je to průměrná hodnota. Je to dáno zlepšením ve zdanění ve smyslu zrušení superhrubé mzdy, které nechalo lidem více peněz v peněžence.

Jenže tyto peníze nejvíc pocítili spíše vysokopříjmoví. Ti nízkopříjmoví zůstávají pozadu a daňový systém jim v tom navíc u nás moc nepomáhá.

Takže zhoršená finanční situace dolehla nejvíc na příjmově slabší domácnosti, nebo je ta skupina ještě širší?
Rozhodně bych tam zařadila kromě nízkopříjmových zaměstnanců ještě lidi s dluhy, exekucemi, samoživitele. Obecně i nájemníky, protože pokud nebydlíte ve vlastním, tak o to více pak pociťujete nárůst nákladů na bydlení.

Domácnosti pobírající starobní důchod naopak příliš zasaženy v posledních letech nebyly, ačkoliv obvykle jsou ohroženou skupinou. Je to dáno valorizací důchodů. Ale nejsou homogenní skupina. Takže na různé skupiny seniorů to dopadlo různě.

Životní úroveň v Česku?

Co především přispělo k propadu životní úrovně? Vnější vlivy, nebo kroky zdejších vlád, případně centrální banky?
Rozhodně významný růst cen. Ten byl mimo jiné do velké míry způsobený energetickou krizí, vpádem Ruska na Ukrajinu.

 Také šlo o spíše pomalý růst mezd, například ve srovnání s Polskem. Tam jsme viděli svižnější růst minimální mzdy, i když tam rychleji rostla ekonomika.

Zároveň velkým problémem bylo rychle rostoucí nájemné a ceny bydlení. 

Jedna věc se moc nezmiňuje, ale také hraje roli. Je to poměrně vysoká energetická náročnost v Česku, jak firem, tak i domácností. Zvýšení cen energií mělo o to větší negativní dopad na to, jak se domácnostem finančně dařilo.

Bylo to tedy vlivem spíš kroků vlád, nebo tím, že kvůli válce se energie celkově zdražily? Mluvila jste o minimální mzdě, to třeba vláda mohla udělat. Jsou ještě nějaké další kroky?
Do nějaké míry to byl externí šok, byli jsme na jedné lodi s celou Evropou i s celým světem. Určitě ale byly věci, které se daly udělat lépe, a rozhodnutí současné vlády na to měla vliv.

Například velký problém je to, že skrze daňový systém jsme někdy příliš štědří vůči lidem, kteří tu štědrost nepotřebují. Naopak jsme velmi přísní tam, kde to má negativní dopady na domácnosti. Kdybych měla jmenovat konkrétně, tak zrušení superhrubé mzdy primárně pomáhalo středně až vysokopříjmovým.

Dalším příkladem může být zvýšení daně z nemovitosti. To sice bylo na stole a určitě to byl v nějakém smyslu dobrý krok, ale mohlo mnohem lépe reflektovat hodnotu nemovitosti tak, aby člověk v Krnově neplatil za podobný byt totéž, co člověk v centru Prahy.

Nakolik se životní úroveň lidí v poslední době zlepšuje?
Vidíme, že se situace zlepšuje. Poslední rok až dva vidíme růst mezd, ale je potřeba upozornit na výrazné sektorální a regionální rozdíly.

X X X

 NEZODPOVĚDNÍ  POLITICI,  TRESTAT  ZA  FLÁKÁNÍ,  UTRÁCENÍ  MLD. ČR

Horská: Od politiků je velmi nezodpovědné lidem lhát, že lze mít nižší daně a stejně kvalitní stát

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a politici začínají stále více působit na emoce voličů a stále méně se střetávají nad politickými programy. „Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci,“ připomíná v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády a také poradního premiérského týmu.

 Výběr z daní patří hned vedle pojistného, které lze také považovat za určitou formu daně, k největšímu příjmu státního rozpočtu, ze kterého se platí provoz státu, včetně školství, zdravotnictví, policie a prakticky všech ostatních složek státu i jeho součástí.

\Co přináší návrh změny daňového systému pod názvem Chytřejší daně? Poslechněte si pořad Řečí peněz, hostem je hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská

Přední čeští ekonomové ze tří renomovaných institucí – PAQ Research, Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově a think-tank IDEA při CERGE-EI – před týdnem představili komplexní návrh změny daňového systému pod názvem Chytřejší daně.

„Důležité je, a to je ta podstata, že máme komplexní a hlavně propočítaný návrh. Myslím si, že každý zodpovědný politik by si tu studii opravdu měl nechat přežvýkat nebo ideálně sám přečíst,“ vyzývá ekonomka Horská.

