Podle exprezidenta Václava Klause v Česku i v Evropě vymizela poptávka po pravici. Dodal, že jediná strana s relativně pravicovým programem jsou Motoristé. Podle něj je to tím, že lidé jsou víceméně spokojení, což jim brání v tom, aby chtěli změnu. Levice má podle něj navíc tu výhodu, že se umí domluvit.
ČR DÁLE KRMIT UKRAJINU?
Svět řeší volby v Česku a ptá se: bude Praha dál krmit ukrajinskou artilerii?
Parlamentní volby v nevelké středoevropské zemi by světová média za normálních okolností nejspíš okázale ignorovala, ty letošní jsou však jiné. Česko si totiž díky muniční iniciativě vysloužilo respekt na mezinárodní scéně. A ve Washingtonu, Kyjevě i Moskvě si nyní kladou palčivou otázku: bude Praha shánět dělostřelecké granáty pro Ukrajinu i nadále?
Ano, Amerika a vůbec celý Západ parlamentní volby v Česku vnímá především prizmatem muniční iniciativy. Nejlépe o tom svědčí titulek článku, se kterým v úterý vyrukovaly slovutné The New York Times. „Tajný program, díky němuž ukrajinské kanony stále pálí, je náhle ohrožen“.
Rusové vzhledem k posledním průzkumům věří, že po vítězství „českého Trumpa“ nastane čas, kdy s Prahou bude rozumnější řeč.
X X X
Hlas pro Fialu je hlasem pro komunisty, pustil se do premiéra motorista Macinka
Překvapivým výpadem proti premiérovi a lídrovi koalice SPOLU Petru Fialovi zakončil volební kampaň Motoristů sobě předseda strany Petr Macinka. Propojil předsedu vlády s komunisty, před jejichž vládou s hnutím ANO Fiala varuje. „Uvědomte si, že hlas pro Petra Fialu je hlasem pro komunisty,“ tvrdil Macinka na pódiu na pražském náměstí Republiky.
„Fiala skončí v opozici a je úplně jedno, jestli bude v té opozici slabý, anebo silný, pořád bude v opozici. A čím slabší bude Fiala, tím silnější budou Motoristé. Čím silnější budou Motoristé, tím slabší bude pozice komunistů,“ prohlásil Macinka, který je lídrem strany v Jihomoravském kraji, kde se střetne i přímo s předsedou vlády.
Premiér Fiala vyzývá občany k účasti ve volbách, aby nevznikla vláda národní zrady s podporou stran, pro které je horší Brusel než Moskva. Tam řadí právě komunisty a hnutí Stačilo!, za něž kandidují. „Nesmíme s ruskými kolaboranty prohrát osud naší země,“ varuje předseda vlády mimo jiné před komunisty, s nimiž ho spojil Macinka.
„Jde o to, kudy se bude ubírat dál Česká republika a jaká bude příští vláda. Jestli bude konečně pravicová, anebo jestli zůstane levicová, anebo jestli bude ještě levicovější,“ prohlásil šéf Motoristů sobě.
Na závěrečný mítink strany dorazili i pražský lídr Boris Šťastný, bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která je v čele kandidátky strany v Královéhradeckém kraji, i sponzor strany Richard Chlad.
Pod pódium přivezli Motoristé sobě auto pomalované vzkazy. „Svoboda projevu, to je naše srdce,“ řekl kandidát Motoristů Otto Klempíř. Někdo tak třeba v narážce na šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba fixou napsal: „Hřib je houba, ne politik.“ Další vzkaz na počmárané škodovce byl: „Díky, že můžem.“
Motoristé sobě jdou do voleb s cílem získat při své premiérové kandidatuře křesla ve Sněmovně.
Rádi by si spolupracovali po volbách s hnutím ANO a Macinka dokonce v debatě na CNN Prima News naznačil, že má ambice vést ministerstvo životního prostředí, kde by rád udělal kontrarevoluci. „Se zelenými živly bychom si poradili,“ prohlásil Macinka.
Cíl a ambice Motoristů sobě jasně vyjadřoval i volební slogan, který visel na pódiu za zády politiků – „Když chcete ukončit Fiala, pohlídat Babiše, Motoristé sobě“. Není přitom jisté, že se do Sněmovny vůbec dostanou.
X X X
FIALA S GEN. PAVLEM VYHODILI ČR NA UKRAJINU 25 MILIARD?
ČR ZADLUŽENÁ, STíHAT FIALU ZA ZPŮSOBENÉ ŠKODY V ČR
ŠETŘIT NKÚ
Fiala přiznal lež. Ukrajina nás stála 25 miliard
Vláda Petra Fialy lhala občanům o částce, kterou poskytla Ukrajině. Fiala Respekt.cz přiznal, že ve skutečnosti na podporu Ukrajina šel trojnásobek toho, co veřejnosti dosud oficiálně tvrdila.
„Velkou část naší pomoci jsme nezveřejňovali, proto se také neobjevovala ve veřejných zdrojích. Mohu nicméně uveřejnit, že za celou dobu války jsme jako Česká republika dali na pomoc Ukrajině přibližně 25 miliard korun, spadá sem materiál ze skladů, nákup techniky, ale třeba i výcvik vojáků,“ říká premiér Fiala.
Ještě donedávna se uvádělo, že Ukrajina z Česka dostala pomoc za více než sedm miliard. Důvody utajování skutečné výše vojenské podpory byly údajně bezpečnostní.
Petr Fiala, jak lidé poukazují, lhal i v jiných věcech. Sliboval: Nebudeme zvyšovat daně, zrušíme emisní povolenky, nikdo nebude platit násobky cen energií, zajistí důstojný život důchodců a v neposlední řadě nebude zemi zadlužovat. Kdy P. Fiala říkal a říká pravdu?
