Hitlerová válka končila, Hitler se loučil se životem s nejbližšími a připravoval se s Evou Braunovou na smrt. Churchill v té době ještě vyslal bomby na důležité válečné firmy v Německu, v Drážďanech, v ČR, Plzni, Praze, Litvínově i jinde. Fialova vláda nekompromisně žádat anglického krále Karla o uhrazení všech škod, které Churchill způsobil.  

 Hitler chtěl mír, ne holokaust. Padouch byl Churchill, zaznělo u Carlsona

Židé a další vězni koncentračních táborů v nich umírali, protože nacistický vůdce Adolf Hitler nechtěl válku a Německo nebylo připravené na válečné zajatce. Naopak po konfliktu bažil britský premiér Winston Churchill. To se mohli dozvědět posluchači rozhovoru amerického kontroverzního moderátora Tuckera Carlsona s údajným historikem Darrylem Cooperem.

 Carlson označil Coopera, za „možná nejlepšího a nejpoctivějšího populárního historika ve Spojených státech“. Moderátor si samozvaného historika pozval, aby s ním probral „mýty o druhé světové válce“, které jsou podle něj znepokojivým způsobem „využívány v kontextu moderní zahraniční politiky. Zejména války na Ukrajině“.

Cooper v rozhovoru tvrdil, že Hitler chtěl mír, ale Churchill toužil po válce. Britského premiéra označil za „hlavního padoucha druhé světové války“.

Darryl Cooper may be the best and most honest popular historian in the United States. His latest project is the most forbidden of all: trying to understand World War Two.(1:20) History of the Israel-Palestine Conflict(12:39) The Jonestown Cult(32:10) | (2:18:29)

Darryl Cooper may be the best and most honest popular historian in the United States. His latest project is the most forbidden of all: trying to understand World War Two.

Podle Coopera nacistický vůdce nabízel Británii i Francii mír, protože nechtěl oslabit Evropu před hrozbou komunistického východu. Cooper zároveň tvrdí, že Německo se útokem na SSSR dostalo do situace, kdy muselo stavět koncentrační tábory.

„Zahájili válku, ve které byli naprosto nepřipraveni na vypořádání se s miliony a miliony válečných zajatců, místních politických vězňů. Šli tam bez jakéhokoli plánu a prostě ty lidi naházeli do táborů. A miliony lidí tam zemřely,“ prohlásil autor podcastu The MartyrMade Podcast.

Cooper zcela ignoroval skutečnost, že nacisté vlivem své rasistické, krajně pravicové ideologie cíleně vraždili Židy a představitele dalších „podřadných ras“, stejně jako politické vězně či válečné zajatce. Nezmínil též Hitlerovy světovládné ambice, které k rozpoutání druhé světové války vedly.

Nacisté vybudovali první koncentrační tábor poblíž města Dachau už v roce 1933. Byl určený pro politické vězně, nacisté ho pak použili jako model pro následné tábory, ve kterých systematicky vyhlazovali Židy a další skupiny.

 Samozvaný historik též nebral v úvahu kontext britských válečných operací, jejichž cílem bylo porazit nacistickou válečnou mašinérii. Churchilla obvinil, že bombardováním evropských měst se pokoušel „zabít co nejvíce civilistů“. „Vyhlazovali tato místa v teroristických útocích gigantického rozsahu. Byly to ty největší teroristické útoky ve světových dějinách,“ prohlásil Cooper.

Rozhovor vzbudil na sociálních sítích velké pobouření jako jasný příklad historického revizionismu a popírání holokaustu. Bývalá republikánská kongresmanka Liz Cheneyová jej označila za „pronacistickou propagandu“.

Zajímavé, napsal Musk

Jeden z nejbohatších lidí na světě, majitel sociální platformy X a automobilky Tesla Elon Musk, video sdílel s oceňující poznámkou. „Velmi zajímavé. Vyplatí se sledovat,“ napsal. Později svůj tweet smazal.

Musk po převzetí X, dříve Twitteru, čelí opakovaně obviněním, že na platformě umožňuje šíření antisemitského obsahu. V listopadu vyvolal pobouření svými tweety, které reagovaly na uživatele obviňujícího Židy z šíření nenávisti proti bělochům. „Řekl jsi skutečnou pravdu,“ napsal Musk. Poté, co se ze sítě X začali stahovat inzerenti, uvedl, že tento příspěvek byl nejhloupější, jaký kdy napsal. Podnikatel popírá, že by byl antisemita.

Šéf X poskytuje na své platformě prostor právě i Carlsonovi, který na ní má pořad plný konspiračních teorií. Bývalý moderátor prorepublikánské stanice Fox News se mimo jiné vyjadřuje silně protiukrajinsky. V únoru vzbudil velkou nevoli svým rozhovorem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zahájil válku proti Ukrajině a je často proto přirovnávám právě k Hitlerovi.

 X X X

Trump obvinil Kyjev ze skrývání počtu obětí války

 Portál Strana.ua uvedl prohlášení Donalda Trumpa na margo války na Ukrajině. Trump znovu téma války a míru posunul  do popředí svých názorů.

Jistě  může se to jevit až velmi riskantní, protože americkým voličům jejich války zpravidla imponují, pokud ovšem nešlo o katastrofální průběh jako byl ve Vietnamu či i v Afghánistánu, kde tekla i krev amerických boys.

Tyto své názory uvedl v podcastu blogera Lexe Friedmana.

A dodal :“K této válce nemělo dojít. Ale stalo se to. A nyní je obtížnější dospět k dohodě, než tomu bylo na začátku. Zemřely miliony lidí. A toto číslo se bude jen zvyšovat. Počet mrtvých bude vyšší, než si lidé dokážou představit. Když se podíváte na ničení budov po celé Ukrajině, číslo je ještě vyšší. Lžou, když teď volají na čísla, snaží se je zmenšit. Zničili budovu dlouhou dva bloky – jsou to docela velké budovy. A říkají, že jedna osoba utrpěla lehká zranění. Ne, ne, mnoho lidí bylo zabito. A v těchto budovách jsou lidé a ti nemají šanci. Jakmile začnou kolabovat, není šance,“ řekl Trump.

Znovu uvedl, že pokud bude zvolen prezidentem, zaručuje se všem, že uzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině. A že za jeho prezidentství by k válce v zásadě nedošlo.

„Mám velmi přesný plán, jak zastavit Ukrajinu a Rusko. A já mám určitou představu, možná ne plán, ale představu pro Čínu… Ale já vám tyto plány nemohu odhalit, protože kdybych vám je odhalil, nemohl bych je použít, staly by se neúspěšnými. Koneckonců, součástí toho je překvapení, že?“ řekl.

