Na jednání s Ruskem měla tři roky. Teď se nesmí vztekat. Evropští politici se podle vyjádření exprezidenta Václava Klause nesmí vztekat, že jednání o budoucnosti konfliktu na Ukrajině mezi Ruskem a USA probíhají bez zástupců starého kontinentu. V pořadu 360° řekl, že evropští lídři měli dost času na jednání s kremelským režimem. Ve vysílání CNN Prima NEWS okomentoval i politickou sílu favorita nadcházejících parlamentních voleb v Německu.

„Myslím, že se Evropa nesmí vztekat, že nebyla pozvána,“ uvedl Klaus s odkazem na jednání zástupců Spojených států a Ruska v hlavním městě Saúdské Arábie v Rijádu. Představitelé obou mocností se setkali za účelem možných mírových jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině.

 „Za tři roky té války nebyla Evropa schopna si s někým sednout k jednacímu stolu,“ řekl bývalý premiér a expředseda ODS.

Ve vysílání Klaus rovněž zpochybnil i motivace ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nejsem si jist, jestli prezident Zelenský skutečně jedná za Ukrajinu a pro Ukrajinu, anebo jestli náhodou nejedná víc za sebe a pro sebe,“ podotkl exprezident. „Jeho pozice je velmi vachrlatá,“ dodal. Hrozí nepředstavitelné krveprolití a ztráty na životech. Ruští vojáci popisují dění v Kursku

Zelenskyj se krátce po začátku ruské agrese v únoru 2022 proslavil tím, že odmítl evakuaci z obléhaného Kyjeva. Dlouhé měsíce pak žil v odloučení od své rodiny v přísně střeženém prezidentském paláci v centru ukrajinské metropole, připomněl v prosinci minulého roku web Seznam Zprávy.

Podle Klause bychom měli na konflikt na Ukrajině nahlížet ze širší perspektivy. „To není válka Ukrajiny s Ruskem, ale válka západního světa, v čele s USA, s Ruskem,“ uvedl Klaus. „Takže mají vyjednávat tyto dvě mocnosti,“ prohlásila bývalá hlava státu.

Friedrich Merz je zatrpklá osoba, tvrdí Klaus

Nadcházející parlamentní volby v Německu bude Klaus sledovat s obavami. „Pravděpodobně dojde k vystřídání Olafa Scholze Friedrichem Merzem,“ predikoval.

  GLOSA: Suďte zrádce, chceme mír, republiku si rozvracet nedáme. Vlastně ne, ujelo mi to, sorry

„Merze se trochu bojím, protože on je zatrpklá osoba, kterou exkancléřka Angela Merkelová od roku 2001 dusila 20 let,“ uvedl Klaus. „Merz jí to chce za každou cenu oplatit a já nevím, co všechno to způsobí,“ dodal s tím, že Merz bude zřejmě postupovat nekompromisně ve vztahu k Rusku.

Šance strany Alternativy pro Německo (AfD) na větší roli v německé politice Klaus považuje za neuskutečnitelné. „Němci pořád bojují s neexistujícím hitlerismem a fašismem. To jim znemožňuje mít normálně otevřené oči a dívat se na reálnou politickou sílu v zemi,“ dodal exprezident.

 X X X

 Nechá Trump spojence na holičkách? Američané by mohli opustit Pobaltí, bojí se Evropa

Přestanou se Američané v čele se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem zajímat o Pobaltí a stáhnou odtud své vojáky? To je obava, která podle The Financial Times trápí část evropských lídrů. A to navzdory varování, že se Rusko připravuje na rozsáhlejší konflikt právě se silami Severoatlantické aliance (NATO), které se nacházejí i právě v pobaltských státech. Zde působí mimo jiné i české síly.

„Putin chce dostat vojáky NATO pryč z celého území bývalého sovětského impéria. Evropští představitelé věří, že Trump by mohl souhlasit se stažením amerických vojáků z Pobaltí a možná i dál na západě, čímž by Evropskou unii zanechal zranitelnou vůči ruské armádě, před kterou vlády států NATO varují, že se připravuje na větší konflikt mimo Ukrajinu,“ uvádí deník The Financial Times.

 Informace se objevila v momentě, kdy Trumpova administrativa jedná o konci války na Ukrajině právě s Ruskem. Šéf Bílého domu má za sebou telefonát s ruským autoritářským prezidentem Vladimirem Putinem a od úterý navíc v saúdskoarabském Rijádu jednají ministři zahraničí USA a Ruska, tedy Marco Rubio se Sergejem Lavrovem. Bez účasti válkou zdevastované Ukrajiny či Evropanů. O jednání více informujeme zde.

Dánská rozvědka varuje

Stažení vojáků by se případně konalo navzdory tomu, že Evropané varují před rozsáhlejšími ruskými ambicemi, které přesahují Ukrajinu.

„Rusko by mohlo použít svoji vojenskou sílu v regionální válce proti jednomu či vícero státům NATO, pokud by NATO jako celek vnímalo vojensky oslabené či politicky rozdělené,“ uvedla nedávno dánská vojenská rozvědka.

