Fiala, Černochová místo mld. na Ukrajinu opravit vyhořelé pavilony v ÚVN v Praze. Po USA, Anglii se bude o Ukrajinu starat ČR, SR? Čí to byl nápad? ČR potřebuje opravit města, obce po povodních, lidé potřebují byty, slušně žít. Fiala, Černochová vylepšovat Ukrajinu z vlastních peněz

 Fiala není politik, ani dobrý hospodář. Nejhorší v Evropě a v ČR zničenou, zadluženou zemi nikdo nechce napravovat. Bojí se ho i odboráři a další politici a odborníci, protože je to zkáza, která bude stát neuvěřitelné množství peněz. Mnoho milionů a miliard bude třeba dnes na opravu zničených pavilonů ve vojenské nemocnici Praze. Už tři nebo čtyři roky jsou mimo provoz a ÚVN potřebuje pavilony pro pacienty. Postarat by se o to měli Fiala s Černochovou a další politici a odborníci.

Na ÚVN se podepsal i bývalý ministr armády Stropnický, který na zahradě nechal postavit altán, v němž se prý budou slunit vojáci z bojů v cizině. Jenže v Praze 6, Na Větrníku takřka denně fouká vítr, jako na Sněžce nebo v Tatrách. Pavilon nemá zasklená okna a dveře a nedá se tam ani topit. Prostě projekt, který Stropnický, nebo někdo jiný vymyslel, je k ničemu. Není dokončen, Pro odpočinek vojáků po bojích v cizině se nedá využít. Potřebuje ještě dokončit, dodělat vylepšit. Postarat by se o to měla Černochová, když se hlásí k armádě. Na Ukrajině také přišly o život statisíce lidí zbytečně, protože nad Ruskem nemůže nikdy zvítězit. Došlo to už i Bidenovi, a tak rychle dál od Ukrajiny ruce pryč. Fialu na upozorňoval několikrát také exprezident Klaus. Jenže Fiala dělá chytrého, ale chybí mu vědomosti, jak tvrdí odborníci.

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

FICO  KRITIZOVAL  SPOJENCE  UKRAJINY

 Fico řečnil v ruském propagandistickém pořadu, sepsul spojence Ukrajiny

 Ruská moderátorka Olga Skabejevová se může pochlubit exkluzivním úlovkem. Do jejího pořadu zavítal Robert Fico a zkritizoval EU za její přístup k válce na Ukrajině. Slovenský premiér se tak stal prvním vrcholným unijním politikem, který od únorové invaze vystoupil v ruské televizi.

 Fico v pořadu na státním kanále Rossija 1 obvinil evropské mocnosti, že svojí podporou Ukrajiny jen podněcují pokračování války, která je ve skutečnosti po téměř třech letech od invaze už nezajímá. „Evropská unie Ukrajincům říká: ‚Tady máte zbraně, tady máte peníze, bojujte, jen nás s tím neotravujte, my už s tou válkou prostě nechceme mít nic společného.“

Slovenský premiér také zopakoval ruský argument, že Rusové a Ukrajinci byli během jednání v Istanbulu blízko mírové dohody – ale tehdejší britský ministerský předseda Boris Johnson ji zhatil. „Dnes je přece zcela jasné, že v dubnu 2022 byly na stole skutečné dohody, které mohly válku okamžitě ukončit. Ale někdo přišel a řekl: Ne, ne, ne, ne, to nemůžete podepsat,“ prohlásil Fico.

Opomenul však dodat, že Rusové tehdy Kyjevu předložili zcela nepřijatelné podmínky včetně vnucené neutrality a vykastrování ukrajinské armády. Když se vzápětí jejich plán na bleskové obsazení Kyjeva sesypal, museli si na diktování mírových podmínek nechat zajít chuť. Istanbulský argument vytáhli opět na začátku letošního roku, kdy zesílili tlak v Donbasu a na západních spojencích se naplno projevila únava z války.

 Fico v interview zopakoval i mýtus, že protiruské sankce nefungují. „Všichni dobře víme, že v Ruské federaci je podpora pana prezidenta Vladimira Putina velmi vysoká. Ale odmítáme si přiznat svoji vinu. V roce 2022, kdy vypukl konflikt, jsme si mysleli: aha využijeme toho a srazíme Rusko na kolena, ponížíme ho. Ale tato strategie nevyšla. A proto od prvního dne říkám: proboha, tlačme Rusko, Ukrajinu a Spojené státy, aby zasedly k jednacímu stolu.“

Pozvání do Moskvy

Olga Skabejevová je jednou z nejznámějších mediálních tváří ruské diktatury. Prominentní moderátorka si během své kariéry vysloužila přezdívku „Železná panna putinovské televize“, ve svém pořadu 60 minut například označila masakry v Buči za podvody naaranžované západními tajnými službami a vyzývala k demilitarizaci NATO.

Interview s Ficem avizovala jako sólokapra. „Poprvé v ruské televizi! Exkluzivní rozhovor s lídrem země NATO a EU – slovenským premiérem Robertem Ficem, který přežil pokus o atentát kvůli svému postoji k Ukrajině,“ napsala na svůj Telegram. Slovenského premiéra pak přes videomost pozvala na oslavy Dne vítězství do Moskvy.

„Velmi rád. Poděkuji Rudé armádě, vojákům Rudé armády. Při oslavách 80. výročí Karpatsko-dukelské operace jsem řekl, že maršál Koněv si zaslouží pomník na Slovensku. Budu považovat za čest přijet do Moskvy a zúčastnit se oslav 80. výročí konce druhé světové války a především vítězství nad fašismem. Cítím to jako svou osobní povinnost,“ uvedl Fico.

Kreml už dal najevo, že v Bratislavě by skutečně mohla přistát oficiální pozvánka na velkou májovou přehlídku na Rudém náměstí. „Každý, kdo přijede oslavit toto velmi významné výročí, bude v Moskvě vítán,“ uvedl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že seznam pozvaných bude včas zveřejněn.

Slovenská opozice premiéra za rozhovor ostře zkritizovala. „Premiér Fico vystoupil v ruské propagandistické televizi. Doma se mu rozpadá jeho slepenec, zdravotnictví pro něj není primárním tématem, ale najde si čas sloužit Putinovi. Obrovská ostuda!“ napsal předseda strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka a připomněl tak sílící sváry ve Ficově kabinetu.

Rusko není na kolenou, jen si zavazuje tkaničky

Fico svůj výstup zahájil příslovím, podle nějž nelze nikoho, kdo je na kolenou, považovat za poraženého – možná si jen zavazuje tkaničky.

 „Jestli si někdo myslí, že je Rusko na kolenou, tak to je možná jen proto, že Rusové si jen zavazují tkaničky. V Evropě se zcela přestalo používat slovo mír. Slovo mír neexistuje. Pokud někdo mluví o míru, tak je považován za podněcovače války. A kdo mluví o válce, tak je vnímán jako bojovník za mír. Všechno je naopak,“ posteskl si předseda strany Směr.

Plán vítězství, který dnes na Západě propaguje Volodymyr Zelenskyj, podle něj nelze považovat za cestu k ukončení války. „Pokud někdo řekne: Dejte mi rakety středního a dlouhého doletu a já je použiji na cíle na ruském území, tak to není člověk, který nechce eskalovat napětí,“ odmítl Zelenského snahy, aby Amerika povolila nasazení západních zbraní proti cílům v ruském týlu.

Prioritou Zelenského plánu je přijetí Ukrajiny do NATO, což Fico také odmítá. „Pokud budeme jednat o Ukrajině, budeme jednat i o bezpečnostních zárukách pro tuto zemi. Ukrajina bezpečnostní záruky potřebuje. Nikoliv však NATO. Nevěřím, že členství v NATO bude pro Ukrajinu bezpečnostní zárukou.“

Zpochybnil také zprávy, že sabotáž plynovodu Nord Stream zosnovala hrstka ukrajinských vojenských představitelů a podnikatelů, kteří na nápad odpálit podmořské potrubí přišli při zapíjení úspěchů ukrajinské armády v květnu 2022.

„Co dnes čteme v novinách? Čteme, že si nějací opilí ukrajinští důstojníci řekli, že to vyhodí do vzduchu. Samozřejmě trochu přeháním, ale představte si, jak připluli k místu, kudy vedlo potrubí, skočili do vody, potopili se několik set metrů, vzali bengálské ohně, pyrotechniku a vyhodili to do vzduchu. Nesmysl,“ odmítl Fico zprávu listu The Wall Street Journal, který na základě svých zdrojů zmapoval průběh sabotáže.

X X X

Ukrajina a Rusko znovu jednají o zastavení útoků na energetiku, tvrdí list

Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml ve středu informace FT popřel.

Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.

 Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.

