Bouří se i americký Kongres.Spojené státy útokem na Venezuelu pravděpodobně porušily mezinárodní právo i Chartu OSN. Pro zahraniční média to uvedli právní experti s tím, že státní agrese je „nejzávažnějším zločinem“. Kromě právníků se bouří také někteří členové amerického Kongresu. Vadí jim totiž, že je prezident Donald Trump o plánované operaci dopředu neinformoval. Tím porušil základní pravidlo. Šéf Demokratů v Senátu Chuck Schumer proto bude prosazovat omezení válečných pravomocí prezidenta.

Sobotní útok amerických ozbrojených složek na Venezuelu a únos diktátora Nicoláse Madura je pozoruhodný v několika rovinách. Zahraniční média a experti na americké a mezinárodní právo ale diskutují především o jedné otázce: Byla intervence Spojených států legální?

„USA se provinily nejzávažnějším zločinem“

USA pravděpodobně porušily podmínky Charty OSN, kterou podepsaly v říjnu 1945. Jejím cílem je zabránit světovému konfliktu. Klíčový je v této souvislosti článek 2 (4). „Všichni členové se v mezinárodních vztazích zdrží použití výhrůžek nebo síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu nebo jakéhokoli jiného jednání, které je v rozporu s cíli Organizace spojených národů,“ píše se v dokumentu.

Podle britského experta na mezinárodní právo Geoffreyho Robertsona Washington Chartu OSN porušil. „Spáchal zločin agrese, který tribunál v Norimberku označil za nejzávažnější zločin, za nejhorší zločin ze všech,“ uvedl pro deník Guardian.

Taktéž profesorka mezinárodního práva na Kingston University Elvira Domínguez-Redondová popsala americkou operaci jako „zločin agrese a nezákonné použití síly proti jiné zemi“. Profesorka mezinárodního práva Susan Breau zdůraznila, že úder by byl zákonný pouze v případě, že by krok USA podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN, nebo kdyby jednaly v sebeobraně. Ani jednu z podmínek zřejmě USA nenaplnily.

Nezákonnost úderu kritizoval také britský novinář a mluvčí vlády Tonyho Blaira Alastair Campbell. „Jejich definice legality v tomto případě je, že USA jsou ohroženy teroristickým kartelem narkostátu vedeným Madurem,“ řekl v podcastu The Rest Is Politics. „Podle Trumpa mezinárodní pravidla neplatí,“ dodal.

Nejasné zdůvodnění

Právně sporné údery na území jiných zemí nejsou v nedávné americké historii ničím neobvyklým. Namátkou lze zmínit útoky v Libyi, Sýrii, Afghánistánu nebo Íránu. I v tomto kontextu je však zásah ve Venezuele specifický.

Americká CNN připomíná, že administrativa Donalda Trumpa dosud nebyla schopna poskytnout ucelený soubor zdůvodnění k intervenci do latinskoamerické země. První zprávy naznačovaly, že útok byl nutný v rámci zadržení Madura a jeho postavení před soud. USA za dopadení venezuelského diktátora nabízely odměnu 50 milionů dolarů (přes miliardu korun).

Ministr zahraničí USA měl informovat senátora Mikea Lee, že údery byly nutné k „ochraně a obraně osob provádějících zatykač“. Senátor to uvedl na síti X. Nicméně USA mají platné zatykače na mnoho osob žijících v zahraničí a není obvyklé, že by v rámci jejich zadržení útočily na cizí země.

Minulý rok administrativa naznačila, že útoky mohou být nutné, protože Venezuela posílá do Spojených států „zločince“. Uvedla to ve spojitosti s obchodem s drogami, kterého se měla země účastnit. K tomu všemu Trump prohlásil, že jeho cílem je získat zpět „ropu, půdu a další aktiva, která nám (Venezuelci) dříve ukradli“.

Vysvětlení byla natolik matoucí, že dokonce i republikánský senátor Lindsey Graham v polovině prosince řekl, že administrativě v jejích sděleních chybí „srozumitelnost“. CNN připomíná, že i kdyby administrativa nabídla konzistentnější zdůvodnění, neznamená to, že by byl útok legální.

Bílý dům obešel Kongres

Trumpova administrativa navíc před rozhodnutím o provedení operace neučinila zásadní krok – neinformovala Kongres. To se před údery v zahraničí jeví jako základní požadavek, píše CNN.

V uplynulých měsících přitom představitelé administrativy a Bílého domu opakovali, že případný vpád do Venezuely by se zákonodárným sborem konzultovali. Šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová pro Vanity Fair v listopadu uvedla, že pokud by Trump „schválil nějaké pozemní operace, pak by to byla válka a potřebovali bychom schválení od Kongresu“. O několik dní později úředníci Trumpovy administrativy soukromě sdělili členům Kongresu v podstatě totéž – že nemají právní opodstatnění pro podporu útoků proti jakýmkoli pozemním cílům ve Venezuele.

V Bílém domě však na tom zřejmě nepanovala shoda, jelikož sám Trump prohlásil, že schválení Kongresu nepotřebuje. Zákonodárný sbor nakonec skutečně informován nebyl. „Kongres má tendenci vypouštět informace,“ vysvětlil prezident.

Tento postup však řada kongresmanů kritizuje. Šéf Demokratů v Senátu Chuck Schumer podle agentury Reuters uvedl, že mu zástupci administrativy na třech tajných jednáních potvrdili, že invazi neplánují. New York Times dodávají, že Schumer bude prosazovat hlasování o rezoluci o válečných pravomocích, která by omezila možnosti prezidenta podnikat další vojenské akce bez výslovného souhlasu Kongresu.

K TÉMATU: Americké vrtulníky přelétají nad venezuelskou metropolí (3. 1. 2025)

Vedle Demokratů Trumpův postup kritizují také někteří Republikáni. Obávají se totiž, že USA budou tímto krokem zataženy do dlouhotrvající války. Trump přitom před svým zvolením proti nekonečným konfliktům vystupoval. „Mnozí v MAGA (Trumpovo hnutí Učiňme Ameriku opět skvělou, pozn. red.) si mysleli, že hlasují pro to, aby to přestalo. Jak jsme se mýlili,“ uvedla kongresmanka Marjorie Taylorová Greeneová, dřívější nadšená Trumpova podporovatelka, která se vůči prezidentovi v poslední době stále častěji vymezuje.

Kontroverzní memorandum klíčem k zadržení Madura

V debatě o legalitě únosu venezuelského diktátora by se mohla Trumpova administrativa odvolat na desítky let starou situaci. Americké ministerstvo spravedlnosti v roce 1980 dospělo k závěru, že FBI nemá pravomoc zatýkat a unášet cizí státní příslušníky, aby byli postaveni před soud. O devět let později ale vláda George H. W. Bushe toto rozhodnutí tiše zvrátila.

V memorandu, které v roce 1989 napsal William P. Barr, pozdější Bushův a Trumpův ministr spravedlnosti, se uvádí, že prezident má „vrozenou ústavní pravomoc“ nařídit FBI, aby zadržela osoby v cizích zemích, i když tím poruší mezinárodní právo.

Tuto dodnes kontroverzní zprávu využil v roce 1990 Bush starší k ospravedlnění operace v Panamě. V rámci ní americké úřady zadržely tamního vůdce Manuela Noriegu. USA jej, podobně jako Madura, obviňovaly z obchodování s drogami. Oba vůdci navíc skončili v rukou Američanů ve stejný den – 3. ledna – jen s odstupem 36 let.

X X X

 Romancov: USA udeřily v době, kdy byli ve Venezuele čínští diplomati. Peking to může brát jako ponížení

Spojené státy v sobotu zadržely a z Venezuely odvezly jejího prezidenta Nicoláse Madura. Toho viní z účasti na narkoterorismu a chtějí ho v USA soudit. Co znamená podobný zásah pro svět? Podle politického geografa Michaela Romancova by měla současná politika USA znepokojovat zejména ty státy, které mají aktuálně s Američany nějaký druh sporu – nejen třeba Írán a Čínu, ale i evropské státy, vůči kterým mají USA nároky.

Čína vyzvala k propuštění zajatého prezidenta Nicoláse Madura. Nad americkou operací už dříve vyjádřil Peking.

„Podle mého názoru ta základní otázka je, jakým způsobem se tváří v tvář tomu, čeho jsme byli svědky, začnou chovat ostatní aktéři systému mezinárodních vztahů, zejména potom ti velcí a silní hráči – Rusko, Čína, Indie, to jsou tři země, u kterých to může být jako velice zajímavé, jakým způsobem se vůči tomuhle tomu vymezí,“ komentuje výsledek americké operace ve Venezuele politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

 Rozhovor s politickým geografem Michaelem Romancovem

Podle něj je překvapivé, jak kamennou tvář zatím Čína, navzdory formálním protestům, zachovává. Může to souviset třeba i s tím, jaký vzkaz mohl americký útok na Venezuelu do Číny vyslat, když se zrovna v danou dobu v jihoamerické zemi nacházela početná čínská diplomatická mise. „Bude to v Číně interpretováno jako snaha o čínské ponížení, ačkoliv nemám tušení, jestli to tak Američané zamýšleli,“ vysvětluje Romancov.

Naopak očekávané bylo podle politického geografa mlčení Ruska, které aktuálně potřebuje Trumpovu administrativu na své straně při jednáních o ukončení bojů na Ukrajině. Zároveň je podle něj možné americká prohlášení ve vztahu k operaci ve Venezuele Rusy chápat i jako určité rozdělení sfér vlivu ve světě. Což by Kremlu mohlo vyhovovat.

„Je otázkou, zda se USA u Rusů dokonce neinspirovaly, protože některé parametry toho sobotního amerického zásahu připomínají ambici, se kterou Rusové zahájili před čtyřmi lety svůj útok vůči Ukrajině. Američané ale na rozdíl od Rusů zaznamenali minimálně ten úspěch, že zajali Madura a jeho manželku. Neznamená to ale nutně, že Rusku budou Američané ochotni připsat stejný status. A stejně tomu může být i ve vztahu s Čínou,“ hodnotí Romancov.

Znepokojení řady zemí

Donald Trump při své sobotní tiskové konferenci mimo jiné zmínil, že se bude zajímat také o další státy Latinské Ameriky. Zejména Kubu, která byla na pomoci z Venezuely velmi závislá. A je podle politického geografa otázku, zda nastalá situace v přístupu ke Kubě něco změní – zatím totiž není jasné, jaký další postup Američané chtějí vůči Venezuele a jejím představitelům zaujmout.„Ta akce evidentně vzbudila obrovské nadšení ve velmi početné venezuelské a kubánské emigraci v USA. Až zpětně si mohou lidé kolem Trumpa uvědomit, jak důležitá může být podpora těchto skupin v kontextu blížících se voleb v USA,“ popisuje Romancov, podle kterého je ale zatím nejasné Trumpovo vyjádření o tom, že Spojené státy budou Venezuelu řídit do doby, než bude bezpečné předat moc.

„Předpokládám, že se chtějí vyhnout tomu, co se jim nepodařilo v souvislosti s americkou vojenskou přítomností v Afghánistánu a v Iráku. Tam sice bylo deklarováno, že se z těch zemí mají stát demokracie, v obou případech se podařilo velice rychle dosáhnout vojenského vítězství, ale co se vůbec nepovedlo, tak to bylo ono „vybudování státu – institucí“ ačkoliv USA evidentně tuto ambici měly. Domnívám se, že to je něco, čemu se v souvislosti s Venezuelou chtějí vyhnout,“ popisuje Romancov.

Jedním z možných scénářů tak podle Romancova je, že z Venezuely bude něco na způsob dříve Američany ovládané Kuby. „Venezuela je nesmírně bohatá na ropu. Koneckonců, není to žádné tajemství a také to Donald Trump sám řekl, že ta snaha mít venezuelskou ropu pod kontrolou, je pro něj důležitá. Takže by to mohlo případně vést až k tomuto bližšímu spojení,“ konstatuje.

Takový přístup USA by měl ale podle Romancova znepokojovat i další země, které mají se Spojenými státy nějaký druh sporu. USA jsou totiž podle něj prakticky jedinou supervelmocí v systému mezinárodních vztahů a pod vedením Donalda Trumpa jsou jen málo předvídatelné.

