Bylo to mlčky respektované pravidlo. Měl by se upřesnit volební zákon kvůli nepřiznaným koalicím? Bude o registraci některých stran a hnutí rozhodovat Ústavní soud? Stihl by to do termínu voleb? A za jakých okolností by mohly být volby zneplatněny? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl bývalý předseda Ústavního soudu, někdejší ministr spravedlnosti, místopředseda vlády a senátor Pavel Rychetský.
Přestože kandidátní listina hnutí Stačilo! porušuje zákon, neboť není označena jako listina koaliční, nepřistoupil Krajský soud v Brně ke zrušení provedené registrace. A místo toho rozhodl o zamítnutí návrhu. Znamená to, že podvádět se nemá, ale když to dělají všichni, tak to není problém?
Není to samozřejmě jednoduché, protože dosud převládal ustálený výklad, že koalice je to seskupení volebních politických subjektů, které se za koalici veřejně prohlásí a označí.
„Ústavní soud je instituce s gigantickou pravomocí. Tím více je potřeba, aby si soudci Ústavního soudu uvědomovali jistou povinnost sebeomezení,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
To bylo sice už ustálené a dalo by se říci usazené pojetí, které se uplatňovalo ve všech dosavadních volbách, současně jsme si však všichni byli vědomi toho, že je to přinejmenším jednostranný pohled.
Že je namístě přece jenom se zamyslet nad tím, co učinil podle mě velice správně Krajský soud v Brně, a to je rozhodnutí nebo posouzení ne formální, ale materiálního pojetí reality, ve které dochází k volebnímu klání.
Jsem rád, že se aspoň jeden krajský soud k podobnému kroku rozhodl. A není vcelku žádným překvapením, že to rozhodnutí bude patrně napadeno. Aspoň tak se tedy všechno jeví ze sdělovacích prostředků, že bude napadeno jedním z těch subjektů u Ústavního soudu.
Otázku, jak a kdy rozhodne Ústavní soud, samozřejmě ani není vhodné příliš široce rozvádět.
Ale osobně jsem přesvědčen o tom, že Ústavní soud, ať už přijme rozhodnutí do voleb, které nás čekají za měsíc, anebo ne, že i kdyby jej přijal, tak to rozhodnutí buď vyhlásí až po volbách, anebo i když jej vyhlásí a bude mít derogační charakter, kdy jednoznačně pojmenuje, co to je ta dosud skrytá koalice, že odloží účinnost, vykonatelnost svého rozhodnutí tak, aby již nedošlo k zásahu do voleb, které jsou těsně před námi.
Obcházení zákona
Ještě k rozhodnutí krajských soudů. Jak to, že se podle konstatování brněnského soudu stalo obcházení právní úpravy koalice ve volebním zákoně v české politické praxi běžným jevem. Stačí pro to rozhodnutí argument, že zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany?
I když jsem to rozhodnutí neviděl a neznám přesně jeho obsah, tak především to vychází ze skutečnosti, kterou zažíváme opakovaně při všech volbách do Poslanecké sněmovny, kdy skutečně různými formami se nepřizná koalice, ale na té jedné kandidátní listině prokazatelně figurují kandidáti pocházející z různých politických subjektů.
A přitom se chtějí, víme přesně proč, vyhnout zvyšování volební klauzule, která je u jednoho subjektu pětiprocentní, u dvou osmiprocentní a u těch dalších až jedenáctiprocentní.
Jinými slovy, dochází opravdu k obcházení zákona, jenže problém je trochu v tom, že k tomu dochází tak dlouho, tak často, že se to téměř stalo jakýmsi mlčky respektovaným pravidlem. Jsem rád, že se našel jeden z krajských soudů, který se rozhodl to pojmenovat. A jsem samozřejmě velice zvědavý na rozhodnutí Ústavního soudu.
Podobnými návrhy se zabývaly i soudy v jiných krajích a všude je zamítly. Podle zdůvodnění nelze krátce před samotným hlasováním zasahovat do průběhu volební soutěže, protože by tím byla zpochybněna demokratická legitimita voleb. Dá se to chápat tak, že krajské soudy stavěly zachování principu právní jistoty a předvídatelnosti práva nad dodržování zákona
I tak, připouštím, to může někdo vnímat. Ale v podstatě to, co je hlavním motivem, ať už pro toto rozhodnutí, nebo i pro řadu historicky známých rozhodnutí Ústavního soudu, je jakási, řekl bych, zdrženlivost soudní moci při zasahování do tak živé materie, jako je rozhodování občanů ve volbách.
A zde tedy soudy akceptují především to, že jakýsi zásah soudní moci do ve volbách vyjádřené vůle občanů by měl být velmi výjimečný. A hlavním principem přístupu celé soudní soustavy, jak se ukazuje, je v daném případě zdrženlivost.
A já to naprosto chápu, protože přece jenom volby, někdo říkal svátek demokracie, ale aby byly volby nějakým výrazným způsobem ovlivněny, nebo dokonce zrušen jejich výsledek rozhodnutím soudní moci, to je situace, která se může stát. Nevylučuji ji. Ale naprosto výjimečně dojde k takovému faulu, k takovému porušení, že je ohrožen samotný základ demokracie.
‚Tři právníci, pět názorů‘
Možná i proto soud vyzval zákonodárce, aby zvážili upřesnění definice pojmu koalice ve volebním zákoně, které by zamezilo vzniku skrytých koalic v budoucnu. Je tedy ten současný zákon špatně napsaný
Každý zákon, sebelepší, je výrazem vůle zákonodárce reagovat na jisté nejistoty, pochybení nebo fauly i z minulosti tak, aby k nim v budoucnosti nedocházelo. Faktem ovšem je, že zákonodárce může těžko předjímat budoucnost a všechny možné situace, a proto je dost typické a vlastní pro právní normy něco, co bych nazval mezerovitostí.
Ale to není nedostatek práva, to je naopak svým způsobem jeho výhoda, protože je zde prostor pro to, aby ty mezery mohl soud svým rozhodnutím vyplňovat, aby se tedy nemusely zákony neustále měnit, aby ten zákon měl relativně trvalý charakter, ale jeho interpretace, jeho vnímání a jeho aplikace odpovídala vývoji společnosti, ve které žijeme.
Vy už jste o tom mluvil, že soud konstatoval, že koalice nemohou být posuzovány pouze podle toho, jak samy sebe definují. Je tedy podle vás potřeba lepší a přesnější definice v zákoně?
Nepochybně se o to mohou zákonodárci snažit, ale upřímně řečeno, žádná právní norma poté, co projde oběma komorami Parlamentu, je schválena prezidentem, podepsána, nevykazuje takovou stoprocentní bezvadnost, abychom si byli jistí, že bude jenom jeden jediný, obecně přijatý, možný výklad a interpretace té normy.
Říká se: tři právníci, pět názorů. Každá právní norma totiž umožňuje, a podle mě to je dobře, různý výklad a je potřeba se držet výkladu, který odpovídá jednak hodnotovému zakotvení demokratického právního státu, ale současně i vývoji, kterým stát prochází.
Hlavní slovo má volič
Už víme, že strana Volt Česko se obrátí na Ústavní soud. Odcituji teď z jejich tiskové zprávy: „Pro spravedlnost jsme nyní ochotni jít až k Ústavnímu soudu, od něhož očekáváme, že před protiprávním chováním Stačilo! nebude zavírat oči, neboť má vyšší pravomoci.“ Je to tak? Má Ústavní soud v tomto smyslu vyšší pravomoci?
Když se podíváte na náš ústavní model, tak Ústavní soud je instituce s gigantickou pravomocí. Tím více je samozřejmě potřeba, aby si soudci Ústavního soudu uvědomovali jistou povinnost sebeomezení.
To znamená zdrženlivosti ve vztahu k ostatním ústavním institucím, protože Ústavní soud je opravdu nadán kompetencí, a je to vzor převzatý ze Spolkové republiky Německo, z jejího základního zákona z roku 1949.
Ústavní soud má kompetence, kterých je v ústavě jmenováno 14, ale z nich nejdůležitější je samozřejmě to, že má možnost zrušit rozhodnutí jakékoliv mocenské státní instituce.