  Just: Pařížský summit Rusy příliš nezajímá. Jednotnou Evropu nikdy respektovat nebudou

Podle dánských zpravodajců by se riziko ještě zvýšilo právě v případě, kdyby USA nemohly či nechtěly podporovat evropské státy v případném konfliktu s Ruskem. Dánové a další navíc hlásí, že Kreml mezitím připravuje a cvičí další síly, které by mohl využít v daleko větší válce, než v té na Ukrajině.

Silná posádka v Polsku, menší útvary v Pobaltí

Američané ve východní části Evropy mají poměrně rozsáhlé síly především v Polsku, kde vedou misi NATO. Podle amerického ministerstva zahraničí má být v rámci rotace v Polsku na 10 tisíc vojáků z USA. Další stovky jsou umístěny na základnách v Estonsku, Lotyšsku a Litvě.

V Lotyšsku a Litvě působí také čeští vojáci. V prvně jmenovaném státě se nachází v Camp Adazi, kde misi vedou Kanaďané, v Litvě jsou u městečka Rukla. Misi zde vedou pro změnu Němci.

X X X

Putin ocenil schůzku v Rijádu a Trumpovu zdrženlivost k „hulvátství“ Evropy

Ruský prezident Vladimir Putin vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po několika letech, včetně toho, že za USA jednali „zcela jiní lidé“, a to bez předpojatosti a bez předsudků. Uvedl však, že není s to říci, kdy se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Za prioritu označil vyřešení války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před téměř třemi lety. Ruští a američtí vyjednávači podle ruského prezidenta potřebují připravit vzájemně přijatelná řešení.

„Byl jsem o něm (o úterním jednání v Rijádu) informován a vysoce je oceňuji, je tu výsledek,“ řekl ruský prezident novinářům během návštěvy továrny na výrobu dronů v Petrohradu.

„Cílem a předmětem našich jednání bylo obnovení rusko-amerických vztahů,“ uvedl podle agentury TASS a dodal, že bez důvěry mezi Moskvou a Washingtonem nelze vyřešit mnoho problémů, včetně ukrajinské krize. „Cílem tohoto setkání bylo zvýšení důvěry mezi Ruskem a USA,“ zdůraznil.

„Podle mého názoru jsem udělali první krok k tomu, abychom zlepšili spolupráci v nejrůznějších oblastech představujících vzájemný zájem. Je to v širokém smyslu slova Blízký východ, situace v Sýrii, palestinsko-izraelské urovnání a tak dále. Je tam mnoho problémů, do jejichž řešení jsou zapojeny USA i Rusko,“ řekl Putin. Zdůraznil, že pozornost věnuje Rusko především vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Před týdnem si Putin a Trump telefonovali; naposledy se podobný rozhovor uskutečnil mezi Joem Bidenem a Putinem v únoru 2022 krátce před tím, než ruský prezident nařídil invazi na Ukrajinu. Dnes Putin řekl, že by se rád s Trumpem setkal, ale příprava vyžaduje čas, aby setkání vedlo k výsledkům.

„Jsme v situaci, kdy nestačí se setkat, abychom pili čaj a kávu a hovořili o budoucnosti. Musíme dosáhnout toho, aby naše týmy připravily řešení problémů mimořádně důležitých pro USA i pro Rusko, a to i ohledně Ukrajiny,“ řekl.

Putin podle agentury TASS ocenil Trumpovu zdrženlivost ohledně „hulvátství“ evropských spojenců USA a za „hysterickou“ označil odmítavou reakci Kyjeva na první rusko-americké jednání. Pokládá za přirozené, že Trump, který v kampani sliboval rychle ukončit válku na Ukrajině, změnil názor poté, co v nejvyšší funkci získal údaje a informace.

„Pokud jde o vyjednávací proces, Trump mi v telefonickém rozhovoru řekl, a mohu to potvrdit, že USA přirozeně vycházejí toho, že se vyjednávat bude za účasti Ruska i Ukrajiny. Nikdo Ukrajinu z tohoto procesu nevylučuje. Proto není žádný důvod k takové reakci (Kyjeva),“ dodal podle agentury Interfax šéf Kremlu.

X X X

TRUMP  ZELENSKÉMU: NEMĚLI  JSTE  ZAČÍT  VÁLKU,  ALE  JEDNAT

NOVÉ  VOLBY  NA  UKRAJINĚ  PREZIDENTA

TRUMP  NEBRAT  NA  JEDNÁNÍ  EU,  LEYENOVOU,  PODPORUJE  UKRAJINU  VE  VÁLCE,  UŽ  DÁVNO  MOHLA  BOJE  UKONČIT

PŘED  ZELENSKÝM,  VÁLKOU,  UTEKLY  Z  UKRAJINY  MILIONY  LIDÍ

Neměli jste začínat, nařkl Trump Ukrajinu z rozpoutání války a vyzval k volbám

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi zklamaný“ kvůli výhradám ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země nedostala pozvánku na úterní jednání mezi Ruskem a USA. Trump také naznačil vinu Kyjeva za invazi Moskvy. Ukrajina mohla uzavřít dohodu, aby válce zabránila, řekl šéf Bílého domu.

