Členku aktivistického ženského hnutí Femen v sobotu zadržela policie poté, co se pokusila narušit setkání Patriotů pro Evropu. V hledišti skandovala hesla jako „fašisté neprojdou“ a „už ani jeden ústupek fašismu“. Na svých odhalených ňadrech měla napsalné heslo: „Udělejme Evropu znovu antifašistickou.“

 Ve španělské metropoli Madridu se sešla frakce z evropského parlamentu, které předsedá španělský konzervativec za stranu Vox Santiago Abascal. Zrovna řečnil zástupce estonské konzervativní lidové strany Martina Helme, když se z publika ozvaly antifašistické pokřiky. Ochranka aktivistku rychle zadržela a předala tamní policii.

Summitu se zúčastnilo na dva tisíce přihlížejících. Na setkání nechyběl ani maďarský premiér Viktor Orbán, francouzská krajně pravicová politička Marie Le Penová či předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Hnutí Femen vzniklo v Kyjevě v roce 2008 a vydobylo si celoevropskou pozornost díky protestům s odhalenou horní polovinou ženských těl, mimo jiné proti sexuální turistice, homofobii či náboženským institucím. Ale vymezují se i obecně proti ultrakonzervativním, patriarchálním a autokratickým jevům ve společnosti i v mezinárodním kontextu.

Naposledy větší mediální pozornost přilákaly loni v prosinci dvě poloobnažené aktivistky před budovami OSN v Ženevě, kde při protestu proti ruské invazi na Ukrajinu motorovou pilou poškodily tamější dřevěný památník.

Fenomén Femen se nevyhnul ani Česku. V lednu 2018 ukrajinská přívrženkyně hnutí přiběhla polonahá a s hanlivým nápisem na těle k prezidentovi Miloši Zemanovi ve volební místnosti v pražských Lužinách. Žena dostala ve zkráceném řízením podmínku a byla vyhoštěna.

 X X X

 V  NĚMECKU  DAVY  PROTI  AfD

 Proti spolupráci s AfD se sešly statisíce. V německých městech opět bouřily davy

Celkem 250 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Policie zároveň oznámila, že během demonstrace nemuseli zasahovat.

V Berlíně se minulou sobotu na takové akci sešlo 160 tisíc lidí. V sobotu se demonstrace konaly také v dalších městech.

V Mnichově se protestující ve slunečném počasí sešli na Tereziánské louce, dějišti tradičních pivních slavností Oktoberfest. Süddeutsche Zeitung píše, že mnoho z nich má s sebou plakáty, z nichž většina míří proti AfD. Podle jednoho z nich „AfD leze člověku na nervy více než domácí úkoly“.

Nápis na jiném plakátu zase vzkazuje, že „Afd – v žádném případě, kámo“. Na protestu opakovaně zaznívá heslo „My jsme protipožární zeď“. Politické strany v Německu jako protipožární zeď označují zásadu s AfD nespolupracovat a blokovat ji.

 Jeden z řečníků z Rakouska varoval před tím, aby v Německu nenastala podobná situace jako v jeho vlasti. O vytvoření vládní koalice tam s lidovci jednají populističtí svobodní, kteří vyhráli zářijové volby.

Agentura DPA píše, že demonstraci v bavorské metropoli podpořily různorodé skupiny od církevních spolků, Mnichovského filmového festivalu až po fotbalové kluby FC Bayern a TSV 1860.

Podporu jí naopak nevyjádřil šéf mnichovské CSU a bavorský ministr spravedlnosti Georg Eisenreich, který to odůvodnil tím, že protest bude určitě namířen proti azylové a migrační politice jeho strany.

 Lidé dávají najevo svůj odpor proti tomu, že šéf konzervativní CDU/CSU Friedrich Merz nedávno prolomil tabu platné v německé politice a jen díky hlasům AfD prosadil ve Spolkovém sněmu nezávaznou rezoluci, která vyzývala vládu sociálních demokratů (SPD) a Zelených ke zpřísnění migrační a azylové politiky.

V Hannoveru se na shromáždění svolaném hnutím Babičky proti krajní pravici sešlo asi 24 tisíc lidí, píše server Norddeutscher Rundfunk. Na jednom místě několik desítek demonstrantů obklopilo volební stánek AfD. Mezi obě skupiny se postavili policisté.