X X X
EXPREZIDENT ZEMAN CHCE JET DO RUSKA…
Jet do Moskvy? Za Putinem ne, s novým ruským prezidentem by se Zeman setkal
Exprezident Miloš Zeman připustil, že by v budoucnu ještě někdy vyrazil na návštěvu Moskvy. Dodal, že ne za současným prezidentem Vladimirem Putinem, ale za jeho případným novým nástupcem. Uvedl to na debatě v pivovaru v Ládví, kam přijel podpořit kandidátku Stačilo! Janu Maláčovou.
„Do Moskvy možná ještě někdy pojedu. Určitě se tam nesetkám s prezidentem Putinem, o kterém jsem v souvislosti s válkou na Ukrajině řekl, že je šílenec. A on si řekl, že mě nebude mít rád. S novým ruským představitelem bych se velmi rád setkal,“ uvedl Zeman s tím, že takové otázky ho nedostávají do rozpaků.
Na debatu na pražském Ládví dorazili desítky lidí. Kromě novinářů a příznivců také několik lidí v červených čepicích „Silné Česko“, nebo v tričkách koalice SPOLU.
Množství lidí, kteří na debatu dorazilo, překvapilo i zástupce hnutí. „Nečekali jsme tolik lidí, ale sehnat prostory není jednoduché,“ říká jeden ze členů.
Dále Zeman kritizoval Green Deal nebo odbory, které označil za nefunkční. „Nevěřte těm, co říkají, že planeta shoří. Nevěřte těm, kteří říkají, že se otepluje o 1,5 stupně. Není to vůbec nic nového,“ řekl Zeman.
Dodal, že sjednocení levice vítá. „Vážím si, že vzniklo hnutí Stačilo!, které sdružuje levicové směry,“ uvedl na začátku debaty exprezident s tím, že Stačilo! nejspíše nevyhraje volby, ale vstupem do Sněmovny budou mít levicoví voliči ve Sněmovně své zastoupení.
„Příslušnost k levici znamená příslušnost k hnutí, které vybudovalo osmihodinovou pracovní dobu, volební právo pro ženy a sociální systém,“ řekl Zeman v plné hospodě na pražském Ládví, která tleská a křičí „bravo“.
Mezitím, co ekonomka Ivona Švihlíková, která debatu moderuje, nabízí publiku, aby si nabídlo chlebíčky, mikrofonu se chopí Jana Maláčová.
Reportér iDNES.cz sleduje, jak Babiš odpovídá na dotazy německé a slovenské televize. Ty zajímá, jak chce přesvědčit nerozhodnuté voliče, nebo jak bude vypadat jeho evropská politika.
Ve svém úvodu primárně kritizuje vládu Petra Fialy. O spojení se Stačilo! říká, že nebylo jednoduché. „Přidali jsme se ke Stačilo!, protože chceme porazit Fialovu vlád. Číslo jedna je, aby Fialova vláda nesložila 101,“ říká a pokračuje kritikou Evropy k válce na Ukrajině.
„Pro mě je velké zklamání, že se Evropa ani jednou nesnažila o diplomatické řešení konfliktu. Kdo se nepokusí o mír, nemůže říkat, že neexistuje mírové řešení. Každá válka skončí mírem. Rozdílem je jen to, kolik lidí zemře.“
Maláčová dále mluvila o tématech spojených s bydlením, obranou, ekonomikou nebo důchody.
Zeman volí Stačilo!
„Budu volit Stačilo!, abych mu poděkoval za to, že se v něm soustřeďují levicové síly,“ prohlásil Zeman. Dodal, že podle něj levice do české politiky patří stejně jako pravice.
Ještě v červnu přitom Zeman tvrdil, že zůstává dlouholetým voličem hnutí ANO. „Na tom nemění nic ani toto spojení. Hnutí ANO bude také potřebovat koaličního partnera,“ říkal pro iDNES.cz před svým domem v Lánech. Už tehdy ale vyjádřil sympatie vůči propojení KSČM a Sociální demokracie.
„Tuto fúzi vítám,“ prohlásil s připomínkou, že v minulých volbách propadlo zhruba milion hlasů.
Podle Zemana měl na spojení vliv i Andrej Babiš, který jej požádal, aby promluvil s předsedkyní SOCDEM Janou Maláčovou. Na dřívější besedě v Bohumíně pak Zeman podle očitých svědků poznamenal, že Maláčová je „hodná holka“, a dodal, že jí trn z paty vytrhla šéfka KSČM Kateřina Konečná, když se spolu dohodly na společné kandidatuře.
Maláčová rozjela sérii debat s názvem Rachota na začátku září. Během zastávek, které se nejčastěji konaly v hospodách na pražských sídlištích, mluvila s fanoušky především o důchodech, Green Dealu nebo obraně.
„Naše země se nemá připravovat na válku, my se máme umět bránit. Máme uvažovat v mírových mantinelech,“ zdůraznila Maláčová například na debatě na Proseku.
Společně s ní pravidelně vystupuje také levicová ekonomka Ilona Švihlíková, debaty moderuje její bývalý stranický kolega Matěj Stropnický.
X X X
Ukrajina patří do EU, míní dánská premiérka. Chce obejít Orbánovo veto
Dánská premiérka Mette Frederiksenová odmítla nápad předsedy maďarské vlády Viktora Orbána, aby EU uzavřela s Ukrajinou pouze strategické partnerství, namísto jejího budoucího členství. Nedovolím jedné zemi, aby rozhodovala za celou EU, prohlásila Frederiksenová po skončení summitu Evropského politického společenství v Kodani.
„Rozšiřování Evropské unie je součástí naší strategie, měli bychom se toho držet,“ uvedla dánská premiérka, která setkání pořádala.
Předseda unijních summitů António Costa hledá mezi členskými státy bloku podporu pro prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU.
Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. „Nepřipadá v úvahu,“ reagoval však na podobné úvahy maďarský premiér.
„Nikdo nemůže blokovat naši cestu do EU, je to vůle našeho lidu, Ukrajinci chtějí, aby se naše země stala v budoucnosti členem Evropské unie,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se zúčastnil čtvrteční závěrečné tiskové konference po boku dánské premiérky.