‚Nevyzobávat dílčí návrhy‘

Dvousetstránková analýza mimo jiné navrhuje zvýšení příjmů v dani z přidané hodnoty, omezení daňových úniků nebo například vyšší zdanění nemovitostí. Vyplatit by se podle autorů měla až polovině zaměstnanců a podnikatelům díky nižšímu zdanění práce a rychlejším odpisům investic a odpočtům na vědu a výzkum.

Lépe nastavené daně by více lidí motivovaly k práci a nikoliv k odchodu do šedé zóny nebo k sociálním dávkám. Návrh také kompenzuje dopad zrušení takzvané superhrubé mzdy.

 „Nelze z toho návrhu vyzobávat jednotlivé věci, které se mohou líbit někomu, a zase jiné ne, protože návrh je opravdu komplexní, zapadá do sebe. Tato studie navrhuje například snížení zdanění práce, o kterém jsme hodně často spolu hovořili. A hlavně zdanění nízkopříjmové práce a naopak zvýšení zdanění třeba spotřeby, ale také majetku,“ vysvětluje Horská.

Na druhou stranu hlavní ekonomka Raiffeisenbank připomíná, aby se vedla debata také o výdajové stránce rozpočtu, studie se totiž zabývá pouze příjmy. Souvisí to podle Horské s tím, jak silný si občané přejí český stát, tedy za co všechno by měl platit a o jaké služby by se měl starat.

„Mám v této zemi opravdu pocit, teď obzvlášť v předvolebním období, že neexistuje společenská shoda. Nemáme společenskou objednávku na to, jak velký stát chceme. Myslím, že je od politiků velmi nezodpovědné vytvářet iluze a lhát lidem do tváře, že lze mít nižší daně a stejně vysoký, kvalitní a široký stát. Prosím, to nejde,“ zdůrazňuje.

‚Problém je struktura‘

Současné daňové příjmy nestačí ani na zaplacení všech výdajů státu, ten si proto musí na svůj provoz půjčovat. Na druhou stranu Česko patří k nejméně zadluženým zemím Evropské unie.

 Vyšší výběr daní v Česku doporučuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Mezinárodní měnový fond. Podle ekonomky Horské je ale situace v Česku o něco komplikovanější.

„Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Já jsem přívrženec spíše o něco menšího státu. Myslím si, že některé věci bychom od státu neměli očekávat, například záchranu v době nečekaných krizí. Ale co je za mě důležité, je struktura daní,“ přibližuje Horská.

„V současnosti opravdu nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci. Potřebujeme zvýšit nepřímé daně. Kdybychom danili jinak, může to opravdu rozpumpovat, trochu rozhýbat ekonomiku, pomoci investicím, pomoci transformaci ekonomiky k vyšší přidané hodnotě, k větší motivaci k práci, k méně šedé ekonomice. Více aktivity na trhu práce, více lidí, kteří nebudou na tom šedém, černém trhu práce,“ dodává.

X X X

VELKÉ  PROTESTY  V  NĚMECKU,  ŘEŠIT  PALESTINU

 Berlín: Více než 100 tisíc lidí podpořilo Palestinu

Podle oficiálních údajů se berlínského pochodu solidarity s obyvateli pásma Gazy zúčastnilo podle věrohodných zpráv TRT World a TV Al Jazeera a dalších médií více než 100 tisíc lidí. K zajištění demonstrace bylo nasazeno 1 800 policistů. V průběhu shromáždění zazněla i kritika brutálních zásahů policie v průběhu předchozích demonstrací. Asi 50 podporovatelům Izraele policie poskytla ochranu.

Protest začal na Alexanderplatz a demonstranti pochodovali k Vítěznému sloupu v berlínské čtvrti Tiergarten. Organizovalo jej přibližně 50 nevládních organizací. Mezi organizátory byla i parlamentní Levicová strana, která se rozhodnému postoji k situaci v Gaze dlouho vyhýbala a dokonce jednoho ze svých členů, který byl mezi svolavateli demonstrace, ze svých řad vyloučila.

Mezi klíčové požadavky protestujících patřilo zastavení obchodu se zbraněmi s Izraelem a uvalení sankcí na Izrael ze strany celé Evropské unie. Skandovali hesla jako „Svobodná, svobodná Palestina“, „Zastavte genocidu“ a „Ať žije Palestina“.

Německo zůstává jednou z nejvíce proizraelských zemí v Evropě. Berlín oficiálně oznámil, že se nepřipojí k vlně uznávání palestinské státnosti ostatními zeměmi na kontinentu. Německo navíc nadále prodává Izraeli zbraně a komponenty, které lze použít k výrobě zbraní. Tato politika byla jedním z cílů protestů, které se v sobotu konaly v německém hlavním městě.