Válka na Ukrajině

 „Jsem velmi zklamán, slyšel jsem, že jsou rozrušeni, že nemají místo na jednáních,“ řekl Trump v úterý novinářům ve svém letovisku Mar-a-Lago na Floridě. Americký prezident uvedl, že i „nepříliš dobrý“ vyjednavač konflikt mohl vyřešit už před lety, aniž by ztratil území nebo lidské životy.

„Myslím, že mám moc tuhle válku ukončit, a myslím, že se mi to daří. Dnes jsem ale slyšel, že ‚my jsme nebyli pozváni‘. No, vždyť válčíte už tři roky. Neměli jste s tím nikdy začínat. Mohli jste se dohodnout,“ dodal.

Trump rovněž zvýšil tlak na Zelenského, aby uspořádal prezidentské volby, čímž zopakoval jeden z klíčových požadavků Moskvy.

„Máme situaci, kdy na Ukrajině neproběhly volby, je tam stanné právo a rating tamního vůdce klesl na čtyři procenta,“ řekl Trump podle listu Washington Examiner. Ať už to udělal záměrně či omylem, neříkal pravdu. Lednový průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) uvádí, že Zelenského podporuje 52 procent Ukrajinců.

Ruský prezident Vladimir Putin, který je u moci čtvrt století, tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty.

Pětileté funkční období Zelenského vypršelo loni v květnu. Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.

„Jsem prezidentem Ukrajiny, protože mě volilo 73 procent lidí. A dnes jsem prezidentem, protože mě podporuje většina obyvatel mé země. Jsem vlastenec, stejně jako lidé, kteří brání naši zemi,“ řekl Zelenskyj v úterním rozhovoru pro německou televizi ARD.

„Rusko se mě samozřejmě chce zbavit. Možná už ne fyzicky, jako to udělali na začátku války, ale politicky. A to je naprosto pochopitelné, protože jsem velmi nepohodlný člověk, nepohodlný pro Putina,“ dodal.

Rusko chce zastavit barbarství, tvrdí Trump

Trump v úterý také řekl, že „Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství“. Zopakoval, že válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby byl prezidentem. Města na Ukrajině přirovnal k těm v Pásmu Gazy.

Zelenskyj americko-ruské rozhovory v saúdském Rijádu zkritizoval s tím, že snahy o ukončení války musí být spravedlivé a musí se jich účastnit Ukrajina i evropské země. „Rozhovory probíhají mezi zástupci Ruska a zástupci USA. O Ukrajině bez Ukrajiny,“ podotkl.

Evropští představitelé se stále více obávají, že Trump při svém úsilí o dohodu s Ukrajinou udělá Rusku příliš mnoho ústupků. Trump však trvá na tom, že jeho jediným cílem je „mír“, který má ukončit největší konflikt v Evropě od druhé světové války.

Trump v Mar-a-Lagu rovněž prohlásil, že by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance.

„Pokud to Evropané chtějí udělat, bylo by to skvělé. Nemuseli bychom tam nikoho posílat, protože jsme velmi daleko,“ uvedl Trump.

V Evropě však ohledně možné mírové mise nepanuje jednota. Své vojáky na ni by byly ochotny poslat Francie, Británie nebo Švédsko, například Polsko svoji účast ale odmítá.

X X X

 Země BRICS používají národní měny pro 65 % vzájemného vypořádání

 Dominance amerického dolaru v globálních devizových rezervách neustále klesá, přičemž nejnovější údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) ukazují prudký pokles na nejnižší úroveň za téměř 30 let. Upozorňuje na to portál infoBRICS.

Podle nejnovějších údajů MMF klesl podíl dolaru na oficiálních globálních rezervách mezi červencem a zářím 2024 o 0,85 % a je na 57,4 %.  To znamená nejnižší podíl dolaru od roku 1995. MMF neposkytl údaje za dřívější období, ale pokles dominance dolaru je trvalý trend již několik čtvrtletí.

V příspěvku na blogu z června 2024 MMF poukázal na rostoucí trend diverzifikace, když se země snaží snížit svou závislost na americkém dolaru. Pokles dolaru je kompenzován nárůstem používání jiných měn s výraznými zisky pro euro a japonský jen.

Například podíl eura na globálních rezervách vzrostl ve třetím čtvrtletí roku 2024 na 20,02 % z 19,75 % v předchozím čtvrtletí.  Mezitím japonský jen zaznamenal v posledních šesti čtvrtletích konzistentní růst svého podílu na globálních investicích, ve třetím čtvrtletí dosáhl 5,82 %.

Kromě těchto posunů se čínský jüan, který zaznamenal pokles svého podílu na globálních rezervách devět po sobě jdoucích čtvrtletí, ve třetím čtvrtletí roku 2024 odrazil a vzrostl na 2,17 %. I když je to stále malý zlomek globálního rezervního fondu, signalizuje to, že jüan může získávat na síle mezi centrálními bankami, které chtějí diverzifikovat své držby.

Navzdory pokračujícímu posunu zůstává americký dolar přední světovou rezervní měnou a představuje více než polovinu světových devizových rezerv. Euro zůstává druhou nejrozšířenější měnou.

Pokračující dominance dolaru však čelí stále větším výzvám, částečně živeným obavami z rostoucího amerického dluhu a rostoucího využívání ekonomických sankcí. Agresivní používání sankcí Washingtonem – zejména těch, které se zaměřují na Rusko – vyvolalo mezi ostatními národy otázky o stabilitě a bezpečnosti držení aktiv denominovaných v dolarech.

