Dostane šanci Francie? Prosazuje expert Mil. Dostavba Dukovan v troskách? Ještě před rokem nás Fialova vláda balamutila, že Česko bude zapojeno do nukleárních projektů, které pak bude společně rozvíjet s Francouzi firma EDF po celé Evropě. Kdo by této pohádce nechtěl uvěřit? Bohužel, členové vlády se neřídí metodou kritického myšlení.

Po roce od tohoto nepřípadného vzepětí myslí našich vládních bašťounů a zejména po neúspěchu francouzského uchazeče EDF ve výběrovém řízení na výstavbu nových bloků JE v Dukovanech, je všechno jinak. Mimochodem – můj osobní názor je takový – že francouzská EDF tam, kde stavěla jaderné elektrárny, vyhnala do astronomické výše ceny jejich pořízení už také proto, že měla technické a časové problémy s jejich dokončením. Prostě řečeno, Francouzi z EDF to moc neumějí. Kromě toho má EDF velké závazky ve Francii, kde bude muset rekonstruovat a modernizovat řadu jaderných elektráren a postavit 6 nových. A je otázka, zda EDF má ještě výrobní kapacity na expanzi do zahraničí.

Pravdu tedy může mít šéf ČEZ D. Beneš, když říká, že Francouzům různými odvoláními proti výsledku tendru už nejde o to, aby získali novou zakázku, ale jde o to, paralyzovat celou výstavbu. Zabránit tomu, aby korejská KHNP na území  EU postavila dva nové bloky JE. Dopis eurokomisaře pro průmysl S. Séjourného českému ministru průmyslu Vlčkovi představuje pověstné vidle, které hodí konkurent, aby znemožnil úspěch projektu, na kterém se nebude podílet.

EDF a Francouzi, francouzská vláda mají také své strategické zájmy. Spolu s koalicí ochotných mainstreamových médií a politickými spojenci v EU se Francouzi zbavili (až na Maďarsko) konkurentů, kteří by snad byli schopni v zemích EU stavět jaderné elektrárny. A řekněme si otevřeně, že Rusko a Čína to umějí levněji a nejspíš také lépe, a to zj. dodržováním časových lhůt výstavby, nežli nepružní Francouzi.

Prostě Francie chce zřejmě mít monopol v rámci zemí EU na výstavbu nových jaderných elektráren. To ovšem není příliš v zájmu žádného spotřebitele v rámci EU, neboť Francouzi staví draze, dlouho, což se negativně promítne do cen elektrické energie dotčených zemí, které svěří výstavbu JE  Francouzům. Přes bagatelizaci Séjourného dopisu ministrem průmyslu Vlčkem (prý se jedná jen o „zdvořilostní dopis“) a premiérem, je situace přímo zoufalá, neboť již přestala být jen vážnou. Evropská komise připravuje hloubkové šetření výsledků tendru, v němž vyhrála KHNP, které může trvat až 1,5 roku. V šetření se bude zjišťovat, zda  KHNP od jihokorejské vlády nezískala nedovolenou dotační podporu. Každopádně, Česko čeká těžká právní bitva, jejíž důsledky si vláda zatím neuvědomuje či nechce uvědomovat. Prostě vláda svou koketérií s Francouzi, kteří ji nechali chvilku ohřát na výsluní zájmu jinak už hodně vyčpělé velmoci, nás bude stát hodně. Času i peněz.

Prostě nekvalifikovaní lidé by neměli rozhodovat o tak vysoce sofistikovaných projektech, jako je výstavba nových bloků jaderných elektráren.

KHNP je ovšem také podařená

Jihokorejci nechtějí s českou  vládou podepsat explicitní závazek na podíl českého průmyslu při výstavbě dvou bloků. S výjimkou turbín pro jadernou elektrárnu, kterou dodá renomovaný český dodavatel a souvisejících technologií, je představa Jihokorejců o účasti českých firem velmi tristní. Hovoří se o 30 procentech dodávek prací od českých firem, což by se s výjimkou turbín v podstatě smrsklo jen na dodávky betonu. Prostě, jako kdyby se Jihokorejci dostali do rozvojové země.

Nedávno jsem mluvil s pamětníky výstavby původních čtyř bloku JE Dukovany z řad bývalých vysokých manažerů českých stavebních firem.  A ti mně potvrdili, že Sověti při výstavbě těchto bloků umožnili cca 80 procentní podíl dodávek ze strany čs. firem (!).

Chápu, že český průmysl od té doby utržil těžké rány, zj. způsobem privatizace průmyslových podniků v devadesátých letech, ale 30 procentní podíl subdodávek od českých firem (a ani to není jisté) je ostudný. Je to především ostudná vizitka práce této vlády. Pro její činnost, pokud jde o zajištění výstavby Dukovan, je charakteristická naivita, nekvalifikovanost, podléhání falešným iluzím, prostě kolosální neschopnost. A výsledkem bude, že z dnešní již tak dost šílené ceny realizace dvou jaderných bloku Dukovan, jak je nabízí KHNP v astronomickém objemu 407 miliard Kč, se bude projekt dále zdražovat.

A vlastně se mi vůbec ani nechce anticipovat cenu dokončeného projektu někdy za 20 až 25 let.

A cenu za neschopnost současné české vlády budeme platit my všichni, odběratelé elektrické energie v extrémně navýšených cenách elektřiny. To bude další „energetický šok“ pro příští generace Čechů. Ale současná politická elita už žádnou politickou odpovědnost pociťovat nebude. A nikdo si na už ně ani nevzpomene. A pokud ano, rozhodně ne v dobrém. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR

X X X

ADVOKÁT  KUČERA  O  DUKOVANECH

Co bude s Dukovany? Advokát Kučera popisuje, jak může soudní řízení změnit tendr

VELVYSLANCEM   SR   V  ČR  MURÁNSKÝ

 Ficův muž v ČR. Muránsky se stal novým slovenským velvyslancem v Praze

 Novým velvyslancem Slovenska v České republice se v úterý oficiálně stane akademik a levicový filozof Martin Muránský. Podle slovenských médií jde o člověka, který je blízký slovenskému premiérovi Robertu Ficovi a jeho straně. V minulosti média také spekulovala o tom, že česká diplomacie není z Muránského nadšená. Důvodem byla například dezinformační scéna i malé zkušenosti.

Slovenský server DenikN.sk loni v prosinci napsal, že jde o levicového filozofa, který již třetí volební období zastává funkci poslaneckého asistenta Vladimíra Faiča ze strany Směr-sociální demokracie.

Právě Faič patří k nejbližším lidem slovenského premiéra Roberta Fica. Současně je také jeho poradcem. Muránsky podle slovenského ministerstva zahraničí rovněž působil v řídících funkcích ve Slovenské akademii věd a ve správní radě Institutu ISA. Ten je podle slovenského tisku rovněž blízký Směru-SD.

 Slovenská média zároveň upozornila, že institut o sobě mluví jako o „nezávislém sociálně-demokratickém vzdělávacím a vydavatelském institutu“, jenže ve skutečnosti jde podle nich o „think-tank“ Směru-SD.

Slovenský tisk tehdy také upozornil, že nominace Muránskeho na post velvyslance v Praze nepotěšila českou diplomacii. Podle Deníku N jim totiž vadilo, že nemá diplomatické zkušenosti. Některým lidem z české strany také údajně vadilo, k jaké skupině lidí inklinuje.

„Člověk inklinující k dezinformacím“

„Bude tu reprezentovat Slovensko a jejich vládu. Jako člověk inklinující k dezinformacím bude optimální postava,“ řekl podle slovenského serveru jeden z českých diplomatů na adresu Muránskeho.

Podle slovenského tisku tak českým diplomatům nejvíce vadí právě jeho kontakty na slovenskou a českou dezinformační scénu. Jako příklad mimo jiné uvedli jeho diskuzi s proruským expremiérem Jánom Čarnogurským.

Muránsky také na dřívějším slyšení před příslušným výborem slovenského parlamentu řekl, že Česko je historicky nejbližší soused a dlouhodobě přirozený partner Slovenska. Podle něj nový impuls česko-slovenským vztahům může dát mírové ukončení války na Ukrajině, která se více než tři roky brání ruské vojenské invazi.

 Rozdílný pohled Česka a Slovenska

Česko a Slovensko mají rozdílný pohled například na vojenskou pomoc Kyjevu. Různými názory na klíčová zahraničněpolitická témata český kabinet loni odůvodnil přerušení mezivládních konzultací.