„Činnosti izraelské vlády jsou experty a mezinárodními organizacemi již dlouho označovány za genocidu a Mezinárodní soudní dvůr tuto záležitost vyšetřuje. Zatímco je jasné, že izraelská armáda páchá v pásmu Gazy masové zvěrstva, německá vláda nadále popírá systematické násilí,“ napsali organizátoři demonstrace v prohlášení, které citovala Al Jazeera.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 AfD v Severním Porýní-Vestfálsku dostala trojnásobek. Boj o primátory ale nezvládla

Strana Alternativa pro Německo (AfD) nezískala v Severním Porýní-Vestfálsku ani jedno ze tří křesel primátorů, na která si dělala naděje. Vyplývá to z výsledků hlasování v nedělním druhém kole komunálních voleb v této nejlidnatější německé spolkové zemi.

 Kandidáti strany, kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou, postoupili do druhého kola v Duisburgu, Gelsenkirchenu a Hagenu.

První kolo komunálních voleb v Severním Porýní-Vestfálsku se konalo před dvěma týdny. Téměř 14 milionů voličů v nich mohlo vybírat své primátory, starosty a zástupce do městských, obecních, okresních a krajských zastupitelstev. Pokud se nepodařilo komunálního zástupce zvolit v prvním kole, následovalo dnes rozhodující druhé.

Ačkoli se jednalo o komunální volby, bylo hlasování v Severním Porýní-Vestfálsku značně sledované. Německá média jej označovala za první test pro vládu kancléře Friedricha Merze. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) nakonec před dvěma týdny vyhrála se ziskem 33,3 procenta hlasů.

 Sociální demokracie (SPD), která na spolkové úrovni tvoří s Merzovými konzervativci koaliční vládu, skončila druhá s 22,1 procenta hlasů. Obě strany si oproti minulým komunálním volbám v roce 2020 mírně pohoršily. Naopak výrazně lepšího výsledku než před pěti lety dosáhla AfD. Zatímco tehdy získala pět procent hlasů, nyní to bylo 14,5 procenta, tedy téměř trojnásobek.

AfD navíc v nedělním druhém kole hlasování měla šanci získat funkce primátorů ve třech velkých městech. Pozornost se upírala především na čtvrtmilionový Gelsenkirchen, který byl už v únorových předčasných parlamentních volbách jedním ze dvou obvodů na území bývalého Západního Německa, kde AfD vyhrála. Gelsenkirchen má s více než 15 procenty nejvyšší nezaměstnanost v celém Německu. V čele radnice ale nakonec usedne kandidátka SPD Andrea Henzeová.

 Získat křeslo primátora se nepodařilo členům AfD ani v půlmilionovém Duisburgu, kde jej obhájil dosavadní šéf radnice z SPD Sören Link, ani v téměř dvousettisícovém Hagenu, kde zvítězil kandidát CDU Dennis Rehbein. Hlasování v Duisburgu, Hagenu i Gelsenkirchenu doprovázela vysoká volební účast. Za běžných okolností bývá o druhé kolo komunálních voleb v Severním Porýní-Vestfálsku relativně nízký zájem.

Ostře sledovaný byl také souboj kandidátů SPD a CDU v Dortmundu, který je po Kolíně nad Rýnem a Düsseldorfu třetím největším městem spolkové země. Prosadil se nakonec konzervativní kandidát Alexander Omar Kalouti, poprvé po téměř 80 letech tak nepovede radnici tohoto města sociální demokrat. CDU se prosadila také v Düsseldorfu, hlavním městě spolkové země. Největší město Severního Porýní-Vestfálska, Kolín nad Rýnem, povede naopak kandidát SPD.

Nedělí definitivně končí letošní volební rok v Německu. V příštím roce se uskuteční v březnu zemské volby v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci a komunální volby v Bavorsku a Hesensku. V září se pak bude hlasovat v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku a v komunálních volbách v Dolním Sasku. V Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku by přitom podle současných průzkumů mohla volby vyhrát AfD s téměř 40 procenty hlasů.

X X X

 MACRON  NEJHORŠÍM  PREZIDENTEM,  POLITIKEM  FRANCIE

 Nové dejstvo politickej krízy, ktoré vypuklo vo Francúzsku 8. septembra po vyslovení nedôvery predsedovi vlády Françoisovi Bayrouovi, znovu otvorilo kontroverzné diskusie o politike Emmanuela Macrona a jej následkoch. S možnosťou novej krízy sa do značnej miery počítalo, lebo sociálno-ekonomické problémy Francúzska sú priveľké a východisko z nich nesmierne náročné. V systéme Piatej republiky sú predsedovia vlád aj obetnými baránkami prezidenta, čo Macron využíval na pokrytecké „korekcie“ svojej politiky. Sébastien Lecornu sa 9. septembra 2025 stal už siedmym predsedom vlády, ktorého Macron menoval.