Evropa podle něj i v tomto případě musí ukázat svou jednotu. Připomněl zároveň, že Rusko začalo nynější válku právě kvůli tomu, že si Ukrajinci vybrali evropskou budoucnost.
Vznik Evropského politického společenství (EPC) inicioval v květnu 2022 francouzský premiér Emmanuel Macron a jednalo se o reakci právě na ruskou invazi na Ukrajině. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze.
X X X
Žádné finanční úspory nemá v Česku 29 procent žen a 19 procent mužů, ukazuje průzkum
Za finančně nezávislé se považuje 15 procent Češek. Dalších 22 procent uvádí, že spíše ano, ale s rezervami. Více než polovina žen nezávislost necítí. Ukázal to průzkum společnosti Amundi, který uskutečnila agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1010 respondentů. Ženy si finanční nezávislost spojují s praktičtějšími cíli než muži. Více než polovina z nich ji chápe jako schopnost nebát se nečekaných výdajů a nežít od výplaty k výplatě.
Podle průzkumu se 30 procent české populace ocitá na konci měsíce bez rezerv nebo jim zbývá částka do 2000 Kč. U žen je tato situace ještě častější, odpovědělo tak 34 procent žen proti 23 procentům mužů.
Žádné úspory nemá 29 procent žen, zatímco u mužů je tento podíl 19 procent. Vyšší úspory nad půl milionu korun má 13 procent Čechů – 16 procent mužů a devět procent žen.
Ženy také častěji než muži uvádějí, že finanční nezávislost znamená mít vlastní bydlení bez hypotéky a možnost podpořit děti. Muži naopak spojují nezávislost spíše se svobodou přestat pracovat a věnovat se zálibám.
Jsou to podle průzkumu spíše ženy než muži, kdo přiznávají, že o své finanční nezávislosti nikdy nepřemýšlely. Téma tak pro ně bývá vzdálenější, dokud nepřijde životní zlom, například rozvod.
Aktivně investuje 28 procent populace – 34 procent Čechů a 23 procent Češek. Třetina investujících žen ročně vloží do investic maximálně 5000 Kč, zatímco u mužů je to 21 procent.
Vyšší částky nad 100 tisíc korun investují tři procenta žen, ale deset procent mužů. Zájem o investování ale deklaruje více než polovina populace, celkem 58 procent. Mezi ženami se toto číslo pohybuje okolo 55 procent.
Lidé své volné peníze nejčastěji ukládají na spořicí účty nebo běžný bankovní účet. Ženy častěji využívají spořící produkty, tedy spořící účty, stavební spoření nebo životní pojištění, muži je častěji investují.
Mezi investičními produkty ženy i muži shodně odpovídali, že nejčastěji využívají podílové fondy, následované akciemi zahraničních firem a kryptoměnami. Ženy častěji než muži investují do nemovitostí, šperků, knih nebo kabelek, muži preferují drahé kovy, suroviny nebo energetiku.
X X X
KDO S KÝM BY MOHL VLÁDNOUT?
Přehled koaličních vazeb: SPD chce k moci, jenže ANO by rádo jednobarevnou vládu a odmítá komunisty
Ještě jeden den zbývá politikům na oslovení voličů před volbami do Poslanecké sněmovny. Čtvrteční díl Volebního deníku se věnuje improvizované mapě možných koaličních vazeb mezi stranami, které se mohou dostat do Sněmovny. Situace je totiž zamotaná a více než pozitivních vazeb mezi jednotlivými kandidujícími stranami sledujeme negativní vymezování.
Jak vypadá kampaň v cílové rovince v posledním předvolebním speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus probraly politoložka a politická marketérka Anna Shavit z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, komentátorka a analytička Czech News Center Lenka Zlámalová a politoložka z Univerzity Hradec Králové Petra Vodová.
Jaká byla dosavadní předvolební kampaň? Která témata jsou klíčová pro další volební období a které strany jsou ochotné spolupracovat? Poslechněte si expertky u kulatého stolu
Jedním z témat byla volební účast. Analytici se shodují, že může být – přestože se to zprvu nezdálo – nakonec velmi podobná jako před čtyřmi lety, kdy k urnám dorazilo 65,4 procenta oprávněných voličů.
„To zásadní je, kdo k volbám přijde. Jaká bude volební účast, jestli vyšší, nebo nižší. Ti nakonec rozhodnou,“ zmiňovala Shavit.
Otázkou také je, jak se nakonec zachovají ti, kteří do poslední chvíle váhají, koho podpoří. Pro ty můžou být rozhodující třeba i poslední debaty v médiích. Ta vůbec poslední bude tradičně v Českém rozhlase v pátek po poledni až do otevření volebních místností.
Celý speciál ale předestíral přehled toho, jaké scénáře možné sněmovní či vládní většiny se nabízejí.
ANO chce být samo
Pro hnutí ANO je snem jednobarevná vláda. Zkraje roku mluvili jeho představitelé o jednobarevném většinovém kabinetu, postupem času ale přešli k variantě klidně jednobarevné menšinové vlády podporované opozičními subjekty.
„Náš hlavní cíl je získat ve Sněmovně podporu pro nějakou naši vládu. Menšinová vláda se nedá vyloučit. Chceme ale stabilní vládu. Je jasné, že asi nedostaneme 50 procent, ale uvidíme,“ prohlásil volební lídr a předseda hnutí Andrej Babiš zkraje září na startu kampaně v Dolních Vítkovicích.
Ve středečním duelu na CNN Prima News se pak několikrát vrátil k vizi jednobarevné většinové vlády. „Máme preference 30 procent a dalších 30 procent lidí je nerozhodnutých. Tak kdybychom trhli ještě 20, tak máme 50 a většinovou vládu,“ uvedl.
Až pokud se tento sen nenaplní, je ANO ochotno uvažovat o možných koaličních partnerech. Vylučuje ale jednání se stranami původní pětikoalice.