V Praze bude sídlit také nový palestinský velvyslanec Fuád Karím Salíbá Kokaly, který v minulosti vedl například ambasádu v Rumunsku.

Další dva noví velvyslanci budou působit z Berlína. Nový vedoucí diplomatické mise Tádžikistánu Imomudin Sattorov už v minulosti byl i velvyslancem v Česku, tehdy také působil zároveň jako ambasador v Německu. V letech 2014 až 2021 byl velvyslancem své země v Rusku.

Nový etiopský velvyslanec Eskindir Jirga Aswaf, který je zároveň ambasadorem v Německu, má dřívější zkušenosti také například z velvyslanectví své země v Londýně.

 X X X

 PRAŽANÉ   V  ÚTERÝ  U  NÁDRAŽÍ  PRAHA  STŘED  NADÁVALI  FIALOVI  DO  VRAHŮ

Fialo, vrahu, jak se ti spí? spílali lidé premiérovi v Praze. 

VĚTŠINA   LIDÍ  ŽEBRAČENKY,  FIALA  MĚSÍČNĚ  PŘES  270  TISÍC,  DALŠÍ  VÝHODY,  NA  LIDI,  FIRMY  ČR  NEMYSLÍ

AGENT  UKRAJINY,  kDE  JSOU  FAŠISTÉ  HITLERA,  JAK  ŘÍKÁ  PREZIDENT  NĚMECKA

 Fiala se snaží Čechům především říct, že se jim za jeho vlády daří. Dokládá to údaji o průměrném důchodu, mzdě nebo zadlužení státu. Představení kampaně však narušili protestující, kteří na premiéra Fialu křičeli, že je vrah, a mávali palestinskými vlajkami.

„Hanba, Fialo, vrahu, jak se ti spí? Děti v Gaze hladoví,“ křičeli protestující na premiéra při startu kampaně v Praze. Přes jejich křik nebylo premiéra často ani slyšet.

 „Jsem Italka z Hané a nenecháme se opít rohlíkem a tanečky na TikToku. Nepřejeme si žádný cirkus, ale chceme odpovědnou politiku. Z metropolí jsem utekla na dědinu a jsem přesvědčená, že živo nemá být jen v Praze, ale na Konicku u Ochoze,“ prohlásila například šéfka mladých lidovců Františka Sandroni.

X X X

 POLITIK  MACINKA:  FIALA  UŽ  DÁVNO  MĚL  BÝT  VYHOZEN

  Macinka: Fiala je nepřijatelný, ODS se lísá k Leyenové. Vondru nařkl ze zbabělé volby

Premiér Petr Fiala (ODS) a další lidé z ODS jsou pro Motoristy nepřijatelní, prohlásil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Občanští demokraté se podle něj „lísají k šéfce Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové“. V souvislosti s opětovným mandátem pro její komisi Macinka nařkl europoslance Alexandra Vondru (ODS), že se „zbaběle zdržel hlasování“.

Motoristé využili podle slov Macinky „hluchého období před volbami“. „Počítáme s rozpočtem v řádu nižších desítek milionů korun. Je nutné mít dostatek prostředků, abyste nepředstavili jen jakési naivní snění. Kampaň bude důstojná,“ slibuje šéf strany.

Macinka zdůraznil, že výdaje na obranu jsou důležité, ale musí být vynaloženy efektivně. „Stále je to otázka správného účelu. Máme mít v arzenálu prostředky na obranu, ne na útok,“ pronesl s tím, že nákup stíhaček F-35 považuje za chybu. „Místo toho potřebujeme protivzdušnou obranu,“ řekl v pořadu K věci.

Fiala zdiskreditoval pravicovou politiku

„Vládní koalice Spolu má k pravici daleko, je čím dál více zelenější. Fiala zdiskreditoval a zničil pravicovou politiku,“ obvinil předsedu ODS a svou kritiku podtrhl slovy, že pro Motoristy je současný předseda vlády nepřijatelný člověk.

Představitelé vládní strany se podle Macinky „lísají k šéfce EK Leyenové“. „Při prvním hlasování v roce 2019 byli europoslanci ODS proti, minulý rok pro ni hlasovali všichni, tedy kromě Vondry, který se zbaběle zdržel,“ nařkl ho.

Válka proti migračnímu paktu

Motoristé prý v parlamentních volbách budou apelovat na zeštíhlení „nabobtnalého státu“, rovněž chtějí „vyhlásit válku“ migračnímu paktu. Vysněnou koalicí zůstává ta s hnutím ANO.

 V případě SPD Macinka nerozumí slovům o vystoupení z NATO. „Nevěřím ve vyhlašování referenda k opuštění Evropské unie. Je to falešné nadbíhání a nikdy k tomu nedojde. Motoristé ale s touto stranou sdílí například kritický postoj k evropské politice a byrokracii,“ dodal.

 X X X

MÍSTO  UKRAJINY  LIDI  V  ČR  SPÍŠ  ZAJÍMÁ  CENA  MÁSLA,  POTRAVIN

 Kolář: Vláda tříská z návštěvy Zelenského, co jde. Lidi spíš zajímá cena másla, říká Mlejnek

Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze mohla vládní koalici v očích voličů pomoci. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Josef Mlejnek. S jeho pohledem souhlasil i komentátor MF Dnes Petr Kolář, podle kterého se koalice z návštěvy „snaží vytřískat, co to jde“. Mlejnek se však domnívá, že pro voliče je důležitější ekonomika než bezpečnostní otázky.

Návštěva Zelenského podle Mlejnka mohla pomoci vládní koalici. „Protože oni nejsou v lehké situaci. Válka se vleče a nějaký pozitivní konec pro Ukrajinu je dost v nedohlednu,“ řekl Mlejnek ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Kolář s jeho hodnocením souhlasil. „Samozřejmě je vidět, že představitelé vládních stran se ze Zelenského návštěvy snaží vytřískat, co to jde. Vládě podpora Ukrajiny, minimálně v začátku konfliktu, dost pomohla. Otázkou je, jestli jí pomáhá i nyní, po třech letech,“ uvedl komentátor.

 Podle něj se snaha získat na návštěvě ukrajinské hlavy státu a jeho ženy politické body zrcadlí například v jednání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Ten na podpis dohody o duševním zdraví přišel v košili s ukrajinskou výšivkou. „To mi přišlo až legrační. Třeba až příště přijede nějaký Ind, tak si asi nasadí turban,“ glosoval Kolář.

Mlejnek: Ceny budou klíčovým tématem voleb

Téma války na Ukrajině může být podle něj pro vládu problematické – opozice jí vyčítá, že kvůli pomoci napadené zemi stát nemá na podporu vlastních občanů, na druhou stranu to může být i přínosem. „A to v tom, aby občanům připomněla, že je to vážný problém. Zodpovědný politik samozřejmě nemůže říct, že je nám jedno, co se děje kousek od nás,“ míní politolog.

Zároveň však míní, že klíčovým tématem parlamentních voleb budou ceny, zejména potravin a energií. „Dá se možná cynicky říct, že pro většinu českých voličů je cena másla důležitějším parametrem než fronta na Ukrajině a otázky války,“ dodal Mlejnek.

X X X

 Cla pro Čínu se vrací z orbitu

 Po celním skoku do astronomických výšin následuje veleskok dolů. Dohoda v Ženevě povzbudila prezidenta Trumpa, aby zkusil volat prezidenta Si.

Obchodní politika se Trumpovi moc nedaří. Potom, co napařil Číně dovozní cla přesahujicí sto procent, Peking mu to vrátil na podobné úrovni, ale fakticky to pochopil jako embargo. Čínský export do USA klesl v dubnu o 21 procent. Statistika zahraničního obchodu přitom ukázala, že Čína si našla jiné odbytové kanály a zvedla celkový obrat zboží meziročně o 5,6 procenta. Krátkodobě, za poslední měsíce, byla růstová tempa ještě vyšší.

V pátek poprvé po dlouhé době nevypluly z čínských přístavů vůbec žádné kontejnerové lodě do USA. Ale nejspíš šlo jen o gesto k nadcházejícímu jednání americké a čínské delegace v Ženevě, které nás vrátilo blíže k normálu. Jedním z výsledků je oboustranné snížení celních sazeb o 115 procent.