Podle bývalého vysoce postaveného činitele v Kremlu, jenž je o jednáních informován, je však nepravděpodobné, že by ruský prezident Putin přistoupil na dohodu, dokud ruská armáda nevypudí ukrajinské jednotky z Kurské oblasti, kde Ukrajinci stále kontrolují asi 600 kilometrů čtverečních ruského území, napsal deník.

Kyjev zároveň hodlá nadále útočit na ruské ropné rafinerie a další podobná zařízení, aby tak tlačil na Moskvu ve snaze přimět ji k rozhovorům, uvedl ukrajinský činitel. Ukrajina podle něj nemá moc jiných „pák“, aby Rusy přiměla k vyjednávání.

V minulosti přitom ztroskotaly i jiné pokusy o zprostředkování dohody, píše list a dodává, že podle čtyř ukrajinských představitelů Kyjev a Moskva loni na podzim dospěly k „tiché dohodě“ o neútočení na svá energetická zařízení.

Rusko v tehdejší zimě upustilo od rozsáhlých útoků, jaké podnikalo proti ukrajinské energetické infrastruktuře v zimě na přelomu let 2022 až 2023, uvedli dva ukrajinští představitelé a zdroj z Washingtonu.

To mělo podle zmíněných zdrojů připravit půdu pro formální dohodu. Ukrajina nicméně letos v únoru a březnu obnovila útoky svých dronů na ruská ropná zařízení ve snaze zvýšit tlak na Moskvu po své nevydařené protiofenzívě z roku 2023, píše Financial Times. Rusko poté podle něj situaci eskalovalo a začalo opět rozsáhle útočit na ukrajinské elektrárny.

 Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu informace Financial Times popřel. Prohlásil, že existuje množství zpráv, které podle něj „nemají nic společného s realitou.“ Kyjev se oficiálně k článku nevyjádřil.

 X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

 PO  USA,  ANGLII  A  SPOL  BUDOU  BUDOVAT  NOVOU  UKRAJINU  ČR,  SR?

 S odminováním Ukrajiny bude pomáhat systém, na který se složili Češi a Slováci. Už je u Charkova? 

Odminovací systém Božena 5 dovezli do Charkovské oblasti členové českého spolku Team4Ukraine. Společně s Boženou dostali záchranáři tahač, přívěs, speciální dodávku s tisícilitrovou nádrží na palivo a dron s termovizí v celkové hodnotě přes 15 milionů korun. Peníze vybrali české a slovenské organizace v čele s iniciativou Dárek pro Putina ve veřejné sbírce a celá akce trvala od zahájení výroby až po doručení hasičům 17 měsíců.

Boženu 5 přivezli dobrovolníci na utajenou základnu nedaleko Charkova z Košic.

Boženu 5 přivezli dobrovolníci na utajenou základnu nedaleko Charkova z Košic. Základna je sice utajená, ale civilní. „Tady se školí hasiči pyrotechnici nejen v obsluze odminovacích strojů, ale i v ovládání dronů, které miny vyhledávají,“ říká předseda Team4Ukraine Jan Heřmánek.

Členové českého spolku Team4Ukraine dovezli ukrajinským hasičům do Charkovské oblasti odminovací stroj Božena s veškerým příslušenstvím za 15 milionů korun

„Proto jsme jim také dovezli dron s termovizí, který vyhledává miny podle jejich rozdílné teploty od okolí,“ popisuje.

V obsluze Boženy školí ukrajinské hasiče členové spolku Team4ukraine, kteří se to naučili u výrobce. „Klíčová je údržba stroje, proto také součástí vybavení je kompletní sada nářadí,“ dodává zástupce iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.

Ukrajinští hasiči jsou z nového stroje nadšení. Tento typ ještě nepoužívali. Božena 5 má dva a půl metru širokou radlici takzvaný rotační cep, kterým odpaluje miny. Je samohybná a výrobce uvádí, že je možné ji ovládat ze vzdálenosti až pět kilometrů a že je odolná proti výbuchu o síle až 9 kilogramů trinitrotoluenu (TNT).

Organizace spojených národů uvádí, že v současné době je Ukrajina nejzaminovanější země na světě | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Organizace spojených národů uvádí, že v současné době je Ukrajina nejzaminovanější země na světě. Minami a nevybuchlou municí je kontaminováno až 23 procent území.  

Na Boženu se složili drobní dárci z Česka a Slovenska, ovšem 100 tisíc eur (v přepočtu 2,5 milionu korun) přidal Tchaj-wan, který pravidelně podporuje Ukrajinu přes třetí země a třetí subjekty. Boženu 5 vyrobila slovenská firma Way Industries. Má plné kapacity, což byl jeden z důvodů, proč zahájení výroby trvala dlouho.

Dalším důvodem byl podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina pomalý rozjezd sbírky na Slovensku. Za hlavní potíž ale považuje Ondráček postup slovenských úřadů.

„Několik měsíců jsme čekali na vývozní dokumenty a povolení k cestě z Košic na ukrajinskou hranici, protože Božena je považovaná za vojenský materiál. Trvalo to tak dlouho, že máme reálné podezření, že slovenská strana to natahovala ve snaze, co nejvíc to opozdit,“ míní.

X X X

 Ekonomové Trumpa nechtějí?, ale v očích voličů kvůli ekonomii vede? 

Na Trumpovy ekonomické plány se snáší kritika od mezinárodních institucí i nejrůznějších osobností ekonomické vědy, ale voliči ho považují za ekonomicky kompetentnějšího než mlžící Harrisovou

Hezký titulek „Amerika míří k volbám v záchvatu paniky“ pochází z Wall Street Journal. Jak dodává, voliči se bojí, že země nevratně utrpí, když nevyhraje ten jejich kandidát.

„Znepokojení je rozšířené napříč politickým spektrem. V průzkumu Wall Street Journal zveřejněném minulý týden 87 % voličů uvedlo, že se domnívají, že Amerika utrpí trvalé škody, pokud jejich kandidát prohraje. Mezi voliči Harrisové 57 % uvedlo, že se budou „zděšeni“, pokud bude zvolen Trump, zatímco 47 % Trumpových voličů uvedlo, že se budou zděšeni, pokud vyhraje Harrisová; jen menší procenta očekávají mírnější reakce hněvu nebo zklamání.

Nejméně polovina voličů uvedla, že si myslí, že v případě vítězství Trumpa nebo Harrisové je pravděpodobné násilí, a 53 % voličů tvrdí, že rozdělení Ameriky bude narůstat bez ohledu na výsledek voleb.

  V každém případě půlka národa tutově nevyhraje, protože preference jsou na ostří nože, Donald Trump vede nad Kamalou Harrisovou o pouhou desetinku bodu, což je statistikům k smíchu. Za vážnější zamyšlení však stojí situace v sedmičce klíčových států, kde Trump momentálně vede v úplně všech.

 Krásný obrázek o rozložení sil ukázal Trumpův volební mítink v největším newyorském sále Madison Square Garden, kam se vecpalo dvacet tisíc diváků a další desetitisíce to sledovaly venku. Dovnitř se dostali jen ti, kdo měli výdrž v nekonečné frontě, jejíž čelo nocovalo na ulici, aby neztratili pořadí. Někteří bivakovali před halou i déle než jeden den.

Takové bylo přijetí muže, který měl být v tomto městě politicky zlikvidován soudem za utišující peníze stárnoucího playboye pro pornohvězdu Stormy Daniels. Prý byly z volebního fondu, což bylo podle Trumpa věcí účetní a pro něj nejvýš na pokutu, ale rozhodně ne na trestní řízení s hrozící sazbou deset let natvrdo.

Jak vidno, nějak se to proti demokratické aktivistické justici obrátilo. Protrumpovský New York Post nadšeně píše, že mítink v Madisonu se stal strhující přehlídkou „světa MAGA“, čili stoupenců obnovení zašlé slávy USA (Make America Great Again!)

 Pro opačně laděné New York Times šlo spíše o přehlídku útočných sprosťáren a karneval stížností, chlapáckého pohrdání ženami a rasismu.

 Z toho si moc nevybereme. Podívejme se raději na tu ekonomii.

Stranou stranického běsnění jsou Reuters, tisková agentura s renomé, které nezahodí kvůli jedněm volbám. Její zpráva o voličském hodnocení ekonomických programů obou prezidentských kandidátů začíná výpovědí černé Tieshy Blackwellové (24), která volila v roce 2020 Joe Bidena, ale letos prý bude volit republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny potravin a bydlení.

Blackwellová, která žije jihozápadně od Detroitu ve státě Michigan, říká, že práci má teď lepší, ale co je to platno, když se od té doby její nájem zdvojnásobil, a to už se jednou přestěhovala. Prudce vzrostly taky účty za potraviny a služby.

„Nejsem na tom hůř než před čtyřmi lety,“ řekla na okraj shromáždění v Detroitu, na němž vystoupil Trumpův volební parťák JD Vance, „ale ve srovnání s tehdejší dobou je to tady opravdu hodně, hodně drahé. Jen za nájem, který stával 575 dolarů, nyní platím 1 100 dolarů. Mleté maso na hamburger stávalo 2,99 dolaru za libru, teď stojí 4,99 dolaru. Všechno je dražší.“

Ukazuje se, že ekonomika USA je něco úplně jiného než hospodaření běžných amerických domácností.