„Donald Trump teď potvrdil představu, že když se mu něco nelíbí nebo něco chce, pak si pro to prostě dojde. Je to něco, čemu musejí věnovat pozornost třeba v Íránu. Ale v souvislosti s děním okolo Grónska to musí jednoznačně znepokojovat třeba i Dánsko, respektive celou Evropu,“ dodává politický geograf.

X X X

Balaš: Rada bezpečnosti OSN nefunguje. Větší státy se proto uchylují k jednostranným řešením

Americkou operaci ve Venezuele nelze srovnávat s invazí na Ukrajině, myslí si profesor mezinárodního práva Vladimír Balaš. USA podle něj porušily mezinárodní právo, zásah je ale nutné vnímat v širším kontextu: „A tím je neschopnost OSN a Rady bezpečnosti zajistit mír a bezpečnost. Proto se státy, zejména ty větší, uchylují k jednostranným řešením ochrany svých zájmů,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Pane profesore, asi souhlasíte s tím, že mezinárodní právo není v posledních letech tím nejsilnějším instrumentem pro řešení mezinárodních konfliktů. Je toto taky ten případ?
Pokud jde o zákaz použití ozbrojené síly pro ochranu, tak to není jenom otázka posledních desetiletí. Ustanovení Charty OSN a odstavec 4 se vyprázdnily hned poté, co byly přijaty. Není to nic nového. 

Poslechněte si speciál Radiožurnálu s profesorem mezinárodního práva na Univerzitě Karlově Vladimírem Balášem

Je tedy operace v Caracasu porušením toho stávajícího mezinárodního práva?
Zcela formálně si myslím, že ano, ale na druhou stranu to lze vnímat v nějakém kontextu a tím kontextem je neschopnost OSN a Rady bezpečnosti zajistit mír a bezpečnost. Proto se státy, zejména ty větší, uchylují k jednostranným řešením ochrany svých zájmů.

Objevují se paralely s Putinovou invazí na Ukrajinu. Řekl byste to taky tak?
Jenom formálně a myslím, že fakticky určitě ne. Je pravda, že Putin zaútočil na suverénní stát, který měl chránit podle mezinárodních závazků.

Akce Spojených států amerických se snaží do jisté míry chránit své zájmy v tom smyslu, že bojují s nelegitimním představitelem státu, který porušuje lidská práva a opakovaně vyvolává migrační vlny, potlačuje opozici, falšuje volby a podobně. Z tohoto hlediska si myslím, že nejde o úplně stejný případ, jakkoliv se to může zdát formálně podobné.

Zítra se kvůli tomu americkému postupu sejde Rada bezpečnosti OSN. Tady připomeňme to důležité, právo veta. Může reálně něco v této situaci?
Rada bezpečnosti už moc nefunguje. Naráží v ní o sebe dvě koncepce – univerzalismus související s obdobím vzniku Charty OSN a pak je tu regionalismus, který se objevoval zejména na úrovni postojů latinskoamerických států a je zjevné, že to, co bylo přijato, tak je to nerealistické až naivní.

Myslím si, že celá struktura systému rozhodování Rady bezpečnosti ukazuje, že to zkrátka nefunguje, takže nemůžeme čekat nic jiného než nedbání odsouzení. Nakonec o tom, jestli došlo k agresi, tak rozhoduje ten, kdo má mocenský monopol a tím je Rada bezpečnosti a ta si myslím, že se k žádnému závěru nedopracuje.

X X X

 Macinka si pozve ukrajinského velvyslance. Chce s ním řešit jeho kritiku Okamurova projevu

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče. Řešit s ním bude jeho komentáře k nedávným výrokům předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) proti Ukrajině a jejímu vedení v novoročním projevu. V nedělním pořadu Partie v televizi Prima to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). K Okamurově projevu řekla, že by sama nevolila tak silná slova a dodala, že se věcí bude zabývat koaliční rada.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč ve čtvrtek večer na facebooku uvedl, že Okamurova slova proti Ukrajině a vedení ukrajinského státu v novoročním projevu byla nedůstojná a naprosto nepřijatelná.

Okamura se na sítích ve čtvrtek opět vymezil proti poskytování zbraní Ukrajině. Nelze je posílat k „udržování naprosto nesmyslné války“, uvedl mimo jiné v desetiminutovém projevu.

Macinka už v pátek uvedl, že nepovažuje za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů České republiky.

„Pokud má kterákoli diplomatická mise výhrady nebo otázky, existují k tomu standardní diplomatické kanály. Česká politika je však věcí českých občanů a jejich demokraticky zvolených zástupců,“ řekl v pátek Macinka.

Ministryně Alena Schillerová (ANO) v nedělní televizní diskusi oznámila, že Macinka si Zvaryče kvůli jeho komentářům předvolá a bude s ním situaci řešit. „Myslím si, že část, v níž ukrajinský velvyslanec vyzýval občanskou společnost, byla už opravdu přes čáru,“ podotkla Schillerová.

‚Postoj formulovaný ruskou propagandou‘

Okamura ve čtvrtek mimo jiné uvedl, že v souvislosti s financováním výroby a prodeje zbraní „penězovody tečou všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne“. „Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata,“ vyjádřil se ostře k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a jeho okolí. „Ať si kradou, ale už ne z našeho, a ať taková země není v Evropské unii,“ dodal Okamura.

 Zvaryč poté reagoval tak, že urážlivá a nenávistná vyjádření považuje Ukrajina za Okamurův osobní postoj, zjevně formovaný pod vlivem ruské propagandy.

„Slova, která si dovolil použít vůči mým krajanům a Ukrajině, včetně demokraticky zvoleného vedení ukrajinského státu, jsou nedůstojná a naprosto nepřijatelná. Jsou v rozporu se zásadami demokratické společnosti i s hodnotami, na nichž je Česká republika jako nedílná součást evropského společenství založena,“ uvedl velvyslanec.

Opozice chce kvůli novoročnímu projevu vyvolat hlasování Poslanecké sněmovny o odvolání Okamury z jejího čela. Vyjádření jednoho z nejvyšších ústavních činitelů považují opoziční politici za ostudné a nepřijatelné, Sněmovna i vláda premiéra Babiše by se od Okamurových slov měly podle nich distancovat.

Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi a součástí bojů jsou i vzdušné údery obou stran. Ty shodně popírají, že by drony na území nepřítele posílaly proti civilním cílům, nicméně hlavně na Ukrajině bezpilotní letouny prakticky každou noc způsobují škody na civilní infrastruktuře i zranění a smrt civilistů.

X X X

 Čo príde po útoku na Venezuelu? Američania v Grónsku, Rusi v Kyjeve a Ukrajinci v Moskve?

„USA majú ústredné postavenie v systéme medzinárodného poriadku. Ten je nedokonalý a Amerika vždy robila problematické kroky. No keď Spojené štáty úplne opustia existujúce právne rámce, dostaneme sa do bodu zlomu,“ povedal pre Pravdu profesor medzinárodných vzťahov Scott Lucas z University College v Dubline. Reagoval tak na vojenský zásah USA vo Venezuele a únos prezidenta Nicolása Madura a jeho manželky Cilie Floresovej.

Venezuelskí vojaci po americkom útoku hliadkujú na diaľnici, ktorá spája Caracas s medzinárodným letiskom.

Americká vojenská intervencia v latinskoamerickej krajine vyzerá ako príbeh zo studenej vojny. Čo na to hovoríte ako historik?

Myslím si, že tu treba zdôrazniť jednu vec – Spojené štáty sú dominantnou mocnosťou na západnej pologuli. Aj počas takzvaného fungovania medzinárodného poriadku po roku 1945 v regióne menili vlády alebo podporovali nástup istých vodcov. Ten zoznam poznáme: Guatemala, Čile, Ekvádor, Argentína, Brazília a tiež snahy na Kube. Pokiaľ ide o Venezuelu, pravdepodobne najbližšou historickou paralelou je americká vojenská invázia do Panamy v roku 1989, ktorá viedla k odsúdeniu generála Manuela Noriegu na Floride za drogové zločiny. Ale sme v inej dobe. Medzinárodný poriadok je ešte viac oslabený. Pozrime sa na ruského vládcu Vladimira Putina a jeho totálnu inváziu na Ukrajinu. Vidíme, ako sa Čína vyhráža Taiwanu. A sledujeme, ako vláda Donalda Trumpa v podstate hovorí, že neverí, že je viazaná medzinárodným právom, a určite ju nezaujíma, čo si o tom myslia spojenci. Prípad Venezuely je však ešte komplikovanejší v tom, že v ňom zohráva úlohu viacero motívov.

V prvom rade je tu osobný motív. Trump, minister obrany Pete Hegseth či viceprezident JD Vance sa radi vydávajú za drsných chlapov a môžeme špekulovať prečo. Vieme, že Vance bol vojenským novinárom v rámci námornej pechoty. Hegseth bol príslušníkom Národnej gardy, v ktorej velil jednotke. Trump sa, mimochodom, vojenskej službe vyhýbal. Faktom však je, že sa všetci vydávajú za drsných chlapov a na tom je založená aj myšlienka premenovania ministerstva obrany na ministerstvo vojny. Je to istý paradox. Trump je údajne mierovým prezidentom, ale zároveň chce konať tvrdo, aby prinútil ostatných robiť to, čo chce. Ďalším motívom venezuelskej intervencie je ropa.

Trump o útoku na Venezuelu a o jej budúcnosti

Trump viackrát povedal, že USA by sa mali jednoducho zmocniť ropy iných krajín. Spomenul to v súvislosti s Irakom a teraz to hovorí aj o Venezuele, kde stále pôsobí americká spoločnosť Chevron. Trump tvrdí, že venezuelský ropný priemysel môže patriť USA. Súčasťou tohto príbehu je aj falošná zámienka určená pre verejnú mienku – že Madura budú súdiť za obchodovanie s drogami. Na tom Trumpova vláda posledných pár mesiacov pracovala. A potom je tu ešte jeden motív. V americkej vláde sú ľudia, ktorí chcú zmeniť vládu v Caracase. Minister zahraničných vecí Marco Rubio spája Venezuelu s kubánskym režimom, na ktorý USA tlačia už desaťročia. Kombinácia všetkých týchto faktorov viedla k rozhodnutiu o zásahu. Američania stupňovali tlak na Venezuelu, vyslali k nej bojové lode a do operácie sa zapojilo 15-tisíc vojakov. Trump potom verejne povedal, že CIA vo Venezuele pôsobí. Neočakával som však, že Američania unesú Madura. Je to také do očí bijúce porušenie medzinárodného práva, že som si myslel, že to neurobia. Ale spravili to a chystajú pre neho súdny proces v New Yorku. Pritom Trump len pred pár týždňami udelil milosť bývalému prezidentovi Hondurasu Juanovi Orlandovi Hernándezovi, ktorého odsúdili za účasť na dovoze 400 ton kokaínu do Spojených štátov.

Aký vývoj teraz predpovedáte?

V novej americkej Stratégii národnej bezpečnosti sa nachádza myšlienka, že západná hemisféra v podstate patrí USA – že si v tomto regióne môžu robiť, čo chcú. Objavili sa názory, že Trump takto chápe Monroeovu doktrínu (formuloval ju v roku 1823 prezident USA James Monroe a podľa nej sa západná pologuľa považuje za sféru vplyvu Spojených štátov, pozn. red.). Nevieme však veľa o tom, ako si Biely dom prakticky predstavuje vývoj vo Venezuele. Vláda v Caracase stále existuje. Podľa dostupných informácií funguje minister obrany generál Vladimir Padrino López aj ministerstvo zahraničných vecí. Bude Trump čakať na nejaké ľudové povstanie alebo rebéliu vojakov proti režimu? A ak sa tento scenár nenaplní, prídu ďalšie letecké útoky a ešte väčší ekonomický tlak? Veľká otázka, čo bude ďalej s Venezuelou, zatiaľ nemá odpoveď.

Povedali ste, že ide o jasné porušenie medzinárodného práva. Čo bude ďalej? Unesú Izraelčania ajatolláha Chomejního alebo Rusi ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?