Portál dále připomíná, že Trump již dříve řekl, že invaze Ukrajiny do Ruské federace by mohla vyvolat třetí světovou válku a že se rovněž označil za jediného kandidáta na amerického vůdce, který je schopen zabránit třetí světové válce.

K tomu za svou osobu  dodávám, že bohudík americké volby na prezidenta nejsou rozhodnuty.

Výměna Bidena za rozchechtanou Harrisovou nepochybně otřásla načas dosavadním průběhem a počáteční průběžné výsledky byly pro ní, která – jak známo – chce pokračovat ve válce na Ukrajině a i přes jisté váhání v podpoře šílené politiky izraelského premiéra Netanjahua velmi příznivé a Kamila Trumpa porážela…

Ale ten  počáteční trend už byl překonán a samotnou rozchechtaností se Američané také nenají.

Donald Trump neumí získávat masy úsměvy a je často tvrdší, ba hrubší ve svých vyjádřeních.

Rozhodně však je pro současný zcela rozvrácený západní svět tím nejlepším lékem pro vystřízlivění z bludu, že Západ muže Rusko porazit.

A slovo mír  v jeho ústech zažívá znovuzrození…

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Den propouštění.“ O pádu Kuleby, vlivu Zelenského a vyjednávání s Ruskem

V Kyjevě padali ministři takovým tempem, že středu nazval šéf ukrajinských vládních poslanců „dnem propouštění“. A tak to byl také den otázek.

Když uprostřed války na Ukrajině padne vicepremiérka pro integraci se Západem, s ní odchází také vicepremiérka pro okupovaná území, na odchodu obě doprovodí ministr pro zbrojní výrobu, s nimi jdou další dva ministři a navrch ještě šéf Fondu národního majetku, vyvolá to otázky, co se v Kyjevě děje.

Ale to bylo ještě v úterý, tedy 24 hodin přede dnem propouštění.

Mohou se objevit samozřejmě spekulace, že to má vše mnohem širší pozadí.

X X X

  Zelenskyj chce ostrý kabinet vojenského rázu. V pozadí změn jde o mocenský boj, míní analytik

„Ukrajina musí posílit vládu podle nových potřeb před extrémně důležitým podzimním obdobím,“ uvedl v pravidelném nočním proslovu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k sérii personálních vládních změn. Demisi ve středu oznámil ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Administrativa si dává pozor, aby to nevypadalo jako odvolání vlády, ale jako dílčí rekonstrukce,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

 Zelenskyj chce mít kabinet, ve kterém je méně vyhlazených košil a více vojenského ražení, míní Pavel Havlíček | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

X Jaký signál chce zřejmě Zelenskyj těmito změnami vyslat? Co jsou to ty nové potřeby, o kterých mluví?

Častokrát v neformálních diskuzích zaznělo, že chce Zelenskyj v některých otázkách přitvrdit a mít kabinet, ve kterém je méně vyhlazených košil a více vojenského ražení. Bude tvrději prosazovat ukrajinské zájmy. Oproti tomu bude méně bazírující na formalistických otázkách.

Pravda je taková, že na pozadí těchto změn probíhá mocenský boj, který někteří hráči zevnitř toho systému využívají pro svůj prospěch.

Z těch, kdo vládu opouštějí, je pro nás nejznámější Kulebovo jméno. Dá se odhadovat, co může být právě za jeho demisí?
Myslím si, že je to přesně to, co jsem popsal. Jde o snahu ho nahradit někým, kdo bude ostřejší v mezinárodních vztazích, přinese jiný tón a svěží vítr. Tohle budou ty deklarované záměry a uvidíme, kdo se dostane do čela.

V našem povědomí bychom se neměli pozastavit jen u jeho jména, protože demisi podala také vicepremiérka ukrajinské vlády Olha Stefanišynová, která byla klíčovou osobou pro přístupový proces Ukrajiny.

Připomínám, že včera (v úterý – pozn. red.) podali demisi tři ministři a v červnu další významný ministr – reformní představitel kabinetu Oleksandr Kubrakov. Ze západního evropského pohledu jsou to neblahé zprávy.

Dá se předpokládat, že tam byla i nějaká personální nevraživost nebo nedohoda správy mezi prezidentem Zelenským a těmito členy kabinetu, nebo jde spíš o dohodu?
Myslím si, že dochází k již zmiňovanému mocenskému boji. Jde o moc, kompetence a posílení své pozice na úkor některých ministrů, kteří byli dobře známí v mezinárodním prostředí a zároveň měli svou určitou autonomii.

 Určitě to utužuje kontrolu nad vládou, přestože byla ve vleku toho, jak rozhodovala prezidentská administrativa. Určitě je nutné brát i tohle v potaz, když uvažujeme o tom, proč ke změnám skutečně dochází a jací noví lidé se mohou objevit. Zmíním jméno šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka, který v tomto ohledu systém využívá ve svůj prospěch.

Mohly by ty změny nějak souviset i s odvoláním šéfa ukrajinského státního provozovatele sítě Ukrenergo Volodymyra Kudryckého? Podle ukrajinských médií nedokázal zabezpečit energetická zařízení během intenzivních ruských útoků.
Nemyslím si to. Ty změny jsou tak dalekosáhlé a už se o nich nějakou dobu spekulovalo, takže si nemyslím, že by souvisely s kteroukoli jednotlivou událostí. Situace v oblasti energetiky je pro Ukrajinu a Ukrajince nesmírně složitá a ten tlak je obrovský.

Nicméně jak vidíte, jsou odvoláváni lidi, kteří s tím nepřímo souvisí. Ať už je to ministr zahraničních věcí, vicepremiér pro evropské integrace, nebo člověk, který je spojený s oblastí ekologie. Není jisté, že to tak musí být, ale zároveň je možné, že to nejsou poslední změny, které ve vládě uvidíme.

Mohou tyto změny vyvolat nelibost v ukrajinské společnosti? Jsou to lidé, kteří měli výraznou podporu Ukrajinců, byli hodně oblíbení? Nebo pro Ukrajince tihle lidé nejsou představiteli státu?
Z velké části jsou tihle lidé vnímáni jako vykonavatelé moci, která se primárně koncentruje a generuje v prezidentské administrativě Ukrajiny. Kolektivně si s nimi většina lidí nespojí až tolik věcí, protože se v některých případech zabývají otázkami zahraniční politiky či evropské integrace.

 Pro Ukrajince jsou tohle velmi důležité, sociální záležitosti. Jsou však abstraktní, některé ty věci si lze těžko představit nad rámec dané agendy. Ti lidé jsou vnímáni spíš jako vykonavatelé než jako klíčové osobnosti.