Rozhodnutí parlamentu, rozhodnutí vlády, rozhodnutí prezidenta. To je výrazná kompetence. Ústavní soudci si toho jsou vědomi a nesnaží se nějakým způsobem nejen ji rozšiřovat, ale ani příliš aktivisticky naplňovat.
A právě ve vztahu k tomu, co je ten proces vyjádření volební vůle, to znamená k volbám do Poslanecké sněmovny, tam je ta zdrženlivost celé soudní soustavy, včetně samozřejmě soudu Ústavního, zcela na místě.
Protože volby má rozhodovat občan a jakmile do nich zasahuje soud, byť to je soud vrcholný, který má kompetenci dokonce zrušit výsledek voleb a nařídit, abych řekl konání nových voleb, tak přesto jsem přesvědčen, že i nadále bude platit taková uzance, taková zvyklost a zásada, že Ústavní soud bude zdrženlivý a bude mít odvahu pojmenovat nedostatky, chyby, dokonce přešlapy nebo fauly, kterých se ten či onen volební subjekt dopustil.
Současně si ale bude vědom toho, že hlavní slovo má volič a že pro rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že volby zruší, by mělo být něčím naprosto výjimečným.
Zneplatnění voleb
Ústavní expert Jan Kysela naznačil, že by se Ústavní soud mohl případem zabývat po volbách v rámci přezkumu volebních výsledků. Vidíte to podobně?
To se taky stalo takovým zvláštním pravidlem. I když je možno napadat a soudní cestou se domáhat zrušení různých kroků v dobách před volbami, včetně kandidátních listin, zatím téměř neexistují precedenty v této oblasti.
A naopak jsme svědky toho, že po každých volbách napadá ohromné množství návrhů na Nejvyšší správní soud a posléze na Ústavní soud, které chtějí nějakým způsobem zneplatnit, zrušit výsledek těch voleb.
A i v těchto případech, jak Nejvyšší správní soud, tak Ústavní soud, i když zjistí a pojmenuje fauly, ke kterým došlo, tak si je vědom toho, že to má význam pro příští chování politických subjektů, ale že zasáhnout přímo do výsledků voleb, zrušit volby, to se stane výjimečně.
Zatím se to nestalo celostátně, jenom v tom či onom volebním obvodě, kde došlo k faulu způsobem, který měl vliv na výsledek voleb v tom regionu.
A když se vrátíme k těm nepřiznaným koalicím, co by v takovém případě Ústavní soud zvažoval?
Samozřejmě nechci předjímat rozhodnutí Ústavního soudu, ale přivítal bych, kdyby se pokusil pojmenovat situaci, to znamená věnoval se materiálnímu obsahu celé té kauzy a aspoň se pokusil jasně vymezit to, kdy dochází ke vzniku koalice, i když se tak sama necítí nebo nedeklaruje.
Je dobré, když Ústavní soud tuto práci provede, protože se zdá, že se do toho dosud nikomu nechtělo, ale současně jsem přesvědčen o tom, že si bude vědom, že by to mělo mít význam a vliv jak pro příští volby, tak pro zákonodárce v té snaze upravit právní úpravu tak, aby vyvolávala méně pochybností a méně sporů.
D’Hondtova metoda
Ústavní soud ještě pod vaším vedením v únoru roku 2021 zrušil část volebního zákona kvůli pětiprocentní klauzuli pro koalice. Vybavujete si, jak to tehdy bylo?
Je trochu nepřesné. Posuzovali jsme kauzu, ve které byla, bohužel, takzvaná D’Hondtova volební klausule – to je způsob přepočítávání odevzdaných hlasů na mandáty.
Což bylo nefér vůči menším stranám.
Problém byl v tom, že D’Hondtova volební klauzule není sama o sobě protiústavní, ale v okamžiku, kdy máte stát rozdělený na nestejně velké volební obvody, docházelo k něčemu, co nemohl Ústavní soud přehlédnout.
Ve velkém volebním kraji, například v Jihomoravském kraji, bylo k získání mandátu potřeba třikrát méně hlasů než v malém Karlovarském. Výsledek byl něco, co nemůžeme nepojmenovat porušením základního ústavního principu rovnosti voleb, stejné váhy volebního hlasu.
Když máte volební systém, ve kterém hlas voliče v jednom kraji má úplně jinou váhu než v tom větším kraji, to je situace, která se musí řešit. Problém byl v tom, že se nechtělo – a Ústavní soud to v podstatě i dopředu avizoval – měnit rozdělení státu na to územně správní, usazené rozdělení na volební kraje.
Bylo nutno změnit přepočítávací volební klauzuli a podařilo se to, musím říci, v Parlamentu, dokonce ve lhůtě, kterou měl od Ústavního soudu. Od té doby už nedošlo k těmto případům, které by vyvolávaly oprávněně strach o to, že u nás máme nedemokratický volební systém.
Ústavní soud může zneplatnit volby jako krajní krok. Důsledek zrušení voleb musí být méně škodlivý než přijetí výsledků s nedostatky. Uvádí to Benátská komise v urgentní správě vytvořené na žádost Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Že by to mohlo být v souvislosti s nepřiznanými koalicemi, je asi málo pravděpodobné, že ano?
To si skutečně myslím, že – neznám situaci v ostatních státech Evropské unie, ale přece jenom si myslím, že problém koalic u nás není jednoznačně přenositelný do ostatních zemí.
Podle doporučení Benátské komise by měla být pravomoc ústavních soudů zrušit volby z moci úřední omezena na výjimečné okolnosti a jasně upravena. Je to náš případ? Teď se ptám na tu transparentní úpravu.
Upřímně řečeno, to je zbožné přání Benátské komise. Žádná právní úprava, jak už jsem zmínil, není schopná bez nejmenších pochyb postihnout všechny možné situace, které v budoucnu nastanou.
Srpen v preferencích: ve výtahu vzhůru se vezou Piráti a Motoristé. Na prvních místech klid před bouří?
Proto považuji dokonce nejen za jistou výhodu, ale jisté ocenění a kvalitu právního řádu, když ponechává prostor jak pro obecné soudy, tak pro ústavní soudy v tom, aby ty mezery dokázaly s ohledem na specifickou situaci té země nebo lokality vyplnit.
Buďto založit precedent pro budoucnost, anebo naopak jasně říci: „Toto rozhodnutí nemá precedentní charakter a není vhodné, aby se aplikovalo i pro budoucno, pro zbytek země.“
Kauza Melčák
Kdybychom se vrátili k takzvané kauze Melčák z roku 2009, kdy Ústavní soud zrušil předčasné volby do Poslanecké sněmovny, což tehdejší prezident Václav Klaus komentoval tak, že Ústavní soud prohlubuje politickou krizi a že je potřeba nově vymezit pravomoci. Ptám se, jak složité rozhodování to tehdy bylo?
Nebylo to jednoduché. Problém jsem viděl spíš v tom, jak dlouho to na Ústavním soudu leželo. Předseda Ústavního soudu – jak se mylně třeba prezident Miloš Zeman domníval – není žádný pán toho soudu, který může nařídit a uložit nejen jak, ale i kdy a dokdy má ten či onen soudce zpravodaj připravit rozhodnutí k projednání v plénu.
Víte, předseda Ústavního soudu je prostě jeden z patnácti soudců. Má stejné postavení a stejný hlas. A jestli se od ostatních něčím odlišuje, tak tím, že má navíc na starosti takové věci, aby se na tom soudě svítilo, topilo, aby mohl fungovat. Ale nemůže ovlivňovat rozhodování. To pan prezident vůbec nechápal.
V kauze Melčák to skutečně nebylo jednoduché. Pokud si dobře vzpomínám, byly tam čtyři disenty z patnácti soudců. To je docela slušný výsledek, i když každý předseda soudu je rád, když jeho soud mluví jedním hlasem navenek.
Ta kauza byla skutečně velmi choulostivá, protože ten krok zrušit volby a přimět právě zvolený Parlament, aby se jeho existence zrušila, aby poslanci podstoupili nové volby ve velmi krátké lhůtě, což je náročné i pro ty politické subjekty z hlediska kampaně a financí, to je krok skutečně naprosto výjimečný.