Všetko je teraz možné. Už sme hovorili o prevratoch počas studenej vojny, ale ešte aj vtedy sa všetci aspoň tvárili, že dodržiavajú medzinárodný poriadok. Dokonca aj Sovietsky zväz – napriek tomu, čo urobil v Maďarsku v roku 1956 alebo v Československu v roku 1968. Trumpova vláda ani len nepredstiera, že dodržiava medzinárodné právo. Prečo by sa teda Číňania mali tváriť, že im záleží na pravidlách, keď vyvíjajú tlak na Taiwan? Prečo by mali mať Rusi pocit, že by mali nejaké problémy, keby sa pokúsili zajať ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského? (V minulosti sa ho už pokúsili zabiť, pozn. red.) A platí to aj naopak. Bez ohľadu na to, čo bola pred niekoľkými dňami ruská dezinformácia, prečo by sa Ukrajina mala zdráhať ísť po Putinovi? Izraelčania takéto veci robia roky, no teraz ich môžu ešte zintenzívniť a, ako ste spomenuli, mohli by sa zamerať aj na najvyššieho iránskeho duchovného vodcu. USA majú ústredné postavenie v systéme medzinárodného poriadku. Ten je nedokonalý a Amerika vždy robila problematické kroky. No keď Spojené štáty úplne opustia existujúce právne rámce, dostaneme sa do bodu zlomu.

EÚ vyhlásila, že s obavami sleduje situáciu vo Venezuele a vyzýva na plné rešpektovanie medzinárodného práva a zásad zakotvených v Charte OSN. Môže však niečo ovplyvniť rozhodnutia Američanov?

Nemáme na nich žiadnu páku, a preto sa zmôžeme len na vyjadrenia obáv. Poviem to s dávkou čierneho humoru, ale bolo až komické, ako na Venezuelu reagoval britský premiér Keir Starmer. V zásade sa snažil od toho všetkého dištancovať – veď on s tým predsa nemá nič spoločné, tak nech ho nikto z ničoho neobviňuje. Takže nie, na Američanov nemáme žiadnu páku. A hoci sa mi to vôbec nepáči, Washington má pravdu, keď hovorí, že západná hemisféra je jeho ihrisko. Navyše je tu Ukrajina. Európa sa nemôže Trumpovi príliš postaviť na odpor, lebo by tým utrpel Kyjev. Znamená to, že budeme ďalej hovoriť o obavách a diplomaticky Američanom vysvetľovať, že je to hrozné a že by už na Venezuelu nemali útočiť. Je po operácii vo Venezuele pravdepodobnejšie, že USA urobia niečo v Grónsku? Myslí si to napríklad generál vo výslužbe Ben Hodges, ktorý bol v rokoch 2014 až 2018 veliteľom amerických pozemných síl v Európe. Podľa mňa sa však Venezuela a Grónsko porovnávať nedajú. Jedna vec je zásah v latinskoamerickej krajine, iná je miešať sa do záležitostí Európy. Vyzerá to tak, že Trumpova vláda neverí v spojenectvo s EÚ. Dánsko, pod ktoré Grónsko patrí, je však členom NATO. Myslím si, že Trumpova vláda bude o Grónsku veľa hovoriť, ale nečakám, že podnikne skutočné kroky na jeho ovládnutie. Severoatlantická aliancia je pre Ameriku v Európe stále dôležitá. Denník The New York Times informoval, že keď sa šéf Pentagonu Hegseth pokúsil zastaviť vojenskú pomoc Ukrajine, dostal sa do sporu s najvyšším veliteľom spojeneckých síl v Európe. Takže napriek tomu, čo sa stalo vo Venezuele, si nemyslím, že by sa Trumpovi ľudia pustili do Grónska. A Európa musí USA jasne hovoriť, aby to ani neskúšali.

X X X

 Venezuela už má dočasnú prezidentku

Venezuelský minister obrany Padrino López naliehavo vyzval na prepustenie prezidenta Nicolása Madura, ktorého zadržiavajú Spojené štáty.

Venezuelský minister obrany Vladimir Padrino López v nedeľu vyzval na okamžité prepustenie Nicolása Madura a jeho manželky, ktorých zadržali Spojené štáty. V televíznom vysielaní obklopený vojenskými dôstojníkmi povedal, že Maduro je „skutočným, autentickým ústavným vodcom všetkých Venezuelčanov“. Zároveň podporil rozhodnutie najvyššieho súdu o tom, že prezidentského úradu sa má dočasne ujať viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Informuje o tom TASR podľa správ agentúr AFP a Reuters.

„Naliehavo vyzývame svet, aby upriamil pozornosť na to, čo sa deje proti Venezuele, voči jej suverenite. Predstavuje to skutočnú hrozbu pre svetový poriadok. Svet sa musí mať na pozore, pretože ak to včera bola Venezuela, zajtra to môže byť kdekoľvek,“ vyhlásil minister. Vedenie ozbrojených síl podľa neho požaduje okamžité prepustenie Madura a odsudzuje „kolonialistické ambície“ USA.

Zásah USA stál životy

Vojenský zásah USA vo Venezuele, ktorý viedol k zajatiu Madura a jeho manželky Cilie Floresovej americkými špeciálnymi jednotkami, si podľa ministra obrany vyžiadal život veľkej časti prezidentovej ochranky. Denník The New York Times v sobotu informoval, že pri operácii zahynulo najmenej 40 civilistov a vojakov.

Venezuelský najvyšší súd v sobotu nariadil viceprezidentke Rodríguezovej, aby na seba dočasne prevzala Madurove právomoci. Súd však Madura nevyhlásil za trvalo neprítomného. V takom prípade by museli byť vyhlásené voľby do 30 dní. Rodríguezová ešte predtým vo videopríhovore označila Madura za jedinú hlavu štátu a vyzvala na jeho prepustenie.

Armáda v stave pohotovosti

Padrino López podľa agentúry Reuters podporil rozhodnutie súdu a uviedol, že armáda bola uvedená do stavu pohotovosti po celej krajine, aby zaručila suverenitu. Zároveň vyzval Venezuelčanov, aby sa v najbližších dňoch vrátili k svojim bežným činnostiam.

Washington tvrdí, že Maduro, jeho manželka a ďalší venezuelskí predstavitelia sú zodpovední za „narkoterorizmus“, obchodovanie s drogami a ďalšie zločiny. Caracas tieto obvinenia odmieta. Maduro sa momentálne nachádza v metropolitnej väznici v newyorskom Brooklyne a očakáva sa, že sa v najbližších dňoch postaví pred federálny súd.

X X X

  Deň po americkom útoku a zajatí Madura vládne vo Venezuele napätý pokoj, píše AP

Vo Venezuele dnes vládne napätý pokoj, napísala agentúra AP. V hlavnom meste Caracas bolo podľa nej v nedeľu ráno miestneho času nezvyčajné ticho a pohybovalo sa tam len málo vozidiel. Obchody so zmiešaným tovarom, čerpacie stanice a ďalšie podniky boli väčšinou zatvorené. Príslušníci amerických špeciálnych síl v sobotu po prekvapivom útoku zajali a z krajiny odviezli prezidenta Nicolása Madura aj s jeho ženou. Teraz sú vo väznici v USA.

Príslušníci federálnych orgánov činných v trestnom konaní strážia pred Metropolitným väzenským centrom, zatiaľ čo čakajú na príchod zajatého venezuelského prezidenta Nicolása Madura v sobotu 3. januára 2026 v New Yorku.

XXX

Ak venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neurobí, čo je správne“, môže zaplatiť vyššiu cenu ako autoritársky prezident Nicolás Maduro, ktorého americké jednotky aj s jeho ženou zajali pri sobotňajšom nečakanom útoku a previezli do USA.

x XX

 Európska únia (EÚ) má moc urobiť niečo na nápravu porušenia medzinárodného práva v prípade Venezuely. Vo videu na sociálnej sieti to uviedol premiér Robert Fico (Smer-SD) s tým, že Slovensko nevie urobiť nič viac okrem vyjadrenia jasných stanovísk.

„Európska únia má podstatne väčší počet obyvateľov ako Spojené štáty. Je ekonomicky mimoriadne silná. Keby tento potenciál riadne využívala, jej hlas by bol veľmi zvučný a viedol by často k náprave hrubého ignorovania medzinárodného práva,“ povedal Fico.

Tvrdé postoje Únie by mohli mať podľa neho silný preventívny účinok a odstrašiť „pokušiteľov o dobrodružstvá na medzinárodnej scéne“. Premiér podľa vlastných slov dlhé roky volá po tom, aby mala EÚ vlastnú zahraničnú politiku a vymanila sa spod vplyvu USA. Vzťahy medzi Úniou a Spojenými štátmi americkými by nemali byť vzťahmi nadradenosti a podradenosti, ale vzájomne výhodnej spolupráce od začiatku konfliktu na Ukrajine.

X X X

 Vo Venezuele dnes vládne napätý pokoj, napísala agentúra AP. V hlavnom meste Caracas bolo podľa nej v nedeľu ráno miestneho času nezvyčajné ticho a pohybovalo sa tam len málo vozidiel. Obchody so zmiešaným tovarom, čerpacie stanice a ďalšie podniky boli väčšinou zatvorené. Príslušníci amerických špeciálnych síl v sobotu po prekvapivom útoku zajali a z krajiny odviezli prezidenta Nicolása Madura aj s jeho ženou. Teraz sú vo väznici v USA.

Stavebný robotník Daniel Medalla dnes v Caracase agentúre AP povedal, že ulice sú podľa neho prevažne prázdne nie preto, že by sa ľudia obávali ďalšieho útoku, ale preto, že sa boja represií zo strany režimu, ak sa odvážia oslavovať.

Vláda už vlani tvrdo zasiahla proti nenásilným protestom proti prezidentským voľbám, ktoré opozícia a západné štáty považujú za zmanipulované v Madurov prospech.

„Túžili sme po tom,“ povedal šesťdesiatšesťročný Medalla o Madurovom konci na čele štátu. Krátko predtým pred katolíckym kostolom viacerým farníkom oznámil, že opäť nebude ranná omša.

X X X

 Generálny tajomník Rady Európy (RE) Alain Berset v nedeľu v súvislosti so sobotňajšou vojenskou intervenciou USA vo Venezuele, počas ktorej Spojené štáty zadržali a z krajiny odvliekli prezidenta Nicolása Madura, upozornil na potrebu dodržiavania medzinárodného práva. Vyzval tiež na pokojný prechod k demokracii v krajine v súlade s vôľou venezuelského ľudu. TASR o tom informovala poradkyňa pre médiá a komunikáciu v RE Estelle Steinerová.

Situácia vo Venezuele podľa Berseta predstavuje moment hlbokej neistoty pre venezuelský ľud, ako aj pre medzinárodnú stabilitu a bezpečnosť. „Túto situáciu nemožno obmedziť na binárnu voľbu medzi odsúdením a podporou. Odhaľuje hlbší posun vo vznikajúcom svetovom poriadku, v ktorom sa normalizuje sila a právo sa stáva zbraňou,“ uviedol.

Rada Európy sa podľa slov svojho generálneho tajomníka domnieva, že akékoľvek použitie sily na území iného štátu vyvoláva vážne otázky v súvislosti s dodržiavaním medzinárodného práva vrátane základných zásad Charty OSN, ktorými sú zvrchovanosť, územná celistvosť a nezasahovanie. „Rada Európy vzhľadom na svoju angažovanosť na Ukrajine vie, aké krehké je medzinárodné právo, keď sa normalizuje použitie sily. Preto je dôležitá dôslednosť a dôveryhodnosť,“ zdôraznil Berset.

X XX

Spojené štáty sú podľa ministra zahraničných vecí Marca Rubia pripravené spolupracovať so zostávajúcimi lídrami Venezuely, ak urobia tie „správne rozhodnutia“. Povedal to v nedeľu v rozhovore pre stanicu CBS News, v ktorom zároveň načrtol, akým smerom by sa podľa USA mala uberať Venezuela. TASR o tom informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

Americký prezident Donald Trump v sobotu po zajatí venezuelského prezidenta Nicolása Madura a jeho manželky vyhlásil, že Spojené štáty budú riadiť Venezuelu, až kým nebude možné riadne a bezpečne odovzdať moc novému vedeniu. Akým spôsobom by USA kontrolovali túto latinskoamerickú, bližšie nespresnil, uviedol iba, že vznikne skupina predstaviteľov, ktorí na to budú dohliadať.

Rubio odmietol priamo odpovedať na otázku, kto v súčasnosti riadi Venezuelu. Spojené štáty však podľa jeho slov chcú, aby v krajine nastali krátkodobé aj dlhodobé zmeny „všetkého druhu“.

