Jak informoval server Meduza, současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Medveděv na platformě Telegram vyzval k „fyzické likvidaci“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.“Po dnešním teroristickém útoku nezůstávají jiné možnosti než fyzická likvidace Zelenského a jeho kliky,“ napsal Medveděv.

Podle stanice Sky News tak zopakoval tvrzení Moskvy, podle níž byl incident s drony činem terorismu.„Nebyly žádné oběti ani materiální škody,“ uvedl Kreml a dodal, že „ruská strana si vyhrazuje právo přijmout odvetná opatření, kde a kdy to uzná za vhodné“.

Zelenskyj odmítl, že by byla Ukrajina za tímto údajným pokusem o atentát na Putina, během kterého nedošlo k žádným obětem.

Podle zpravodajské agentury DPA, která citovala slova Dmitrije Medveděva, není třeba, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky podepisoval kapitulaci Ukrajiny. Medveděv navíc srovnal Zelenského situaci s tím, že ani vůdce nacistického Německa, Adolf Hitler, během druhé světové války nebyl nucen k podepsání kapitulace. Medveděv dodal, že určitě existuje někdo jiný, kdo by mohl Zelenského nahradit.

Po výhrůžce Dmitrije Medveděva reagoval mluvčí ukrajinského prezidenta Mychajlo Podolek na sociální síti Twitter finským frazeologickým výrazem „Prázdný sud dělá víc hluku.“ Tento výraz byl použit jako urážka a jeho význam v překladu znamená, že lidé s omezenými znalostmi hovoří nejhlasitěji, jak vysvětlila televizní stanice Sky News.

Podoljak dodal: „Něco se děje v RF [Rusku], ale rozhodně bez ukrajinských dronů nad Kremlem.“Jak uvedl The Guardian, Putin tráví většinu času ve státní rezidenci Novo-Ogaryovo u Moskvy, ačkoli Peskov minulý týden řekl, že prezident „občas“ spí ve svém kremelském bytě.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin vyslovil názor, že „kyjevský režim“ by měl být označen za teroristický a zničen. Dále zdůraznil, že bude požadovat použití vojenských prostředků, které dokážou ukončit a vymýtit kyjevský teroristický režim.

X X X

Všude krev a chaos. Rusové Cherson zasypali bombami, zabili 23 civilistů

Obchod s potravinami, čerpací stanice, železářství, nádraží i křižovatka. Rusko během středy zasypalo Cherson bombami. Při útocích na ukrajinské město zemřelo 23 civilistů, dalších 46 lidí bylo zraněno, a to včetně dětí, informoval Kyjev. Ukrajinské úřady zveřejnily velmi brutální snímky, které ukazují následky ruského teroru.

„Nádraží a křižovatka, dům, železářství, supermarket s potravinami i čerpací stanice. Víte, co tato místa spojuje? Krvavá stopa, kterou Rusko zanechává svými bombami. Těmi zabíjí civilisty v Chersonu a Chersonské oblasti,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru.

Ukrajinská hlava státu rovněž zveřejnila fotografie, na nichž je vidět totální spoušť po ruském bombardování – rozbořený supermarket, zranění i mrtví civilisté i kaluže krve na podlaze.

Počet mrtvých se neustále navyšuje. Zelenskyj ve středu sdělil, že si ruské útoky v Chersonu vyžádaly 21 obětí a 48 zraněných. „Všichni jsou civilisté. Za jeden neúplný den a v jednom regionu,“ upozornil.

Bilance ze čtvrtečních zpráv napovídá, že svým zraněním podlehli další dva lidé. „Teroristický stát nadále terorizuje civilisty. Rusko zabilo v Chersonu 23 lidí a dalších 46 zranilo,“ informoval poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko s odvoláním na šéfa chersonské vojenské správy Oleksandra Prokudina.

Geraščenko rovněž požádal zdravé obyvatele Chersonu, aby darovali krev pro záchranu lidí, kteří nyní bojují o život. Úřady ve městě vyhlásily zákaz vycházení, potvrdil Prokudin na Telegramu. Opatření zdůvodnil chystanou policejní operací.

Cherson byl v první fázi invaze jediným větším ukrajinským městem, které okupanti dobyli. Během loňského podzimu však Ukrajinci započali drtivou protiofenzivu na severozápadě i na jihu země. Za poměrně krátkou dobu získali zpět tisíce kilometrů čtverečních včetně Chersonu. Ten osvobodili 11. listopadu 2022.

Tehdy Moskva oznámila, že její vojska dokončila stažení z pravého, tedy západního břehu Dněpru. Od té doby okupanti na jihoukrajinské město pravidelně posílají dělostřelecké a vzdušné útoky.

X X X

IZRAELCI  O  ÚNIKU  DOKUMENTŮ  Z  MINISTERSTVA  OBRANY  USA

Únik amerických dokumentů je zpravodajská operace?

Izraelský list „Jerusalem Post“ zveřejnil zajímavý text Salema al-Ketbiho, politického analytika ze Spojených arabských emirátů, který se věnuje úniku utajovaných materiálů amerického ministerstva obrany. Příspěvek „Byl únik informací z USA pravý nebo zpravodajská operace?“ uvažuje o odpovědi na otázku, zda šlo o práci zatčeného mladíka nebo výsledek kybernetické války, kterou americké agentury nadále zamlčují?

Salem al-Ketbi píše, že je těžko uvěřit, že únik nebezpečných a tajných dokumentů, které ohrožují vztahy USA s dalšími zeměmi, má zcela na svědomí zatčený mladík, který je šířil na sociálních sítích a herních stránkách. Existuje podle něho řada dalších možných scénářů.

Někteří nevylučují pečlivě naplánovanou zpravodajskou operaci s padělanými dokumenty pro určité účely – včetně klamání ostatních hráčů (například Ruska a Číny) uprostřed líté informační války.

Podle jiné hypotézy byl únik úmyslný a zakrýval dokumenty, které byly pravé a pečlivě vybrané. Přes řadu nepříznivých důsledků pro image USA „únik“ sleduje konkrétní cíle. Zejména vyvíjet tlak na ostatní země, nutit je respektovat americké zájmy, vyvolávat rozpory mezi některými mezinárodními hráči, bránit zemím v konkrétních opatřeních a vyhýbat se dalším provokacím proti Americe. To neutralizuje tyto země ve strategické konkurenci s Ruskem a Čínou a obnoví oslabenou roli a otřesený vliv Ameriky ve světě.

Další možný scénář zahrnuje skutečný únik informací v kolosální strategické agentuře velikosti Pentagonu. Pro světovou supervelmoc je to skutečná informační katastrofa. Problém je v tom, že i když tento scénář přežije kritiku, nikdy nebude oficiálně uznán – každopádně skutečný rozsah incidentu pro všechny jeho účastníky, ať už vnitřní nebo vnější, zůstane pod rouškou tajemství.

Většina analýz se prý přiklání ke scénáři cíleného zpravodajského klamání (na jedné straně kvůli zálibě v konspiračních teoriích, na druhé straně kvůli četným precedentům, na třetí kvůli tomu, jak obtížné je proniknout na nejmocnější vojenskou instituci na světě zvenčí).

Co je ale podle autora docela pozoruhodné, je to, že většina „uniklých“ dokumentů nemá takovou míru utajení, aby vážně poškodila vztahy USA s klíčovými zeměmi nebo tak či onak ohrozila zahraniční politiku Washingtonu.

To je důležité zejména ve světle zpráv mladého muže, který je údajně získal a zveřejnil v uzavřené skupině, kde to kromě možnosti pochlubit se přístupem k utajovaným informacím nepřineslo žádný užitek.

Mluvčí Pentagonu odmítl potvrdit pravost dokumentů a naznačil, že některé z nich byly padělané, přičemž poznamenal, že jejich formát skutečně připomíná informace o rusko-ukrajinských vojenských operacích. Navzdory tomu mediální zdroje tvrdí, že představitelé Pentagonu deklarovali jejich pravost.

Je zde však zřejmý pokus o manipulaci s cílem zkreslit alespoň některé informace a vytvořit zmatek mezi pravými a falešnými informacemi. Děje se tak s cílem uvést v omyl a dále zmást ty, kdo chtějí obsah dokumentů využít, nebo naopak podkopat jejich důvěryhodnost tak, že tyto dokumenty budou v zásadě ignorovány.

Zveřejněné ukrajinské přípravy na očekávanou jarní protiofenzívu přinášejí jen málo nového. Může to být způsobeno tím, že Rusko shromažďuje všechny potřebné informace a na informace poseté otazníky se nelze spolehnout.

Dokumenty však odhalují slabiny v obraně Ukrajiny a někteří američtí zákonodárci již varovali, že tyto informace by mohla Moskva zneužít. Požadovali „kompenzovat“ odhalené nedostatky a urychleně poskytnout Kyjevu potřebné vybavení.

Zveřejnění důvěrných informací není v americké historii v žádném případě bezprecedentní, píše Salem al-Ketbi. Historie zná mnoho takových případů a tím nejznámějším byla snad Watergate, která skončila rezignací Richarda Nixona. V roce 2004 zveřejnil novinářský veterán Seymour Hirsh dokumenty o iráckém vězení Abu Ghraib a způsobil také velký skandál, server vasevec.cz

X X X

FIALOVA  PARTA  NEROZUMÍ  EKONOMICE

Kolem Fialy nikdo ekonomii nerozumí, tepal Havlíček vládu za ceny energií

Stínový premiér Karel Havlíček na tiskové konferenci uvedl, že Petr Fiala má zřejmě jetlag ze svých zahraničních cest. Reagoval tak na slova premiéra, který označil za viníka velké inflace Českou národní banku. „V okolí premiéra není živá duše, která by rozuměla ekonomii. Cenový vývoj je pro vládu smrtící a to se jí nelíbí,“ říká Havlíček.

Na konci dubna skončil státní rozpočet se schodkem rovných 200 miliard korun, což je meziročně bezmála o 100 miliard horší výsledek. V úterý to uvedlo ministerstvo financí. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda Andreje Babiše hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

„Pan premiér má asi jiné starosti, museli teď řešit další změnu ministrů,“ komentovala dění ve vládě bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Havlíček považuje vyjádření premiéra Fialy za alibismus.

