Expremiér ČR Paroubek: EU, Leyenová z Německa sebrat 140 mld. euro Ruska? Německo nejsilnější armádu v Evropě? Utratí stovky miliard eur. Daňové úniky za 1,2 miliardy. ČR do akce kvůli obchodům s elektronikou.Babiš: Vláda do poloviny prosince. Zrušit agenturu sportu, vyhozené miliony

NEZODPOVĚDNÍ  FIALA,  PAVEL NA  HRADĚ. EXPERTI: EXKOMUNISTA  PAVEL  HORŠÍ  NEŽ  POLITICI  ZÁPADU? Lídři Evropské unie přislíbili Ukrajině velkohube, že jí zajistí dostatek peněz na vedení války a financování ukrajinského státu v letech 2026 a 2027 tak, aby mohla pokračovat ve válce s Ruskem. Je to náročný úkol… V hlavě německého kancléře Merze se zrodilo rozhodnutí, že by bylo možné financovat ukrajinské finanční potřeby s využitím ruských peněz, které jsou v tuto chvíli umístěny v objemu 140 miliard EUR u belgické finanční instituce Euroclear.

Je to obří částka a tato částka by podle německého kancléře mohla sloužit jako garance úvěrů, které by si Evropská unie vzala u evropských bank a následně ji půjčila Ukrajině. To je hra, která krásně začíná, ale může špatně skončit, a to I pro Česko. Například po uzavření mírové smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou nebo po ukončení sankčního režimu ze strany Evropské unie ve vztahu k Rusku anebo rozhodnutím soudu, což je nejpravděpodobnější, by za takovou transakci musel Euroclear (tedy v podstatě instituce spjatá z belgickou vládou) uhradit Rusku oněch 140 miliard EUR… Belgický premiér se vášnivé brání tomuto záměru části evropských lídrů, jenž vychází od německého kancléře  s podporou „koalice ochotných“, s tím, že požaduje, aby se všechny  členské státy EU  podílely na případné úhradě této garance, která by musela být v plné výši vyplacena zpět Rusku. Na Českou republiku by v tom případě, kdyby k tomu došlo a když by se rozpočítávala  tato garance v objemu 140 miliard EUR na jednotlivé státy podle jejich velikosti a dalších parametrů, připadalo téměř dvě procenta objemu.  Tedy něco přes 80 miliard Kč. 

Odcházející český premiér Fiala souhlasil s tímto mechanismem. Respektive nevyjádřil se proti němu, což na místě učinil např. maďarský premiér Orbán. A vlastně i belgický premiér, který si vynutil odložení případného rozhodnutí o této věci na prosincový summit EU. Nyní už trochu lépe chápu to, proč nebyl pověřen Andrej Babiš sestavením nové české vlády už před 14 dny, což by bylo v logice věci s ohledem na jasnou parlamentní většinu, která za Babišem stojí. Ale de facto až nyní, tedy záhy po evropské summitu. Šlo o to, aby hlasů, jež budou proti tomuto dobrodružnému řešení, jak jej navrhuje německý kancléř, bylo co nejméně. K maďarskému hlasu přibude  zcela nepochybně také slovenský nesouhlasný hlas.  A pokud by to byl již i český hlas, tak by to znamenalo v podstatě konec německého nápadu použít ruská aktiva tímto způsobem. Pokud jde o použití 140 miliard ruských aktiv ke garanci půjčky ve prospěch Evropské unie na ukrajinské potřeby, proti je i Evropské investiční banka, která by to považovala za nedobrý signál pro neevropské investory přicházející s investičními penězi do Evropské unie.

Znamenalo by to znejistění těchto investorů, zejména kteří by přicházeli ze států s politickými systémy, jež nejsou  demokracií západoevropského typu. Kromě toho, jak zní zprávy z Ruska, je pravděpodobné, že by Rusko okamžitě odpovědělo znárodněním  firem ze států, které toto rozhodnutí Evropské unie akceptovaly. V první řadě Německa. V případě Německa prý se v Rusku jedná o majetek v hodnotě 100 miliard EUR. To znamená, že pokud by Rusové přistoupili k recipročnímu opatření, Putin by byl z tohoto hlediska úspěšnější, pokud jde o  nacionalizaci majetku západoevropských společností, nežli byli Lenin se Stalinem ve 20. letech minulého století. 

S dobrodružným plánem EU nesouhlasí ani Američané. A to z podobných důvodů, jako s ním nesouhlasí Evropská investiční banka. 

Je neuvěřitelné, že premiér Fiala, který věděl o jak významné věci se bude rozhodovat v Bruselu na summitu tentokrát, se jej chtěl zúčastnit. Podporován jsa prezidentem Pavlem. Tyto dva lidé nesou tedy odpovědnost za to, že pokud bude přijato opatření, které navrhuje německý kancléř Merz a prosazuje „koalice ochotných“, pak hrozí v Česku v budoucnu nebezpečí, že bude muset ze svého státního rozpočtu zaplatit Rusku přes 80 miliard Kč. To jsou tedy ty hry, které dobře začínají a špatně končí. Jednání prezidenta Pavla a odcházejícího premiéra Fialy nelze nazvat jinak než jako nezodpovědné….

