Fiala by u ex rektora Zimy propadl: Včas neřeší potíže, na Ukrajině zbytečně umírají lidé. Nerudová nezasáhla, korupce

 „Věřím, že zdravý rozum zvítězí, a že ho budeme používat více než ideologii,“ řekl Zima. Za řešení ekonomické krize by ode mě Fiala dostal čtyřku.„ Je třeba, aby ČR vedl člověk, který je zvyklý lidí spojovat,„ řekl kandidát na prezidenta Tomáš Zima rozhlasu.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy nyní působí jako přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky na 1. lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnici Praha. „Na válce na Ukrajině mě nejvíc mrzí, že tam umírají nevinní lidé. Každá válka ale musí skončit jednáním,“ tvrdí.

 X Setkali jsme se na 1. lékařské fakultě, kde Tomáš Zima působí jako přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky. Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky je jedním z největších ústavu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Tomáš Zima předtím působil jako rektor Univerzity Karlovy a teď kandiduje na prezidenta České republiky. Ráno u vás v ústavu jste na mě autenticky působil jako člověk, který je tam doma, důvěrně to tam zná. To mi řekněte, proč chcete odtamtud na Hrad?

Tak člověk ten ústav důvěrně zná, protože na ně poprvé vstoupil v roce 1985 coby student druhého ročníku. Předmět biochemie se učí ve druhém ročníku. Tak byl jsem na univerzitě, byl jsem rektorem, takže jsem na fakultu docházel sporadicky. Na druhou stranu jsem zvyklý pomáhat lidem, předávat zkušenosti a vést instituci. Univerzita Karlova je instituce o 60 000 lidech a s rozpočtem 13 miliard, takže jako docela velké okresní město.

Vidím tady velmi rozdělenou společnost, která je polarizována politiky, politickými stranami a hnutími. Myslím, že je třeba, aby naší zemi vedl člověk, který je zvyklý dávat lidi dohromady, protože na univerzitě jsou lidé různých zaměření, teologové, lékaři, právníci, učitelé, ekonomové, tedy různé světy, které musíte nějak zharmonizovat.

X Vy sám říkáte, že Česko potřebuje prezidenta, který konečně republiku nerozděluje. Oni ji rozdělovali všichni tři, nebo jenom, někteří z polistopadových prezidentů?

Řekl bych, že někteří z nich, někdy více, někdy méně. Prezident Havel určitě spojoval s ideály sametové revoluce, navracení České republiky zpět do lůna demokratických zemí. Jsme vlastně v předvečer připomenutí si jeho odchodu. Václav Klaus a Miloš Zeman byli představitelé dvou tehdy nejsilnějších politických stran, ODS a Sociální demokracie. To vždycky vyvolává určitý názorový střet jejich vnímáním světa.

X Který třeba zahladí na čas něco takového jako opoziční smlouva.

Přesně tak. Ano.

X Vy jste vzpomněl výročí Václava Havla, ale v pátek je jedno významné výročí pro Česko. Víte jaké?

Tak abych vám pravdu řekl, tak si to neuvědomuji.

X 30 let od…

Ano. 30 let od schválení Ústavy. Je na to v pátek konference. Ve čtvrtek bylo připomenutí v Národním muzeu. Prvního ledna si budeme připomínat 30 let České republiky.

X Chtěl jsem vám trochu vrátit to zkoušení, protože když jsme spolu navštívili v Třemošnici firmu DAKO, tak jste nás tam zkoušel, kdy je Den české státnosti a kdo byl první český král… Tak ale svým způsobem, řekl bych, že jsme oba obstáli. Co byste musel, pane profesore, za necelý měsíc, který zbývá do prvního kola prezidentské volby udělat, abyste postoupil do kola druhého?

Já bych řekl, že kampaň je teď velmi intenzivní, setkávání s lidmi od Ostravy po Ústí nad Labem až jižní Čechy. Je to samozřejmě i prostor v médiích, veřejnoprávních i soukromých. Musím říci, že denně mám dva až čtyři rozhovory nebo vystoupení a setkávání s lidmi, je to velmi intenzivní. Lidé, pokud vím z průzkumů, a to je třeba říci, zhruba polovina lidí v Česku není rozhodnuta, koho bude volit, řeší otázku ekonomické krize, inflace.

Když jsem sem jel a v autě jsem poslouchal rozhovor, tak data ukazují, že lidé šetří na nákupech potravin, ale i na nákupech dárků, že se to projevuje a řeší to významná část lidí u nás. Více než polovina. Budou rozhodovat dva týdny po Vánocích, jak se lidé budou prezentovat. Je to i otázka prostředků a peněz, kolik kdo do mediální kampaně dá, nebo kolik má sponzorů a podporovatelů.

X Co je hlavním sdělením vaší prezidentské kampaně? Já jsem viděl plakát s vámi, kde je napsáno MUDr. Tomáš Zima, prezident s vizí. To je hlavní myšlenka?

Hlavní myšlenky jsou dvě. Jedna je možná velmi prostá, ale o to podstatnější. Věřím, že zdravý rozum zvítězí, a že budeme používat více zdravého rozumu než ideologií. Druhá věc, co si přeji, je země bez extrémů. Každý extrém nevede k ničemu dobrému, ať je jakýkoliv a v čemkoliv.

To vidíme i na Gaussově křivce, extrémy jsou na jedné straně třeba pozitivní, na druhé negativní, ale jsou to extrémy. Takže bez extrémů v klidu dávat lidi dohromady. A to, co chybí v Česku, je, vize do budoucnosti, na které musí být shoda politických stran, které vládnou, ale i těch, které jsou v opozici. Pokud shoda na základních principech nebude, tak je to jako kyvadlo. Jedni něco schválí, za čtyři roky se to zruší, pak to zase další schválí a podobně.

X To mi řekněte, jak může prezident republiky ovlivnit vítězství zdravého rozumu?

Svým chováním, vystupováním, ale také jednáním s představiteli vlády, parlamentu, měst, obcí, krajů a dát je k takovému kulatému stolu, jako je tady ve studiu, a diskutovat napřímo. Já rád diskutuji věci napřímo. Řada lidí z médií ví, že rozhovory si rád domlouvám napřímo.

X To mě zaujalo, že když jsme vás v pátek doprovázeli coby prezidentského kandidáta, tak na rozdíl od většiny předchozích, s vámi nebyl nikdo. Vy jste jel sám.

Já většinou jezdím s kolegou nebo kolegyní. Dneska sněžilo, tak kolega, který měl se mnou jet, jel se synkem lyžovat, takže jsem si řídil sám. Většinou jezdíme ve dvou.