Jak časopis Foreign Affairs poznamenal v červnu 2024, sankce přiměly centrální banky po celém světě k otázce, zda by jejich vlastní dolarové rezervy mohly být zmrazeny nebo zablokovány, pokud by se zvýšilo napětí s USA.

Rusko spolu se svými partnery z BRICS již začalo snižovat svou závislost na dolaru. Podle údajů ze září 2024 nyní Rusko a jeho protějšky BRICS používají vlastní národní měny pro 65 % vzájemných obchodních vypořádání. Na summitu BRICS v říjnu 2024 ruský prezident Vladimir Putin varoval, že současná politika   je „velká chyba“, která přiměje země hledat alternativy.

Jak se trend dedolarizace zrychluje, mnoho zemí zkoumá způsoby, jak snížit svou expozici vůči americkému dolaru, vedené obavami z:

 Geopolitického rizika, Rostoucího dluhu USA a Pokračující nejistoty v globální ekonomice. 

Tento posun může signalizovat postupnou, ale významnou transformaci globálního finančního prostředí s trvalými důsledky pro budoucnost dominance amerického dolaru.

Vybrala a připravila Jana Putzlacher

Zdroj: https://infobrics.org/, server vasevec.cz 

 X X X

POLITIK  SLOVENSKA

 Ján Čarnogurský: Slniečkársky plač nad zorami mieru na Ukrajine

V stredu 12. februára spolu telefonovali Vladimír Putin a Donald Trump o vzájomných vzťahoch Ruska a Spojených štátov, vojne na Ukrajine a ďalších svetových otázkach. Dohodli sa, že sa chcú dohodnúť, že sa stretnú a ich tímy už začali pracovať. Stretnutie sa môže uskutočniť ešte vo februári v Saudskej Arábii. (hlavnespravy.sk)

Medzi oboma štátmi prebieha zástupná vojna na Ukrajine. Padlo v nej najmenej pol milióna Ukrajincov, ďalšie milióny emigrovali do zahraničia, tisíce ukrajinských mužov sa ukrývajú v bytoch, pretože na ulici by ich mohla zachytiť polícia a odviesť do armády. Rusko a Spojené štáty zavesili na seba hospodárske sankcie, takmer nemajú diplomatické styky, podľa dohody si vymieňajú zatknuté osoby.

Telefonát a čo bude nasledovať môže zastaviť vojnu a ničenie, uvoľní atmosféru v Európe a každý by sa mal tešiť. Nie však naši slniečkári, tí smútia. Smútia, pretože tri roky tvrdili, že Rusko rozpútalo agresívnu vojnu, Rusko treba poraziť a bude porazené. Dokonca rozdelené na viac malých štátov. Teraz sa všetko otáča opačne. Americká delegácia na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii (14. – 16. februára) ešte pritvrdila a za hlavných odporcov označila práve doterajší establishment Európskej únie, čiže vrchnosť, od ktorej naši slniečkári odvodzovali svoju silu a legitimitu. Slniečkári musia otáčať, bude to pre nich bolestné a otáčka bude prebiehať vo fázach.

Fáza prvá, opatrná kritika Ameriky.

SME 14.-16. 02. dali na titulnú stranu nadpis: Nespravodlivý mier. V čísle citujú viacerých akože expertov, najmä zo zahraničia, všetko s negatívnym posudkom na telefonický rozhovor a budúce stretnutie. Fica kritizujú za žiadosť na Elona Muska, aby oznámil všetky finančné toky USAID nevládnym organizáciám na Slovensko. Nuž, noviny ako SME by neradi videli, aby sa vedelo, kto vydržiaval ich mediálnych hrdinov.

Peter Schutz píše o „ukradnutých“ územiach Ukrajiny Ruskom a o tom, ako sa Donald Trump postavil na jednu platformu s Vladimírom Putinom. Mikuláš Dzurinda radí Trumpovi, čo by mal povedať Putinovi, ktorý rozpútal na Ukrajine šialenstvo. (Nuž, Putin toto údajné šialenstvo vyhráva.) Že Západ (aj USA?) poskytne Ukrajine takú pomoc, aby dokázala brániť ďalšiemu postupu ruských vojsk. Keď píšem tieto riadky, mám zapnutú ruskú televíziu, kde ukazujú na mape, ktorú ďalšiu dedinu v Doneckej oblasti obsadila ruská armáda.

Ďalej Dzurinda navrhuje plán participácie EÚ, VB a ostatných európskych partnerov na ďalšej pomoci Ukrajine. Spolu s Petrom Schutzom sa žiada napísať: Ha, ha, ha. Na konferencii v Mníchove americkú účasť na niečom takom viceprezident J. D. Vance vylúčil. V Denníku N Alexander Duleba zdôraznil dôležitosť účasti Ukrajiny a Európskej únie na rokovaní. EÚ Američania vyslovene vylúčili, Ukrajinu síce priamo nie, ale netreba si robiť ilúzie, aké bude jej postavenie.

