Rusko bylo pod tlakem. Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,“ říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

X Vaše první vyjádření k válce na Ukrajině přišlo hned na začátku 24. února 2022, kdy jste řekl: „Radikální zvrat, který nastal dnes ráno, nás nejen překvapil, ale i šokoval. Napadení suverénní země je neakceptovatelné a je potřeba ho odsoudit. Očekávali jsme rozumné chování Ruska, bohužel k němu nedošlo.“ O rok později už nemluvíte o napadení, ale už říkáte: „Rusko bylo k válce vyprovokováno, protože to, co se dělo na Ukrajině, považovalo za fatální ohrožení své bezpečnosti.“ Pořád jste šokován z toho, co Rusko udělalo, když napadlo suverénní zemi?

Za prvé, ta reakce první den může být jiná. Ta totální evidentní změna, přímá válka na evropském území byla po desítkách let úplná novinka. Takže první reakce byly takové ostřejší. Za druhé, jestli se nemýlím, to nebylo stanovisko moje, to bylo stanovisko IVK (Institutu Václava Klause – pozn. red.).

Kdo zavinil válku na Ukrajině?

Osobnost Plus s Václavem Klausem, bývalým českým prezidentem a premiérem

A samozřejmě že jsem byl jeden z těch, který ho formuloval, ale asi bych to už tehdy řekl trošičku jemněji. Dobře, ale to mě neomlouvá, ale bylo to stanovisko IVK. Myslím, že to nebylo mé stanovisko.

Ale v podstatě přece není sporu o tom, že do dnešního dne si myslím – a ve své nové knize, která vyšla před čtrnácti dny, k osmdesáti letům výročím konce druhé světové války, to dlouze na desítkách stran rozebírám – že svět udělal hroznou chybu, že dopustil, aby válka vznikla a že Rusko udělalo hroznou chybu.

Já i Rusku říkám, že mělo hledat jiné řešení při tom ohrožení, které oprávněně cítilo. Mělo hledat jiné řešení, nedopustit, aby vznikla skutečná válka. Mělo být daleko inventivnější, nápaditější. Má tam chytré lidi mezi těmi poradci.

X Rozumím tomu správně, že razíte ten pohled, že za agresi na Ukrajině může společně svět a Rusko.

Teze číslo jedna by byla jasná. Kdo začíná hodnotit válku na Ukrajině dnem 24. února 2022, dělá, myslím si, fatální chybu. Tak se válka hodnotit nedá. Válka se musí hodnotit i s tím, co tomu předcházelo, jaká byla předcházející historie, předcházející vývoj. To je první teze.

Myslím, že drtivá většina našich zjednodušených hodnocení této války vychází z toho, že se tváříme, jako kdyby byl všude mír a jako by z višně nebo z nebe najednou spadla válka a Rusko 24. února napadlo (Ukrajinu).

X Změní všechny tyto souvislosti, které jste zmínil, to, že tady je agresor, který napadl suverénní stát?

Myslím, že se znovu vracíte před tu mou tezi, kterou říkám. Nemá smysl o tom mluvit a vůbec ne – opakuji znovu, myslím, že i Rusko udělalo chybu. Nevím, jestli mohla být nějaká řešení.

Ale myslím, že daleko větší chybu udělala světová komunita, světové společenství, mezinárodní organizace, velké státy a tak dále. Protože přece kdo nebyl hlupák, tak věděl, že něco takového hrozí.

Americké, evropské a další tajné služby přeci musely půl roku sledovat, co se připravuje. Vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby ta válka začala.

X Ale vy sám jste byl přece podle toho prohlášení šokován a překvapen. Takže asi nikdo neodhadoval, že Rusko se zachová tak, jak se zachovalo.

Ale to pořád uhýbáte, paní redaktorko. My jsme všichni věděli, co se stalo 22. února. Přečtěte si dopis, který jsem napsal premiéru (Petru) Fialovi deset dní před válkou. Vezměte si ho do ruky, přečtěte si ho, je zopakován v mé nedávno vydané knížce.

Varovali jsme před tím, žádali jsme: „Udělejte rychle nějaké kroky, aby k válce nedošlo.“ Selhal svět, OSN, EU a všechny tyhle organizace, my, každý z nás, vy a já, že jsme nedostatečně křičeli, aby se něco stalo.

To říkám opakovaně a vůbec to v žádném případě neskrývám. Selhali jsme my všichni a Rusko bohužel zvolilo tohle řešení, protože bylo pod obrovským tlakem. Myslím, že mělo šanci hledat nějakou jinou cestu, taky ji nehledalo nebo nenašlo. Ale to selhání vidím na nás. My jsme tomu měli za každou cenu zabránit.

Rozšiřování NATO

X Z vašich citací, které jsem zmínila, jste řekl, že Rusko se cítilo oprávněně ohroženo…

Paní redaktorko, nejsem investigativní novinář, který by hledal slovíčka a tak dále. Já jsem intenzivně prožil jednání o znovusjednocení Německa v roce 1990.

Nekonečné spory, které se teď vedou o tom, jestli Západ tehdy slíbil, nebo neslíbil Rusku za to, že přijme to uspořádání, které se v tu chvíli nabízelo, že něco tomu Rusku slíbil… (údajnou dohodu o tom, že se NATO nebude rozšiřovat na Západ – pozn. red.)

X Ano, na území Německé demokratické republiky.

Ne, ne, ne.

X Já jsem si to znovu nacházela, včetně knihovny jejich vojenského archivu. Nic takového se tam písemně neslíbilo.

Počkejte. Ne, ne, já říkám, že se nechci dostávat do role investigativního novináře, který nachází… Já si také myslím to, co asi říkáte vy, že písemně nic dohodnuto nebylo, takže pátrání po písemných zprávách, které by tohle potvrdily a podobně, myslím, je marné. To říkám jednoznačně.

Ale přece spousta očitých svědků, přímých účastníků těchto rozhovorů opakovaně i na americké straně říká, že nějaké takové záruky, že ne NATO přímo na hranicích Ruska, myslím, že dány byly. Ale v tom to už bohužel není. To už je minulost, která se stala.

Svobodné volby?

X Jestliže se ruská agrese na Ukrajině opírá o to, co někdo někde říkal, tak by mě zajímalo, čím Ukrajina ohrožovala před více než třemi lety Rusko?

Paní redaktorko, vy jste byla na světě už tou dobu, vy víte, co se stalo v Majdanu (velké demonstrace na Ukrajině v období od listopadu 2013 do února 2014, které vedly k takzvané revoluci důstojnosti, svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády – pozn. red.).

Vy víte, co se dělo v letech 2014 až 2022 (v roce 2014 Rusko anektovalo poloostrov Krym, většina států tuto anexi neuznává – pozn. red.). Za těch osm let přeci na východě Ukrajiny zuřila válka, kterou nevedlo Rusko proti Ukrajině, ale vedla Ukrajina proti této části Ukrajiny, která měla dominantně ruské obyvatelstvo a tak dále.

Kdo to neprožil, nevnímal nebo neslyšel a zavíral předtím oči – to je nedůstojné a trapné.

X My bychom se mohli bavit o každé větě, kterou řeknete…

Já bych se mohl taky bavit o každé větě, kterou vy apriorně říkáte. Vy říkáte papouškování oficiálních názorů, které dnešní vláda přijala za své. A já se tomu logicky bráním.

X Já se vás ptám. Mně když někdo řekne, že Rusko bylo k válce vyprovokováno, tak se ptám čím. Kvůli tomu, že tam byl Majdan? Kvůli tomu, že tam byly svobodné volby? Nebo co se dělo, co koho vyprovokovalo?

Svobodné volby? Nehrajme si se slovem svobodné volby.

X A jaké byly?

Ukrajina je přece země, která do jakéhokoliv ruského vpádu na Ukrajinu byla nejneúspěšnější postkomunistickou zemí.

X Ale to s tím nesouvisí.

To s tím naprosto souvisí. V Ukrajině nedošlo ke skutečné demokratické revoluci, v Ukrajině nedošlo k vytvoření normálních struktur, Ukrajina je přece známá mírou korupce a oligarchizace na Ukrajině něco, co v žádné jiné zemi nebylo…

X Kvůli tomu ale přece do té země neposílám armádu.

 Já říkám, že to je jenom příspěvek debatě o tom, co to znamená svobodné volby.

X Jaká země je svobodná a jaká je diktatura? Diktatura je tady Rusko a svobodná země je Ukrajina, je to tak?

To si děláte legraci.

OVĚŘOVNA: Slíbilo NATO, že se nerozšíří na východ? ‚Žádný písemný závazek to není,‘ říká historička.

 X  Tak povídejte, jak je to doopravdy.

Rusko neobhajuji a Rusko je země, která má určitě jiný politický a ekonomický systém. Příští týden mluvím na jedné americké univerzitě a mám tam anglicky větu, že samozřejmě Rusko má politický, ekonomický a sociální systém úplně jiný, než má Amerika a než máme my.

X Ale o to nejde, jde o svobodu, která v Rusku není.

Ale svoboda souvisí se systémem, ne?

X Ale to je to nejjednodušší. Svoboda v Rusku není, a přesto se…

Podívejte, svoboda je velmi těžce definovaný pojem. Na lince nula svobody až totální nesvoboda se všichni pohybujeme někde uvnitř tohoto prostoru. Samozřejmě na začátku devadesátých let jsme byli hodně u toho maxima svobody a teď už jsme se hodně sesunuli.