„Stát pochopitelně může využít fiskálních nástrojů vedle měnové politiky centrální banky,“ uvádí Havlíček. Ve fiskálních opatřeních podle něj stát „fatálně selhal“, když deficit postupně nesnižuje, ale naopak ho navyšuje.

Druhým nástrojem, který stát může využít proti růstu cen energií, jsou podle Havlíčka regulatorní opatření. „Ale musí být rychlá a krátká, aby to dávalo smysl. Vláda je udělala pozdě a na dlouhé lokty,“ dodává Havlíček.

Žaloba na Ústavní soud

ANO kritizuje práci současné vlády s rozpočtem dlouhodobě, Schillerová na konferenci také avizovala, že v pátek podá hnutí žalobu Ústavnímu soudu na vládu Petra Fialy za snížení valorizace důchodů. „Levá ruka vlády neví, co dělá pravá,“ stěžuje si Schillerová.

Poslankyně Jana Mráčková Vildumetzová kritizovala dění kolem České pošty. Podle ní není jasné, kam mají ušetřené peníze za zrušené pobočky jít. „Obrací se na mě dlouholetí zaměstnanci pošt, samoživitelky. Zajímá nás, kam těch avizovaných osm miliard půjde,“ konstatuje poslankyně.

Kamal Farhan tepal do ministra zdravotnictví Vlastimila Válka za dostupnost léčiv. „Sliboval, že léky z Asie k nám dorazí již na podzim, což bylo absolutně mimo,“ stěžuje si Farhan a dodává, že v rámci kulatého stolu vymysleli takzvané „desatero“ pro přístupné léky.

V něm hnutí Andreje Babiše navrhuje mimo jiné definovat skupiny léčiv, které jsou kriticky důležité nebo povolit výrobcům léčiv bezbariérový dovoz léků ze zahraničí. Stínová vláda na závěr desatera uvádí, že požaduje okamžité odvolání ministra zdravotnictví Válka.

Na konferenci vystoupila také Jana Berkovcová, stínová ministryně školství. „Nejpalčivější problém má Praha, kde kapacity nestačí na gymnáziích ani jiných středních školách. Je minutu po dvanácté a je potřeba situaci řešit,“ sdělila Berkovcová a vyzvala vládu k rychlému řešení situace.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  FIALA  NEVÍ,  JAK   ŘEŠIT  POTIŽE  ROZPOČTU

Vláda nemá představu řešení problémů státního rozpočtu

Ještě nikdy v historii České republiky jsme se nedostali po čtyřech měsících roku ke schodku státního rozpočtu 200 mld. Kč. A hlavním viníkem této situace není ani Putin, ani předchozí vláda, ale vláda současná.

Vláda do poloviny května chce předložit „balíček“, který by měl vést ke zvýšení příjmů státního rozpočtu a současně ke snížení některých jeho výdajů.

Občasné informace, které problesknou,  zejména z ministerstva financí (MF), musí naplňovat přemýšlivé ekonomy zděšením.

Vláda v tuto chvíli je nucena hledat v rozpočtu 70 mld. Kč nových příjmů či úspor výdajů tak, aby udržela státní rozpočet na konci roku na i tak vysokém schodku 295 mld. Kč. Pokud nenajde takové řešení, bude státní rozpočet na konci roku vykázán se schodkem 350 – 400 mld. Kč. Tedy nejméně.

Řešení nastalé vážné situace ve veřejných financích není ale pochopitelně v ad hoc opatřeních více nebo méně administrativního až chaotického charakteru, jak je předvádí kabinet. To lze přijmout pro první období, pro letošek,  už také proto, že vláda pro rozsáhlé změny v tomto roce nemá velký časový prostor. Vlastně může něco legislativně prosadit k 1. červenci. V daňové oblasti anebo administrativně omezit  výdaje ministerstev, což by mohlo znamenat snížení výdajů ministerstev, např. o 5%.

Vláda ale nejspíš půjde pro sebe nejschůdnější cestou a pro široké vrstvy českého obyvatelstva nejméně přijatelnou: zvýšením sazeb DPH a zvýšením sazeb spotřebních daní. Tak může „vytřepat“ z lidí ve druhé polovině roku možná 25 – 30 mld. Kč. Ale vláda de facto musí, pokud se chce držet svého fantaskního závazku na urychlené navýšení zbrojních výdajů na úroveň 2% HDP, „ušetřit“ ještě dalších  50 mld. Kč. Prostě proto, že musí pokrýt zvýšení rostoucích výdajů ve státním rozpočtu pro příští rok zejména ve dvou položkách: výdaje na obranu a vyšší objemy církevních restitucí.

Takže jsme už u částky 120 mld. Kč. Národní hospodářství stagnuje a vlastně nejspíš budeme rádi, pokud nedojde letos k nějakému hlubšímu propadu české ekonomiky. Takže s přínosy eventuálního nárůstu HDP pro příjmy státního rozpočtu (1% růstu HDP = cca 20 mld. Kč nových příjmů státního rozpočtu), nelze počítat.

Klíčem k řešení ekonomické situace je především ukončení války na Ukrajině, po němž se ceny komodit vrátí ve velké většině na předválečnou a předcovidovou úroveň. Druhé opatření, které by vláda naléhavě měla udělat, je vyvlastnění 30% soukromých investorů ve společnosti ČEZ. Pokud stát bude stoprocentním vlastníkem ČEZu, může razantně snížit ceny elektrické energie pro drobné spotřebitele, tedy domácnosti, i pro podnikatelský sektor. To by mělo blahodárný vliv na obnovení dynamiky českého hospodářství a ovlivnilo by to také pozitivně spotřebu obyvatelstva. Oba dva faktory pak povedou k ekonomickému růstu.

Vláda se dnes zabývá zejména daněmi. Kromě zatížení širokých vrstev obyvatelstva zvýšením DPH a spotřebních daní nic nevymyslela.

Jaké jsou tedy možnosti? Podívejme se do nedávné minulosti. Na konci roku 2021 tehdy vládní hnutí ANO a opoziční ODS a SPD odhlasovaly zrušení superhrubé mzdy. To byl sám o sobě správný krok. Tato tzv. rovná daň vznikla z iniciativy ODS v době její vlády v roce 2008 a byla chybná od samého počátku. A nastavení „náhradní“ sazby daně z příjmu FO na úroveň, která nezajistila efektivní výběr daně na předchozích objemech, vytváří dnes „díru“ v příjmech státního rozpočtu mezi 110 – 120 mld. Kč. V náhlém vzepětí hloupostí poněkud kontaminované mysli některé politické strany tehdy usoudily, že bude dobré zlikvidovat také jednoduše vybíratelnou daň z prodeje nemovitosti. Toto rozhodnutí připravilo rozpočet státu o  cca 15 mld. Kč. O dalších cca 15 mld. Kč připravila současná vládní koalice rozpočty zrušením EET.

Tím základním klíčem k řešení růstu příjmů státu dlouhodobě je zavedení progresivní daně z příjmu. Mám na mysli především velké společnosti s desítkami miliard korun zisku, které jsou vesměs vlastněny zahraničními vlastníky a žijí si u nás téměř jako v daňovém ráji (protože mateřské firmy v jejích zemích musí platit daně z podstatně vyšších daňových sazeb).  Některé roky tak bývalo odváděno v dividendách i přes 300 mld. Kč do zahraničí. Proč by např. třetina z těchto ze země vyvážených financí nemohla  zdaněním dividend zůstat v Česku? To, co se ze země v dividendách vyvadí, mnohonásobně převyšuje částky, které dostáváme do republiky z fondů Evropské unie. Nezdá se ale, že by vláda chtěla vůbec uvažovat o dodatečném zdanění dividend převáděných do zahraničí.

Vláda vůbec neuvažuje o mezinárodní akci směrem k daňovým rájům, kam každoročně mizí z Česka 50 – 60 mld. Kč. Zde je ovšem potřeba postupovat celoevropsky více méně jednotně. Zdá se ale, že evropská politická elita nemá zájem na likvidaci těchto daňových rájů. Zřejmě také proto, že tam někteří politici nebo jejich přátelé převádějí peníze na úkor rozpočtů svých zemí.

Správné jsou také úvahy o tzv. Tobinově dani, která by mohla vést ke zpoplatnění uskutečňovaných spekulativních burzovních transakcí. I v tomto případě by to měla být mezinárodní iniciativa, vzniklá širší dohodou na bázi Evropského parlamentu.

Jako rozumné vidím také úvahy o zavedení daně z majetku. Tím nemám na mysli to, aby občané, kteří vlastní jeden byt či jeden menší dům platili nějakou daň. Ale u velkých majetků, paláců apod. je možné určitě takovou daň uplatnit.

Vláda zatím nechtěla o daňové progresi ani slyšet, i když by to byla cesta správným směrem. Raději půjde cestou dalšího snížení reálných příjmů obyvatelstva, tedy cestou navýšení DPH a spotřební daně. To ještě dále zvýší inflaci v druhé polovině roku, takže je velmi reálné očekávat, na co již upozorňuji dlouhou dobu, že reálné příjmy obyvatelstva za minulý a tento rok poklesnou až o čtvrtinu. A to je rána, jako z praku.

Osobně bych dával přednost urychlenému provedení daňové reformy se zavedením daňové progrese a s navrácením některých daní do daňového systému (daň z prodeje nemovitosti a uplatnění EET). Bohužel tato vláda pracuje jen v zájmu velkých korporací a svých ideologických představ.expremiér ing. Jiří Paroubek, server vasevec.cz

X X X

ORBÁN  SI  PŘEJE  V  ČELE  USA  TRUMPA

Orbán si přeje návrat Trumpa do prezidentského postu. Mluvil i Babiš

Podle agentury Bloomberg vyzval Orbán populisty k získání kontroly nad demokracií v USA i Evropě. „Vraťte se, pane prezidente, udělejte Ameriku opět velkou a přineste nám mír!“ vzkázal dle AP Trumpovi s tím, že si je jistý, že kdyby byl americkým prezidentem, život na Ukrajině a v Evropě by neovlivňovala válka.

Předseda maďarské vlády se dále hodně věnoval tématu uprchlíků. „Ne migraci, ne genderu, ne válce,“ vzkázal podle serveru hnonline.sk. Přítomného Babiše nazval přítelem, se kterým společně bojovali za prosazení některých témat na summitech Evropské unie v Bruselu. „Musím přiznat, že Andrej Babiš je větší bojovník než já,“ poznamenal.