Okrem iného by mal ropný priemysel začať „fungovať v prospech ľudí“ a nie v prospech nepriateľov USA. Vláda by tiež mala zastaviť obchodovanie s drogami, vyriešiť „problémy s gangmi“, odstrániť kolumbijské militantné skupiny a prestať sa „priateľsky“ stýkať s predstaviteľmi libanonského Hizballáhu a Iránu v západnej hemisfére, povedal Rubio podľa denníka Financial Times.

x X X

Kolumbia uzavrela v sobotu (3. 1.) pozemné hranice s Venezuelou. Ide o dôsledok ozbrojenej intervencie Spojených štátov amerických vo Venezuele a obavy z možnej masovej emigrácie Venezuelčanov. Informovalo o tom Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí (MZVEZ) SR v rámci cestovných odporúčaní.

„Kolumbijská vláda nasadila ozbrojené jednotky pozdĺž celej 2000-kilometrovej hranice s Venezuelou,“ ozrejmil rezort diplomacie. Pre Kolumbiu vydal druhý stupeň cestovného odporúčania, čo znamená, že do tejto krajiny by Slováci mali zvážiť nevyhnutnosť cestovania.

MZVEZ zároveň v sobotu vydalo cestovné odporúčanie štvrtého stupňa pre Venezuelu. Slovenským občanom odporúča, aby do Venezuely v žiadnom prípade necestovali, a tým, ktorí sa v nej zdržiavajú, odporúča krajinu opustiť hneď, ako to bude možné.

X X X

 Počas nedeľnej modlitby Anjel Pána pápež Lev XIV. v nedeľu naliehavo vyzýval na mier vo Venezuele a na rešpektovanie jej suverenity. V príhovore k veriacim zhromaždeným na Námestí svätého Petra pápež priznal, že vývoj v tejto latinskoamerickej krajine sleduje s obavami. Informovala o tom agentúra APA.

„Pre dobro venezuelského ľudu je potrebné ísť cestou spravodlivosti a mieru, rešpektovať suverenitu krajiny a chrániť právny štát, ako je zakotvený v ústave,“ vyhlásil pápež.

Zdôraznil, že pritom musia byť rešpektované ľudské a občianske práva, a vyjadril presvedčenie, že to povedie k „mierovej budúcnosti založenej na spolupráci, stabilite a harmónii, s osobitným dôrazom na chudobných, ktorí trpia v ťažkej ekonomickej situácii“.

X X X

 Severná Kórea (KĽDR) v nedeľu odsúdila americkú vojenskú intervenciu vo Venezuele a zadržanie jej prezidenta Nicolása Madura spolu s manželkou. Podľa Pchjongjangu ide vážne narušenie venezuelskej suverenity. TASR o tom informuje na základe správy agentúry AFP.

Severokórejské ministerstvo zahraničných vecí „dôrazne odsudzuje konanie USA, ktoré sa snaží o zavedenie svojej hegemónie vo Venezuele“, uviedol hovorca rezortu vo vyhlásení, ktoré zverejnila štátna agentúra KCNA. „Tento incident je ďalším príkladom, ktorý opäť jasne potvrdzuje nečestnú a brutálnu povahu USA,“ dodal.

X X X

Správa o zadržaní venezuelského prezidenta Nicolása Madura a jeho prepravení do New Yorku, kde sa čoskoro postaví pred súd pre obvinenia z obchodovania s drogami a zbraňami, vyvolala vo Venezuele i vo venezuelskej komunite v USA zmes strachu, zmätku a nádeje, informovali v noci na nedeľu agentúry AP a DPA.

X X X

 Americký útok vo Venezuele, pri ktorom špeciálne sily v sobotu zajali a odviezli z krajiny venezuelského autoritárskeho prezidenta Nicolása Madura, si vyžiadal najmenej 40 mŕtvych, a to nielen členov venezuelských ozbrojených síl, ale tiež civilistov. Informoval o tom s odvolaním sa na nemenovaného venezuelského predstaviteľa denník The New York Times (NYT).

Americký prezident Donald Trump na sobotňajšej tlačovej konferencii povedal, že žiadny americký vojak nezahynul, niekoľko ich ale utrpelo zranenia. Podľa informácií NYT bolo zranených asi šesť amerických vojakov.

Trump označil za mimoriadny úspech to, že žiadny americký vojak počas operácie nepadol. Generál Dan Caine, ktorý Trumpa na tlačovej konferencii sprevádzal, uviedol, že venezuelská armáda zasiahla jednu z amerických helikoptér, stroj ale zostal schopný letu a misiu dokončil.

O asi šiestich zranených Američanoch sa s odvolaním sa na dvoch amerických činiteľov spomína aj denník New York Post, podľa ktorého je vo výpočte aj posádka zasiahnutej helikoptéry.

Trump na tlačovej konferencii hovoril okrem iného o tom, že počas operácie zomrelo niekoľko Kubáncov, ktorí Madura chránili. Kuba je blízkym spojencom Venezuely a v krajine pôsobia jej bezpečnostné zložky.

X X X

Bývalý poradca pre národnú bezpečnosť USA John Bolton tvrdí, že plán na zosadenie venezuelského prezidenta Nicolása Madura sa objavil už počas prvého funkčného obdobia amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Bolton, ktorý pôsobil v Bielom dome ako poradca pre národnú bezpečnosť v rokoch 2018 – 2019, v televízii CNN povedal, že Trump mal už počas svojho prvého mandátu „veľký záujem o venezuelskú ropu“.

Podľa Boltona sa jemu a jeho tímu síce podarilo Trumpa zaujať myšlienkou na zosadenie Madura, no „nedokázali udržať jeho pozornosť“ pri tejto téme. Aj venezuelská opozícia v tom čase verila, že na oslabenie a pád Madurovho režimu bude stačiť ekonomický tlak.

Súčasný americký minister zahraničných vecí Marco Rubio mal podľa Boltona zjavne väčší úspech pri presviedčaní Trumpa, aby konal. „Myslím si, že tentoraz Trumpa presvedčila Rubiova vytrvalosť aj politické benefity,“ uviedol Bolton.

X X X

Čína v nedeľu vyzvala Spojené štáty, aby okamžite prepustili venezuelského prezidenta Nicolása Madura, ktorého americké bezpečnostné zložky v sobotu v rámci špeciálnej operácie zadržali a následne odviezli z Venezuely do USA. V Spojených štátoch sa má v najbližších dňoch postaviť pred súd pre obvinenia z narkoterorizmu. Informovala o tom agentúra AFP.

„Čína vyzýva Spojené štáty, aby zabezpečili osobnú bezpečnosť prezidenta Nicolása Madura a jeho manželky Cilie Floresovej, okamžite ich prepustili a prestali zasahovať do vnútorných záležitostí Venezuely,“ uviedlo čínske ministerstvo zahraničných vecí vo svojom vyhlásení. Operáciu amerických zložiek vo Venezuele Peking označil za „jasné porušenie medzinárodného práva“.

X X X

 Spojené štáty v sobotu večer zrušili obmedzenia na lety vo vzdušnom priestore nad Karibským morom. Komerčné lety v tejto oblasti boli zakázané počas vojenskej operácie USA, ktorá v sobotu viedla k zajatiu venezuelského prezidenta Nicolása Madura.

V nedeľu o tom informovala agentúra AFP, ktorá pripomenula, že Madura a jeho manželku previezli vrtuľníkom do New Yorku, kde čelia obvineniam z obchodovania s drogami a zbraňami.

Americký minister dopravy Sean Duffy v príspevku na platforme X uviedol, že pôvodné obmedzenia vypršali o 00:00 h miestneho času (06:00 h SEČ) a lety sa obnovili podľa plánu.

X X X

 Austrália a Nový Zéland v nedeľu vyhlásili, že podporujú medzinárodné právo a demokratickú budúcnosť vo Venezuele. Reagovali tak na americkú operáciu vo Venezuele, počas ktorej špeciálne jednotky zajali venezuelského prezidenta Nicolása Madura. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

„Vyzývame všetky strany na podporu dialógu a diplomacie v snahe zabezpečiť regionálnu stabilitu a predísť eskalácii,“ uviedol vo vyhlásení austrálsky premiér Anthony Albanese. „Naďalej podporujeme medzinárodné právo a pokojný, demokratický prechod vo Venezuele, ktorý odráža vôľu venezuelského ľudu,“ pokračoval premiér.

Albanese dodal, že Austrália sa dlhodobo obáva o rešpekt demokratických princípov, ľudských práv a základných slobôd zo strany Venezuely.

Nový Zéland vyjadril obavy zo súčasnej situácie. „Nový Zéland sa obáva a aktívne monitoruje vývoj vo Venezuele a očakáva, že všetky strany budú konať v súlade s medzinárodným právom,“ tvrdí minister zahraničných vecí Winston Peters. Nový Zéland podľa neho stojí pri venezuelskom ľude v jeho úsilí o spravodlivú, demokratickú a prosperujúcu budúcnosť.

X X X

Po americkej akcii v Caracase zostali obete, otázka je, či aj civilné. Trump hovorí o smrti mnohých Kubáncov, ktorí chránili Madura. Venezuelská viceprezidentka tvrdí, že si to vyžiadalo aj životy „nevinných venezuelských civilistov“. Denník The New York Times hovorí najmenej o 40 obetiach, odvoláva sa na informácie vysokopostaveného venezuelského činiteľa. Píše aj o civilných obetiach.

X XX

Spojené štáty v sobotu podnikli vo Venezuele vojenskú operáciu a do USA previezli tamojšieho autoritárskeho prezidenta Nicolása Madura spolu s manželkou Cilii Floresovou. Skončili vo väzobnej väznici v Brooklyne. Maduro bude na budúci týždeň čeliť obvineniu z držania drog a zbraní pred federálnym súdom na Manhattane. Spolu s manželkou čelia okrem iného obvineniu zo sprisahania za účelom teroristickej činnosti a sprisahania za účelom dovozu kokaínu.

Podľa médií bol Maduro najprv prevezený do sídla americkej Agentúry pre potieranie narkotík (DEA), kde bol zaevidovaný. Účet Bieleho domu potom na sieti X zverejnil video, na ktorom je vidieť Maduro v putách obklopený úradníkmi americkej protidrogovej centrály a želá prizerajúcim sa šťastný nový rok. Informovala o tom CNN.

Podľa amerických médií má byť Maduro počas vyšetrovacej väzby umiestnený v Brooklyne vo federálnej väzenskej väznici Metropolitan Detention Center (MDC).

Táto neslávne známa väznica je spojená s radom verejne známych prípadov, vrátane káuz bývalého speváka R. Kellyho, spolupracovníčky sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellovej a najnovšie tiež rappera Seana „Diddyho“ Combsa, napísala BBC.

Madura Spojené štáty neuznávajú za venezuelského prezidenta, takže pred americkou justíciou nebude môcť zrejme uplatniť osobnú imunitu, ktorú zvyčajne majú hlavy štátu.

Na Madura americké ministerstvo spravodlivosti vypísalo odmenu 50 miliónov dolárov. V novembri americké úrady označili Kartel sĺnc, medzi ktorého lídrami je podľa Washingtonu práve Maduro, za teroristickú organizáciu.

X X X

 Americká spoločnosť Starlink Services, ktorá prevádzkuje satelitnú sieť poskytujúcu internetové pripojenie, na sieti X uviedla, že poskytne obyvateľom Venezuely vysokorýchlostný internet zadarmo až do 3. februára.

Podľa vyhlásenia tým firma zabezpečí nepretržité pripojenie na internet. Americká spoločnosť Starlink Services poskytuje internetové pripojenie prostredníctvom satelitov na nízkej obežnej dráhe. Používateľov má približne v 140 krajinách a teritóriách.

Majiteľom Starlinku je americká spoločnosť SpaceX, ktorú založil miliardár Elon Musk v roku 2002. V poslednom čase sa Musk výrazne angažoval tiež v politike. Podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa vo volebnej kampani a po Trumpovom víťazstve niekoľko mesiacov viedol skupinu pre zefektívnenie štátnej správy (DOGE). Vzťahy medzi Trumpom a Muskom sa však postupom času zhoršili.

X X X

Venezuelský najvyšší súd poveril viceprezidentku Delcy Rodríguezovú, aby dočasne prevzala právomoci prezidenta Nicolása Madura po tom, ako ho americké jednotky zajali a odviezli z krajiny. Informovala o tom agentúra AFP.