X Jak vypadá váš volební tým?

Hlavní kmenový je pětičlenný, u většiny z nich to není na celý den. Samozřejmě teď se to zintenzivňuje zejména v rámci mediálních výstupů. Pak je to řada asi 50 lidí, kteří mi radí nebo pomáhají a vím, v jaké oblasti se na koho můžu obrátit. Když se na své přátele a kamarády obrátím, tak dostanu kvalifikovanou odpověď na různé otázky. Třeba na otázku problematiky olova ve zbraních nebo na otázku některých trendů v různých druzích průmyslu a podobně.

X Otázka směřuje spíš k střelám, nábojnicím nebo kulkám?

Teď se debatuje o tom, že olovo se uvolňuje a je toxické. Také je to otázka rtuti, která v některých případech může sloužit jako plomba a je velmi levná i efektivní. Já sám mám asi 20 let a plombu z amalgámu a drží mi, já jsem za to rád. Ale bylo to zrušeno, protože v případě kremací se rtuť uvolňuje do ovzduší. Je to trošku takové iluzorní

X Vy máte vedle ústavu i stomatologii, tak máte kam jít. Jako kandidát na prezidenta republiky víte, že musíte odpovídat i na otázky, které vám nejsou příjemné. Už máte dostatečně nacvičenou odpověď na otázku, jak zpětně vnímáte vaše členství v KSČ?


To se mě ptají už mnoho let, i když jsem kandidoval. Já jsem nikdy nezakrýval, na rozdíl od některých, to, že jsem byl členem strany. Také vyjádření kolegů ze stávkového výboru na seznamu bylo to, že jsem nikdy nezneužíval funkce, nepovyšoval jsem se, nebo nezneužíval postavení.

V listopadu 1989 jsem podepisoval za SSM (Socialistický svaz mládeže pozn. red.) žádost o demonstraci, aby byla povolená. Moje vizitka chování a jednání je ta, že tam, kde jsem byl členem strany, to znamená fakulta, nemocnice, tam mě dvakrát zvolili děkanem. Akademické prostředí na Univerzitě Karlově prověřovalo mé chování, jednání, znalosti a dovednosti a byl jsem dvakrát zvolen rektorem této univerzity.

X Další asi z méně příjemných otázek je, jak to máte vlastně s Čínou? Jel byste tam jako prezident na návštěvu?

Tak určitě by to asi nebyla první cesta, ale jedna z možných cest. Pokud by přišlo pozvání na nějakou akci, tak bych tam jel. Jezdí tam prezidenti a premiéři mnohokrát a velmi frekventovaně. Já si myslím, že vztahy musí být vyvážené a normální a standardní. Čína patří k velmocem. Je to otázka pozvání a diplomatických jednání.

Jezdí tam všichni představitelé evropských zemí mnohokrát. Co se týká česko-čínského centra, zájem státu byl rozvíjet spolupráci s Čínou. Na matematicko-fyzikální fakultě a CERNu jsou společné projekty. Samozřejmě musíme chránit naše know-how v určitých oblastech, což chráníme. Česko-čínské centrum bylo centrem, aby monitorovalo činnost a spolupráci.

V radě centra seděla třeba i paní profesorka Lomová, byl to poradní sbor rektora, který byl zřízen. Byly problémy, kdy jeden kolega organizoval konference a trošku dělal takovou malou domů, tak jsme to zrušili a rozpustili, ale žádné investice nebo nějaké věci tam nebyly. A pokud byly vědecké projekty, bylo samozřejmě hleděno na to, aby nedošlo k nějakému zneužití.

Také je třeba říci, že jsou v Čechách univerzity nebo vysoké školy, které mají Konfuciův institut, což je vlastně politický nástroj. Ten na Karlově univerzitě nikdy nebyl a také jsem ho odmítal vždy.

X Má podle vás válka na Ukrajině nějaké dobré řešení?

To je zajímavá otázka. To, co mě na tom nejvíce mrzí, je, že tam umírají nevinní a bezbranní lidé, a je tam řada lidských tragédií. Teď bude zima a infrastruktura na Ukrajině je v dezolátním stavu a stále ničena. Tady je to určitý apel na klíčové mocnosti jako Francie, Německo, Spojené státy, Anglie k jednání. Každý válečný konflikt končí jednáním.

Já vím, že když někdo řekne „Pojďme jednat,“ tak je za to nálepkován jako příznivec kohokoliv. Ale je třeba si uvědomit, že války většinou končí jednáním a budou to jistě velmi náročná diplomatická jednání, která věřím, že k povedou k ukončení války.

Je třeba říct, že tady jsme selhali my, protože v roce 2014 byl anektován Krym, v Doněcké a Luhanské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. My jsme se na to osm let dívali, jako když se nechumelí, dnes se chumelí a nejen na Ukrajině, ale i u nás. Takže jsme promarnili osm let času na řešení potencionálního konfliktu, který bohužel v únoru letošního roku vypukl.

X Kdyby jsou chyby. A slovem kdyby by neměla začínat žádná otázka ani na kandidáta na prezidenta. Ale kdybyste v té době byl prezidentem…

Určitě bych apeloval na fórech tomu adekvátních, to znamená jednání představitelů Evropské unie nebo Severoatlantické aliance, abychom na tento konflikt nezapomínali, že je blízko našich hranic. Slovensko je nějakých 300 kilometrů vzdušnou čarou, protože každé riziko se může samozřejmě vždycky převalit do něčeho horšího. Takže apel jednání a diskutování, Ukrajiny, Ruska a Severoatlantické aliance nebo Evropské unie, o tom, jak vyřešit problematickou situaci, která tam osm let byla.

X Představte si, že jste zvolený prezidentem ČR, setkáte se jako s jedním z prvních s předsedou vlády České republiky, což pravděpodobně i na jaře bude Petr Fiala, který stojí v čele vlády. Pochválil byste ho za postoj vlády k Ukrajině?
Já bych ho pochválil za jednotný postoj. I za to, co vláda ne úplně dobře komunikuje, tedy otázka českého předsednictví v Evropské unii. Za co bych ho určitě nepochválil, to by byla taková čtyřka, je řešení ekonomické krize a inflace, kde vláda zaspala.

X A energetické situace?

Za to by dostal čtyřku a pětku.

X  Co byste mu řekl?