Jak Reuters připomínají, tempo hospodářského oživení po pandemii záviděl Spojeným státům celý vyspělý svět. Vysoké spotřebitelské výdaje a investice podniků a federálních úřadů pomohly vyhnout se předpovídané recesi. Akciové trhy jsou na rekordních hodnotách, pracovní místa a mzdy rychle rostou, nezaměstnanost je nízká a inflace je pod úrovní z ledna 2020.

Ano, tohle vám potvrdí všechny statistiky. Jen v nich chybí pohled zdola. Ne všichni si takhle pomohli. Ceny potravin, nájemného, veřejných služeb a zejména stravování jsou výrazně nad úrovní roku 2019. Za to prý vláda nemůže, protože má omezený vliv na věci, které to ovlivňují. Třeba na náklady na pracovní sílu, nedostatečnou konkurenci a problémy dodavatelského řetězce. A tak mnoho Američanů je z cen v neustálém šoku.

 Co se líbí ekonomům, nelíbí se lidem. A co se nelíbí ekonomům, s tím Trump u voličů boduje. Obnovu kvalitních pracovních míst a návrat výrobních oborů do Ameriky mají zajistit ochranářská opatření, z nichž to hlavní je vytvoření výrazné celní bariéry. I pro přátele chce k dovozům napařit 10 až 20 procent. Z Číny klidně 60 procent.

Žádný Green Deal, pryč s Pařížskou dohodou, zvýšení těžby fosilních paliv, pak ceny energií klesnou na polovinu. Jdeme do toho, přestože třeba Texas byl mučen jednou vedrem, podruhé mrazem, a pak zase suchem, po kterém následovaly zničující záplavy.

Vykládejte si to, jak chcete, ale napřed musíte počkat až voda opadne, a pak vás možná překvapí, že tohle už nikdo nepojistí. To může usměrnit současné úvahy o umělých klimatických překážkách konkurenceschopnosti.

Produktivní sektor má podpořit snížení korporátní daně z 21 na 15 procent. Dosavadní daňové úlevy, které měly vypršet v příštím roce, budou zachovány. V mizerně placených službách rezonuje slib zrušení daní ze zpropitného, širší dopad má i podobný krok u sociálního pojištění.

Ekonomové jsou z nápadů na ochranářství amerického průmyslu diví, ale nikdo z nich nenabízí realistickou alternativu, jak zemi plošně pomoci po devastaci hyperglobalismem.

Největší neznámá příští Trumpovy administrativy je vliv Elona Muska. Jeho oslnivý talent dělá velké věci ze všeho, na co se podívá. Teď je například zdaleka největším americkým výrobcem elektrických aut. Jeho rakety SpaceX jsou pro NASA nenahraditelné. Starlink představuje drtivou většinu družic kolem Země. A sociální sít X z někdejšího Twitteru je nečekaně mocné médium ve prospěch Trumpa.

Skutečně Trump svěří Muskovi, která je teď jeho nejsilnější zbraní, dohled nad efektivností americké administrativy? Harrisová je obklopena mnohem větším počtem zázračných dětí ze Silicon Valley, ale přímé využití ji nikdy nenapadlo.

Bude jednou Amerika velká podle Trumpa, nebo podle Muska? Kdo to ovládne? A bude každý z nich uhlídatelný, aby se neutrhl ze řetězu?

Možná bychom si měli také užít kapku té paniky. Zbyněk Fiala, vasevec.cz

X X X

 S TikTokem na vrchol. Nejbohatším miliardářem v Číně je zakladatel Čang I-ming

Zakladatel TikToku Čang I-ming se s odhadovaným majetkem za 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu Kč) stal nejbohatším mužem v Číně. Vyplývá to z žebříčku čínských miliardářů, který na webu zveřejnil list Hurun. Celkově se ale počet miliardářů v Číně snižuje, a to zejména v oblasti nemovitostí a podnikání s obnovitelnými zdroji.

 Jedenačtyřicetiletý Čang patří k nové generaci čínských podnikatelů, kteří jsou více mezinárodně zaměření než jejich předchůdci. Skupina ByteDance Group, kterou založil a do níž patří i TikTok, v loňském roce zvýšila celosvětový obrat o 30 procent na 110 miliard dolarů, píše agentura Reuters.

Čang v roce 2021 odstoupil z pozice generálního ředitele ByteDance. Jen ve Spojených státech má TikTok téměř 200 milionů uživatelů. V Číně firma působí pod názvem Tou-jin.

Druhý je úspěšný čínský výrobce balené vody

Seznam Hurun China Rich List vychází 26 let a za dobu existence se v jeho čele ocitlo 18 lidí. Čang předstihl magnáta v oblasti balené vody Čung Šan-šana, který sestoupil na druhé místo, když se objem jeho majetku snížil o 24 procent na 47,9 miliardy dolarů. Čung Šan-šan je majitelem firmy na balenou vodu Nongfu Spring a podniku Beijing Wantai Biological Pharmacy Enterprise, který v minulosti mimo jiné vyvíjel vakcínu proti covid-19.

Třetí příčku obsadil zakladatel společnosti Tencent Pony Ma, zatímco zakladatel společnosti PDD Holdings Colin Chuang z loňského třetího místa sestoupil na čtvrté. A to přesto, že jeho firmy Pinduoduo a Temu, zaměřené na slevový e-commerce, nadále vykazují zdravý růst příjmů, uvedla agentura Reuters.

Pinduoduo bojuje o pozici hlavně s Alibabou

Pinduoduo se dlouhodobě přetahuje o post nejhodnotnější firmy na čínském trhu s Alibabou. Za zmínku však stojí také neideální pracovní podmínky, se kterými se mnohdy musí zaměstnanci společnosti Pinduoduo vypořádávat. Jedná se kupříkladu o dvanáctihodinové směny po dobu šesti dnů v týdnu. V mnoha případech se po pracovnících také vyžaduje, aby brali povinné přesčasy.

Chuang po roce 2021, kdy se rozhodl opustit představenstvo společnosti Pinduoduo kvůli tvrdým zásahům Pekingu vůči technologickým magnátům, zůstal trochu v zapomnění. V té době začalo čisté jmění padat. Následně ale ožila značka Temu, která se postupně začala šířit na jiné trhy.

Obrovský úspěch slavila zejména na americkém trhu v září loňského roku. Tehdy se značka Temu správně zaměřila na inflací zbídačené Američany a nabízela jim velmi levné a neznačkové produkty z Číny. I díky tomu společnost Pinduoduo v roce 2022 oznámila tržby ve výši 248 miliard jüanů, což bylo asi o 90 procent více než rok před tím.

Někteří čínští miliardáři ale nezažívají ideální časy

Počet čínských miliardářů na seznamu se snížil o 142 na 753. To je ve srovnání s rokem 2021 pokles více než o třetinu. „Čínská ekonomika a akciové trhy měly obtížný rok,“ uvedl analytik Rupert Hoogewerf, který se na sestavování žebříčku podílel.

Hoogewerf zároveň pro agenturu Reuters dodal, že nejdramatičtější propady hodnoty majetku zaznamenali podnikatelé v čínském realitním sektoru. Rychle naopak roste oblast spotřební elektroniky, zakladatel firmy Xiaomi Lei Jun hodnotu svého majetku od začátku roku zvýšil o pět miliard dolarů.

 X X X

 POLITICI  ODTRŽENI  OD  REALITY

 Do vlády se vrací papalášství. Politici jsou odtržení od reality, a tím lidi uráží, říká politoložka

Na státní svátek v pondělí 28. 10. oznámila vládní koalice SPOLU, že chce dostát svému názvu a společně pokračovat i do dalších parlamentních voleb. „Je těžké říct, jestli je to šťastný krok,“ přemýšlí politoložka Vladimíra Dvořáková v pořadu Jak to vidí…

 „V tuto chvíli ani nevíme, zda to nakonec vyjde, nebo nevyjde. Je to spíš tah svým způsobem nutný, když se podíváme na součet volebních preferencí. Buďme upřímní, pro strany TOP 09 a KDU-ČSL je velmi malá šance, že by pronikly do parlamentu samostatně,“ dodává.

 Parlamentní volby čekají Českou republiku za rok – v říjnu 2025. „Vláda už mnoho času přesvědčit voliče a voličky o tom, že pro ně dělá dobře, nemá,“ říká politoložka Dvořáková.