Uvedené rozhodnutí má omezenou časovou platnost na pouhých 90 dní. A tak je mnohem podstatnější dohoda, že jednání budou pokračovat. Čínskou stranu bude reprezentovat místopředseda vlády Che Li-feng a americkou ministr financí Scott Bessent, jehož význam v americké vládě roste.

Podle závěrečné zprávy může jednání probíhat v USA, Číně i jinde, abychom zbytečně netápali. Že však jde o seriózní záměr, naznačuje poznámka, že obě strany mohou vést také jednání na (nižší) pracovní úrovni k relevantním hospodářským a obchodním záležitostem.

Pod dojmem pozitivních výsledků z Ženevy americký prezident v pondělí odpoledne prohlásil, že bude volat čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi „možná na konci tohoto týdne“.

 Ty alternativní odbytové kanály Číny nejsou jen spekulace. V Pekingu se právě schází skupina latinskoamerických a karibských zemí. Jednání proběhne na úrovni ministrů zahraničních věcí, ale osloví je i prezident Si. Má k tomu i další důvod, protože v pondělí do Pekingu přiletěl brazilský prezident Lula da Silva a oznámil chystaný podpis série dvoustranných dohod, píše South China Morning Post. Na Global Times jsem zase našel zprávu o prudkém růstu čínských investic do energetiky v Africe – a převažují obnovitelné zdroje, slunce a vítr. To má logiku, příroda dává každému, neuznává cla, ani embarga.

Zajímavý rozbor americko-čínských obchodních vztahů vyšel na portále The China Academy na platformě Substack. Profesor Čchen Ťing z Čínské vědecko-technické univerzity, poukazuje na fakt, že pro Čínu bude stále snazší snižovat svou závislost na USA, zatímco USA budou mít potíže s nahrazováním navyklých čínských dovozů. Ale oddělení je nevyhnutelné a obě země se na něj připravují již delší dobu.

„Při ročním obratu dvoustranného obchodu ve výši téměř 700 miliard dolarů by přerušení bylo náhlé a škodlivé. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se obě strany přizpůsobují, aby snížily vzájemnou závislost, ale jejich možnosti a výsledky se značně liší. Pokrok v této oblasti může předčit očekávání USA. Ironií je, že zatímco USA nejhlasitěji hovoří o oddělování a snižování rizika a Čína důsledně vyzývá ke spolupráci, je to právě Čína, kdo se v zákulisí připravuje důkladněji,“ soudí tento čínský ekonom.

Avšak jiný čínský ekonom Jao Jang z Pekingské univerzity je střízlivější a věří, že lze obnovit harmoničtější vztahy, při kterých Čína možná trochu ztratí, ale nepřijde o spolupráci, která dává smysl. Rozhovoru, ve kterém to rozebírá, věnoval hongkongský South China Morning Post nevídané dvě tiskové strany.

Neznamená to, že by se Čína měla vzdát: „Pokud chtějí Spojené státy bojovat, odpovíme stejným, ale pokud by chtěly jednat, jsme připraveni k seriózním jednáním.“

Se cly ve výši 100 procent se obchodovat nedá, ale návrat k původním 34 procentům profesor Jang považuje za přijatelné řešení. Klade si otázku, co dalšího by USA chtěly dohodnout. Má Čína nakupovat víc amerického zboží? Zemědělské produkty, energetické suroviny, dokonce i Boeingy, které už byly v minulosti objednány, ale nikdy dodány? Mají Číňané víc investovat v Americe?

To jsou podle něj zajímavé příležitosti. Jestliže USA otevírají bránu pro investice, proč toho nevyužít? Zemědělské produkty by Čína dovážela stejně, takže by jen trochu přesměrovala zdroje. 

Ale i ty investice musí přesměrovat, zvyšovat domácí nadbytečnou výrobu už nedává smysl. Teď však má Čína jiné postavení než v minulosti, v řadě technologií má jasnou převahu. A profesor Jang nabízí k úvaze, že by se čínský průmysl měl o ty technologie trochu podělit a vytvářet společné podniky v USA, které by pracovaly na podobných principech, na jakých vyrůstal čínský technologický průmysl, když bylo podmínkou společného podniku sdílení know-how.

Je v tom tradiční čínský představa, že svět může být stabilní jen v harmonii. Nevyvážené vztahy jsou křehké a přitahují zvraty.

„Pokud čínské společnosti vstoupí na trh zakládáním společných podniků, místo aby svojí konkurencí ničily místní společnosti, spolupráce je možná. Představte si, že bychom se přesunuli do Evropy a vytlačili BMW z trhu, to by byla katastrofa pro Německo. Čínské společnosti si proto nemohou klást za cíl, že zničí BMW, mohou však zakládat společné podniky s BMW a pomoci jim k inteligentní transformaci. Takovýto scénář neodmítnou. Musí to být situace win-win. Nelze sázet na vítězství, při kterém ostatní hynou,“ radí profesor Jang řešení vztahů s USA i Evropou. 

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

RUSKO  SE  NEVZDÁ,  VELMOC,  JAKO  AMERIKA,  DALŠÍ  ZEMĚ

UKRAJINA  PATŘÍ  K  FUSKU,  BEZ  STALINA  BY  SE  HITLERA  NETBAVILA

DNES  FAŠISTY  Z  UKRAJINY  VYSTĚHOVAT  I  S  FIALOU,  PAVLEM

 Putin nikdy tlaku neustupuje. A neustoupí ani nyní

 Vladimír Putin nasadil opětovně svou úspěšnou strategii pokerového mlčení.

Když mu u nás některými médii – zjevně  přehnaně označovaná – silná evropská čtyřka Francie, Německo, Polsko a Velká Británie dala ultimátum do 12. 4 k okamžitému uzavření příměří, vyhrožovala uvalením dalších sankcí pokud se tak nestane, zaznělo jen konstatování Peskova, že se Rusko nenechá vydírat a že Rusko už má  se sankcemi zkušenosti  a Putin obratem navrhl pokračování instanbulských jednání z roku 2022.

A když nový německý ministr zahraničních věcí arogantně na kamery prohlašoval, že Putinovi běží čas v minutách do včerejšího dne, nenechal si Trump nechat ujít příležitost a přikázal Zelenskému, aby se zítra dostavil do Istanbulu k jednání s Putinem.

Mimochodem, ukazuje se, že ani on nezaregistroval, že Putin samozřejmě nehodlal do Istanbulu cestovat, protože istanbulské rozhovory byly vedeny na expertní a nikoliv vysoké  politické bázi.

Zelenský teatrálně prohlásil, že v Istanbulu  bude na Putina čekat.

A včera večer ve svém pravidelném vystoupení pro občany se rozčílil, co si to Putin dovoluje, že ještě na jeho výzvu nereagoval.

Je to směšné.

Jsou na světě pouze dva světoví státníci, který si ponechávají vůči Trumpovi odstup a kteří si v Moskvě při příležitostí  oslav Dne vítězství znovu potvrdili ocelové spojenectví, a to Si Ťin-pching, který nepřijal svého času pozvání Trumpa na jeho inauguraci, zatímco stovky světových politiků po tom dychtili a vyslal pouze svého viceprezidenta a stejně tak Putin  má vůči němu sice v zásadě kladný vztah, ale přece jenom je to představitel agresivního paktu NATO, který mimochodem společně se svým drahým přítelem Si odsoudili jako hlavní důvod konfliktu na Ukrajině a nyní i napětí v indopacifistické oblasti.

A tak tam jistě ve čtvrtek Zelenskyj někde bude stát,  obklopen stovkami kamer a evropští státníci se budou na Putina rozčilovat. Ale ruku na srdce, každý musel vědět, že Putin nebude skákat, jak „velká čtyřka“ a Zelenskyj pískají…

Příměří  je jistě potřebné, ale nesmí vést k podvodu, jako  byly Minské dohody, které podle kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda  byly nástrojem k vyzbrojení Ukrajiny proti Rusku a máme tu už 10 let rozvrácenou Ukrajinu.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

ZELENSKÝ  NEMÁ  ÚROVEŇ  NA  JEDNÁNíÍ  S  RUSKEM

JE  TO  HULVÁT,  JAK  HO  NAZVAL  TRUMP?

UKRAJINA   HLAVNĚ  KAPITULOVAT,  BUDE  PO  VÁLCE,  A  BEZ  NATO

 Kreml oznámí ruské vyjednavače s Ukrajinou, až to Putin uzná za vhodné, říká Peskov

Jména ruských zástupců na možných jednáních s Ukrajinou Moskva oznámí, jakmile to ruský prezident Vladimir Putin bude považovat za nezbytné, řekl dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentur AFP a Reuters odmítl sdělit, zda se rozhovorů v Turecku zúčastní samotný Putin. Jednání se očekávají ve čtvrtek v Istanbulu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že tam bude na Putina čekat osobně.