Mělo se postupovat zaprvé rychleji, tedy na jaře. Jako to činilo třeba Portugalsko, Španělsko, Německo, ale třeba, i když včera podala slovenská vláda demisi a dnes i prezidentka Čaputová ji přijala, tak tam byla uzavřena dohoda o zastropování cen mezi ČEZ, ministerstvem hospodářství a financí.

Tady vláda ještě o prázdninách říkala, že ceny nelze zastropovat, pak je v září zastropovala, ale uplynulo mnoho měsíců. Druhý paradox, kterému absolutně nerozumím je, jak může Česko zastropovat výš než Evropská unie v rozdílu jednoho dne. To znamená, buď o tom vůbec nevěděli, co se děje v unii, nebo tam byly nějaké divné lobbistické tlaky.

X Pane profesore, pokud byste neuspěl v prezidentské volbě, jak byste naložil s hlasy, které pravděpodobně získáte?

Tak určitě bych se vyjádřil. Zažil jsem při různých volbách, netýkající se mé osoby, ale jiných voleb na univerzitě i na fakultě. Jestli si někdo myslí, že když osoba A řekne „Já nekandiduji nebo stahuji svoji kandidaturu ve prospěch osoby B,“, že lidé se ve 100 procentech přelévají, to je iluze, která možná v někom žije.

Určitě bych naznačil, koho budu volit nebo koho budu podporovat, ale to se uvidí. Polovina občanů není rozhodnuta. Uvidíme, jak další tři týdny uběhnou. 14. nebo 15. ledna se k tomu vyjádřím, ale teď je tam 9 otazníků.

X Z dlouhodobějšího hlediska, uvažoval byste třeba v případě neúspěchu o tom, že byste zhodnotil energii, kterou jste vložil do prezidentské kandidatury, třeba v kandidaturu do zákonodárného sboru?

Určitě o tom mohu uvažovat, ale teď všechny síly a čas věnuji prezidentské kampani. Samozřejmě je to věc k úvaze a některé otázky naskakují. Ale třeba další volby, je to otázka dvou let do roku 2024 a to je ještě strašně daleko.

X Nový prezident se možná bude muset poprat s takovým oříškem, pokud prezident Zeman udělá to, co naznačuje, že by mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu už teď, byť mandát Pavla Rychetského končí až za nějaký čas. Jak by nový prezident a kdybyste to byl vy, jak byste tento oříšek rozlouskl?

Rozlousknutí oříšku je jednoduché. Vím, že teď prezident Zeman navrhl nového ústavního soudce, nad kterým bych řekl, že předseda Ústavního soudu Rychetský zaplesal. Je to dobrý návrh. Já bych nejprve počkal, koho by prezident Zeman jmenoval. Určitě bych se setkal s panem předsedou Rychetským, kterého znám z řady akcí na univerzitě, kterých se účastnil na naší právnické fakultě.

Zeptal bych se samozřejmě představitelů justice, kdo to vlastně je a podle toho bych jednal. Pokud by to byl nějaký velmi problematický návrh nebo jmenování, tak bych samozřejmě diskutoval s ústavními právníky, jak tuto věc řešit a napravit. My ale nevíme, kdo to má být, takže uvidíme. Nějaká jména padají, ale než se tak stane, víme, jaké byly různé spekulace o jménu nového guvernéra České národní banky a pak to bylo úplně jinak.

X Když jsem se chystal na naše dnešní setkání, tak jsem si samozřejmě prohlédl i vaše sociální sítě. Tam mě zaujala některá hesla, respektive spíš některé slogany. Říkáte „U vaření a grilování si čistím hlavu,“. To sdělujete na sociálních sítích. Proč je dobré vědět, že kandidát na prezidenta rád vaří?

Lidé by o kandidátech na prezidenta měli vědět, co dělají ve volném čase. Já třeba rád chodím do přírody, za památkami, rád cestuji, mám rád zvířata, tak to by lidé měli vědět. A rád vařím. Nevařím moc sladké, spíš polévky, masa a podobně. Říkám, že to je taková aplikovaná chemie.

To popsal francouzský chemik, když se tvoří kůrčička na kuřeti nebo na buchtách, tak je to vlastně urychlená reakce, kdy reagují cukr s aminokyselinou a vytváří tu hnědou barvu. Je to neenzymatická reakce, ale když to pečete, tak to urychlíte. Když byste vzal jenom albumin, tedy základní bílkovinu a dal k tomu glukózu, tedy cukr do zkumavky a nic jiného, tak za rok vám ta zkumavka zhnědne. Musíte tam dát něco, aby to neshnilo. Když to dáte do trouby, tak vám to zhnědne třeba za hodinu. A když to přetáhnete, tak je to zase zuhelnatění.

X Takže takto vaří biochemik.

Ale to je jenom na odlehčení. Ale je to relaxace pro přátele.

X Díky vaší specializaci jste svého času býval zpravidla na konci roku vždy tázán na to, jak slavit příchod nového roku s co nejmenšími následky. Tak bych toho využil. Asi to nepatří do kandidátského programu, ale co je to kocovina?

Tak kocovina je de facto iontová disbalance. To znamená rozdíl mezi ionty, tedy látkami, jako je sůl a jiné v lidském těle. To proto, že alkohol je, řeknu to lidově, je močopudný, což řada lidí ví, že vypije dvě až tři piva a má žízeň. Takže doplňovat nealkoholické nápoje je první věc.

Druhá věc je, že člověk by neměl konzumovat třeba sladké alkoholické nápoje nebo sladkosti, protože cukr i alkohol jsou osmoticky aktivní, natahují do buňky vodu. A když se natáhne moc vody do mozkových buněk, tak hlava bolí.

A pak samozřejmě vždycky k alkoholu něco jíst. To znamená ideálně něco spíše tučnějšího, protože pak je alkohol déle v žaludku, už tam oxiduje a méně se dostane do krve. To dělá právě špek nebo sýr. Samozřejmě je třeba doplňovat i ionty. Proto se třeba dělá česnečka nebo guláš. Ionty močí ztrácíme. Ale člověk by měl pít tak, aby vlastně tyto mé rady moc nepotřeboval.

X Děkuji za vysvětlení. Ještě se vrátím k vašim sloganům, které jsem hledal na sociálních sítích. Říkáte „Do Ústí nad Labem se vždy rád vracím,“. Proč mi to sděluje prezidentský kandidát?