„Navíc spoustu času vyčerpala zbytečně. U mnoha věcí chyběla koncepce. Teď jsme před koncem volebního období, měly by se přijímat další zákony, včetně těch méně populárních. Vláda ztratila téměř tři roky.“

Současné vládě se zároveň vytýká špatná nebo nedostatečná komunikace. „Nejde jenom o komunikaci,“ upozorňuje politoložka, „jde i o obsah té komunikace. Navíc mám pocit, že se do vlády vrací papalášství.“

„Jako by politici byli absolutně odtržení od toho, čím žijí normální lidé,“ dodává. Jako příklad uvádí pozměňovací návrh důchodové reformy, který nebere v potaz těžce fyzicky pracující. „To je něco, co lidi rozhořčuje, je to vůči nim urážlivé.“

Novela vs. pozměňovací návrhy

Ve sněmovně v současné chvíli čeká na třetí čtení novela vysokoškolského zákona. Původní znění podle politoložky není problémové a mohlo by přinést mnoho dobrého, potíž přichází s pozměňovacími návrhy.

\„Novela sama o sobě přináší do budoucna řešení a stabilizaci. Naopak pozměňovací návrhy přinášejí destabilizaci systému, transakční náklady navíc a likvidují možnost špičkové vědy ve vysokoškolských ústavech.“

„Mělo by být naším zájmem, aby se věda rozvíjela, abychom se dostávali do mezinárodních spoluprací. Dochází ale k omezování finančních prostředků.“

„Pokud budou pozměňovací návrhy přijaté, novelou uděláme krok zpět,“ dodává Vladimíra Dvořáková.

X X X

ABSENCE  OSOBNOSTÍ

Změnou oproti Zemanovi je absence záměrně kontroverzních osobností, říká historik Doležal

Prezident Petr Pavel rozdal v den výročí vzniku samostatné republiky 56 státních vyznamenání. Oceňoval umělce, sportovce, ale i disidenty, vlakvedoucího nebo válčeného veterána. „Největší změnou letošního 28. října oproti předchůdci Miloši Zemanovi je absence záměrně kontroverzních osobností mezi oceněnými,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz historik Jakub Doležal z Masarykova ústavu a Archivu Akademie Věd ČR.

Jak byste shrnul rozdíly v udělování státních vyznamenání mezi Petrem Pavlem a jeho předchůdci? Co je  největší změna?

Pokud jsou těmi předchůdci míněni pouze čeští prezidenti, nikoli českoslovenští, jedná se z podstatné části o podobný rukopis a víceméně tradiční sestavu nositelů. Od roku 1995 jsou každoročně vyznamenáváni významné zahraniční osobnosti, politici, váleční veteráni, představitelé druhého odboje, hrdinové všedních dní, zástupci disentu, církví, umělci, sportovci, vědci, podnikatelé atd., včetně osobností, které daného prezidenta republiky podpořili ve volební kampani nebo s ním jinak sympatizují.

To je myslím přirozené a veřejný občanský postoj by sám o sobě neměl bránit pozdějšímu ocenění za celospolečenské zásluhy. Každý vyznamenaný si musí své ocenění obhájit nejen sám před sebou a veřejností, ale nepřímo i před těmi, na něž se zatím nedostalo nebo už ani nedostane. Myslím, že všichni letošní nositelé jednoznačně obstojí, přestože každému z nás mezi nositeli vždy bude někdo chybět nebo naopak v danou chvíli přebývat.

Největší změnou letošního 28. října oproti předchůdci Miloši Zemanovi je absence záměrně kontroverzních osobností mezi oceněnými a především projev prezidenta republiky, z něhož nezaznívaly urážky a vymezování se vůči názorovým oponentům.

Silné příběhy

Jaká specifika, pokud nějaká byla, mělo letošní předávání státních vyznamenání?
Poměrně dost osobností bylo oceněno in memoriam, včetně manželů Jany Hlaváčové a Luďka Munzara, kteří se mohli stát nositeli již dříve a je velká škoda, že nezažili potlesk zaplněného Vladislavského sálu. Ne každému se to bohužel poštěstí.

Specifickým a mimořádně silným je příběh Karla Kučery, vojáka Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny, který položil svůj život v bojích u Bachmutu. Předání Medaile Za hrdinství jeho mamince bojující s emocemi bylo dle mého názoru nejsilnějším momentem celého večera a Karlu Kučerovi i jeho rodině se právem dostalo asi nejdelšího potlesku a upřímného uznání, které samozřejmě nikdy nevyrovná ztrátu syna a mladého života.

 Mezi oceněnými najdeme také řadu představitelů neziskového či charitního sektoru. Mně osobně udělalo velkou radost vyznamenání římskokatolického kněze Josefa Suchára a celého obdivuhodného příběhu znovuvybudování poutního místa Neratov v Orlických horách, kde právem nacházejí inspiraci všichni návštěvníci, nehledě na náboženské či jiné přesvědčení. Prostředí bývalé německé osady a nedalekého československého opevnění je úžasným geniem loci našich dějin.

Vyznamenávání novinářů

Myslíte si, že Pavlova rozhodnutí o vyznamenání novinářů naznačují nějaký posun v přístupu k médiím? Jak k nim přistupovali jeho předchůdci?
To je trochu návodná otázka, protože si všichni velmi dobře pamatujeme, jaký postoj zastával vůči médiím bývalý prezident Miloš Zeman, včetně rádoby humorných a extrémně nevhodných výroků o likvidování novinářů přímo před Vladimírem Putinem… Také Miloš Zeman ale dokázal navzdory hodnotovým rozdílům ocenit některé významné osobnosti, jmenovitě novináře Petra Nováčka.

Možná letos bylo novinářů, spisovatelů a představitelů médií mezi oceněnými více, například na úkor vědecké obce či podnikatelů, ale je možné v tom vidět jisté splacení dluhu a především signál k veřejnosti, že bez veřejnoprávních médií a nezávislých novinářů by naše demokracie vypadala bezesporu jinak a byla mnohem slabší a ohroženější.

X Petr Pavel udělil státní vyznamenání signatářovi Charty 77 Danielovi Kroupovi a mluvčí Charty 77 Anně Šabatové. Jak vnímáte symboliku udělování vyznamenání lidem, kteří byli v minulosti aktivní v disentu, podepsali Chartu 77 od někoho, kdo byl členem komunistické strany?

Odpověď na tuto otázku přísluší spíše představitelům Charty 77 a zmíněným osobnostem. Pokud jim to nevadí a vyznamenání s úctou přijali, nehledal bych v tom zbytečné kontroverze. Z mého pohledu je třeba volit vždy individuální přístup a hodnotit konkrétní lidský příběh, a to jak u oceněných, tak u prezidenta republiky.

Konkrétně Petr Pavel se ke své minulosti vyjádřil ještě v době volební kampaně a výsledek jasně ukázal, že pro veřejnost je klíčové jeho současné hodnotové zakotvení, které prezident Petr Pavel dle mého soudu jednoznačně prokazuje svými činy.

Koneckonců nikdo jiný s reálnou šancí na vítězství ve volbách a třeba i dokonalejším „kádrovým“ profilem pro úřad prezidenta republiky neměl tu odvahu jít s kůží na trh a věnovat pět let svého života další službě našemu státu.

X X X

 DVOŘÁK   UŽ  DÁVNO  MĚL  OPUSTIT  ČT,  ŽÁDNÉ  ZÁBAVNÉ  POŘADY  

OCENĚNÍ  SI  NEZASLOUŽIL,  DVOŘÁKA  VYHODILA  I  NOVA

STÁLE  SE  VYSÍLAJÍ  POŘADY  Z  DOBY  ŘEDITELE  ZELENKY

ČT  POTŘEBUJE  NOVÉ  SCHOPNÉ  AUTORY,  STARÉ  VYMĚNIT

Ocenění exředitele ČT Dvořáka? Kontroverzní krok i kvůli prezidentské debatě, míní experti

 Jindřich Šídlo, Cyril Svoboda, Thomas Kulidakis, Jan Kubáček, Adam Dolník –  

Kdo je letošním nejkontroverznějším oceněným? Bývalý ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák. Shodli se na tom političtí experti v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Dvořákovo jméno je podle nich často spojováno s údajnou neobjektivitou ČT. A to zejména v souvislosti s loňskou předvolební prezidentskou debatou mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, z jehož rukou Dvořák nyní získal vyznamenání.

Politolog Jan Kubáček poukázal na to, že ocenění pro bývalého generálního ředitele ČT Dvořáka bylo pro mnohé překvapením. „Přece jenom nebylo zvyklostí, aby se oceňovali top manažeři mediálních institucí,“ vysvětlil Kubáček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

 Někteří lidé spojují Dvořáka s určitými politickými vlivy, zmínil novinář Jindřich Šídlo. „Je známo, že minimálně část veřejnosti přičítá Petru Dvořákovi podíl na některých politických rozhodnutích, respektive na výsledku některých voleb, úplně konkrétně pak na výsledku prezidentských voleb roku 2023,“ upřesnil.

 Babiš a jeho příznivci podle Šídla kritizují Dvořáka za to, jak tehdy proběhla druhá předvolební debata mezi oběma kandidáty.