Na vylúčenie Európskej únie možno parafrázovať Stalinovu otázku o účasti pápeža na mierovom rokovaní po vojne: Koľko divízií má pápež? Koľko divízií má EÚ? Jana Shemesh nadpísala svoj príspevok: Trump priťahuje predátorov. Podpredsedníčka strany PS Irena Bihariová v internetovej citácii žiada, aby sa zachovala zvrchovanosť a územná celistvosť Ukrajiny. Pripomeňme, že demonštrácie, organizované po celom Slovensku, slniečkárske organizácie usporadúvali na protest, že sa Robert Fico stretol s Vladimírom Putinom. Teraz by sa už mohol? Internetové vydanie Denníka N napísalo, že už teraz je víťazom avizovaných rokovaní Vladimír Putin. V tom má Denník N pravdu, dokonca formálne prvý požiadal Moskvu o rozhovor Trump.

Hlúposť a geopolitická nezorientovanosť prekvitala nie iba v rámci slovenských hraníc. Ministri zahraničných vecí Weimar+, čiže ministri väčších európskych krajín plus Poľsko sa vyjadrili, že Ukrajina a Európa musia byť súčasťou akýchkoľvek rokovaní. Eurokomisárka pre zahraničné veci, Estónka Kaja Kallasová sa vyjadrila, že nezávislosť a teritoriálna integrita Ukrajiny sú bezpodmienečné. Dúfam, že si to Putin a Trump prečítali.

Prejdem aj na americkú stranu. Donald Trump verejne požaduje od Ukrajiny, aby podpísala na USA prevod ukrajinských cenných nerastov v hodnote 500 miliárd dolárov. Do Mníchova Američania priviezli rovno návrh zmluvy, Zelenskyj ju zatiaľ odmietol podpísať. Suma je vraj za doterajšiu pomoc Ameriky Ukrajine. Podozrievam, že suma zahrnuje aj 5 miliárd dolárov, ktoré uviedla Victoria Nulandová v americkom Kongrese ako sumu, ktorú vynaložili USA, aby si Ukrajina mohla „slobodne zvoliť svojich predstaviteľov“. Suma zahŕňa aj náklady na ukrajinský Majdan. Trump nespomenul, že Anglosasi, vrátane Američanov vykonali nátlak na Ukrajinu, aby odstúpila od dohody s Ruskom v Istanbule v apríli 2022 o ukončení konfliktu. Trumpova požiadavka je typicky anglosaská. Po vojne sme museli zaplatiť Británii dokonca aj za lietadlá, na ktorých lietali českí a slovenskí letci v bitke o Britániu a bránili Britániu. 500 miliárd je za minulé náklady a aj keby Ukrajina podpísala zmluvu, Američania by na Ukrajinu neposlali svojich vojakov.

Toto je prvá etapa. Podľa skúseností z iných krajín, nasledovať bude druhá etapa, keď slniečkári a ich médiá budú postupne prechádzať na novú líniu. Tí istí, ktorí ju doteraz popierali. Nemusí to byť tak náhle ako keď Zuckerberg preskočil na Trumpovu líniu akonáhle Trump vyhral a Zuckerberg začal prezrádzať, ako musel za Bidena cenzurovať Facebook, ale teraz všetku cenzúru ruší. Možno pomalšie.

Z celého plynie ponaučenie, ako je dobré, že premiér Fico navštívil Vladimíra Putina v Moskve a zviditeľnil Slovensko v inom tábore než v tom slniečkárskom. Aký je dobrý Ficov verejný prísľub, že slovenskí vojaci nepôjdu na Ukrajinu. Teraz by ich tam mohli bruselskí byrokrati posielať. Vnútorná vojna na Ukrajine nie je našou vojnou.

A ako sa preukázalo, že slniečkári sa vo všetkom mýlili.

Čakajme ešte na ďalšiu bombu. Joe Biden po víťazstve Trumpa vo voľbách vyprázdnil americkú kasu tak dôkladne, že Spojené štáty budú musieť 14. marca vyhlásiť bankrot. S vyhlásením Slovenského štátu to nemá žiadnu súvislosť. Môžu sa tomu vyhnúť, ak znovu, už po x-tý krát zákonom navýšia povolený deficit. Ale na to Trump potrebuje aj hlasy demokratov a nie je isté, ako ich získa.

Ján Čarnogurský, server vasevec.cz

X X X

Bývalý šéf žalobců Zeman je opět státním zástupcem, v březnu zamíří do agentury Eurojust

18. nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se vrátil do soustavy státního zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ho dnes společně s dalšími kandidáty jmenoval státním zástupcem. Zeman bude působit na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ), odkud by měl k 1. březnu zamířit jako český zástupce do agentury Eurojust. Uvedli to mluvčí ministerstva a NSZ.

Dvaapadesátiletý Zeman byl šéfem žalobců do června roku 2021, později zcela opustil řady státních zástupců a pracoval v České národní bance, naposledy jako ředitel odboru interního auditu. Mimo jiné tam vyřizoval stížnosti a oznámení, která se týkala postupů a činnosti banky.

V agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech už Zeman v minulosti působil, a to předtím, než se stal nejvyšším státním zástupcem. V únoru 2011 ho v Eurojustu vystřídal Lukáš Starý, kterému vypršel mandát koncem letošního ledna. Podle webu agentury nyní Starý zastává pozici asistenta českého zástupce, v agentuře také nadále působí státní zástupkyně Martina Hluštíková.