Bývalý český premiér se ve své řeči věnoval kritice unie, například Green Dealu. Dohoda podle jeho názoru zničí evropský průmysl a uvrhne lidi do chudoby. „Brusel je odtržený od běžného života, diktuje nám, jak máme žít, co máme jíst. Musíme zachránit EU v zájmu našich dětí a budoucích generací,“ dodal.

Orbán i Babiš se shodli, že významnou změnu mohou přinést volby do Evropského parlamentu v roce 2024.

X X X

SCHRÖDEROVI   NEDALI  PARLAMENTNÍ  KANCELÁŘ

Schröder v žalobě neuspěl. Nárok na parlamentní kancelář nemá, rozhodl soud

Berlínský správní soud rozhodl o tom, že někdejší německý kancléř Gerhard Schröder nemá nárok na kancelář v sídle Spolkového sněmu. Politik se na něj loni obrátil poté, co mu kvůli jeho kontroverzním vazbám na Rusko a ruského prezidenta Putina rozpočtový výbor parlamentu odebral peníze na kancelář a personál.

Loni v květnu se poslanci z rozpočtového výboru rozhodli odebrat Gerhardu Schröderovi část jeho výsad, které mu jako někdejšímu šéfovi německé vlády náležely. Konkrétně přišel o kancelář v sídle Spolkového sněmu placenou z veřejných peněz a také o financování personálu, který chod jeho úřadu zajišťoval. Důchod pro bývalé kancléře a nárok na státem placenou ochranku mu ale zůstaly.

Poslanci své rozhodnutí zdůvodnili tím, že exkancléř již neplní žádné povinnosti vyplývající z jeho funkce. Schröder tehdy takový postup považoval za protiprávní a napadl ho u soudu. Argumentoval tím, že jeho předchůdci měli doživotní nárok na kancelář bez toho, aby se zkoumalo, zda nějaké povinnosti vyplývající z jejich funkce plní.

Soud mu ve čtvrtek ale za pravdu nedal. Německá média shodně očekávají, že se bývalý kancléř odvolá k vyšší instanci.

Exkancléři, který se v Německu stal značně spornou postavou, původně hrozilo i vyloučení z jeho domovské sociální demokracie (SPD). Stranickému postihu se ale nakonec vyhnul.

Schröder, který jako kancléř vedl německou vládu v letech 1998 až 2005, v minulosti opakovaně označil Putina za svého přítele a skutečného demokrata. I po zahájení ruské invaze na Ukrajinu odmítal opustit dozorčí rady ruských státních podniků. Mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream 2, která je nyní v úpadku, v koncernu Rosněfť, který opustil, a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu. Dostatečně také neodsoudil ruskou agresi a vymezil se proti sankcím vůči Rusku, za což rovněž čelil tvrdé kritice.

Schrödera v rozhovoru s deníkem Tagesspiegel kritizoval někdejší spolkový prezident Joachim Gauck. „Když si vzpomenu na postavu Gerharda Schrödera, je mi smutno,“ řekl. „To, že se Gerhard Schröder takto dává do služeb Ruska, je prostě neúnosné,“ uvedl. Podle Gaucka je nepřijatelné, aby jako bývalý kancléř podřídil svou pověst a vážnost Německa soukromým zájmům. Gauck, který v dobách východoněmeckého režimu hájil lidská práva a působil jako pastor. V rozhovoru rovněž řekl, že jsou situace, kdy je nutné vzít do ruky zbraň.

X X X

ING  BABIŠ:  ZELENÉ  FANATIKY  VYŽENEME  Z  EU

Zelené fanatiky vymeteme z EU, říká Babiš. Promluvil o penzích i metru

Po prezidentské volbě se expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš stáhl do ústraní. MF DNES nyní poskytl rozhovor nejen k aktuálnímu dění v Česku, vládě Petra Fialy (ODS), ale i o tom, co ho čeká v nejbližších dnech.

X Chystáte se 4. a 5. května na konferenci konzervativců CPAC (akce původně amerických konzervativců – pozn. red.) do Budapešti. Jako řečník zde vystoupíte mimo jiné po boku maďarského premiéra Viktora Orbána. S čím na konferenci jedete?

Je to pro mě příležitost vyjádřit se k situaci v Evropské unii a její budoucnosti. Zejména v otázce Green Dealu po ruské agresi. Za rok nás také čekají volby do Evropského parlamentu, které budou zásadní pro směřování Evropy.

X V upoutávce jste označován jako bývalý premiér, úspěšný podnikatel a konzervativní lídr. Sám sebe a hnutí ANO přitom prezentujete jako catch-all party, tedy hnutí pro všechny. Mění se v tomto postoji něco? Stává se ANO konzervativní stranou?

Ne, nestává. Pořád jsme hnutím pro všechny.

X V Evropském parlamentu je hnutí ANO součástí uskupení Renew Europe a celoevropské strany ALDE. Co říkáte na kritiku od nizozemské europoslankyně Sophie in ´t Veld, že žádný člen naší politické rodiny by neměl sdílet pódium s tímto davem – myšleno se CPAC?

Já si na rozdíl od paní europoslankyně myslím, že by spolu měli lidé mluvit, tím spíš, když mají rozdílné názory, a ne se uzavírat jen do svých názorových bublin. Jako by se vytratil dialog a nahradil ho monolog. Konference CPAC není žádná ultrakonzervativní nebo extremistická akce.

Kromě toho se chci potkat s maďarskou prezidentkou Novákovou, maďarským premiérem Orbánem nebo bývalým slovinským premiérem Janšou. Politici se prostě podle mě mají potkávat a mluvit spolu, i když spolu zrovna nemusí souhlasit.

X Konzervativci ze CPAC bývají nicméně označováni jako mezinárodní krajní pravice, v USA mezi ně patří lidé, kteří odmítají uznat volební porážku Donalda Trumpa. Proč jste pozvání na jejich konferenci vlastně přijal?

Protože v tom vidím možnost mluvit o budoucnosti Evropy. Novináři rádi nálepkují, zvlášť lidi, se kterými nesouhlasí. Na setkáních CPAC přitom historicky vystoupili američtí prezidenti Ronald Reagan, George Bush ml. nebo Donald Trump. Letos se konference CPAC v Maďarsku zúčastní i bývalý český prezident Václav Klaus.

X Nevadí vám, že Maďarsko a Orbán jsou v EU na černé listině kvůli vládě práva, ale dnes především kvůli tomu, že Budapešť vojensky nepomáhá Ukrajině?

Já si myslím, že Maďarsko a Viktor Orbán jsou na listině hlavně proto, že nejsou poslušní vůči Bruselu. Pokud vím, Maďarsko je také na seznamu nepřátel Ruska. Pokud jsou tu nějaké rozdíly, tak o to víc je třeba potkávat se a diskutovat. Je tu spousta důležitých věcí. Třeba v rámci V4 se zhoršily vztahy mezi Poláky a Maďary.

Naší ambicí by mělo být je moderovat, ne se stavět jen na polskou stranu, jak to dělá Fialova vláda. Výsledkem je pak pro Česko katastrofální dohoda o Turówu.

X S čím konkrétně v Maďarsku vystoupíte?

S tím, že Evropa by měla nejdřív splnit svoje původní myšlenky. Vnitřní trh není hotový, Schengen není dokončený, pořád není svobodný pohyb ani zboží, pořád existují limity pro naše lidi třeba v zaměstnávání.

Ty takzvané čtyři svobody pořád nebyly dokončené, tak proč se pouštíme do dalších věcí? Česká republika je svrchovaná země a nepotřebujeme, aby nám někdo něco diktoval. Na konferenci chci také mluvit o zeleném fanatismu, kvůli kterému hrozí likvidace evropského průmyslu nebo zemědělství.

X Nelze vaši účast na konferenci CPAC chápat jako start kampaně před volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční zhruba za rok?

Pokud to tak berete, tak pro nás, myslím hnutí ANO, tím líp. Na evropské volby je třeba se dobře připravit. Mně vždycky šlo o zájmy České republiky a našich občanů. Dění v Evropě to zásadně ovlivňuje, takže jsem se o to i jako premiér intenzivně zajímal a dělám to i teď a budu to dělat i dál.

Záleží mi na budoucnosti Evropy, chci, aby Evropská unie jako projekt dál pokračovala. Proto ale musíme vymést zelené fanatiky z Evropského parlamentu, protože ti jsou schopni EU zničit.

X Mám z vás pocit, že chcete také kandidovat?

Zvažoval jsem to, chtěl jsem být lídr, ale přehodnotil jsem to. Budu se ale angažovat v tom, aby nás lidi volili. Ne kvůli mně, ale aby byl dostatek léků, aby nám nikdo nediktoval, jaká máme mít auta, aby se osobní doprava nestala luxusem, abychom nemuseli platit emise za nemovitosti a abychom nemuseli povinně jíst za pár let brouky a jezdit do práce jen na kole.

X Dita Charanzová, která je jednou z hlavních tváří hnutí ANO v Evropském parlamentu, zvažuje, že do příštích eurovoleb už nepůjde. Nahradit by ji mohla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Už máte představu, koho hnutí ANO do europarlamentu vyšle?

Zatím je to na začátku. Krajské organizace mají za úkol do konce června navrhnout za každý kraj dva kandidáty. Věřím, že postavíme silnou kandidátku, budou tam lidé, na které se bude možné spolehnout, že ochrání zájmy českých občanů a České republiky a Evropský parlament nebude schvalovat opatření, která mají negativní dopad na naše životy.

X A Dita Charanzová tedy na kandidátce bude?

To já nevím, já kandidátku nesestavuji. Uvidíme, koho nakonec kraje nominují.

X Po prezidentské volbě jste si naordinoval politický detox. Jak dlouho se chcete ještě držet v ústraní?

Rozhovorů sice dávám méně než dřív, ale není to tak, že jsem zmizel úplně. To bych si ani nemohl dovolit, protože mám opravdu velký závazek vůči těm 2,4 milionu, které mi v prezidentských volbách daly hlas a je to pro mě takový hnací motor. Ale máte pravdu, s kolegy jsme si práci rozdělili.

Nyní se jako předseda soustředím na budování hnutí, Karel Havlíček vede stínovou vládu a Alena Schillerová řídí náš poslanecký klub. Myslím, že to takhle funguje a je to efektivní.