Mám rád i tato místa, která jsou třeba pro řadu lidí neatraktivní. Někdy je to označováno jako vyloučená lokalita, nebo kraje, kde je vysoká nezaměstnanost. Já do tohoto kraje jezdím 35 let. Máme chalupu osm kilometrů od Ústí v Knínicích, takže znám ta místa z doby před 40 lety, kdy jet kolem chemičky v Lovosicích znamenalo vidět sedm různých barev z komínů. Když byly mlhy, tak byl cítit plyn v ovzduší.

Teď je ten kraj úplně jiný a rozvíjející se. Má samozřejmě stigma, ale je tam řada krásných míst, jak přírody, tak památek. Česko-saské Švýcarsko, i když tam byly teď požáry, ale i jiná místa, takže já tam vždycky rád jezdím. Jezdím tam za kolegy do nemocnice i za přáteli. Je krásný pohled třeba z Větruše na údolí Labe. V minulosti tam byla třeba sázena vinná réva. Nejen tedy ve Velkých Žernosekách, kde jsou kvalitní bílé odrůdy.

X Kdybyste měl jednou větou za něco poděkovat dosavadnímu prezidentu Miloši Zemanovi, za co by to bylo?

Já bych mu poděkoval za to, že velmi komunikoval s lidmi, samozřejmě teď už méně. A také za jeho, bych řekl, velmi jasný a zřetelný postoj k Izraeli.

X X X

PREZIDENT  ZEMAN:  VOLIT  BUDU  BABIŠE,  ZKUŠENÝ  POLITIK

Budu volit Babiše, jediný má zkušenosti, řekl Zeman. Neznalost mu vyčítá

„Ze tří kandidátů, kteří mají šanci na vítězství, je Andrej Babiš jediný, kdo má politické zkušenosti,“ řekl současný prezident Miloš Zeman v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Dodal, že s předsedou hnutí ANO nesouhlasí ve všem. Komentoval také volební zákon nebo možné jmenování nového předsedy Ústavního soudu. Přiblížil také svůj zdravotní stav.

 V dalších fázích voleb podle něj rozhodnou televizní diskuze. „Když tam jste jeden na jednoho, je to férová diskuze, kde můžete uplatit své argumenty. V diskuzi jeden proti osmi se z toho stává masové shromáždění,“ míní.

První kolo volby prezidenta by vyhrál Babiš, druhá by byla ekonomka Danuše Nerudová a třetí armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve druhém kole by však nad Babišem vyhráli, uvedl model STEM pro TV Prima. Zeman podotkl, že sám byl ve stejné situaci, jako indikuje tento průzkum.

„Všichni moji protikandidáti, kteří se nedostali do druhého kola, řekli, že budou podporovat pana (Karla) Schwarzenberga nebo pana (Jiřího) Drahoše. Jenže to nefungovalo. Jak jsem řekl, rozhodují televizní diskuze, a já z tohoto důvodů druhému kolu příliš nevěřím,“ popsal.

Zeman také uvedl, že jak Nerudová, tak Pavel mají slabé body, na které se bude v diskuzích upozorňovat. „Jsou to kandidáti bez politické zkušenosti, a to je pro mě ten nejsilnější argument,“ podotkl.

Slabý bod Nerudové je podle něj to, že její nejbližší spolupracovník a bývalý prorektor byl obviněn z plagiátorství. Kritizoval také její působení v komisi pro spravedlivé důchody.

V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 kritizoval dále Nerudovou také za její výrok, ve kterém porovnávala prezidentská kandidátka sama sebe se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Nerudová řekla, že zatímco ona byla rektorkou univerzity se 2 000 zaměstnanci, Čaputová jenom zabránila skládce. „Takhle se dáma nechová“, prohlásil Zeman.

Pavel podle něj zase rozumí pouze armádě a ničemu jinému.

K Babišově přešlapu před studenty, kde se ukázalo, že neumí vyjmenovat planety sluneční soustavy či nezná dílo Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, uvedl, že by se to měl doučit. „Neznat klasiky je chyba. Čím dříve si tuto chybu uvědomíme, tím lépe,“ konstatoval.

Zeman zhodnotil také soud s Babišem, který bude znovu pokračovat příští týden. „I státní zástupce navrhoval podmínku. Je ke zvážení, zda byl přečin s Čapím hnízdem tak závažný. Počkejme na výsledky vyšetřování, a podle toho teprve suďme,“ uvedl.

„Současný volební zákon není spravedlivý“

„Pokládám za nespravedlivé požadovat padesát tisíc a více podpisů voličů a na druhé straně jen dvacet poslanců nebo deset senátorů. Jeden senátor tak vydá za pět tisíc občanů a jeden poslanec za dva a půl tisíce, což je trochu paradoxní. Pokládám za naprosto nesmyslné, aby poslanci nebo senátoři mohli podepsat kandidaturu více než jednomu kandidátovi. Tím devalvují svůj vlastní podpis,“ kritizoval současný volební zákon.

Komentoval také možné rozhodnutí jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Naznačil, že ve hře jsou čtyři jména, ale nyní čeká na výsledky právní analýzy, než se rozhodne „Kdybych je řekl dnes, vystavím je mediálnímu lynči a nátlaku, aby svůj názor změnili,“ uvedl.

„Proč to dělám? Jako odcházející prezident nemohu být podezírán, že chci z předsedy Ústavního soudu udělat nějakého svého agenta. Budu řadový občan a penzista, a nebude mě to ani příliš zajímat. Zastávám ale názor, že ÚS nemá být třetí komorou parlamentu. Nemá zasahovat do jednotlivých zákonů, například volebních, a měnit je. A druhý důvod je, že předseda ÚS by neměl být aktivista a vydávat politické proklamace,“ řekl v narážce na Pavla Rychetského.

Rychetskému skončí mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období skončí v březnu. Nového předsedu by tedy Zeman musel jmenovat s odloženou platností. Ústavní experti takový postup označují za protiústavní. Zeman minulou neděli řekl Českému rozhlasu, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy Ústavního soudu musí vybírat z ústavních soudců.

 „Vláda zvládla jen předsednictví“

Pochvala vládě podle Zemana patří za zvládnutí předsednictví v Radě Evropské unie. „Pokud jde o kritiku, nebudu ani tak mluvit o pomalosti, například zastropování cen elektřiny, ke kterému jsem vyzýval už v dubnu, ale vláda to udělala až v září,“ kritizoval.