 „Ne,“ odpověděl podle TASS Peskov na otázku, zda by mohl jmenovat ty, kteří by měli na jednáních zastupovat Rusko. „Jakmile to prezident uzná za nutné, oznámíme to,“ dodal mluvčí Kremlu.

 Na dotaz týkající se Zelenského sdělení ohledně setkání s Putinem podle Reuters prohlásil pouze to, že Moskva pokračuje v přípravách na jednání s ukrajinskými představiteli. „Zatím se k tomu nebudeme více vyjadřovat,“ uvedl Peskov.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak mezitím podle webových stránek úřadu uvedl, že Kyjev je otevřen jakémukoliv formátu jednání s Ruskem, ale nejdůležitější podmínkou je příměří. Moskva podle něj dosud neposkytla odpověď, zda se Putin chystaných jednání zúčastní.

„Věřím, že pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to konečný signál, že Rusko nechce tuto válku ukončit. Že Rusko není ochotné ani připravené k jakýmkoliv jednáním,“ uvedl vedoucí prezidentské kanceláře při své online účasti na Kodaňském summitu pro demokracii.

Odmítnutí měsíčního příměří

Ukrajinský prezident Zelenskyj a lídři čtyř velkých evropských zemí o víkendu navrhli Rusku nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří.

To mělo začít v pondělí, v opačném případě pohrozili přijetím dalších rozsáhlých sankcí proti Rusku. To pak v noci na pondělí vyslalo proti Ukrajině více než stovku dalších dronů.

Putin na návrh příměří přímo nereagoval, ale přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že ve čtvrtek bude v Turecku na Putina osobně čekat.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak pak dnes ráno řekl, že Zelenskyj se v Istanbulu setká jedině s Putinem a žádnými jinými členy ruské delegace, neboť by to podle něj byla jen ztráta času. Účast na čtvrtečním jednání nevyloučil ani americký prezident Donald Trump, který dnes zahájil cestu po zemích Perského zálivu.

X X X

Smetana: Ukrajina dělá správně, že přistupuje na jednání s Ruskem. Účast Putina by mě překvapila

Ruský prezident Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Zelenskyj je ochotný s Ruskem jednat, aniž by přijalo návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal bych v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.

 Zelenskyj je s Ruskem připraven v Istanbulu jednat osobně. Účast Vladimira Putina je ale podle výzkumníka spíše nepravděpodobná. „Byl bych velmi překvapený, kdyby tam Putin v této fázi dorazil osobně. Nemyslím si to. Nemyslím si, že je tomu situace nakloněná,“ usuzuje.

Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague

A poukazuje na to, že Moskva chce z této situace vytěžit co nejvíc bez toho, že by se k něčemu zavázala.

„Rusko se celou dobu snaží dosáhnout svých maximalistických požadavků. Buď se jich bude snažit dosáhnout na bojišti, anebo v rámci jednání – ještě předtím, než bude cokoli slibovat druhé straně,“ připomíná.

Evropou avizované sankce by se podle něj měly spustit ještě před čtvrtečním jednáním, aby nátlaková strategie dávala smysl.

„Neznamená to, že sankce okamžitě dostanou Rusko na kolena, to si reálně nikdo nemyslel. Ale pokud chcete stupňovat tlak tak, abyste minimálně ovlivňoval i strategické volby svého oponenta, tak ta strategie musí vypadat jinak.“

Role Spojených států

Spojené státy se mají z jednání mezi Moskvou a Kyjevem stáhnout, jak naznačuje americký prezident Donald Trump. Záleží ale na tom, jestli debatu i válečný konflikt opustí úplně, myslí si výzkumník.

„Vidíme tam náznaky ztráty trpělivosti – což přišlo poměrně brzo. Zatím se ale Amerika pořád snaží hrát určitou roli,“ všímá si.

Americká pomoc včetně té zpravodajské byla přitom pro Ukrajinu od začátku války významná. Úplné stažení Spojených států by její situaci zkomplikovalo, byť ne tak dramaticky, jak se může zdát, zdůrazňuje odborník.

„Občas jsme slyšeli takové náznaky ze strany Spojených států, že Rusko už je kousek od toho, aby dobylo celou Ukrajinu a že bez americké pomoci by se tak stalo. Tam Ukrajina v tuto chvíli skutečně není,“ upřesňuje Smetana a zdůrazňuje:

„I kdyby se Spojené státy kompletně stáhly a přestaly Kyjev podporovat, tak aktuálně nehrozí kolaps ukrajinských vojsk. To v žádném případě.“

X X X

Net4Gas: Zákaz dovozu ruského plynu do EU? Pro nás šance. Jsme ale připraveni i na Nord Stream

Státní majitel tranzitních plynovodů hledá cestu, jak naplnit prázdné trubky po ukončení přepravy ruského plynu. Geopolitická situace je poměrně dynamická, říká generální ředitel Net4Gas Michal Slabý exkluzivně pro Český rozhlas. Zatím firmu ekonomicky drží nad vodou hlavně vyšší poplatky za přepravu plynu pro tuzemskou spotřebu. V červnu ale firma podle Slabého bude schopna splatit 10 miliard korun ze svých dluhů.

 Pokud se Evropa shodne na čerstvém návrhu Evropské komise, aby se do konce roku 2027 zastavil veškerý zbývající dovoz ruského plynu do EU, pro tuzemskou státní firmu Net4Gas by to mohlo znamenat šanci, jak si po letech opět naplnit své tranzitní plynárenské trubky.

Ty vyschly poté, co na konci roku 2022 ruský státní kolos Gazprom Export přestal plnit smlouvu, aby využíval nebo platil za přepravní kapacitu přes Česko.

Zákaz dovozu ruského plynu by měl dopad hlavně na trhy Maďarska a Slovenska, které nyní ruský plyn stále ve velkém dovážejí, a částečně také na Rakousko a Ukrajinu.

„Tyto dodávky by se musely dovézt odjinud, a to zejména ze západních trhů, a v takovém případě samozřejmě cesta přes Českou republiku skýtá poměrně zajímavou příležitost,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel společnosti Net4Gas Michal Slabý.

Větší zvýšení přepravy plynu ze západu na východ Net4Gas pociťuje sice už od letošního roku, zdaleka ale ne v takovém rozsahu, jak si dřív představoval.

Od ledna totiž Ukrajina neprodloužila smlouvu na další tranzit ruského plynu přes své území, což pro český systém znamenalo šanci na přepravu dodávek hlavně pro Maďarsko či Slovensko z opačného směru, tedy ze západu.

 Jenže tyto země nakonec pokračují v dovozu ruského plynu přes jihovýchodní potrubí Turkstream.

„Naše předpoklady se bohužel zatím zcela nenaplnily, a to jak pokud jde o tranzit na Slovensko, případně do Maďarska, protože pořád jsou tam poměrně velké dodávky plynu balkánskou cestou. A v průběhu posledních měsíců se ještě zvyšují. Musím ale říct, že letos v zimě jsme už zaznamenali částečné oživení, tranzitovali jsme jak na Slovensko, tak i do Polska,“ uvedl Michal Slabý.

Konec ukrajinského tranzitu nicméně zcela změnil situaci v dodávkách ruského plynu do Česka pro domácí spotřebu, jak potvrdil ředitel Net4Gas. Z evidence vstupů do systému společnosti vyplývá, že ze směru ze Slovenska, kudy k nám ruský plyn přicházel, od ledna nic neteče.

„Plyn k nám od 1. ledna proudí pouze z Německa. Může to být teoreticky i plyn ruský z LNG dodávek, ale po nějaké sadě sankcí, které jsou uvaleny na ruské LNG terminály, si osobně myslím, že to je spíš mix plynu z Norska a LNG například ze Spojených států,“ upozornil Slabý.

Ještě loni přitom dodávky ruského plynu přes Slovensko představovaly v některých měsících velkou většinu tuzemských dovozů.

Němci snižují poplatek

Plyn pro tuzemskou spotřebu, ať už ruský, či západní z terminálů LNG, byl každopádně loni téměř jediný, který potrubím Net4Gas tekl. Tranzit podle výroční zprávy firmy za rok 2024 zůstal téměř nulový.