Mimochodem vy jste teď do Sněmovny začal jezdit metrem. Proč?
Protože je to rychlejší. Ale nebylo to nic plánovaného. Prostě jsem jednou autem vyrazil na devátou hodinu do Sněmovny, ale skončil jsem v zácpě a navigace mi ukazovala, že budu mít 15 minut zpoždění.

To jsem nechtěl riskovat, tak jsem zastavil u metra Opatov a jel metrem. Všechno jsem stihl a navíc to bylo i fajn. Reakcemi jsem se pak strašně bavil. Třeba jeden časopis vydal článek, že jsem se ztratil a hledali mě psovodi.

Pojďme zpět k vážnějším věcem. Vláda Petra Fialy od začátku roku mluví o tom, že přijde s reformou důchodů, reformou daní, ale zatím nic konkrétního nepředstavila. Jak se na počínání kabinetu díváte?
Tak, že v televizi vystoupí pět lídrů pětikoalice a každý říká něco jiného, jako třeba o rodičovském příspěvku nebo důchodech. Nikdo tak pořádně ani neví, co vlastně dohromady chtějí. Komunikace je naprosto chaotická, způsob vlády naprosto otřesný.

Fialův kabinet je nejhorší a nejneschopnější vláda od vzniku České republiky. Už dávno neplatí jejich předvolební sliby a změnili i programové prohlášení, které ani jednou nevyhodnotili. Místo toho pořád vypouští nějaké balonky a zkouší, co lidi vydrží nebo mohli by ještě vydržet.

Zástupci vlády ale tvrdí, že konsolidační balíček veřejných financí včetně změn v daních a také reformu penzí představí v květnu….
…ale vláda zatím vůbec žádnou důchodovou reformu neřeší. Žádný takový návrh zatím nikdo neviděl, jen o něm ministr Jurečka mluví. Skutečná důchodová reforma by se týkala až budoucích důchodců, tedy lidí, co dnes aktivně pracují.

Místo toho ale ministr Jurečka řeší současné důchodce. Jim kvůli úsporám v rozpočtu bere peníze a chystá další změny v systému valorizací tak, aby důchody rostly pomaleji a současným penzistům to nekompenzovalo ani tu šílenou inflaci, proti které Fiala se Stanjurou nehnuli ani prstem. Je to v podstatě taková Fialova měnová reforma. Jen místo toho, aby jako komunisté škrtali nuly, nechali inflaci volný průběh. Za rok tak Fialova vláda lidi obrala o asi pětinu jejich úspor a kvůli ní občané chudnou.

X Vy byste to dělal jinak?

Jako ministr financí už jsem v minulosti dokázal, že finance umíme dát do pořádku. Víte, kolikrát jsme měli v historii přebytkový rozpočet? Pětkrát. Třikrát Ivan Kočárník, jednou Babiš a jednou Schillerová. Snižovali jsme i zadlužení a když jsme vládu v prosinci 2021 předávali, tak bylo nižší, než když jsem se stal ministrem financí.

A to jsme museli dát lidem a firmám obrovské peníze během covidu. Takže je to Fialova lež, že jsme odevzdali zemi zadluženou. Odevzdali jsme ji v lepším stavu – pandemii navzdory – než když jsme v roce 2014 přišli do vlády.

X Podle nedávného průzkumu agentury Kantar TNS chce ale víc než polovina Čechů nižší schodek rozpočtu. Kde byste tedy vy, pokud byste byl ministrem financí, škrtal?

V první řadě bych začal u sebe. Současná pětikoalice má rekordní počet ministrů, politických náměstků, poradců. Všude, kde to šlo, si dala své lidi. Jako ministr financí jsem nikdy nerozdával trafiky kolegům z hnutí a nezaměstnával jsem neúspěšné kandidáty z voleb. Také bych se zaměřil na platy. Vláda všem peníze škrtá, ale můj návrh na zmrazení platů politiků odmítá.

X Ano, v souvislosti s úsporami jste po snížení valorizace penzí navrhl, aby si platy zmrazili i politici, ale přes pětikoalici to neprošlo. Prý přijde se svým návrhem, zatím se to ale moc nepohnulo. Nezkusíte návrh na snížení platů politiků podat znovu?

Ale to už jsme udělali. Můj návrh na poslední schůzi znovu načetla paníVildumetzová, ale dopadlo to samozřejmě zase stejně. Pětikoalice to nechce. Proč asi. Kdyby opravdu chtěla politikům snížit platy, mohla to udělat dávno – stačilo vyhlásit legislativní nouzi, stejně jako to pětikoalice udělala, když se rozhodla okrást důchodce. Kdepak, na svoje peníze si nesáhnou a když už, tak to bude hodně dlouho trvat.

X Vláda chce do budoucna zvýšit také některé daně. S tím souhlasíte?

V žádném případě. Kdyby vláda nebyla tak neschopná, mohla to dělat jako hnutí ANO, když bylo ve vládě – my jsme snižovali dluh a přitom snižovali i daně. Chápu ale, že to jde těžko, když se vláda zbavuje příjmů. Zrušením EET přijde ročně o 14 miliard. Kdyby spustila i další naplánované fáze, bylo by to miliard dvacet.

X Pro zvýšení daní byste tedy nebyl?

Jediné daně, které bych byl zvýšil, by byly daně ze závislostí, hlavně z hazardu. Ty ale kupodivu chce vláda snížit, což je naprosto absurdní. Fialova vláda tam je kvůli svým korytům a taky aby se odvděčila svým sponzorům. Pro lidi tam určitě není, protože zradila všechny svoje voliče, kterým před volbami lhala.

X ANO avizovalo, že se kvůli snížení červnové valorizace obrátí na Ústavní soud. Jak to vypadá s podáním stížnosti?

Podáme ji do 5. května a já věřím, že Ústavní soud bude nestranný a uzná, že sebrat důchodcům jen tento rok sedm tisíc, na které už jim vznikl ze zákona nárok, vláda prostě nemůže a je to protiústavní. Stejně jako celý způsob, jak tuto krádež za bílého dne hlasovací mašinérie této pětikoalice na sílu protlačila.

X X X

Nový lék na Alzheimera zpomaluje postup choroby o třetinu, ale také zabíjí

Lidstvo je podle odborníků opět o trochu blíž k tomu, aby bylo možné léčit Alzheimerovu chorobu. Během jednoho roku farmaceutické firmy představily dva léky na toto neurodegenerativní onemocnění. Přípravek donanemab zpomaluje postup nemoci o třetinu, uvádí BBC s odkazem na firmu Eli Lilly. Léky mají zatím ale celou řadu vedlejších účinků včetně otoků mozku, hlášeny jsou i případy smrti.

 Donanemab funguje stejně jako lecanemab, který podle studie zveřejněné v listopadu zpomaluje o 27 procent úbytek kognitivních funkcí. BBC uvádí, že v obou případech jde o protilátky jako ty, které si tělo vytváří, aby útočilo na viry. Nicméně tyto léky jsou vyvinuty k tomu, aby čistily beta-amyloid, který se u lidí s Alzheimerovou chorobu v těle hromadí a vytváří nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami. Jde o charakteristické plaky, které jsou jedním z typických znaků Alzheimerovy choroby.

„Dostáváme se do časů, kdy budeme (Alzheimerovu) nemoc upravovat, kdy budeme realisticky moci doufat, že… přejdeme k dlouhodobému zvládání nemoci namísto paliativní a podpůrné péče,“ řekla Catherine Mummeryová z britské Národní neurologické a neurochirurgické nemocnice.

BBC podotýká, že všechny podrobnosti z testů donanemabu Eli Lilly ještě nezveřejnila, známy jsou však klíčové poznatky z nich. Účastnilo se jich 1 734 lidí v nejranější fázi Alzheimerovy choroby. Co měsíc dostávali infuzi léku. Procedury pokračovaly do doby, než plaky v mozku zmizely. Postup nemoci se celkově zpomalil o 29 procent a o 35 procent u skupiny pacientů, u nichž vědci předpokládali, že na léčbu budou spíše reagovat. Lidé užívající tento lék byli také schopni se více udržet v běžném životě, dokázali probírat dění kolem sebe, řídit nebo se věnovat svým koníčkům.

Dva lidé zemřeli kvůli vedlejším účinkům

Nicméně až u třetiny pacientů lékaři zaznamenali otok mozku. Většinou šlo o lehké nebo asymptomatické případy, při zobrazení mozku se ovšem tento jev ukázal. V případě 1,6 procenta pacientů byl otok mozku závažný. Dva účastníci výzkumu s jistotou kvůli němu zemřeli, možné je to i v případě třetího úmrtí.

BBC upozorňuje, že jak donanemab, tak lecanemab zřejmě fungují jen u pacientů v nejranější fázi Alzheimerovy nemoci, tedy ve stadiu, kdy mozek ještě není příliš poškozený. Nicméně skutečnost, že existují dva léky, které se zaměřují na beta-amyloid v mozku, vede vědce k přesvědčení, že po desetiletích „mizérie a neúspěchů“ jsou na správné cestě.

Společnost Eli Lilly uvedla, že v nejbližších měsících zahájí proces vedoucí k tomu, aby se směl lék používat v nemocnicích. Liz Coulthardová, odbornice na mozek, paměť a demenci z Bristolské univerzity podotkla, že přípravek má „významné vedlejší účinky“ a chybí data ohledně jeho dlouhodobého používaní, nicméně mohl by „lidem s Alzheimerovou chorobou pomoci žít

X X X

Epsteinovy ostrovy orgií se prodaly. Nový majitel na nich chce mít letovisko

Dvojice karibských ostrovů Great St. James a Little St. James v Karibiku, které ještě donedávna patřily bývalému finančníkovi obviněnému z obchodování se sexem Jeffreymu Epsteinovi, se prodaly. Nový majitel zde plánuje vybudovat luxusní letovisko. Neblahé renomé místa tak hodlá změnit.

 Epsteinovy ostrovy nyní kupuje podnikatel Stephen Deckoff prostřednictvím své společnosti SD Investments. Za oba, které se nalézají na Amerických Panenských ostrovech, dá 60 milionů dolarů (1,3 miliardy Kč). Podle realitní společnosti Bespoke Real Estate si nový majitel přišel na velkou slevu. Původní cena z března 2022 totiž činila 125 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč). Informaci přinesl portál Bloomberg.