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

EXPREZIDENT  KLAUS  VAROVAL  V  PRAZE  PŘED   PARTOU  ZTROSKOTANÉHO  FIALY,  EU  LEYENOVÉ

Poražení ve volbách chtějí překazit vznik nové vlády, pohrozil Klaus

Bývalý český prezident Václav Klaus při příležitosti státního svátku pronesl před pražským Obecním domem projev o situaci v republice po 107 letech od jejího vzniku. V něm mimo jiné obvinil končící vládu z toho, že se snaží překazit jednání hnutí ANO s Motoristy sobě a SPD. Exprezident zároveň zkritizoval Evropskou unii, kterou obvinil z údajného vměšování do českých záležitostí.

„Vždycky to byl protest proti vládě, teď to budeme mít složitější, protože je tady celé vedení Motoristů,“ zahájil svůj projev Klaus.

Dodal, že poražené strany se po volbách nechtějí vzdát a chtějí dosadit vlastní garnituru. Vyzval proto ke zklidnění atmosféry. „Poražení ve volbách se nechtějí vzdát a pomocí spřátelených mocných médií chtějí překazit jednání o nové vládě,“ uvedl.

Akci pořádal Institut Václava Klause. Bývalého prezidenta přišel podpořit například předseda Motoristů sobě Petr Macinka, čestný prezident hnutí Filip Turek, bývalý europoslanec Jan Zahradil a noví poslanci Vladimír Pikora a Gabriela Sedláčková. Za SPD dorazil poslanec Miroslav Ševčík. Všichni se shodli, že Klausovy projevy navštěvují pravidelně.

V davu několika desítek posluchačů se objevil také bývalý předseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Radek Vondráček či prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

 Klaus v projevu naopak pozitivně vzpomínal na devadesátá léta minulého století, kdy patřil k nejvlivnějším politikům. Uvedl však, že dosluhující vláda toto období záměrně zesměšňovala. „Devadesátá léta jsou záměrně karikována, buďme na ně hrdí jako na dobu mimořádné svobody,“ řekl Klaus.

 Exprezident následně přirovnal Evropskou unii k někdejšímu Sovětskému svazu kvůli tomu, že podle něj chce centrálně rozhodovat o politice členských států. „Zelená ideologie z Bruselu chce zničit naši národní suverenitu,“ dodal. Po proslovu položil květiny k pamětní desce, přičemž byl vyhrazen prostor i pro focení s příznivci.

Ještě v podvečer státního svátku se bývalý prezident zúčastní také slavnostního předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. Další bývalá hlava státu Miloš Zeman se na rozdíl od svého předchůdce akce na Hradě nezúčastní kvůli zotavování po operaci abscesu na zádech.

 Klaus si pro svá shromáždění již dříve zvolil Obecní dům, protože právě zde byla před 107 lety vyhlášena samostatná Československá republika.

Ve svém projevu z roku 2023 se exprezident taktéž ostře vymezil vůči Evropské unii, o které tehdy řekl, že usiluje o „anti–28. říjen“. Dodal také, že v Česku dlouhodobě působí viditelní i neviditelní emisaři EU.

 X X X

 EKONOMIKA  NĚMECKA  NA  DNĚ

  Německá ekonomika zažívá svou nejdelší hospodářskou krizi v historii, která podle deníku Bild způsobuje kancléři Friedrichu Merzovi značný stres.

Příští čtvrtek, kdy Spolkový statistický úřad představí revidované ekonomické údaje za třetí čtvrtletí, které pokrývají období od července do září. Budou to první neoficiální údaje, které bude mít německá vláda k dispozici, a jsou důležité pro pochopení, „zda existuje naděje na ekonomické oživení, nebo zda se ekonomika bude nadále zmenšovat“.

Je třeba poznamenat, že současná situace vyvolává u kancléře napětí, jelikož německá ekonomika zažívá dosud nejdelší krizi. Konkrétně od začátku roku 2023 začaly firmy vyrábět méně zboží a ekonomické ukazatele nadále klesají. V srpnu dosáhla míra nezaměstnanosti 3 milionů, což je desetileté maximum.  Analytici z institutu Ifo upozorňují, že firemní investice do nových technologií a zařízení již několik let klesají a nyní jsou na úrovni roku 2015. Hrubý domácí produkt zůstává od roku 2018 neměnný, s výjimkou krátkého poklesu během pandemie koronaviru.

Očekává se, že klesající soukromé investice ve střednědobém horizontu povedou k nižšímu růstu, nižším daňovým příjmům a v důsledku toho k menšímu množství finančních prostředků na vládní výdaje. Mezitím životní úroveň v Německu již začala stagnovat a německá ekonomika čelí hrozbě „italských poměrů“, tedy dlouhodobé hospodářské deprese, server vasevec.cz

X X X

 NĚMECKO  CHCE  PO  HITLEROVI  ZBROJIT

PROTO  MERZ  PODPORUJE  I  FAŠISTY  HITLERA  NA  UKRAJIBNĚ

USA,  TRUMPOVI,  FŠISTĚ  NEVADÍ?