Kromě zmíněného většího využití balkánského systému východními sousedy byly podle Slabého dalšími důvody stále nižší hladina spotřeby plynu v Evropě, tedy nižší poptávka než dříve, a také zvýšený poplatek za tranzit plynu přes Německo, na jehož systém se potrubí Net4Gas napojuje.

To celou trasu pro obchodníky prodražovalo a omezovalo tak značně její konkurenceschopnost. Poplatek v Německu se od letoška ale snížil, i proto firma spoléhá na další oživení obchodů.

Mapa plynovodů a kompresních a předávacích stanic společnosti Net4Gas na českém území | Foto: Net4Gas

V příštích letech by měla navíc spotřeba plynu významně růst, a to v souvislosti s odklonem od spalování uhlí.

Česko totiž plánuje přestavět část tepláren z uhelných na plynové a stavět se mají i nové elektrárny na plyn. Připojení prvních čtyř budoucích plynových zdrojů podle Slabého už společnost nyní připravuje.

Net4Gas spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu také kvůli očekávané plynové renesanci vyjednávali v minulých měsících o opětovném zvýšení kapacity průtoku plynu z Německa do české sítě, protože Němci ji kvůli poklesu přepravy v posledních letech snížili a větší objem plynu by se k nám nedostal.

Výsledkem je nedávné rozhodnutí, že Německo bude investovat do dvou velkých projektů, a to dvou kompresních stanic. „Jedna bude postavená v roce 2026 a druhá v roce 2028. To by mělo být dostatečné posílení výstupní kapacity směrem na Českou republiku,“ uvedl Slabý.

Výhledově existuje i scénář, že by se do trubek firmy mohl vrátit nejen západní plyn, ale i ten z ruských nalezišť, který se dříve dostával do Německa a dál na západ či na jihovýchod podmořským plynovodem Nord Stream.

Po zahájení ruské agrese na Ukrajině byl Nord Stream 1 a zčásti i Nord Stream 2 poškozen výbuchem, takže dovozy ruského plynu touto trasou, propojenou až na český systém, úplně skončily.

V posledních měsících se ale spekuluje o možnosti oživit zbylou jednu rouru Nord Stream 2, a to v souvislosti s jednáními mezi Ruskem a USA. Ve hře údajně je, že by část obchodů s ruským plynem mohly převzít právě Spojené státy nebo jiní „neruští“ obchodníci.

„Geopolitická situace je poměrně dynamická a uvidíme, jak se Evropská komise nakonec postaví k importu ruského plynu do Evropy. Pokud by se ale skutečně dodávky touto cestou obnovily, takovou tranzitní příležitost bychom určitě také využili. Máme takový scénář už i spočítaný, budeme připravení,“ uvedl ředitel Net4Gas.

Zisk: z miliard na miliony

Drtivý propad přepravy plynu od konce roku 2022 znamená pro firmu každopádně zatím těžkou ekonomickou ránu. Ještě v roce 2022 pro představu tržby společnosti dosahovaly 13 miliard korun a čistý zisk byl 6,2 miliardy, o rok později už měla firma tržby jen tři miliardy a ztrátu 1,7 miliardy.

Bývalí soukromí vlastníci se také i proto v roce 2023 rozhodli Net4Gas prodat. Kupcem byl nakonec stát, respektive společnost ČEPS, která za něj zaplatila celkově i s dalším vyrovnáním zhruba sedm miliard korun.

A převzala zároveň všechny dluhy u bank a držitelů dluhopisů ve výši téměř 34 miliard korun, kterými firma pokrývala předchozí investice právě do vyšší kapacity hlavně tranzitního potrubí.

Loni se Net4Gas sice vrátil k zisku, ale jen ve výši devíti milionů korun. Tržby firmy se zvedly o 41 procent na zhruba pět miliard. Důvodem lepšího výsledku je při minimálním mezinárodním tranzitu hlavně zvýšení poplatků za přepravu plynu pro domácí spotřebu, která se zároveň meziročně zvýšila o desetinu.

Poplatky stanovuje Energetický regulační úřad a ve svých konečných cenách je platí všichni spotřebitelé. Letos i loni šla pro Net4Gas z konečného účtu domácnosti s průměrnou spotřebou plynu zhruba dvě procenta, pro roky 2026 až 2031 se poplatky zvyšují o zhruba další třetinu.

Podle Michala Slabého tak bude cena pro Net4Gas za domácí přepravu 70 až 75 korun za megawatthodinu a v účtech za zemní plyn průměrně dosáhne zhruba tři procenta.

Ve zvýšení poplatku podle Slabého nehrálo žádnou roli to, že je firma státní. Podle pravidel regulace poplatky musí zajistit majiteli potrubí coby kritické energetické infrastruktury při zásobování Česka plynem životaschopnost systému. Po výpadku příjmů z tranzitu jdou tak náklady více na bedra tuzemských spotřebitelů.

„Masivní výpadek tranzitu nebyl jen u nás, ale postihl i Slovensko, Rakousko a v zásadě i Německo. K obdobnému kroku tak překročily i tyto státy. To znamená, že ve zvyšování poplatků nejsme sami a myslím, že jejich růst na Slovensku a v Rakousku byl velmi podobný jako u nás,“ uvedl Slabý.

Pravidla regulace počítají také s tím, že pokud Net4Gas získá nové příjmy z tranzitu nebo vymůže nějaké peníze z probíhajících arbitráží s ruským Gazprom Exportem kvůli zastavení smluvních plateb, cena za služby firmy se pro spotřebitele o to sníží.

Arbitráže s Gazpromem

S ruským kolosem měl Net4Gas podle Michala Slabého několik smluv na dlouhodobý pronájem kapacity tranzitních plynovodů, a to celkově za více než 100 miliard korun.

 První arbitráž, v níž si Net4Gas nárokoval sumu 113 milionů eur, v přepočtu přes tři miliardy korun, sice tuzemská firma už vyhrála, žádné peníze ale nedostala. Gazprom Export totiž výsledky arbitráže neuznává.

Naopak zažaloval o stejnou sumu Net4Gas v Rusku, a to jako pokutu za to, že proti němu česká firma arbitráž nezastavila, jak požadoval. Gazprom Export spor vyhrál, ale peníze také nedostal.

„Situace je dnes taková, že tato pokuta je vymahatelná v Rusku, nicméně v České republice, případně v Evropské unii vymahatelná není. A to zejména z důvodu sankčních opatření, kdy EU nálezy nebo rozhodnutí podle takzvaného Lugovoj law neuznává,“ uvedl Slabý. Lugovoj law je zákon, který chrání ruské firmy před zahraničními společnostmi.

Jestli má šanci Net4Gas vymoci něco od ruské strany ze své již uznané třímiliardové pohledávky, není jasné. „Jsme teď ve fázi, kdy analyzujeme všechny právní, ale i geopolitické otázky, jaký postup zvolit k vymožení dlužné částky. Máme ještě další arbitráže, ty probíhají, a proto bych to nechtěl v tuhle chvíli více komentovat,“ vysvětlil Slabý.

Splatíme 15 miliard

Peníze by se Net4Gas každopádně hodily nejen kvůli snížení zátěže spotřebitelů, ale i na vlastní rozvoj a také umoření obřích dluhů. První velká splátka z víc než 33 miliard čeká firmu už letos, poslední v roce 2031. Podle Slabého firma zatím počítá s tím, že nebude potřebovat pomoc od státu.

„Letos v červnu je z těchto dlouhodobých úvěrů a dluhopisů splatných deset miliard korun, zaplatíme je z vlastních zdrojů, které jsme byli za poslední období schopni naakumulovat na našich účtech,“ uvedl Slabý.

Z velké části jde o nerozdělený zisk z předkrizového období a úspory. „Hned v roce 2022 po vypuknutí konfliktu na Ukrajině jsme udělali spoustu významných úsporných opatření, jak na úrovni investic, tak na úrovni provozních nákladů. Takže jsme byli schopni tuto hotovost nashromáždit,“ vysvětlil.

Dalších pět miliard korun z dlouhodobých dluhů má firma splatit příští rok. „Naše strategie je, že část budeme splácet z vlastních zdrojů, to nám ještě zbydou peníze. Část budeme muset refinancovat, to už máme ale smluvně zajištěno s českými bankami,“ uvedl Slabý s tím, že o refinancování dalších splátek pro další roky bude firma s bankami dál jednat.