Dám to do souvislosti s odvoláním šéfa ukrajinských ozbrojených sil generála Valerije Zalužného, který byl daleko známější a populárnější. Žádné zásadnější nepokoje se ani v Kyjevě, ani v dalších městech neodehrály.

Co se týče téhle poslední reorganizace ukrajinské vlády. Administrativa si dává pozor, aby to nevypadalo jako odvolání vlády, ale jako dílčí rekonstrukce.

X X X

 VLÁDA  UKRAJINY  SE  ROZPADÁ

ZELENSKÝ  NEMÁ  MANDÁT  NA  PREZIDENTA

UKRAJNCI  SAMI  SE  ZELENSKÝM  SKONCUJÍ  ZA  ZNIČENÍ  ZEMĚ  A  MILIONY  MRTVÝCH,  RANĚNÝCH

Tři ukrajinští ministři a dvě vicepremiérky nabídli demisi, mluví se o výměně i v dalších resortech

Ukrajinští ministři strategického průmyslu, spravedlnosti a ochrany životního prostředí nabídli své demise, oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Ministr strategického průmyslu Oleksandr Kamyšin má na starosti zbrojní výrobu v zemi, která se déle než dva a půl roku brání ruské invazi, poznamenala agentura Reuters. Kamyšin uvedl, že i po odstoupení by chtěl působit v obranném sektoru, i když v jiné roli.

 Spolu s Kamyšinem nabídli své odstoupení ministr spravedlnosti Denys Maljuska, ministr životního prostředí Ruslan Strilec, šéf fondu státního majetku Vitalij Koval, kterého parlament do této funkce schválil loni v listopadu, vicepremiérka Olha Stefanišynová a vicepremiérka a ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryna Vereščuková.

 Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterý podle Reuters odvolal i zástupce šéfa prezidentské kanceláře Rostyslava Šurmu. Podle prezidenta mají změny zajistit posílení vlády na Ukrajině.

„Podzim bude nesmírně důležitý. Naše státní instituce musí být strukturovány tak, aby Ukrajina mohla dosáhnout všech výsledků, které potřebuje,“ uvedl ve videu.

Na Ukrajině odvolání členů vlády schvaluje parlament. Podle jeho předsedy by zákonodárci měli o demisích jednat na jednom z nejbližších zasedání sněmovny.

Poslanec Jaroslav Železňak podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že parlament by mohl rotaci kádrů ve vládě posoudit za dva dny.

V ohrožení jsou podle poslancova vyjádření na tiskové konferenci také ministři zahraničí a reintegrace okupovaných území. O možných nástupcích se podle zákonodárce ještě jedná. Připomněl také, že během války nelze podle zákonů vyměnit všechny členy vlády.

 X X X

  V Německu zahřměl hlas lidu pro Evropu, odmítli Scholze, nečekají na změnu v USA

 Drtivé vítězství přehlížené opozice při vysoké volební účasti změnilo zemské volby v Sasku a Duryňsku v signál změny, která může přepsat politickou mapu celého Německa.

Nedělní zemské volby v Duryňsku jasně vyhrála Alternativa pro Německo, která získala 32,8 procent hlasů a získala tak o polovinu víc než tradiční CDU s 23,6 procenta. Raketový nástup prokázala nová protestní strana, či spíše sdružení (hnutí) levicové političky Sáry Wagenknechtové. Ta dosáhla na 15,8 procenta, přestože byla založena teprve v lednu. Porazila tak svoji původní mateřskou Levici s 13,1 procenta – a až za ní se plouhá téměř vyzmizíkovaná vládní SPD s 6,1 procenta.

V sousedním Sasku, kde měli taky volby tuto neděli, dostala SPD jen o jedno procentíčko víc (7,3). Tam CDU vyhrála s 31,9 procenta, ale jen o plochá prsa, neboť druhá AfD měla 30,6 procenta. A jako třetí se opět prosadila Sářina BSW s 11,8 procenta. Fascinující byla volební účast, která dosáhla 74,4 procenta. Velký podíl představovaly korespondenční hlasy.

Takhle to popisují Reuters:

AfD, kterou bezpečnostní složky obou východoněmeckých zemí považují za „pravicově extremistickou“, však pravděpodobně nebude schopna vládnout, protože ostatní strany s ní dosud odmítaly spolupracovat na vytvoření většiny. Přesto by tato nacionalistická, protiimigrační a Rusku přátelská strana mohla nakonec získat v obou spolkových zemích dostatek křesel, aby mohla blokovat rozhodnutí vyžadující dvoutřetinovou většinu, jako je jmenování soudců nebo nejvyšších bezpečnostních činitelů. To by jí dalo bezprecedentní moc.

 To je ovšem pohled poraženého. Dvoje zemské volby v našem bezprostředním sousedství ukázaly, jak sílí odpor proti válce na Ukrajině, proti imigrantům a proti omezování hospodářské suverenity země. Vítězné strany, Alternativa pro Německo (AfD) a Sdružení Sáry Wagenknechtové (BSW) jsou oficiálně označovány za pravicový a levicový extrém, ale pokud získaly v demokratických volbách a právním státě hlasy většiny voličů, mohou být extrémy někde jinde.

Důrazně na to upozorňuje pohřební výsledek vládních liberálů FDP mezi jedním a dvěma procenty, který je vyřadil z obou zemských parlamentů. Stejně tak rusofobní Zelení vypadli v Duryňsku a jen prolezli v Sasku až poslední škvírkou s 5,1 procenta. Když to sečteme, v saském parlamentu může vládní koalice vyjednávat se 12,4 procenty uplatnitelného volebního výsledku a v tom durynském dokonce jen s 6,1 procenta. S takovým teninkým hláskem snadno zaniknou výkřiky o extrémismu.

„Výsledky AfD v Sasku a Durynsku jsou znepokojivé,“ uvedl Scholz v prohlášení pro agenturu Reuters. Upřesnil, že mluví jako zákonodárce své středolevé sociální demokracie (SPD). „Naše země si na to nemůže a nesmí zvyknout. AfD poškozuje Německo. Oslabuje ekonomiku, rozděluje společnost a ničí pověst naší země,“ dodal.

Kancléř Olaf Scholz vyzval příslušné zemské vlády, aby aspoň vytvořily koalice „bez extrémní pravice“. S jasně protiválečnou BSW by se tedy smířil.