Míra svobody

X Důležité je, kde je dnes Rusko poté, co agresivně vstoupilo na půdu Ukrajiny. To je přece nesvobodná země. Chcete říct, že je to jinak?

Není svobodná země v našem slova smyslu. Určitě je tam nižší míra svobody, ale nevím, jestli sledujete, nesledujete nějaké ruské noviny. Já jsem žádné ruské noviny neviděl desetiletí…

X Já jenom vidím, jak jsou tam zabíjeni různí oligarchové a kandidáti na prezidenta zavíráni.

Nebyla míra oligarchizace neskonale vyšší na Ukrajině než v Rusku až do toho konfliktu?

X Ale na Ukrajině nikdo nepadá z okna, že ne?

Já nechci diskutovat, kdo spadl z okna.

X To všechno patří do té nesvobody, kterou jsem zmínila.

Ale obhajovat demokratický systém na Ukrajině od roku 1990 do roku 2024 je prostě přece nedůstojné a nemožné a nikdo vážně myslící to nemůže dělat.

X Podle vašeho dojmu, pane prezidente, je to tak, že míra svobody v Rusku je srovnatelná s mírou svobody na Ukrajině?

Myslím, že do zahájení této války víceméně byla. Myslím, že Rusko udělalo daleko víc v mé terminologii transformačních kroků po skončení komunismu v oblasti politické, ekonomické, sociální než Ukrajina.

X X X

 Putin přiměl Trumpa otevřít oči. Prezident USA má dvě možnosti, jedné se děsí celá Evropa

Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodnutí. Buď sebere odvahu a svou ostrou rétoriku vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi promění v činy, nebo dá od Ukrajiny ruce pryč. To, jak se rozhodne, může přitom ovlivnit nejen vývoj války, ale i bezpečnost celé Evropy, uvádí analýza CNN.

Pokud jde o ukončení války na Ukrajině, ztrácejí příspěvky amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích smysl, uvádí analýza CNN. Slábnoucí šance na brzké příměří a mírovou dohodu budou nyní záviset spíše na tom, zda Trump konečně najde odvahu, aby své rétorické výpady proti Putinovi posílil činy. Kreml sází na to, že to neudělá, píše vedoucí reportér politické rubriky Stephen Collinson.

Kreml označil Trumpovu frustraci z nejintenzivnějších útoků ruských dronů na Ukrajinu za „emocionální přetížení“. Ukazuje se, že Putin se nebojí vsadit na to, že americký prezident jen hrozí, ale nebude jednat – a obvykle mu to vyjde. Trumpova kritika ruského vůdce na Truth Social, kde ho v pondělí označil za „šílence“, doprovodilo typické pokárání Ukrajiny a prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle CNN existují dvě cesty, kterými se Trump může vydat za předpokladu, že se bude chtít zbavit trapné pozice, kdy si s ním Putin neustále hraje.

X Není to Trumpova válka, tvrdí prezident USA

Mohl by uvalit nové sankce proti Rusku, přestože dříve tvrdil, že by tím narušil diplomatická jednání. V neděli ale řekl, že to rozhodně připadá v úvahu. Mohl by také požádat Kongres o schválení nových dodávek zbraní a munice na Ukrajinu, což by ale znamenalo, že musí udělat nepříjemný politický obrat. Na odporu k utrácení miliard dolarů na válku totiž stojí jeho druhé prezidentské funkční období. Musel by také uznat, že se pletl, když byl přesvědčen, že Putina zvládne.

Existuje ještě jedna možnost, které se ale Ukrajina a její evropští spojenci obávají. Trump by mohl začít tvrdit, že ani jedna strana nechce mír a že je čas, aby se Spojené státy stáhly. Rusko by pak pokračovalo ve své opotřebovací válce a útocích na civilisty, což by vytvořilo katastrofální precedens pro evropskou bezpečnost.

A zdá se, že náznaky ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta J. D. Vance o ústupu Američanů jsou více než pouhou vyjednávací taktikou. Podobně se navíc vyjadřuje i samotný Trump. „Toto je válka, která by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem. Je to Zelenského, Putinova a Bidenova válka, ne Trumpova,“ napsal.

Důvody pro tvrdší postup

Existuje ale dobrý důvod, proč by Trump mohl změnit názor. V sázce je jeho důvěryhodnost, poté co se ukázala jeho odvážná tvrzení jako iluzorní, že by mohl válku ukončit do 24 hodin.

CNN: Trumpova past v Bílém domě. Světové lídry si zve za trest, čeká je ponižující rituál

Jednou z možností jsou další sankce vůči Rusku. Ty by se zaměřily na finanční instituce, společnosti a další subjekty, které nadále obchodují s Moskvou. A republikánský senátor Lindsey Graham a demokratický senátor Richard Blumenthal už mají nový návrh zákona o tvrdých sankcích proti zemím, které stále spolupracují s Ruskem. To by sice mohlo poškodit protivníky USA, jako je Čína, ale zároveň by to  mohlo narušit Trumpovy vztahy se spojenci, jako je Indie, která je velkým odběratelem ruské ropy za snížené ceny. Senátoři mají 81 hlasů, což znamená, že návrh by mohl být rychle schválen, pokud by si Trump přál vyslat tvrdý vzkaz Rusku.

Trump by také mohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že by Kyjevu daroval nebo prodal více raket Patriot pro boj proti řízeným střelám. „Už dříve přicházela od prezidenta Trumpa a dalších členů administrativy prohlášení a projevy podráždění a frustrace, dokonce i hrozby sankcemi – ale zatím nic. Takže je otázka, zda už nastal čas pro uvalení sankcí. A nejen jich, podporu musí dostat i ukrajinská armáda,“ řekl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině William Taylor.

Major americké armády ve výslužbě Mike Lyons si myslí, že si Trump možná jen vytváří politický prostor. „Pro koho je ta zpráva na síti Truth Social určena? Zjevně to říká Vladimiru Putinovi, ale myslím si, že to zároveň prodává americké veřejnosti – aby si otestoval, zda by mu zvýšilo popularitu větší zapojení, neboli vtáhnout do dění na Ukrajině celou zemi. Věřím, že rovnici, která se mu zdála při nástupu do funkce za jednoduchou, teď vidí jako velmi složitou,“ řekl Lyons.

Evropští spojenci Trumpa bedlivě sledují. Francouzský prezident Emmanuel Macron věří, že americký prezident chápe Putinova slova o míru za lež. Německý kancléř Friedrich Merz rovněž zvolil ostřejší tón, když hovořil o neexistenci omezení dosahu evropských zbraní, používaných Ukrajinou. To znamená, že může útočit hluboko na území Ruska.

X X X

UKRAJINA  PŘEDEJÍT  DALŠÍ  VÁLCE,  KAPITULACI,  JAKO   

GENERÁLOVÉ  NĚMECKA  PO  HITLEROVI

MERZ  ODSTRANIT  Z  UKRAJINY  FAŠISTY  HITLERA

 Rusko shromažďuje 50 tisíc vojáků u Sumské oblasti, chystá rozsáhlou ofenzivu

 Rusko shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni pronikly ukrajinské formace. Šéf Kremlu Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří nárazníkovou zónu podél hranic s Ukrajinou.

  „Jejich největší a nejsilnější síly jsou v současné době na kurské frontě. Aby vytlačily naše jednotky z Kurské oblasti a připravily útočné akce proti Sumské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident.

Podle agentury AFP s novináři hovořil v úterý večer, zveřejnit jeho vyjádření mohla média ve středu ráno. Zelenskyj ve středu navštíví Německo, v Berlíně se setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

 Ukrajinské jednotky po svém nečekaném vpádu do Kurské oblasti loni v srpnu obsadily podle dostupných informací stovky kilometrů čtverečních ruského území a Rusům se je dlouho nedařilo vytlačit.

Letos nicméně přicházely zprávy o tom, že je Rusové za pomoci severokorejských vojáků vytlačují a Moskva na konci dubna oznámila, že se je podařilo vypudit zcela. Zelenskyj ale následně sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a také v Belgorodské oblasti na západě Ruska.

 Šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov tento týden uvedl, že ruská armáda ovládla čtyři vesnice v jím spravovaném regionu. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

O vytváření nárazníkové zóny podél hranic s Ukrajinou mluvil Putin minulý týden. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle šéfa Kremlu další podporu. Zelenskyj nyní podle agentury Reuters uvedl, že Rusko chce nárazníkovou zónu o hloubce asi deset kilometrů.

 Koncentrace vojsk přichází v době, kdy se Rusko zřejmě připravuje na letní ofenzívu, zatímco Kyjev čeká, až Moskva předloží memorandum, v němž stanoví své podmínky pro pokračování rozhovorů o příměří.

Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Ruská strana, jejíž síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny nyní velmi pomalu postupují, opakovaně zmiňuje potřebu nejprve diskutovat o „základních příčinách“ konfliktu.

X X X

UKRAJINA  MÍSTO  KAPITULACE  ZNOVU  DO  VÁLKY  S  NĚMECKEM,  jAKO  HITLER  PROTI  STALINOVI?

FAŠISTÉ  HITLERA  Z  UKRAJINY  NEZMIZÍ,  ZNOVU  BOJOVAT  PROTI  RUSKU

JAK  BUDE  REAGOVAt  AMERIKA,  TRUMP?

 Berlín a Kyjev se dohodly na výrobě střel dlouhého doletu. Provokace, zuří Kreml

 Německo s Ukrajinou podepsaly dohodu o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu. O kroku po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským informoval německý kancléř Friedrich Merz. Vyrobené střely nebudou mít omezení dosahu a Kyjev jimi bude moci útočit i na ruské území, řekl také. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že jde o provokaci.