Jefreyho Epsteina obvinili v roce 2019 z obchodování s ženami, za zneužívání nezletilých mu hrozilo až 45leté vězení. Ještě před soudem ho však nalezli v cele newyorského vězení mrtvého.

Ostrovy si kvůli své spojitosti s počínáním někdejšího vlivného podnikatele vysloužily přezdívku Pedofilní nebo Ostrovy orgií.

Americké Panenské ostrovy nyní obdrží polovinu výnosu z prodeje ostrova Little St. James, kde Epstein žil, v rámci vyrovnání, které podnikatel loni uzavřel s vládou. Podle osoby obeznámené se záležitostí, která si však nepřála být jmenována a s odkazem na soukromé detaily, byl každý z ostrovů oceněn na 30 milionů dolarů.

Epsteinovy obchodní transakce jsou i nadále pod drobnohledem včetně žaloby podané vládou amerických Panenských ostrovů. Ta nyní obviňuje společnost JPMorgan Chase & Co. z toho, že rovněž profitovala z Epsteinova obchodu se sexem.

Podnikatel Stephen Deckoff je zakladatel a ředitel společnosti Black Diamond Capital Management. Ta má podle prohlášení v úmyslu na ostrovech vybudovat luxusní letovisko s 25 pokoji. Jejím cílem je podpora cestovního ruchu a vytvoření nových pracovních míst. V současné době společnost najímá architekty a inženýry, kteří budou pracovat na projektu. Jeho otevření se očekává v roce 2025.

Jeffrey Epstein koupil ostrov Little St.James o rozloze 29 hektarů s hlavním domem a dalšími stavbami v roce 1998 za 7,95 milionu dolarů (180 milionů Kč). V roce 2016 za ostrov Great St. James zaplatil 22,5 milionu dolarů (509 milionů Kč)

X X X

Slavnosti Navalis nabídnou benátské plachetnice i seskok parašutistů

Slavnosti Navalis v polovině května opět připomenou Jana Nepomuckého. „Tentokrát oslavíme hned několik důležitých jubileí. Bude to bude již 630 let od mučednické smrti našeho nejslavnějšího světce, Jana Nepomuckého,“ říká Zdeněk Bergman, organizátor slavností a Pražských Benátek. Vltava bude tři dny patři hudbě a lodím.

 X Jak budou slavnosti probíhat?

Na sobotu 13. května je naplánováno spuštění benátských lodí na hladinu Vltavy u Hergetovy cihelny. Odpoledne představíme novou knihu Musica Navalis – Dějiny slavností a kultu svatého Jana Nepomuckého v pražském arcibiskupském paláci.

 X Největším hitem bývají vždy plavby po Vltavě. Jaké přivezete letos?

Řeku ozdobí historické benátské plachetnice. Tentokrát zavítají do Prahy spolu se svými posádkami členů Asociace Vela al Terzo Venezia. Každá z těchto lodí je vlastněná historickou aristokratickou rodinou z Benátek. Každá benátská rodina musela mít palác, erb a svou loď.

Při večerním programu budou lodě hlavní ozdobou slavností. Každý historický palác v Benátkách měl současně svoji rodovou plachtu. Návštěvníci Navalis si budou moci vyzkoušet plavbu na těchto lodích při Benátském odpoledni v neděli 14. května od 14 hodin u Hergetovy cihelny.

X Slavnosti tradičně vyvrcholí na svátek svatého Jana, na co se mohou návštěvníci Navalis těšit?

Po požehnání poutníkům začne v 17:30 slavnostní mše v katedrále svatého Víta. Po ní půjde procesí na Karlův most. V podvečer pak bude následovat regata lodí, seskok parašutistů…

 X Seskok parašutistů?

Mistr světa v akrobatickém paraglidingu Marek Rahbani proletí pod obloukem Karlova mostu, ze kterého byl podle tradice shozen do Vltavy svatý Jan Nepomucký. Symbolicky pět osvětlených parašutistů se poté snese na vodní hladinu Vltavy, a zahájí tak večerní koncert.

X Řada návštěvníků má Navalis spojené s koncertem na Vltavě. Bude i letos?

V období baroka, byly takzvané vodní hudby, musicae navales, komponovány vždy pro jednotlivé ročníky slavností, dle tohoto kánonu i v roce 2023 zazní již pošesté autorská hudba z pera skladatele Kryštofa Marka. Skladatel, dirigent a držitel Českého lva představí ve světové premiéře další ze svých symfonických skladeb.

V letošním roce složil Kryštof Marek hudbu ke skladbě Pět hvězd svatého Jana Nepomuckého, na textech se společně podíleli Kryštof Marek a P. Mirek Herold SJ.

X Jak jsou vlastně Navalis staré? Jako mají tradici?

Není to jen slavnost spojená s Janem Nepomuckým. První hudební vystoupení na lodích se konalo u příležitosti přenesení ostatků svatého Norberta do Strahovského kláštera 5. května 1627.

Zajímavé je, že slavnost byla spojena i s položením základního kamene Národního divadla v roce 1868. Novodobá historie začíná 15. května 2009, kdy se první novodobé obnovená slavnost konala u příležitosti 280. výročí svatořečení svatého Jana.

X Často se mluví v souvislosti se slavností i o italských Benátkách. Co má svatý Jan společného s tímto městem?

Nedílnou součástí oslav vždy byly a jsou alegoricky zdobené lodě. Městem, které je vzorem nádherných výpravných vodních oslav, jsou italské Benátky. Proto každý rok zveme do Prahy benátské gondoliéry a veslaře, kteří se stávají neodmyslitelnou složkou těchto velkolepých slavností.

Toto propojení není ovšem náhodné nebo samoúčelné. Svatý Jan Nepomucký je jedním z patronů města Benátek, a především služebníků vodních – gondoliérů. Socha svatého Jana Nepomuckého je jedinou sochou na Canal Grande v Benátkách.

X X X

Skutek utek. Ekonomka Švihlíková cupuje nápady vlády na úspory

Premiér Petr Fiala (ODS) počítá s tím, že hospodaření české vlády se letos vejde do schodku 295 miliard korun. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové už je snad jediný, kdo si myslí, že je to reálné.

„Tahle vláda si udělala vlajkovou loď z konsolidace veřejných financí. To bylo jedno z hlavních témat ve volební kampani,“ uvedla Švihlíková. Připomněla, že v prvním programovém prohlášení už to bylo slabší. „Tam byla vidět spousta silných slov, na co všechno se budou dávat stropy a ústavní zákony o výdajích atd., ale jaksi skutek utek,“ řekla ekonomka.

Podle ní vláda dodnes nepředložila žádný návrh, a dokonce nevytyčila ani žádný směr. „Každým dnem jsme bombardováni nějakým dalším vyjádřením toho či onoho ministra, který má pocit, že by se mělo udělat to či ono. Často jsou to bizarní návrhy,“ řekla.

 Premiér Fiala se podle jejích slov často odvolává na to, že vláda zdědila obrovský dluh po vládě Andreje Babiše (ANO) a připomíná, že Babišův kabinet nemusel řešit válku na Ukrajině. „Můžete se odvolávat, na co chcete, ale ono to není pravda. Ekonomicky ani politicky už to nefunguje. Sice v tom můžou pokračovat, ale žádné body jim to v reálu nepřinese,“ zdůraznila ekonomka.

X X X

Nový místopředseda Šimíček chce přispět k otevření ÚS. mandát opakovat nechce

 Vojtěch Šimíček by jako nový místopředseda chtěl přispět k většímu otevření Ústavního soudu, a to navenek i směrem dovnitř. Do funkce jej ve středu jmenoval prezident Petr Pavel, může ji však vykonávat jen po dobu svého mandátu ústavního soudce, tedy do června 2024. Soudcovské funkční období opakovat nechce.

„Moc rád bych pomohl poklidnému a kontinuálnímu přechodu ze třetí do čtvrté dekády Ústavního soudu a byl nápomocen novému vedení v jeho počátcích,“ řekl Šimíček. Ve středu soud opustili dosavadní dva místopředsedové Jaroslav Fenyk a Milada Tomková. Předseda Pavel Rychetský končí v srpnu.

Budoucí podoba soudu je v rukou prezidenta Pavla. Pro jmenování soudců potřebuje souhlas Senátu. Pro jmenování funkcionářů nikoliv, musí však vybírat pouze z řad soudců.

Šimíček zatím neví, jakou dostane od Rychetského na starost agendu. „Mohl-li bych si ale vybrat, určitě bych preferoval vnější vztahy, včetně zahraničních, zejména odborné a vzdělávací konference a semináře,“ uvedl.

Zároveň chce Šimíček dál rozhodovat, aniž by se mu snížil nápad, tedy přísun nových stížností a návrhů, což jinak bývá u funkcionářů běžné. Práce s případy jej naplňuje, právě kvůli ní je podle svých slov ústavním soudcem, přičemž role soudce je pro něj primární, místopředsednictví pak sekundární.

Ponechá si plný nápad

„Po celý zbytek mandátu soudce si ponechávám plný nápad. Nevidím žádný důvod pro jeho snížení. Zejména proto, že v současnosti Ústavní soud není kompletní a jakékoliv snížení mého nápadu by se logicky projevilo ve zvýšení nápadu ostatních soudců, což nepovažuji za kolegiální,“ popsal.

Šimíček dlouhodobě uvádí, že opakování mandátu ústavního soudce není vhodné, pokud obě funkční období nedělí několikaletá pauza. Svůj názor nezměnil ani po jmenování místopředsedou. „Ostatně, zastává-li Ústavní soud stále názor, že opakování mandátů předsedů a místopředsedů obecných soudů je protiústavní, je nepříliš přesvědčivé, aby jiná pravidla platila pro samotný Ústavní soud. Příští rok v červnu se proto vrátím na Nejvyšší správní soud,“ řekl Šimíček.

Kromě Tomkové a Fenyka skončilo ve středu také funkčí období soudce Jana Filipa. Počet ústavních soudců tak klesl z 15 na 12. Prezident na jejich místa navrhl Senátu soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a ústavního právníka Jana Wintra, ceskajustice.cz

X X X

Situace je vážná. Za nedostatek penicilinu si můžeme sami, řekl Prymula

Momentální nedostatek antibiotik je podle Prymuly způsoben i enormním zájmem, který převyšuje standardní dodávky. „Je to kombinovaný problém řady různých skutečností, které nastaly. Politicky se bohužel nastavil systém volného tržního prostředí ve vztahu k farmaceutickým firmám a není jednoduché je přinutit k tomu, aby dodávaly něco, co nemají vyrobeno,“ řekl epidemiolog.