AfD je oblíbená zejména na venkově – a tam žije v Durynsku 70 % obyvatel, řekl agentuře AP Axel Salheiser, ředitel výzkumu Institutu pro demokracii a občanskou společnost v Jeně. „Ale i tam, kde zatím nemá většinu, jsou značné menšiny, které AfD volí, ať už proto, aby vyjádřily svůj protest, nebo proto, aby otevřeně vyjádřily protiimigrační a protiliberální postoje.“

O těch imigrantech píšou AP News konkrétněji:

Jak uvádějí, Německo se již nyní potýká s obrovským nedostatkem kvalifikované pracovní síly a odborníci odhadují, že země potřebuje každý rok asi 400 000 kvalifikovaných přistěhovalců, protože pracovní síla stárne a zmenšuje se. K tomu dodávají, že Německo bylo nedávno Mezinárodním měnovým fondem vyhodnoceno jako nejhorší vyspělá ekonomika světa.

Duryňsko bylo podle tohoto zdroje vždycky chudé a dodnes jsou tam podprůměrné mzdy. Většina mladých lidí, zejména žen, odchází za příležitostmi jinam. Pokračuje odliv mozků na bohatší západ, který začal v roce 1989.

Vzestup AfD byl v Německu podpořen vysokou inflací a imigrací. V roce 2023 Německo přijalo 1,9 milionu nových obyvatel, zatímco 1,2 milionu lidí zemi trvale opustilo, což znamená, že čistá migrace činila 663 000 osob.

 Za zemskými volbami v Německu je tak zřetelně patrných několik zásadních vlivů. Narůstá odpor proti válce na Ukrajině a obecně proti podřízenosti zahraničním zájmům, které se projevily rozpadem ruských a čínských trhů, energetickou krizí a obrovskou inflací, což jsou hlavní příčiny vleklé stagnace německého hospodářství. Nezvládnutá imigrace je staršího data, ale je pociťována stále tíživěji.

Je možné, že protiválečnou náladu v Německu ovlivnilo oficiální obvinění skupiny ukrajinských potápěčů ze sabotáže strategického plynovodu Nord Stream, který měl Německu poskytovat jistotu levné ruské energie. Vláda na to reagovala omezením válečné podpory Ukrajině. Antiimigrační nálady zase zesílil nedávný nesmyslný útok imigranta v Solingenu, který ukázal neochotu vlády řešit bezpečnost domácího obyvatelstva před chováním osob z kulturně odlišného prostředí. To se těsně před volbami změnilo, odsouzení cizinci začali být deportováni. Průmysl však vidí v imigrantech potenciální levnou pracovní sílu, které se nechce vzdát.

Voliči ve východní části Německa tak prosazují mnohem důraznější postup proti něčemu, k čemu vláda v Berlíně, podřízená zájmům USA, nemá dostatek odvahy, i když jí to není zcela proti mysli. Za dva týdny proběhnou další zemské volby v Braniborsku, tedy v bezprostředním okolí Berlína. A za rok Němce čekají volby parlamentní. Zdá se, že Němci nechtějí čekat, až se něco změní ve Washingtonu.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

ING  PAROUBEK:  KDO  JSOU  VÁLEČNÍ  ŠTVÁČI

Expremiér ČR Jiří Paroubek: Kdo jsou vlastně váleční štváči?

Mainstreamová média v posledních dnech dala velký prostor pro zveřejnění názorů účastníků víkendové bezpečnostní konference Globsec v Praze. Musím říct, že číst vývody vysloužilých amerických generálů je trochu nad mé síly. Je to pořád stejné. Nebezpečí podle nich číhá na každém kroku: Rusko, Čína, Írán a Severní Korea, prý „vykazují shodné tendence, což představuje největší hrozbu pro dnešní svět“.

Osobně si myslím, že páni američtí generálové mají v hlavě pořádný maglajz. Doufám, že generálové ve službě jsou ve svých úvahách poněkud střízlivější nežli ti ve výslužbě. V Právu v úterý 3. září vyšel rozhovor s generálem v.v. Johnem Allenem. Tento skvělý muž působil v čele americké brigády v Iráku. Stál v čele Američany vedených mezinárodních sil v Afghánistánu. I globální koalice proti Islámskému státu.

Řekněme si otevřeně, že americká akce v Iráku nebyla právě vzorem dokonalosti. A Irák sice teoreticky je spojencem USA, ale má velmi úzké vztahy na šíitský Írán. Minimálně srdcem a možná někdy i hlavou je vedení Iráku v Teheránu.

No a pokud jde o Afghánistán, i tam víme, jak celá akce – intervence dopadla. V zásadě kvapným ústupem, ba útěkem spojeneckých sil ze země. Také tam chtěl Západ a zejména USA napravovat tamní režim. K čemu to bylo dobré, nevím. Poté, co spojenecká koalice zvítězila nad Talibanem a poté, co byl zabit zvláštní jednotkou armády USA vrchní terorista bin Ládin, měli spojenecké síly, a v první řadě Američané, z Afghánistánu zmizet. To se bohužel nestalo a tak zůstali až do trpkého, ba velmi trpkého konce. Myslím, že vyhledávání nepřátel je něčím, co je v praxi vojenských činitelů USA prostě denním chlebem. Jsou tak úzce spojeni se zájmy vojensko-průmyslového komplexu své země, že nemohou jinak. USA dávají ve svém státním rozpočtu na obranu letos více než 900 miliard dolarů. Je to více než všechny ostatní země světa, včetně zmíněné Číny a Rusů či Íránu dohromady (a také včetně amerických spojenců z Evropy). Pan generál Allen sní o vojenské porážce Ruska, ta prý musí být exemplární, aby si to Rusové nejméně jednu generaci pamatovali a neměli roupy.

Ukrajinská armáda i podle zpráv, které prochází českými médii, trpícími tradičně autocenzurou, ustupuje. Když ne po celé frontě, která je tisíc sto kilometrů dlouhá, tak v jejich hlavních částech. Moje otázka na pana generála a na další válkychtivé muže a ženy je: jak chcete porazit Rusko. Jak chcete porazit jadernou velmoc a také zemi, která má k dispozici vlastně všechny suroviny. Má ropu, zemní plyn, vyváží pře 50 mil. tun obilí ročně, má vzácné kovy pro svůj válečný průmysl. A v neposlední řadě má také mocné spojence, v první řadě Čínu, ale také Indii a další země spolecenství Brics. Vypadá to, že si na konferenci Globsec se přítomní chlapci a děvčata jenom upevnili ve svých bludech, že prý mírové jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině nemá smysl. Pokud jsou ale zprávy západních médií přesné, Ukrajina denně ztrácí stovky a možná až 2000 vojáků. Ale lidské zdroje Ukrajiny nejsou tak velké, jako lidské zdroje Ruska.