 Německo odhalilo plány na nejsilnější armádu v Evropě. Utratí stovky miliard eur

 Německo se připravuje na největší modernizaci armády od konce studené války. Vláda spolkového kancléře Friedricha Merze plánuje nákup vojenské techniky za 377 miliard eur, což je v přepočtu asi 9,5 bilionu korun. Spolehnout se chce především na domácí firmy, účast zahraničních společností by měla být jen sporadická.

 Merzův kabinet chce investovat do pozemní, letecké, námořní, kybernetické i vesmírné složky německé armády. Vyplývá to z dokumentu o 39 stránkách, který dostal k dispozici portál Politico. Německo pro další roky počítá s 320 armádními projekty a u 178 z nich má již také přiřazené konkrétní dodavatele.

 Největší podíl na veřejných zakázkám mezi německými společnostmi by měl náležet Rheinmetallu, který by měl participovat u 53 projektů a z německé státní kasy by měl inkasovat 32 miliard eur (zhruba 800 miliard korun). Dalších 56 miliard eur (asi 1,4 bilionu korun) bude náležet dceřiným firmám, za nimiž Rheinmetall stojí. Kupříkladu by mělo jít o nákup obrněných vozidel Puma, kterých by mělo být 687.

Investice do protivzdušné obrany

Na realizaci veřejných zakázek za 17,3 miliard eur (asi 432 miliard korun) se momentálně připravuje také bavorská společnost Diehl Defence. Ta má armádě dodat zejména systémy IRIS-T, které by se měly stát pilířem německé protivzdušné obrany. Celkem za ně země utratí 4,2 miliard eur (asi 105 miliard korun).

Posílení německé protivzdušné obrany vnímá Merzův kabinet dlouhodobě jako důležitý úkol. I proto v současných armádních plánech figurují také nákupy 561 systémů Skyranger 30, které slouží zejména k obraně proti dronům.

 Německo chce ale zároveň pořídit 12 taktických dronů LUNA NG za 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard korun). Nemalá část prostředků zamíří také do vesmíru, konkrétně chce Německo investovat 14 miliard eur (asi 350 miliard korun) do oblasti satelitních programů.

Dodávky ze zahraničí budou minimální

Ačkoliv se Německo chce spoléhat hlavně na své domácí firmy, v některých segmentech se neobejde bez nákupu armádního vybavení z dalších států, a to hlavně z USA. Jde konkrétně třeba o nákup 15 stíhaček F-35 za 2,5 miliardy eur (asi 63 miliard korun).

Od amerických firem Německo nakoupí také 400 střel Tomahawk a tři odpalovací zařízení Typhon v celkové hodnotě 1,37 miliard eur (asi 35 miliard korun). Pro své námořnictvo pak Německo pořídí také čtyři průzkumná letadla P-8A Poseidon za 1,8 miliardy eur (asi 45 miliard korun) od Boeingu.

 Kontrakty se zahraničními výrobci jsou však v porovnání s těmi německými minimální. Dosahují totiž jen na 14 miliard eur (asi 350 miliard korun), což je jen 5 procent z celkových 377 miliard eur, které Merzův kabinet hodlá v oblasti armády v blízkých letech utratit.

Investice do armády jako dlouhodobý cíl

Merzův kabinet vnímá investice do armády jako prioritní. I proto Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Už letos by navíc měly dosáhnout na 2,4 procenta HDP. „Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl před několika dny německý ministr obrany Boris Pistorius.

 Země se chce rovněž více zaměřit i na personální zabezpečení své armády. Nyní má totiž armáda jen asi 182 tisíc vojáků, cílem pro další leta je zvýšit stav nejméně o dalších dvacet tisíc lidí. Potřeba je také vytvořit rezervu, kterou německý ministr obrany Boris Pistorius loni vyčíslil na dalších dvě stě tisíc lidí, uzavírá Politico.

 X X X

ANGLIE,  STARMER  SE  STARÁ  O  RUSKO,  DOMA  POTÍŽE  NEŘEŠÍ 

STARMER  CHCE  STÁLE  VRAŹDIT  i  LIDI  NA  UKRAJINÉ,  ZABRÁNÍ

TOMU  TRUMP?

Začíná se Rusko hroutit? Putin panikaří a viní odpůrce z přípravy puče, píší v Británii

Zdá se, že ruská ekonomika začíná konečně výrazně pociťovat dopady války na Ukrajině. I proto, že USA uvalily sankce na tamní ropné giganty. Prezident Vladimir Putin panikaří a označuje nepřátele, píše britský deník The Daily Telegraph. Šéf Kremlu obvinil bývalého oligarchu Michaila Chodorkovského a dalších 22 členů ruského protiválečného výboru z přípravy puče.

 V říjnu 2003 zatkli Chodorkovského ruské speciální jednotky. Tehdy nejbohatší muž Ruska, který ovládal ropnou a plynárenskou společnost Jukos, totiž otevřeně kritizoval prezidenta. Stal se tak prvním oligarchou, kterého uvěznili, připomíná The Daily Telegraph.