Šídlo se domnívá, že toto ocenění pravděpodobně vyvolá další diskuze. „Možná bude šance někdy v budoucnu se prezidenta zeptat, co k tomu vedlo, kromě té povinné věty, že se Petr Dvořák dvanácti lety v čele ČT zasloužil o média veřejné služby,“ dodal novinář.

Komentátor Thomas Kulidakis naznačil, že část veřejnosti vnímá ČT jako příznivce určitých politických proudů a stran, což rozporuplné reakce na Dvořákovo ocenění jen umocňuje. „Vzhledem k pochybám o vyváženosti ČT v politickém zpravodajství a publicistice myslím, že je to naprosto legitimní,“ uvedl Kulidakis ve vysílání CNN Prima NEWS.

Prezident Petr Pavel v pondělí ocenil bývalého generálního ředitele ČT Petra Dvořáka medailí Za zásluhy. Medailí této kategorie letos udělil celkem 39, a to lidem působícím v charitě, umělcům, vědcům či sportovcům. Vyznamenání získali kromě Dvořáka například ekonom Jan Švejnar, herci Daniela Kolářová, Ondřej Vetchý, Ivan Trojan nebo hudebníci Marie Rottrová a Petr Janda.

 X X X

TGI Fridays zavírá desítky restaurací. Spekuluje se o bankrotu

Americký řetězec restaurací TGI Fridays během minulého týdne nečekaně uzavřel téměř padesát poboček ve Spojených státech. Tento krok posílil spekulace o hrozícím bankrotu.

 Jde o největší počet zavřených podniků od ledna, kdy řetězec ukončil provoz 36 nerentabilních provozoven. Otevřených tak v USA zůstává už jen 164 poboček, informuje portál CNN.

Společnost TGI Fridays na žádost o komentář zatím nereagovala, nezveřejnila ani kompletní seznam dotčených provozoven. Ze zpráv místních médií však vyplývá, že uzavření restaurací se týká několika států USA, včetně Kalifornie, Ohia, New Yorku, New Jersey, Floridy a Missouri.

X X X

Zavírání restaurací nahrává zvěstem o blížícím se bankrotu. Před několika týdny agentura Bloomberg uvedla, že řetězec jedná s věřiteli o finanční injekci, která by mu umožnila pokračovat v provozu, zatímco bude procházet procesem reorganizace.

Případ podaný podle kapitoly 11 zákoníku Spojených států amerických o úpadku se často označuje jako reorganizační úpadek.

Dlužník obvykle zůstává ve vlastnictví, má pravomoci a povinnosti správce, může nadále provozovat svůj podnik a se souhlasem soudu si může půjčit nové peníze.

Podle Johna Bringardnera, vedoucího společnosti Debtwire, TGI Fridays pravděpodobně využije kapitolu 11 k hledání kupce pro určitou část svého byznysu, k ukončení pronájmů nerentabilních provozoven a k restrukturalizaci svého dluhu. Z transformace by pak společnost vyšla sice menší, ale zdravější a životaschopná.

„Klesající počet provozoven řetězce, měnící se preference spotřebitelů a levnější konkurence z oblasti rychlého občerstvení způsobily, že společnost není schopna obsluhovat svůj dluh a že k vyhlášení úpadku by mohlo dojít v listopadu před dalším kolem splátek nájemného za zbývající restaurace,“ uvedl pro CNN Bringardner.

V letošním roce vyhlásilo bankrot už několik amerických řetězců, včetně Red Lobster, který nabízí mořské plody a řetězec Buca di Beppo specializující se na italsko-americká jídla. Může za to změna spotřebitelských návyků, kdy zákazníci kvůli inflaci přiškrtili své zbytné výdaje.

 X X X

  Ve Lvově chtějí pomník válečného zločince Šuchevyče

 První pomník Romana Šuchevyče, vrchního velitele zločinecké tzv. Ukrajinské povstalecké armády, která kolaborovala za druhé světové války s německými nacisty a podílela se na genocidě neukrajinského obyvatelstva, má být postaven ve Lvově na náměstí, které nese jméno jiného zločince, plukovníka UPA Oleksyho Hasyna.

„Členové pracovní skupiny vyjádřili svůj názor a podpořili skutečnost, že Lvov by měl mít takový památník,“ řekl Jevhen Bojko, který má tyto záležitosti na starosti v městské radě ve Lvově. Architektonické oddělení lvovské městské rady má za necelé dva týdny prostudovat všechny detaily projektu, následně budou projednány podrobné podmínky.

Letos v květnu ukrajinští vojáci ze Lvova a Lvovské oblasti zaslali městu výzvu k postavení pomníku Šuchevyče. Svou výzvu zopakovali 14. října, v den, kdy si Ukrajina připomíná Den vzniku UPA. Při této příležitosti také požadovali jeho umístění na Hasynově náměstí. To nese jeho jméno od roku 2013.   Dodejme, že Hasyna během diskuse v rámci Organizace ukrajinských nacionalistů  podpořil politiku genocidy neukrajinského obyvatelstva.

Samotný Roman Šuchevyč  se podle některých dokumentů podílal v roce 1941, kdy byl spoluvelitelem praporu nechvalně proslulého praporu Nachtigal, na bestiálním pogromu Židů ve Lvově, při kterém zemřelo několik tisíc lidí. 

Jako zajímavost připojme, že v roce 1939 měl Lvov, v té době třetí největší polské město, 334 tisíc obyvatel, z toho 170 tisíc Poláků, 105 tisíc Židů a 53 tisíc Ukrajinců. V poválečném období se Lvov stal součástí sovětské Ukrajiny a demografická struktura se zásadně změnila ve prospěch Ukrajinců. V době vzniku Ukrajiny tak ve městě na počátku tisíciletí žilo již 640 tisíc Ukrajinců, 64 tisíc Rusů, 6400 Poláků a pouhých 1900 Židů, server vasevec.cz

X X X

 Ľuboš Blaha: ĎALŠÍ POKUS O ATENTÁT NA ROBERTA FICA?!

 Pred pár dňami na Dukle mohlo dôjsť k ďalšiemu atentátu na premiéra. Táto správa práve obletela Slovensko.

Na Dukle zadržali ozbrojeného chlapa, ktorý nenávidí Roberta Fica, lebo odmieta vojnu proti Rusku.\Toto je výsledok roboty PS-ka a liberálnych médií. Hovoril som to v máji, hovorím to zase.\Nič sa nezmenilo, opozícia vedie džihád proti Smeru a ešte aj pritvrdili. Po atentáte tu pár týždňov tárali o zmieri a ešte aj z nás robili vinníkov.

Medzitým som len ja osobne schytal kopu vyhrážok a vedie sa niekoľko trestných stíhaní. A premiér bol opäť v ohrození života, lebo si dovolil niečo, čo je vo svete Progresívcov neslýchané – má iný názor ako oni. A chce mier.

Ak sa ani po tomto opozícia nespamätá, potom o nej už plným právom môžeme hovoriť ako o vražednej mašinérii. Oni huckajú svojich priaznivcov a aktivistov a produkujú takú atmosféru nenávisti, že výsledkom je násilie a krv.

Nie, Cintula nebol náhoda. Bol potvrdením pravidla – o tomto je novodobý neoliberalizmus. Toto sú oni – progresívny gang.\Od rána do večera tony hejtu. Denník N, Sme, Aktuality, Pravda… A toto je výsledok.

Politický súboj redukujú do apokalyptických parametrov – vláda Smeru pre nich znamená, že ani slnko nevyjde. Absolútny fanatizmus. Absolútna nenávisť.\Na Dukle sme boli všetci. Spolu so stovkami dobrých ľudí, ktorí si vážia obetu Červenej armády a ruského národa v boji proti fašizmu.

A nejaký ozbrojený fanatik tam mohol vytiahnuť zbraň a začať strieľať. Toto chcete, Progresívci? Takto sa vám to páči?\Hovoril som to v máji, hovorím to zase – nemôžeme sa s nimi maznať. Takmer nám zabili premiéra a nestačilo im.

Podaná ruka pre nich nie je aktom zmierenia, ale aktom slabosti. A podľa toho musíme konať. Tu už reálne ide o život. Takto ich vyhecovali. Opozícia zcintulovela. A nebude dobre, kým neurobíme poriadok. Stojíme za Robertom Ficom. Nás nezastavia.

Ľuboš Blaha, (Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP), server vasevec.cz

 X X X

Pro zastupitele už před dvěma lety po svém odvolání sepsal obsáhlou analýzu, co všechno v pražském dopravním podniku není v pořádku. Policejní razie z počátku října mu dala za pravdu. Podle Michala Štěpána z Pirátů, jenž v dozorčí radě dopravního podniku seděl až do roku 2021, není možné řídit firmu, aniž by vedení mělo patřičné odborné vzdělání.