Eurojust usnadňuje zemím EU spolupráci při postihování organizované přeshraniční trestné činnosti. Nejvyšší státní zastupitelství vyhlásilo výběrové řízení na nástupce Starého loni v listopadu. Přihlásili se čtyři uchazeči a výběrová komise po pohovorech doporučila ke jmenování Zemana, který souhlasil se svým dočasným přidělením k agentuře. O přidělení rozhoduje ministr na návrh nejvyššího státního zástupce.

  Státního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti, a to na časově neomezenou dobu. Po svém jmenování skládá státní zástupce do rukou ministra spravedlnosti slib. Státním zástupcem může být jmenován jen státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, vystudoval v ČR právo v magisterském programu, složil závěrečnou zkoušku a jeho morální vlastnosti dávají záruku toho, že bude funkci řádně zastávat. Státní zástupce se může vzdát funkce písemným oznámením ministrovi.

X X X

 Investiční mistři odkryli své tahy: Kde teď sází Buffett a další legendy?

Přední americké investiční fondy v rámci regulatorní povinnosti minulý týden zveřejnily svá investiční portfolia amerických akcií v rámci formuláře 13F. Fondy jsou ze zákony povinny uvést kolik a jaké americké tituly prodaly či nakoupily ve čtvrtém kvartále 2024 a jaké tituly drží. Formuláře 13F vždy musí být podány do 45 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí a jsou veřejně dostupné, lze je vyhledávat prostřednictvím databáze EDGAR na webu amerického SEC (Securities and Exchange Comission). V tomto článku popisujeme změny v portfoliích nejznámějších a vysoce úspěšných akciových investorů.

 Warren Buffett (Berkshire Hathaway) – $267,2 mld. AUM

Ústředním tématem Buffettova Berkshire Hathaway v posledních kvartálech je rekordní množství hotovosti (325 miliard USD) a prodej akcií společnosti Apple. Hromadění peněz v Berkshire může naznačovat, že považuje americký akciový trh za drahý a nevidí atraktivní investiční příležitosti. Ačkoli něco pravdy na tom pravděpodobně bude, nezapomínejme, že Berkshire musí mít spoustu likvidity kvůli své pojišťovací činnosti a faktorem je i atraktivní výnos krátkodobých amerických dluhopisů. Co se týče Applu, v posledních letech výrazně snížil podíl této společnosti ve svém portfoliu z asi 51 % na současných 28 %, pravděpodobně kvůli diverzifikaci a vyšší ceně akcie, nikoliv kvůli ztrátě víry v její růstový potenciál. Zastavení prodejů v posledním kvartálu naznačuje, že Buffett Apple stále vnímá jako silnou investici.

 Michael Burry (Scion Asset Management) – $77,4 mio. AUM

Michael Burry také známý jako „Big Short“ díky své velké sázce proti trhu v roce 2008 má velmi proměnlivé portfolio s obvykle zajímavými tituly, které často s odstupem času výrazně rostou. V posledních kvartálech se Burry přiklonil k čínským akciím, po celý rok 2024 jeho největší akciové pozice v portfoliu tvořily čínské společnost Alibaba, JD.com a nově i Baidu. V posledním kvartále Burryho Scion Management měl největší pozice právě v čínských společnostech Alibaba (16,4 %), Baidu (13,6 %) a JD.com (13,4 %). Ačkoli nutno dodat, že je poněkud zmenšil a za zhodnocené prostředky otevřel nové významné pozice ve společnostech Estee Lauder, Pinduoduo, či HCA Healthcare. Podobně i David Tepper (Appalossa Management) sází, a dokonce zvýšil své pozice v čínských gigantech Alibaba, JD.com a Pinduoduo.

 Ray Dalio (Bridgewater Associates) – $21,8 mld. AUM

Legendární makroinvestor a zakladatel největšího hedge fondu na světě Bridgewater Associates ve 4. kvartále nebývale expandoval pozici v americkém indexu S&P 500, který tak nyní tvoří 22 % spravovaného portfolia. Mimo to také výrazně zvětšoval pozice v méně relevantních pozicích jako je Vistra, Advanced Micro Devices a Constellation Energy. Naopak významně umenšoval pozice ve velkých technologických společnostech Google, Nvidia, Meta a Microsoft.

 Stanley Druckenmiller (Duquesne Family Office) – $3,6 mld. AUM

Skutečný strůjce Sorosovy velké sázky proti britské libře nyní úspěšně spravuje vlastní rodinné portfolio Duquesne. Největší pozicí v jeho portfoliu zůstává i nadále Natera Inc. (15,9 %), dále lehce umenšená Coherent Corp (7,5 %) a naopak posilněná pozice ve Woodward Inc (5,7 %). Ve 4. kvartále Stanley výrazně dokupoval akcie společnosti Teva Pharmaceutical, jejíž pozice v portfoliu tak téměř z nuly vyskočila na 5,6%. Odprodal asi čtvrtinu akcií v „korejském Amazonu“ – Coupang, o pětinu zvýšil podíl v tabákové společnosti Philip Morris International a otevřel nové drobné pozice ve společnostech United Airlines, Skechers a Amazon. Samotný George Soros pak výrazně navýšil pozice ve společnostech Google, Astrazeneca či Salesforce. Nově otevřel menší pozici například v indexu malých společností Russell 2000.