Tenkrát jsme ho považovali za skutečně nezbytný a nechci to rozvádět. Dodnes je tento nález včetně odůvodnění přístupný veřejnosti na webových stránkách Ústavního soudu a všichni odborníci nebo i zájemci se s ním mohou podrobně seznámit.
X X X
USA UŽ NEBUDOU ROZDÁVAT MILIARDY ZEMÍM SVĚTA, UKRAJINĚ
Trump vám už žádné peníze nedá
Spojené státy revidují svoji roli v Evropě, protože se musí uskromnit kvůli vysokému zadlužení a zároveň zdvojnásobnit úsilí, aby držely krok s Čínou.
Ve chvíli, kdy „koalice ochotných“ v Paříži vraštila čela nad reálnými možnostmi něco ovlivnit na Ukrajině a znovu zkoušela nabízet „bezpečnostní garance“, samozřejmě s podporou Spojených států, přišla z Washingtonu studená sprcha:
„Trumpova administrativa má v úmyslu zastavit dlouhodobé programy bezpečnostní pomoci pro Evropu, včetně iniciativy na opevnění východního křídla kontinentu proti potenciálnímu útoku Ruska v rámci snahy o změnu role Washingtonu v NATO,“ píše páteční Washington Post na základě šesti lidí obeznámených s touto záležitostí.
To je možná důvod, proč se na pařížských jednáních na chvíli objevil i Steve Witkoff, Trumpův zvláštní vyjednavač pro uzavření míru Ruska s Ukrajinou. Pobyl tam prý dvacet minut, než zase odjel. Za tu dobu se dá říci leda: „Řekněte tomu pánovi, že pan Trump už mu nic nedá,“ jak zní slušná formule vyjednávání o finančních otázkách použitá feldkurátem Katzem prostřednictvím Švejka. Tím pánem by teď byl ukrajinský prezident Zelenský, ale utře nejen on.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přistoupil ke složité situaci svým typickým způsobem, když slíbil, co by v danou chvíli všichni přítomní chtěli. Po skončení pařížské schůzky „koalice ochotných“ novinářům sdělil, že 26 zemí je připraveno přispět k zárukám, včetně vojenských jednotek a že „podpora USA pro tato opatření bude finalizována v nejbližších dnech,“ informuje Bloomberg. Jak však agentura dodává, Bílý dům se k této záležitosti nevyjádřil…
Spojenecké jednotky by mohly být přítomny „na zemi, na moři nebo ve vzduchu“ jako součást dohody, řekl Macron novinářům po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tato síla nechce – ani nemá za cíl – vést jakoukoli válku proti Rusku,“ ubezpečoval Macron.
To by ovšem záleželo na tom, zda by se jí to podařilo dost přesvědčivě vysvětlit. V pátek na Východním ekonomickém fóru v ruském Vladivostoku Putin prohlásil, že pokud se na Ukrajině objeví západní vojáci, „zejména během současných nepřátelských akcí, budeme vycházet z toho, že budou legitimním cílem pro zničení“, píše Bloomberg. „Ale pokud budou přijata rozhodnutí, která povedou k míru, k dlouhodobému míru, pak prostě nevidím žádný důvod, proč by měli být na ukrajinském území,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz byl opatrnější, když si v pátek povzdechl v rozhovoru pro YouTube kanál své konzervativní strany, že Evropa nemá dostatečný vliv, aby donutila Rusko ukončit válku na Ukrajině, poté co USA nadále otálejí s poskytnutím bezpečnostních záruk nebo dohodou o sankcích.
„V současné době nejsme schopni vyvinout dostatečný tlak na Putina, aby ukončil tuto válku,“ řekl Merz v pátek v rozhovoru pro kanál své konzervativní strany na YouTube. „Jsme závislí na americké pomoci.“ Zároveň uvedl, že země jako Čína, Indie a Brazílie uzavírají s Ruskem nová partnerství.
Donald Trump již dříve vyloučil vyslání vojsk na Ukrajinu, ale slíbil poskytnout určitou formu podpory, včetně zpravodajských informací a letecké podpory. Možná. Čerstvá zpráva o chystané revizi role Spojených států v Evropě, tak tato očekávání značně redukuje.
Washington Post píše, že přesun americké pozornosti jinam by měl dopad také na vojenskou pomoc v hodnotě stovek milionů dolarů, na kterou spoléhají někteří z nejzranitelnějších členů Aliance. „Znepokojilo to spojence USA, kteří se snaží pochopit politiku administrativy vůči Evropě a jejímu hlavnímu protivníkovi v Kremlu poté, co prezident Donald Trump, dychtivý po dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině, zachránil svého rtuťového vůdce Vladimira Putina z diplomatické izolace. Američtí zákonodárci jsou tímto krokem zmateni,“ píše WP vytříbeným stylem.
„Rusům skutečně záleží jen na amerických dolarech, amerických jednotkách a americké vlajce,“ řekl podle stejného zdroje nejmenovaný evropský představitel, který se obává, jaký signál by takové snížení americké pomoci vyslalo Moskvě. Stejně jako ostatní, mluvil pod podmínkou anonymity, neboť jde o citlivé záležitosti.
Ale Trump si už osvojil Macronovy triky, a tak z prohlášení Bílého domu se dozvídáme, že jeho krok k omezení bezpečnostní pomoci byl „koordinován“ s Evropany. Jak sděluje, klade „dlouhodobý důraz na zajištění toho, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu.”
Nejen Bílý dům, ale také Pentagon vysílá smíšené signály, uvedlo podle WP několik lidí obeznámených s touto záležitostí. Ministr obrany Pete Hegseth se v červenci setkal s vůdci tří pobaltských zemí, které hraničí s Ruskem — Estonskem, Lotyšskem a Litvou — a ocenil jejich snahu o zvýšení výdajů na obranu. V zákulisí však byl politický úřad ministerstva obrany agresivní ve snaze ukončit některé podpůrné programy.
V Kongresu vedeném republikány, kde je podpora NATO a Ukrajiny stále silná, se štáby poslanců potýkají se zmatkem nad plány administrativy. Poradce Senátu uvedl, že Ministerstvo obrany neposkytlo zákonodárcům briefing k této otázce, navzdory žádostem, aby tak učinily.
Z rozsáhlé analýzy WP se dozvídáme, že David Baker, šéf Pentagonu pro Evropu a politiku NATO, informoval skupinu evropských vojenských činitelů o uvedeném rozhodnutí až koncem minulého týdne a přisuzoval to posunu priorit v rámci administrativy, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.
Baker je úzce spojen s šéfem politiky Pentagonu Elbridgem Colbym, který dlouho tvrdil, že Spojené státy nemohou udržet svou současnou úroveň podpory pro Evropu a zároveň zdvojnásobit úsilí o odrazení Číny v Pacifiku. To je naléhavá obava sdílená napříč Washingtonem, protože vojenská síla Pekingu rychle roste. Američtí představitelé uvedli, že zvýšená pozornost Trumpovy administrativy věnovaná bezpečnosti hranic a obraně vlasti je spolu s Čínou hlavním důvodem k ukončení evropského bezpečnostního financování.
Mezi programy, které mají být pozastaveny, je také Baltic Security Initiative, která měla třem pobaltským zemím poskytnout peníze na vojenskou infrastrukturu a výcvik. Otázka bezpečnostní pomoci však nedostala větší prostor během setkání amerického ministra obrany Hegsetha s pobaltskými ministry obrany. Ti snažili se prosadit, aby Spojené státy udržovaly přítomnost vojsk v jejich zemích a považovali to za mnohem důležitější odstrašující prostředek proti Rusku.
Během středeční návštěvy polského prezidenta v Bílém domě Trump řekl, že Spojené státy nestáhnou vojáky z Polska, i když připustil, že jinde o tom administrativa uvažuje. „Pokud něco,“ řekl Trump, “ dáme tam víc.”
Víc? Peníze nejsou. Kongres se znovu noří do zběsilého vyjednávání o federálním rozpočtu, protože když se nic neudělá, americká vláda za měsíc zavře krám. Ono se nakonec něco udělá, naposledy to bylo dokonce pár minut po půlnoci, kdy měla spadnout klec, ale Bílý dům musí projevit hodně dobré vůle, aby získal pár váhajících Demokratů a pokrotil opozici ve vlastní straně.