Výsledkem je jinak podle Štěpána obří plýtvání penězi, které dosáhlo údajně absurdních rozměrů, když dopravní podnik vedl nedávno odvolaný ředitel Petr Witowski a dozorčí radě předsedal Adam Scheinherr (Praha sobě).

Ačkoli je Štěpán – absolvent oboru konstrukce a dopravní stavby – členem Pirátské strany, míří s kritikou v rozhovoru i do vlastních řad. Mluví také o společných projektech opravy stanic se soukromými investory.

Jedinou kvalifikací Petra Witowského pro výkon funkce generálního ředitele DPP za 750 tisíc korun měsíčně pak bylo jeho dlouholeté přátelství s Pavlem Vyhnánkem, tehdejším náměstkem primátora pro finance a rozpočet.

 X X X

Lidé stárnou a chybí kvalifikovaní zaměstnanci. EU ujíždí vlak, shodli se poslanci

 Evropská ekonomika roste výrazně pomaleji než Spojené státy i Čína. Na obou svých rivalech je Evropská unie (EU) závislá v podobě dovážení surovin, nakupování surovin či obraně. Receptem na zlepšení situace by měla být mimo jiné transformace vzdělávání studentů, ale i pracujících. Ve státech EU totiž chybí řada profesí, které kvůli nedostatečnému vzdělání nemá kdo obsadit. Shodli se na tom europoslanci.

Do roku 2040 se bude pracovní síla v EU každoročně snižovat o téměř dva miliony pracovníků. A to zejména kvůli stárnutí populace a mohutným odchodům do důchodu. Například v Česku dle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR do tohoto roku bude 2 698 767 lidí ve věku 65 let a výše – to je o více než půl milionu více, než tomu bylo na konci roku 2021. A nejinak je tomu i v ostatních členských státech.

Jedním z východisek udržení ekonomického růstu by tak mohla být stále se zlepšující technologie a potřebná kvalifikace či rekvalifikace zaměstnanců. To například doporučuje v září publikovaná zpráva italského expremiéra Maria Draghiho, která obsahuje zhruba 170 návrhů, jak zlepšit po všech stránkách konkurenceschopnost Evropské unie. Dokument a nepříliš dobrou situaci pracovního trhu také na středečním plánu rozebrali europoslanci.

„Potýkáme se s výrazným nedostatkem pracovních sil. Dvě třetiny evropských společností tvrdí, že nedostatek dovedností brzdí jejich obchodní aktivity a čtyři z pěti tvrdí, že nemohou investovat a růst tak, jak by mohly. Pro malé a střední podniky je to ještě obtížnější: pouze jeden z pěti najde pracovníky se správnými a odpovídajícími odbornými znalostmi či dovednostmi,“ zhodnotil na úvod evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. To má pak například za následek rozdíl v hrubém domácím produktu (HDP) v EU a Spojených státech. Od roku 2000 totiž v přepočtu na hlavu vzrostl reálný disponibilní příjem v USA téměř dvakrát více než v EU.

O špatné situaci na pracovním trhu se podělil například německý europoslanec Rasmus Andresen, který je členem Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (BUDG) a zároveň Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu (ECON). „Milion! Jen na německém pracovním trhu bude do roku 2030 chybět milion kvalifikovaných pracovníků a nejinak je tomu i v mnoha dalších evropských zemích,“ upozornil.

Nedostatek pracovníků hlásí firmy již teď

Podle Andresena více než 60 procent malých a středních podniků uvádí, že již nyní mají potíže s hledáním kvalifikovaných pracovníků. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je jedním z největších problémů, které budeme mít v Evropské unii v příštích několika letech, a zcela upřímně: děje se příliš málo na to, abychom ho řešili,“ prohlásil s tím, že pokud chce být EU konkurenceschopná, potřebuje kvalifikované pracovníky. Jejich počet by se podle něj mohl narůst díky migraci, přidáním investic do vzdělání a lepším nastavením rovnováhy mezi rodinou a prací.

 A vyšší investice do vzdělávání budou nejspíš nutné. Mladší generaci totiž podle europoslankyně Andrey Wechslerové chybí dost často základní dovednosti. A to zejména v manuální a digitální oblasti. „Téměř tři miliony mladých lidí v Německu ve věku 20 až 34 let nemají odbornou kvalifikaci. Chybí jim základní dovednosti a kvalifikace, které náš trh práce potřebuje. Toto však není jen německý fenomén. Když se podíváme na zprávu pana Draghiho, vidíme, že 42 procent Evropanů nemá digitální dovednosti,“ upozornila členka Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Evropský parlament již dříve přijal akční plán týkající se nedostatku pracovních sil a kvalifikací. „V prvních letech bylo proškoleno přibližně 3,5 milionu pracovníků. Pobídky a pokyny k průběžnému školení se připravují přibližně v polovině členských států EU. Očekáváme, že budou velmi užitečné. Zejména pak pro pracovníky v malých a středních podnicích, kde možná nebude možné mít školící programy ke zvyšování kvalifikace zaměstnanců,“ přiblížil Janusz Wojciechowski, který ale upozornil, že je to stále jen nepatrná část.

Důraz na změny ve školství a podporu porodnosti

Změnit vzdělávání je však potřeba také na školách. „Vysoké i střední školy by měly poskytovat aktuálnější programy v souladu s poptávkou trhu. Evropa produkuje pouze 850 absolventů vědy, techniky, inženýrství a matematiky na milion obyvatel ročně. Ve Spojených státech je to více než 1 100 absolventů. To znamená, že s tímto typem dynamiky problémy nakonec porostou,“ upozornil Paulius Saudargas, člen Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku a současně Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.

Vzdělávací systém by se měl postupně změnit i v Česku, kde je nyní nabízeno okolo 270 oborů a absolvent takového zaměření má jen úzké možnosti uplatní po absolvování studia. Ministerstvo školství tak chce do pěti let tento počet zredukovat a některé podobné obory například spojit. Resort s Národním pedagogickým institutem nyní pracuje se třemi variantami: jedna počítá se 157 obory, druhá se 115 a třetí se 104. Finální podoba má být hotová na konci roku a pravidla pro školy pak za tři roky. Do nových oborů by pak mohli nastoupit první studenti v září 2029.

Zmíněné vize však na záchranu nestačí. „Je potřeba zvednout v EU porodnost, jinak zjistíme, že předkládáme nejspíš vynikající politické návrhy, které však nebudeme mít na koho aplikovat. Několik studií totiž předpovědělo, že Evropě bude do roku 2050 chybět 35 milionů lidí v produktivním věku,“ varovala na jednání Mariateresa Vivaldini, členka Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a zároveň Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku. Lidé v produktivním věku pak budou chybět zejména ve menších městech a na vesnicích, čímž se ještě prohloubí už tak alarmující propast oproti větším městům. Lukáš Karbulka, ceskajustice.cz

X X X

 NA  HRADĚ  OCENĚNÝ  ZEMĚDĚLEC  NETÍK

 Státní vyznamenání z rukou prezidenta dnes převzal i Jiří Netík, jedna z nejvýznamnějších osobností českého zemědělství zprávu Státní vyznamenání z rukou prezidenta převzal i Jiří Netík, jedna z nejvýznamnějších osobností českého zemědělství.

 Narodil se do zemědělské rodiny a vyrůstal na rodinném statku v Týně nad Vltavou. Jeho otce komunistický režim v 50. letech věznil. V srpnu 1968, ve dnech sovětské okupace, sklízel tehdy 18letý Jiří Netík se svým otcem obilí před vojáky, kteří na ně mířili ostře nabitými samopaly. Režimem se přesto nedal Jiří Netík zlomit, i v době komunistického režimu soukromě hospodařil. Po roce 1989 byl jedním ze zakladatelů Agrární komory ČR a stál za zrodem prvním sociálních projektů na venkově. Za svoji celoživotní práci a přístup dnes převzal Jiří Netík státní vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla.

 „Jiří Netík je výjimečnou osobností našeho zemědělství, jehož odvaha, znalosti i přístup k zodpovědnému hospodaření jsou velkou inspirací pro nás všechny. Spolu s tehdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem stál u zrodu prvních sociálních projektů na venkově, je také duchovním otcem toho, čemu dnes říkáme sociální zemědělství. To propojuje odpovědné hospodaření, které dodržuje postupy správné zemědělské praxe, s prvky sociálního začleňování osob se znevýhodněním,“ říká o Jiřím Netíkovi ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

 Rodina Netíků se v Týně nad Vltavou a okolních obcích věnuje zemědělské činnosti po několik generací a své soukromé hospodářství udržela i v dobách kolektivizace.