 „Na trhu nejvíce chybí úzkospektrální antibiotika, dominantně penicilin. Situace je vážná,“ sdělil Prymula. „Tento problém jsme si ale zavinili trochu sami, protože v minulosti jsme vyráběli penicilin u nás. Tato situace je tak i výsledkem různých privatizací a koncentrace výrobních kapacit do jedné.“

Zvyšující se rezistence není podle epidemiologa velkým problémem u penicilinu, ale u ostatních léků. „Nemáme tady dostatek molekul, problematika antibiotik se svým způsobem vyčerpává a musíme hledat nové látky. Ke zvyšující rezistenci vůči širokospektrým antibiotikům vede nepoužívání penicilinu na konkrétní mikroorganismy, jako je streptokok,“ vysvětlil Prymula. „Na multirezistentní tuberkulózy v současnosti nemáme preparát, který by je léčil. Vývoj se v poslední době ubírá směrem bakteriofágů, což jsou mikroorganismy, které napadají bakterie a snaží se je eliminovat,“ uzavřel.

X X X

Politici chtějí, aby se všichni měli stejně špatně. Z řady vybočí jen velcí kluci, kteří daní jinde.

Státní rozpočet skončil v dubnu deficitem 200 miliard korun, což je český rekord (loni to bylo o 100 miliard méně). Je nutné ho stabilizovat. Řada politiků mluví o daňové progresi jako o jedné z cest. Znamená to, že v takovém případě bohatší lidé ze svých příjmů státu odvádějí větší procento. „Politici chtějí, aby se měli všichni stejně špatně. Z řady vybočí jen velcí kluci – a ti obvykle daní jinde než v České republice. Je to celé postavené na hlavu,“ říká v rozhovoru pro Čtidoma.cz ekonom Vladimír Pikora.

X Studie think-tanku IDEA a společnosti PAQ Research říká, že stabilizace státního rozpočtu se neobejde bez zvýšení daní z příjmů fyzických osob. Souhlasíte s tím?

Z mého pohledu se nejedná o studii, ale spíše o názorový materiál. Problém dokumentu je hned v začátku, kde se píše: „Potřebujeme omezovat výdaje, bez reformy daní však strukturální deficit nevyřešíme.“ To ale není pravda. To je jen médii opakovaný nesmysl. Snižme dostatečně výdaje a daně nemusíme řešit. Je to jen o tom, jak moc snížíme výdaje.

X Co je tedy třeba udělat?

Když se vrátíme s počtem státních zaměstnanců tam, kde jsme byli před deseti lety, bude polovina práce za námi. Pak můžeme škrtnout dotace, daňové výjimky apod. a budeme skoro v cíli. V současnosti je nutné jen škrtat a škrtat.

Vladimír Pikora:  Hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group.

– Zde připravuje ekonomické analýzy a pracuje na prvním komplexním srovnávači dluhopisů na českém trhu. Přednáší na VŠE v Praze. Předchozích 15 let působil jako hlavní ekonom, jednatel a spolumajitel v nezávislé analytické a konzultační společnosti Next Finance.

X Studie také mluví o nedostatečné daňové progresi českého systému, na kterou upozorňuje OECD…

Až bude mít zbytek Evropy nižší zadlužení než my, můžeme se průměrem Evropy inspirovat. Zprávy OECD ani EU nesmí být pro nás mantrou. My se můžeme učit jen u úspěšných jako je třeba Estonsko, nikoli u Francie, Belgie či Itálie. V průměru se mohou všichni učit u nás, nikoli my u nich.

X Je progrese správná? Tedy představa, že není fér, když všichni platí stejné procento ze svých příjmů. A že férovější je, když bohatší platí vyšší procenta…

To je velká otázka. Podle mě jsou různá procenta neférová. To je jako říct, že lístek vlakem bude stát každého jinak, a to podle jeho váhy. Možná, že férové je platit daň z hlavy, kdy každý zaplatí třeba 100 000 Kč, bez ohledu na jeho příjem, věk atd. Protože se na tom neshodneme, tak se rozhodování řeší volbami. Psát něco o tom, že je třeba progrese, je podsouvání názoru, nikoli reality. To, co zmíněná zpráva píše, je jen přání nějakých konkrétních lidí. Jiní lidé mohou mít jiný názor.

X Kdo je vlastně „bohatý člověk“, je vůbec možné to definovat?

To je hodně subjektivní. Můžeme se na to dívat pohledem příjmů, nebo se na to můžeme dívat pohledem majetku. Nejlepší bude kombinace. Bohatý člověk je podle mě ten, kdo je milionář, když odečteme všechny dluhy a škrtneme hodnotu bytu či domu, kde bydlí, a totéž uděláme s autem, které používá.

X Je fér, aby někdo, kdo si vlastní prací vydělá více peněz, odváděl státu více peněz než člověk, který nepracuje nebo má takové zaměstnání, kde se příliš nenadře?

Říkáte to přesně. Z pohledu pravice to fér není. Ten, kdo volá po vyšším zdanění bohatých, je levicový. Jen se to bojí říct na plnou pusu.

X Ministr Jurečka dlouhodobě hovoří o vyšší odvodech pro OSVČ, některé informace mluví o zvýšení až o šedesát procent během tří let. Dává to smysl?

Kdysi dávno tu byl jeden premiér a vykřikoval, že ho zajímají jen velké podniky. Návrh na vyšší danění OSVČ mi ho připomíná. Pokud někdo chce nízkou konkurenci v ekonomice, volá po vyšším zdanění OSVČ. Pokud bude vyšší zdanění, lidé se na podnikání vykašlou a nechají se zaměstnat u nějaké velké, nejlépe nadnárodní společnosti. Postupně OSVČ zmizí a my se budeme divit, jak je tu všechno drahé, protože vše ovládne oligopol několika málo velkých firem. Zvýšit zdanění OSVČ je krátkozraké. OSVČ není zaměstnanec, nemůže být daněn stejně, když nemá dovolenou, jistý plat atd. V normální společnosti jsou živnostníci a drobní podnikatelé podporováni, v závistivé společnosti jim šlapou po prstech.

X Přesto, pokud bychom připustili, že vyšší odvody pro OSVČ mají smysl. Měli by pak živnostníci vyšší důchody, nebo by na tom vydělal primárně stát?

OSVČ podle mě s žádným důchodem nepočítá. Celý život se o sebe stará sám. Povídačky o tom, že se budou divit, že mají nízký důchod, jsou jen politické kecy. Důchody lze řešit jen třemi způsoby a vláda je postupně použije všechny, jen je musí umět marketingově prodat.

X Jakými?

Za prvé je nutné zvýšit věk odchodu do důchodu. Vláda ale nemá odvahu říct lidem, že půjdou do důchodu v 68 či později, tak neříká realitu tak, jak je, ale začne říkat, že chce, aby byli lidé určitý počet let v důchodu. To pak dopočte tak, aby to odpovídalo 68. Málo lidem dojde, že to je stejné, jako kdyby řekli, že do důchodu se půjde v 68 a později. Takto je návrh najednou prodejný, a přitom je to totéž. Je to jen prodejní trik.

Za druhé je třeba zvýšit odvody do systému. Vláda na to opět nemá odvahu, tak začíná u OSVČ. Má pocit, že většina lidí ve společnosti si myslí, že živnostníci jsou stejně jen podvodníci, takže to skousnou. Vzpomeňme na hospodské a EET. Kdo se jich zastal? Nikdo. Takže až příště zvednou daně jiným, tak se budou divit. Také se jich nikdo nezastane. Je to salámová metoda, kdy je třeba zvýšit daně jen malé skupině populace.

Za třetí se sníží důchody. Na to také není odvaha, tak se zatím jen zpomalí valorizace.

X Jsme rovnostářská země, jsou podmínky na trhu práce v České republice pro všechny stejné?

Určitě nejsou totožné. Atraktivní žena to má určitě lepší než neatraktivní, zdravý člověk má lepší podmínky než nemocný atd. Nicméně v rámci možností jsou podmínky stejné. O tom, že jsme rovnostářská země, svědčí to, jak mnoho politiků volá po progresi. Chtějí, aby se měli všichni stejně špatně. Z řady vybočí jen velcí kluci – a ti obvykle daní jinde než v ČR. Je to prostě na hlavu.

X X X

Když tělo přestává poslouchat: Vzácná nemoc oslabuje svaly

Pacienti potřebují včasnou diagnózu

  Svaly je nebolí, přesto náhle nezvednou ruku nad hlavu či nedají nohu na obrubník. Řeč je o pacientech s myozitidou, zánětlivým autoimunitním onemocněním, které napadá svalstvo a může působit i horečky nebo kožní vyrážky. V Česku chorobou trpí přibližně 2 000 pacientů a přibližně 30 % z nich nemoc téměř úplně znemožňuje pohyb. Lékaři upozorňují na to, že je klíčová včasná diagnóza – často však není snadné myozitidu rozlišit od dalších nemocí s podobnými projevy. V květnu na chorobu upozorňují pacienti a lékaři u příležitosti Měsíce povědomí o myozitidě.

 Různé druhy autoimunitních chorob způsobují to, že imunitní systém začne „útočit“ na vlastní tělo a jeho tkáně. „V případě myozitidy se bavíme o příčně pruhovaném svalstvu, ve kterém choroba způsobuje záněty. Ty pak mají za důsledek svalovou slabost, kvůli níž pacient mnohdy ani nezvládne vstát z postele. Nemoc může doprovázet horečka nebo specifická vyrážka, to pak mluvíme o tzv. dermatomyozitidě,“ říká prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., vedoucí Vědeckovýzkumného centra Revmatologického ústavu v Praze. Zatím se podle něj nepodařilo objevit příčinu choroby, nebo co autoimunitní reakci v těle spouští. Vzhledem k tomu, že stav pacientů se může i poměrně rychle zhoršovat, je důležité nasadit léčbu co nejdříve.