 V Německu se za dva týdny budou konat předčasné parlamentní volby. Podle průzkumů má největší šanci v nich zvítězit Merzova CDU/CSU, na druhém místě je AfD.

 X X X

 Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil

Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn ze Spojených států. Americký prezident Donald Trump totiž vyloučil, že by ho chtěl deportovat.

 „Nechci to udělat,“ řekl listu. „Nechám ho na pokoji. Má dost problémů se svou manželkou. Je hrozná,“ poznamenal Trump na adresu americké herečky Meghan Markle.

Harryho imigrační status je předmětem soudního sporu ve Washingtonu, nadace Heritage Foundation totiž tvrdí, že možná zatajil fakt, že v minulosti užíval nelegální drogy, kvůli čemuž neměl dostat americké vízum.

Meghan, vévodkyně ze Sussexu, v minulosti Trumpa kritizovala například za to, že rozděluje společnost a má silné předsudky vůči ženám. Trump zase vyjádřil přesvědčení, že Meghan vodí Harryho za nos.

 X X X

Trump si volal s Putinem kvůli ukončení války na Ukrajině, píše americký list

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One.

Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti k tomu ale neřekl. Není ani jasné, kdy se rozhovor s Putinem uskutečnil. Kreml v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.

„Doufám, že to půjde rychle. Každý den tam umírají lidé,“ řekl americkému listu Trump. „Ta válka na Ukrajině je tak zlá. Chci tu zatracenou věc skončit,“ dodal.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli podle státní tiskové agentury TASS řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.

„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl v rozhovoru Trump. Odmítl ale sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. „To bych raději neříkal,“ odpověděl Trump. „On chce, aby lidé přestali umírat,“ řekl o Putinovi.

Vzácné nerosty výměnou za americkou pomoc

V pátek Trump řekl, že příští týden se pravděpodobně setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby spolu mluvili o ukončení války. V pondělí Trump řekl, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné nerosty.

Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Finančně i vojenskými dodávkami Ukrajinu v obraně podporuje mnoho západních zemí včetně USA.

X X X

 Trumpovy kroky dopadly i na české neziskovky. V ohrožení je pomoc pro Ukrajince nebo Syřany

Kroky Donalda Trumpa pociťují už i neziskové organizace v Česku

 Kroky staronového prezidenta USA Donalda Trumpa pociťuje už i Česko. Plán na snižování rozpočtu Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) se dotýká i některých českých neziskových organizací. Přestože americký soud platnost Trumpova příkazu pozastavil, neziskové organizace po celém světě jsou v nejistotě. Místo asi deseti tisíc zaměstnanců chce Trumpova administrativa zeštíhlit aparát agentury na 600 zaměstnanců a výrazně snížit její rozpočet.

„Z amerických prostředků máme asi čtvrtinu našeho ročního rozpočtu, což může činit něco kolem jedné miliardy korun. Týká se to hlavně čtyř zemí, kde s americkou humanitární pomocí pracujeme, což je Sýrie, Ukrajina, Demokratická republika Kongo a Arménie,“ řekl CNN Prima NEWS Marek Štýs z Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.

 Nejhůř teď pro Člověka v tísni vypadá situace v Sýrii. I když z Trumpovy administrativy zní příslib toho, že základní programy nutné k přežití zachová, plánování rozpočtu to významně komplikuje.

  „Prezident“ Musk s novým resortem a tajnými informacemi v akci. Dělá převrat, varuje Snyder

„Osmdesát až devadesát procent procent toho, co děláme, patří do té humanitární pomoci, která zachraňuje životy. Je to rozdělování potravin, jsou to nutriční programy, je to poskytování přístřeší. Na Ukrajině třeba zazimovávání. Ve všech zemích děláme přístup k pitné vodě,“ vypočetl druhy pomoci Štýs.

Třeba Organizace na pomoc uprchlíkům využívá americké peníze přímo v Česku. „27. ledna večer jsme dostali dopis, že máme zmrazit veškeré aktivity v jednom velkém projektu a v jednom menším. Dohromady se jedná asi o 700 tisíc korun. Jde o práci v terénu pro ukrajinské uprchlíky na ubytovnách v Moravskoslezském a Plzeňském kraji,“ uvedl ředitel organizace Martin Rozumek.