Ještě důležitější je však ono prohlášení stratéga ministerstva obrany Colbyho, že obava z rostoucí vojenské moci Číny patří k hlavním prioritám. Pekingská vojenská přehlídka k 80. výročí ukončení 2. světové války názorně ukázala před očima celého světa, že Čína je jiný soupeř než ještě před pěti lety.
Tady dám pár slov čínského komentátora Victora Gao, jak je tlumočila internetová The China Academy:
Celosvětová pozornost této přehlídky se nepochybně soustředila na raketové systémy. Mezi vystavenými raketami byly jak konvenční taktické, tak strategické zbraně, přičemž mnoho modelů bylo veřejnosti představeno poprvé. Otevřené vystavení těchto nejmodernějších raket má hluboký význam:
Za prvé slouží jako účinný odstrašující prostředek pro síly, které mají vůči Číně zlé úmysly. Dosah našich raket pokrývá všechny úhly, od raket krátkého doletu o délce několika set kilometrů, přes rakety středního a dlouhého doletu o délce několika tisíc kilometrů, až po mezikontinentální rakety, které nám dávají globální údernou schopnost.
Za druhé, tyto rakety se mohou pochlubit nejen dlouhým doletem, vysokou rychlostí a různorodými trajektoriemi, ale co je ještě důležitější, jsou vybaveny schopností MIRV. Jedna raketa může vypustit několik, dokonce desítky hlavic, z nichž každá zasáhne jiný cíl. Ať už jsou vybaveny konvenčními nebo nekonvenčními hlavicemi, takové systémy jsou pro současné obranné systémy extrémně obtížně zachytitelné. Navíc zahrnují různé odpalovací platformy a typy cílů – země-země, země-loď, odpalované z ponorek – které společně tvoří kompletní a koordinovanou „válečnou síť“.
Povaha budoucího válčení již nespočívá v tancích, dělostřelectvu nebo dronech, které jednotlivě defilují na náměstí Tchien-an-men. Důraz je kladen na vysoce integrovaný systém „pět v jednom“, který propojuje vesmírné, vzdušné a pozemní síly, námořní povrchové lodě a ponorky do jedné souvislé sítě. K tomu je navíc zabudována elektronická válka, protiopatření proti elektronické válce a rozsáhlá integrace umělé inteligence. Moderní zbraně se vyvinuly v bojové uzly řízené daty a již nejsou zbraněmi na jedno použití, které fungují izolovaně.
Nejvíce mě zaujalo, že každá část výzbroje, kterou jsme dnes viděli, je skutečně zbraní světové třídy s výraznými čínskými charakteristikami. Ještě důležitější je, že veškerá čínská výzbroj, konvenční i nekonvenční, byla zcela vyvinuta v tuzemsku. To je v ostrém kontrastu s mnoha zeměmi, které jsou stále závislé na zahraničních technologiích nebo zahraničních poradcích. Čínská obranná výzbroj je ze 100 % vyvinuta, navržena a vyrobena v Číně – to je nejdůležitější bod,“ konstatuje Victor Gao.
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Ministerstvo obrany i války. Trump přidal Pentagonu druhý název jako symbol síly
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nařízení, kterým ministerstvu obrany udělil druhotný název ministerstvo války. Po podpisu v Oválné pracovně Bílého domu, který živě přenášely zpravodajské televize, Trump prohlásil, že změna symbolizuje americké vítězství a americkou sílu.
Americké ministerstvo války založil v roce 1789 prezident George Washington. V roce 1947 ho prezident Harry Truman reorganizoval a v roce 1949 byl úřad přejmenován na ministerstvo obrany.
„Je to poselství o americké síle,“ odpověděl Trump na otázku novinářů, co změna názvu představuje.
Trump už na konci srpna vysvětlil, že návrat k původnímu názvu bude odkazovat na americkou historii vítězství, kterou označil za neuvěřitelnou. Trump tehdy také prohlásil, že změna se všem velmi líbí.
Server The Hill připomenul, že Trump již dříve o americkém ministrovi obrany Peteu Hegsethovi hovořil jako o ministru války. Hegseth nyní označení funkce ministr války může používat s titulem ministr obrany. Změnu Hegseth podpořil a na zasedání vlády na konci srpna Trumpovi řekl, že změna názvu bude návratem k válečnickému étosu boje za vítězství.
Trumpovi příznivci v Kongresu již navrhli právní předpis, který změnu názvu ministerstva obrany na ministerstvo války zakotví do zákona. Pravomoc zřizovat, rušit a přejmenovávat federální ministerstva je totiž v pravomoci Kongresu USA.
X X X
Ženám se nepomáhá. Afghánky zůstávají pod sutinami, muži se jich nesmí dotknout
Islamisté z hnutí Tálibán po devastujícím zemětřesení na východě Afghánistánu žádají svět o pomoc. Sami ji však mnoha zasaženým upírají – ženám. Ty popisují, že je mužští záchranáři odmítají ošetřit, zraněným Afghánkám nepomohou ani v nemocnicích, protože tam chybějí lékařky. A muži se jich kvůli zavedeným zákazům nesmějí dotknout. Ze stejného důvodu ženy podle svědků zůstávají pod sutinami.
„Nejsou tu žádné lékařky. A já jsem zraněná na místech, která mužským lékařům nemůžu ukázat,“ říká mladá Afghánka Sola, jež se po zemětřesení probudila až v nemocnici. Neví, jak se tam dostala, ale když nabrala vědomí, řekli jí, že při otřesech zemřelo osm jejích příbuzných.
Včetně mužů, což je v dnešním Afghánistánu neřešitelný problém. „Měla jsem rodinu a dům, ale teď netuším, kam půjdu nebo co budu dělat,“ naříká žena. Její štěstí v neštěstí je fakt, že alespoň skončila v nemocnici. Mnohé její krajanky se nedočkaly lékařské pomoci, přestože zdravotníci přijeli až k nim. To je případ třeba devatenáctileté Bibi Ajšaové.
„Nahnali nás do rohu a zapomněli na nás,“ říká devatenáctiletá dívka. První týmy záchranářů se do její vesnice dostaly zhruba šestatřicet hodin po nedělním zemětřesení. Nebyla mezi nimi však žádná žena – a podle extrémního výkladu islámského práva šaría, jejž v zemi razí vládnoucí Tálibán, se muži a ženy, kteří nejsou příbuzní nebo v manželském svazku, nesmějí dotýkat.
Byť na dostupných fotografiích lze vidět i situaci, kdy mužský lékař ošetřuje zraněnou seniorku, v Bibině vsi ve východní provincii Kunar záchranáři přispěchali na pomoc jen mužům a dětem. Mladá Afghánka spolu s dalšími různě zraněnými dívkami a ženami zůstala napospas. Nikdo se jich ani nezeptal, zda něco nepotřebují.
Svědci reportérům listu The New York Times (NYT) popsali, že některé ženy kvůli tálibánským zákazům také zůstaly pod sutinami. „Jako by byly neviditelné,“ vypráví dobrovolník Tahzíbulláh Muhazeb, který přijel pomáhat do zasažené provincie. „Muži a děti byli ošetřeni první, ale ženy seděly bokem a čekaly,“ pokračuje.
Líčí, že se mužští členové lékařských týmů zdráhali vytahovat ženy z trosek. A to až do té míry, že pokud nikde kolem nebyl mužský příbuzný zesnulé oběti, drželi ji jen za oblečení, když ji vyprošťovali. Na kůži ženám mohou sahat jen nejbližší členové rodiny nebo manžel. Podle lékařky z Kábulu, jež mluvila s novináři, jsou přitom v odlehlých oblastech často jen porodní báby nebo zdravotní sestry. A v některých regionech ani ty.
A naopak ženy-záchranářky, pokud už se někde objeví, nesmějí sahat na cizí muže. Během léčby raněných však jde o minuty. Uvězněné a zraněné Afghánky tak často musely počkat na pomocnou ruku žen z okolních vesnic. Ani čtyři dny po otřesech do Bibiny vesnice nepřijela jediná záchranářka. Dívka strávila tři noci pod širým nebem.