To se však vždy nedaří. „Pokud se neobjeví vyrážka, je někdy extrémně těžké stanovit správnou diagnózu, protože příznaky se podobají celé řadě dalších onemocnění, která však mají úplně jinou povahu. Svalovou slabost řada lidí v okolí pacientů odsoudí s tím, že se prostě jen dost nesnaží a pozornost tomu pak nevěnují ani sami pacienti,“ vysvětluje prof. Vencovský. Finální verdikt většinou přinese až biopsie svalů, tedy odebrání části tkáně a její laboratorní rozbor. Tím si prošla i Olga Drápalová, předsedkyně pacientské skupiny Myozitida, která spadá pod organizaci Revma Liga Česká republika. Sama totiž chorobou trpí.

„V mém případě měla nemoc poměrně rychlý spád, během několika týdnů, kdy jsem začala poprvé pozorovat slabost, jsem už nemohla vystoupit z auta nebo si vyfoukat vlasy. Bohužel cesta k diagnóze byla dlouhá. Přes svého revmatologa jsem se nakonec dostala do Revmatologického ústavu, kde jsem se po 8 měsících konečně dozvěděla, co mi je,“ říká.

Olga Drápalová má navíc nemocí postižené i plíce, což je jedna z možných komplikací myozitidy. Nasazená léčba jí však podle jejích slov pomohla vrátit se do života a nadále chodit do práce – to se však netýká všech pacientů. „Vzhledem k povaze nemoci je cílem léčby snižovat autoimunitní reakci organismu a tlumit zánět ve svalových tkáních. To se ve většině případů daří a pacienti mohou i nadále žít relativně normálním životem, přestože mají nějaká omezení. Bohužel u části pacientů i přes terapii dochází ke zhoršování projevů až do té míry, že se o sebe nedokážou postarat a jsou upoutáni na lůžko,“ říká prof. Vencovský. Podle něj asi 10 % pacientů na projevy choroby umírá, dalších 40 % její projevy výrazně omezují. U 10 % se pak podaří léčbou dostat nemoc pod kontrolu tak, že už nemusí nadále užívat žádné léky.

Vedle farmakologické léčby je ale pro pacienty důležitá i druhotná terapie – svaly je podle odborníků nutné posilovat a namáhat. „Pacienti se musí naučit s nemocí žít. My je podporujeme v tom, aby zůstali aktivní, ale zároveň v nějaké rozumné míře naslouchali svému tělu a řídili se jím. Snažíme se také podporovat vzájemnou důvěru mezi lékaři a pacienty, protože věříme, že pak může být léčba mnohem úspěšnější,“ říká Olga Drápalová. Pacienti mohou také nově využít služeb tzv. Revmaporadny, která se zaměřuje na psychologickou podporu lidí s myozitidou a nabízí zdarma pomoc psycholožky. Ta je k dispozici v ordinaci v Praze nebo on-line. Podle Olgy Drápalové je také důležité, aby se o nemoci dozvěděli i další odborníci, například z oblasti fyzioterapie, protože pacienti mnohdy vyžadují speciální přístup, a málokde se jim ho dostává. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Biologická léčba funguje, rychlost nasazení ale vázne

Snižuje přitom počet záchvatů, a tím i depresivních stavů, zabraňuje nadužívání léků na bolest

 Násobně vyšší výkon v práci i doma, o desítky procent méně depresivních stavů, zkonzumovaných „prášků“ na bolest, a především pokles počtu dní s migrénou. To vše zaznamenal Český registr pacientů s migrénou na biologické terapii ReMig poté, co letos poprvé zveřejnil souhrnná data za rok 2022. Už po dvou letech fungování tak prokázal, o kolik může nasazení účinné léčby zlepšit životy těch, které trápí nejen úporné bolesti hlavy. Podle odborníků ale v ČR stále vázne rychlost diagnózy, na niž mnozí pacienti čekají desítky let, a také nasazení účinné léčby.

 „Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 % celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety. Údaje z registru vedou k lepšímu zmapování současné péče o pacienty s migrénou a k jejich časnému odeslání do specializovaných center,“ říká předseda správní rady ReMig MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti. Odborníci odhadují, že v tuzemsku by mohlo dostat biologickou léčbu více než 23 000 lidí, počet je však pravděpodobně vyšší vzhledem k dřívějšímu nízkému užívání profylaktické léčby. „Data nám ale ukazují, že biologickou léčbu užívá méně než 10 % z nich,“ komentuje MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Value Outcomes, poskytující analýzy z oblasti zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny terapii už dva roky hradí. Registr ReMig ukázal, že pacienti čekali na zahájení biologické léčby v průměru 26,3 let od diagnózy. Zatímco před zahájením biologické terapie lidé v registru trpěli migrénou průměrně 11,8 dní v měsíci, po roce užívání to už bylo už jen 2,9 dnů a po dvou letech léčby už jen 2 dny s migrénou za měsíc.

Podle Rýzy Blažejovské, zakladatelky pacientské organizace Migréna-help, řada lidí za dobu, kdy se pídí po úlevě od sužujících bolestí, ztratila důvěru ve zdravotnický systém a snaží se pomoci si sama. „Průzkum, který jsme mezi našimi členy provedli, ukázal, že pro 65 % lidí bylo těžké se do specializovaného centra pro léčbu bolestí hlavy vůbec dostat. Na přijetí čekali mnoho měsíců. Velká část z nich se o existenci specializovaných center dozvěděla až od nás, jejich ošetřující lékař jim o této možnosti neřekl. Biologickou léčbu označili naši členové jako nejobtížněji dostupnou formu terapie,“ doplňuje Rýza Blažejovská.

Ke zlepšení situace by měly přispět nové doporučené postupy pro praktické lékaře, které mají vzniknout do konce letošního roku. „S bolestmi hlavy různé etiologie se praktik setkává v ordinaci takřka na denní bázi. Proto je třeba jasně určit, v jakých případech stojí za potížemi pacientů migréna a kdy je třeba začít spolupracovat se specialistou – neurologem. Účelem postupu bude pacienty racionálně léčit, i kvůli tomu, aby zbytečně neužívali analgetika, která ve finále jejich potíže a bolesti hlavy pouze zhoršují,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. Bolest hlavy při nadužívání medikace je při migréně častým jevem, podle registru ji lékaři v době zahájení biologické léčby zaznamenali u 584 pacientů (37,7 %) – po 2 letech léčby už u žádného. Při užívání biologické terapie klesl i počet dní, ve kterých pacienti potřebovali analgetika, a to z 10 na 3 dny za měsíc.

Data z registru ReMig za rok 2022 také ukázala dramatické zlepšení co se produktivity pacientů týče. Zatímco před zahájením biologické léčby činila ztráta celkové pracovní produktivity v průměru 53,2 %, po roce terapie toto číslo kleslo na 17,3 %. Většina (70,8 %) pacientů pracovala na plný a 10,2 % na částečný úvazek.

S migrénou se pojí i přidružená onemocnění, patří mezi ně deprese a úzkosti. ReMig ukázal, že v době zahájení biologické léčby bylo bez deprese pouze 22,7 % pacientů, střední nebo závažnou depresi mělo celkem 23,7 % pacientů. Po roce léčby bylo bez deprese už 54 % pacientů, počet lidí se střední nebo závažnou depresí klesl na 8,5 %.

Registr ReMig na konci roku 2022 sledoval 1 681 pacientů na biologické léčbě, z toho 1 473 žen (87,6 %) a 208 mužů (12,4 %) ve 27 z celkem 35 stávajících center specializovaných na léčbu bolestí hlavy. Průměrný věk pacientů v registru je 46,1 let, v době diagnózy jim bylo v průměru 19,3 let. Nemoc většinou „zdědili“ po svých příbuzných – migréna je v rodinné anamnéze přítomna u 64 % pacientů. Přes 28 % léčených má chronickou migrénu – kdy bolesti a projevy nemoci prakticky neustávají.

Experti odhadují, že asi 40 % nemocných v Česku neví, že za jejich potížemi je právě migréna. „Lidé ji před svým okolím tají – bojí se zlehčování a posměchu. Záchvat migrény přitom dokáže člověka zcela zneschopnit. Nemůže pracovat, studovat, starat se o běžné věci, a to někdy i několik dnů v kuse,“ popisuje neurolog MUDr. Nežádal. Jednoduchý dotazník, zjišťující, zda člověk trpí migrénou lze nalézt například na odkazu: https://www.migrena-kompas.cz/jak-na-migrenu/104-Chcete-vedet-zda-trpite-migrenou/

O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat léčbu preventivní. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – čtyři a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Mgr. Markéta Pudilová

X X X

HEREČKA   ŠVORMOVA   SI  VZALA  ZAJÍCE,  MÁ  DĚDKA

Vzala jsem si zajíce a mám dědka, říká Švormová o manželovi mladším o 18 let

Herečka Libuše Švormová (87) má o 18 let mladšího manžela. Nad sňatkem s Janem Paterou kdysi váhala, teď už jsou spolu čtyřicet let šťastní, jak prozradila v primáckém pořadu 7 pádů Honzy Dědka.

 „Můj muž říká, že já říkám: Vzala jsem si zajíce, a mám doma dědka,“ směje se herečka, která se vdávala jen jednou a to poměrně pozdě.

„Vdávala jsem se, když mi bylo pětačtyřicet, a už jsem čtyřicet let vdaná. Tak říkám, neváhejte, to všechno ještě přijde,“ vzkázala všem nezadaným.

Sama si nebyla sňatkem s o tolik mladším mužem jistá, ale kolegyně Kačírková ji přesvědčila. „Tehdy jsem opravdu váhala, ale moje dobrá kamarádka Irena Kačírková říkala: Vdej se, nebo na stáro budeš zlá stará paní. Ona sama se cítila zlá, ale nebyla,“ prozradila Libuše Švormová.

Sňatku rozhodně nelituje. Manžel je jí velkou oporou. „Opravdu jsme se zamilovali, nechci vynášet jen to, co pro mě dělá. Vozí mě do divadla, z divadla. Nakupuje. Já nenávidím nakupování, a on chodí do těch obrovských supermarketů. Uvaří doma. Uklízí. Opravdu ho miluju,“ vyznala herečka, která před Janem Paterou žila se spisovatelem Janem Otčenáškem.