O chybách Macrona, ktoré viedli k jeho neúspechom

O politike Macrona, ktorý sa stal francúzskym prezidentom v máji 2017 ako najmladší v Piatej republike, sme v Slove viackrát písali (naposledy 10. júla 2024 v článku O úspechu, ktorý nijakým úspechom nie je). Stručne zopakujeme, že začal pracovať na ministerstve financií. Bol členom Socialistickej strany, ale z nej vystúpil. V rokoch 2008 – 2012 pôsobil ako investičný bankár v Banque Rothschild & Cie. Ide o vlajkovú loď bankovej skupiny Rothschild, ktorú kontroluje francúzska a britská vetva rodiny Rothschildovcov. Vo Francúzsku existuje zlomyseľná slovná hračka: FR=RF (Francúzsko sú Rotschildovci = Rotschildovci sú Francúzsko). Potom pôsobil v prezidentskom úrade socialistu Françoisa Hollandea (pred predčasnými voľbami v roku 2024 hovoril o konci macronizmu) a od augusta 2014 bol ministrom hospodárstva, priemyslu a digitalizácie. V apríli 2016 založil stranu Vpred! (En Marche!) V auguste 2016 rezignoval na funkciu ministra, aby sa mohol venovať prezidentskej kampani. Kandidoval ako nezávislý. Sám sa prezentuje ako liberálny politik stredu. 

Dve vlády prvého Macronom menovaného premiéra, republikána Édouarda Philippea mali určité znaky liberalizmu a boli v nich zastúpené viaceré politické strany vrátane socialistov. V prezidentskom pôsobení, ktoré postupne nadobúdalo črty velikášstva, sa Macronovi vypomstili najmä tri veci.

Prvou vecou bol ešte v prvom mandáte prehnane tvrdý postup polície proti protestujúcim Žltým vestám, ktoré vznikli v novembri 2018 a v lete 2019 nadobro „stíchli“. Časť protestujúcich Macrona charakterizovala ako ultraliberálneho prezidenta pre bohatých. Macronovská moc získala renomé krutosti a medzi Francúzmi, ktorí „radi“ protestujú, neraz aj násilným spôsobom, vyvolávala potláčaný hnev. Zosilňovali ho aj neoliberálne pokusy macronovských vlád odstrániť prvky sociálneho štátu.

Druhou vecou sa stalo, že Macron neberie do úvahy, že v prezidentských voľbách v roku 2022 ho časť Francúzov vybrala nie kvôli jeho osobe či politike, ale aby sa prezidentkou nestala Marine Le Penová. Boj s ňou a „jej“ stranou Národné združenie považuje Macron asi aj za súčasť svojho skrývaného, ale nepodareného mesiášskeho poslania na záchranu Francúzska. V nasledujúcich prezidentských voľbách, ktoré by mali byť predbežne v apríli 2027 (ak náhodou nebudú predčasne) už kandidovať nemôže. Zatiaľ nie je známy Macronovi blízky (ním podporovaný) kandidát, ktorý by sa považoval za schopného zvíťaziť vo voľbách. Ide o ďalší dôkaz krízy západných elít, lebo kapitalistická politika v posledných desaťročiach nie je systematická a schopná pripraviť si nástupcov, silných nových vodcov, najmä v tradičných, či už liberálnych, konzervatívnych alebo aj socialistických stranách. Nejde len o problém Francúzska, ale to vidieť aj na súčasných vodcoch ďalších štátov G7, ako aj v EÚ, ktorá tam je piatym kolesom na voze.  

Treťou vecou boli „pokazené“ parlamentné voľby na prelome júna a júla 2024, ktoré Macron unáhlene vypísal po neúspechu prezidentskej strany vo voľbách do Europarlamentu v júni 2024. Zvíťazila v nich ľavicová koalícia Nový ľudový front (názov má pripomínať združenie francúzskej ľavice Ľudový front z 30. rokov minulého storočia, ktoré zvíťazilo vo voľbách v roku 1936 a vytvorilo vládu). V druhom kole sa ľavica a macronovci na mnohých miestach spojili, aby zabránili víťazstvu kandidátov Národného združenia, ktoré malo šancu získať nadpolovičnú väčšinu kresiel. Národné združenie síce nezvíťazilo, ale výrazne si posilnilo vplyv, čo je v protiklade s Macronovými mesiášskymi predstavami. V oboch kolách totiž získalo najviac hlasov a oproti roku 2022 si viac ako o polovicu zvýšilo počet kresiel. Opäť sa ukazuje, že posadnutosť politickým protivníkom má protirečivé následky.