Kvůli dešti se nedostala ani k manželovi, který pracuje v jiném městě. „Bůh zachránil mě i mého syna. Ale po té noci jsem pochopila, že být ženou tady znamená, že budeme vždy poslední, koho si všimnou,“ dodává. Také podle Rádia Svobodná Evropa byl nepoměr ošetřených žen a mužů znát. Přestože většina obětí jsou údajně ženy a děti, v jedné z nemocnic v provincii Kunar měli na lůžkách sedmašedesát mužů a pouze třináct žen.
„Má žena potratila, nejsou tu léky ani doktorky“
„Když zemětřesení začalo, má žena právě rodila a šlo to velmi špatně. Teď je ve vládní nemocnici, ale vůbec se nezotavila a je na tom stejně jako předtím. A to proto, že tu nejsou žádné doktorky ani léky,“ popsal pro Radio Azadi jeden z místních mužů s tím, že jeho žena v důsledku zanedbané péče potratila.
Tálibán po svém návratu k moci zakázal ženám mimo jiné chodit do školy a studovat – kromě prvních pár ročníků základní školy – a vypudil je z většiny profesí. Ženy nesmějí bez mužského doprovodu vycházet z domu a za porušení zákazu jim hrozí veřejné zbičování. Na veřejnosti nemají mluvit a pokud už jsou doma, ideálně by je cizí muž neměl vidět ani oknem. Za čtyři roky u moci musejí tálibánci řešit už třetí zemětřesení – a i během minulých dvou dopadaly následky otřesů výrazně víc na ženy.
Nová realita se promítla i do práce neziskových organizací na místě. Jejich afghánské pracovnice totiž čelily tak silnému obtěžování a vyhrožování, že jim jejich nadřízení nařídili pracovat dočasně z domova. Chybějící síla se pak nepřekvapivě promítá i do zvládání následků přírodních neštěstí, obzvlášť tak silných, jako bylo toto zemětřesení. Zemřelo už nejméně 2 200 lidí.
Mluvčí afghánského ministerstva zdravotnictví podle NYT přiznal, že žen je mezi záchranáři přímo ve zdevastovaných oblastech nedostatek. „Ale v nemocnicích v Kunaru, Nangarháru a Laghmánu pracují největší počty ženských lékařek a zdravotních sester, speciálně proto, aby mohly ošetřit oběti zemětřesení,“ tvrdil.
Východ Afghánistánu v rozmezí dvanácti hodin zasáhly další dva otřesy. Jedno z nejničivějších zemětřesení o síle šest v noci na pondělí SELČ zaznamenaly provincie Kunar, Laghmán a Nangarhár. Epicentrum bylo necelých 30 kilometrů od města Dželálábád a ohnisko v hloubce deseti kilometrů. V úterý následovaly další otřesy o síle 5,5, ve čtvrtek o síle 6,2 a v pátek o síle 5,4.
Po čtvrtečních otřesech v Nangarháru skončilo v nemocnici třináct lidí, z nichž tři zůstávají hospitalizováni ve stabilním stavu. Vzhledem k tomu, že domy se v oblasti stavějí převážně z hlíny, kamene a dřeva, žijí někteří lidé v Kunaru ze strachu před otřesy ve stanech nebo pod širým nebem.
Záchranné práce podle místních brzdí uvolněné kameny a zemina, které znemožnily přístup do některých těžce postižených vesnic. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před rizikem a šířením nemocí kvůli přeplněným uprchlickým táborům, zdravotně závadné vodě a špatnému nakládání s odpadem. Křehký systém zdravotní péče navíc zatěžuje příliv Afghánců, které nedávno deportoval sousední Pákistán.
Tálibán, kvůli němuž prakticky vyschl proud zahraničních financí pro jednu z nejchudších zemí světa, mezitím požádal o mezinárodní pomoc. Tu už poslaly anebo přislíbily například Spojené arabské emiráty, Indie, Čína a Rusko, ale i Velká Británie a Evropská unie. Spojené státy poslaly „upřímnou soustrast afghánskému lidu“, o materiální pomoci však z jejich strany dosud nic konkrétního nepadlo.
X X X
Nárazníkovou zónu na Ukrajině by mohly hlídat USA. Vojáci by byli i z Bangladéše
Spojené státy by se mohly ujmout vůdčí role v monitorování rozsáhlé nárazníkové zóny na Ukrajině, jež by po případném uzavření mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem sloužila jako ochrana země před Ruskem. Uvádí to stanice NBC News s odvoláním na čtyři informované zdroje, podle kterých o plánu diskutují vojenští představitelé spojenců Ukrajiny včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by zahrnovala rozsáhlou demilitarizovanou oblast na území Ukrajiny, jejíž hranice zatím nejsou vymezeny. Spojené státy by na zónu dohlížely mimo jiné vzhledem ke svým technologickým schopnostem. Do monitorování by nasadily drony, satelity a další zpravodajské prostředky. Zapojily by se i další země, se kterými by USA dohled koordinovaly.
Nejméně jedna země, která není členem Severoatlantické aliance, by mohla na zabezpečení nárazníkové zóny poskytnout své vojáky. Podle zdrojů obeznámených s plánem by se mohlo jednat například o Saúdskou Arábii či dokonce Bangladéš, uvedl web NBC News. Na Ukrajině podle těchto zdrojů nebudou nasazeny američtí vojáci.
Jelikož by ruský prezident Vladimir Putin musel souhlasit s jakýmkoliv plánem na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a zapojení NATO vnímá jako problematické, tvůrci plánu se chtějí vyvarovat nasazení sil zemí Aliance, uvedly zdroje NBC News.
Místo toho by část bezpečnostních záruk poskytly země, které nejsou členy NATO. Ukrajina by rovněž s jednotlivými spojenci uzavřela bilaterální dohody, které by Kyjevu poskytly bezpečnostní záruky bez nutnosti spustit článek 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně, jenž považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.
Plán vznikl po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce v polovině srpna. Summit měl vést k dalším rozhovorům včetně přímých jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským vůdcem, avšak pokrok směrem k mírové dohodě od té doby vázne. Spojenci Ukrajiny přesto pracují na možných bezpečnostních zárukách, které jsou vnímány jako klíčové pro dosažení míru.
X X X
Trump chtěl odposlouchávat Kima, do KLDR poslal SEALs. Mise skončila fiaskem
Příslušníci speciálních sil amerického námořnictva zastřelili v roce 2019 skupinu civilistů při neúspěšné operaci v Severní Koreji. Napsal to dnes deník The New York Times (NYT) s tím, že misi za svého prvního funkčního období schválil prezident Donald Trump. Cílem přísně utajované akce bylo nastražit zařízení, které by umožnilo odposlech severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Armáda operaci svěřila jednotce SEAL Team Six, jejíž členové v roce 2011 v Pákistánu zabili šéfa sítě Al-Káida Usámu bin Ládina. Příslušníci jednotky se měsíce připravovali s vědomím, že každý jejich krok musí být dokonalý. List NYT o misi píše s odvoláním na dvě desítky amerických vládních představitelů, členů Trumpovy první administrativy a současné i bývalé vojenské představitele obeznámené s incidentem, který zůstává klasifikován jako utajovaný.
Když se příslušníci americké elitní jednotky na začátku roku 2019 u severokorejského pobřeží vynořili v noci z moře v neoprenových oblecích a s brýlemi pro noční vidění, mise se začala hroutit. Když Američané vystoupili na opuštěný břeh, na vodě spatřili světla severokorejské lodě. Na palubě byli dva až tři lidé, uvedly zdroje NYT. Jeden člen posádky skočil do vody. Příslušníci takzvané Šestky se obávali, že byli spatřeni, a posádku lodě včetně muže ve vodě zastřelili.
Zabití Severokorejci byli zřejmě civilisté, kteří se potápěli pro mušle. Američané jejich těla hodili do moře, aby je nenašly úřady. Plíce přitom propíchli noži, aby těla klesla ke dnu, píše NYT. Komando poté misi ukončilo, aniž by odposlouchávací zařízení nastražilo.