To ale platí i opačně. Spolu, STAN a Piráti deklarují, že chtějí spolupracovat právě na této platformě, Piráti si dokonce ve své – členskou základnou schválené – povolební strategii ostatní varianty zakazují.
Starostové by tentokrát rádi byli subjektem, který bude mít premiéra, Piráti zase odmítají sedět ve vládě s ministrem financí a druhým mužem ODS Zbyňkem Stanjurou (kandiduje jako lídr Spolu v Moravskoslezském kraji).
Předseda Starostůa a volební lídr Vít Rakušan se nejprve snažil svolat šéfy Spolu Petra Fialu a Pirátů Zdeňka Hřiba (vede pražskou sněmovní kandidátku) na pivo, kde by společně odmítli vládu s ANO, v posledních dnech kampaně vsadil na apel, aby tyto strany, které označuje za demokratické, získaly společně opět „stojedničku“: 101 mandátů z 200. Neváhal pro to ani roznášet letáky Spolu či Pirátů.
Do vlády, nebo zvenčí?
Pro druhé sněmovní opoziční hnutí SPD je preferovanou variantou dvoukoalice ANO a SPD. A Okamurovo hnutí chce přímo do vlády, ne ji jen podporovat zvenčí.
„Menšinovou vládu nemáme v plánu podpořit, chceme být přímo součástí vlády. Už vládneme ve třetině krajů nebo v Ústí nad Labem,“ deklaruje předseda a volební lídr SPD Okamura.
Předseda SPD Tomio Okamura (vlevo) a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci opozičních stran ANO a SPD po opuštění jednacího sálu na mimořádné schůzi Sněmovny | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz
SPD vylučuje všechny strany původní pětikoalice a apeluje na voliče, aby neriskovali hlasovat pro menší opoziční subjekty Stačilo! a Motoristy sobě. „Je velká pravděpodobnost, že se nedostanou do Sněmovny a jejich hlasy propadnou, což by znamenalo, že tady bude další čtyři roky vládnout Fialova hrůzovláda s Rakušanem a Bartošem. Proto mám na vás prosbu. Přijďte k volbám a volte SPD, protože u SPD máte jistotu, že vaše hlasy propadnou,“ uvedl Okamura.
Právě dva zmíněné mimoparlamentní subjekty mohou v případě vstupu do Sněmovny povolební matematikou dost zahýbat.
Motoristé sobě jakožto partneři ANO z europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu platí za preferovaného koaličního spojence pro Babišovo hnutí, pokud by si tedy ANO mělo někoho do vlády vybrat.
Naopak Stačilo! už dopředu deklaruje, že by mohlo klidně budoucí vládní kabinet jen podporovat a ne v něm přímo sedět. „Jde nám o to, aby ve vládě byl někdo, kdo převezme klidně naše priority. V té vládě nemusíme být, nepotřebujeme ministry,“ řekla v půlce června na Nově volební lídryně Stačilo! Kateřina Konečná.
Stejně tak lídři ANO odmítají komunisty či Stačilo! přímo ve vládě.
„Mně osobně by vadili komunisté ve vládě. Neměli jsme je ve vládě, měli jsme menšinovou vládu, komunisté nás podporovali, to je pravda. Nebyl jsem na to pyšný, ale uhráli jsme všechny naše priority. Na druhou stranu z nich nemůžu dělat nedemokratickou stranu, když se dostanou do Sněmovny.“
Karel Havlíček (1. místopředseda ANO, 29. 9.)
Sporná referenda
Jenže možné spolupráci ANO s SPD či Stačilo! brání velká programová překážka ve formě referenda o českém členství v Evropské unii a NATO. Pro SPD a Stačilo! jde o důležitý programový bod, který ale ANO odmítá.
„Nikdy nedovolíme referendum o vystoupení z Evropské unie, nikdy nedovolíme referendum o vystoupení z NATO.“
Andrej Babiš (expremiér, předseda ANO, 1. 10.)
„Je otázka, jestli by třeba SPD otázku těchto referend vyměnila za případná místa ve vládě nebo za nějaký podíl na moci, a to samé Stačilo! Je také otázkou, nakolik jsou to radikální předvolební projevy a nakolik je to potom v případě povolebního rozdělování křesel ta důležitá věc,“ uvažuje politoložka Petra Vodová z Univerzity Hradec Králové.
Dle ní by u SPD mohla být ochota v této otázce ustoupit. „I když je téma vystoupení z Evropské unie jejich dlouhodobým highlightem, tak toho pro to až tak moc ve Sněmovně ještě neudělali,“ uzavírá.
Podobně jako ANO odmítá tato referenda, SPD a Stačilo! na druhou stranu kritizují nominanty ANO na posty ministrů školství a zdravotnictví Roberta Plagu a Adama Vojtěcha (oba za ANO, kandidují). Vadí jim především jejich role během covidové pandemie. ANO však za svými lidmi stojí a počítá s nimi do vlády.
X X X
VELKÉ REFORMY SI ČR NEMŮŽE DOVOLIT?
Velké reformy si můžeme dovolit. Špatná zpráva je, že na to politici opakovaně nemají odvahu, říká Bureš
Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
„Rozpočet je výsostně proinvestiční a pomůže české ekonomice jako celku, současně udržuje sociální smír, což je velmi důležité a současně pokračujeme v rozumném hospodaření státu,“ říká o konečném vládním návrhu rozpočtu na příští rok ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, který kandiduje ve víkendových volbách.
X Jak hodnotí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš vládní návrh rozpočtu na příští rok? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz
Jeho předchůdkyně Alena Schillerová, která kandiduje za hnutí ANO, rozpočet hodnotí jako nepoužitelný. „Nemám důvěru ve Zbyňka Stanjuru, v tuto vládu. Není rok, aby se tam neobjevily některé rozpočtové podivnosti. A v tuto chvíli pro mě rozpočet je netransparentní a nedůvěryhodný a rozhodně se podle něho nedá hospodařit,“ myslí si.