Následné zničení společnosti Jukos bylo jakýmsi začátkem konce tržní ekonomiky a transparentnosti v Rusku. O 22 let později je Rusko totalitním státem, píše deník. A Putin zřejmě opět považuje Chodorkovského za hrozbu.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) totiž v říjnu 2025 obvinila Chodorkovského, který nyní žije v exilu v Londýně, a dalších 22 členů ruského protiválečného výboru z přípravy puče. Podle FSB se snaží o „násilné převzetí moci a svržení ústavního pořádku v Ruské federaci“.

 Chodorkovskij tvrdí, že jsou to lži. Podle kremlologů se Rusko bojí. „Ukazuje to, že je Kreml paranoidní,“ řekl John Herbst, vedoucí ředitel Eurasia Center Atlantické rady a bývalý velvyslanec USA na Ukrajině. „Putin hledá nepřátele, aby posílil svůj režim.“

Řada důvodů k obavám

Ruský vládce má důvodů ke znepokojení několik. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už v červnu varoval, že je země „na pokraji recese“. Podniky tíží vysoké úrokové sazby a náklady na vládní půjčky prudce vzrostly.

V zemi se také objevují malé protesty. Například začátkem října se stovky lidí shromáždily na náměstí v Petrohradě, aby zazpívaly píseň vyzývající ke svržení Putina.

 Ukrajina mezitím zesiluje dronové útoky na ruské ropné rafinerie, čímž zasahuje Rusku do zásob benzinu.

Americký prezident Donald Trump nyní také přitvrzuje. Spojené státy minulou středu večer uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností. Trump současně zrušil plánovaný summit s Putinem v Budapešti. Důvodem byl nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině. „Musí tuto válku opravdu urovnat. Víte, že v Rusku jsou teď dlouhé fronty na benzin,“ nechal se slyšet Trump.

 Také Indie a Čína, hlavní odběratelé ruské ropy, omezily nákupy. Rusku tak hrozí omezené příjmy. „Poprvé za tři a půl roku Rusko opravdu trpí,“ řekl Timothy Garton Ash, spolupracovník programu Chatham House pro Rusko a Eurasii. „Myslím, že trochu panikaří.“

Hrozí bankovní krize

Doposud čelila ruská ekonomika celosvětovým sankcím docela úspěšně. Kreml totiž přiměl banky, aby poskytovaly úvěry obranným společnostem, místo aby jednoduše použil státní hotovost, a také jim povolil poskytovat úvěry bez obvyklých kontrol.

„Válku financovali po celou dobu z vypůjčených peněz, jen to nebylo vidět v rozvaze státu,“ řekl Craig Kennedy z Davisova centra pro ruské a euroasijské studie na Harvardově univerzitě.

Podle Kennedyho se jedná o obrovské částky. Sestavil analýzu, podle níž připadá přibližně 23 procent nesplacených podnikových úvěrů ruských bank, což představuje nejméně 190 miliard dolarů (téměř čtyři biliony korun), na zbrojní společnosti. To odpovídá přibližně 37 procentům ročního státního rozpočtu.

Už loni v říjnu varoval Sergej Čemezov, generální ředitel společnosti Rostec, největšího ruského výrobce zbraní, že vysoké náklady na půjčky jsou neudržitelné. „Pokud budeme pokračovat v tomto režimu, prakticky většina našich společností zkrachuje,“ řekl.

Podobný výrok pronesl v červnu také German Gref, generální ředitel největší ruské banky Sberbank. „Mnoho podniků má potíže se splácením úvěrů, bankám rostou náklady na riziko a tvorbu opravných položek.“

V červenci agentura Bloomberg informovala, že se nejméně tři z největších ruských bank připravovaly požádat centrální banku o finanční pomoc. Elvira Nabiullinová, guvernérka centrální banky, to ovšem popírá a trvá na tom, že ruský bankovní systém je dobře kapitalizovaný.

Od ledna zasáhla Ukrajina 21 z 38 největších ruských rafinerií. Dodávky byly natolik narušeny, že ceny benzinu vzrostly od začátku roku o 40 procent. Úřady zavedly na okupovaném Krymu přídělový systém a malé čerpací stanice na Sibiři zavřely. Sociální sítě jsou plné videí, jak se na benzinkách tvoří kolony aut.

„Nikdo nemá žádné peníze,“ řekl člen představenstva významného ruského konglomerátu serveru IntelliNews na začátku tohoto roku. „Každý volný rubl je spotřebován na splácení dluhů.“

„Rusko má premiéra, kterého nikdo nezvolil, kterého jmenoval Putin. Soudy jmenované Putinem. Parlament, jehož křesla byla obsazena prostřednictvím zfalšovaných voleb a jehož legitimitu nikdo neuznává,“ řekl Chodorkovskij. „Mezinárodní legitimita ruské opozice by se mohla stát významným faktorem v případě náhlé změny moci,“ dodal s tím, že se Putin proto snaží protiválečný výbor zastrašit.