Spojené státy ani Severní Korea operaci z roku 2019 nikdy oficiálně nepotvrdily ani o ní nic nenaznačily, píše NYT. Trumpova administrativa neinformovala klíčové členy Kongresu, kteří dohlížejí na zpravodajské operace, čímž podle listu mohla porušit zákon.
Operace byla podle listu pouze částí snahy amerických vlád zjistit více o dění v Severní Koreji a omezit její jaderný program. Od posledního setkání Trumpa s Kim Čong-unem v roce 2019 jednání selhala a Severní Korea pokračuje ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket.
X X X
V Německu 3 miliony nezaměstnaných
V Německu, největší evropské ekonomice, počet nezaměstnaných překročil 3 miliony, oznámil Federální úřad práce. Je to poprvé za deset let, co toto číslo dosáhlo tak vysoké úrovně. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti zůstala na 6,3 %.
Šéfka Federální agentury práce Andrea Nahlesová v komentáři uvedla, že trh práce je stále poznamenán ekonomickým zpomalením posledních let.
Německo se již nějakou dobu potýká s přetrvávající ekonomickou slabostí. Země se potýká s rizikem dalšího hospodářského poklesu. Cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem by mohla německou ekonomiku dotlačit k třetímu roku bez růstu v řadě, což je historicky bezprecedentní situace.
Navzdory dočasnému zlepšení měsíčních statistik zůstává nezaměstnanost výrazně vyšší než v období před pandemií. Index zaměstnanosti Ifo, který odráží náladu na trhu práce, klesl v srpnu na 93,8 bodu z 94,0 bodu v červenci. „Trh práce je stále v krizi,“ řekl Klaus Wohlrabe, vedoucí výzkumu v institutu Ifo. „Stagující ekonomika nutí firmy činit velmi opatrná rozhodnutí o plánování pracovní síly.“
Německo zaznamenává pokles hrubého domácího produktu již druhý rok po sobě. Odborníci upozorňují, že údaje o zaměstnanosti obvykle reagují na ekonomické změny se zpožděním, takže letošní pokles HDP ve druhém čtvrtletí naznačuje možnost dalšího oslabení trhu práce v nadcházejících měsících, server vasevec.cz
X X X
Nová obvinění v moravskoslezské zakázkové kauze jsme očekávali, říká advokát stíhaného exnáměstka
Elitní kriminalisté informovali ve čtvrtek o obvinění dalších lidí a firem v rámci moravskoslezské zakázkové kauzy. V ní stíhají také bývalého náměstka hejtmana Jakuba Unucku. Podle jeho advokáta Petra Séma ale nejde o překvapivý krok a pro stíhaného bývalého politika nic nemění. „S policií klient spolupracuje. Nástroje, které právní řád umožňuje v takové situaci použít, nevyužije,“ dodává.
„Nejde nyní o žádné nové nebo jinak překvapivé procesní úkony policie, naopak jde spíše jen o očekávané a dlouho dopředu avizované zpřesnění skutkových okolností a s tím související právní kvalifikace,“ reagoval advokát Petr Sém na dotaz serveru iROZHLAS.cz, jak se jeho klient – stíhaný exnáměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka – dívá na posun v krajské zakázkové kauze.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve čtvrtek informovala, že v kvůli ohýbaným zakázkám obvinila další osoby.
V kauze už tak celkem figuruje osm lidí a tři firmy. Mimo jiné se má týkat i dvou krajských příspěvkových organizací – Moravskoslezského energetického centra a Správy silnic Moravskoslezského kraje – a reklamní agentury Marvio agency.
Exnáměstek Unucka si obvinění vyslechl v první vlně již před rokem. Policisté ho aktuálně stíhají na svobodě. „S policií klient spolupracuje a žádné nástroje, které právní řád umožňuje v takové situaci použít, nevyužije,“ doplnil k novým obviněním za exnáměstka jeho obhájce.
Zakázková kauza
Že mají nová obvinění s moravskoslezskou zakázkovou kauzou z loňského léta souvislost, potvrdil serveru iROZHLAS.cz už ve čtvrtek pověřený evropský žalobce (EPPO) Vít Koupil. Ten případ dozoruje proto, že část marketingových smluv, o které v případu také jde, byla financovaná z evropských dotací.
Podle vyšetřovatelů mělo k „ohýbání“ zakázek docházet mezi lety 2022 a 2023. Obvinění si měli nastavovat podmínky tendrů tak, aby je vždy získala předem vybraná společnost. „Ta měla následně jako odměnu za přidělení těchto zakázek vyplácet úplatky v řádu stovek tisíc korun,“ přiblížil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Policisté zasáhli na začátku října 2024, obvinili pět lidí – včetně zmíněného exnáměstka – a jednu společnost. Po roce stíhání rozšířili na tři právnické osoby a osm lidí, kterým hrozí tresty od pěti do deseti let vězení. „Obvinění čelí trestnímu stíhání pro trestné činy spojené s veřejnými zakázkami, podplacením a přijetím úplatku i dotačními podvody,“ doplnil mluvčí Ibehej.
Desetileté vězení hrozí podle kriminalistů právě bývalému náměstkovi hejtmana Unuckovi.
Stíhaný politik byl od roku 2016 náměstkem postupně tří moravskoslezských hejtmanů zvolených za ANO. V gesci měl nejprve chytrý region a dopravu, následně průmysl, energetiku a chytrý region. Vloni na post rezignoval v souvislosti se snahou o získání krajské dotace pro sebe a manželku.
Od roku 2010 do roku 2017 byl také místostarostou Klimkovic na Ostravsku. Hejtmanství k aktuálnímu vývoji serveru iROZHLAS.cz napsalo, že stále poskytuje orgánům činným v trestním řízení kvůli kauze maximální součinnost.
X X X
VINOHRADSKÁ NEMOCNICE V PRAZE BEZ ŘEDITELE
Další fakultní nemocnice je bez šéfa. Na Vinohradech řeší neplatné smlouvy za desítky milionů
Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jan Votava v pátek ráno rezignoval na svou funkci. Radiožurnálu to potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09, ve sněmovních volbách kandiduje za Spolu). „Přijal jsem rezignaci ředitele FN Královské Vinohrady, který tak učinil z osobních důvodů,“ uvedl ministr.
Votavově konci, jak zjistil Radiožurnál, ale předcházela manažerská pochybení. Jedním z těch nejzásadnějších je nezákonné (ne)zveřejňování smluv v registru.
Vinohradská nemocnice se snaží neplatné smlouvy za desítky milionů korun nahradit novými dohodami s dodavateli.
Podle informací redakce kontroloři z ministerstva objevili i další manažerská selhání.
V dubnu letošního roku, jak zjistil Radiožurnál, přišel na ministerstvo zdravotnictví anonymní dopis nadepsaný „Zmanipulovaná výběrka ve FNKV Praha 10“. Pisatelé – podle anonymu trojice pracovníků ředitelství nemocnice – v něm upozorňovali mimo jiné na podezřelé zadávání veřejných zakázek.
Ještě ten měsíc se na Vinohrady vydali ministerští kontroloři. Kvůli informacím z anonymního udání a také tomu, že v únoru praskla korupční bublina kolem šéfa Motola Miloslava Ludvíka, dostali od vedení resortu za úkol celkovou kontrolu vinohradské nemocnice: měli projít smlouvy, zakázky či odměny.
Neplatné smlouvy
Zatím zjistili, že má nemocnice problémy mimo jiné se zveřejňováním uzavřených smluv. Nakupovala léky, přístroje nebo zdravotnický materiál a řešila rekonstrukci, například klimatizaci, omítky či nové čerpadlo, smlouvy k tomu ale zveřejňovala v rozporu se zákonem. Některé obsahovaly chyby, velká část z nich se v registru neobjevila ani po třech měsících od uzavření. To znamená, že jsou smlouvy celkem za desítky milionů automaticky neplatné.
Kvůli tomu se nemocnice bezdůvodně obohatila o to, co jí firmy dodaly. A společnosti se na druhé straně bezdůvodně obohatily o vyplacené peníze. Tuhle situaci se teď nemocnice snaží narychlo řešit dohodami o vypořádání bezdůvodného obohacení.