Vláda navrhuje schodek ve výši 286 miliard korun, který má snížit strukturální deficit dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o půl procentního bodu, konkrétně na 1,75 procent HDP. Vláda se také chlubí tím, že jde o výrazně proinvestiční rozpočet, když investice tvoří přes jedenáct procent všech rozpočtových výdajů na příští rok.
Podle ekonoma Bureše je návrh rozpočtu na první pohled velmi dobrý. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře, ale i co se týká na první pohled běžného hospodaření státu, ty deficity v blízkosti dvou procent patří k jedněm z nejlepších v Evropské unii,“ vysvětluje.
„Je pravda, že kdyby se šlo pod povrch, tak je tam vidět řada problematických věcí a řada věcí, které možná trochu lakují to první číslo více narůžovo a které souvisí možná s tím, na co častokrát naráží i opozice, že rozpočtování není vždy úplně tak krystalicky transparentní, jak by mohlo být,“ připouští Bureš.
Dluhová brzda
Podle odborníků jsou v tomto rozpočtu nedostatečně financovány dlouhodobé priority školství anebo dopravní infrastruktura. Podle statistiky Eurostatu však Česko patří se zhruba 43 procenty zadlužení vůči HDP mezi lepší státy Evropské unie.
Nicméně v posledních letech země nabrala trajektorii rychlého růstu podílu a nárazu do dluhové brzdy se přiblížilo. Ekonom Bureš zdůrazňuje, že tvorba rozpočtu naráží například na mandatorní výdaje, což politikům znesnadňuje rozhodování.
„Na druhou stranu nikdo vám nebrání dělat skutečně velké systémové reformy například v oblasti zdravotní péče, které možná v průběhu jednoho dvou let běžné hospodaření státního rozpočtu zhorší, ale systémově nás přehodí na jinou kolej,“ dodává.
„Dobrou zprávou je, že si tyto velké reformy můžeme dovolit, protože výchozí pozice českých veřejných financí není špatná. Špatná zpráva je, že politici k tomu opakovaně nemají odvahu,“ upozorňuje.
Nejpalčivější problémy
Aktuálně je Česko zadlužené na 43 procent oproti HDP, čímž patří k lepší části Evropy. Dluhová brzda je 55 procent. Pokud bude následující čtyři roky hospodářský růst okolo dvou procent, ekonom Bureš si dovede představit dočasně strukturální deficity okolo až čtyř procent HDP a přesto by Česko nespadlo za dluhovou brzdu.
„Ale to by neměl být žádný bianco šek. Já velmi oceňuji konsolidační úsilí stávající vlády, protože rozpočty dostala nakonec do kondice, která patří k jedněm z nejlepších v Evropské unii,“ myslí si.
„Je třeba vidět rozpočty v dlouhodobé perspektivě. Byl bych za to, aby se jakákoliv budoucí vláda podívala na dlouhodobě nejpalčivější problémy – podfinancované školství, problémy se stabilitou zdravotního systému – a nehledě na to, kolik nám to nafoukne deficity v následujících čtyřech letech, ty problémy vyřešili,“ vyzývá Bureš.
X X X
Excesy justice pod lupou. Bývalý primátor uspěl, soudy musí napravit chyby
Nejvyšší soud zrušil část verdiktu Městského soudu v Praze v kauze odškodnění bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka. Podle něj soudy nezohlednily všechny okolnosti trestního stíhání v kauze opencard. Pominuly excesivní zásahy do řízení, hlavně manipulaci s protokoly, a nedostatečně porovnaly Hudečkův případ s jinými. Případ se proto vrací k novému projednání.
Hudeček žádal 7,6 milionu korun jako náhradu za újmu způsobenou stíháním. Ministerstvo spravedlnosti mu vyplatilo přes milion a Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal dalších 763 tisíc. Městský soud částku snížil o 200 tisíc s tím, že jeho situace není zásadně odlišná od spoluobviněných. Nejvyšší soud tento přístup odmítl.
Manipulace s protokoly a jejich důsledky
Podle Nejvyššího soudu nelze přehlížet postupy, které prohloubily zásah do Hudečkových práv. „Soudce dopustil neoprávněného pozměnění obsahu protokolů z hlavních líčení způsobem měnícím význam provedených výslechů, což vedlo ke zrušení dvou odsuzujících rozsudků a teprve po změně senátu a opravení obsahu protokolů byl žalobce obžaloby zproštěn,“ uvádí rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto zdůraznil, že „odvolací soud se dostatečně nezabýval vlivem excesivních postupů na intenzitu nemajetkové újmy žalobce“. Excesivní jednání je podle něj nutné promítnout do výše přiměřené satisfakce.
Povinnost porovnávat podobné případy
Další výtka mířila na metodiku Městského soudu. Podle Nejvyššího soudu musí být výše odškodnění v souladu s obdobnými případy. „Výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném,“ stojí v rozsudku.
Městský soud srovnával Hudečka se spoluobviněnými, ale opominul případ bývalého primátora Přerova Jiřího Lajtocha, kde byla náhrada výrazně vyšší. Podle Nejvyššího soudu nelze vycházet z mechanického porovnání. Soudy musí jasně pojmenovat shodné i rozdílné znaky a vysvětlit, proč přiznávají jinou částku.
Kritéria pro odškodnění
Nejvyšší soud se opřel o svou ustálenou judikaturu k § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Zadostiučinění se určuje podle povahy věci, délky řízení a dopadů na osobní sféru poškozeného. Důležitá je i obecně sdílená představa spravedlnosti. Pokud soudy přiznají částku odlišnou od jiných, musí to řádně a přesvědčivě zdůvodnit.
Z odůvodnění plyne, že soudy nemohou pominout zásadní okolnosti, jako byly v tomto případě excesivní zásahy při vedení procesu. Ty mají vliv na rozsah utrpěné újmy stejně jako délka stíhání.