Tri znepriatelené tábory v súčasnej francúzskej politike

V novom parlamente vznikol politický pat, lebo sú v ňom tri veľké tábory, z ktorých ani jeden nemá nadpolovičnú väčšinu. Ide o radikálnu ľavicu (Nový ľudový front), radikálnu pravicu (Národné združenie) a široký stred liberálneho charakteru, inklinujúci k pravici. Nový ľudový front a Národné združenie sú síce nezmieriteľné, ale v boji proti macronovskej moci sa viackrát dokázali spojiť. V dôsledku Macronovej politiky vzrástla nespokojnosť obyvateľstva a jeho polarizácia, na ktorej sa podieľa aj nezvládnutie viacerých vážnych spoločenských problémov, najmä s migrantmi a ich potomkami. Politicky je teda spoločnosť polarizovaná nie na dva, ale zjednodušene uvedené na tri bloky (ospravedlňujem sa za technický nezmysel), ktoré sú veľmi znepriatelené.

Proti Macronovej moci vznikli po „stíchnutí“ Žltých viest viaceré protestné akcie. Najvýznamnejšie sú z nich dve.

Prvou veľkou vlnou boli protesty v januári až júni 2023 proti dôchodkovej reforme, na ktorých sa 7. marca podľa údajov odborov CGT zúčastnilo 3,5 milióna osôb (ministerstvo vnútra uviedlo len 1,280 milióna protestujúcich). Opäť skončili neúspechom, lebo macronovská moc využila možnosti krajných politických prostriedkov podľa ústavy. 

Druhá veľká vlna začala v septembri 2025. Protesty sa organizujú pod heslom „Zablokujme všetko“ (Bloquons Tout), ktoré iniciovali predovšetkým ľavicové sily. Po určitom váhaní sa k nim pridali aj odbory. Zatiaľ boli dva generálne štrajky, pri ktorých protestujúci v „duchu tradícií“ pristúpili aj k násilnostiam. Prvý generálny štrajk bol 10. septembra a druhý 18. septembra, na ktorom na vyše 250 demonštráciách odbory narátali „viac ako milión“ účastníkov štrajku. Ministerstvo vnútra úrady uvádzalo len 506 000 protestujúcich. Lecornu sa síce snaží korigovať niektoré nepopulárne kroky Bayrouovej reformy, ale či tým uchlácholí rozhnevaných Francúzov, je neisté. Odbory ohlásili nové demonštrácie na 2. októbra.

Po parlamentných voľbách v roku 2024 ukončili po vyslovení nedôvery v priebehu necelého roka pôsobenie dvaja predsedovia vlád (pred Françoisom Bayroum to bol v decembri 2024 Michel Barnier), čo je unikátom v dejinách Piatej republiky. Príliš dlhý politický život zrejme nečaká ani nového predsedu vlády Lecornua. Tí, čo si pamätajú viac, sa často divia, že nestabilita vlád, ktorá sa dlho v Európe považovala za taliansky fenomén, sa v posledných rokoch presunula do „veľkých demokracií“ vo Francúzsku a Veľkej Británii. Niektoré zdroje poukazujú na to, že Macron svojím pôsobením priblížil koniec politického systému Piatej republiky.

Nové parlamentné voľby nemusia znamenať koniec politického patu

Východiskom zo situácie by sa mali stať ďalšie predčasné voľby, ktoré požadujú oba opozičné bloky. V súčasných západných polarizovaných spoločnostiach však voľby často vedú len k politickým intrigám pri vytváraní väčšinových vládnych koalícií. Okrem toho sa vo Francúzsku v aktuálnej atmosfére v spoločnosti ťažko prekoná existujúci politický pat. V piatich prieskumoch preferencií, ktoré sa dosiaľ zverejnili od augusta a nereagovali ešte na zmenu na poste predsedu vlády, bolo vždy na prvom mieste Národné združenie s 29 – 34 % podporou. Nový ľudový front má ako celok podporu od 23,5 % do 26 %, ale ak sa berú do úvahy jednotlivé strany, je ich podpora spolu od 26 % do 29 %. Prezidentská koalícia Spolu má podporu od 12,5 % do 16 %. Vyššiu podporu majú ešte Republikáni od 10 % do 13 %. Skutočné počty získaných mandátov nakoniec určí taktika, s ktorou pôjdu hlavné politické strany do druhého kola volieb.