Senát najvyššieho súdu rozhodol, že Rodriguezová prevezme a bude vykonávať všetky právomoci, povinnosti a funkcie spojené s úradom prezidenta republiky, aby bola zabezpečená kontinuita správy a obrana národa, informovala dnes predsedníčka súdu. Sudcovia zatiaľ nevyhlásili Madura s konečnou platnosťou za neprítomného, čo by viedlo k vyhláseniu predčasných volieb do 30 dní, píše AFP.

 X XX    

 Pápež Lev XIV. vyzval na mier vo Venezuele počas modlitby Anjel Pána

Pápež Lev XIV. vyhlásil výzvu na mier a rešpektovanie suverenity vo Venezuele, pričom vyzval na solidaritu s obyvateľstvom zasiahnutým globálnymi a miestnymi konfliktmi.

Počas nedeľnej modlitby Anjel Pána pápež Lev XIV. v nedeľu naliehavo vyzýval na mier vo Venezuele a na rešpektovanie jej suverenity. V príhovore k veriacim zhromaždeným na Námestí svätého Petra pápež priznal, že vývoj v tejto latinskoamerickej krajine sleduje s obavami. Informovala o tom agentúra APA.

„Pre dobro venezuelského ľudu je potrebné ísť cestou spravodlivosti a mieru, rešpektovať suverenitu krajiny a chrániť právny štát, ako je zakotvený v ústave,“ vyhlásil pápež.

Výzva na mier a spravodlivosť

Zdôraznil, že pritom musia byť rešpektované ľudské a občianske práva, a vyjadril presvedčenie, že to povedie k „mierovej budúcnosti založenej na spolupráci, stabilite a harmónii, s osobitným dôrazom na chudobných, ktorí trpia v ťažkej ekonomickej situácii“.

Pápež okrem toho vyzval veriacich, aby sa modlili za mier na celom svete a boli solidárni s obyvateľstvom trpiacim vo vojnách.

Modlitby za obete a reakcia USA

Počas modlitby Anjel Pána Lev XIV. vyjadril aj svoju blízkosť rodinám obetí ničivého požiaru vo švajčiarskom lyžiarskom stredisku Crans-Montana a ubezpečil, že vo svojich modlitbách pamätá na ľudí zranených pri tejto tragédii.

Lev sa vyjadril k najnovšiemu vývoju vo Venezuele deň po tom, čo americké špeciálne jednotky v Caracase zadržali a do USA previezli venezuelského prezidenta Nicolása Madura a jeho manželku Ciliu Floresovú. Prezident USA Donald Trump v sobotu na tlačovej konferencii na Floride vyhlásil, že USA budú Venezuelu dočasne „spravovať“, kým nedôjde k riadnemu a bezpečnému odovzdaniu moci, a budú využívať aj jej zdroje ropy.

X X X

 Vláda Venezuely pokračuje a žiada návrat Madura, viceprezidentka Rodríguezová je údajne v Rusku

 

Venezuelská vláda uisťuje, že štátne inštitúcie fungujú bez obmedzení a Nicolás Maduro zostáva ústavným prezidentom krajiny.

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová sa podľa štyroch zdrojov agentúry Reuters v súčasnosti nachádza v Rusku. Jej brat Jorge, ktorý je predsedom parlamentu, zostáva v Caracase. Venezuelský minister zahraničných vecí Yván Gil uviedol, že Nicolás Maduro je aj naďalej prezidentom krajiny, a to napriek tomu, že ho Spojené štáty zadržali a odviedli z krajiny, informuje TASR.

Rodríguezová priznáva neistotu

Rodríguezová v sobotu dopoludnia pre štátnu televíziu VTV priznala, že nevie, kde sa Maduro nachádza. Amerického prezidenta Donalda Trumpa tiež vyzvala, aby poskytol dôkazy o tom, že je stále nažive.

Maduro zostáva prezidentom

Podľa šéfa venezuelskej diplomacie je Maduro napriek svojej neprítomnosti naďalej hlavou štátu. „Ústava hovorí jasne: zvoleným a ústavným prezidentom je Nicolás Maduro Moros, ktorého fyzickú prítomnosť vo Venezuele musí vláda Spojených štátov okamžite obnoviť,“ povedal v štátnej televízii.

Vláda pokračuje v činnosti

Gil tiež trvá na tom, že vláda a štátne inštitúcie naďalej spravujú krajinu. „Inštitúcie pracujú na plný výkon. Naše ozbrojené sily sú nasadené, polícia tiež, verejnosť tiež. Všetci sú aktívni pri obrane vlasti a suverenity. Verte, že toto je silný štát. Ústava je pevná a robustná a umožňuje vzdorovať tejto a akejkoľvek situácii, ako sme už v histórii dokázali,“ povedal.

X X X

 Premiér Robert Fico pripustil zhoršenie slovensko-amerických vzťahov po útokoch USA vo Venezuele

„V malej krajine, ako je Slovensko, nezmôžeme nič,“ vyhlásil predseda vlády, ktorý sa neveriacky pozeral, ako americké elitné vojenské jednotky uniesli prezidenta suverénnej Venezuely a ako USA oznámili, že budú celú 30-miliónovú Venezuelu riadiť.

V noci z piatka na sobotu americké elitné vojenské jednotky Delta Force zadržali v Caracase tamojšieho prezidenta Nicolása Madua a jeho manželku Ciliu Floresovú. Oboch aktuálne držia uväznených v New Yorku.

Predseda slovenskej vlády Robert Fico v reakcii na včerajšie útoky USA vo Venezuele pripustil zhoršenie slovensko-amerických vzťahov. „Je fakt, že na stole je na podpis pripravená medzivládna dohoda o spolupráci medzi USA a Slovenskom v jadrovej oblasti, na ktorej nám záleží, pretože chceme stavať úplne nový jadrový blok v Jaslovských Bohuniciach,“ pripomenul premiér.

Podľa vlastných slov by vyzeral však smiešne a nedôveryhodne, keby po stiahnutí vojakov z Iraku, po vetovaní povinných kvót, odmietnutí vojnovej pôžičky pre Ukrajinu a opakovaných vyhláseniach, že použitie ruskej vojenskej sily na Ukrajine je porušením medzinárodného práva, v prípade Venezuely účelovo mlčal.

Odsúdenie „amerického ropného dobrodružstva“

„Napriek tomu, že nemôžeme urobiť nič, ani len symbolicky a trápne veci robiť nebudem, musím jednoznačne toto ďalšie americké ropné dobrodružstvo odsúdiť a odmietnuť. Aj za cenu, že tento môj jasný a konzistentný postoj môže na určitý čas politicky zhoršiť vzájomné slovensko-americké vzťahy,“ doplnil Fico.

Pripomeňme, že len pred necelým mesiacom premiér avizoval stretnutie so šéfom Bieleho domu v USA v čase konania Majstrovstiev sveta vo futbale.

Americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi sa Fico rozhodol jedno uznať: „Svoje rozhodnutie neodôvodňoval falošne potrebou šíriť demokraciu či chrániť ľudské práva, ako by to povedala Bidenova administratíva alebo ktorýkoľvek predchádzajúci americký prezident. Hovoril otvorene o kontrole nad venezuelskou ropou a vstupe amerických spoločností do venezuelského ropného priemyslu.“

Z EÚ by chcel ďalšiu veľmoc

Predseda vlády je presvedčený, že veľmoci si dnes robia doslova, čo chcú. Fico pripomenul, že Európska únia (EÚ) má väčší počet obyvateľov ako USA. „Je ekonomicky mimoriadne silná,“ tvrdí premiér, podľa ktorého EÚ riadne nevyužíva vlastný potenciál.

Vyjadril presvedčenie, že tvrdé postoje Únie by mohli mať dokonca silný preventívny účinok a odstrašiť pokušiteľov o dobrodružstvá na medzinárodnej scéne. Fico, ktorý EÚ označuje za neschopnú a pokryteckú, zároveň tvrdí, že Únia môže byť veľká, mocná a pritom aj skutočne demokratická a spravodlivá.

Aktuálne vojenské možnosti EÚ už Fico vo vyjadrení opomenul. Podľa analytikov vo svete aktuálne nie je krajina, ktorá by dokázala vykonať zatknutie diktátora stráženého vo vlastnej krajine, tak efektívne, ako to predviedli USA.

Šéf Smeru-SD sa tiež vyjadril, že EÚ má stále možnosť sa spamätať a stať sa skutočnou svetovou veľmocou – demokratickou a spravodlivou.

Reakcie na slová premiéra

Na vyjadrenie Fica reagoval bývalý veľvyslanec SR vo Veľkej Británii Róbert Ondrejcsák. Podľa jeho slov ideme do mimoriadne nestabilného obdobia: bude oveľa viac konfliktov, a áno, aj brutálnych vojen. „Pravidlá, ktoré doteraz brzdili predátorov ako Putin, buď už neplatia, alebo budú platiť len selektívne,“ hodnotí exveľvyslanec.

Je presvedčený o tom, že re malé štáty, ako je Slovensko, to bude oveľa nebezpečnejší svet.„A čo v tejto nepriaznivej situácii ako prvé napadne premiérovi Ficovi? No kopať do jediného zoskupenia, ktoré sa ešte ako-tak drží a dokáže byť garantom stability a akéhosi poriadku, aspoň v Európe – do Európskej únie. Gratulujem… už mu, prosím, niekto odoberte heslo na wifinu,“ nešetrí Ondrejcsák premiéra kritikou.

Bývalý minister zahraničných vecí Ivan Korčok (Progresívne Slovensko) výnimočne súhlasil s Ficom, ktorý povedal, že sme svedkami rozpadu svetového poriadku, ktorý tu bol po 2. svetovej vojne.

„Premiér by však nemal byť komentátorom, ale politikom, ktorý dáva občanom a občiankám odpoveď na to, ako sa má v tomto svete zariadiť Slovensko. Bohužiaľ, premiér zo správneho pozorovania meniaceho sa sveta, urobil ten najhorší možný záver. Uveril, že 5,5 miliónová krajina v tomto svete, ktorý si chcú rozparcelovať na zóny vplyvu veľkí hráči, uspeje s tzv. suverénnou politikou na všetky 4 svetové strany,“ doplnil Korčok.

X X X

 Študenti v Maďarsku protestujú proti novému slovenskému zákonu o Benešových dekrétoch

Univerzitní študenti na demonštrácii v Budapešti vyjadrili svoj nesúhlas so slovenským zákonom na ochranu Benešových dekrétov.

Študenti univerzít v sobotu podvečer zorganizovali demonštráciu proti novému slovenskému zákonu chrániacemu Benešove dekréty. Podľa servera telex.hu sa pred budovou Veľvyslanectva SR v Budapešti zišla skupina protestujúcich študentov, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Hlavný organizátor podujatia, študent práva Illés Katona, o demonštrácii vyhlásenej na Facebooku v pozvánke uviedol, že s prejavmi vystúpia viacerí študenti. Na Facebooku avizoval svoju účasť aj predseda mimoparlamentnej opozičnej strany TISZA Péter Magyar a v dave sa podľa telex.hu objavili aj niekoľkí opoziční politici.

Kritika slovenského zákona

Server uviedol, že pred zatemnenou budovou veľvyslanectva postavila polícia kovové zábrany, ale na mieste protestného zhromaždenia nebolo veľa policajtov

„Ešte sa nikdy nestalo, že by Maďarov žijúcich na Slovensku poslali do väzenia za to, že by povedali pravdu,“ povedal v úvodnom prejave študent dejín Attila Gabris.

Podľa novely trestného zákona, ktorá nadobudla účinnosť koncom decembra, môže byť každý, kto verejne spochybní povojnové usporiadanie, ktoré pripravilo tisíce Maďarov o majetok a občianstvo, odsúdený na šesť mesiacov väzenia, napísal v piatok server index.hu.

Ostré reakcie na zákon

Prezident SR Peter Pellegrini novelu podpísal pred Vianocami. Okrem iného stanovuje trestný čin spochybňovania povojnových Benešových dekrétov. Zverejnená bola 27. decembra a nadobudla okamžitú účinnosť. Od svojho prijatia zákon vyvolal nespokojnosť maďarskej menšiny na Slovensku a vyvolal ostrú kritiku aj zo strany maďarských politických osobností, dodal index.hu.