Pohled do registru smluv, které za poslední dobu zveřejnila Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Od začátku srpna jich uzavřela víc než 140 a nezveřejnění v nich vysvětluje „administrativním pochybením“. „Každá smluvní strana prohlašuje, že se neobohatila na úkor druhé smluvní strany a jednala v dobré víře,“ stojí ve smlouvách.
Mluvčí nemocnice Tereza Romanová v pátek odpoledne také uvedla, že Votava skončil z osobních důvodů. Zjištění kontroly ale odmítla komentovat s tím, že ještě neskončila, žádné závěry nevznikly, a není se tak s čím seznamovat.
Problémy s nezveřejňováním smluv jsou podle ní „předmětem probíhajícího šetření, ke kterému v tuto chvíli nejsme oprávněni se vyjadřovat“.
Podle právníka Lukáše Krause z neziskové organizace Lobbio, která bojuje za větší transparentnost, je takový přístup těžko pochopitelný. „V průběhu několika let nemocnice opakovaně porušovala své zákonné povinnosti, opomíjela uveřejňovat četné desítky smluv a teprve v posledních dnech se tato pochybení snaží napravit desítkami dohod o vypořádání bezdůvodného obohacení. Nejsem si jistý, zda argumentace administrativním pochybením je v tomto případě dostačující,“ upozorňuje odborník.
A doplňuje, že by mělo „vedení nemocnice toto zarážející porušení zákonných povinností osvětlit“. „Zavání to přinejmenším manažerským selháním. V takovém rozsahu jsem se ještě s takovým opakujícím se porušením uveřejňovací povinnosti v registru nesetkal.“
Kvůli zmíněným manažerským selháním Votavovi hrozilo, že ho ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odvolá, nakonec ale ředitel v pátek ráno sám rezignoval. „Přijal jsem rezignaci ředitele FN Královské Vinohrady, který tak učinil z osobních důvodů. Vedením nemocnice jsem dočasně pověřil ředitele odboru přímo řízených organizací MZD Jana Michálka, který ji povede do jmenování ředitele vzešlého z výběrového řízení,“ uvedl ministr pro Radiožurnál.
Nástup po Arenbergerovi
Kardiochirurg Votava pracuje ve vinohradské nemocnici od roku 1995, od dubna 2007 se stal náměstkem pro léčebnou péči a o patnáct let později ředitelem po konci Petra Arenbergera.
Po dvouměsíčním provizoriu ho do čela doporučila devítičlenná výběrová komise. „Chci, aby byly ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nastaveny jasné řídicí struktury. Předpokládám, že pan ředitel provede revizi v managementu organizace a obklopí se spolupracovníky, kteří mu pomohou realizovat jeho úkoly,“ uvedl před jmenováním v tiskové zprávě ministr Válek.
Votava je už druhým ředitelem velké pražské fakultní nemocnice, který letos skončil. V roce 2023 hospodařila vinohradská nemocnice s náklady 7,60 a výnosy 7,96 miliardy korun, vykázala tak kladný hospodářský výsledek 355 milionů korun. V roce 2022 měla téměř 2900 zaměstnanců, z toho 525 lékařů. Počet hospitalizovaných se blížil 35 tisíc.
Razie v Motole
V únoru ministra Válek odvolal šéfa Motola Miloslava Ludvíka po policejní razii, kterou vyvrcholilo několikaleté vyšetřování podezření na korupci.
Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský se podle detektivů nechali uplácet od různých dodavatelů nemocnice, ať už zajišťovali stavební zakázky, úklidové služby, nebo pronájem bistra. Takhle získané peníze jim měl pomáhat prát vlivný advokát Miroslav Jansta.
V kauze policie stíhá 18 lidí, kteří čelí obvinění za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo za poškození finančních zájmů Evropské unie. Hlavním podezřelým hrozí 12 let vězení.XD XX
X X X
Stát zaplatí za každý bitcoin „odškodné“ přes 300 tisíc, dohromady desítky milionů
Je to jednoduchá dohoda: stát vrátí lidem, kteří si od něj koupili „špinavé“ bitcoiny, peníze, jež zaplatili. Navíc jim vyplatí rozdíl mezi cenou, kterou zaplatili a kterou by kryptoměna měla dnes. Pro představu, nyní to vychází okolo 300 tisíc korun za každý bitcoin, dohromady desítky milionů korun, zjistil portál iDNES.cz.
Jeden z prodejů má proběhnout už během pátku, další a klíčový pak příští pátek 12. září. Redakce to zjistila ze znění uzavřených dohod s kupujícími, které má k dispozici. Premiér Petr Fiala přitom v uplynulých dnech odmítl jejich detaily komentovat.
Stát v dubnu a květnu prodával bitcoiny, jež mu daroval měsíc předtím kontroverzní podnikatel Tomáš Jiřikovský, který je dnes ve vazbě a obviněn z praní špinavých peněz. Bitcoiny zajistila policie, a tak s nimi kupující nemohli nijak nakládat. Stát se s nimi proto domluvil, že jim vrátí peníze.
Zaplatil 216 milionů korun za bitcoiny, které nemá, dále pak kauce a zálohy za další vyhrané bitcoiny za 114 milionů korun. A se státem se teď domluvil, že smlouvy na 105 nedodaných bitcoinů ruší a stát mu za ně vrátí peníze.
x x x
Arenbergerova klinika ztratila počítač s intimními fotkami 1800 pacientů. Exministr kritiku odmítá
Exministr zdravotnictví za ANO Petr Arenberger čelí kritice kvůli ztraceným intimním fotkám více než 1800 pacientů jeho kliniky v nemocnici na Vinohradech. Podle vedení nemocnice počítač, ve kterém fotky byly, skutečně na čas zmizel. A není vyloučeno, že se k nim dostal někdo cizí. Arenberger ale tvrdí, že nemocnice nad počítačem nikdy neztratila kontrolu. A přikládá důkazy, které by to podle něj měly potvrdit, píše server Seznam Zprávy.
Arenbergerova klinika ztratila počítač s intimními fotkami 1800 pacientů. Exministr kritiku odmítá
Kožní klinika vinohradské nemocnice 17. března na čtyři dny ztratila z dohledu počítač s osobními daty 1883 lidí, informují Seznam Zprávy. Byly v něm ve složkách se jmény pacientů uloženy jak informace o téměř dvou tisícovkách vyšetření, tak i fotografie ve spodním prádle nebo i bez něj.
„Nepodařilo se jednoznačně potvrdit, že (počítač) byl celou dobu plně v moci nemocnice,“ řekl serveru ředitel nemocnice Jan Votava. Nelze proto podle něj únik dat vyloučit, i když na to přímo nic neukazuje. Vedení nemocnice proto celou věc oznámilo Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Podle šéfa kliniky Petra Arenbergera ale k žádnému incidentu nedošlo. „Jsou k dispozici důkazy, že jsme nad počítačem v inkriminovanou dobu neztratili kontrolu,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Šetření nemocnice podle něj pracovalo „s neúplnými a nepřesnými podklady“. Rozhovor ohledně celé věci nicméně odmítl s tím, že nemá čas.
Jako důkazy pro své tvrzení poslal serveru dva dokumenty. První je dopis pacientům podepsaný čtyřmi lékaři pracujícími pod Arenbergerem, včetně Moniky Arenbergerové, kteří ztrátu počítače odmítají.
Druhým je dopis servisní firmy, která ho měla v době zmizení opravovat. Její jednatel Miroslav Schmidt v něm tvrdí, že počítač byl uložený v krabici v ordinaci. Při kontrole v nemocnici v inkriminovanou dobu se nicméně nenašel, popisují Seznam Zprávy.
X X x
Polská rychlostní silnice směřuje k českým hranicím. Chystá se napojení na D35
Spolu s postupem polské rychlostní silnice S8 spojující Bělostok s Kladskem přes Varšavu k českým hranicím se začalo uvažovat o její napojení na rovněž rozestavěnou tuzemskou dálnici D35 v oblasti Boboszów/Dolní Lipka na Pardubicku. Zatím jde o velmi ranou fázi přípravy, kdy se uvažuje o nejvhodnějším trasování propojovací komunikace.