„Naše rodina celý život soukromě hospodařila. V padesátých letech stroje sebrali, otce zavřeli, ale hospodařit se nepřestalo. V srpnu 1968 jsme měli posekané ozimy a přišli Rusové. Bylo potřeba ještě posekat asi 3 hektary jarní pšenice. V Týně nad Vltavou, kde je naše hospodářství, byla velká kasárna a největší tankový prapor na jihu Čech. Rusové se usadili kolem města a na našem poli bylo asi pět tanků, které mířily na kasárny. Otec ale prohlásil, že musíme jet sekat, nebo se nám ta jarka (jarní pšenice) vysype. Tak jsme vyrazili, traktor Hanomag se samovazem, na místě nás přivítali ruští vojáci, kteří na nás mířili ostře nabitými samopaly. Otec v klidu slezl z traktoru a říkal česky: „Víš, co to je? To je chleba a my musíme tu jarku sklidit.“ Rozhrnul hlavně namířených samopalů a začali jsme rozkládat samovaz. Vojáci nedůvěřivě koukali a stále na nás mířili. Začali jsme sekat, až jsme posekali celé pole a postavili panáky pod dohledem ruských vojáků,“ zavzpomínal letos v srpnu Jiří Netík pro Ministerstvo zemědělství při příležitosti připomínky okupace.

 Po revoluci byl Jiří Netík jedním ze zakladatelů Agrární komory ČR a jejím prvním prezidentem (do r. 1997). Pro projekt Paměť národa Jiří Netík v minulosti uvedl, že v sociálních věcech se podle něj velmi zapomnělo na to, že se sedláci starali o spoustu lidí. A tak Jiří Netík založil při své farmě Domov sv. Anežky, kde zaměstnává 160 zdravotně postižených. Realizoval s velkým nasazením projekty sociálního zemědělství, kam patří chráněné dílny, denní stacionář, internátní ubytování, služby pro seniory, Domov klidného stáří KLAS.[1]

 Jiří Netík už vedení farmy předal dalším generacím a uvolnil se mu prostor pro vybudování a otevření Jihočeského zemědělského muzea. Působil v mnoha funkcích ve veřejné správě i různých společnostech (např. člen představenstva PGRLF, radní pro zemědělství Jihočeského kraje). Nyní působí i jako předseda Pracovní komise sociálního zemědělství MZe. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí

X X X

Ať si pacient sám zvolí péči, říká ředitel Všeobecné fakultní nemocnice

Do českého zdravotnictví se dostává málo soukromých peněz, varovali nedávno ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Pokud se to nezmění, přestane podle nich být systém financování zdravotní péče udržitelný. Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl v rozhovoru pro iDNES.cz popisuje, jak by možnost vybrat a připlácet si za komfortnější péči mohla pomoci zlepšit pro pacienty lékařskou péči.

 X Souhlasíte s ekonomy z NERV, že zřejmě bude nevyhnutelné, aby se lidé zapojili do placení za některé zdravotnické zákroky?

Kdybych to měl říct jedním slovem, tak ano. Mně se zdá nejlogičtější, abychom systém zefektivnili a zároveň do něj pustili trh a konkurenci. Pojďme umožnit si připlatit a ovlivnit svoji pozici v tom systému. Říkám to opakovaně. Nemožnost si připlatit za něco nad definovaný standard, to je hrozně špatně.

X Za co by si podle vás měli pacienti připlácet?

To je věc pojišťovny a její diskuse s odbornými společnostmi. Nemůžu mít ambici od stolu říct, že operace A má být zadarmo a operace B za peníze. Od toho tady nejsem. Péči platí pojišťovny a ty by měly mít kompetenci říct, co je hrazeno z veřejného pojištění a co už ne.

X Vy jste onkolog, jak by to vypadalo u pacientů s rakovinou?

Aby si lidé připláceli za péči v onkologii, to by už musel systém opravdu kolabovat. Ano, jsou země, kde se tohle děje, a jsou to chudší země. Třeba v Indii nefunguje všeobecné zdravotní pojištění a je tam jedno, jestli máte zánět nehtu nebo rakovinu. Za všechno si platíte. Nic takového tady samozřejmě nechceme. Pro onkologii v tomto ohledu vidím přínos nepřímým způsobem. To znamená, že se tím zvýší objem peněz dostupných pro moderní terapie, zobrazovací metody a podobně. Určitě to ale není myšleno tak, že v onkologii bude neúčinný lék dostupný všem a účinný bude za doplatek.

X O jakých částkách se bavíme? Pokud by zákon umožňoval platit si za nadstandardní péči, na kolik by to pacienty vyšlo?

Slova standard a nadstandard budí vášně. Já jim rozumím, ale když se bavím s lidmi, vím, že mají negativní konotace. Mně spíš přijde lepší říct doplatek za nehrazenou péči. A ten se může pohybovat od pár korun u některého léku až po desetitisíce u drahého materiálu typu oční čočka nebo endoprotéza.

X Důvodem, proč systém zdravotní péče přestává být udržitelný, je stárnutí populace. Kolik máme ještě času, než nastane problém?

Není to jen stárnutím populace, jde o kombinaci faktorů. Pracujeme se sítí nemocnic vytvořenou v minulém a předminulém století. Vstupují do toho nové léky, materiály či postupy. Ty jsou účinnější, efektivnější, ale i dražší. To všechno nám zdražuje zdravotnictví. Obrovský problém je nízká porodnost. Ekonomicky aktivních lidí bude ubývat a stárnoucí populace bude konzumovat péči. Nejsem ekonom, takže neumím říct, jestli bod zlomu přijde pozítří, nebo za 50 let. Asi ale přijde. Nebo existuje druhá možnost. Lidé chytřejší, než jsem já, namodelují, co si ještě budeme moct dovolit platit z veřejných peněz a co bude potřeba si zaplatit z vlastní kapsy.

X Myslíte si, že pro to ale bude politická vůle? Většinou zdražování zdravotní péče není populární. Vzpomeňme si, že ČSSD v roce 2008 ovládla krajské volby díky slibům, že zruší poplatek 30 korun u lékařů.

Je to samozřejmě bolestivá debata, politicky extrémně nepopulární, ale stejně nás to doběhne. Nikdo na tom politické body nezíská. Nicméně já jsem asi naivní, ale politik by měl dělat věci, které jsou správné, i když jsou někdy nepopulární. Tenkrát se platil poplatek za den pobytu v nemocnici, a to mělo zůstat, nebo bych jej znovu zavedl. Já jako pacient pak do nemocnice vstupuju s ekonomickou motivací. Já za ten pobyt platím, byť třeba málo, a tím vytvářím větší tlak na to, aby ty služby za něco stály. Tlačím na to, abych šel včas domů, abych nezůstával v nemocnici zbytečně. Tohle vám systém zefektivní samospádem. Když si za to jako zákazník platím, přímo vyvíjím tlak na kvalitu a rozsah těch služeb.

X Copak si za to neplatíme už z daní?

V tuhle chvíli je to tak, že stát mi nějaké peníze vezme, nějaké dá zdravotníkům, ale my je vlastně přímo nevidíme. Peníze odejdou od zaměstnavatelů a zaměstnanců k pojišťovnám, přerozdělí se a péči máme takzvaně zadarmo. Přitom zadarmo vůbec nic není. V situaci, kdy mám vytáhnout peníze přímo z peněženky, pak ta moje motivace je úplně jiná. To není moje fantazie. To je normální behaviorální ekonomie, tak to prostě funguje v obchodě i nemocnici.

X Nepovede to k vytvoření větší propasti mezi pacienty, kteří si můžou tu péči dovolit zaplatit, a mezi těmi, kteří vydělávají méně a ti kvůli tomu budou mít horší nebo méně dostupnou lékařskou péči?

To je levicový a pravicový pohled na svět a je úplně legitimní. Můžeme říct, pojďme to ponechat tak, jak to je, všechno všem stejně. Tím ale nepochybně vytváříme černý trh s těmi službami. Respektive vytváříme neuspokojenou poptávku, a tím vzniká černý trh. Nebo si pojďme říct, že vytvoříme nějakou záchrannou síť, nějaké minimum pro ty, kdo si nemůžou dovolit připlatit. Člověk v hmotné nouzi prostě nemůže platit poplatek za pobyt v nemocnici, to chápu. Takových lidí je ale málo a bude jednodušší a lacinější, když pro ně vytvoříme nějaký záchranný systém, než když kvůli nim budeme všem ostatním zakazovat si něco připlatit nebo mít něco navíc.

X Jednáte o tom s ministrem zdravotnictví?

Já se tím názorem netajím, říkám ho nahlas, říkám ho vám, říkám ho všude. Nejsem ale politik a ani jím být nechci. Takže moje moc spočívá v tom, že si můžu s politiky povídat. A to dělám, ať už s ministrem, poslanci zdravotního výboru, nebo senátory. Tento názor před nimi říkám nahlas.

X Jaký od nich máte ohlas?

Záleží na afiliaci k té nebo oné politické straně. Pochopitelně. Já vystupuju jako zástupce určitého segmentu, říkám jim nahlas, co si myslím. Větší sílu nemám.

X Mohlo by být řešením zavést doplňkové zdravotní pojištění?