V problémech také centrum v Pardubicích

Podobně je na tom i komunitní uprchlické centrum Kalyna v Pardubicích. To spoléhalo na zhruba 800 tisíc korun, z nichž část už došla na jejich účet. „Tyto peníze jsme měli přímo určené na práci s ukrajinskými uprchlíky, aby byli pracovně soběstační a tudíž nezávislí na našem státu, a byli naopak přínosem,“ říká ředitelka centra Petra Srdínková.

USAID za loňský rok poskytla 42 procent veškeré humanitární pomoci celosvětově, kterou sleduje OSN. Snížením prostředků se podle Marka Štýse Spojené státy připravují o vliv v řadě částí světa.

„Je zjevné, že Spojené státy se, pokud bude tento exekutivní příkaz implementován, samy zásadním způsobem ohrožují tím, že se zásadně sníží jejich soft vliv a diplomatické vztahy v Číně, na Blízkém východě, v Asii a v těch krizových regionech,“ doplnil Štýs.

X X X

 EXMINISTR  ZAORÁLEK:  ZOUFALÁ  SITUACE  S  UKRAJINOU

MILIARDOVÉ  ŠKODY ZELENSKÝM,  STATISÍCE  MRTVÝCH

 Situace je pro Ukrajinu zoufalá, řekl o vývoji konfliktu s Ruskem exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Napříč politickou scénou se stále častěji diskutuje o podobě mírových jednání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten jednat s ruským protějškem Vladimirem Putinem, avšak za účasti zástupců Západu. Klíčovou roli má sehrát americký prezident Donald Trump. Ten bude muset „ukázat sílu“ a něco Rusku nabídnout, míní europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Nepříznivou situaci pro Ukrajinu podle Zaorálka dokazují výroky, kterými v posledních dnech Zelenskyj nešetří. Tento týden se například nechal slyšet, že kdyby Ukrajina získala zpět jaderné zbraně, šlo by o dostatečnou záruku bezpečnosti.

 „To je stejný projev zoufalství, jako když mluví o tom, že nabízí vzácné zeminy těm, kteří jim pomohou,“ okomentoval prezidentova prohlášení bývalý ministr zahraničí. „Na tom vidíme, že situace je zoufalá a pro Ukrajinu se zužuje jakýkoliv prostor,“ shrnul.

Že by západní spojenci Ukrajině poskytli jaderné zbraně, podle Zdechovského nehrozí. „To je jedna z věcí, která je v tuto chvíli absolutně nepřípustná a podle mých informací by to nechtěl nikdo z Evropy ani Spojených států dovolit,“ konstatoval europoslanec. Stejně tak podle něj Západ odmítá vstup Ukrajiny do NATO a EU.

 Šedivý: Rusko i Ukrajina se blíží totálnímu vyčerpání. Jednání by teď skončila katastrofou

V otázce řešení konfliktu převzal iniciativu Trump, který už před svým nástupem do úřadu avizoval, že plánuje mezi zeměmi sjednat mír. „Bude muset ukázat sílu a přinutit Putina k jednání, nebo bude muset Rusku něco nabídnout,“ zhodnotil Zdechovský s tím, že se Kreml jinak žádných mírových rozhovorů nezúčastní.

Zdechovský zároveň uvedl, že je EU sice připravena zapojit se do mírových jednání, ale důležitější roli sehrají jednotlivé členské státy, především Německo a Francie.

S tím však Zaorálek nesouhlasil. Odvolával se při tom na Zelenského projev v Davosu, při němž ukrajinský prezident vyjádřil pochybnosti, zda Evropa bude mít vůbec nějaký vliv na jednání. „Což je řečnická otázka, která dává najevo, že Evropa u toho stolu zřejmě vůbec nebude,“ namítl exministr.

X X X

 GEN.  ŠEDIVÝ:  UKRAJINA  TOTÁLNĚ  VYČERPÁNA

Šedivý: Rusko i Ukrajina se blíží totálnímu vyčerpání. Jednání by teď skončila katastrofou.