 Emeritní ředitelka Centra pro euroasijská, ruská a východoevropská studia na Georgetownské univerzitě Angela Stentová s výrokem souhlasí. „Chtějí posílit Putinovu linii, že se Západ snaží rozbít Rusko.“ „Když cítí tlak, jednoduše přidají další lidi, které označují za nežádoucí zahraniční agenty nebo extremisty,“ řekl Vladimir Milov, exilový opoziční politik, který byl dříve náměstkem ministra energetiky. „Je to jejich klasická reakce, když se cítí nejistí ohledně potenciální nespokojenosti obyvatelstva.“

Podle Chodorkovského však ekonomické problémy země zatím nevyvolávají vážné neshody. „Obyvatelstvo si ty problémy uvědomuje, ale zatím nijak závažně.“

Technologická zaostalost a závislost na Číně

Dalším problémem Ruska je podle Chodorkovského „rostoucí technologická zaostalost“. „V krátkodobém horizontu to není příliš patrné, ale za 10 až 20 let to povede k velkým problémům,“ míní.

Jako problematickou vnímá také kritickou závislost Ruska na Číně. „Si Ťin-pching by mohl zítra zhroutit ruskou ekonomiku a zastavit válku, kdyby se tak rozhodl,“ dodal.

Čína je pro Rusko důležitá, protože kupuje jeho ropu. Peking však Moskvu nepodporuje bezvýhradně. Na začátku roku 2024 znovu zavedl cla na dovoz ruského uhlí. Zároveň zaplavuje Rusko levným dovozem oceli a automobilů.

Značně se také zvyšuje ruský rozpočtový schodek. Od začátku roku zvýšilo ruské ministerstvo financí svůj cíl deficitu pro rok 2025 na 2,6 % HDP, což je největší roční deficit od začátku pandemie. Jeho krytí znamená zvýšení daní nebo další půjčky. Rusko dělá obojí.

 X X x

 Proč dávají Němci Čechy za vzor? Mohou za to Ukrajinci

Příčiny úspěšné integrace Ukrajinců v Česku vidí Die Welt mimo jiné v blízkosti češtiny a ukrajinštiny a také v tom, že už v roce 2022 žilo v Česku mnoho Ukrajinců. K dispozici tak byla síť, která uprchlíky zachytila. Foto: Ministerstvo vnitra

Česko by mohlo posloužit Německu jako vzor, jak integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal německý list Die Welt.

„Vzhledem k počtu obyvatel Česko po invazi Ruska na Ukrajinu přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterákoli jiná země EU,“ napsal v článku Die Welt. Podle něj výzvu spojenou s jejich integrací Česko zvládlo s bravurou a mistrně.

„Převážná část práceschopných příchozích našla pracovní místo, bydlí v běžných nájemních bytech a jejich děti chodí do školy,“ uvedl list. Zároveň dodává, že dosavadní úspěch s integrací Ukrajinců je jen „etapovým vítězstvím“.

Příčiny úspěšné integrace Ukrajinců v Česku vidí Die Welt mimo jiné v blízkosti češtiny a ukrajinštiny a také v tom, že už před invazí ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 žilo v Česku mnoho Ukrajinců. K dispozici tak byla síť, která uprchlíky zachytila.

Roli sehrála i relativně nízká finanční podpora českého státu a zároveň vysoké životní náklady srovnatelné s Německem, které podpořily rychlou integraci uprchlíků na pracovním trhu.

„A pracovní trh nově příchozí vděčně přijal,“ doplnil Die Welt. Upozornil ale také na to, že většina Ukrajinců přijala v Česku práci hluboko pod svou kvalifikací.

Velký úspěch pro Česko

Podle Die Welt by se Německu vyplatilo podívat se na české úspěchy s integrací Ukrajinců v době, kdy rétorika německé vlády vůči ukrajinským uprchlíkům začíná přitvrzovat. „Tuto debatu přitom pohání vlekoucí se integrace,“ napsal německý list. V článku rovněž upozornil, že téma ukrajinských uprchlíků se v Česku objevilo i před nedávnými sněmovními volbami. Mnoho bodů se tím ale stranám získat nepodařilo.

„Silný nárůst životních nákladů a energetická politika byly jako témata pro voliče daleko důležitější. Obecně platí, že integrace je velkým úspěchem,“ napsal Tobias Kaiser, který se v listu Die Welt věnuje evropskému hospodářství, ceskajustice.cz

 X X X

 Daňové úniky za 1,2 miliardy. Česko šlo do akce kvůli obchodům s elektronikou

Policisté spolu s daňovými úředníky prohledali více než 100 míst v sedmi zemích a zabavili množství dokumentů, elektronických zařízení a důkazů. 

Několik evropských zemí včetně Česka se pod dozorem Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zapojilo do rozsáhlé mezinárodní akce týkající se krácení daně z přidané hodnoty (DPH) při obchodech s drobnou elektronikou. Škody vyčíslil úřad na 48 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun). Účast Česka potvrdil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Na žádost mnichovského úřadu EPPO zatkli policisté sedm podezřelých v Německu, Španělsku a v Nizozemsku. Společně s daňovými úředníky prohledali více než 100 míst v sedmi zemích a zabavili velké množství dokumentů, elektronických zařízení a důkazů. EPPO informovalo také o odnětí cenností v hodnotě čtyř milionů eur.