Nové voľby pre macronovské sily nevyznievajú vôbec optimisticky. Očakáva sa, že Macron v duchu svojho mesiášskeho komplexu, ale aj obáv z výsledkov volieb, bude lavírovať a špekulovať. Nedokáže však už vymyslieť nič nové a pri ďalšom pôsobení bude len zištne využívať kompetencie, ktoré mu dáva ústava.

Macron sa zubami-nechtami  chce udržať do konca volebného obdobia

Ešte zložitejším problémom je volanie po predčasnom ukončení druhého mandátu Macrona, ktorý sa funkcie nechce vzdať napriek neúspechom a veľkej kritike. Okrem presvedčenia o potrebe pokračovania vo svojom mesiášskom poslaní zdôrazňuje, že za súčasnej politickej situácie by jeho odstúpenie spôsobilo vo Francúzsku veľký chaos. S tým čiastočne súhlasí aj Národné združenie, ktoré zatiaľ nie je ochotné podporiť iniciatívu Nového ľudového frontu na odvolanie Macrona.

Súvisí to možno aj s tým, že Le Penová bola v marci 2025 odsúdená za spreneveru európskych fondov na 4 roky väzenia (z toho na dva podmienečne a na ďalšie dva na nosenie elektronického náramku), pokutu 100-tisíc eur a zákaz uchádzať sa o politickú funkciu počas nasledujúcich piatich rokov. S ďalšími funkcionármi bola uznaná za vinnú z toho, že v rokoch 2004 – 2016 sa podieľala na vytvorení „systému sprenevery“ peňazí vyplatených Európskou úniou na mzdy asistentov europoslancov zvolených za bývalý Národný front. Odvolací súd s Le Penovou sa začne v januári 2026.

Ak pri odvolaní Le Penová dosiahne úspech, môže byť pozícia Macrona vážne ohrozená. Zatiaľ to je len hypotetická záležitosť, ale odvolanie by bolo pre Macrona nielen politickým neúspechom a fenoménom, ktorý sa zatiaľ v Piatej republike nevyskytol, ale znamenalo by to aj jeho osobnú hanbu. Bude sa tomu preto snažiť zabrániť za každú cenu. A že vie intrigovať, to už preukázal viackrát. Ako však poznamenal v jednom zo svojich komentárov Petr Drulák, Macrona už nezachráni ani vojna.

 František Škvrnda, (Nové slovo), sever vasevec.cz

X X X

 

Ve volbách v Moldavsku vítězí proevropská PAS, proruský blok ztrácí ve městech

 Po uzavření volebních místností vede v Moldavsku po sečtení 70 procent hlasů proevropská Strana akce a solidarita (PAS) se 44 procenty hlasů. Proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran získal 28 procent. Hlasování je vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy.

Volební místnosti se zavřely ve 20:00 SELČ a podle ústřední volební komise se k volebním urnám dostavilo asi 52 procent oprávněných voličů. Analytici očekávali těsný výsledek mezi dvěma stranami. Při současném dopočítávání hlasů z měst získává více hlasů proevropská PAS, která tak jasně vede nad proruským blokem, ten ve městech naopak ztrácí.

Po sečtění všech hlasů prezidentka Maia Sanduová jmenuje premiéra, který obvykle pochází z vítězné strany nebo bloku. Ten se pokusí sestavit novou vládu. Navrhovanou vládu pak musí schválit parlament.

Očekává se, že důležitou roli ve volbách bude mít velká moldavská diaspora. Loni, v druhém kole prezidentských voleb, které bylo rovněž vnímáno jako vola mezi Východem a Západem, odevzdalo hlasy v zahraničí rekordních 327 tisíc voličů. Z nich 82 procent podpořilo Sanduovou, což jí nakonec zajistilo znovuzvolení.

 Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.

Podle většiny předvolebních průzkumů měla prezidentčina proevropská PAS těsný náskok před největším soupeřem, proruským Vlasteneckým blokem komunistických a socialistických stran, který vede bývalý proruský prezident a šéf socialistů Igor Dodon.

 Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.

Strany placené z Ruska?

Kvůli podezření z nelegálního financování vyloučila z voleb moldavská volební komise proruské strany Velké Moldavsko (Moldova Mare) a Srdce Moldavska. Komise oznámila, že strany vyloučila na základě zjištění bezpečnostních a zpravodajských služeb, že uskupení využívaly nelegální financování a zahraniční prostředky.

 Stranu Velké Moldavsko komise vyškrtla na základě pátečního rozhodnutí, které zveřejnila v sobotu. Srdce Moldavska o účast ve volbách přišlo už v minulém týdnu. Strana je součástí proruského vlasteneckého bloku.