Mně osobně je jasné, že tato válka nemá smysl, bylo jí vhodné ukončit již po několika týdnech, neboť obě strany konfliktu byly schopny se za zprostředkování Turecka domluvit na přijatelném řešení. Do Kyjeva však v dubnu 2022 přijel Boris Johnson, tehdejší britský premiér a „přesvědčil“ ukrajinské vedení, aby pokračovalo ve válce a ukončilo probíhající mírová jednání s Ruskem. Chtěl bych vidět, jak by se britský premiér choval v této věci, kdyby na frontě bojovali a umírali nikoliv Ukrajinci, ale Britové….

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Turecko směr BRICS

 Otázku, zda bude Turecko žádat o členství v BRICS klade na stránkách tureckého provládního listu Sabah Hülya Güler. Je tomu tak ve chvíli, kdy Evropská unie již 65 let Ankaře slibuje členství, ale současně ekonomická atraktivita zemí BRICS nadále roste, což vyvolává vážné obavy v EU a NATO.

„Kdybyste byli v Turecku, ke které skupině byste se přidali? Na jedné straně G7, na druhé země BRICS. Všimněte si, že se neptám na členství v EU. Protože odpověď je známá. V roce 2029 oslavíme 70. výročí naší členské přihlášky! To je velmi vzrušující… Koneckonců, naše žádost čeká již 70 let. Ale ať je to jak chce, toto téma, které nás všechny nudí, vynechám,“ píše v úvodu autorka.

Odpověď na otázku,   položenou na začátku: „G7 nebo BRICS?“ – také to není tak jednoduché. Nežijeme v době, kdy si můžeme bez váhání vybrat členství v G7, sestávající ze sedmi ekonomik považovaných za nejrozvinutější na světě: USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie. Samozřejmě existuje i taková alternativa, jako je BRICS, založený Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou, ke kterému se v roce 2010 připojila Jihoafrická republika.

Podívejme se na některá čísla. Z hlediska ekonomické a demografické váhy je BRICS větší než G7. Země BRICS, kam letos patří také Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty, tvoří 46 % světové populace, země G7 méně než 10 %. Podobná situace je s národním důchodem. Pokud je podíl zemí BRICS na světové ekonomice 35 %, pak země G7 jsou 30 % a u sedmi rozvinutých zemí bude toto číslo, jak si všimneme, nadále klesat. Očekává se, že v roce 2050 se podíl zemí G7 na světové ekonomice sníží na 20 %, zatímco země BRICS naopak vzrostou na 50 %. V tomto ohledu musím důležité připomenout: není to tak dávno, co byl podíl zemí G7 na úrovni 50 %. Na pozadí tak lákavého snímku zájem o BRICS přirozeně rostl. Když k tomu přičtete příjmy více než 40 zemí, které formálně požádaly o členství v bloku, lze očekávat, že jeho atraktivita ještě poroste.

Pokud jde o dnešek, ve finančních kruzích se už nějakou dobu mluví o tom, že Turecko oficiálně požádá o vstup do BRICS. Nyní  některé zahraniční informační zdroje informovaly, že Turecko již takovou žádost podalo. Dovolte mi krátce pohovořit o tom, co pro nás tento krok může znamenat a jaké může mít důsledky.

Na jedné straně EU a Celní unie, na druhé NATO a na třetí BRICS, skládající se ze zemí, se kterými Spojené státy vedou politickou a ekonomickou válku (pardon, na které je uvaleno embargo). Samotné Turecko je důležitým mocenským centrem v regionu díky svému ekonomickému, vojenskému potenciálu a politickému vlivu. EU, ačkoli nás držela u svých dveří už 65 let, nechce Turecko v takové situaci ztratit, nebo ho alespoň postoupit zemím BRICS. Největší obavou Spojených států a NATO je, že BRICS se v další fázi vyvine směrem k vojenskému bloku. Vezmeme-li toto v úvahu, jakékoli kontakty mezi BRICS a Tureckem se stanou trumfem v našich rukou v procesu členství v EU a ve vztazích se Spojenými státy.

V závěru na stránkách listu Sabah Hülya Güler  Uvádí: Turecko se zatím oficiálně nevyjádřilo ke svému záměru stát se členem BRICS. To samozřejmě neznamená, že tato problematika není při mezinárodních kontaktech nastolena a turecká strana ji nezvažuje. Bez ohledu na to, co kdokoli říká, BRICS, která má potenciál vyvinout tu nejserióznější iniciativu, aby mohla konkurovat dolaru, zaujímá důležitou pozici v globální ekonomice a je na cestě stát se alternativním sdružením v současném světovém řádu. Velmi zajímavý je také postup pro přijetí ke členství. Členové sdružení poskytují seznam zemí, jejichž žádosti přijímají. V současné době je členy bloku deset zemí. Uvidíme, které státy se letos připojí. Turecko? Oficiální oznámení nabídky zatím není, ale který odbor by nechtěl člena, jako je Turecko? 

Vybrala a přeložila Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Kobachidze: Pro Gruzii je hlavní, že neskončí v situaci Ukrajiny

 Gruzínský premiér Irakli Kobachidze v komentáři reagoval na prohlášení amerického ministerstva zahraničí, že „gruzínská vláda pokračuje v pohybu velmi znepokojivým směrem“. Uvedl k tomu, že „pro Gruzii je hlavní, že neskončí v situaci Ukrajiny“.

„Hlavní pro nás je, aby se země nenacházela v situaci, ve které se nacházela naše spřátelená země Ukrajina. Dnes můžete slyšet pozitivní zprávy o Ukrajině, ale můžete vidět stav této země. Naším hlavním úkolem je zabránit tomu, aby se naše země dostala do situace, do které se bohužel dostala Ukrajina,“ řekl premiér.

Vyjádřil také názor, že „Global War Party má vážný vliv na oficiální struktury, což je velmi smutné a alarmující. Jsme přesvědčeni, že tento vliv bude od příštího roku nevyhnutelně slábnout.“

Premiér Kobachidze také řekl, že podle zpráv se radikální opozice může pokusit před parlamentními volbami v zemi vyvolat nepokoje. Parlamentní volby jsou naplánovány na 26. října.

„Máme informace, že radikální opozice aktivně zvažuje použití takového scénáře, který by mohl vést k veřejným nepokojům… jakýkoli pokus o umělé vyvolání nepokojů v Gruzii bude přísně potrestán,“ varoval premiér. Kobachidze poznamenal, že parlamentní volby v zemi se budou konat v podmínkách silného vnějšího vměšování, server vasevec.cz

X X X

 Na prokremelskou TV dopadly sankce, měnila názor USA na podporu Ukrajiny

UA uvalily sankci na vedoucí manažerku prokremelské stanice RT (Russia Today) Margaritu Simonjanovou a dalších devět zaměstnanců stanice. Oznámil to americký ministr spravedlnosti Merrick Brian Garland, podle něhož stanice stála za kampaní, která se snažila přesvědčit Američany, aby nepodporovali podporu Ukrajině.