Obecně pomůže cokoliv, co do systému pustí legální peníze formou spoluúčasti. Tomu bych zatleskal. Ve světovém měřítku máme spoluúčast velmi nízkou. Může to být formou připojištění nebo to může být formou doplatku na jednotlivé zákroky. To už je ale debata technicko-ekonomická.

X Velkým problémem je v současné době nedostatek lékařů, chybějí hlavně pediatři a dětští psychiatři, v regionech někdy mají problém sehnat i praktika. Vyřešily by peníze do zdravotnictví ze soukromých zdrojů i tohle?

Obecně je nedostatek zdravotnického personálu. Třeba v Praze je celkem jednoduché sehnat lékaře, zato je poměrně těžké sehnat sestru. Každopádně bychom měli změnit zákon o vzdělávání lékařů z roku 2004. To už ale zase otevíráme Pandořinu skříňku. Ten zákon je špatně napsaný. Vyrobil hrozně moc oborů vzájemně neprostupných. Třeba plně kvalifikovaný internista nemůže jít dělat praktického lékaře, protože je tam zákonná bariéra.Vzdělávací systém je zastaralý a neflexibilní.

X Pokud by politici nic nezměnili a financování zdravotní péče by zůstalo nastavené tak, jak je dnes, co se může stát?

Poptávka převáží nad nabídkou. Budeme stárnout, nemocných bude víc a zdravotníků bude míň. Nedávno jsme se dívali na demografické křivky ohledně sester. Sester nad 60 let je víc než sester pod 25 let, to je šílené. To znamená, že do deseti let bude sester opravdu v absolutních číslech ubývat. Takže buď si dovezeme sto tisíc sester z jiných zemí, což se nestane, nebo se budeme bavit o tom, jestli má smysl poskytovat všechny služby.

 X X X

Útlum těžby pokračuje, skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP z toho důvodu provádí provozní opatření

 Evropská unie a Česká republika plní své závazky týkající se přechodu k bezemisní energetice a budoucnosti bez uhlí. Z toho důvodu přistoupila i skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP k řízenému útlumu těžby, který urychlují kromě jiného stále rostoucí ceny emisních povolenek, vysoké náklady na opravy, údržbu technologií a situace na energetickém trhu. Souvisí s tím i problém poklesu poptávky po dodávkách uhlí. Průběžné snižování množství vytěženého hnědého uhlí přináší nutná provozní opatření, která jsou nezbytná, aby bylo možné ve sníženém objemu těžit dále.

 „Postupně budeme odstavovat jednotlivé technologické celky a spolu s tím budeme snižovat počet zaměstnanců Těžebního úseku a navazujících služeb. Naší snahou bude uvolněné zaměstnance podle možností směrovat do jiných provozů uvnitř Skupiny nebo jim zprostředkovat možné uplatnění u jiných zaměstnavatelů v kraji. Se všemi dotčenými zaměstnanci budeme mluvit, aby měli potřebné informace, věděli, co je čeká a jak mají postupovat. Velmi si vážíme dlouhých let práce v nelehkých podmínkách, kterou má většina zaměstnanců z těžby za sebou, a proto je naše personální oddělení připraveno poskytnout jim maximální součinnost a provést je celým procesem,“ vysvětlil Martin Čermák, člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.

 Intenzivní komunikace a jednání se zaměstnanci již probíhá a bude probíhat do konce letošního roku. „Budeme kromě jiného úzce spolupracovat s dalšími zaměstnavateli v kraji a s úřady práce, abychom našim zaměstnancům, kteří nenajdou uplatnění uvnitř Skupiny, zajistili jiné pracovní příležitosti, ulehčili jim celou situaci a zajistili jim veškerou možnou podporu. V průběhu listopadu 2024 budou rovněž k dispozici mobilní pracovní týmy Úřadu práce, které budou zaměstnance seznamovat se zapojením do dostupných projektů,“ dodala Andrea Kahudová, personální ředitelka Sokolovské uhelné a SUAS GROUP s tím, že Skupina jako zodpovědný zaměstnavatel bude v celém procesu postupovat v souladu s kolektivní smlouvou a podmínky roku 2024 budou zachovány i pro případné další etapy provozních opatření v roce 2025.

Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí, Sokolovská uhelná

 X X X

 ZAMĚSTNANCI KRAJSKÉHO ÚŘADU DAROVALI KREV V PRVNÍM MOBILNÍM ODBĚROVÉM MÍSTĚ OSTRAVSKÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

Zdravotníci poprvé přijeli za dárci krve. Krajský úřad Moravskoslezského kraje se dnes stal prvním mobilním odběrovým místem krve Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Do předsálí zastupitelstva přišlo darovat krev 30 zaměstnanců, polovina z nich poprvé.

„Naši zaměstnanci pravidelně jezdí darovat krev do krajských nemocnic. Jsem rád, že skupina těchto lidí je poměrně početná a stále přibývají další zájemci. Děkuji jim, že tak pomáhají zachránit život jiným lidem. Oceňuji také rozhodnutí Krevního centra FNO přijet za dárci krve, odběry jim tak co nejvíce zpříjemnit a udělat maximum pro jejich pohodlí,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.

Tato akce je vůbec první, kterou Krevní centrum FNO zorganizovalo mimo své pracoviště. „Zásoby krve pro naše pacienty potřebujeme naléhavě doplnit. Proto jsme moc rádi, že zaměstnanci krajského úřadu takto pozitivně zareagovali a přišli darovat krev do našeho mobilního odběrového místa. Věřím, že tím inspirovali i další své kolegy, kteří s dárcovstvím váhají. Cením si této spolupráce a doufám, že se tady budeme opakovaně vracet,“ řekla Zuzana Čermáková, náměstkyně ředitele FNO pro léčebnou péči a primářka Krevního centra FNO./bir/

  X X X

 Krejčíková má ve skupině Turnaje mistryň Šwiatekovou, Gauffovou a Pegulaovou

Tenistka Barbora Krejčíková se na Turnaji mistryň v Rijádu střetne v Oranžové skupině s obhájkyní titulu Polkou Igou Šwiatekovou a dvojicí Američanek Coco Gauffová, Jessica Pegulaová. Rozhodl o tom úterní los. Závěrečná akce pro nejlepších osm hráček a deblových párů sezony se uskuteční v metropoli Saúdské Arábie od 2. do 9. listopadu.

 V Purpurové skupině na sebe narazí světová jednička Běloruska Aryna Sabalenková, Italka Jasmine Paoliniová, Číňanka Čeng Čchin-wen a Jelena Rybakinová z Kazachstánu. Hráčky se utkají každá s každou, do semifinále postoupí dvě nejlepší.

 Soupeřky znají ve čtyřhře také Kateřina Siniaková s Američankou Taylor Townsendovou. Vítězky Wimbledonu se utkají ve skupině s nasazenými jedničkami Ljudmylou Kičenokovou a Jelenou Ostapenkovou, tchajwansko-belgickým párem Sie Šu-wej, Elise Mertensová a americko-australskou dvojicí Nicole Melicharová-Martinezová, Ellen Perezová.

Wimbledonská vítězka Krejčíková zahájí Turnaj mistryň v neděli proti světové dvojce Šwiatekové. S pětinásobnou grandslamovou vítězkou má bilanci 2:2. Naposledy s ní hrála vloni v Dubaji, kde zvítězila 6:4, 6:2. Proti dvacetileté Gauffové nastoupí Krejčíková podruhé. Střetly se před třemi lety ve čtvrtfinále Roland Garros, kde česká tenistka uspěla 7:6, 6:3. Na Pegulaovou narazí Krejčíková potřetí, zatím s ní má bilanci 1:1.

Celková dotace Turnaje mistryň činí 15,25 milionů dolarů (necelých 360 milionů korun), neporažená šampionka si může přijít na pět milionů. Hrát se bude v Rijádu na tvrdém povrchu.

WTA Finals ve dvouhře vyhrála z Češek naposledy Petra Kvitová v roce 2011 v Istanbulu. Před ní kralovala zesnulá Jana Novotná v roce 1997 a osmkrát slavila Martina Navrátilová. Ta však poprvé uspěla poté, co po emigraci do USA přišla o československé občanství.

 X X X

 BASKETBAL  V  PRAZE

 První kolo KNBL 2024/25 Kolo: 10. kolo Základní část 2024/25 S Datum, čas, místo: 30.10.202424, 18:00, Praha Utkání: USK Praha – Basket Brno

Ve středu se na Folimance přivítáme Basket Brno. Tyto zápasy jsou vždy velmi vyhrocené, velmi fyzické. Brno je momentálně na 7. příčce a má o jeden zápas méně než my na 6. příčce. Takže i současné výsledky naznačují, že to bude zápas vyrovný. Očekáváme, USK povede k výhře plná hala fanoušků.

David Gale (hlavní trenér USK): Od všech očekávám 100% přístup a doufám, že nás za vítězstvím povede plná hala./hu/

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.