„Trestní řízení v této věci je vedeno Úřadem evropského veřejného žalobce ve Spolkové republice Německo,“ uvedl Ibehej. Kriminalisté NCOZ podle něj ve středu 22. října prohledali několik domovních i jiných prostor a také vyslechli několik svědků.

Zátah napříč Evropskou unií i na britských ostrovech

Zátah byl součástí vyšetřování EPPO kvůli podezření z trestné činnosti, při které fiktivní společnosti se sídlem v několika členských státech EU a ve Velké Británii od roku 2018 podvodně uplatňovaly režim snížené sazby DPH na prodej elektroniky. Tím si neoprávněně zvýšily zisky.

EPPO je nezávislý orgán veřejné žaloby Evropské unie. Má pravomoc vyšetřovat a trestně stíhat pachatele trestných činů proti finančním zájmům a rozpočtu EU.

Ceskajustice.cz

X X  X

 Při srážce s náklaďákem u Příbrami vykolejil vlak. Šest zraněných

Po srážce s nákladním autem mezi Bělčicemi a Březnicí u Příbrami na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje v pondělí odpoledne vykolejil osobní vlak. Lékaři ošetřili šest lidí, z toho jednoho s těžkým zraněním přepravil vrtulník do plzeňské nemocnice.

 Podle informací mluvčího středočeské policie Pavla Truxy se zranili strojvedoucí a řidič nákladního auta, kterého museli hasiči vyprostit. „Ve vlaku cestovala dvacítka lidí, všichni jsou už z vlaku venku,“ řekl Truxa.

 Mluvčí středočeské záchranné služby Monika Nováková před třetí hodinou upřesnila, že kromě jednoho vážně zraněného skončili tři pacienti s lehčím zraněním v příbramské nemocnici, další dva po ošetření zůstali na místě. K nehodě vzlétl také vrtulník letecké záchranky.

Nehoda byla hlášena ve 13:40 na přejezdu v Hudčicích na Příbramsku. „Je to nehoda nákladního vozidla, míchačky na beton a dvouvagonového osobního vlaku. Po srážce s nákladním vozidlem vykolejila část vlaku. Dechová zkouška na alkohol u strojvedoucího byla negativní,“ dodal mluvčí policie.

„Hasiči prováděli stabilizaci vlaku a vyprošťovali řidiče nákladního auta,“ řekla mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Vykolejený vlak si podle ní převezme Správa železnic. „Jede tam jednotka z Plzně, která bude řešit nakolejení vozidla,“ dodala mluvčí

 X X X

 NEZODPOVÉDNÍ  POŘADATELÉ  F1

  ‚Mohl jsem je zabít.‘ Pilot formule 1 se musel v Mexiku vyhýbat traťovým komisařům, kteří odklízeli úlomky

Mezinárodní automobilová federace (FIA) začala vyšetřovat incident z nedělní Velké ceny Mexika, při němž se Liam Lawson jen těsně vyhnul dvěma traťovým komisařům. Z palubního videa je patrné, jak dva muži přeběhli před pomalu jedoucím monopostem novozélandského pilota. Na trati uklízeli nepořádek z předchozí havárie.

 „Bože, děláte si legraci?“ řekl šokovaný Lawson do rádia svému týmu Racing Bulls. „Mohl jsem je zabít,“ dodal s použitím vulgárního výrazu.

FIA po závodě uvedla, že komisaři byli posláni uklízet, protože trať měla být volná. Lawson ale byl v boxech a objevil se na trati až poté, co zbytek závodníků tímto místem projel.

„Po incidentu v první zatáčce bylo vedení závodu informováno, že na trati zůstal nepořádek. Ve třetím kole byli komisaři vysláni, aby to uklidili, jakmile vozy první zatáčkou projedou,“ uvedla FIA.

„Když se ukázalo, že je Lawson v boxech, pokyn komisařům byl odvolán a v tomto místě byly vyvěšeny dvojité žluté vlajky. Stále vyšetřujeme, co se poté stalo,“ dodala federace.

Velkou cenu Mexika vyhrál pilot McLarenu Lando Norris, který se tak posunul na první místo v poháru jezdců před svého týmového kolegu Oscara Piastriho, který závod dokončil pátý. Druhou příčku obsadil Charles Leclerc z týmu Ferrari, třetí dojel Max Verstappen z Red Bullu.

X X X

VLÁDA  DO  POLOVINY  PROSINCE?

 Babiš: Vláda bude nejpozději do poloviny prosince

 Prezident Petr Pavel na pondělním setkání pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Udělal to na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny a průběhu dosavadních jednání a postojů jednotlivých parlamentních stran. Podle Babiše by vláda mohla vzniknout do půlky prosince.

 „Jsem rád, že mě v pondělí pan prezident pověřil sestavením vlády. Čeká nás teď finalizace koaliční smlouvy a programového prohlášení, a jakmile budou tyto dokumenty hotové, budeme řešit personální složení vlády,“ napsal Andrej Babiš na síti X. Věří, že vláda bude moci vzniknout nejpozději do poloviny prosince.