Podle dostupných informací jsou největšími věřiteli Net4Gas ČSOB a skupina Erste bank, které patří Česká spořitelna.

Net4Gas chce výhledově investovat hlavně do přepravy vodíku, firma je součástí několika mezinárodních projektů na jeho přepravu. Vodík by měl v příštích dekádách postupně nahrazovat fosilní zemní plyn.

X X X

Prezident Pavel si na Hrad pozval Bradáčovou a Vávru. Na stole mohou být i platy soudců.

Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne setká s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou a následně s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Podle očekávání se při jednání může otevřít i téma soudcovských platů, na které soudci v uplynulých týdnech podali desítky žalob. Důvodem je nesouhlas s vládní úpravou platové základny, kterou považují za protiústavní.

Na webu o schůzkách informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Prezident Pavel už v dubnu jednal s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), který mu mimo jiné přiblížil reformní záměry v trestním právu i personální změny v soustavě státního zastupitelství.

Vávra: Soudci se nemohou soudit sami se sebou

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se v posledních týdnech vyjadřoval k otázce platových nároků soudců opakovaně. Upozornil mimo jiné na to, že vláda nerespektovala výpočet platu podle zákona a že vzniklou situaci bude muset vyřešit správní soudnictví. „Je nepříjemné, že se musíme domáhat práva žalobou, ale soudci se nemohou do nekonečna vzdávat zákonného postupu jen proto, že jim to politicky nevychází,“ uvedl pro Českou justici.

X X X

 Fico mluví o dalším možném útoku na veřejného činitele. Chce svolat bezpečnostní radu státu

Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že je vysoká pravděpodobnost dalšího útoku na veřejného činitele. Chce kvůli tomu svolat bezpečnostní radu státu. Fico to rok od pokusu o atentát na něj napsal v dopisu předsedům politických stran a televizím, ve kterém navrhl přesunutí nedělních politických televizních debat na pracovní dny.

 „Je neakceptovatelné, aby odpovědí na jiný legitimní názor nebyly argumenty, ale bezhraniční urážení a vyhrožování smrtí nebo ublížením na zdraví. Ještě více je neakceptovatelné, že tento způsob politické komunikace se stává pro významnou část slovenského politického spektra a média přijatelný, dokonce je jimi podporován,“ uvedl Fico.

 Podle ministerského předsedy by občané Slovenska neměli být o nedělích vyrušováni mediálními politickými aktivitami.

Právě Fico přitom už v minulosti svolával tiskové konference také o nedělích a nedávno zavedl pravidelné nedělní tiskové konference, byť dříve novinářům na dotazy často neodpovídal. Jeho kritici dříve zase uvedli, že sám Fico používal hrubý slovník vůči svým politickým oponentům či zástupcům médií.

Ficovu iniciativu přesunout nedělní televizní politické debaty na jiné dny podpořilo opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Naopak předseda PS Michal Šimečka už o víkendu uvedl, že Fico mu žádný dopis posílat nemusí. Podle něj o tom, co se bude vysílat a na co se budou lidé dívat, rozhodnu občané a nezávislá média.

Odvedení pozornosti

Slovenská opozice už v minulosti tvrdila, že například svoláváním jednání bezpečnostní rady státu se Fico snaží odklánět pozornost od neřešení skutečných problémů země a od potíží s vládnutím.

 Bezpečností rada zasedala například letos v lednu poté, co Fico obvinil opozici a občanské aktivisty z přípravy státního převratu v souvislosti s mohutnými protivládními demonstracemi.

Podobně Fico postupoval už v roce 2018 během manifestací po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, kdy v zájmu řešení vzniklé politické krize rezignoval na funkci premiéra.

V uplynulých dnech Fico čelil kritice opozice za svou cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jich jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli probíhající ruské agresi na Ukrajině.

Fica loni v květnu postřelil útočník, když premiér po výjezdním jednání vlády v Handlové přišel pozdravit občany na místní náměstí. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Fico označil střelce za aktivistu opozice a také další představitelé vládních stran připisovali opozici odpovědnost za střelbu na premiéra.

X X X

Platy žalobců musí zůstat navázané na soudcovské platy, uvedla Bradáčová.

Česká justice zjistila, že již byly podány desítky žalob soudců, mimo jiné i z Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu, a jedná se o potenciální rozpočtový dopad ve výši stovek milionů korun.

Bradáčová a důraz na digitalizaci i kyberkriminalitu

Druhou středeční návštěvou u prezidenta bude nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která se funkce ujala letos v dubnu. Při nástupu do funkce na začátku dubna označila za své priority mimo jiné boj proti kriminalitě mládeže, sjednocování trestních sazeb či digitalizaci Nejvyššího státního zastupitelství, včetně zlepšení analytiky a reakce na kyberkriminalitu.

Zaměřit se chce také na případy s korupčním či extremistickým pozadím, protože tyto trestné činy podle ní představují vážné ohrožení bezpečnosti a stability státu. Do budoucna by ráda iniciovala zúžení soustavy státního zastupitelství ze čtyř na tři stupně. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Nárůst hrozeb advokátům. Jak je ochránit před fyzickými útoky či zastrašováním?

Bez obav z odplaty, nezávisle a také s právem na přístup k informacím a soudům či bez právní odpovědnosti za jednání jménem klienta. Takové podmínky mají získat advokáti pro výkon své profese. Zajistit jim je má Úmluva Rady Evropy o ochraně povolání advokáta.

Dokument reaguje na nárůst hrozeb advokátům a zasahování do jejich povolání a profesních povinností. Rada Evropy na něm začala pracovat už v roce 2020.

Úmluvu přijal 12. března 2025 v Lucemburku Výbor ministrů. Návrh je otevřen k ratifikaci jednotlivými státy ode dneška.

„Jedná se o první mezinárodní právně závaznou smlouvu věnovanou ochraně povolání advokáta. Je otevřena i státům mimo členské státy Rady Evropy,“ uvádí Rada Evropy, která má 46 členských států, zastupujících celkem 700 milionů lidí. Celá Úmluva o ochraně povolání advokáta má patnáct stran.

 Právo na přístup k informacím i soudům

Jednotlivé státy mají podle Úmluvy zajistit funkční profesní sdružení advokátů, bránit nezávislost právníků a jejich roli ve společnosti či vypracovat profesní standardy chování.

Profesně pak mají státy zaručit rychlý přístup advokátů ke klientům, včetně těch zbavených svobody, nebo „účinný přístup k veškerým relevantním materiálům, které mají v držení nebo pod kontrolou příslušné veřejné orgány, soudy a tribunály, když jednají jménem klientů“. To se má odehrát bez zbytečného odkladu a omezení.

Advokáti mají mít rovněž právo na účinný přístup k soudu a komunikaci se soudem a právo informovat veřejnost o svých službách.

Netrpět za klienta, nevydávat o něm důkazy

Podle Úmluvy zajistí státy, aby „advokáti nenesli občanskoprávní ani trestní odpovědnost za ústní a písemná prohlášení učiněná v dobré víře a s pečlivostí při vedení veškerého řízení jménem svých klientů“.

Dále Úmluva zakotvuje důvěrnost komunikace s klientem, a to jakýmikoli prostředky. Rovněž vyžaduje, aby advokáti nebyli povinni zveřejňovat, vydávat nebo poskytovat důkazy týkající se jakýchkoli informací od klientů a o klientech.

„Strany zajistí, aby právníci netrpěli nepříznivými důsledky způsobenými tím, že jsou ztotožňováni se svými klienty nebo s věcmi svých klientů,“ uvádí se v dokumentu. Tento článek se použije bez újmy na svobodě projevu tak, jak je chráněna Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a vnitrostátním právem.

Možnost navrhovat reformy

Advokáti mají mít rovněž právo informovat veřejnost o věcech svých klientů s výjimkou zákonných omezení.

Mohou se účastnit veřejné diskuse o právu, navrhované legislativě, soudních rozhodnutích a výkonu spravedlnosti. Při tom mohou prosazovat právní stát, jeho dodržování i předkládat návrhy na reformy.

Útoky, zastrašování, vměšování

Pokud jde o disciplinární řízení proti advokátům, má být zahájeno nezávislou a nestrannou disciplinární komisí zřízenou profesním sdružením. Vedeno má být „v souladu s požadavky na spravedlivý proces podle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.

„Jakýkoli zákaz práva vykonávat praxi by měl být uložen pouze za nejzávažnější porušení profesních standardů,“ stojí v Úmluvě.