„Prověřuje se cca pět variant v různých koridorech. Vždy jde o zcela novou stopu, protože stávající vedení silnice I/43 není výškově ani směrově slučitelné,“ uvedl ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna.
Růst kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic u severního souseda zaskočil české silničáře u jiného přeshraničního spojení, konkrétně u dálnice D11. Zde stále ještě schází úsek od Jaroměře dále na sever. Trasa mezi Jaroměří a Trutnovem by se podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla mohla ideálně rozeběhnout už v letošním roce. Musí to ale povolit archeologové, kteří na trase budoucí dálnice provádí záchranný archeologický výzkum.
Naopak dálnice D35 je v současnosti z pohledu počtu kilometrů nejrozestavěnější dálniční stavbou ve střední Evropě. Letos by měly být hotové úseky Vysoké Mýto – Litomyšl a od Janova do Opatovce. Napřesrok by měly přibýt úsek z Ostrova do Vysokého Mýta a tunel Homole.
Část trasy, konkrétně pětatřicet kilometrů z Opatovce do Mohelnice, chce stát postavit formou PPP, tedy s použitím soukromého kapitálu. U těchto úseků je podle Mátla už vše připraveno a ŘSD zajistilo všechna povolení a výkup pozemků. Čeká se tak na ministerstvo dopravy, až vybere ve veřejné soutěži takzvaného koncesionáře. Ten výstavbu zafinancuje, uskuteční a následně bude komunikaci po předem určenou dobu provozovat. Stát mu tuto investici následně bude splácet formou takzvané platby za dostupnost.
X X X
Armáda míří na soudy. 600 právníků má pomoci s imigrační krizí
Americká armáda vyšle až 600 vojenských právníků, kteří budou dočasně působit jako imigrační soudci. Rozhodl o tom ministr obrany Pete Hegseth, informuje agentura AP. Cílem je pomoci zvládnout obrovský nápor nevyřízených případů, kterých je v USA už kolem 3,5 milionu. Krok ale vyvolává tvrdou kritiku odborníků i právníků, podle nichž hrozí ohrožení práva na spravedlivý proces a další chaos v imigračním soudnictví.
Podle interního memoranda začne armáda posílat skupiny po 150 vojenských i civilních právníků na ministerstvo spravedlnosti co nejrychleji. První skupina má být vybrána do příštího týdne. Bílý dům tvrdí, že jde o snahu snížit enormní zátěž imigračních soudů a urychlit rozhodování v případech deportací. „Administrativa hledá různé možnosti, jak vyřešit obrovské množství nevyřízených případů, včetně najímání dalších imigračních soudců,“ uvedl představitel Bílého domu pod podmínkou anonymity.
Imigrační soudy v USA nejsou součástí běžné soudní soustavy, ale fungují jako správní soudy podřízené Ministerstvu spravedlnosti USA. Spadají pod Executive Office for Immigration Review (EOIR) a specializují se výhradně na agendu cizinců, zejména na řízení o vyhoštění, žádosti o azyl a další otázky pobytového statusu. Imigrační soudci nejsou federální soudci jmenovaní prezidentem na doživotí, ale úředníci ministerstva spravedlnosti s omezeným mandátem. Tato organizační struktura bývá kritizována, protože může ovlivňovat jejich nezávislost na politice vlády, na rozdíl od klasických federálních soudů.
Podle výkonného ředitele Americké asociace imigračních právníků Benna Johnsona jde o nebezpečný zásah do soudního systému. „Nasadit do imigračních soudů vojenské právníky, kteří nemají žádnou zkušenost s imigračním právem, dává asi tolik smyslu, jako kdybyste chtěli po kardiologovi, aby dělal operaci kyčle. Očekávat spravedlivé rozhodování od soudců, kteří neznají zákon, je absurdní. Tento krok ničí právo na spravedlivý proces a podkopává důvěru v imigrační soudní systém,“ uvedl Johnson.
Kritika přichází i kvůli tomu, že Trumpova administrativa v posledních měsících propustila nebo k rezignaci donutila více než 100 imigračních soudců. Podle odborového svazu tak v USA aktuálně zůstává kolem 600 soudců. Pentagonem plánované vyslání vojenských právníků by jejich počet fakticky zdvojnásobilo. Bývalá dozorující soudkyně Jennifer Peyton, která v Chicagu vedla výcvik nových imigračních soudců, varuje, že armádní právníci nebudou schopni zvládnout složitost imigrační agendy. „Šest měsíců sotva stačí na to, abyste začali chápat proud informací a školení. Noví soudci absolvují intenzivní trénink, mají mentora a dvouletou zkušební dobu. Nedovedu si představit, že by armádní právníci zvládli tisíce případů ročně bez tohoto zázemí,“ uvedla Peyton. Dodala také, že opatření neřeší nedostatek administrativního personálu a překladatelů, na kterých jsou imigrační soudy závislé. „Smysl to dává jen v případě, že je cílem záměrně oslabit imigrační soudy,“ řekla.
Podle memoranda Pentagonu mají být vojenské posily nasazeny na dobu 179 dní, s možností prodloužení. Současně se počítá s tím, že bude nutné využít i rezervní důstojníky. Ministerstvo spravedlnosti musí zajistit, aby nedošlo k porušení federálního zákazu využití armády pro domácí vymáhání práva, takzvaného Posse Comitatus Act. Trumpova administrativa už přitom čelí soudnímu verdiktu, podle něhož „vědomě“ porušila federální zákon při nasazení Národní gardy do Los Angeles v červnu tohoto roku.
X X X
Popíjení se zvrhlo v krvavý konflikt: Žena v Boťanech bodla 17letého mladíka a utekla
Ve slovenské osadě v Boťanech došlo ke krvavému konfliktu.
Teprve 17letého mladíka pobodala 41letá žena.
Slovenská policie řeší případ pokusu o vraždu. Popíjení alkoholu v osadě v Boťanech se totiž zvrhlo v krvavý konflikt. Po hádce skončil sedmnáctiletý mladík s bodnou ranou v hrudníku, zranění mu měla způsobit jednačtyřicetiletá žena, která po incidentu z místa činu utekla. Policie ji už ale vypátrala, píše web Noviny.sk.
Skupina lidí z místní osady společně popíjela alkohol. Po slovní potyčce vzala Margita nůž a podle svědků bodla Rómea přímo do hrudníku, informoval web Noviny.sk. „Policie přijala na tísňové lince 158 oznámení, že v obci Boťany došlo k napadení 17letého mladíka nespecifikovaným ostrým předmětem,“ uvedla k incidentu policejní mluvčí Lenka Ivanová.
„Rómeo volal mámu o pomoc. Křičel, že ho to bolí a velmi krvácel. Babička ho vzala sem a volala policii a sanitku,“ řekl slovenským médiím jeden z obyvatel osady. „Na místě zasahovala ambulance rychlé lékařské pomoci. Nezletilého pacienta s poraněním hrudníku záchranáři převezli do nemocnice v Kráľovském Chlmci,“ řekla mluvčí záchranářů Petra Klimešová.
Policie ženu rychle vypátrala
Žena hned po incidentu z místa činu utekla. Policistům se ji však podařilo rychle zadržet. „Osoba podezřelá ze spáchání skutku byla pod značným vlivem alkoholu i jiných omamných látek a nebyla schopná podrobit se dechové zkoušce,“ pokračovala Ivanová.
Pod vlivem alkoholu byl i napadený mladík, nadýchal více než jedno a půl promile, poznamenal web Aktuality.sk. Podle lékařů jeho zotavení z poranění, která mu žena způsobila, potrvá více než šest týdnů.
Střelba v Partizánském na Slovensku: Žena zemřela, jejího přítele útočník těžce zranil
„Krajský policejní vyšetřovatel začal trestní stíhání pro podezření ze spáchání obzvlášť závažného zločinu ve stádiu pokusu. Dosud nebylo vzneseno obvinění,“ dodala Ivanová. „Ona je taková dementní. Když měla nervy, vždycky byla agresivní,“ komentoval další z obyvatel osady.