Liší se také jeho názor na rozpočtovou politiku. „Příjemné je, když u zaměstnanců snížíte daně, to je to zrušení superhrubé mzdy. Ale to vyvolá rozpočtový deficit řádově o sto miliard korun. Je nesporné, že deficit zvyšuje inflaci. A ta sebere zaměstnancům daleko více, než dostali na snížení daně z příjmu,“ uvedl s tím, že to byl populistický návrh ODS, hnutí ANO a SPD. „Těšili se, jak je voliči pochválí, ale vzhledem k inflačním důsledkům by je spíš měli nakopat.“

Vyjádřil se také k růstu cen potravin. Jinde ve světě mají podle něj velmi mírný rostoucí trend, zdaleka to není pětadvacet procent jako v případě Česka. Přehlíží se podle něj také enormní zisková marže řetězců, které jsou zpravidla v zahraničních rukou. „Navrhoval jsem, aby zde vznikl národní řetězec na bázi Coopu, dříve Jednoty,“ připomněl. „Soustřeďme se kromě DPH i na tuto ziskovou marži (zahraničních řetězců).“

Zeman také dodal, že mu před dvěma dny (ve čtvrtek, pozn. red.) vyndali žaludeční sondu. „A proto jsem usměvavý, v radostné náladě a spokojený se životem. Víte, co to bylo, mít rok v břiše žaludeční sondu? Možná mi zachránila život, ale její nošení bylo poněkud obtížné. Jak říká profesor (Miroslav) Zavoral, je to pro mě nejkrásnější vánoční dar,“ uzavřel s tím, že chce v lednu či únoru navštívit Srbsko a s premiérem Fialou chce letět do Izraele a otevřít ambasádu v Jeruzalémě.

Havel tady chybí. Byl autorita s prestiží

Stejná témata probral prezident v podvečer také v pořadu Press Klub pro rádio Frekvence 1, kde mimo jiné zavzpomínal na bývalého prezidenta Václava Havla, který v tento den před 11 lety zemřel.

Podle Zemana schází Havel nejvíce v zahraniční oblasti. Každý politiky podle něj vzpomínal při zahraničních návštěvách na Václava Havla. „Šlo o autoritu s velkou prestiží,“ zavzpomínal Zeman. „Na rozdíl od Klause a mě byl Havel člověk s jistou skromností,“ dodal Zeman.

Zeman v rozhovoru také potvrdil, že si ukončení funkce prezidenta plánuje vznik své kanceláře. „Kancelář samozřejmě chystám, protože se dá předpokládat, že jako u každého bývalého prezidenta se na mě lidé i organizace budou občas obracet, a někdo mi musí organizovat program,“ řekl Zeman.

X X X

Nechci agenta, budu penzista, říká Zeman. Proč usiluje o jmenování šéfa Ústavního soudu?

Nechci agenta, budu penzista, prohlásil prezident Miloš Zeman. V nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS vysvětlil, proč chce jmenovat nového šéfa Ústavního soudu ještě před tím, než na Hradě skončí. Ten by nahradil dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Prezident čeká na výsledky právní analýzy, pak se rozhodne, zda jej opravdu jmenuje.

Zeman v Partii řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne. Rychetskému přitom skončí mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období skončí v březnu. Nového předsedu by tedy Zeman musel jmenovat s odloženou platností.

Ústavní experti takový postup označují za protiústavní. Zeman minulou neděli řekl Českému rozhlasu, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy Ústavního soudu musí vybírat z ústavních soudců.

„Položil jsem otázku třem vedoucím představitelům české justice, zda prezident republiky má právo jmenovat předsedu Ústavního soudu k termínu, který přesahuje termín ukončení prezidentského volebního období. Odpověď ve třech případech ze tří byla ano,“ zdůraznil prezident.

Přesto si nechal udělat právní analýzu od člověka, kterého označil jako „legendu českého práva“. Její výsledek má obdržet v pondělí. Teprve potom se definitivně rozhodne. Jména uvedených právních kapacit uvést nechtěl. Zdůvodnil to tím, že by se mohly ocitnout pod tlakem na změnu postoje a „mediálním lynčem“. Všechna čtyři jména je ochoten uvést až při případném jmenování nového předsedy.

X X X

Juchelka: Nedostatek léků selhání ministra Válka a Fialy

Nedostatek léků je manažerské selhání ministra zdravotnictví, křičel v nedělní Partii Terezie Tománkové poslanec ANO Aleš Juchelka směrem k šéfovi resortu práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Podle něj takový problém není ale jen v Česku, vláda ho chce řešit. Debata ve studiu kvůli tomu byla vyhrocená. „Nechte si ten tón pro Babiše,“ zuřil Jurečka.

„Jednoduše to tady vždy fungovalo, aspoň jsme vždy koupili nějakou alternativu léku. Ale v tuto chvíli v Česku nic není. Není to chyba systému a zákonů, je to chyba a manažerské selhání ministra zdravotnictví,“ kritizoval v Partii Juchelka šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka.

Jeho kolega z vlády Marian Jurečka ho ale bránil. Upozornil, že to není chyba jen České republiky. „Problém je dán tím, že naše legislativa dostatečně neošetřuje kontrolu nad zásobami léků u jednotlivých distributorů a v lékárnách. To jasně Válek řekl, že jeho ministerstvo připravuje změnu, aby Česká republika měla větší přehled,“ zdůraznil v pořadu ministr.

„Není možné, že je Evropská unie tak moc závislá na výrobcích účinných látek, které jsou v Číně, Indii a podobně. Jako táta pěti dětí vím, co to znamená, když v noci není Nurofen. Nemůže tady ale Juchalka říct, že to je problém této vlády, když se to dělo i za jejich ministra Adama Vojtěcha, že někdy nebyly nějaké léky. Není to problém v ministrovi, ale v tom, že stát musí mít kontrolu nad tím, kolik léků je, a pokud chybí, zavčas to musí vědět a dokázat reagovat,“ dodal ještě.

 Politici se hádali

Debata ve studiu ale byla velmi vyhrocená. Politici si skákali do řeči a vzájemně se usazovali. „Nechte si ten tón pro Andreje Babiše,“ vmetl Juchelkovi v jednu chvíli ministr práce. Poslanec mu zase vyčetl, že všechno hází jen na bývalého premiéra a jeho vládu.

V Česku chybí například lék Nurofen pro děti. Ministerstvo zdravotnictví v úterý vyjednalo dodávku 300 tisíc balení. Do Vánoc by měla dorazit první část, zhruba třetina, informoval v týdnu Válek. I on upozornil na to, že problém s nedostatkem sirupu je celoevropský. Výrobce Reckitt Benckiser následně potvrdil, že v příštím týdnu bude v Česku k dispozici rozpustný prášek Nurofen pro děti od tří měsíců a od šesti let, prodávat se budou i čípky.