Státy mají rovněž zajistit, aby se advokáti nestávali terčem fyzických útoků, zastrašování nebo nepatřičného vměšování do jejich profese.

Dohlížet bude GRAVO

Monitorovat dodržování této smlouvy v jednotlivých státech bude nová skupina expertů GRAVO. Skládat se bude nejméně z osmi a nejvýše z 12 volených členů ze zástupců smluvních zemí, a to na čtyřleté období. Členy expertní skupiny nesmí být dva lidé z jedné země. Mandát člena bude možné prodloužit.

Po vzoru podobných už existujících expertních skupin Rady Evropy, jako jsou GRECO (skupina států proti korupci) nebo CEPEJ pro efektivní justici, bude také GRAVO pracovat prostřednictvím „hodnotících kol“. V jednotlivých kolech vyhodnotí postup implementace Úmluvy v jednotlivých státech.

O provádění Úmluvy bude pravidelně informováno Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Výbor ministrů. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Úspěch Šimáčkové ve Štrasburku. Povede jednu ze sekcí soudu

Česká soudkyně Kateřina Šimáčková byla zvolena předsedkyní jedné z pěti sekcí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Funkce se ujme 30. května 2025. Informoval o tom český Ústavní soud.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) má v současnosti 46 soudkyň a soudců, kteří jsou rozděleni do pěti sekcí. V každé sekci působí senáty a výbory, jejichž činnost koordinuje právě předseda sekce. Šimáčková bude jako předsedkyně sekce zodpovědná za organizaci práce, vedení jednání a administrativní dohled nad rozhodovací činností.

Kateřina Šimáčková nastoupila na ESLP koncem roku 2021 jako soudkyně za Českou republiku. Do Štrasburku přišla z Ústavního soudu, kde působila od roku 2013. Předtím byla také soudkyní Nejvyššího správního soudu a v minulosti se věnovala advokacii i výuce ústavního práva.

Profesní dráha s důrazem na ústavní právo

Šimáčková absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a od počátku své kariéry se orientovala na oblast ústavního soudnictví. V 90. letech působila jako asistentka ústavního soudce a později jako advokátka. V roce 2009 nastoupila k Nejvyššímu správnímu soudu. Její dlouhodobé zaměření na ústavní právo a lidská práva ji nakonec přivedlo k Ústavnímu soudu a následně i k ESLP. Za svou práci v oblasti lidských práv byla Kateřina Šimáčková v roce 2021 oceněna Řádem čestné legie ve stupni rytířky.

Zvolení předsedkyní sekce patří k významným organizačním funkcím v rámci soudu. Volba je interní a rozhodují o ní samotní soudci. Česká republika tak bude mít po delší době svého zástupce ve vedení jedné ze sekcí ESLP, která rozhoduje o tisících stížností ročně.

 Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Rusko bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu.

Eva Paseková, ceskajustice, cz

X X X

  Turecké letadlo škrtlo v Praze ocasem o ranvej. Modleme se, vyzýval pilot

 Napínavý pokus o přistání si prožili cestující na palubě letu TK1771 společnosti Turkish Airlines z tureckého Istanbulu do Prahy. Airbus A321neo při přistávání na Letišti Václava Havla škrtl ocasem o ranvej. Stroj se po nečekaném kontaktu se zemí rychle vrátil zpět do vzduchu a napodruhé přistál.

Letoun v sobotu odpoledne obdržel od dispečerů na Letišti Václava Havla povolení k přistání na dráze 12. Během toho ale nastaly komplikace. Pravděpodobně vlivem poryvů větru se přistání nepovedlo.

Piloti se proto rozhodli provést manévr průletu, což znamená nad zemí přidat plyn, vystoupat a buď znovu zkusit přistát nebo odletět na jiné letiště.

 Právě při tomto manévru došlo ke kontaktu ocasní části letadla s povrchem ranveje, tedy tailstriku, a začaly létat jiskry. Letoun se po kontaktu se zemí vrátil zpět do vzduchu a stroj vystoupal přibližně kilometr nad zem. Na druhý pokus již přistál bezpečně bez dalších problémů. Let se oproti plánu prodloužil přibližně o téměř půl hodiny.

 Zpáteční let TK1772 z Prahy do Istanbulu, který mělo původně uskutečnit totéž letadlo, se zrušil. Stroj vyřadili z provozu a podrobili kontrole. Podle leteckého webu AviationSource však nebyly v době přistání zaznamenány nepříznivé povětrnostní podmínky a vítr byl slabý a proměnlivý.

Svědkyně popsala dramatické chvíle pro web CNN Prima News. Už při vzletu v Istanbulu prý měla pochyby kvůli pomalému rozjezdu. Když letadlo přilétalo do Prahy nad letiště, tak vál silný vítr, byly turbulence a s cestujícími to házelo.

A když už byli nad ranvejí, najednou se ozvala velká rána a letadlo rychle vystřelilo nahoru. Svědkyně dodala, že s odstupem pár vteřin přišla ještě jedna rána, takové drcnutí, jako by letadlo poskočilo.

Letadlo podle svědkyně kroužilo asi dvacet minut. Čas nejistoty který svým hlášením prý pilot ještě umocnil. Po 20 minutách nejprve turecky a pak anglicky řekl, že to jde zkusit znovu a že se máme modlit, popsala cestující.

 X X X

KADERKA  UŽ  NEMÁ  ŽÁDNÉ  PENÍZE,  MAJETEK

 Tenisový svaz žaluje exšéfa Kaderku, chce po něm dva miliony. ‚Bezdůvodně se obohatil,‘ tvrdí

Český tenisový svaz posílá bývalého bosse Ivo Kaderku před soud. Žaluje ho kvůli údajnému bezdůvodnému obohacení a chce po něm zpátky zhruba dva miliony korun. Jak zjistil Radiožurnál, vedení svazu Kaderku žaluje za to, že si neoprávněně navýšil měsíční odměnu a bez dokladů vybíral hotovost ze svazové pokladny.

 Jednu žalobu podala i Česká tenisová obchodní společnost, jejímž jednatelem byl Kaderka od 15. října 2014 do 1. července 2024. „Na základě smlouvy mu náležela měsíční odměna 80 tisíc korun. Žalovanému byla však na základě neplatného dodatku od února roku 2022 do února roku 2024 neoprávněně vyplácena měsíční odměna ve výši 120 tisíc korun,“ stojí v ní.

Česká tenisová obchodní společnost je firma založená a vlastněná tenisovým svazem. Právě v ní si měl Kaderka podle žaloby neoprávněně vyplatit stovky tisíc. Od 1. února 2022 do 1. července 2024 si navíc Kaderka podle žalobců neoprávněně vyplatil mimořádné odměny v celkové výši 600 tisíc korun, aniž by o tomto rozhodl tenisový svaz.

Podle zjištění Radiožurnálu chce tenisový svaz po Kaderkovi 1 088 979 korun a také zaplacení soudních výloh. Redakce kontaktovala Kaderku s žádostí o vyjádření. Mobil ale nebere a na SMS nereaguje.

Během úterý navíc padla i druhá žaloba. Tu podal už přímo Český tenisový svaz a týká se výběrů peněz ze svazové pokladny. Podle předsedy svazu Jakuba Kotrby z ní totiž Ivo Kaderka vybral zhruba milion korun, ale nedoložil, za co je utratil.

„Máme výběry z pokladny, ale nemáme k tomu příjmové doklady, požádali jsme ho, ať nám je doloží, ale ty nemáme, tak chceme s péčí řádného hospodáře, ať to zaplatí,“ řekl Kotrba.

Podle zjištění Radiožurnálu se navíc svaz chystá podat v nejbližších dnech ještě i třetí žalobu.

Pád bosse Kaderky

Ivo Kaderka vládl českému tenisu přes 25 let. Skončil poté, co Radiožurnál v květnu 2023 odhalil, že svaz pod jeho vedením podezřele hospodařil se státními dotacemi.

Radiožurnál zmapoval, jak v roce 2021 dostal Kaderkův svaz od státu přes 140 milionů korun a z toho více než 40 milionů dal spolku Orel Jednota Praha Balkán, který ovládal Kaderkův blízký spolupracovník, předseda dozorčí rady svazu Vojtěch Flégl.