Poslanci Európskeho parlamentu (EP) za stranu TISZA 18. decembra navrhli, aby sa EP postavil proti tomuto slovenskému zákonu. Podľa Magyara však túto iniciatívu zablokovala vládna strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.

S podporou Orbánovho „kamaráta“

Magyar uviedol, že zákon v SR presadil Orbánov „kamarát“ premiér Robert Fico. Návrh strany TISZA mohol umožniť Únii preskúmať porušovanie práv menšín a dodržiavanie zásad právneho štátu na Slovensku. Predseda strany TISZA 29. decembra na Facebooku avizoval, že by pre tento zákon vyhostil z Maďarska slovenského veľvyslanca. Podľa neho ak Slovensko nebude dodržiavať právo EÚ, ak budú platiť zákony, ktoré kolektívne trestajú príslušníkov maďarskej menšiny na Slovensku, ak odvolávajúc sa na tieto zákony im konfiškujú pôdu alebo sa im vyhrážajú väzením, tak veľvyslanec Slovenska nemá miesto v Maďarsku.

„Z hľadiska maďarského právneho poriadku ho (zákon) nie je možné interpretovať. Maďarské právo totiž pojem ‚popierania alebo spochybňovania‘ nepozná. Jedine v prípade holokaustu existuje pojem popierania, ale to sa týka faktu. Skutočnosť, že Benešove dekréty existujú, nikto nespochybňuje. Diskutuje sa o tom, či je dobré, že existujú, že či majú zostať v takejto podobe, alebo či ich možno meniť,“ uviedol k tejto otázke Orbán pred decembrovým summitom EÚ.

X XX

 Kolumbia uzavrela hranice s Venezuelou kvôli hrozbe ozbrojeného konfliktu

Kolumbia zareagovala na situáciu vo Venezuele uzavretím spoločných hraníc a sprísňovaním bezpečnostných opatrení, čím reflektuje obavy z masovej migrácie z postihnutej oblasti.

Kolumbia uzavrela v sobotu (3. 1.) pozemné hranice s Venezuelou. Ide o dôsledok ozbrojenej intervencie Spojených štátov amerických vo Venezuele a obavy z možnej masovej emigrácie Venezuelčanov. Informovalo o tom Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí (MZVEZ) SR v rámci cestovných odporúčaní.

„Kolumbijská vláda nasadila ozbrojené jednotky pozdĺž celej 2000-kilometrovej hranice s Venezuelou,“ ozrejmil rezort diplomacie. Pre Kolumbiu vydal druhý stupeň cestovného odporúčania, čo znamená, že do tejto krajiny by Slováci mali zvážiť nevyhnutnosť cestovania.

Varovania pre Venezuelu

MZVEZ zároveň v sobotu vydalo cestovné odporúčanie štvrtého stupňa pre Venezuelu. Slovenským občanom odporúča, aby do Venezuely v žiadnom prípade necestovali, a tým, ktorí sa v nej zdržiavajú, odporúča krajinu opustiť hneď, ako to bude možné.

Americký prezident Donald Trump v sobotu dopoludnia informoval, že Spojené štáty vykonali rozsiahly útok proti Venezuele. V sobotu ráno Spojené štáty zadržali venezuelského prezidenta Nicolása Madura a odviezli ho z Venezuely do New Yorku, kde sa postaví pred federálny súd. Obžalovaný je z viacerých trestných činov vrátane pašovania drog alebo držby zbraní.

 X X X

 150 lietadiel iba ako krytie: Po Madura si prišla najelitnejšia jednotka americkej armády Delta Force

Generál Dan Caine, predseda Zboru náčelníkov štábov USA, opísal na tlačovej konferencii priebeh nočnej operácie, ktorej výsledkom bolo zadržanie venezuelského vodcu Nicolása Madura aj jeho ženy. Kľúčová podľa neho bola dokonalá príprava, perfektná spolupráca a moment prekvapenia.

„Za touto úspešnou akciou sú desaťročia skúseností a mesiace príprav. Každá zložka – vojaci, námorníci, piloti – tí všetci sa spoločne so spravodajcami podieľali na tejto bezprecedentnej operácii,“ povedal Caine.

Do akcie sa podľa neho popri CIA zapojili aj ďalšie spravodajské organizácie ako NSA či NGA, teda National Geospatial-Intelligence Agency, ktorá sa zaoberá geopriestorovým spravodajstvom, teda analýzou informácií z máp a satelitných snímok.

„Sledovali sme, čakali, pripravovali sa a boli trpezliví,“ popísal Caine. „Slovo integrácia ani zďaleka neopisuje komplexnosť takejto operácie,“ dodal s tým, že vo vzduchu bolo počas misie vyše 150 lietadiel, ktorých cieľom bolo dostať zasahujúci tím do centra Caracasu.

Podľa svedkov agentúry Reuters bolo v sobotu 3. januára 2026 v skorých ranných hodinách vo venezuelskom hlavnom meste Caracas počuť a ​​vidieť výbuchy, hlasné zvuky a stĺpy dymu. Južná oblasť mesta, neďaleko veľkej vojenskej základne, bola bez elektriny. Video, ktoré získala agentúra Reuters, ukazuje viacero výbuchov osvetľujúcich nočnú oblohu v diaľke, po ktorých nasledovali hlasné explózie a stúpajúce stĺpy dymu. Viac… / Zdroj: Reuters

Zlyhanie nie je možnosť

„Jediné zlyhanie by ohrozilo celú operáciu a zlyhanie nie je prípustné,“ vyhlásil Caine s pomocou často používaného hesla „Failure is not an option“.

Spravodajské tímy podľa neho mesiace sledovali, kde sa Maduro pohybuje, kde spí, čo je aj čo si oblieka. Začiatkom decembra bolo všetko pripravené a nastalo čakanie na ten správny okamih, najmä s ohľadom na počasie.

„Kľúčové bolo vybrať správny deň na maximalizáciu prekvapení a minimalizáciu škôd. Cez Vianoce aj Nový rok muži a ženy trpezlivo čakali, až minulú noc počasie umožnilo akciu začať,“ odhalil Caine.

Prezident Donald Trump tak mohol o 22:46 východoamerického času vydať pokyn na začatie misie. Jeho slová podľa Caina zneli: „Good luck and Godspeed“, voľne preložené niečo ako Veľa šťastia a Boh s vami.

150 lietadiel iba ako krytie

Z dvadsiatich základní následne odštartovalo vyše 150 lietadiel, od stíhačiek cez bombardéry až po spravodajské stroje. „Vo vzduchu boli tisíce a tisíce letových hodín skúseností, najmladší pilot má dvadsať, najstarší 49 rokov,“ popísal Caine.

Všetci kryli skupinu helikoptér, ktoré sa zhruba tridsať metrov nad hladinou blížili k venezuelskému pobrežiu. Keď ho dosiahli, začali krycie lietadlá – medzi nimi podľa Caina boli popri F-22, F-35, F-18 a ďalších aj bezpilotné drony – vyraďovať prvky venezuelskej protileteckej obrany, aby helikoptéram zaistili bezpečný prelet.

Začal Trump vojnu? Vo venezuelskom Caracase sa ozývali silné explózie

Explózie sa odohrávajú v čase, keď americký prezident Donald Trump hovoril o možnosti úderov na pozemné ciele vo Venezuele. Uviedol tiež, že dni venezuelského prezidenta Nicolása Madura sú „spočítané“. Čítajte viac… / Zdroj: Reuters

„Hlavný cieľ bol je a vždy bude ochrániť helikoptéry a pozemné jednotky. Dostať ich k cieľu a potom zase späť domov,“ konštatoval generál.

Podľa neho sa podarilo úplne dosiahnuť moment prekvapenia a o 1:01 východoamerického času (o 2:01 caracaského) sa zasahujúce tímy dostali do Madurovho komplexu.

„Helikoptéry sa dostali pri prílete pod paľbu, odpovedali však ohromujúcou silou. Jedna helikoptéra bola zasiahnutá, ale zostala letuschopná,“ povedal Caine.

Vojaci na mieste „rýchlo, precízne a disciplinovane“ postupovali k cieľu a zabezpečili miesto. „V reálnom čase im spravodajcovia poskytovali informácie, aby sa mohli zásahové jednotky pohybovať po objekte,“ uviedol Caine.

Maduro a jeho žena sa následne vzdali, vojaci ich odviedli do vrtuľníka a pod dozorom dronov a stíhačiek sa zasahujúce jednotky vrátili na základne. O 3:29 východoamerického času nastúpili na loď USS Iwojima.

„Boli sme svedkami mocnej demonštrácie amerických síl. Rád by som vyjadril vďaku všetkým mužom a ženám, ktorí sa na nej podieľali,“ uzavrel svoj príhovor generál Caine.

X X  X

Trump pohrozil viceprezidentke Rodriguezovej, že môže dopadnúť horšie ako Maduro

3Ak venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neurobí, čo je správne“, môže zaplatiť vyššiu cenu ako autoritársky prezident Nicolás Maduro, ktorého americké jednotky aj s jeho ženou zajali pri sobotňajšom nečakanom útoku a previezli do USA. V rozhovore s magazínom The Atlantic to povedal americký prezident Donald Trump. Rodríguezovú po americkej akcii poveril venezuelský najvyšší súd výkonom prezidentských právomocí.

Trump aj jeho minister zahraničia Marco Rubio dávajú najavo, že od zvyšných predstaviteľov vlády v Caracase čakajú zásadné zmeny a splnenie požiadaviek Spojených štátov. Rubio dnes uviedol, že ich budú posudzovať podľa toho, ako tieto požiadavky dokážu naplniť.

„Ak nebude robiť, čo je správne, zaplatí za to veľmi vysokú cenu, pravdepodobne vyššiu ako Maduro,“ povedal Trump telefonicky magazínu. Prezident dal podľa časopisu jasne najavo, že zo strany Rodríguezovej nebude tolerovať to, čo označil za vzdorovité odmietnutie ozbrojenej americkej intervencie, ktorá viedla k Madurovmu zadržaniu.

Venezuelský najvyšší súd po útoku poveril Rodríguezovú, aby dočasne prevzala právomoci hlavy štátu. Viceprezidentka, ktorá predtým odmietla špekulácie, že utiekla do Ruska, označila podľa agentúry DPA Madura za jediného prezidenta krajiny. „V tejto krajine máme jediného prezidenta a ten sa volá Nicolás Maduro,“ povedala vo vystúpení pre médiá, obklopená ministrami a predstaviteľmi venezuelských ozbrojených síl.

Rodríguezová, ktorú médiá označujú za jednu z najvernejších postáv Madurovho režimu, vyzvala na okamžité prepustenie zajatého prezidenta a jeho manželky Cilie Floresovej. Spojené štáty obvinila z porušenia Charty OSN, z pokusu zvrhnúť vládu a zo snahy zmocniť sa venezuelských zásob ropy, ktoré sú najväčšie na svete. „Nepodarí sa im to,“ tvrdila.

Rubio dnes uviedol, že USA teraz uplatňujú vplyv predovšetkým prostredníctvom námorného embarga na vývoz venezuelskej ropy. Trump si podľa ministra ponecháva voľnosť k ďalším krokom, ak by to považoval za potrebné.

Medzi konkrétne požiadavky USA patrí, aby bol venezuelský ropný sektor „riadený v prospech ľudu“, ďalej zastavenie obchodu s drogami a obmedzenie pôsobenia gangov. Washington tiež žiada odchod kolumbijských ozbrojených skupín FARC a ELN. „Už sa nesmie bratríčkovať s Hizballáhom a Iránom v našom vlastnom regióne,“ dodal Rubio.

X XX

Trump po americkom útoku vo Venezuele opäť prejavil záujem o Grónsko

Spojené štáty potrebujú Grónsko, vyhlásil dnes americký prezident Donald Trump v rozhovore s magazínom The Atlantic. Grónsko je autonómnou súčasťou Dánska, ktoré je rovnako ako USA členom NATO. Trump svoj záujem o získanie tohto ostrova dáva najavo dlhodobo, proti čomu sa Dánsko opakovane ohradzuje.

Téma sa teraz znovu objavila po americkom útoku vo Venezuele, pri ktorom americké špeciálne sily zajali a do USA previezli tamojšieho autoritárskeho prezidenta Nicolása Madura.

„Grónsko potrebujeme, rozhodne,“ povedal Trump magazínu a dánsky ostrov opísal ako obklopený ruskými a čínskymi loďami.