 Podle amerického ministerstva financí Simonjanová a další jedinci spojení s RT tajně rekrutovali americké influencery, aby šířili prokremelskou propagandu a ovlivňovali tak americké občany.

Americká tajná služba FBI zároveň separátně požádala soud o povolení zabavit 32 internetových domén, které „zlovolné zahraniční“ vlivové skupiny využívaly k podkopání americké veřejné podpory pro pomoc Ukrajině v její válce s Ruskem.

„Tři věci jsou jisté v životě: smrt, daně a vměšování RT do amerických voleb,“ reagovala s posměchem RT.

Krok ministerstva spravedlnosti přichází po zprávě stanice CNN, která s odvoláním na šest zdrojů obeznámených se záležitostí uvedla, že administrativa Joe Bidena ve středu veřejně odsoudí Kreml a že ministerstvo spravedlnosti zahájí blíže nespecifikované donucovací krok.

RT už v minulosti čelila podezřením, že se snažila ovlivnit americké veřejné mínění ve prospěch zájmů Kremlu, zvláště pak v americké prezidentské volbě. V roce 2017 se musela registrovat jako zahraniční agent.

Oznámení je druhou velkou snahou Bidenovy administrativy o otupení vlivu RT během několika měsíců. V červenci ministerstvo spravedlnosti obvinilo zaměstnance RT z účasti na schématu, při němž využívali síť asi 1000 účtů na sociálních sítích, aby se vydávali za obyvatele USA a šířili dezinformace o válce na Ukrajině a dalších tématech. Američtí představitelé obviňují Kreml z financování tohoto systému; mluvčí Kremlu toto obvinění popřel.

V březnu letošního roku americké ministerstvo financí uvalilo sankce na dvě ruské společnosti, které podle něj šířily ve Spojených státech prokremelskou dezinformační kampaň.

Ruské vměšování do voleb je ve Spojených státech dlouhodobě předmětem debat a stalo se i cílem vyšetřování, zejména po volbách před osmi lety, kdy v souboji s demokratkou Hillary Clintonovou zvítězil Donald Trump. Republikánský kandidát se pokusil mandát obhájit v roce 2020, prohrál však s Bidenem. Letos se utká s Bidenovou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

 X X X

Každá půjčená koruna je prorůstová. Vláda nechala peníze na stole, říká ekonomNavzdory úsporám a konsolidaci bude vláda příští rok hospodařit se schodkem 230 miliard, tedy jen o dvacet nižším, než loňským. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil rozpočet za „prorůstový“. „Každá koruna, kterou si stát půjčí na finančním trhu, je prorůstová,  “ říká ekonom Vít Hradil v podcastu Kontext. „Otázka je, zda je vhodné si půjčovat, když se ekonomika zvedá.“

  Každá půjčená koruna je prorůstová. Vláda nechala peníze na stole, říká ekonom

Je to koruna, co doputuje od francouzského investora, který si koupí náš dluhopis. My korunu někomu dáme a ten si za ní koupí rohlík. Půjčit si je vždy prorůstové. Jde o stimulaci poptávky, která je problematická v uplynulé době omezené nabídky a na to navázané divoké inflace. Ten problém v zásadě není, že by lidé měli málo peněz, ale že se nedostatečně vyrábí, a vy půjčenou korunou jen uměle zvyšujete poptávku po zboží, které tu není,“ vysvětluje zevrubně hlavní ekonom investiční skupiny Cyrrus Vít Hradil problematickou výši schodku.

Konsolidační balíček od ledna ušetří vládě 146 miliard korun, přesto máme velmi podobný schodek tomu krizovému. „Nevidíme, že by deficit o tolik klesl. O 20 miliard nižší schodek než loni je velký nepoměr. Nepoučený laik by se mohl domnívat, že uvidí o 150 miliard nižší záporné saldo rozpočtu, ale my to utratíme jinde. Exministr financí Kalousek to dobře shrnul a to tak, že vláda uklidila sama po sobě.“

 Zato podle Hradila mohla udělat zásadní změny ve státní správě, které by rozpočtu pomohly. „Vláda sama sebe shazuje, když odmítne peníze, které leží na stole, a mohly by jí pomoct konsolidovat rozpočet. Každý ekonom, adiktolog, lékař by řekl, že opatření jako zdanění tichého vína dává jasný smysl. A takových věcí NERV navrhoval víc. Stejně vidím i roztříštěnost českých samospráv, což je problém do nebe volající. Česko má nejmenší průměrnou obec z Evropy a je jich nesmyslné množství,“ říká ekonom.

Počet takových obcí je 6 254. „Nepřekvapivě proti tomu půjdou Starostové a nezávislí s argumentem, že je to znak naší vyspělé demokracie, že si vládneme po takových kousíčkách, ale zbytek Evropy přece žádný demokratický deficit proti nám nemá,“ diví se Hradil, který má problém s duplikací velkého množství služeb občanů, neefektivní plánování investic a pak jsou další obce, které se v penězích topí a neví, co s nimi. U slučování obcí se podle Hradila dá zásadně ušetřit peníze v rozpočtu.

Situace je o to vážnější, kdy za dva roky obsluha státního dluhu, tedy náklady na úroky z dluhopisů vydávaných ministerstvem financí, vzrostly na dvojnásobek.

 X X X

 Škvařilová-Pelzl a Petrlík zřejmě budou pokračovat u Soudního dvora EU

 Čeští soudci Petra Škvařilová-Pelzl a David Petrlík budou zřejmě pokračovat v působení u Soudního dvora EU i v dalším volebním období. Jejich opětovnou nominaci jednomyslně podpořila výběrová komise vedená ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), dnes s ní vyslovil souhlas i sněmovní výbor pro evropské záležitosti. Nominace podléhá schválení vládou.

Soudní dvůr EU, který sídlí v Lucemburku, dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Má dva soudní orgány: prvoinstanční Tribunál a Soudní dvůr. Právě v Tribunálu, kde působí dva soudci z každého členského státu unie, zasedají Škvařilová-Pelzl i Petrlík.

Pro opětovnou nominaci obou soudců, kterým skončí mandát 31. srpna 2025, se vyslovili všichni členové výběrové komise včetně předsedů Ústavního, Nejvyššího i Nejvyššího správního soudu či ministra zahraničí. Podle ministerstva spravedlnosti se shodli na tom, že oba kandidáti jsou renomovanými odborníky na mezinárodní a evropské právo a svou funkci soudců vykonávají kvalitně.