Vyloučení obou stran přichází v době, kdy v Moldavsku panují obavy, že se Rusko snaží zasahovat do voleb, a také z toho, jaký dopad mohou mít volby na moldavské směřování k členství v Evropské unii. Rusko dlouhodobě tvrdí, že se do vnitřních záležitostí jiných zemí nijak nevměšuje.

 X X X

STRACH  O  DEMOKRACII  V  USA

Hrozí, že v USA brzy nebude žádná demokracie, míní Arnold Schwarzenegger

Bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger (78) vyjádřil obavy nad tím, kam směřuje americká společnost. Ta se podle něj začíná radikalizovat a nebezpečně se rozděluje na dva příliš protichůdné tábory. Herecká legenda je přesvědčená, že to může vést ke konci demokracie v USA.

 Herec reagoval na dění ve společnosti po atentátu na Charlieho Kirka. Schwarzenegger přiznal, že zpráva o jeho smrti ho zasáhla. Je podle něj neuvěřitelné, že někomu vzali život jen kvůli odlišným názorům. Ze šíření nenávisti ovšem viní také sociální sítě a některá média.

„Musíme být velmi opatrní, abychom se nepřiblížili ke srázu. Protože když spadnete dolů, dole není žádná demokracie. Musíme být velmi, velmi opatrní. Myslím, že je velmi důležité, abychom situaci obrátili a ukázali lidem, co je to moc. Protože lidé mohou situaci změnit, lidé mají moc ve svých rukou,“ prohlásil Schwarzenegger nedávno na University of Southern California v rozhovoru se studenty.

Zdůraznil, že každý Američan může ovlivnit dění svou účastí ve volbách. Ačkoli republikán, je Arnold Schwarzenegger dlouhodobým kritikem prezidenta Donalda Trumpa. A podle něj obě hlavní strany musejí ustoupit od extrémů.

Studenty vyzval, aby i přes odlišné postoje dokázali spolu slušně komunikovat. „Vím, že sociální média nám ukazují to nejhorší z lidstva a pár lidí oslavujících smrt získá více pozornosti než stovky slušných lidí. Nenechte se těmito společnostmi a influencery, kteří z nich profitují, přesvědčit, že většina z nás jsou ti nejhorší,“ prohlásil.

 „Je to nepatrná menšina, která dostává příliš mnoho pozornosti, protože hněv vás nutí zveřejňovat příspěvky, znovu zveřejňovat příspěvky a lajkovat,“ dodal k videu se studenty. „Toto publikum čítalo téměř 500 studentů a nebyla tam žádná neúcta. Taková je většina reálného světa mimo internet. Pokud zjistíte, že se vás zmocňuje hněv, jděte do reálného světa a staňte se znovu člověkem.“

 X X X

ZLÍN  PORAZIL  PLZEŇ, OSTUDA

Plzeň – Zlín 0:1, výhru nováčka vystřelil Cupák, Durosinmi trefil z penalty jen tyč

Plzeňští fotbalisté prohráli v domácí soutěži podruhé v řadě. V 10. kole překvapivě padli s nováčkem ze Zlína, který je vystřídal na čtvrtém místě ligové tabulky. Jediný gól zápasu vstřelil ve 27. minutě Cupák. Ještě do poločasu mohl srovnat Durosinmi, ale z penalty trefil pouze tyč.

X X X

POGAČAR  MISTREM  SVĚTA

Pogačar je znovu mistrem světa v silničním závodě. Titul obhájil s více než minutovým náskokem

Slovinský cyklista Tadej Pogačar obhájil na mistrovství světa ve rwandské metropoli Kigali titul v silničním závodě. Druhý skončil vítěz časovky Belgičan Remco Evenepoel, třetí přijel do cíle Ir Ben Healy. Náročný závod dokončilo jen 30 ze 164 jezdců, kteří odstartovali. Čeští reprezentanti Michael Boroš a Šimon Vaníček mezi nimi nebyli.

 Čerstvě sedmadvacetiletý Pogačar získal na MS v závodě s hromadným startem třetí cenný kov za sebou, před dvěma lety v Glasgow byl třetí.

Po letošním triumfu již čtyřnásobný vítěz Tour de France Pogačar dnes na 267,5 kilometru dlouhé trati, označované za jednu z nejnáročnějších v historii, dominoval podobně jako loni v Curychu. Vydal se k dlouhému úniku, který dotáhl do úspěšného konce.

X X X

V ČR  VELKÉ  NÁSILÍ,  KDY  TO  SKONČÍ?

Další vražda na severu Čech: Muž měl zabít ženu nedaleko zimního stadionu v Litvínově

Co byste měli vědět, než začnete číst

Vraždu vyšetřují kriminalisté v Litvínově. Policie zatím nezveřejnila žádné další detaily.