 Merz rovněž zdůraznil, že Německo bude pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, prohloubí s ní ale i hospodářskou spolupráci. Evropa podle německého kancléře nadále podporuje technická jednání Ukrajiny a Ruska o příměří, Moskva o ně ale nejeví zájem.

„Naši ministři obrany dnes podepíší memorandum o pořízení zbraňových systémů dlouhého doletu z ukrajinské výroby,“ uvedl Merz. Podle něj nebudou v případě těchto střel existovat žádná omezení doletu. „Ukrajina se s nimi bude moci bránit, a to i proti vojenským cílům mimo své území,“ dodal.

Merz doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů.

 V Německu se tento týden intenzivně debatovalo o významu Merzova pondělního výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že „neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne“.

Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil nicméně odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.

Podle Merze hodlá Německo Ukrajinu, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, dál vojensky podporovat. Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.

 Kancléř rovněž uvedl, že Ukrajina je připravená k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, snahy ale blokuje Rusko. „To, že se ruská strana zdráhá vést rozhovory, že se zdráhá dodržovat příměří, má teď skutečně důsledky,“ řekl s odkazem na podpis memoranda o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu a další připravované protiruské sankce.

 Zelenskyj kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem na jednání. Řekl nicméně, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov telefonoval s Vladimirem Medinským, který vedl delegaci na rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu v polovině května. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že by bylo Putinovým vítězstvím, kdyby Kyjev nedostal pozvání na červnový summit NATO v Haagu.

 Zelenskyj ve středu zavítal na návštěvu Německa poprvé od nástupu Merze do funkce kancléře na začátku května. Naposledy byl ukrajinský prezident v Berlíně loni v říjnu, tehdy se sešel ještě s Merzovým předchůdcem Olafem Scholzem.

Ve středu má na programu ještě setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Podle newsletteru webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka a zúčastnit se slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Merz byl na Ukrajině několik dní poté, co jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem. Se Zelenským se tehdy sešel spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polským premiérem Donaldem Tuskem.

Prodlouží to válku, reaguje Rusko

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že se jedná o provokaci. „Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu,“ řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je „nezodpovědný“.

 Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Tam byla domluvena rozsáhlá výměna zajatců a obě strany si skutečně od pátku do neděle předaly po tisícovce osob.

Diskuse o možném příměří v délce 30 dní, které navrhly USA a Ukrajina s ním po konzultacích s evropskými partnery souhlasila, se však nikam neposunula. Ruská strana, jejíž síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny nyní velmi pomalu postupují, opakovaně zmiňuje potřebu nejprve diskutovat o „základních příčinách“ konfliktu.

X X X

RUSKO  ŽÁDÁ  ZÁRUKY,  NEROZŠIŘOVAT  NATO,

PO  SKONČENí  VARŠAVSKÉ   SMLOUVY

GORBAČOV  NEZAJISTIL  OCHRANU  ZEMÍ  EVROPY  PROTI  NATO

S  VARŠAVSKOU  SMLOUVOU  ZRUŠENO  I  NATO

Putinův požadavek pro jednání: NATO se musí písemně zavázat, že se dál nerozšíří

 Agentura Reuters s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že prezident Vladimir Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v Alianci. Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.

 Ministr zahraničí Sergej Lavrov předtím uvedl, že Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti. Podle něj bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

 Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Další kolo jednání dosud nebylo stanoveno. Americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se rozhovory snaží zprostředkovávat, navrhl, aby se rusko-ukrajinské rozhovory o příměří vedly ve Vatikánu. Lavrov to již dříve označil za nereálné.

Splnění požadavku, aby Ukrajina neměla jaderné zbraně a vyhlásila neutralitu, musí být podle Lavrova obsaženo v jakémkoliv řešení konfliktu. Zopakoval, že pro takovéto řešení musí být nejprve odstraněny jeho základní příčiny.

 Moskva za základní příčiny války, kterou z rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.

„Považujeme za naprosto nepřijatelné, aby Západ, stejně jako šéfové sekretariátu OSN a dalších mezinárodních struktur, kladli důraz na princip územní celistvosti a přitom zcela ignorovali ustanovení o právu národů na sebeurčení,“ řekl.

 Rusko za jeden z důvodů své vojenské agrese vůči Ukrajině označuje diskriminaci, kterou podle něj po roce 2014 uplatňuje vláda v Kyjevě vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu. Lavrov k tomu uvedl, že požadavek na zrušení diskriminačních zákonů bude součástí dalšího kola přímých rozhovorů.

Kyjev ujišťuje o připravenosti k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Moskva podle dostupných informací klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva.

 X X X

Země BRICS přesouvají většinu obchodu do národních měn a odklánějí se od amerického dolaru, píše portál infoBRICS.

Členské země aliance BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika – spolu s nově přidruženými zeměmi, jako je Etiopie, Egypt, Indonésie, Írán a Spojené arabské emiráty, stále častěji obchodují ve svých národních měnách namísto amerického dolaru. Podle nedávných zpráv je nyní více než 65 % obchodu mezi zeměmi BRICS denominováno v jejich vlastních měnách.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno potvrdil tento posun na závěr zasedání ministrů zahraničí BRICS, které se konalo v Brazílii. Prohlásil, že přechod od amerického dolaru odráží strategický závazek bloku k posílení finanční suverenity a snížení závislosti na finančních systémech ovládaných Západem.

Lavrov dále prozradil, že probíhají jednání o zřízení nezávislé platební platformy známé jako „BRICS Pay“ – systému určeného k usnadnění transakcí mezi členskými zeměmi používajícími jejich vlastní měny.

Tato iniciativa je v souladu s dohodami, jichž dosáhli ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí BRICS během summitu v Kazani, kde bylo používání národních měn ve vzájemném obchodu zdůrazněno jako klíčová priorita.

V souladu s tímto vývojem se Etiopie nejen připojila k BRICS, ale také podnikla významné kroky k posílení své finanční integrace se skupinou.

Země nedávno požádala o formální členství v Nové rozvojové bance (dříve známé jako Rozvojová banka BRICS) a očekává, že proces přistoupení bude v blízké budoucnosti dokončen.

Od února 2025 uzavřela Etiopie s Ruskem dvoustranné dohody o obchodování v etiopských birrech, čímž zcela obchází americký dolar. Rusko navíc rozšířilo podobné dohody na několik zemí, včetně Jihoafrické republiky, Maroka, Alžírska, Egypta, Tuniska, Mexika, Argentiny a Nigérie, což umožňuje přeshraniční obchod mimo závislost na dolaru. Je pozoruhodné, že Etiopie a Spojené arabské emiráty, obě členské země BRICS, se rovněž dohodly na dvoustranném obchodu s použitím svých příslušných národních měn.

Tento krok znamená rostoucí dynamiku v rámci bloku BRICS směrem k budování multipolárního finančního systému.

Americký prezident Donald Trump však již dříve pohrozil uvalením sankcí na země, které se rozhodnou v mezinárodním obchodu obejít dolar – tento postoj dodává geopolitickou váhu finančním rozhodnutím členů BRICS.

Celkově vzato představuje posun zemí BRICS směrem k obchodování v národních měnách transformační krok v dynamice globálního obchodu a signalizuje vznik diverzifikovanějšího a decentralizovanějšího finančního řádu, server vasevec.cz

X X X

Premiér může za všechno v dobrém i zlém, motiv antifiala je silnější než antibabiš, popisuje Buchtík

Průzkumy už řadu měsíců naznačují jasnou dominanci hnutí ANO. Podpora pro nejsilnější opoziční stranu se drží nad 30 procent a podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele analytického ústavu STEM, je nepravděpodobné, že by náskok ztratilo. „Pravděpodobnost je přes 90 procent, že získá nejvíce hlasů. Volby z mého pohledu ovšem nevyhrává ten, kdo získá nejvíc hlasů, ale ten, kdo dokáže sestavit vládu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.

K soudu se v těchto dnech opět vrací kauza Čapí hnízdo, státní zástupce požaduje zrušit osvobozující verdikt nad předsedou hnutí Andrejem Babišem.

Martin Buchtík, sociolog a ředitel analytického ústavu STEM

„Nebude to mít velký dopad, pokud se radikálně nezmění rozsudek. Ale když děláte kampaň, chcete stanovovat, o čem budete mluvit. Novináři se teď budou politiků ANO ptát na Čapí hnízdo a ti přicházejí o prostor věnovat se vlastní komunikaci,“ poznamenává sociolog.

Hnutí ANO podle něj vede systematickou a dlouhodobou kampaň v podstatě od roku 2013, využívá promyšlené analytické a datové nástroje a velmi intenzivně komunikuje se svými voliči, díky čemuž si vytvořilo pevné voličské jádro. Nejsilnější podporu má u lidí v seniorním věku a důchodci, a to více než 40 procent.

Na druhém místě se stabilně umisťuje koalice Spolu, která v minulých volbách získala téměř 28 procent hlasů, nyní se pohybuje okolo 20. Svůj hlas jí tehdy dali mnozí váhaví voliči, kteří posléze odpadli, navíc vládla v období ekonomické krize, inflace a geopolitické nestability.

„Všechny ty okolnosti nahrávají tomu, že znovu premiéra nepostaví,“ shrnuje Buchtík.