Už v sobotu, teda v deň americkej intervencie vo Venezuele, konzervatívna influencerka Katie Millerová, ktorá v rokoch 2017 až 2019 pracovala na viacerých pozíciách pre prvú Trumpovu administratívu, zverejnila na sieti X obrázok mapy Grónska vo farbách americkej vlajky s komentárom „Čoskoro“.

Krátko potom sa proti podobným prejavom na rovnakej sieti ohradil dánsky veľvyslanec v USA Jesper Møller Sørensen. „Sme blízki spojenci a ako takí by sme mali aj naďalej spolupracovať. Bezpečnosť USA je tiež bezpečnosťou Grónska a Dánska. Grónsko je už súčasťou NATO,“ uviedol diplomat.

Rusko chce, aby sa Ukrajine darilo, vyhlásil Trump po boku Zelenského. Výraz ukrajinského prezidenta hovorí za všetko

Dánsko a USA podľa veľvyslanca spolupracujú na zaistení bezpečnosti v Arktíde. Ďalej pripomenul, že Dánsko v roku 2025 na tento účel vyčlenilo 13,7 miliardy USD. „Pretože našu spoločnú bezpečnosť berieme vážne. A áno, očakávame plné rešpektovanie územnej celistvosti Dánskeho kráľovstva,“ dodal.

Trump svoje plány na získanie Grónska, pri ktorých predtým nevylučoval ani nasadenie vojenskej sily, už skôr zdôvodňoval národnou bezpečnosťou USA. Ostrov s rozlohou 2,17 milióna kilometrov štvorcových má strategický význam a zároveň disponuje veľkým nerastným bohatstvom.

Ostrov obývaný približne 56 000 ľuďmi býval do 50. rokov 20. storočia dánskou kolóniou a v roku 1979 získal čiastočnú autonómiu, keď vznikol jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraničné záležitosti, obranu či menovú politiku Grónska. V roku 2009 získalo Grónsko možnosť vyhlásiť plnú nezávislosť na základe referenda.

X X X

 Ukrajina je nejzkorumpovanější země, v Rusku nikdo nemá zlatý záchod, řekl Fiala.

Místopředseda SPD Radim Fiala v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce hájil protiukrajinský novoroční projev šéfa hnutí a Sněmovny Tomia Okamury. Prohlásil, že Ukrajina je nejzkorumpovanější země na světě a v Rusku nikdo nemá zlatý záchod.

 Fialu moderátor záhy konfrontoval s žebříčkem Transparency International, podle něhož je větší korupce v Rusku. Fiala si trval na svém, že Ukrajina je „velmi zkorumpovaná“.

O korupci na Ukrajině hovořil v novoročním projevu Tomio Okamura, který tím pobouřil ukrajinskou diplomacii. Mimo jiné také prohlásil, že „bruselský vlak míří k třetí světové válce“. Kritizoval rovněž šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

 „I já bych volil jiný tón, forma byla za hranou, ale je třeba se na to dívat realisticky,“ zhodnotil Okamurův projev vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček z hnutí ANO.

Také však nešetřil kritikou směrem k Ukrajině. „Jean-Claude Juncker přece taky říkal, že Ukrajina je absolutně zkorumpovaná země,“ citoval bývalého předsedu Evropské komise Karel Havlíček.

X XX

 Premiér navrhne Turka na ministra životního prostředí, oznámil Havlíček.

Premiér Andrej Babiš podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka navrhne prezidentovi Filipa Turka do čela ministerstva životního prostředí. V tuto chvíli to platí, řekl v České televizi Havlíček. Prezident Petr Pavel čestného prezidenta Motoristů odmítá.

 „V tuto chvíli to platí,“ odpověděl Havlíček na dotaz, zda premiér předloží Turkovu nominaci. ANO podle něj ctí koaliční smlouvu a Motoristé, za něž Turek kandidoval, na jeho nominaci trvají.

Babišovu vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval prezident Petr Pavel v prosinci, nicméně bez ministra životního prostředí. Vedením úřadu byl dočasně pověřen Petr Macinka, předseda Motoristů a ministr zahraničí.

 Podle Havlíčka situace není ideální, ale v minulosti už tu byla. Nejen v jeho případě, kdy řídil společně ministerstva průmyslu a dopravy. Také bývalý místopředseda vlády Marian Jurečka z KDU-ČSL měl několik měsíců na starosti ministerstva práce a právě ministerstvo životního prostředí. „Krátkodobě v horizontu několika měsíců to zvládnutelné je. Ale není to ideální,“ doplnil Havlíček.

 Hrad v prosinci po jednání prezidenta Pavla s Turkem uvedl, že hlava státu předpokládá, že Babiš Turka na ministra nenavrhne. Předseda vlády je povinen chránit ústavní hodnoty, uvedl prezident po jednání s Turkem. Pokud by Babiš toto očekávání nenaplnil, z vyjádření Hradu vyplývá, že Pavel by Turka nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok.

Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka by měl Babiš podat na prezidenta kompetenční žalobu. Hnutí ANO ji ale nechce. „Proč bychom šli do sporu s panem prezidentem a řešili to dalších několik měsíců,“ reagoval Havlíček.

X X X

 Potupa pro Rusko. Jeho obranné systémy ve Venezuele naprosto selhalo?

Venezuela se při americkém útoku spoléhala na Moskvou dodané obranné systémy. Ty se ale ukázaly být velmi neefektivní. Na sociálních sítích se objevují obrázky zničených protiletadlových systémů Buk. Podle zákulisních informací velká část zařízení byla v nefunkčním stavu, protože Rusko neplnilo své závazky a nedodalo potřebné díly.

Na jednom videu zachycujícím poškození letištní základny ve venezuelském městě Higuerote je vidět i zničený systém protivzdušné obrany. Bývalý stíhací pilot a vojenský spolupracovník portálu ABC News Steve Ganyard jej identifikoval jako ruský samohybný protiletadlový raketový komplet středního dosahu 9K37 Buk.

 Alespoň jeden další Buk podlehl americkým úderům i na hlavní letecké základně La Carlota v Caracasu. V troskách jsou stále vidět zbytky raket země-vzduch, které byly naložené na odpalovací zařízení, ale nebyly před útokem odpáleny.

Američané venezuelskou protivzdušnou obranu bleskově v sobotu vyřadili z provozu a poté zajali autoritářského vůdce Nicoláse Madura i s manželkou.

Rusové neplnili závazky

Portál Defense Blog cituje zdroje obeznámené s vojenským vybavením Venezuely, podle kterých sice bylo formálně v provozu přibližně 12 systému Buk, ale jen pět z nich bylo v provozuschopném stavu. Zbytek nefungoval kvůli ruskému neplnění závazků ohledně údržby a podpory obranných zařízení, která se potýkala s technickými poruchami a nedostatkem náhradních dílů.

Ještě horší situace byla v případě systémů protivzdušné obrany S-300, ruské odpovědi na americké Patrioty. Defense Blog tvrdí, že více než rok byly v nebojovém stavu, protože jim chyběly funkční komponenty. Kvůli podobnému problému nefungovaly ani ruské stíhačky Su-30MK2.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v říjnu holedbal, že jeho země disponuje 5000 ruskými raketami Igla-S určenými k sestřelování letadel v nízké výšce, aby čelila vojenské hrozbě USA. Co se s nimi stalo během sobotního amerického útoku, není jasné.

Reputační rána pro Rusko

Pro ruský obranný průmysl jde o další významnou reputační ránu, už tak silně poškozenou slabými výsledky ruské obrany proti ukrajinským úderům. Izrael v říjnu 2024 zničil tři S-300 při úderech na Írán.

 Rovněž zajetí Madura Američany je silnou překážkou pro geopolitické ambice Moskvy, protože venezuelský prezident byl významným spojencem Kremlu v regionu. Rusko už americký útok odsoudilo.

Americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámené plány obnovit venezuelský ropný průmysl za pomoci amerických společností může být pro Rusko ještě horší zpráva vzhledem k jeho závislosti na ropě. Britský portál The Telegraph již dříve varoval, že levná venezuelská ropa vedla ke snížení ceny té ruské, což by vedlo ke „zničení“ Ruska.

X X X

 Nebezpečná misia, vedeli o Madurovi všetko. Podľa New York Times bol mesiace pod dohľadom tajného tímu CIA

Zajatiu prezidenta Venezuely Nicolása Madura jednotkami Delta Force predchádzala tajná misia agentov CIA, píše The New York Times.

Vrtuľníky so zajatým venezuelským prezidentom Nicolasom Madurom a jeho manželkou Ciliou Floresovou pristávajú na heliporte West 30th Street v sobotu 3. januára 2026 v New Yorku.

V auguste prišiel do Venezuely tajný tím dôstojníkov CIA s plánom zhromaždiť informácie o Nicolásovi Madurovi, prezidentovi krajiny, ktorého Trumpova administratíva označila za narkoteroristu, píše americký denník The New York Times.

Tím CIA sa pohyboval po Caracase a počas svojho pobytu v krajine zostal celé mesiace nepozorovaný. Spravodajské informácie zhromaždené o denných pohyboch venezuelského lídra – v kombinácii s človekom blízkym Madurovi a flotilou dronov lietajúcich nad budovou – umožnili agentúre zmapovať drobné detaily o jeho rutinných spôsoboch.

Bola to veľmi nebezpečná misia. Keďže americké veľvyslanectvo bolo zatvorené, dôstojníci CIA nemohli operovať pod rúškom diplomatického krytia. Bola však veľmi úspešná. Generál Dan Caine, predseda Zboru náčelníkov štábov, na tlačovej konferencii povedal, že vďaka týmto spravodajským informáciám Spojené štáty vedeli, kde sa Maduro pohyboval, čo jedol a dokonca aj aké domáce zvieratá choval, uvádza New York Times. Vyústili do operácie elitnej jednotky Delta Force, ktorá bola najrizikovejšou vojenskou operáciou USA, keď príslušníci námorného tímu SEAL Team 6 zabili Usámu bin Ládina v úkryte v Pakistane v roku 2011.

Výsledkom bola takticky presná a rýchlo vykonaná operácia, ktorá viedla k evakuácii Madura z jeho krajiny bez straty amerických životov, napísal New York Times.

X X X

Podpaľačský útok spôsobil masívny výpadok elektriny v juhozápadnom Berlíne

Výpadok znefunkčnil pouličné osvetlenie, mobilné siete, semafory, chladiace zariadenia v obchodoch a zasiahol aj domácnosti, v ktorých odstavil kúrenie.

V juhozápadnej časti Berlína v nedeľu obnovili dodávky elektriny pre tisícky domácností, ktoré boli prerušené po podpaľačskom útoku. Starosta Kai Wegner v nedeľu vyhlásil, že išlo o dielo „ľavicových extrémistov“. TASR o tom píše podľa agentúry DPA.

V juhozápadnom Berlíne došlo k závažnému výpadku elektriny. Príčina bola podpaľačský útok neznámych páchateľov na káble. Identifikácia činu súvisí s ľavicovou radikalizáciou podľa úradov.

„Je neprijateľné, že ľavicoví extrémisti opäť útočia na našu elektrickú sieť a ohrozujú ľudské životy,“ povedal Wegner s odkazom na podobný útok na dva elektrické stĺpy v meste v septembri.

Útok narušil káble

Neznámi páchatelia v sobotu skoro ráno založili požiar na prepojení cez kanál Teltow, ktorým vedie niekoľko káblov vysokého napätia z neďalekej elektrárne Lichterfelde.

Podľa prevádzkovateľa siete, spoločnosti Stromnetz Berlin, sú škody rozsiahle a opravy potrvajú dlhší čas. Úplne obnovenie dodávok očakávajú do štvrtka. Spoločnosť vysvetlila, že je potrebné vykopať priekopy a natiahnuť nové káble. Práce navyše sťažuje mrazivé počasie.

Tisíce domácností bez elektriny

Celkovo v sobotu v dôsledku politicky motivovaného útoku prerušili dodávky elektriny 45 000 domácnostiam a 2 200 podnikom v štvrtiach Nikolassee, Zehlendorf, Wannsee a Lichterfelde.

Výpadok znefunkčnil pouličné osvetlenie, mobilné siete, semafory, chladiace zariadenia v obchodoch a zasiahol aj domácnosti, v ktorých odstavil kúrenie.