 Kriminalisté v Ústeckém kraji vyšetřují další vraždu. V jednom z bytů nedaleko Zimního stadionu Ivana Hlinky v Litvínově na Mostecku měl muž podle informací CNN Prima NEWS zavraždit ženu.

„Krajští kriminalisté prověřují násilný trestný čin ke kterému došlo v Litvínově. V souvislosti s tímto případem byl zadržen muž, který je umístěn v policejní cele,“ potvrdila pro CNN Prima NEWS policejní mluvčí Miroslava Glogovská.

 Další detaily policie k případu nezveřejnila. Není tak jasný motiv ani vztah mezi pachatelem a obětí.

 Od nedělního rána vyšetřují vraždu také chomutovští policisté. Podle informací CNN Prima NEWS měl v jednom z bytů po předchozí hádce muž napadnout svého známého a ubodat ho nožem. Podle sousedů šlo o kamarády, kteří spolu často popíjeli alkohol./agentury/

X X X

 SKVĚLÝ   VÝKON  MOTORISTŮ  ČR

 Náročný víkend v Aragonu mají za sebou Kevin Sabatucci a Troy Sovička. Chris Clark předvedl skvělý výkon.

Český tým Accolade Funds Smrz Racing BGR dorazil o víkendu na okruh Motorland Aragón v plné síle. Sestavu jezdců v kategorii World Supersport 300 doplnil také Chris Clark, startující v Yamaha bLUcRU World Cupu. Troy Sovička, který se k italskému jezdci Kevinu Sabatuccimu přidal v českém týmu Jakuba Smrže teprve na začátku tohoto měsíce v Magny Cours, absolvoval svůj druhý závodní víkend v této kategorii.

Pro oba to byl složitý víkend. Sabatucci ukázal v páteční Superpole slibné tempo, když se umístil v Top10. V prvním závodě mu však štěstí nepřálo – technický problém ovlivnil jeho výkon, a v cíli byl klasifikován na 18. místě.

Tým dokázal motorku na neděli opravit, ale Ital se z 13. pozice na startu nedokázal probojovat vpřed. Dojel těsně za bodovanými příčkami na 16. místě, se ztrátou 12 sekund na vítěze. Nováček Troy Sovička sbíral během víkendu další zkušenosti – kvalifikoval se na 34. místě a v závodech dojel na 30. a 26. pozici. Chris Clark měl skvělý víkend, i když s malou odměnou za vynaložené úsilí. V extrémně vyrovnaném prvním závodě dojel osmý, pouhých 0,3 sekundy za vítězem.

Ve druhém závodě byl k pódiu ještě blíže – skončil šestý, se ztrátou jen 0,4 sekundy na vítěze. Další podnik se uskuteční v portugalském Estorilu ve dnech 10.–12. října, kde se opět představí obě kategorie. Bude to také závěrečný podnik Yamaha bLU cRU World Cupu.

.Kevin Sabatucci: “Byl to pro nás další těžký víkend. Děláme maximum, abychom se dostali blíže ke špičce, ale zatím se trápíme. V sobotu jsem měl technický problém – motorka neměla plný výkon. Bylo to poprvé za sedm let, co měl tým technický problém během závodu. Kluci odvedli neuvěřitelnou práci, motorku opravili, a v neděli jsem dokázal jet s vedoucí skupinou. Ale s tím samým problémem po celou dobu – bylo pro mě strašně těžké předjíždět. Musíme do Estorilu přijít na to proč. Nikdy se nepřestaneme učit. Děkuji všem, kteří za mnou stojí.”

Troy Sovička: “Oba závody byly docela zklamáním. V prvním závodě jsem špatně odstartoval, a v zatáčce číslo 7 jsem měl highsider. Podařilo se mi to ustát, ale skupina mi ujela. Dělal jsem chyby a tempo mi chybělo. V neděli jsem sice odstartoval dobře, ale v úvodních kolech jsem opět neměl tempo. Je před námi hodně práce, ale víme, kde začít. Chci poděkovat všem, kteří mě podporují. Bez vás bych to nedokázal.”

Chris Clark: “Víkend byl pozitivní, na motorce jsem se cítil dobře. V prvním závodě jsem se cítil na vítězství, ale nepodařilo se to. Ve druhém závodě jsme startovali až z 20. pozice, přesto jsem si věřil, a dokázal jet dlouhou dobu vepředu. V poslední zatáčce to ale nevyšlo podle plánu, a skončil jsem šestý. Jsem spokojený a do finále v Estorilu si odvezeme tohle sebevědomí.”