Premiér může za všechno

Buchtík zároveň zdůrazňuje, že většina voleb se v poslední době rozhoduje v posledních 14 dnech. V Česku nyní vidíme dva voličské tábory – vládní s podporou okolo 38 až 39 procent (v minulých volbách získal 44 procent) a opoziční, který má více než 50 procent voličů.

 

 

„Hlasy se přelévají spíš v rámci těchto skupin a důležitou roli bude hrát aktivizace voličů na poslední chvíli, anebo naopak strategie zařídit, aby voliči protistrany nepřišli k volbám vůbec,“ uvádí sociolog.

Voliči podle něj stále ještě slyší na výzvy volit proti Babišovi, ještě mnohem silněji ale v opozičním táboře rezonuje volba proti vládě Petra Fialy (ODS).

„Náš politický systém je velmi zaměřený na osobu předsedy vlády. Abych zavedl nové slovo, jsme premiérokracie – premiér může za všechno, v dobrém i ve zlém.
Často umíme pojmenovat, proti čemu jsme, ale už méně umíme pojmenovat, za čím si stojíme,“ upozorňuje.

X X X

Česká policie zadržela muže z Ruska, který měl okrást těžařský kolos. Žalobci ho Moskvě nechtějí vydat

Městské státní zastupitelství v Praze podle zjištění iROZHLAS.cz nedoporučilo vydat ke stíhání do Ruska muže, který měl připravit o velké peníze jednu z největších ruských firem na těžbu zlata. Podnikatel působil v nejvyšším vedení společnosti. Na závěr žalobců čekal více než tři měsíce, před sebou má však ještě rozhodnutí soudu. Česká republika naposledy vydala člověka Kremlu před ruskou invazí na Ukrajinu.

  Česká policie zadržela muže z Ruska, který měl okrást těžařský kolos. Žalobci ho Moskvě nechtějí vydat

Těžební společnost Petropavlovsk byla pátou největší firmou, která se v Rusku věnovala těžbě zlata. Cenný kov dobývala na dálném východě země ve čtyřech dolech. Společnost s operačním řízením v Londýně v červenci 2022 požádala o vyhlášení bankrotu, protože nebyla schopná splatit státní Gazprombank úvěr ve výši 200 milionů dolarů.

Letos v únoru se pohyboval v Česku jistý Andrej T. Neměl v plánu se tu zdržovat, tuzemskem pouze projížděl do další země. Česká policie ho však zadržela. Důvod byl ten, že Městské státní zastupitelství v Praze na něj 14. února obdrželo k vyřízení zatykač od Ruska. Právě Andrej T. byl roky jedním z nejvlivnějších manažerů firmy Petropavlovsk.

„Mezinárodní zatýkací rozkaz byl vydán justičním orgánem Ruské federace pro hospodářskou trestnou činnost,“ sdělil iROZHLAS.cz mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Podle informací redakce se měl Andrej T. ve firmě dopustit zpronevěry mimořádně velkého rozsahu. Státní zástupci nyní rozhodli, jak se k zatykači postaví.

Návrh na nepřípustnost vydání

„Po předběžném šetření podala státní zástupkyně k Městskému soudu v Praze podrobně odůvodněný návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání osoby, které se řízení týká,“ sdělil mluvčí Cimbala. Žalobkyně se svým závěrem seznámila pražskou městskou instanci 16. května.

Muž blízký Kremlu stál za pádem banky v Česku, škoda byla 1,4 miliardy. Státní zástupce ho obžaloval

 Účelem úkonů vedených státní zástupkyní nebylo objasnit, zda se Andrej T. trestné činnosti dopustil. Jejím úkolem bylo odhalit možné překážky k jeho vydání Moskvě. Mluvčí Cimbala nesdělil, jaké argumenty přivedly žalobkyni k závěru nedoporučit předání podnikatele Kremlu. Andrej T. do uzavření kauzy přebývá v jednom z pražských hotelů.

České právo pojmenovává šestnáct důvodů, proč nelze vyhovět trestním orgánům v zahraničí. Rusku nejvíce odpovídá ten, podle něhož existuje „důvodná obava, že by osoba, o jejíž vydání jde, byla v cizím státu vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství (…) nebo pro své politické názory“.

„Veřejné zasedání je nařízeno na 10. června,“ odepsala iROZHLAS.cz mluvčí Městského soudu v Praze Barbora Bílková na dotaz, kdy instance rozhodne o návrhu žalobkyně. Až soud její podnět vyřídí, spis půjde na stůl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Právě on má ve věci vydání Andreje T. poslední slovo. Při něm se zpravidla řídí verdiktem justice.

Šest vydání do Ruska

Server iROZHLAS.cz zjišťoval, jak je Česká republika vstřícná vůči požadavkům Kremlu vyšetřovat ruské občany pohybující se v Česku. Sledovaným byla období posledních dvou vlád, tedy od získání důvěry kabinetem Andreje Babiše (ANO) 12. června 2018. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a její nástupce Blažek rozhodovali o vydání ve 31 případech.

Novinářka Farida Kurbangalejeva

„V šesti případech vydání do Ruské federace povolili. Jen podtrhuji, že případy povolení vydání byly realizovány ještě před začátkem ruské agrese na Ukrajině. Od začátku ruské agrese na Ukrajině Česká republika nevydala do Ruska žádnou osobu,“ sdělil mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Nejvíce zatýkacích rozkazů z Moskvy v popisovaném období vyřizovala tuzemská justice loni, bylo jich jedenáct. Rok předtím napočítala čtyři. V roce zahájení plnohodnotného ruského útoku proti Ukrajině na rozkaz Vladimira Putina mělo Česko na stole tři zatykače. Letos se včetně případu Andreje T. zabývala justice dvěma.

Na novinářku nedosáhne

V první letošní kauze už je prakticky rozhodnuto. Ruská prokuratura se snažila dosáhnout na novinářku Faridu Kurbangalejevovou, která od roku 2018 žije v Praze. Podle Moskvy se žurnalistka dopouštěla teroristických aktivit, jejich veřejného ospravedlnění a propagandy terorismu na sociálních sítích.

Ve skutečnosti novinářka jen na sociální síti Telegram podrobně referovala o zločinech ruských vojáků při invazi na Ukrajinu. Městský soud v Praze proto uplynulý pátek její vydání do Ruska odmítl. „Je evidentní, že rozdílné politické názory nemohou být důvodem k vydání do cizího státu,“ uvedl soudce Tomáš Kubovec.

Kurbangalejevová pracovala pro státní televizi Rossija 1, ale po ruské okupaci Krymu roku 2014 odešla na mateřskou dovolenou a do redakce už se nevrátila. Dnes spolupracuje s ruským opozičním serverem Republik. „Možná se ruské úřady domnívají, že mě mohou tímto způsobem zastrašit,“ řekla v únoru Aktuálně.cz k žádosti Moskvy o vydání.

X X X

LUBOŠ  BLAHA,  SLOVENSKO, EUROPOSLANEC

PÁN MERZ, NEŽIJEME V ROKU 1939

Som plný dojmov z Venezuely, ale musím sa vyjadriť k tomu, čo sa deje na Slovensku a v Európe – tu už niekomu naozaj hrabe.

Najhlúpejší poslanec Európskeho parlamentu Zdechovský, z ktorého si robia srandu už aj bruselské upratovačky, vedie nejakú vraj kontrolnú misiu na Slovensku a tu z toho niekto robí akože tému. A prečo?Koho preboha zaujíma nejaký zakomplexovaný český pravičiar? Koho zaujíma nejaká bezvýznamná partia europoslancov?

Nemajú voči Slovensku žiadne právomoci, takýchto kontrolných misii sa organizuje desiatky kade-tade, chlapci a dievčatá potrebujú diéty, to je celé. Čudujem sa každému, kto sa so Zdechovským stretne, ja by som toho nímanda úplne ignoroval, veď on v Bruseli zaujíma jedine tak miestne komáre – lebo tie cicajú všetko, ešte aj Zdechovského.

Ešte hlúpejšie ako Zdechovský – a to je fakt čo povedať – pôsobia vyjadrenia nemeckého kancelára Merza, že ak Slovensko nebude dostatočne protiruské, tak nám zoberú eurofondy. Neviem, kde Herr Merz našiel v Lisabonskej zmluve možnosť odobrať eurofondy za zahraničnú politiku členského štátu, ktorá nespadá do kompetencie Bruselu ani v najmokrejších snoch euroúradníkov.

Je smutné, že nemecký kancelár netuší nič o tom, aké má EÚ právomoci. Haló, to fakt nemáte v Berlíne aspoň nejakých poradcov, keď už neviete úplné základy, vážený? To nejde, že sa mi nepáči, že Slovensko či Maďarsko nechcú vojnu, tak si vymyslíme nejaké problémy s právnym štátom a účelovo im zoberieme peniaze – takto to nefunguje ani v Zimbabwe.

Chápem, že Merz sa chce po fiasku so svojou voľbou za kancelára vytiahnuť a hrá to akože na tvrďáka, ale ak chce z Nemecka robiť diktátora v nasilu zjednotenej Európe, len pripomínam, že už tu taký jeden bol. A nedopadol dobre.

A keď sme už pri Merzovi, tak jeho agresívna politika voči Rusku ženie svet do tretej svetovej vojny. Najnovšie nemecké zbrane môžu útočiť na ruské územie. Dočista preskočilo? Je len otázkou času, kedy začnú ruské zbrane opätovať túto agresiu. A ja som fakt zvedavý, čo bude potom rozprávať tuná nemecký Rambo – veď to je čisté šialenstvo, čo pácha.