„Seznámili jsme se už v Pardubicích, hrála jsem tam dramatizaci jeho novely Romeo, Julie a tma, on mě tam viděl a asi jsem se mu zalíbila. Žili jsme spolu dosti dlouho, ale on bohužel zemřel velice brzo. Ve čtyřiapadesáti letech s takovým talentem, jako měl on. Kolik toho ještě mohl napsat… Asi by se dnes velice dobře v době seriálů uživil,“ myslí si Švormová, která propůjčila svůj hlas slavné Angelice a předloni získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.

X X X

ŠTAIDLŮV  SYN  VZPOMÍNÁ  NA  TÁTU

Rád vzpomínám na prázdniny s tátou i zpívání s maminkou, říká Artur Štaidl

Artur Štaidl (26) se po delší době objevil opět ve společnosti a to na premiéře druhé řady minisérie Iveta. Syn zpěvačky Ivety Bartošové (†48) a Ladislava Štaidla (†75) zavzpomínal na oba rodiče a popsal, co ho v seriálu pobavilo a opakovaně překvapilo.

„Ta série mi přijde krásná. Hrozně se mi líbí kamera a jakým způsobem to dělají, na českou tvorbu je to podle mě geniální. Vše ve scénáři jsme předem probírali, všechno mi posílali. Nepřijde mi, že by tam něco zásadního chybělo, nebo bylo vyloženě navíc,“ svěřil se Artur Štaidl na premiéře druhé řady minisérie Iveta v rozhovoru pro pořad Život ve hvězdách.

Přiznal, že ho stále zas a znovu překvapuje, jak moc si je seriálový Ladislav Štaidl vizuálně podobný s jeho otcem. „Pořád jsem extrémně fascinovaný z Ondry Brzobohatého a té jejich podoby. Myslím si, že má mého tátu nastudovaného opravdu skvěle. Vidím tam podobu nejen vzhledovou, ale i v různých gestech a výrazech, což mě opravdu občas pobaví, je to originálu chvilkami opravdu velmi blízko,“ vysvětluje.

Artur Štaidl momentálně studuje a žije se svou přítelkyní. Kariéře v kapele Behind the Mirror se už léta nevěnuje. „S kapelou už nevystupujeme od roku 2018, kdy jsme to rozpustili. Teď studuji a občas nějaká práce k tomu,“ říká.

Zpěvačka Iveta Bartošová se synem Arturem Štaidlem na archivní fotografii (2010)

Když vzpomíná na svého tatínka Ladislava Štaidla, vybavují se mu prý většinou hlavně šťastné vzpomínky ze společných dovolených. „Ty byly skvělé. Procestovali jsme toho hodně, poznávali jsme nové kultury,“ popisuje.

„S maminkou jsme často zpívali, převážně tedy na svátky koledy a mamka si trénovala písničky. S mámou mám ve vzpomínkách spojené převážně Vánoce, zdobení celého domu a stromečku. Na to si vzpomínám dost. Je pravda, že pak jsem roky Vánoce ani neslavil. Až teď se k tomu zase pomalu vracím,“ dodal.

Arturova maminka, zpěvačka Iveta Bartošová, patřila od konce osmdesátých let k hvězdám české populární hudby, třikrát se stala zlatou slavicí, vystupovala v úspěšných muzikálech a zahrála si též ve filmu. Dvakrát se vdala, ani jedno z manželství ovšem nebylo právě šťastné. Půvabná blondýnka ke konci života bojovala se závislostí na alkoholu, lécích i s nevyrovnaným soukromím. Svůj život ukončila sama, krátce po 48. narozeninách skočila pod vlak.

Otec Artura, hudebník, skladatel a textař Ladislav Štaidl vedl Orchestr Ladislava Štaidla, který doprovázel zpěváka Karla Gotta. Napsal hudbu k řadě filmům, písně skládal například pro Karla Gotta či Ivetu Bartošovou. Mezi jeho známé skladby patří například Kávu si osladím nebo Dám dělovou ránu. Později se Štaidl vrhl na podnikání. V říjnu 2015 mu tehdejší prezident Miloš Zeman udělil Medaili za zásluhy. Z prvního manželství měl Štaidl tři děti, s Ivetou Bartošovou syna Artura. Ladislav Štaidl zemřel v lednu 2021.

X X X

Fotbalisté Neapole získali po 33 letech titul, slaví celé město

Fotbalisté Neapole získali svůj třetí titul v historii klubu. V neděli sice remizovali se Salernitanou, ale domácí ztráta oddálila divoký večírek jen do čtvrtka. K zisku titulu stačila remíza 1:1 na hřišti Udine, svěřenci kouče Luciana Spallettiho pět kol před koncem mají nedostižný náskok 16 bodů na druhé Lazio Řím. Neapol ovládla Serii A potřetí v historii. Očekává se, že ve městě, kde je fotbal malým náboženstvím, vypuknou bouřlivé a dlouhé oslavy. Poslední scudetto pomohl Neapoli vybojovat v roce 1990 legendární Diego Maradona.

Třiatřicet let marného snění smíšeného s nejedním pocitem absolutního zoufalství je u konce. Fotbalisté Neapole poprvé od roku 1990 slaví titul ve fotbalové Serii A. K definitivní jistotě jim ve 33. kole Serie A stačil jakýkoliv bodový zisk na půdě Udinese, a tím byla čtvrteční remíza. Ligový lídr v Udine prohrával od 13. minuty po gólu Sandiho Lovriče, v 53. minutě ale vyrovnal 22. trefou v ročníku nejlepší střelec soutěže Victor Osimhen. V Neapoli tak odstartovaly divoké oslavy, které pravděpodobně potrvají několik dnů. Na bouřlivé přijetí se mohou těšit i samotní hráči, až zdolají 850 kilometrů dlouhou cestu ze severoitalského Udine.

Celek zpod Vesuvu získal dosud jediné dva mistrovské tituly v letech 1987 a 1990 v éře legendárního Argentince Maradony. Následovalo období strádání, potupy, záblesků ve tmě i zmařených nadějí. Tradiční klub se v roce 1998 pakoval z posledního místa do druhé ligy, aby o šest let později vyhlásil bankrot a skončil až v Serii C. Fanoušci ovšem na klub nezanevřeli a na třetí ligu jich chodilo i 50 tisíc.

 Cesta ke ztracené slávě

Klub se z nejhoršího dostal a v roce 2008 opět postoupil do Serie A. Postupně se Neapol začala pravidelně umisťovat na příčkách zajišťujících start v pohárové Evropě. Podařilo se jí hned třikrát opanovat italský pohár a jednou i superpohár. Ten nejžádanější úspěch ovšem zůstával zakletý. I přes dobrý start se fotbalistům zpod Vesuvu vždy „podařilo“ ke konci soutěže nadějný náskok prohospodařit a vysněné scudetto přenechat někomu jinému, většinou Juventusu.

K titulu v Serii A Neapol nedotlačila ani taková jména jako Edinson Cavani, Gonzalo Higuaín nebo Marek Hamšík. Mezi trenéry zase neuspěli například Rafael Benítez, Maurizio Sarri či Carlo Ancelotti.

Titul vybojovali až jiní, mezi kterými vyčnívá holá hlava kultovního kouče Luciana Spallettiho a kometa letošní sezony – nigerijský objev Victor Osimhen, který se na spanilé jízdě Neapole Serií A podílel 21 úspěšnými zásahy a čtyřmi asistencemi.

X X X

Pastrňák, Krejčí ani Nosek na hokejový šampionát nepřijedou. Ze zámoří dorazí jiné posily

Útočník Filip Chytil z New York Rangers posílí hokejovou reprezentaci pro mistrovství světa v Rize a Tampere. O účast bude bojovat v přípravě také obránce Jakub Zbořil z Bostonu, jehož čeká premiéra v národním týmu. Účast z loňského bronzového šampionátu si nezopakují kanonýr David Pastrňák a centr David Krejčí, kteří dohrávali sezonu v dresu Bostonu se zraněními. Kvůli zdravotním potížím se omluvil také další útočník Bruins Tomáš Nosek a z osobních důvodů Pavel Zacha. Tým naopak po Zbořilově zařazení opustil obránce Radek Kučeřík z Komety Brno.

Třiadvacetiletý Chytil se chystá už na čtvrté MS, na němž startoval třikrát za sebou v letech 2018, 2019 a 2021. Loni při cestě Rangers až do finále Východní konference chyběl. V reprezentaci má na kontě 30 zápasů a 14 bodů za osm branek a šest asistencí. V NHL nyní prožil nejlepší sezonu a v 74 zápasech nasbíral 45 bodů (22+23). V sedmi duelech play off přidal gól a tři asistence.

Zlínský odchovanec, jehož Rangers draftovali v roce 2017 v 1. kole na 21. pozici, v NHL sehrál už 327 utkání a připsal si 138 bodů za 64 tref a 74 asistencí. V 30 duelech play off zaznamenal 13 bodů (8+5). Na konci března uzavřel s Rangers nový čtyřletý kontrakt na 17,75 milionu dolarů.

O tři roky starší Zbořil bude v reprezentačním „áčku“ debutovat. Dres národního týmu v mládeži oblékl naposledy v roce 2017 na MS dvacítek. V nabité sestavě Bruins odehrál v sezoně jen 22 utkání a připsal si čtyři body (1+3). Naposledy nastoupil 9. dubna, kdy pomohl přihrávkou k vítězství Bostonu na ledě Philadelphie.

 „Krátce po tom, co Boston vypadl s Floridou z play off, jsme se s Jakubem spojili a hledali jsme nejrychlejší spoj do České republiky, aby stihl ještě alespoň část přípravného kempu v Brně. Jsme rádi, že s týmem bude moct absolvovat už čtvrteční rozbruslení,“ uvedl Havlát s tím, že případné zapojení Chytila se Zbořilem do zápasů bude záležet na rozhodnutí trenérů.

Boston si Zbořila vybral v roce 2015 v 1. kole na 13. pozici. V NHL má odchovanec Komety Brno na kontě 76 utkání a 16 bodů (1+15). Dva starty v národním týmu má na kontě jeho o rok starší bratr Adam, útočník Komety.

Vedení reprezentace bude nyní sledovat dění ve druhém kole play off NHL. „Bude samozřejmě záležet na vývoji jednotlivých sérií. Pokud to ale bude možné a bude to dávat smysl, určitě budeme s trenéry řešit případné oslovení hráčů, jejichž týmům skončí sezona po druhém kole vyřazovacích bojů,“ uvedl Havlát.