 Bill Ackman (Pershing Square Capital Management) – $12,6 mld. AUM

Známý americký aktivistický investor s historií mnoha významných pádů a vzkříšení v roce 2024 překvapil otevřením rozměrných pozic ve společnostech Brookfield a Nike. Obě tyto pozice poněkud zvětšil ve 4. kvartále 2024 a naopak odprodal akcie společností Hilton Worldwide a Chipotle Mexican Grill.

 Na závěr je potřeba zmínit, že tyto změny v portfoliích investičních gigantů proběhly v období od října do prosince 2024. Ačkoli se tedy jedná o relativně čerstvé transakce, jejich povaha se mohla již výrazně proměnit v posledních 45 dnech. Tyto informace je lepší využívat pouze jako inspiraci a doporučujeme se jimi slepě neřídit bez vlastní důkladné analýzy investičního případu.

 Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

 Koupit u Němců, vrátit Rakušanům. Rozdíl zálohy pivní láhve přinesl nový trend

Zvýšení záloh na pivní láhve v Rakousku vytvořilo nový příhraniční trend. Lidé žijící poblíž hranic Rakouska s Německem nakupují pivo v Německu, vracet obaly ovšem jezdí na rakouské území. Za jejich odevzdání tam totiž dostanou více peněz.

Rakušané zvýšili zálohy v únoru letošního roku z devíti na dvacet centů, což v českých korunách znamená nárůst z 2,3 na 5 korun. V Německu je záloha na jednu láhev osm centů (2 Kč). Už delší dobu navíc platí Rakušané tři eura (75 Kč) za vratnou přepravku, to je proti Německu dvojnásobek.

V Rakousku stojí přepravka s 20 prázdnými opakovaně použitelnými láhvemi od začátku února o 3,90 eura (98 Kč) více než v Německu. A toho zákazníci hojně využívají, upozornil německý zpravodajský web BR24.Podle něj z běžné lahve není poznat, na které straně hranice byla prodána.

Pivovary tratí

Turistika s pivními obaly podle Bavorského pivovarnického svazu zasahuje výrobce, kteří prodávají produkty na obou stranách hranice. Když je jedna z jejich beden s láhvemi zakoupena v Německu a vrácena v Rakousku, chybí jim 3,9 eura, které zákazník získá. Částečně to postihuje také obchod, uvedl svaz.

„První dny byly katastrofální,“ uvedl Christian Thiel z pivovaru Schönram, který se nachází v bavorské obci Petting, zhruba 13 kilometrů od německo-rakouských hranic. „Lidé se snaží obohatit na úkor pivovarů a obchodníků. Vím o případu, kdy někdo přijel s přívěsem plným 50 přepravek k malému obchodu s nápoji. Ten je ale odmítl přijmout,“ doplnil Thiel.

Nového trendu si všímají také Rakušané. „Příjezd s přívěsem plným beden by mohl být problém,“ uvedl mluvčí Svazu rakouských pivovarů Florian Berger. Dodal, že obchodníci mají právo přijímat jen takový počet láhví, který běžně spotřebuje a vrátí průměrná domácnost. Mají také možnost odmítnout přijmout produkty, které sami nenabízejí. Přesná data ohledně „láhvové turistiky“ však svaz k dispozici nemá.

Zvýšení záloh by mělo zákazníky pobídnout k tomu, aby přestali vyhazovat prázdné láhve do kontejnerů na sklo, komunálního odpadu či do přírody. Podle svazu návratnost obalů v posledních letech výrazně klesala. Jednu láhev lze přitom znovu naplnit až čtyřicetkrát. Zvýšení zálohy z devíti na dvacet centů podle pivovarníků odpovídá zhruba pořizovací hodnotě láhve.

V Německu se o zvýšení záloh diskutuje již několik let. Pivovary upozorňují však i na řadu problémů, které by takový krok mohl způsobit. Podle nich by zvýšení záloh mohli zákazníci vnímat jako zdražení nápojů. Mohlo by dojít také k tomu, že by zákazníci uchovávali obaly doma a do obchodu by je donesli až poté, co by obchody začaly vyplácet vyšší zálohu. To by mohlo vést k nedostatku prázdných láhví. Bylo by také nutné upravit současné automaty.

„My, malé a střední pivovary v Německu, bychom zvýšení záloh potřebovali,“ uvedl Christian Thiel. Německý svaz pivovarníků však tento krok podle německého portálu aktuálně nevidí jako reálný.

X X X

Za dva týdny jarních prázdnin pomáhala Horská služba v České republice už u zhruba 1 600 úrazů

Horská služba zasahovala na horách v České republice za necelé dva týdny jarních prázdnin ve víc než šestnácti stech případech. Za celou zimu už evidují záchranáři přibližně o tisíc zásahů víc než vloni.