Obě strany konfliktu na Ukrajině stále mohou válčit, obránci i okupanti se však blíží maximálnímu vyčerpání, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. K zahájení jednání o míru podle něj musí přispět podmínky na bojišti. Kvůli diametrálně odlišným postojům by podle něj podobné snahy v současné době „musely skončit katastrofou“.

Aktuální situace na frontě podle Šedivého zahájení mírových jednání nenasvědčuje. „Zatím jsou postoje ukrajinské a ruské strany tak diametrálně odlišné, že jakékoliv jednání by muselo skončit katastrofou,“ popsal armádní generál.

 Podle něj se k tomu musí nejdříve naskytnout příhodná doba. „Pokud budou mít obě dvě strany potenciál útočit jedna na druhou a postupovat dále, tak se nebudou chtít smířit s tím, že by měli zastavit rozšiřování svého úspěchu a přejít k jednání,“ uvedl Šedivý.

Přitvrzuje Trump vůči Rusku? U Krymu se objevil americký letoun, následoval útok Ukrajinců

Navíc výhodu na frontě podle něj momentálně drží Rusové. Nečekaný úspěch si však ve čtvrtek připsali i Ukrajinci, a to když v rámci nové ofenzívy dobyli několik obcí v ruské Kurské oblasti. Kyjev měl útočit dvěma mechanizovanými prapory s bojovými vozidly pěchoty a obrněnými transportéry, které podporovaly tanky a ženijní tanky pro odstraňování překážek.

Nyní ještě mohou obě strany válčit. „Pokud bude jedna nebo druhá strana výrazně prohrávat, tak potom přistoupí na ty argumenty a požadavky té druhé,“ sdělil Šedivý. Druhou možností je, že jedna ze stran vyčerpá svou sílu. „Taková situace se blíží,“ uvedl.

Podle politologa Jana Šíra je důležité soustředit se na dění na bojišti. Diplomacie prý vždy hraje jen doplňující roli. „Vzhledem k tomu, že Vladimir Putin bytostně pohrdá Volodymyrem Zelenským a ruská státní propaganda jej běžně označuje jako narkomana, neonacistu nebo nelegitimního vůdce, tak bude mít velký problém si s ním sednout za jeden stůl,“ dodal.

X X X

 Lékaři, učitelé i ženy hledající vdavky. Stále více Rusů utíká za lepším do Číny

Počet Rusů, kteří emigrují do Číny, stoupá. Ve druhém nejlidnatějším státě světa se tak tvoří komunity, které pomáhají prosazovat ruské ekonomické zájmy, píší ruská média. Lidé přicházejí do Číny zejména za prací, obchodem a podnikáním a každoročně jich tam z Ruské federace přesídlí zhruba 11 000. Trvale jich v Číně žije kolem 50 000, Číňanů je v Rusku desetkrát tolik.

Situace tedy platí i naopak – také Číňané v Rusku tvoří úzké komunity, které pomáhají jejich podnikání, píše ruský web Nezavisimaja gazeta. Přesné údaje o počtu Čínských migrantů ale neexistují.

Čína v posledních desetiletích Rusko předstihla ve výši mezd a příjmů z podnikání. S tím přišla i vyšší motivace Rusů přesunout se tam za lepším životem. Poslední roky do Číny přicházejí jak podnikatelé, aby si otevřeli vlastní firmu, tak i kvalifikovaní odborníci včetně lékařů a učitelů, kteří se zde nechají zaměstnat.

 

I mnozí ruští studenti touží po studiu na čínských univerzitách. Nová studie Sociologického ústavu Ruské akademie věd navíc ukázala, že se stále více žen provdává za čínské občany, uvedl web.

Do Číny se přesouvají také důchodci, a to především ze Sibiře a Dálného východu. Většinou přijíždí na „přezimování“ – na různě dlouhý sezónní pobyt, který ale může přerůst v trvalou formu migrace, upozorňují autoři studie a výzkumní pracovníci FNISC RAS. Mnoho čínských důchodců si může toto cestování dovolit pravidelně a to i v různých ročních obdobích.