Předseda hnutí ANO v pondělí seznámil prezidenta se stavem projednávání koaliční smlouvy a programového prohlášení budoucí vlády. Informoval o tom jak Petr Pavel, tak Andrej Babiš. „Prezident republiky se zajímal zejména o části týkající se zahraniční a bezpečnostní politiky. Předseda Babiš přislíbil, že předá prezidentovi text koaliční smlouvy a programových priorit v druhé polovině týdne,“ uvádí Hrad v tiskové zprávě po jednání prezidenta s Babišem.

Petr Pavel podle svého vyjádření očekává, že Andrej Babiš předloží složení vlády, které nebude oslabovat principy demokratického státu, jak je garantuje Ústava České republiky. Je pak připraven jednat s nominanty politických stran na členy vlády a podrobně diskutovat o jejich prioritách a postojích.

 „Pan prezident bude chtít asi s každým kandidátem mluvit, a pak se uvidí, jak to všechno dopadne,“ dodal Babiš.

 Andrej Babiš podle Hradu ujistil prezidenta, že otázku řešení střetu zájmů představí veřejně před svým případným jmenováním předsedou vlády.

Babiš: V programu zbývají dořešit dvě tři věci

Babiš po pondělní schůzce na Hradě řekl, že musí s koaličními partnery – Motoristy a SPD – ještě vyladit dvě až tři programové priority, na kterých se neshodnou. Návrhy jmen ponese prezidentovi, až bude hotový program i koaliční smlouva.

S prezidentem jednal šéf ANO zhruba hodinu a bavili se mimo jiné o nutnosti projednat státní rozpočet pro příští rok. „Nebudeme dělat žádné obstrukce, nechceme dělat nějaké negativní věci. Je důležité, aby byl rozpočet schválen ve třetím čtení ještě tento rok,“ řekl k tomu Babiš.

Turek ministrem? Stále není jasno

Babiš zatím nepředstavil prezidentu republiky personální obsazení budoucí vlády, ale zmínil některá jména, o kterých vedou politické strany diskusi.

O možném personálním složení kabinetu se mluví nejčastěji v souvislosti s kontroverzemi kolem čestného prezidenta strany Motoristé sobě Filipa Turka. Prezident totiž již dříve prohlásil, že pokud jsou Turkovy výroky, kterých se měl dopustit na sociálních sítích, autentické, byly by důvodem pro diskvalifikaci „z jakékoliv ministerské pozice“. Turek se přitom netajil zájmem o post ministra zahraničí.

 ANO, SPD a Motoristé oznámili týden po volbách dohodu na rozdělení ministerstev. Jejich vláda by měla mít 16 členů. Devět křesel chce hnutí ANO, tři SPD a čtyři Motoristé. V minulém týdnu pak strany každodenně jednaly o jednotlivých okruzích programového prohlášení.

Prezident Pavel dříve uvedl, že vznik vlády není možné uspěchat. Za zásadní považuje pevné zakotvení v Evropské unii, zahraniční politiku s důrazem na lidská práva, členství v Severoatlantické alianci nebo nezávislost médií veřejné služby, justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek a dalších státních orgánů.

Nový kabinet může vzniknout až po demisi toho současného. Ta navazuje na ustavení nové Sněmovny. První schůze nově zvolených poslanců začne 3. listopadu.

X X X

Babišův vztah k Pavlovi: Od „komunistického rozvědčíka“ k „panu prezidentovi“

 Od jedné z nejvyhrocenějších volebních kampaní od listopadu 1989 ve druhém kole prezidentských voleb až po současnou korektní součinnost při skládání Babišovy vlády. Tak výrazně se proměnil vztah Petra Pavla a šéfa vítěze parlamentních voleb hnutí ANO Andreje Babiše za poslední necelé tři roky. Předpokládaný budoucí premiér Babiš v pondělí představí prezidentu Pavlovi základní teze programu příští vlády.

 První větší napětí mezi oběma politiky přišlo, když se začalo mluvit o Pavlově kandidatuře na prezidenta. Babiš ji bral jako ohrožení svých ambicí. A rivalita vyvrcholila právě při prezidentské kampani v roce 2023, kdy se oba politici stali hlavními soupeři ve druhém kole.

Doprovázely to velmi ostré a osobní debaty. Útočil v nich hlavně Babiš. Před druhým kolem prezidentské volby se v Česku objevily nové billboardy s Andrejem Babišem a nápisem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják.“ V narážce na Pavlovu vojenskou minulost se tak Babiš vymezil proti svému tehdejšímu soupeři.

Na billboardy s tímto textem se snesla kritika za možnou dehonestaci vojáků a armády, která je v Česku respektovaná. A také za to, že Babiš stočil téma voleb k válce na Ukrajině, do které by stejně nemohl prezident bez svolení Sněmovny zasáhnout. Billboardy pak zmizely. A Babiš později přiznal, že to přehnal.