 „Za první týden jarních prázdnin bylo kolem tisíce zásahů horské služby v celé České republice. V druhém týdnu to pak bylo něco kolem 600 úrazů. A myslím si, že to číslo ještě s víkendem naroste. Oproti loňskému máme už o tisíc zásahů více za celou zimu,“ vysvětluje mluvčí horské služby Marek Fryš.

Lidé často zapomínají, že úrazy v zimě hrozí i ve městech, říká mluvčí horské služby Marek Fryš: „Nesmeky bych pomalu doporučoval i ve městech. Tam by stačily takové ty obyčejné, gumové se špuntíky, protože ve všech lyžařských střediscích je ledovatý povrch i na chodnících a silnicích. A pokud vyrazíte do hor na pěší túru, tak bych určitě doporučoval do batohu nesmeky a pěší turisté aby si s sebou vzali i sněžnice,“ dodává pro Český rozhlas.

X X X

Německé elektromobily dnes jen těžko obstojí na trhu, míní odborář. Co potřebuje tamní autoprůmysl?

Jedním z úkolů nového německého kancléře bude restart německé ekonomiky, která je silně provázaná s tou českou. „Potřebujeme aktivní hospodářskou politiku a společenskou shodu nad novými technologiemi,“ říká průmyslový odborový předák Thomas Knabl v reportáži Radiožurnálu.

 „Kdysi tu vznikly značky Horch, později se tu stavěly trabanty a teď je tu Volkswagen. Autoprůmysl je v našem regionu už více než sto let a bez něj by tu v podstatě nic nebylo,“ upozorňuje Thomas Knabl, šéf průmyslových odborů v německém Cvikově. Volkswagen v saském městě vyrábí své klíčové elektromobily, které ale nejdou tolik na odbyt, a šéf místních odborů má strach, že se to jen tak nezmění.

Německá ekonomika a ztráta konkurenceschopnosti je jedním z hlavních témat německých voleb

„Potřebujeme aktivní hospodářskou politiku a společenskou shodu nad novými technologiemi, ale Volkswagen čeká taky spousta práce. Faktem je, že nenabízíme to nejlepší. Na stávající platformě vznikají elektroauta, která jen těžko obstojí na trhu,“ myslí si.

Osud autoprůmyslu

Podle Knabla uškodilo prodejům i to, že německá vláda ze dne na den zrušila pobídky na nákup nových elektroaut. Krok, který je podle něj jen součástí jedné nebezpečné mozaiky.

„Tato halogenová žárovka je z továrny, kde donedávna vyráběl Philips,“ ukazuje odborář. „Philips chtěl závod před lety zavřít a tvrdil, že se beztak přechází na LED světla. Jenže my jsme oponovali: Brzdová světla asi diody zvládnou, ale přední světla, to LED nezvládnou ještě dlouho. No a vidíte, dneska je to běžná věc.“

Podle Knabla trh s halogenem ovládala tři velká jména podobně jako v autoprůmyslu. „GE, Philips a Osram si rozdělily trh, rozhodovaly o cenách, ale přechodem na LED se to rozbilo a objevila se řada bezejmenných asijských firem, které tomu vládnou. Jestli je toto osud autoprůmyslu, kterému teď v Asii vzniká konkurence, co je technologicky napřed, tak spánembohem.“

X X X

Kreml je s výstupy jednání v Rijádu spokojený. Ukrajina nikdy nesmí do NATO, tvrdí

Syn norské korunní princezny čelí novým obviněním. Znásilnit měl i slavnou moderátorku

Norskem dále otřásá velký skandál týkající se královské rodiny. Mezi oběťmi osmadvacetiletého Mariuse Borga Høibyho, syna korunní princezny Mette-Marit, je evidována nově také známá televizní osobnost a zpěvačka Linni Meisterová, kterou měl znásilnit. Marius obvinění, včetně těch předchozích z domácího násilí, odmítá.

Podle norského magazínu Se og Hør byla devětatřicetiletá televizní moderátorka Meisterová předvolána k výslechu, kde měla policii popsat svůj vztah s Mariusem. O členovi královské rodiny, kterého do té doby považovala za přítele, mluvila prý v superlativech a označila ho za příjemného a zdvořilého člověka. Pak ale následoval šok.

 Policisté ji konfrontovali s důkazy, které údajně dokazují, že byla v roce 2018 během večírku ve sklepních prostorách královského sídla Skaugum zneužita Mariusem Borgem Høibym, uvedl web Daily Mail.

Důkazní materiál se má skládat ze tří videonahrávek a více než deseti fotografií nalezených v Mariusově počítači, které zachycují samotný akt. Meisterová uvedla, že si na samotný útok nepamatuje, zřejmě v tu chvíli byla v bezvědomí. Na svém Snapchatu následně napsala: „Nebudu se k tomu vyjadřovat, kromě toho, že je to pravda.“ Policie moderátorce nabídla psychologickou podporu, kterou však odmítla.

Syn princezny vinu odmítá

Mariusův právník Øyvind Bratlien však tvrdí, že policie postupuje neobjektivně a bez dostatečných důkazů. Upozorňuje na to, že v případu dochází k neustálému rozšiřování obvinění.

Člen královské rodiny čelí nyní obviněním ze dvou případů znásilnění, opakovaného fyzického napadení žen, porušení soudních zákazů kontaktu, manipulace s důkazy a držení drog.