Rozvoj stříbrné ekonomiky

Rozvoj služeb a výrobků pro seniory Čína podporuje. Státní rada Čínské lidové republiky vyzvala k rozvoji stříbrné ekonomiky již na začátku ledna 2024.

Tehdy uvedla, že toto opatření reaguje na stárnutí populace a podporuje kvalitní rozvoj, který je prospěšný jak pro současnou generaci, tak pro ty budoucí. Studie FNISC RAS ukazuje, že jsou to právě Rusové a jejich rozpočet, kteří pracují pro čínskou stříbrnou ekonomiku.

Rusů v Číně přibývá

Čínská sčítání lidu potvrzují, že počet Rusů žijících v Číně stále roste. Poslední sčítání v roce 2020 ukázalo přes 16 000 Rusů, odborníci ale odhadují, že skutečná bilance může být mnohem vyšší. Předpokládají, že se pohybuje mezi 40 000 až 50 000 osobami.

 Rusové, kteří se rozhodnou v Číně trvale usadit, si obvykle vybírají velká města – ta s rozsáhlým pracovním trhem. V Šanghaji žije kolem 5 000 Rusů, například v Kantonu, Urumči, Hongkongu a Macau pak až 3 000. Podle dalších zdrojů jich je v Pekingu zhruba 10 000 a v Šanghaji až 6 000. V „ruském“ Harbinu, kde historicky bydlelo několik jejich generací, počet obyvatel naopak klesá a odhaduje se na 3 000 lidí.

Migrační toky z Ruska v předchozích letech ale stále zajišťují oblasti kompaktního osídlení, patří tam například města Ili a Tacheng v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang nebo Ergun v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.

Oblast Enhe je farností, kde jsou Rusové většinovou národností. Žije jich zde přes 2 500 včetně potomků ze smíšených manželství s Číňany. Podle studie si zde přesto zachovávají svou etnickou identitu, kulturní dědictví a někdy i znalost ruského jazyka.

V oblastech s kompaktním ruským osídlením rozvíjejí místní orgány „etnografickou turistiku“ se snahou nalákat čínské turisty.

Do Číny dnes jezdí hlavně rodáci z metropolitních oblastí – Moskvy a Petrohradu. Tato města zaujímají přední příčky, pokud jde o absolutní počet migrantů v Číně. Při porovnání relativních ukazatelů migrace s počtem místního obyvatelstva však vedou regiony Sibiře a Dálného východu, jako jsou Zabajkalský kraj, Burjatská republika, město Irkutsk nebo Přímořský kraj.

Poslední čínské sčítání lidu ukazuje i to, jakou mají příchozí Rusové úroveň vzdělání – 47 % obyvatel starších 15 let má nadprůměrné vzdělání, z toho 27 % má vysokoškolské vzdělání. To je výrazně nižší než průměr celé Číny, kde dosáhla míra vysokoškolského vzdělání téměř 60 %, upozorňují ruští výzkumníci. Zároveň tvrdí, že právě ruskojazyčné komunity mohou zprostředkovávat ruské zájmy a přispět k rozvoji mezistátních vztahů.

Číňané v Rusku

Naopak počet čínských občanů žijících v Rusku může dosahovat až 500 000, což odpovídá třem desetinám procenta celkového počtu obyvatel Ruské federace. Podíl Rusů v Číně je téměř stokrát nižší a tento rozdíl se odráží v míře pozornosti, kterou příslušným diasporám věnují místní úřady.

Není tedy náhodou, že se ruští vysocí úředníci účastní setkání zástupců čínského byznysu v Ruské federaci. Jednou z posledních takových akcí bylo mezinárodní fórum, které se konalo v Tatarstánu za účasti hlavy regionu Rustama Minnichanova. Ten rozhodl, že se v Kazani otevře Centrum pro podporu investic čínských podniků.

Podobná centra na podporu čínského podnikání vznikají i v dalších ruských regionech. Například loni byl v Uljanovské oblasti otevřen rusko-čínský podnikatelský akcelerátor pro mládež.

Přímořský kraj je zase připraven nabídnout čínským podnikatelům konkrétní projekty pro investice a preferenční režimy, slíbil jeho gubernátor Oleg Kožemjako při zahájení druhého rusko-čínského fóra o rozvoji investic a obchodní spolupráci.