Škvařilová-Pelzl jako předsedkyně senátu

Škvařilová-Pelzl dnes poslancům řekla, že od září 2019 dělala soudkyni-zpravodajku ve významných případech týkající se energetiky, životního prostředí či odpovědnosti za škodu. Zpravodaj má za úkol sepsat návrh rozhodnutí pro soudní senát. „Velice si vážím skutečnosti, že v případech, kde jsem působila jako zpravodajka, nebyl úspěšný žádný opravný prostředek,“ uvedla. Jako samosoudkyně rozhodovala několik kauz duševního vlastnictví. Vzhledem k odchodu kolegy nyní fakticky vykonává funkci předsedkyně soudního senátu a věří, že ji kolegové do této funkce zvolí. Podle ní by to bylo vyznamenáním nejen pro ni osobně, ale pro celou ČR.

Petrlík popsal, že u soudu plní dvě role: soudce-přísedícího a soudce-zpravodaje. Jako zpravodaj dosud řešil zejména oblast bankovního práva – například výpočet příspěvků, které banky platí do evropského záchranného fondu. Zabýval se také tím, do jaké míry podléhá platforma TikTok nové evropské legislativě týkající se digitálních trhů, či obviněním Googlu ze zneužití dominantního postavení na trhu. Nedávno byl také zvolený do specializovaného senátu, které bude rozhodovat o předběžných otázkách.

Soudci Soudního dvora EU jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let, ceskajustice.cz

X X X

 U policie i s cukrovkou? Vnitro snižuje zdravotní limity pro službu v bezpečnostních sborech

Inzulínová injekce v kapse zatím znamená, že její vlastník nemůže být zároveň držitelem služebního průkazu policie nebo dalších bezpečnostních ozbrojených sborů. To by se ale mělo brzy změnit. Ministerstvo vnitra totiž podobně jako nedávno armáda navrhuje zmírnění přísných zdravotních limitů, které musí příslušníci a členové sborů splňovat. 

Kromě cukrovky by tak neměl znamenat automatickou stopku pro policisty, celníky, členy vězeňské služby nebo příslušníky tajných služeb v některých případech ani třeba syfilis nebo některé druhy nádorů.

Vyplývá to z návrhu novely příslušné vyhlášky o zdravotní způsobilosti k výkonu služby, který v uplynulých dnech poslalo ministerstvo vnitra vedené šéfem STAN Vítem Rakušanem do meziresortního připomínkového řízení.

„Cílem byla úprava vyhlášky tak, aby umožňovala v některých případech zmírnění zdravotních požadavků na uchazeče o vstup k bezpečnostnímu sboru a dále udržení stávajícího personálu v případě změny zdravotního stavu u některých diagnóz,” uvádějí Rakušanovi úředníci v důvodové zprávě. 

Nepřijatelné omezování

Navrhované změny jsou podle nich reakcí na nezadržitelný pokrok medicíny, a to v oblasti diagnostiky, ale i samotných léčebných metod. Bezpečnostní resort upozorňuje na to, že lékaři se s některými problémy dokáží dnes vypořádat na takové úrovni, že příslušné diagnózy nejsou v jakémkoliv rozporu s výkonem služby, jak tomu bylo doposud.

„Je nepřijatelné, aby jak žadatelé, tak i stávající příslušníci byli zdravotně omezováni při výkonu služby, jestliže riziko, že by s danou diagnózou mohlo dojít při výkonu služby k poškození jejich zdraví, či jakékoliv újmě na straně zaměstnavatele, je zanedbatelně malé nebo téměř žádné,” konstatuje ministerstvo vnitra. 

Mezi nejdůležitějšími změnami, respektive rozvolněním stávajících nepřekročitelných mantinelů, pak resort zmiňuje právě jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob, tedy cukrovku. 

„Zatímco ve stávající právní úpravě i u formy dlouhodobě kompenzované dietou a inzulínem nebo formy dobře kompenzované režimovými opatřeními nebo léčbou perorálními anti diabetiky, jen s mírným snížením výkonnosti organismu, znamenal pro službu konajícího příslušníka de facto konec služebního poměru, nově navrhovaná právní úprava při těchto formách výkon služby umožní,” stojí v důvodové zprávě. 

Podle ministerstva se taková úprava pozitivně propíše do stabilizace bezpečnostních sborů, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí. 

„Ročně musí právě kvůli onemocnění cukrovkou řada příslušníků svoji službu ukončit. Bylo tak na místě zohlednit moderní lékařské metody a moderní způsoby léčení cukrovky,” poznamenávají představitelé resortu vnitřních věcí.

Nevadí už ani zohavení těla po úrazu

Vyhláška přesně stanovuje, jaké diagnózy jsou slučitelné s jakými pozicemi ve sborech a také s jakou úrovní a náplní práce. Zatímco u některých je služba možná například s určitými omezeními, u jiných je pak vyloučená úplně. Právě v tomto duchu se katalog v několika oblastech posouvá, ať od absolutní stopky k pouhým omezením v práci, nebo i od „osekané” služby k činnosti bez jakýchkoliv omezení. 

Zmírnění se podle zveřejněného dokumentu bude týkat například některých druhů nebo stádií virových onemocnění nervové soustavy, epilepsií nebo tuberkulózy. 

Měnit se mají ale také limity pro případy následků zranění nebo dalších vnějších příčin. Nově tak nebude práci u bezpečnostních sborů bránit zohavení těla, což stávající znění vyhlášky zapovídá. 

Nově také vyhláška upravuje možnosti sĺužby v případě nádorových onemocnění. Obtížně léčitelné formy nebo ty spojené s rozsáhlými metastázemi službu u sborů vylučují, nicméně méně závažné a léčitelné nádory v některých konkrétně definovaných případech naopak práci u ozbrojených sborů umožňují. 

Psychotropní látky? U nich naopak zpřísnění

V některých bodech, respektive diagnózách, jde ale novelizovaná vyhláška opačným směrem a stávající podmínky naopak zpřísňuje. To se týká například oblasti duševních poruch a poruch chování vyvolaných účinkem psychotropních látek.

Vnitro v důvodové zprávě připomíná, že vyhláška byla v uplynulých letech novelizovaná jen formálně, nicméně zdravotní klasifikaci nemocí, vad nebo dalších zdravotních problémů žádná z novel neřešila. 