SÚKL by měl mít podle Válka povinnost mít informace o množství léků v lékárnách on-line tak, aby mohl okamžitě reagovat v případě, že je pokles u nějakého léků výrazný a výrobce navíc ohlásí informaci o výpadku. „Ústav nyní dostává informace v poměrně dlouhých intervalech a není schopen operativně reagovat,“ míní vicepremiér. U léků, které jsou na předpis, by distributoři měli držet zásobu. Podle Válka se ještě povede debata o tom, na jak dlouhou dobu, on by se přimlouval zhruba za šest týdnů.

X X X

FIALOVI:  NEMOCNÝCH  V  ČR  PŘIBÝVÁ,  ŘADA  ŠKOL  UŽ  UZAVŘENA

Měla jsem 39 kilo a nosila pleny, říká žena trpící kolitidou. Nemocných přibývá

Šestatřicetiletá Martina žije se zánětem tlustého střeva zvaným kolitida. Nemoc, která se projevuje bolestivým nucením na stolici i krvácením z konečníku, ji dostala na dno. V nejhorších fázích měla 39 kilo, na záchod chodila i 20krát denně, bez pleny nemohla z domu. Pomohla až biologická léčba. Počet lidí se střevními záněty v posledních letech stoupá, může za to stres i životní styl.

Martina začala první střevní problémy pociťovat na střední škole. Už skoro dva roky ji trápily silné křeče v břiše, bolest vystřelovala až do zad. „Objevovaly se nárazově, dva měsíce jsem měla klid a pak přišly dva týdny hrůzy,“ vzpomíná.

Navštívila proto gastroenterologa, který jí ale řekl, že za její obtíže může stres kvůli maturitě a nástupu na vysokou školu. „Doporučil mi vitaminy s tím, že to přejde,“ popisuje Martina.

Krevní testy jí udělal až po dvou letech. Mírně zvýšeným hodnotám, které ukazovaly na zánět, nevěnoval lékař pozornost. Problémy se nelepšily, byly naopak čím dál častější a intenzivnější, Martina po čase skončila na pohotovost

Ulcerózní kolitida

je chronický zánět sliznice tlustého střeva.

Vzniká mezi dvacátým a pětatřicátým rokem života, někdy ale i po padesátce.

Projevuje se častým a bolestivým nucením na stolici, při kterém někdy odchází jen krev a hlen, krvácením z konečníku i průjmem.

Provází ho i mimostřevní příznaky, nejčastěji bolesti a záněty kloubů, kožní potíže, záněty očí či postižení jater.

Typické je střídání různě dlouhých období klidu – remisí – s fázemi aktivace nemoci – relapsy.

Ani tam se jí ale nedostalo léčby, kterou by potřebovala. Lékaři jí dali léky proti křečím a bolesti a poslali ji domů.

„Není to nic neobvyklého,“ komentuje místopředseda České gastroenterologické společnosti Milan Lukáš. Diagnóza choroby není snadná, projevy nemoci jsou pozvolné, plíživé a zpočátku nespecifické.

Obzvlášť na pozoru by se měli mít lidé, v jejichž rodinách se vyskytují střevní záněty a autoimunitní choroby, jako je celiakie, roztroušená skleróza nebo revmatoidní artritida.

Když byla Martina v nemocnici potřetí se stejným problémem, postavil se za ni otec, který odmítl odjet, dokud dceři lékaři neudělají podrobnější vyšetření.

Krevní testy ukázaly na intenzivní zánět v těle, kolonoskopie potvrdila, že trpí ulcerózní kolitidou, chronickým onemocněním střevní sliznice.

„Díky této hospitalizaci jsem se dostala do péče skvělé paní doktorky, u které se léčím dodnes,“ dodává Martina. Prvních pár let brala léky a nemoc se neprojevovala.

Nemoc o sobě dala znovu vědět, když Martinin otec dostal rakovinu. „Bylo to velmi stresové období, měla jsem časté ataky nemoci, které jsem obtížně zvládala,“ popisuje žena. Když se tatínkovi ulevilo a její tehdejší přítel Martinu požádal o ruku, kolitida se opět zklidnila.

Lukáš vysvětluje, že stres je významný prvotní spouštěč nemoci. Podílí se často i na jejím novém vzplanutí, takzvaném relapsu.

Bez pleny jsem nemohla z domu

Na Martinu nemoc po čase zaútočila znovu, trpěla krvavými vodnatými průjmy, kterých bylo až dvacet denně. Lékaři zjistili, že má ve střevě přemnoženou bakterii clostridie s nadměrnou produkcí toxinů. Absolvovala proto antibiotickou léčbu, její stav se stabilizoval a ona otěhotněla.

„V těhotenství a při kojení jsem se cítila dobře, poté ale přišly další relapsy nemoci,“ tvrdí. Rakovina se jejímu tatínkovi vrátila a už se mu nepodařilo nemoc překonat.

Vlivem stresu ze smrti otce se Martinin stav opět zhoršil, několikrát skončila v nemocnici, při 164 centimetrech výšky vážila 39 kilo. Byla téměř dva a půl roku na antibiotikách, bez pleny nemohla odejít z domu, toalety navštěvovala 15–20krát denně.

„Nechtěla jsem být s dcerou zavřená doma, takže i když to byl stres, vyrážely jsme ven, ale vždy jsem měla přesně zmapováno, kde jsou toalety. Psychicky jsem ovšem byla na dně,“ popisuje Martina. Trápila ji také velká únava.

Místopředseda České gastroenterologické společnosti hovoří o tom, že právě obrovská únava pacientů je snad nejhorším projevem střevních zánětů. „Ta jim znemožňuje pracovat, starat se o rodinu, o kvalitním trávení volného času nemluvě. Nemoc sice nekrátí délku života, ale významně snižuje jeho kvalitu,“ upozorňuje lékař na nejtemnější úskalí nemoci.

Nemocných rok od roku přibývá

Počet Čechů, které střevními záněty trpí, v posledních letech razantně stoupá. Zatímco před třemi lety se počet pacientů pohyboval kolem 55 tisíc, nyní odborníci léčí již 70 tisíc nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 tisíc. Třetina pacientů se střevními záněty nemůže plně pracovat, dalších 10 procent je v invalidním důchodu.

Přesnou příčinu trendu lékaři neznají. „Velký význam hrají genetické vlohy, které jsou zásadní pro projevení choroby. Dalšími spouštěči jsou špatný životní styl, kouření, stres,“ poznamenal Lukáš. Právě u pacientů s kolitidou se lékaři obávají zhoršení stavu kvůli současné situaci ve světě v souvislosti s válkou nebo zdražováním energií.