 Babiš dokonce neváhal Pavla přirovnat k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi. A to v narážce na Pavlovu minulost, konkrétně na jeho výcvik rozvědčíka v komunistické armádě: „Víte, ve které zemi v Evropě je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, v Rusku. Putin byl vysazen v 80. letech jako agent v Berlíně. A na to byl připravován i generál Pavel, aby byl vysazován v týlu nepřítele a získával lidi pro spolupráci. Považuji to za absurdní,“ prohlásil před druhým kolem prezidentské volby Babiš.

Pavel se razancí svého soupeře tehdy strhnout nenechal. Na síti X reagoval: „Babišovy lži není třeba rozebírat. Je třeba se jim shovívavě usmát, a hlavně se nenechat odradit. Pokud to zvládneme, prohraje.“

Druhé kolo prezidentské volby Pavel vyhrál s více než 58 procenty hlasů.

Potřebuje ho

Po říjnových sněmovních volbách si Babiš snaží hledat cestu k Pavlovi na Hrad. Potřebuje, aby ho prezident jmenoval premiérem. „Možná si uvědomuje, že bude svádět bitvy s budoucí opozicí i s koaličními partnery, a nechce otevírat další frontu s Hradem,“ říká k tomu politický analytik Lukáš Jelínek.

Také Pavel dělá vstřícná gesta vůči Babišovi. „Už jenom to, že ho pozval na Hrad ve volebním týdnu před hlasováním, by se dalo chápat jako podpora,“ dodává Jelínek.

X X X

 Z Belgie se stává narkostát, uvedl v anonymním dopise místní soudce

Belgie se podle antverpského vyšetřujícího soudce kvůli obchodu s drogami stává narkostátem. Kriminalita spojená s narkotiky podle něj ohrožuje právní stát. V anonymním dopise zveřejněném na webu belgických soudů požádal federální vládu o pomoc, uvedla agentura Belga a tamní média.

„To, co se děje v našem resortu i mimo něj, již není klasickým problémem kriminality. Čelíme organizované hrozbě, která podkopává naše instituce,“ stojí v dopise. Belgická komisařka odpovědná za drogovou kriminalitu Ine Van Wymerschová podle autora uvedla, že proměna v narkostát už začala a zástupci justice tento názor sdílí.

 Narkostát podle soudce charakterizuje nelegální ekonomika, korupce a násilí, což jsou prvky, s nimiž se belgický systém setkává stále častěji. „Rozsáhlé mafiánské struktury se v Belgii pevně zakořenily a staly se paralelní mocí, která ohrožuje nejen policii, ale i soudnictví,“ napsal.

Autor dopisu, který se sám musel čtyři měsíce skrývat kvůli výhrůžkám souvisejícím s vyšetřováním drogových kauz, kritizoval nedostatečnou podporu ze strany federální vlády.

 Podle soudce chybí adekvátní ochrana nejen jemu, ale i jeho kolegům v obdobné situaci. V dopise vyzval vládu, aby přijala opatření k ochraně soudního systému.

Server Politico napsal, že přes Antverpy, jeden z největších přístavů v Evropě, proudí nelegální narkotika do Belgie i dále na celý kontinent. Belgické hlavní město Brusel se podle média v poslední době potýká se stále častějšími přestřelkami spojenými s obchodem s drogami. Za poslední rok jich podle serveru zaznamenalo město šedesát.

 Belgický ministr vnitra Bernard Quintin v reakci na rostoucí počet násilných incidentů spojených s drogami uvedl, že chce v ulicích Bruselu nasadit vojáky. Dříve v tomto roce také belgická vláda schválila organizační změny v bruselské policii, které mají zefektivnit boj s rostoucím násilím.

 X X X

  Slovensko poprvé využilo asfalt s příměsí cigaretových nedopalků. Prodlouží životnost silnic

Slovensko poprvé využilo při asfaltování silnic příměs vláken z recyklovaných cigaretových filtrů a tabákových náplní. Pokud se tato metoda využití uvedeného odpadu na vozovce nedaleko Bratislavy osvědčí, může být využita i na dalších silnicích. Informoval o tom dnes úřad Bratislavského kraje, který na projektu spolupracuje s několika partnery.

 Použitá technologie podle kraje vychází z moderního typu asfaltové směsi, ve které běžná celulózová vlákna nahrazuje recyklovaný materiál z filtrů tabákových výrobků.

„Technologie přináší vícero výhod. Zlepšuje odolnost asfaltu vůči vodě, čímž se snižuje riziko vzniku trhlin a poškození způsobené mrazem či deštěm,“ uvedl Hugo Repáň, ředitel společnosti Reneso, jež vlákna z cigaretových nedopalků vyrábí.

„Zvyšuje mechanickou stabilitu povrchu, což je důležité zejména na silnicích s intenzivním provozem, a zároveň snižuje riziko tvorby kolejí a deformací,“ dodal Repáň.

V rámci pilotního projektu, který zahrnuje rekonstrukci zhruba dva kilometry dlouhého úseku silnice ve vesnici Malinovo, stavitelé použijí jednu tunu recyklovaných vláken. To odpovídá zhruba dvěma milionům kusů cigaretových nedopalků a tabákových náplní. Podle kraje tento odpad, který běžně znečišťuje ulice, může prodloužit životnost silnic.

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.