Západní lídri si naozaj myslia, že na Ukrajine rozdávajú karty? Trump si myslí, že luskne a Putin bude skákať? Merz si myslí, že Nemecko dnes ešte niečo v geopolitike znamená? Kedy konečne začnú brať Rusko vážne? Veď sú na smiech.

Rusko stanovilo jasné požiadavky. Practe sa z Ukrajiny, západní imperialisti a bude mier. Veľmi jednoduché. Vo Venezuele stretávam politikov z celého sveta a nikto tu nechápe, čo to dnešná vojnová Európa stvára – zo Západu sa zdvíha žalúdok každému, kto má ešte štipku zdravého rozumu.

Slovensko si pôjde ďalej svojou mierovou cestou. Uz nie je rok 1939, aby nás tu z Berlína niekto zastrašoval. Zabudnite.

Ľuboš Blaha, europoslanec.sr, server vasevec.cz

X X X

FIALA,  VÁLEK  UŽ  LÉKY  NEZAJISTLI,  JAK  SLIBOVALI

POLICIE,  NSZ  BRADÁČOVÁ,  NKU  VINíKY  STÍHAT,  TRESTAT

Chybějí léky, zoufají si pacienti. Psychiatři obtížně hledají náhrady za antidepresiva

 V Česku stále chybějí důležité léky. Pro desítky tisíc chronicky nemocných pacientů je to noční můra. Zejména pro lidi s depresemi, krevními poruchami i jinými dlouhodobými potížemi. Problém s tím mají i lékárníci a lékaři. Shodně upozorňují, že ne vždy existují náhradní léky. Ale i když jsou, ne každému zabírají stejně. Pacienti i odborníci popisují, jak moc je výpadky léčiv stresují.

V napětí žije i jedenašedesátiletý Pavel Lampart z Hlučína s onemocněním krve. Patří k lidem, kteří těžce shánějí injekce Pegasys, za něž není adekvátní náhrada. „Už dvanáct let se mi tvoří přespříliš červených krvinek. To se projevilo mimo jiné tím, že jsem měl krvavé oči. Nejdříve mi museli třikrát vyčistit krev pomocí transfuzí. Pak jsem si začal píchat injekce, bez nichž se neobejdu. Bohužel jsem stále ve stresu, protože poslední dva roky se léky velmi špatně shánějí,“ líčí muž.

Volně prodejný lék na průjem Endiaron, kapky Cholagol na žlučníkové potíže či pěnivý roztok Cyteal by se měly vrátit do prodeje nejdříve v roce 2026, ale není to jisté.

X X X

‚Vykopnutí letní ofenzivy.‘ Rusové v posledních týdnech významně pokročili v Doněcké oblasti

Na linii mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou Rusko v posledních dnech významně postoupilo. Ukrajinským silám západně od Torecka tak hrozí obklíčení, větší ohrožení to však může znamenat také pro klíčový Pokrovsk. „Postoupili poměrně rychle, rychleji, než jsme za poslední měsíce viděli,“ říká bezpečnostní analytik Jakub Drmola, podle kterého může rychlejší postup Rusů vést k narovnání fronty a definitivnímu pádu ukrajinského výběžku kolem Torecku.

Ruské invazní síly v posledních týdnech zintenzivnily ofenzivu v Doněcké oblasti a poměrně rychle si na bojišti připsaly několik úspěchů, díky kterým se přiblížily k městu Kosťantynivka a také k ukrajinským pozicím západně od Torecka.

Na aktuální ruský postup upozorňuje ukrajinský server Kyiv Independent, podle kterého je nyní otázkou, jak dlouho budou ukrajinské síly schopné se v oblasti udržet. Ruský agresor totiž postupuje rychleji než v minulých měsících, varuje bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity Jakub Drmola.

„Za poslední týden až dva došlo k poměrně výraznému postupu v místě severně od Očeretyne, na linii mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou. Mezi nimi vede hlavní silnice, kterou (Rusové) překročili a vysunuli se na sever. Postoupili poměrně rychle, rychleji, než jsme za poslední měsíce viděli. To znamená, že dochází k potenciálnímu přerušení zásobovací linie mezi těmito dvěma sekcemi fronty a zároveň k potenciálnímu ohrožení pozic jak na východ, tak na západ. Teď především směrem na východ k Torecku,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Podle serveru Kyiv Independent přitom přiblížení ruských sil k městu Kosťantynivka znamená problém už jen proto, že ukrajinské armádě už delší dobu slouží jako relativně bezpečný logistický uzel.

„Je to docela důležitý uzel, který slouží jako opěrný bod třeba pro Toreck. O Toreck se stále bojuje a už zčásti padl, ale velice pomalu. To platí také pro město Časiv Jar, o který se bojuje už asi dva roky. Kosťantynivka tedy působí jako logistické, zásobovací středisko pro celou sekci této fronty,“ vysvětluje Drmola.

Hrozba obklíčení

Jak uvádí list Financial Times, prolomení ukrajinské obrany na linii mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou vyvíjí tlak i na klíčové ukrajinské bašty Kramatorsk a Slovjansk, které leží severně od Kosťantynivky. Právě tam může směřovat další ruské úsilí, poslední vývoj pro ně ale neznamená akutní ohrožení, míní Drmola.

„Tady by měli Rusové ještě mnoho práce a není to zásadní problém, přinejmenším nyní,“ podotýká bezpečnostní analytik.

Přímé dopady aktuálního ruského postupu mohou pocítit především ukrajinští vojáci, kteří brání pozice v oblasti Torecku Jak pro Kyiv Independent upozorňuje analytik finské skupiny Black Bird Group Emil Kastehelmi, těmto ukrajinským jednotkám nyní hrozí, že skončí v obklíčení.

Před tím varuje i Drmola, podle kterého se hrozba obklíčení týká zejména ukrajinských sil jihozápadně či západně od Torecku. „Ani bych se nedivil, kdyby se tam síly už preventivně stahovaly,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Dopadům ruského postupu v Doněcké oblasti se věnuje také sobotní analýza Institutu pro studium války, podle které invazní jednotky výrazně rozšířily výběžek dobytých území jihozápadně od Kosťantynivky a zajistily si tak „dostatečné pozice pro zahájení útočné operace směrem ke Kosťantynivce z jihu“. Zároveň se tím ale přiblížily i k možnosti obklíčení klíčového Pokrovsku a Myrnohradu ze severovýchodu, k čemuž by podle analýzy mohlo dojít v příštích měsících.

O to ostatně Rusko usiluje už dlouhé měsíce. Pokrovsk totiž představuje strategické město, které je klíčovým logistickým uzlem ukrajinské armády, a jeho dobytím by se Rusko výrazně přiblížilo ovládnutí celé Doněcké oblasti.

„O ohrožení Pokrovsku se mluví několik měsíců. První nejvýraznější pokus byla snaha obejít Pokrovsk spíše ze západu, tam se ale postup zastavil už celkem dávno a teď je to v této části relativně zamrzlé,“ připomíná Drmola. S aktuálním ruským postupem ale nebezpečí pro aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad přichází především ze severovýchodu, zejména pokud invazní síly budou pokračovat stejným tempem jako v posledních týdnech.

„Uvidíme, jak rychle budou postupovat a jak daleko se jim podaří prorazit. Já bych byl skeptický, že by se jim dařilo postupovat ještě výrazněji na sever. Spíš bych čekal, že se teď budou snažit rozšířit výběžek východním a západním směrem,“ míní Drmola.

Začátek letní ofenzivy

Nadcházející týdny ukážou, zda si Moskva současné tempo udrží. Podle ruského exilového serveru Meduza ale síly agresora „dosáhly prvních významných úspěchů letní ofenzivy“, která započala před několika týdny.

„Tohle je jediné místo, které můžeme označit za zásadnější úspěch. Zřejmě to bylo určité vykopnutí letní ofenzivy, kdy došlo k výrazné koncentraci sil a přípravy v tomto prostoru. Podařil se jim postup, který je rychlejší, než na jaký jsme byli zvyklí v posledních měsících a téměř letech. Jestli se jim to bude dařit i dále, těžko říct, ale určitě si nemyslím, že by to mělo vést ke kolapsu fronty na ukrajinské straně,“ míní Drmola.

Ruský postup na linii mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou podle něj ale může vést k narovnání fronty a také k definitivnímu pádu ukrajinského výběžku kolem Torecku.

„Obranná linie se může stáhnout a bude se bojovat blíže ke Kosťantynivce. Pokud by se to mělo rozšiřovat v západním směru, může dojít k většímu ohrožení Pokrovsku. Pravděpodobně to ale bude probíhat jako dosud. Fronta se zastaví na nějakém opěrném bodě, o něj se bude bojovat dlouhé měsíce, nakonec třeba padne a fronta poskočí k dalšímu obrannému valu. Tímto hlemýždím tempem to bude pokračovat dál, ale nemyslím si, že bychom se v důsledku rychlejšího postupu u Očeretyne měli dočkat nějakého totálního zvratu,“ dodává.

Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent nicméně varují, že si Moskva současným rychlým postupem připravuje půdu pro velkou ofenzivu, kdy se ruské útočné operace ještě zintenzivní. Podle Kastehelmiho se přitom Ukrajina potýká s nedostatkem vycvičených vojáků, což označuje za nejslabší místo ukrajinské armády.

„Myslím si, že během léta bude tento vývoj narůstajícím problémem pro Ukrajinu. Protože pokud vím, Rusové by měli mít poměrně velké rezervy, které můžou v příštích týdnech a měsících nasadit do boje,“ varuje analytik finské skupiny Black Bird Group, která rusko-ukrajinský konflikt monitoruje.