Naději představuje biologická léčba, která pomáhá asi 10,5 tisícům nemocných. „Stále zkoumáme možnosti, jak život pacientů se střevními záněty zlepšit. Po čase u nich totiž biologika přestávají fungovat a je třeba je vyměnit nebo kombinovat tak, aby se protizánětlivý efekt sčítal,“ vysvětluje Lukáš.

Nové léky slibují pacientům větší bezpečnost a efektivitu. „Chceme je léčit dříve, než dospějí do devastujícího stadia, kdy ve střevě vzniknou trhliny a další poškození. Jednáme o tom se zdravotními pojišťovnami, aby léčbu pacientům hradila v časnějších stádiích nemoci,“ dodává Lukáš.

Čtvrtý preparát biologické léčby konečně zafungoval i Martině. Od té doby dochází pravidelně každé dva měsíce na infuzi biologické léčby, vyšetření střevního mikrobiomu a na specializovanou kliniku na doplnění potřebných probiotik a vitaminů, jednou za rok jezdí do lázní a její stav je stabilizovaný.

„Díky pobytu v lázních jsem si uvědomila, že nejsem divná, což jsem si dlouho myslela, ale že je kolem mě spousta lidí, kteří řeší podobné problémy a s touto nemocí bojují a hlavně žijí,“ dodává s tím, že „srovnat si to v hlavě“ jde ruku v ruce s uzdravením. Na své psychice dál pracuje a pravidelně dochází na terapie k psychosomatičce.

X X X

Přehledně: Přímo se volí prezident v 23 zemích Evropy, nepřímo v 11 zemích

 Nedostatky právní úpravy volby prezidenta České republiky podle předsedy senátu Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít do úvahy také případný návrat k nepřímé volbě. V Evropě ale nyní převažuje přímý způsob volby hlavy státu. První kolo prezidentské volby se uskuteční již 13. ledna 2023.

Přímo se volí prezident ve 23 zemích Evropy, nepřímo je hlava státu volena v 11 zemích. Zbytek připadá na monarchie. Ze sousedních zemí České republiky volí svého prezidenta přímo obyvatelé na Slovensku, v Rakousku a Polsku; v Německu je prezident volen nepřímo sborem volitelů.

Česko se změnou způsobu volby prezidenta v roce 2013 přiřadila v Evropě například k Finsku, Moldavsku nebo Slovensku, které v nedávných letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.

Přímo jsou voleni v Evropě například francouzský či ruský prezident, kteří mají největší pravomoci z evropských prezidentů. V přímém hlasování obyvatelstva je volen prezident i v Portugalsku, Finsku, v Bulharsku, Rumunsku, Bělorusku na Ukrajině a v téměř všech subjektech vzniklých na území bývalé Jugoslávie. Parlament či různé sbory volitelů naopak volí hlavu státu v Evropě kromě Německa například v Itálii, Maďarsku, Řecku, Švýcarsku, Estonsku či Lotyšsku.

Délka mandátu prezidentů v Evropě se většinou pohybuje od čtyř do sedmi let. Systém v zemích, kde se volí prezident přímo, je většinou dvoukolový, kdy v druhém kole stačí kandidátovi ke zvolení prostá většina hlasů.

Nejdéle vládnoucím prezidentem v Evropě je hlava Běloruska Alexandr Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, tedy 28 a půl roku. Jeho spojenec, ruský prezident Vladimir Putin, je prezidentem s přestávkou již 18. rokem. Mandát by mu měl vypršet v roce 2024. Loni v lednu Putin, podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018. Putin, který letos v únoru rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 32 let v prezidentském křesle. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moc v letech 1927-1953, tedy 26 let, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682-1725 vládl 42 let.

Po smrti britské královny Alžběty II. letos v září se stala nejdéle vládnoucím žijícím panovníkem v Evropě dánská královna Margrethe II., která letos oslavila 50 let na trůnu.

Nejstarším prezidentem u moci je nyní jednaosmdesátiletý Michael D. Higgins, který je od roku 2011 prezidentem Irska. Nejmladším je francouzský prezident Emmanuel Macron (44), který získal první prezidentský mandát v roce 2017, kdy se stal nejmladším prezidentem v historii Francie, ceskajustice.cz

X X X

Ve věku 90 let zemřel herec Ladislav Trojan, známý ze seriálů F. L. Věk nebo Tři chlapi v chalupě

V neděli ráno zemřel známý herec Ladislav Trojan, bylo mu 90 let. Během svého života působil v několika divadlech, nejdéle hrál v Městských divadlech pražských. Proslavil se ve více než stovce filmů, největší popularitu mu přinesla role Vendy Potůčka v legendárním televizním seriálu Tři chlapi v chalupě.

 Ladislav Trojan hrál v televizních seriálech F. L. Věk, Šéfové nebo Pojišťovna štěstí. Nejvíce jej ale proslavil legendární seriál Tři chlapi v chalupě z počátku 60. let. Objevil se v něm po boku Lubomíra Lipského a Jana Skopečka v roli Vendy Potůčka. Tuto nabídku ale dlouho zvažoval.

Už od dětství hrál ochotnické divadlo a věnoval se baletu. Herectví jej zaujalo na reálném gymnáziu, kde dostal šanci zahrát si v Gogolově ženitbě. Profesionální kariéru započal v pražském Realistickém divadle. Začínal rolemi milovníků, brzy se ale prosadil i jako komediální herec.

Kromě rolí v seriálech se objevil i ve filmech Vrchní prchni a Kamarád do deště. Od roku 2011 moderoval kouzelnou školku, kde hrál dědu Láďu.

Rodák z Prahy ovlivnil v umělecké činnosti i své dva sny. Ondřej je známým režisérem a producentem, Ivan platí za jednoho z nejuznávanějších současných herců.

X X X

Česká armáda končí ve velení unijní výcvikové mise v Mali. Ze země se stahuje po téměř deseti letech

Česká armáda v pátek ukončila velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM). Funkci zastával od června brigádní generál Radek Hasala, v pátek velení předal španělskému kolegovi, brigádnímu generálu Santiagovi Fernandezovi Ortiz-Repisovi. Česká armáda se zároveň z mise po téměř desetiletém působení do konce letošního roku stáhne. Armáda to uvedla na svém webu.