Dopady na kariéru a osobní život
Hudečkovo stíhání trvalo více než sedm let. Nejvyšší soud připomněl, že ho znevěrohodnilo jako politika a ukončilo jeho veřejnou dráhu. „Trestní stíhání žalobce jako politika znevěrohodnilo a vedlo až k jeho vyloučení z politické strany, ukončení politické kariéry a návratu k civilnímu povolání s poklesem příjmů,“ konstatuje rozsudek.
Negativně se podle něj podepsalo i na osobních vztazích. Odvolací soud se těmito dopady nezabýval dostatečně, což je dalším důvodem, proč se spor vrací k novému posouzení.
Další postup
Městský soud v Praze musí znovu rozhodnout o výši satisfakce. Tentokrát musí provést řádné srovnání s jinými případy a posoudit, jak se excesivní postupy promítly do újmy. Rozhodnutí je významné i pro budoucí spory – potvrzuje, že při určování odškodnění soudy zohledňují nejen délku a výsledek řízení, ale i kvalitu práce justice. Redakce České justice
X X X
Putin vyhrožuje Západu: Evropa se hystericky militarizuje, na provokace rychle odpovíme
Rusko rychle odpoví na případné provokace ze strany Evropy, která se hystericky militarizuje, prohlásil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin. Rusko ale nemá podle něj v úmyslu zaútočit na Severoatlantickou alianci vedenou Spojenými státy, se kterými se Moskva snaží v plném rozsahu obnovit vzájemné vztahy, uvedl Putin podle agentury Reuters.
Ruský prezident, který dal v únoru 2022 rozkaz ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu po předchozím opakovaném ujišťování, že se Rusko nechystá sousední zemi napadnout, ve svém čtvrtečním vystoupení v Soči svaloval vinu za rozpoutání a pokračování nejkrvavější války v Evropě na Západ.
„Velmi dobře si uvědomujeme, do jaké míry jsou všechny hrozby ohledně agresivních plánů Ruska, kterými Evropa sama sebe straší, vycucané z palce. Ale sebeklam je nebezpečná věc a my prostě nemůžeme ignorovat to, co se děje. Nemáme na to právo kvůli naší vlastní bezpečnosti. Opakuji, kvůli naší obraně a bezpečnosti. Proto pozorně sledujeme sílící militarizaci Evropy,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.
Tvrzení evropských politiků o hrozbě ruského útoku na NATO odmítl ruský prezident jako nesmysl. „Vládnoucí elity sjednocené Evropy pokračují v rozdmýchávání hysterie. Tvrdí, že válka s Rusy je prý na obzoru a opakují tento nesmysl jako mantru znovu a znovu,“ řekl Putin na setkání Valdajského diskusního klubu podle agentury Interfax.
„Sami nemohou věřit v to, co hlásají, tedy že se Rusko chystá napadnout NATO. Tomu se nedá uvěřit, ale o tom své lidi přesvědčují. Ti lidé jsou buď nekompetentní, pokud tomu sami skutečně věří, protože nelze věřit takovému nesmyslu, anebo jsou prostě nečestní, protože sami nevěří, o čem se pokoušejí přesvědčit své občany,“ prohlásil.
Obnovit vztahy s USA v plném rozsahu podle Putina odpovídá ruským zájmům. „Vidíme, že nynější administrativa USA se řídí především zájmy vlastní země tak, jak je chápe. Předpokládám, že to je racionální přístup. Pak si Rusko vyhrazuje právo řídit se našimi národními zájmy. A jedním z nich je obnovení plných vztahů se Spojenými státy,“ dodal.
X X X
U Gibraltaru se vynořila ruská ponorka. Prozradil ji únik paliva, hrozila exploze
U Gibraltaru se koncem září vynořila jedna z ponorek ruské Černomořské flotily. Plavidlo mělo údajně závažné technické problémy a hrozila jeho exploze. Otázkou zůstává: co dieselelektrický stroj třídy Kilo ve Středozemním moři vlastně dělal?
Poprvé tu zprávu vypustil do oběhu telegramový kanál VČK-OGPU, zdroj šťavnatých drbů z Kremlu i nanejvýš důvěrných informací z ruských bezpečnostních kruhů.
Ponorka Novorossijsk podle jeho zdrojů měla vážné technické problémy, kvůli poškození palivového systému do jejího trupu unikalo palivo. Na palubě nebyly náhradní díly ani kvalifikovaní odborníci, takže posádka nebyla schopna závadu odstranit.
„Palivo nahromaděné v trupu představuje vysoce výbušný faktor. Posádce nezbývá nic jiného, než ho odčerpávat přímo do moře,“ konstatoval telegramový kanál.
Podle portálu France 24 se ponorka vzápětí vynořila nedaleko Gibraltaru, v oblasti údajně opakovaně přelétávalo americké vojenské letadlo. Ruské úřady ani státní média přítomnost své ponorky ve Středozemním moři nepotvrdily.
Novorossijsk je moderní dieselelektrická ponorka třídy Kilo. Ve službě je od roku 2014. Měří 74 metrů a posádku tvoří asi padesát lidí. Je vlajkovým plavidlem 4. samostatné brigády ponorek Černomořské flotily. Účastnila se řady cvičení, během manévrů Kavkaz-2016 odpálila střelu s plochou dráhou letu a o rok později provedla podvodní odpaly raket Kalibr-PL.
„Ponorky třídy Kilo nejsou příliš sofistikované. Byly navrženy tak, aby se vyráběly ve velkém množství, nikoli aby Rusům poskytly technologickou převahu. Rusko je hojně vyváželo, protože neobsahují žádné tajné technologie,“ uvedl pro France 24 expert na vojenské technologie Alexandre Vautravers z odborného magazínu Swiss Military Review.
Francouzský portál připomíná, že stejná ponorka se v roce 2022 pohybovala nedaleko Bretaně a letos v červenci byla znovu spatřena v Lamanšském průlivu, kde ji sledovalo britské námořnictvo. Otázkou zůstává, co nyní dělala v Gibraltarském průlivu.