Útočníci sa priznali

Podpaľači s krajne ľavicovým motívom sa k činu priznali v liste, o ktorom úrady tvrdia, že je autentický. Zatiaľ však nie je jasné k akému zoskupeniu alebo frakcii útočníci patria.

Podľa zástupkyne starostu Berlína Franzisky Giffeyovej páchatelia priamo pod káble umiestili silné zápalné zariadenia. Zdôraznila, že nešlo o bežnú pyrotechniku, ktorej by káble odolali.

X X X

 Trump uvedl, že USA ‚potřebují‘ Grónsko. ‚Nedává to smysl,‘ reaguje dánská premiérka Frederiksenová

Po americkém útoku na Venezuelu vyslala administrativa prezidenta Donalda Trumpa výhrůžky řadě dalších zemí západní polokoule včetně Kuby nebo Mexika. Mimo ně se vrátila i k dřívějším výpadům proti Evropě. Konzervativní politička a manželka Trumpova poradce pro národní bezpečnost Katie Millerová na sociální síti X zveřejnila mapu s Grónskem v barvách vlajky USA. Dánsko v reakci apelovalo na respektování jeho územní celistvosti.

Donald Trump má o Grónsko dlouhodobý zájem, mluvil o tom, že je klíčové pro americkou národní bezpečnost. V neděli 4. ledna v rozhovoru s časopisem The Atlantic opět uvedl, že ho „potřebují, nepochybně“.

Grónsko bude další, píše po americkém útoku na Venezuelu manželka Trumpova klíčového poradce. Mají být Dánové nervózní? Odpovídá Jakub Lucký

Dříve ho chtěl ho koupit, ale také mluvil o tom, že by ho mohly Spojené státy převzít s využitím armády. Téma se nyní znovu objevilo po americkém útoku ve Venezuele, při němž americké speciální síly zajaly a do USA převezly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

„USA nemají právo anektovat žádnou ze tří částí Dánského království,“ uvedla v reakci na nedělní Trumpova tvrzení dánská premiérka Mette Frederiksenová. Třetí částí jsou Faerské ostrovy.

Rétoriku v noci na neděli vyeskalovala také Katie Millerová, konzervativní politička a poradkyně, v minulosti mluvčí DOGE a především manželka Stephena Millera, velmi blízkého poradce prezidenta.

Na sociální síti X zveřejnila mapu Grónska vyobrazenou v barvách americké vlajky a k ní krátký komentář o čtyřech znacích: Brzy. Tím naznačuje, co by Spojené státy mohly udělat. 

Grónský deník Sermitsiaq má její příspěvek jako hlavní zprávu na titulní straně. Reagoval na něj i dánský velvyslanec Jesper Møller Sørensen, který uvedl, že Grónsko už je součástí NATO a že Dánsko a Spojené státy jsou blízcí spojenci.

 Zmiňoval také, že Dánsko výrazně navýšilo bezpečnostní výdaje v Arktidě, protože za loňský rok přislíbilo v přepočtu 282 miliard korun českých na obranu a že Dánsko tedy společnou obranu bere vážně. Dodal také, že Dánsko očekává, že budou lidé respektovat územní celistvost Dánského království, kam Grónsko spadá.

Vztahy mezi USA a Dánskem jsou v poslední době kvůli Grónsku napjaté. USA posiluje své diplomatické vztahy na ostrově, Dánsko si kvůli tomu dokonce předvolalo velvyslance kvůli vlivovým operacím.

X X X

Rodríguezová zaplatí vyšší cenu než Maduro, pokud neudělá, co je správné, hrozí Trump

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Donald Trump v neděli večer SEČ v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že pokud viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neudělá, co je správné“, může jí potkat horší osud než Madura.

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neudělá, co je správné“, může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump.

 Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Trump i jeho ministr zahraničí Marco Rubio dávají najevo, že od zbývajících představitelů vlády v Caracasu čekají zásadní změny a splnění požadavků Spojených států. Rubio v neděli uvedl, že je budou posuzovat podle toho, jak tyto požadavky dokáží splnit.

Svržení Madura

Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Ještě v sobotu Američané dopravili zajatého Madura s manželkou do New Yorku, kde prošli nejprve v sídle Agentury pro potírání narkotik (DEA) zaevidováním a následně byli převezeni do brooklynské věznice. Očekává se, že v nadcházejícím týdnu, možná již v pondělí, předstoupí před soud, aby si formálně vyslechli obvinění za drogové delikty či spiknutí kvůli teroristické činnosti.

USA Madura, jehož prezidentskou legitimitu neuznávají, považují za vůdce Kartelu sluncí, který je na americkém seznamu teroristických organizací

Ve Venezuele mezitím nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala pravomoci hlavy státu. Soudci zatím neprohlásili Madura s konečnou platností za nepřítomného, což by vedlo k vyhlášení předčasných voleb do 30 dnů. Rodríguezová, která dříve odmítla spekulace, že uprchla do Ruska, označila Madura za jediného prezidenta země.

Venezuela doposud nezveřejnila oficiální bilanci následků amerického útoku. Deník NYT nicméně s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele napsal, že zahynulo nejméně 40 lidí, a to nejen členů venezuelských ozbrojených sil, ale také civilistů. Deník, který citoval rodinu, zmínil zabití 80leté Rosy Gonzálesové, jejíž byt ve městě Catia La Mar severně od Caracasu utrpěl zásah.

Trump v sobotu řekl, že Američané neutrpěli žádné ztráty, ale že několik vojáků bylo zraněno. NYT uvedl, že podle informací od amerických činitelů, bylo zraněno asi šest amerických vojáků. Podle New York Post je v tomto výčtu i posádka amerického vrtulníku, který při útoku venezuelská armáda zasáhla. Stroj nicméně zůstal letuschopný a misi dokončit.

X X X

 Miliardáři v Kalifornii se brání nové dani. Někteří se již přesunuli jinam

Hrozba kalifornské daně pro miliardáře vyvolává ostrou kritiku ze strany těch nejbohatších. Odpůrci opatření tvrdí, že návrh daně vyžene obyvatele s vysokým čistým jměním jinam. Společnosti dvou významných kalifornských investorů vydaly na Silvestra oznámení o založení nových poboček mimo stát.

 Kalifornská odborová iniciativa usiluje o jednorázovou pětiprocentní daň z majetku miliardářů splatnou v průběhu pěti let. Měla by přinést do státní kasy 100 miliard dolarů. Návrh zákona o dani z majetku potřebuje ještě asi 875 000 podpisů, aby se o něm v listopadu mohlo hlasovat. Některé kalifornské společnosti již oznámily na Silvestra, že otevřely nové kanceláře mimo Kalifornii, píše americký deník The Wall Street Journal.

 „Znám lidi s celkovým čistým jměním 500 miliard dolarů, kteří se před koncem roku 2025 narychlo sbalili a navždy opustili Kalifornii,“ uvedl kalifornský Investor Chamath Palihapitiya. Dodal, že by tito lidé nikdy neriskovali zabavení majetku. „Bez nich se deficit kalifornského rozpočtu jen zvětší,“ varoval. Nejmenoval ovšem žádné konkrétní osoby ani neposkytl pro své tvrzení důkazy.

Společnosti dvou významných kalifornských investorů vydaly na Silvestra oznámení o založení nových poboček mimo stát. Investiční společnost Thiel Capital uvedla, že v prosinci podepsala smlouvu o pronájmu kancelářských prostor v Miami na Floridě. Kancelář bude doplňovat stávající činnosti společnosti Thiel Capital v Los Angeles, uvedla firma.

Miliardářská daň Navrhovaná iniciativa kalifornského odborového svazu zdravotníků by uvalila jednorázovou daň ve výši 5 procent na majetek osob s čistým jměním přesahujícím 1 miliardu dolarů, které k 1. lednu 2026 žily v tomto státě. Daň by se vztahovala na majetek, jako jsou akcie, umělecká díla a práva duševního vlastnictví, nikoli na příjmy, a miliardáři by měli na její zaplacení pět let.

Společnost Craft Ventures, kterou v roce 2017 spoluzaložil poradce Trumpovy administrativy pro umělou inteligenci a kryptoměny David Sacks, informovala, že v prosinci podepsala smlouvu o pronájmu kancelářských prostor v Texasu. Spoluzakladatel Bill Lee již žije a pracuje v Austinu od roku 2022 a Sacks se do tohoto státu přesunul již na začátku měsíce.

Oba zakladatelé budou nyní pracovat v nové kanceláři v Austinu, ale ponechají své kanceláře i v New Yorku a San Francisku.

Kalifornie, coby domov mnoha titánů ze Silicon Valley a Hollywoodu, byla podle odhadů analytické společnosti Altrata v uplynulém roce domovem 255 miliardářů, což je více než kterýkoli jiný stát. Více než třetina daňových příjmů „Zlatého státu“ pochází od jednoho procenta nejbohatších.

Ne radikální, ale rozumné

„Tvrzení, že ultrabohatí utíkají, aby se vyhnuli daním, jsou často přehnaná. Desítky let výzkumu ukazují, že jejich migrace z daňových důvodů je omezená,“ říká Suzanne Jimenezová, sponzorka návrhu nového zákona.

 Návrh daně pro miliardáře, který by podle odhadů vynesl 100 miliard dolarů, je podle ní jednoduchý, jednorázový, spravedlivý a nyní proveditelný „A hlavně řeší jeden problém: hrozící federální škrty v programu Medicaid,“ dodala. Požádat ty, kteří z ekonomiky těží nejvíce, aby do kasy přispěli více – zejména na stabilizaci zdravotnických systémů – není podle ní radikální, ale rozumné.

Dokázat však kalifornskému daňovému úřadu, že již nejste rezidentem a nemusíte platit státní daně, je podle odborníků složitý proces vyžadující rozsáhlou dokumentaci a může se táhnout i dlouhé roky.

Kampaň proti návrhu

Návrh odborů vyvolal silný odpor i ze strany kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, člena Demokratické strany. Konzultanti spojení s ním nyní vedou proti tomuto opatření rozsáhlou kampaň.

Newsom podle vlastních slov obdržel četné žádosti i varování, že kalifornští miliardáři jsou připraveni zahájit několik let trvající zdlouhavé a nákladné soudní spory, pokud opatření vstoupí v platnost. Jejich jména však neuvedl.

 Kalifornský advokát Alex Spiro uvedl, že zavedení daně z majetku by mohlo vyvolat exodus miliardářů ze státu a způsobit nestabilitu trhu, pokud by byli nuceni zlikvidovat nebo snížit své podíly v podnicích, fondech rizikového kapitálu a nemovitostech, aby mohli zaplatit daňový dluh. „Klienti zůstanou v Kalifornii a budou i nadále přispívat k ekonomice, ale nezůstanou ve státě, když budou vystaveni protiústavnímu zabavení svého majetku.

Kalifornský návrh vyvolal širší veřejnou debatu mezi některými miliardáři o alternativních způsobech, jak by mohli být zdaněni. Bill Ackman, manažer hedgeového fondu se sídlem v New Yorku, označil návrh kalifornského odborového svazu v příspěvku na X tento týden za vyvlastnění soukromého majetku.

Navrhl řešení, které by mělo za cíl odstranit mezeru v zákoně známou jako „buy, borrow, die“ (koupit, půjčit si, zemřít), která umožňuje bohatým Američanům žít bez daní ze svého papírového bohatství.

Ackman navrhl daň z osobních půjček zajištěných zhodnoceným majetkem, pokud je výše půjčky vyšší než základ investice. Návrh se zaměřuje na skutečnost, že majetek mnoha miliardářů je z velké části vázán v nepeněžních investicích, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti nebo umění. Mohou si půjčit peníze proti ziskům ze svých podílů, aniž by museli prodávat podkladová aktiva a platit daně z kapitálových výnosů.

Daně pro nejbohatší vrstvu obyvatel se v posledních letech objevily v USA v různých formách, například v Massachusetts, kde voliči v roce 2022 schválili čtyřprocentní příplatek k dani z příjmů nad milion dolarů ročně.

Starosta New Yorku Zohran Mamdani nedávno uvedl,

by financoval ambiciózní program dostupnosti bydlení pomocí nových daní pro společnosti a bohaté. Takové návrhy by ovšem vyžadovaly schválení státním zákonodárným sborem, uzavírá americký deník.