Za tyto peníze měl Fléglův spolek pořádat tenisové turnaje. Na jednotlivé služby – dopravu, ubytování, stravování, pronájem tenisových areálů, služby lékaře nebo fyzioterapeuta – si najímal firmy a mezi nimi byly i společnosti patřící právě Fléglovi nebo jeho manželce.

Radiožurnál navíc zjistil, že jejich firmy inkasovaly státní peníze i za služby, které ve skutečnosti vůbec neodvedly.

Flégl s Kaderkou to odmítají komentovat. Kaderka místo odpovědí napsal na oficiálním webu tenisového svazu několik článků, ve kterých obviňoval reportéra Radiožurnálu ze lží.

Uspořádal také tiskovou konferenci, na které reportéra nařkl i z toho, že své informace získal nezákonně, že je najatým členem organizované skupiny, která chce Kaderku zničit, a že k tomu reportér zneužil vysílání Českého rozhlasu.

Razie na svazu

Jenže v únoru 2024 se zjištění Radiožurnálu potvrdilo. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu vtrhli do sídla svazu v Praze na Štvanici a do dalších tenisových klubů v Česku. Zatkli Kaderku a Flégla a obvinili je z dotačního podvodu.

 Spolu s nimi obvinili i pět firem, podnikatele, tenisového trenéra a Fléglova bývalého parťáka ze čtyřhry Daniela Vacka a také ekonomickou ředitelku svazu Hanu Baierovou a sekretáře Jakuba Fastra, kteří podle policie s podvody pomáhali.

Později obvinili i Fléglovu manželku a další tři firmy a zjistili, že obvinění nepodváděli s dotacemi jen v roce 2021, jak to zmapoval Radiožurnál, ale už od roku 2017 a až do roku 2023. Celková škoda zatím činí 52 milionů korun.

Kaderka loni v červnu rezignoval a valná hromada zvolila nové vedení a přepsala stanovy. V čele už není jeden vládce s neomezenou mocí, ale tříčlenné předsednictvo. Ze stanov také vypadlo ustanovení, že prezidentem je Ivo Kaderka.

Podle nových pravidel se předsedou svazu může stát kdokoli, nikoli jen ten, kdo už má s vedoucími funkcemi zkušenosti, jak to bylo ve stanovách v Kaderkově éře.

Svaz bez peněz

Nejde ale jen o policejní vyšetřování. Kontroloři Národní sportovní agentury (NSA) rozhodli, že svaz pod Kaderkovým vedením navíc v roce 2021 porušoval dotační pravidla.

Na turnaje totiž použil i peníze určené výhradně na potřeby reprezentace a rámcová smlouva mezi svazem a Fléglovým spolkem byla navíc v roce 2021 dávno neplatná, protože svaz ji v roce 2014 uzavřel na deset let, přitom se rámcové smlouvy směly schvalovat jen na čtyři roky.

Kontroloři nařídili, aby svaz z dotace vrátil 19 milionů vázaných na reprezentaci a 10 za neplatnou smlouvu, celkem přesně 29,7 milionu korun.

Svaz ale neměl z čeho zaplatit, protože Kaderka ho zanechal bez peněz, případ proto převzal finanční úřad. Podle informací Radiožurnálu finanční úřad už potvrdil porušení pravidel, se svazem teď ale jedná o konečné sankci.

Ta zřejmě nebude jediná, NSA totiž zahájila kontrolu i roků 2022 a 2023, kdy turnaje rovněž pořádal Fléglův spolek a jeho firmy.

X X X

 Trump chce Saúdům prodat zbraně, podpoří to americkou ekonomiku, uvádí analytik Tureček

Americký prezident Donald Trump postupně navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Jeho cesta má hlavně byznysové cíle. Od Emirátů už získal příslib investice do rozvoje AI, polovodičů nebo energetiky a od Kataru má dostat luxusní letoun Boeing 747. „Trump mluví i o investici do amerických zbraní. To jsou peníze, které půjdou do americké ekonomiky,“ říká pro Český rozhlas Plus Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

 Prezident Trump chce podle britské BBC získat z bohatých zemí Perského zálivu příslib investic do americké ekonomiky. Jaké výhody by z této mise mohly mít arabské země?
Upřesním, že Trump k překvapení řady ekonomických expertů mluví o investici ve výši jednoho bilionu dolarů, což je celoroční rozpočet Saúdské Arábie. Tato cifra se tedy asi čekat nedá. 

 Co přinese cesta Donalda Trumpa po Blízkém východě, přibližují analytik Břetisůav Tureček a reportér ČT Václav Černohorský

Arabské země z toho získají utvrzení vztahu se Spojenými státy, což je pro ně jakýsi diplomatický i bezpečnostní deštník, záruka.

Nejdůležitější z těchto zemí je Saúdská Arábie a my víme, že Američané za vlády Joea Bidena i za Trumpova prvního období na tuto zemi tlačili. Chtěli, aby dojednala mírovou dohodu s Izraelem. Za to by Saúdové dostali obří výsady.

Teď se hodně píše o tom, že Trump je dokonce ochotný dodat Saúdské Arábii jaderné technologie, o které Rijád dlouhodobě žádá. Ale už bez toho, co bylo dosud podmiňováno, tedy že se Saúdové dohodnou s Izraelem.

To totiž vázne na tom, že Izrael zabíjí tisíce civilistů v Pásmu Gazy. A země jako Saúdská Arábie může těžko v tuto chvíli uzavřít s Izraelem dohodu. 

Pro Saúdy je to ale signál, že bez ohledu na to, co se děje kolem Izraele, jsou Američané ochotní letět do Rijádu a jednat tam napřímo. 

Součástí jednání je i nabídka zbraní za více než 100 miliard dolarů. Jaký reálný geopolitický vliv si tak pojistí Spojené státy v arabském světě ve srovnání s Bidenovou érou?
Je to podobné a v tomhle se to příliš neliší. Vzpomeňme si, že Joe Biden byl velmi kritický k saúdskoarabskému režimu. Už když kandidoval do Bílého domu, tak říkal, že vyšetří a nechá potrestat vraždu novináře Džamála Chášukdžího, který byl zavražděn v Turecku saúdskou tajnou službou. Trumpovi to nevadilo. 

 Biden říkal, že si na Saúdy posvítí třeba kvůli krvavé válce v Jemenu, ale pak přišla válka na Ukrajině a nutnost hledat nové energetické zdroje. A najednou jsme viděli Bidena přilétat do Rijádu.

Rozdíly mezi Trumpem a Bidenem v tomto ohledu moc nejsou. Saúdové jsou potřeba pořád. A když jim Trump prodává zbraně za desítky až stovku miliard dolarů, tak to jsou peníze, které jdou do amerických zbrojovek, a je to v tomto smyslu podpora americké ekonomiky. 

Netlačit Írán do kouta

V podtextu Trumpovy cesty je i přístup jeho administrativy k Íránu. Trump na rozdíl od své cesty do regionu v roce 2017 tentokrát nenavštíví Izrael, protože sbližování arabských zemí se odkládá právě kvůli pokračující izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Teď Izrael údajně doufá, že získá podporu Spojených států pro letecké údery na íránská jaderná zařízení. Co od Trumpa čeká v tomto ohledu arabský svět?
Trochu odbočím. Když porovnáme rétoriku Saúdské Arábie vůči Íránu před několika lety a dnes, tak vidíme, že Saúdové pochopili, že konfrontace s Íránem nedává smysl. Byly doby, kdy jsme třeba z WikiLeaks věděli, že Saúdové čekají od Američanů zlikvidování íránského režimu, nebo minimálně jaderného programu. 

Před dvěma lety se pod patronátem Číny podařilo uzavřít jakési diplomatické příměří mezi Rijádem a Teheránem.

 Saúdové stojí hlavně o to, aby Írán neměl jadernou zbraň. Na tom se shodují všichni včetně Číny nebo Ruska. Pak jde ale o to, do jaké míry je třeba tlačit íránský režim dál do kouta.

Saúdové, Emiráty nebo Katar jsou daleko smířlivější. Pochopili, že tlačit Írán do kouta znamená, že Írán bude prosazovat své zájmy podporou různých ozbrojených milicí a teroristických skupin v regionu. Že zkrátka konfrontace Írán neoslabí, ale Írán oslabí celý region.

Na stole se mnohokrát objevilo, že pokud by byl Írán úplně odstřižen od světových ropných trhů, tak Teherán odstřihne arabské spojence a dodavatele ropy v Perském zálivu. Toho jsou si v regionu dobře vědomi.