Podle zdrojů VČK-OGPU tam byla na „bojové misi“, to ovšem nemusí nutně znamenat, že chtěla útočit na britské pozice na Gibraltaru. „Nejčastěji jde o mise zaměřené na shromažďování zpravodajských informací nebo nenápadný převoz personálu a vybavení,“ vysvětluje Vautravers.
Dlouholetou námořní přítomnost Ruska ve Středozemním moři v poslední době významně ochromila válka na Ukrajině a pád spřáteleného režimu Bašára Asada v Sýrii. Novorossijsk je pravděpodobně jednou z mála ruských ponorek, které ještě ve Středomoří působí. Zatím není jisté, jestli a jak se Rusům pošramocenou ponorku podaří zachránit – tedy pokud ke zmiňované havárii vůbec došlo.
Experti připomínají, že ruské ponorky mají špatnou údržbu a posádky nejsou pro podobné situace vycvičeny. Náhradních dílů a specialistů je navíc kvůli tažení na Ukrajině nedostatek. Rusko také nemá poblíž žádné základny a ponorka by musela být odtažena až do Petrohradu.
„Pokud si Rusko nebude schopno poradit samo, tak si vzhledem k současné atmosféře určitě neřekne o pomoc některé zemi NATO,“ říká pro France 24 odborník na námořní techniku Basil Germond z Lancaster University.
X X X
Slavné tváře i přelet. Zlín se loučil s úspěšným hoteliérem, zemřel při pádu letadla
Poslední rozloučení s podnikatelem Stanislavem Matouškem se konalo po poledni na Lesním hřbitově ve Zlíně. Přestože byl zlínským rodákem, příliš známý tady nebyl. Proslul především jako majitel karlovarského Parkhotelu Richmond, kterému zasvětil třicet let svého života. Velkou Matouškovou životní vášní bylo létání a v troskách svého dvoumotorového dopravního letadla Beechcraft Baron také 22. září zemřel.
Letoun se zřítil v těžko přístupném terénu u Balkové mezi Plzní a Karlovými Vary. Trosky byly rozeseté na 300 metrech. Příčinou nehody se zabývají experti Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Výsledky vyšetřování by měly být známy v řádu měsíců.
Ačkoliv žil v Karlových Varech, poslední rozloučení se na přání rodiny uskutečnilo v rodném Zlíně, kde bydlí jeho synové. Na pohřbu nechyběly ani známé osobnosti, například herci Bolek Polívka a Pavel Zedníček.
Účastníky pohřbu dojalo, když za slunečného počasí před obřadem nad Lesním hřbitovem jako pocta zesnulému symbolicky prolétla dvojice sportovních letadel.
Vrstevníci i zlínští rodáci
Obřadní síň Lesního hřbitova zaplnila rodina a přátelé podnikatele. Nechyběli mezi nimi Matouškovi vrstevníci a zlínští rodáci, například někdejší chartista a disident, později šéf tajné služby BIS Stanislav Devátý.
Herec Bolek Polívka se v minulosti označoval za valašského krále. Matoušek si pak na jeho počest dal na své letadlo nápis Letecké síly Valašského království. Dalším Matouškovým přítelem byl jiný slavný zlínský rodák, herec Pavel Zedníček. I on býval v karlovarském Richmondu častým hostem, stejně tak se v minulosti několikrát prolétl v kabině Matouškova letadla.
Po smutečním obřadu hosté zamířili do hospůdky U Kovárny v centru Zlína, která byla oblíbeným Matouškovým útočištěm, když se při návštěvách rodného města setkával se svými zlínskými přáteli.
Oblíbený hotel Richmond
Ti za ním také často jezdili do Karlových Varů, do Parkhotelu Richmond. Ten byl jeho srdeční záležitost. Hostům, provozu i zaměstnancům se věnoval s velkým nasazením. Trávil s nimi spoustu času.
Hotel měl dobrou pověst mezi hosty i profesionály v oboru. „Od doby, co koupil Richmond, hotel jen vzkvétal. Navíc to byl obrovský karlovarský patriot,“ uvedl prezident krajské sekce Asociace hotelů a restaurací Jan Kronika.
Své investorské plány měl Matoušek i ve Zlíně. Například výstavbu multifunkčního domu v ulici Potoky, která skončila na mrtvém bodě po neshodách se zlínskou radnicí.
Poslední rozloučení s podnikatelem Stanislavem Matouškem se konalo po poledni na Lesním hřbitově ve Zlíně. Přestože byl zlínským rodákem, příliš známý tady nebyl. Proslul především jako majitel karlovarského Parkhotelu Richmond, kterému zasvětil třicet let svého života. Velkou Matouškovou životní vášní bylo létání a v troskách svého dvoumotorového dopravního letadla Beechcraft Baron také 22. září zemřel.
Letoun se zřítil v těžko přístupném terénu u Balkové mezi Plzní a Karlovými Vary. Trosky byly rozeseté na 300 metrech. Příčinou nehody se zabývají experti Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Výsledky vyšetřování by měly být známy v řádu měsíců.
Ačkoliv žil v Karlových Varech, poslední rozloučení se na přání rodiny uskutečnilo v rodném Zlíně, kde bydlí jeho synové. Na pohřbu nechyběly ani známé osobnosti, například herci Bolek Polívka a Pavel Zedníček.
Účastníky pohřbu dojalo, když za slunečného počasí před obřadem nad Lesním hřbitovem jako pocta zesnulému symbolicky prolétla dvojice sportovních letadel.
Vrstevníci i zlínští rodáci
Obřadní síň Lesního hřbitova zaplnila rodina a přátelé podnikatele. Nechyběli mezi nimi Matouškovi vrstevníci a zlínští rodáci, například někdejší chartista a disident, později šéf tajné služby BIS Stanislav Devátý.