 Za desetileté působení misí prošlo 1200 českých vojáků, podíleli se na vycvičení přes 22 000 malijských vojáků a asi 300 armádních instruktorů. V zemi zůstane několik českých vojáků v rámci mise Spojených národů MINUSMA. V zemi mohlo v poslední době působit až 120 českých vojáků, podíleli se na ochraně velitelství mise i výcvikového kempu Koulikoro.

Misi česká armáda dvakrát velela, byla to její první podobná zkušenost Nebojová mise EUTM má za úkol pomáhat při výcviku malijské armády. Vznikla v roce 2013 poté, co Mali čelilo útoku islámských radikálů. Od roku 2020 může pomáhat i dalším zemím ze skupiny G5 Sahel, kromě Mali tedy i Nigeru, Burkině Faso, Mauretánii a Čadu.

Působení spojeneckých vojáků v Mali ale v uplynulých měsících ovlivnily napjaté vztahy mezi přechodnou malijskou vládou a západními státy, především Francií. Země v posledních letech zažila dva vojenské převraty. Situaci komplikuje i rozhodnutí Mali, které do země pozvalo žoldnéře z ruské soukromé Wagnerovy armády.

Kvůli sporům až v první polovině roku skončila protiteroristická operace Takuba, do které Česká republika vyslala své speciální síly z Prostějova. Česká republika se kvůli situaci v Mali rozhodla v misi, která ztrácí svůj význam, nepokračovat a neprodloužit mandát, který vyprší na konci prosince. Vojáci se postupně ze země od podzimu stahují.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) avizovala, že Česko má zájem o další působení v zemích Sahelu, protože by Evropa tento neklidný region neměla opouštět. Kromě Mali mezi země Sahelu patří Mauritánie, Senegal, Burkina Faso, Niger, Čad, Súdán a Etiopie. Misí podle armády od roku 2013 až do letošního prosince prošlo přes 1200 českých vojáků, někteří opakovaně.

Černochová odvolala už tři šéfy vojenských podniků. Poslanci požadovali vysvětlení personálních změn

Část pracovala ve velení mise a na štábu, další zajišťovali ochranu velitelství mise EUTM v Bamako či výcvikového kempu v Koulikoro. Ostatní příslušníci české armády se pak ve spolupráci s francouzskými, malijskými, německými a španělskými jednotkami podíleli na výcviku tamních ozbrojených sil.

Podle velitele Velitelství pro operace Josefa Kopeckého česká účast v Mali potvrdila dobré jméno české armády. „Za těch necelých deset let nasazení se nám podařilo splnit všechny úkoly, naši vojáci zde získali i několik cenných bojových zkušeností. V od Evropy zcela odlišném prostředí se zde vycvičila řada příslušníků Armády České republiky, kteří prokázali, že jsou schopni pracovat v různých podmínkách a plnit různé úkoly,“ uvedl.

X X X

 Stanovisko českého vydavatelského trhu k vypnutí snippetů Google Praha

Společnost Google přestala v České republice zobrazovat náhledy zpravodajského obsahu ve vyhledávání Google, službě Google News a ukončila program Google News Showcase. Svůj záměr vysvětluje jako reakci na novelu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, sněmovní tisk č. 31, která implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Asociace online vydavatelů (AOV), Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Unie vydavatelů (UV) konstatují, že tento krok společnosti Google je jednostranný a s minimální snahou o dialog s asociacemi, které reprezentují naprostou většinu zpravodajského a magazínového obsahu online v České republice (podle oficiálního měření návštěvnosti NetMonitor).

Takový postup vnímají Asociace online vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj a Unie vydavatelů u tohoto dominantního provozovatele služby vyhledávání jako přinejmenším nešťastný. Vyzýváme proto společnost Google, ke konstruktivnímu dialogu o tom, jak v České republice naplnit povinnosti vyplývající z Evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, které aktuální novela autorského zákona transponuje do českého právního řádu.

Očekáváme, že se společnost Google postaví čelem k povinnostem vyplývajícím z Evropské směrnice přijaté již v roce 2018 a vstoupí do vzájemných jednání s vydavateli o budoucí výši odměn, které bude vydavatelům za užívání jejich obsahu v souladu s Evropskou směrnicí odvádět. Pro další informace kontaktujte: AOV: Libor Matoušek, předseda představenstva T: 774 400 309 E: predseda@asociacevydavatelu.cz SPIR: Tereza Tůmová, výkonná ředitelka T: 739 465 233 E: tereza.tumova@spir.cz Unie vydavatelů: Václav Mach, výkonný ředitel

X X X

Kladrubský hřebčín obnovil aleje, vysázel 549 jabloní

Na Radě památky UNESCO Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se tentokrát hovořilo také o obnově jabloňových alejí v okolí stáje Josefov a na Kmínce, kde bylo v uplynulých dvou letech vysázeno 549 stromů.

„Je to zcela ojedinělý projekt, myslím, že v takovém rozsahu se nikde jinde ještě neuskutečnil. Navíc tu byly použity staré české odrůdy, aby se krajinný ráz tohoto území nezměnil a naopak vrátil k původní podobě,“ ocenil práci hřebčína předseda Rady památky Roman Línek.

Na obnovu dohlíželi i památkáři. „Krajině v okolí Josefova byl navrácen její historický ráz, včetně zcela zaniklé třířadé aleje vedoucí od stájí k Labi. Tato polní cesta navíc opět rozděluje obrovské 40 hektarové pole, zcelené v 80. letech minulého století, a tím se krajina přibližuje svou podobou k původním pastevním dílcům,“ řekl Michal Drkula z oddělení památkové péče Krajského úřadu.

Jabloňové aleje byly na tomto místě vysazené pravděpodobně kolem roku 1925. „Snažili jsme se v maximální možné míře zachovat původní stromy. Nechali jsme je odborně ošetřit zdravotním řezem. Jejich stav je stabilizovaný a předpokládám, že by mohly další roky zdárně prosperovat,“ uvedl ředitel Národního hřebčína Jiří Machek.

Podle archivních snímků bylo dosazeno celkem 2,8 km alejí a malý sádek u Černé pěšiny. „S novými stromky nám významně pomohli ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích, kde nám napěstovali dostatečné množství kvalitního výsadbového materiálu ve 39 starých českých odrůdách. Dohodli jsme se, že naše aleje budou mimo jiné sloužit i jako genofond téměř zaniklých odrůd jabloní,“ sdělila Jana Votrubová, vedoucí střediska Správa kulturní krajiny NHK.

Zasedání Rady památky se tentokrát výjimečně uskutečnilo v Národním zemědělském muzeu, kde se až do konce ledna koná výstava s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.