Právě nedostatek vojenského personálu tak představuje největší výzvu ukrajinské armády pro nadcházející dobu, jak ale doplňuje bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity, kromě toho se Kyjev potýká také s nedostatkem vojenského materiálu.

„Ukrajinská armáda stále čelí a dále bude čelit zásadním limitům, co se týče vojenského materiálu. Zejména pokud jde o pokročilejší systémy pro dalekonosné útoky, ve kterých jsou závislí na Západu. To je třeba munice pro HIMARS, rakety ATACMS, letecká munice nebo systémy protivzdušné obrany. Omezení je tam opravdu hodně a je to poměrně setrvalá situace. V tom mají zásadní nedostatky, které se snaží suplovat jinými prostředky, například pomocí dronů,“ říká Drmola.

X X X

Davy Palestinců vtrhly do středisek humanitární pomoci. Snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami

Stovky Palestinců v úterý vtrhly do středisek, kde nadace podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc. Informovala o tom agentura Reuters, podle té zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z kontrol, které Izrael slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Izrael snaží jídlo využít jako zbraň.

 Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) v úterý odpoledne uvedla, že po téměř tříměsíční izraelské blokádě enklávy od pondělka rozdala asi 8000 krabic s potravinami, což odpovídá přibližně 462 000 porcím jídla.

Stovky Palestinců, včetně žen a dětí, někteří pěšky nebo na vozících tažených osly, se nahrnuly k jednomu z distribučních míst v Rafáhu, městě na jihu Pásma Gazy pod plnou kontrolou izraelské armády, aby dostaly jídlo.

Nadace k tomu uvedla, že dav byl natolik velký, že se její tým musel stáhnout, aby lidem umožnil „bezpečně si vzít humanitární pomoc a rozptýlit se“ a zabránil tak obětem. Uvedla také, že obyvatele Pásma Gazy na několik hodin zdržely blokády uvalené Hamásem.

Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric řekl, že scény na videu, kde se tisíce Palestinců hrnou na místo rozdělování pomoci, jsou „srdcervoucí“. Kritizoval rovněž Izrael, že umožňuje OSN distribuovat humanitární pomoc jen za „krajně obtížných podmínek“ a klade jí při tom „mnoho překážek“.

„My a naši partneři máme podrobný, zásadový a operačně správný plán – podporovaný členskými státy – jak dostat pomoc k zoufalému obyvatelstvu,“ řekl Dujarric novinářům. „Nadále zdůrazňujeme, že smysluplné rozšíření humanitárních operací je nezbytné k odvrácení hladomoru a uspokojení potřeb všech civilistů, ať jsou kdekoliv,“ dodal.

Palestinské teroristické hnutí způsob distribuce humanitární pomoci kritizovalo. „To, co se dnes (v úterý pozn. red.) stalo, je přesvědčivým důkazem toho, že okupace nezvládla humanitární krizi, kterou záměrně vyvolala politikou hladomoru, obléhání a bombardování,“ uvedl Hamás v prohlášení.

Izraelská armáda v úterý uvedla, že její vojáci u distribučního střediska nadace vypálili varovné výstřely. Podle ní se již podařilo získat nad situací opět kontrolu a obnovit rozdělování humanitární pomoci.

Ačkoliv nadace začala s distribucí humanitární pomoci v pondělí, podle Reuters Palestinci až dosud většinou dbali varování, včetně toho od Hamásu, před biometrickými kontrolami používanými při vstupu do míst, kde nadace pomoc distribuuje.

„I když jít chci, protože mám hlad a moje děti mají hlad, bojím se,“ řekl Abú Ahmed, 55letý otec sedmi dětí. „Mám velký strach, protože říkali, že společnost patří Izraeli a je žoldnéřská, a také proto, že odboj (Hamás) řekl, abychom tam nechodili,“ napsal agentuře Reuters.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc dodávanou do Pásma Gazy rozkrádá a obohacuje se na ní. Na začátku března pak Izrael zavedl blokádu veškerých dodávek do pásma, kterou částečně uvolnil až minulý týden po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Pásmu Gazy.

Organizace GHF vznikla před několika měsíci za účelem přísně kontrolované distribuce humanitární pomoci na palestinském území, kde Izrael vede vojenské operace v reakci na útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Podle izraelské armády byla v posledních týdnech v Pásmu Gazy zřízena čtyři distribuční střediska, přičemž dvě z nich v oblasti Rafáhu zahájila činnost v úterý.

X X X

Souboj o Dukovany. Elektrárna podala návrh na zrušení předběžného opatření

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) v pondělí podala Krajskému soudu v Brně návrh na zrušení předběžného opatření, kterým soud zablokoval podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Vedle už dříve podané kasační stížnosti podnik využil další právní nástroj, kterým se snaží obhájit svůj postup v tendru.

Podpis finální dohody s korejskou KHNP byl původně plánovaný na 7. května, Krajský soud v Brně ovšem den předtím předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Rozhodl tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj byl tendr v pořádku. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl.

„Krajský soud předběžné opatření vydal jen na základě tvrzení neúspěšného uchazeče, francouzské EDF, aniž by dal jakýkoliv prostor pro vyjádření ostatním účastníkům. Vedle již podané kasační stížnosti tak EDU II využívá dalšího právního nástroje k tomu, aby obhájila důvodnost svého postupu pří výběru nejvhodnějšího dodavatele a odstranila tak překážku bránící podpisu smlouvy s ním,“ uvedla dnes EDU II v prohlášení.

Takovou strategii pro Českou justici už dříve předpověděl a rozebral expert na veřejné zakázky a partner advokátní kanceláře PORTOS Milan Kučera.

Klíčový projekt pro energetickou budoucnost Česka

Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti opatření podala EDU II před týdnem v pondělí. O den později podala vlastní stížnost také společnost KHNP. Podle firem krajský soud nedostatečně posoudil veřejný zájem, který je se stavbou nových reaktorů spojený.

EDU II v této souvislosti dnes zopakovala, že projekt je klíčový pro budoucí zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti Česka. Zdržení podpisu finální dohody přitom podle firmy odkládá všechny další kroky v harmonogramu stavby včetně původně plánovaného zprovoznění prvního bloku v roce 2036.

Největší tuzemská zakázka

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF. Dalšího uchazeče – Westinghouse – vyřadila ze soutěže už dříve.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Chybí zákon, píší právníci z fakult Ústavnímu soudu ke klimatické žalobě

Ústavní soud (ÚS) si v řízení o klimatické žalobě vyžádal stanoviska Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a právnických fakult. Plyne z nich například to, že Česko má povinnost snižovat emise skleníkových plynů a přijímat potřebná opatření. Nyní v evropském kontextu může působit jako „černý pasažér“.

Soud obdržel také vyjádření ministerstev životního prostředí, zemědělství, dopravy, průmyslu a obchodu. Shodně navrhují, aby stížnost spolku Klimatická žaloba zamítl. Vyjádření a posudky zveřejnil spolek v plném znění na svém webu.

Spolek požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Neúspěšnou žalobu podával spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku a dalšími aktéry. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány. Spolek poukazuje na to, že neaktivita státu porušuje právo na příznivé životní prostředí i další práva lidí, firem i samospráv.

Právnická fakulta UK: Největší výzva pro lidstvo

„Změna klimatu je zřejmě nejvýznamnější environmentální i společenskou výzvou, které lidstvo kdy čelilo,“ stojí ve stížnosti. Je dostupná na webu ÚS. „ČR má povinnosti snižovat emise skleníkových plynů a vyvinout co nejvyšší úsilí za účelem zlepšení globální reakce na hrozby změny klimatu,“ konstatovala nyní Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Fakulty poukazují také na absenci klimatického zákona. Brněnská fakulta výslovně zdůrazňuje, že stanovisko neslouží k podpoře jedné či druhé strany. Věří však, že rozhodování ÚS může přispět k vyjasnění některých otázek a kultivaci veřejné debaty. „Vnímáme zbytečnou kontroverzi tématu a vyhrocenou debatu napříč společností, která řešení klimatických změn zneužívá k nízkým cílům a útokům,“ stojí v dopise.

 Chybí jistota, vodítko a směr snižování emisí

Podle odborníků z Akademie věd se Česko v Evropské unii chová trochu jako černý pasažér, když spoléhá na to, že v rámci kolektivních cílů bude moci snižovat emise méně, protože jiné státy je dobrovolně sníží více.

„V současné době v ČR chybí jasné vytyčení směru snižování emisí skleníkových plynů a obecně v oblasti klimatu, a tedy poskytnutí investiční jistoty soukromým subjektům, vodítek obcím a státním orgánům tak, aby veškerá činnost zohledňovala požadavky mitigace (v kontextu klimatické změny označuje opatření, která snižují nebo omezují emise skleníkových plynů) a adaptace na změnu klimatu, a koneckonců i občanům,“ napsali akademici.

Až napodruhé

Spolek pokládá vyžádání stanovisek za důkaz toho, jak vážně ÚS řízení bere. „Stanoviska se sice v některých bodech liší, jejich vyznění je ale jednoznačné: Česko je nečinné, chybí nám spolehlivé plány a právně závazný klimatický zákon,“ uvedl radní spolku Vincenc Bouček.

Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Ústavní stížností se nyní zabývá plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň, zpravodajkou je Veronika Křesťanová. Spolek chystá repliku k novým podkladům a očekává rozhodnutí ÚS v nejbližších měsících.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Evertiq Expo v Krakově. Švédský organizátor mezinárodních veletrhů pro elektronický průmysl zve podnikatele z Česka

 Už 28. května 2025 od 9:00 do 16:00 se Krakov promění v centrum setkávání zástupců podnikatelské sféry a nadšenců do elektroniky z celého světa, kteří se zúčastní největšího veletrhu elektronického průmyslu v jižním Polsku – Evertiq Expo. V Mezinárodním Výstavním a Kongresovém Centru EXPO se setkají zástupci předních evropských firem, aby představili nejnovější řešení v oblasti elektroniky, vestavných systémů, internetu věcí (IoT), výroby plošných spojů (PCB), testování komponentů a kybernetické bezpečnosti. Švédský organizátor mezinárodního veletrhu Evertiq Expo vnímá rostoucí potenciál českého elektronického průmyslu. Proto srdečně zve designéry, výrobce a distributory z České republiky, kteří chtějí navázat nové obchodní kontakty a zúčastnit se výstavy spojené s odbornými přednáškami.

Letošní ročník Evertiq Expo slibuje být výjimečný – hlavním tématem bude kyberbezpečnost a zvláštním hostem Piotr Konieczny, zakladatel portálu Niebezpiecznik.pl. Kromě bohaté expozice a inspirativních přednášek a workshopů se návštěvníci mohou těšit také na speciální prezentaci nezávislého žebříčku TOP 20 evropského obranného průmyslu. Účast na veletrhu a konferenci je bezplatná po předchozí registraci na stránkách: https://evertiq.pl/expo/krk2025_visit#form.

– Vzhledem k dynamické geopolitické situaci se kyberbezpečnost stává klíčovou výzvou – jak pro byznys, tak pro jednotlivce. Hrozby spojené s činností hackerů a praktické způsoby, jak se před nimi chránit, budou hlavním tématem letošního ročníku Evertiq Expo v Krakově. Nebude však chybět ani nejnovější technologie, embedded systémy a řešení v oblasti IoT. Srdečně zvu všechny podnikatele z České republiky k účasti na nejzajímavější události elektronického průmyslu na jihu Polska, která se koná jen 100 km od česko-polské hranice – říká Daniel Myrtenblad, project manager Evertiq Expo.

Evertiq Expo zahájí slavnostní networkingová večeře pro vystavovatele, plánovaná na 27. května, která symbolicky odstartuje svátek elektronického průmyslu v Krakově. Dne 28. května od 9:00 do 16:00 začne hlavní část události – prezentace nejnovějších technologických řešení doprovázená sérií přednášek a workshopů.

Hřebem programu letošního veletrhu bude přednáška Piotra Konieczného, CEO Niebezpiecznika, s názvem „Všechno se dá hacknout“, kde odpoví na otázku, zda je pravda, že každé zabezpečení lze prolomit. Odborník na kyberbezpečnost představí reálné příklady útoků kyberzločinců a způsoby, jakými obcházejí ochranné systémy a využívají nečekané slabiny. Zakladatel Niebezpiecznika – největšího polského portálu věnovaného bezpečnosti na internetu – se podívá i na nejčastější chyby firem a ukáže, jak účinně chránit svá data a systémy.

Palčivá otázka kyberbezpečnosti dnes vyvolává mnoho otázek, na které řečník odpoví během Q&A sekce, kde se podělí o své postřehy k nejnovějším trendům v oblasti digitální bezpečnosti.

Nepsanou tradicí veletrhu Evertiq Expo je prezentace nezávislých žebříčků, které připravují odborníci z elektronického průmyslu společně s redakcí portálu Evertiq. Letošní atrakcí krakovské edice bude představení žebříčku TOP 20 pro evropský obranný průmysl. Během prezentace vedené Ewelinou Bednarz, Global Content Manager Evertiq, účastníci poznají lídry obranného sektoru, kteří získávají největší kontrakty a určují směr vývoje v době geopolitického napětí. Žebříček zohledňuje nejen finanční údaje, ale i vliv firem na rozvoj pokročilých technologií – od elektronických systémů po řešení kyberobrany.

Program letošní konference doprovázející krakovský veletrh Evertiq Expo zahrnuje také prezentace o recyklaci elektronických komponent a jejich „druhém životě“, osciloskopických měřeních, embedded systémech, implementaci řešení z oblasti Internetu věcí (včetně srovnání technologií LPWAN a MESH a kyberbezpečnosti v prostředí IoT), návrhu PCB, jakož i testování a výroby elektroniky.

Veletrh Evertiq Expo v Krakově je skvělou příležitostí k navázání obchodních kontaktů a spolupráci se zástupci firem z mezinárodního elektronického průmyslu. Během události, která se uskuteční 28. května, se zúčastní mimo jiné podnikatelé z Polska, Německa, Skandinávie a pobaltských zemí.

A již 5. června od 9:00 do 16:00 se nabízí další příležitost k navázání obchodních kontaktů z Evropy, Asie a USA a k seznámení se s nejnovějšími trendy v elektronickém průmyslu během mezinárodního veletrhu Evertiq Expo v Berlíně. Událost se uskuteční v renomovaném Technologiepark Berlin Adlershof, jednom z nejvýznamnějších vědecko-technologických center v Německu, který sdružuje více než 200 firem z oblasti elektroniky a pokročilých technologií. Bohatou expozici doplní přednášky odborníků jako Dieter G. Weiss (in4ma), Peter Kolbe (MPM Environment Intelligence GmbH), Fahir Veladzic (Chipsconnect), Jörg Nolte (KURTZ ERSA), Tobias Patzig (Feinhütte Halsbrücke GmbH), Dirk Stans (Eurocircuits) a Andrea Nagel (Factronix).

Účast na veletrhu Evertiq Expo v Berlíně je rovněž bezplatná – po registraci na stránkách: https://evertiq.com/expo/ber2025_visit#form.

O Evertiq EXPO:

Evertiq AB je organizátorem světově známých akcí pro elektronický průmysl – Evertiq Expo. První ročník veletrhu se konal v roce 2011 pod názvem TEC (The Evertiq Conference) ve švédském městě Lund. Od té doby se několikrát ročně v různých částech Evropy konají veletrhy, které spojují přední návrháře, výrobce, distributory a fanoušky elektronického průmyslu. Letos se elektronické svátky konají v Polsku (Krakov, 28. května 2025; Varšava, 23. října 2025), Německu (5. června v Berlíně), Švédsku (Malmö, Göteborg), Francii (Sofphia Antipolis) a Finsku (Tampere).

InnerValue Investor Relations, Nina Kinitz, +48 577 230 800, n.kinitz@innervalue.pl

X X X

Odborný zdravotnická seminář se zabýval stavem zdravotnictví v Karlovarském kraji

V zastupitelském sále Krajského úřadu Karlovarského kraje se uskutečnil odborný zdravotnický seminář zaměřený na téma „Stav zdravotnictví v Karlovarském kraji a možnosti řešení“. Přednášejícími byli náměstek hejtmanky s gescí v oblasti zdravotnictví Petr Kubis, ředitel Ústavu zdravotnických informací ČR Ladislav Dušek, koordinátor postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů z FN Motol Martin Holcát a regionální ředitelka VZP ČR pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj Lenka Havlasová.

„Velmi si vážím toho, že se nám podařilo na jedno místo dostat významné osobnosti, které působí v oblasti zdravotnictví, i když každý v jiné roli a pozici. Právě to dodalo semináři určitou rozmanitost a přidalo na zajímavosti. Velký zájem vzbudilo vystoupení pana profesora Duška, který představil mnohdy ne příliš optimistická data o stavu zdraví obyvatel kraje a jeho další predikce do příštích let. Děkuji za účast a vystoupení také paní ředitelce Havlasové i panu doktorovi Holcátovi, s nímž se snažíme získat pro spolupráci s krajem děkany i lékařských fakult. Seminář jsme uspořádali v rámci odborného týmu Karlovarského kraje, proto patří poděkování také všem jeho členům, se kterými se společnými silami snažíme pomoci našemu krajskému zdravotnictví v dalším rozvoji a zkvalitnění,“ uvedl náměstek hejtmanky Petr Kubis.

Právě náměstek Petr Kubis představil ve svém vystoupení členy odborného týmu a představil hlavní cíle, jež si tým stanovil. V přednášce ředitele ÚZISu Ladislava Duška na téma „Zdraví a zdravotnictví Karlovarského kraje v dostupných datech“ zaznělo velké množství cenných informací, které si také v samotném závěru účastníci z řad odborné veřejnosti pochvalovali. V číslech byl představen například stávající stav stárnutí obyvatel kraje s výhledem do příštích let a v souvislosti s tímto i data k sociálním službám. Představena byla také nejčastější onemocnění obyvatel v regionu. Jedna z kapitol se zaměřila na důležitost primární prevence a screeningových programů a nechyběla například ani čísla o výjezdech záchranné služby.

„Pan profesor Dušek ocenil kvalitu zdravotnictví v Karlovarském kraji, které je dle jeho slov srovnatelné se zbytkem republiky, v některých oblastech je dokonce na příčkách nejvyšších. Nicméně z tvrdých dat jednoznačně vyplývá, že se kraj i samotná společnost musí připravit na postupné stárnutí populace, které s sebou přinese řadu dalších aspektů, s nimiž je třeba začít postupně pracovat,“ vysvětlil náměstek Petr Kubis.