Herec Bolek Polívka se v minulosti označoval za valašského krále. Matoušek si pak na jeho počest dal na své letadlo nápis Letecké síly Valašského království. Dalším Matouškovým přítelem byl jiný slavný zlínský rodák, herec Pavel Zedníček. I on býval v karlovarském Richmondu častým hostem, stejně tak se v minulosti několikrát prolétl v kabině Matouškova letadla.
Po smutečním obřadu hosté zamířili do hospůdky U Kovárny v centru Zlína, která byla oblíbeným Matouškovým útočištěm, když se při návštěvách rodného města setkával se svými zlínskými přáteli.
Oblíbený hotel Richmond
Ti za ním také často jezdili do Karlových Varů, do Parkhotelu Richmond. Ten byl jeho srdeční záležitost. Hostům, provozu i zaměstnancům se věnoval s velkým nasazením. Trávil s nimi spoustu času.
Hotel měl dobrou pověst mezi hosty i profesionály v oboru. „Od doby, co koupil Richmond, hotel jen vzkvétal. Navíc to byl obrovský karlovarský patriot,“ uvedl prezident krajské sekce Asociace hotelů a restaurací Jan Kronika.
Své investorské plány měl Matoušek i ve Zlíně. Například výstavbu multifunkčního domu v ulici Potoky, která skončila na mrtvém bodě po neshodách se zlínskou radnicí.
X X X
NA DĚČINSKÝ ZÁMEK PO NOVÉ, DLOUHÉ CESTĚ ZA 94 MILIONŮ
Dlouhá jízda na děčínský zámek prošla zásadní rekonstrukcí
Jedna z největších investic města Děčína posledních let – rekonstrukce zámecké Dlouhé jízdy – se blíží ke konci. Téměř 300 metrů dlouhá příjezdová cesta k zámku vznikla na přelomu 17. a 18. století. Po více než třech stoletích se tento unikátní architektonický prvek dočkal zásadní opravy. Rekonstrukce Růžové zahrady stále probíhá. Celkové náklady na tuto investiční akci jsou 94 milionů korun bez DPH.
„Pro naše město se jedná o jednu z největších investic posledních let. Protože jde o historickou památku, byla rekonstrukce velmi náročným procesem. Rád bych proto poděkoval všem, kteří se na ní podíleli. Dlouhá jízda byla dlouhodobě v havarijním stavu a její technický stav se každým rokem zhoršoval, proto byla rekonstrukce nezbytná,“ uvedl primátor města Jiří Anděl (ANO) na čtvrtečním tiskovém brífinku pro média. V minulosti již muselo dojít k okamžitému zajištění tří arkádových polí, hrozilo jejich samovolné zřícení.
„Dlouhá jízda je jedním z nejvýraznějších symbolů našeho zámku a pro mnoho návštěvníků je prvním setkáním s unikátním zámeckým areálem. Jsme rádi, že se podařilo skloubit respekt k historii s praktickým využitím a že po více než roce a půl prací může tato část zámku znovu sloužit veřejnosti,“ doplnila ředitelka Zámku Děčín Miroslava Poskočilová.
Investiční akce začala v roce 2023, a to ve spolupráci s památkáři. Značně poškozený asfaltový povrch byl kompletně odstraněn a nahrazen tradiční žulovou dlažbou v okrovém odstínu, která lépe odpovídá původnímu charakteru cesty a zároveň je odolnější pro současný provoz. Původně měl být povrch z probarveného betonu, při stavebních pracích ale narazili dělníci na skalní masiv v různých hloubkách, který by použití betonu znemožnil.
„Pokud bychom se drželi původního plánu s betonem, bylo by nutné odstranit část skalního masivu, což by podle odborníků ohrozilo stabilitu zdí. Proto jsme se rozhodli pro žulové kostky, které nepotřebují tak hluboké podloží,“ vysvětlil změnu, ke které došlo loni v létě, náměstek primátora pro rozvoj města a IT Ondřej Smíšek (Náš Děčín).
S tímto rozhodnutím souhlasili i památkáři, kteří upozornili, že by odtěžení skalního masivu památku poničilo. Skalní masiv se pod komunikací nachází cca dvacet metrů od dolní brány. Při přípravě projektové dokumentace byl sice proveden průzkum, ten ale skalní masiv neodhalil. Jeho odtěžení by navíc bylo velmi technicky i finančně náročné.
Součástí obnovy Dlouhé jízdy byly také opravy pískovcových chodníků podél obvodových zdí a také osazené a zpřístupněné balkonky, které návštěvníkům umožní nový výhled do Dlouhé jízdy z Růžové zahrady.
Velká pozornost byla věnována i jednotlivým branám. Dolní, boční i horní brána prošly opravou, přičemž horní brána získala nová kovaná vrata, vytvořená podle historických předloh. Atmosféru dávných časů navíc dokreslují repliky původního osvětlení, které byly pečlivě zhotoveny na základě dochovaných fotografií. Samotné zdi Dlouhé jízdy dostaly nové spárování a kaplička v dolní bráně byla navrácena na místo uprostřed, kde stála až do třicátých let minulého století.
Otevření Dlouhé jízdy znamená významný krok v celkové obnově areálu zámku. Definitivní dokončení rekonstrukce Růžové zahrady, která patří k nejnavštěvovanějším částem zámku, je v plánu na jaře příštího roku. Hlavní práce v Růžové zahradě by měly ale skončit již nyní v listopadu.
Na obnovu Dlouhé jízdy a Růžové zahrady včetně Sala Terreny město získalo dotaci ve výši 82 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu.
Zajímavosti o Dlouhé jízdě…
Vznikla v 70. letech 17. století za hraběte Maxmiliána Thuna jako monumentální přístupová cesta k zámku. Terén upravovali horníci z Krupky a cesta se stala osou nové zámecké kompozice. Měří 292 metrů, výška zdí je 7,5 metru, každá strana má 64 arkád. Název se objevuje už v roce 1608, stavba mohla navazovat na starší komunikaci. V 19. a 20. století prošla několika úpravami, včetně ztráty historických bran a části arkád. Luděk Stínil