Bývalý ministr zdravotnictví a současný koordinátor postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů Fakultní nemocnice Motol Martin Holcát připomněl možnosti, jak získávat do kraje mladé lékaře, představil studijní kmeny a další specializace, které jsou v kraji potřebné a chválil také snahu kraje o spolupráci se všemi lékařskými fakultami.

Závěrečná přednáška patřila regionální ředitelce VZP pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj Lence Havlasové. Ve své prezentaci se zaměřila například na zonaci primární péče, oblasti se zhoršenou dostupností primární péče a problematiku lékařů v důchodovém věku. Věnovala se také bonifikačním programům VZP, kdy v rámci tzv. preferovaných oblastí poskytuje VZP novým smluvním partnerům jednorázovou finanční odměnu a těm stávajícím navyšuje hodnotu bodu oproti úhradové vyhlášce. Nechyběla ani část zaměřená na lůžkovou péči, počty akutních lůžek, nezbytnou potřebu transformace lůžek, podporu paliativní a domácí péče a rozvoj jednodenní péče, která je v současné době na vzestupu.

„Příležitosti k odborné diskusi všech zainteresovaných stran vnímám jako velmi užitečné. Je to cesta, jak postupně dospět ke shodě na postupu při zajišťování kvalitní a dostupné zdravotní péče pro obyvatele Karlovarského kraje,“ uvedla Lenka Havlasová.

Seminář byl určen odborné veřejnosti. Zúčastnili se ho zástupci Ministerstva zdravotnictví, vedení a primáři nemocnic v Karlovarském kraji, zástupci Krajské hygienické stanice Karlovy Vary, Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, České lékařské komory, praktických lékařů a pediatrů, zástupci hospicové péče, poskytovatelů sociálních služeb, domácí péče a další. Bc. Jitka Čmoková

x X X

Řetězová lávka prošla zásadní rekonstrukcí

Město Děčín dokončilo rekonstrukci unikátní Řetězové lávky. Důležitá spojnice mezi Smetanovým nábřežím a Mariánskou loukou se dočkala jak zásadní opravy, tak i nového zábradlí. Náklady dosáhly 8,5 milionu korun. Projekt byl podpořen Ústeckým krajem ve výši 1,4 miliony korun.

Práce na rekonstrukci začaly v minulém roce, a to nejprve pokácením dvou stromů. Kořeny totiž poškozovaly základy lávky. Poté došlo k opravě pískovcové brány a opěrné zdi, výměně záchytného systému a novému nátěru. Zhotovitel vyměnil také dřevěnou mostovku, která byla na několika místech poškozená.

Rekonstrukce měla být hotová již ke konci loňského roku, při opravě zábradlí se ale zjistilo, že by jeho oprava byla dražší než výroba zcela nového. Proto se město rozhodlo nechat vyrobit jeho repliku. Několik měsíců tak bylo na lávce provizorní zábradlí, veřejnost ji ale mohla užívat. K montáži nového zábradlí mělo původně dojít za úplné uzavírky lávky, zhotovitel nakonec zvolil jen variantu omezeného provozu.

„Těší mě, že se rekonstrukci lávky podařilo dokončit před zahájením Labefestu a lidé budou moci chodit bez omezení ze Smetanova nábřeží na Mariánskou louku a zpět,“ říká náměstek primátora pro rozvoj města a IT Ondřej Smíšek (Náš Děčín).

Řetězová lávka byla postavena v první polovině 19. století. Od roku 1966 je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Zajímavostí je, že je jedinou zavěšenou mostní konstrukcí v Česku, která se dochovala na svém původním místě.

Město provádí postupnou rekonstrukci i dalších mostků a lávek ve městě. V roce 2019 například otevřelo zcela novou lávku přes východní vlakové nádraží. Přes Jílovský potok za tenisovými kurty zase nechalo postavit zcela novou lávku, ta předchozí již byla v nevyhovujícím stavu. Zásadní rekonstrukcí prošla také lávka pro pěší a cyklisty na Cyklostezce Ploučnice. V současné době probíhá ještě stavba lávky pro pěší a cyklisty, která bude zavěšená na železniční most a propojí oba břehy.Luděk Stínil

X X X

Provozovatelé kempů na Ohři se bojí úbytku turistů kvůli nízké hladině. V řece je poloviční množství vody

Provozovatelé kempů a půjčoven lodí mají obavy o nadcházející sezonu. Nízký stav vody v řece Ohři podle nich může odradit turisty. Po zimě s malým množstvím sněhu a suchém jaru je v řekách jen polovina vody proti obvyklým květnovým průtokům. Povodí Ohře zatím do koryta řeky nemůže pustit ani víc vody z přehrad. Naopak je teď napouští pro případ suchého léta.

Povodí Ohře zadržuje vodu ve vodní nádrži Skalka, která plní kompenzační funkci a zajišťuje nadlepšení průtoku řeky. Opatření se ale přímo dotýká turistické sezony v zařízeních podél Ohře, která tak může být výrazně omezená.

Reportáž o ohrožení turistické sezony na Ohři připravil Václav Malý

Průtok pod hrází klesl na minimum a v některých místech protéká řekou sotva 1,3 kubíku za sekundu.

Turistická sezona v kempech je ohrožena

„Takto nízkou hladinu v květnu tady nepamatuji,“ řekl Pavel Sýkora, správce kempu ležícího 8 kilometrů po proudu řeky Ohře pod vodní nádrží Skalka. „Na jaře tady obvykle teče mezi 2,8 až 3 kubíky vody, teď je to asi jen 1,3 kubíku.“ Nízká hladina podle něj negativně ovlivňuje všechny kempy v oblasti od horního Poohří dál na východ.

Povodí Ohře zatím vodu z přehrady nepřidává. „V zimním období udržujeme nižší hladinu právě proto, abychom získali retenční prostor pro zimní, případně potom jarní srážky a tání. V létě potom už udržujeme hladinu letní a tohoto stavu se právě teď snažíme dosáhnout. Proto z vodního díla odtéká míň, než do něj přitéká,“ vysvětlil Jan Bezděk z Povodí Ohře.

Provoz vodní nádrže se řídí manipulačním řádem. „Musíme vodu zadržet pro účely, pro které je vodní dílo vystavěno. Pouštět víc vody například jen kvůli víkendové turistice není možné,“ doplnil Bezděk. Z přehrady Skalka proto odtéká pouze nezbytné minimum pro udržení života v řece, zásobování průmyslových závodů nebo udržení funkčnosti čističek odpadních vod.

X X X

Vondroušová se vrátila vítězně, na Roland Garros je ve druhém kole. Postoupila Valentová i Menšík

Jakub Menšík, Markéta Vondroušová i Tereza Valentová postoupili do 2. kola tenisového Roland Garros. Devatenáctiletý Menšík porazil na pařížské antuce domácího Alexandreho Müllera 7:5, 6:7, 7:5, 6:3. Finalistka turnaje z roku 2019 Vondroušová zvítězila po tříměsíční pauze způsobené zraněním ramena nad Ruskou Oksanou Selechmetěvovou 6:4, 6:4. Uspěla i debutanka Valentová, po obratu zdolala domácí Francouzku Chloé Paquetovou 4:6, 6:3, 7:5.

 Předloňská wimbledonská šampionka Vondroušová porazila 147. hráčku světa Selechmetěvovou za hodinu a 22 minut.

I jeden vyhraný set by byl splněný cíl, těšilo Krejčíkovou po úspěšném prvním kole Roland Garros

 Proti dvaadvacetileté soupeřce, která prošla do hlavní soutěže z kvalifikace, zaznamenala 18 vítězných míčů. Nemusela litovat ani 30 nevynucených chyb a šesti dvojchyb. Připsala si páté vítězství v letošní sezoně.

Pětadvacetiletá Vondroušová nastoupila s tejpem na levém rameně a v prvním setu otočila nepříznivý vývoj. Ve třetí hře přišla o servis a prohrávala ještě 2:4. Získala ale následující čtyři hry a ujala se vedení.

Na začátku druhé sady doháněla sokolovská rodačka manko brejku dvakrát a dávala najevo nespokojenost. Podařilo se jí ale brzy srovnat a utekla do vedení 5:2. Selechmetěvová v závěru snížila, Vondroušová jí ale v desáté hře vzala opět servis a rozhodla o vítězství.

Valentová, úspěšná kvalifikantka prožívající grandslamovou premiéru, zdolala Paquetovou po více než dvou a půl hodinách. K triumfu jí pomohl obrat ve třetím setu, v němž prohrávala už 2:5. V dalším kole bude čelit světové dvojce Američance Coco Gauffové.

Loňská vítězka juniorky na Roland Garros Valentová ztratila první sadu ve druhé části po vedení 3:1. Poté co přišla o servis také v deváté hře, Paquetová se ujala vedení. Ve druhém setu ale získala Češka náskok 3:0 a dotáhla jej. V rozhodujícím dějství prohrávala 2:5 a za stavu 3:5 byla dva míčky od vyřazení (0:30). Dokázala však srovnat a v koncovce zápas otočit.

Devatenáctý nasazený Menšík, který startuje na Roland Garros poprvé, uspěl po necelých třech a půl hodinách. Müllera přehrál na vítězné míče 60:31, pomohlo mu také 20 es.

„Dneska to bylo Roland Garros se vším všudy. Byl to strašně náročný zápas po tenisové i mentální stránce. O Roland Garros se říká, že atmosféra je speciální. A dnes jsem si ji zažil se vším všudy. Byla to určitě velká zkušenost,“ řekl novinářům Menšík.