„Z tohoto důvodu je znění přílohy již v mnoha ohledech překonané a nereflektuje současný pokrok a trendy v moderní medicíně a ani posudkově neodpovídá pohledu specialistů na některá onemocnění,” upozorňuje Rakušanův úřad. 

Absenci klíčových změn v posledních letech ministerstvo vysvětluje časovou náročností takové práce a potřebě zahrnout do legislativních příprav také lékařské experty, které sám resort ve svých zdravotnických zařízeních nemá. 

Minima pro uznání schopnosti sloužit v armádě snižuje od září také ministerstvo obrany. 

Od zájemců o pozice určené pro boj bude armáda podle novelizace „vojenské” vyhlášky i nadále vyžadovat velmi dobrý zdravotní stav, nicméně například u kancelářských pracovníků na štábech, v logistice nebo v IT  by se mohli nově uplatnit lidé například až se šesti dioptriemi nebo s protézou končetiny.

Na rozdíl od policie a dalších bezpečnostních sborů ale v armádě například ani nadále nebudou moci sloužit vojáci – diabetici, kteří si musí aplikovat inzulin. Tomáš Svoboda, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Rychlý postup i přes zdravotní potíže. Muchová si zahraje semifinále US Open

Karolína Muchová se stejně jako před rokem probojovala na tenisovém US Open mezi nejlepší čtveřici. Ve čtvrtfinále posledního grandslamu sezony si poradila s Beatriz Haddadovou Maiaovou po setech 6:1 a 6:4, další zápas ji čeká už ve čtvrtek v noci českého času. Kateřina Siniaková po boku Taylor Townsendové dohrála v semifinále deblu.

 Jakmile měla Muchová postup zajištěný, v rozhovoru na centrálním dvorci Arthura Ashe přiznala, že šlo o velice zvláštní utkání. Tenistky totiž nebojovaly jen proti sobě, ale také s teplem a náročnými podmínkami.

 Ve druhém setu si obě vyžádaly přítomnost turnajové fyzioterapeutky. Osmadvacetiletá Češka si kvůli zdravotním problémům dokonce musela dvakrát odběhnout do útrob stadionu. „Musela jsem na záchod. Jsem trochu nemocná, snad to nikoho nerušilo. I tak jsem v důležitých momentech hrála dobře,“ vyprávěla novinářům.

Žaludeční potíže opravdu nebyly na jejím výkonu znát. Od začátku měla navrch, dohromady nastřádala devatenáct vítězných míčů a do semifinále prolétla za hodinu a třiadvacet minut.

Mezi nejlepší osmičkou určitě mohla dostat nebezpečnější a žebříčkově lépe postavenou protivnici, ale možná ani sama nečekala, že se souboj s nasazenou dvaadvacítkou promění v tak jasnou záležitost.

Haddadová Maiaová, která prožila suverénně nejpovedenější US Open v kariéře, si zakládá na trpělivosti a úderové jistotě, dokáže se urputně bránit, sedí jí dlouhé výměny.

Proto není divu, že předchozí vzájemný duel obou hráček trval loni v Cincinnati dvě hodiny a padesát minut! Muchová tehdy zvítězila po velkém boji, tentokrát soupeřce, s níž má stále stoprocentní bilanci (4:0), povolila jen pět gamů.

Obě hráčky si na úvod neodpustily několik zbytečných chyb, zdálo se, že je svazuje nervozita spojená s kulisami velkého zápasu i kurtu. Jenže zatímco Brazilka v pomalém rozjezdu pokračovala, česká tenistka se brzy dostala do tempa.

 Psychicky jí pomohlo, když hned v úvodním gamu odvrátila dva brejkboly a o chvíli později prolomila soupeřce podání. Rázem působila daleko jistěji, navíc si celou dobu držela vysokou úspěšnost prvního servisu (76 %).

 Fanoušky opět bavila pro sebe zcela typickou hrou plnou pestrých úderů a náběhů na síť, hned několikrát si pomohla prudkým a skvěle umístěným returnem z forhendu.

Po pětatřiceti minutách ukazovala světelná tabule stav 6:1.

Karolína Muchová se raduje ve čtvrtfinále US Open.

Haddadová Maiaová si odskočila na toaletu, po návratu do akce se častěji hecovala a pokusila se do utkání víc zapojit tribuny, kde měla početnou a hlasitou podporu.

Šlo o marnou snahu, Muchová totiž nezpomalovala. Výrazněji zaváhala pouze za stavu 3:2, když krátce po dalším úspěšném brejku nakupila dvě dvojchyby a poprvé přišla o podání.

Slabší game ji nerozhodil, stejně jako zmíněné zdravotní potíže a vynucená přestávka kvůli těžko čitelným problémům Brazilky, která v závěru duelu zničehonic přišla k umpirové rozhodčí a v slzách usedla na lavičku, kde ji ošetřovali.

Beatriz Haddadová Maiaová se nechává ošetřovat ve čtvrtfinále US Open.

Muchová zakončila utkání nekompromisním esem a vítězoslavně zvedla ruce nad hlavu. Semifinále si v New Yorku zahraje podruhé v řadě, což se z českých tenistek posledně povedlo Heleně Sukové v roce 1987.

Loni v něm rodačka z Olomouce nestačila na pozdější šampionku Coco Gauffovou, tentokrát ji čeká buď světová jednička Iga Šwiateková, nebo domácí Jessica Pegulaová.

Siniaková třetí letošní finále nezapíše

Siniaková s Američankou Townsendovou v aktuální sezoně ovládly Wimbledon, v New Yorku ale další cenný titul nepřidají. V semifinále po velkém boji podlehly Kristině Mladenovicové z Francie a Čang Šuaj z Číny, s turnajem se rozloučily po prohře 5:7, 6:4 a 3:6.

Siniakové tak nevyšel útok na desátou grandslamovou trofej v kariéře, letos kromě Wimbledonu opanovala ještě Roland Garros, kde slavila po boku jiné Američanky Coco Gauffové.

Taylor Townsendová se radí s Kateřinou Siniakovou během čtyřhry na US Open.

Na programu je ještě jedno čtvrtfinále ženské dvouhry. Světová jednička Šwiateková změří síly s Pegulaovou, vítězka poté narazí na Muchovou.

Mezi největší lákadla středečního programu US Open se řadí čtvrtfinále mužského singla mezi Jannikem Sinnerem a Daniilem Medveděvem, účast v semifinále už si zajistil Jack Draper, který přetlačil Alexe De Minaura 6:3, 7:5, 6:2.

Britský tenista Jack Draper ve čtvrtfinále US Open.

Dvaadvacetiletý Brit, jenž vyřadil i českého tenistu Tomáše Macháče, si zahraje semifinále grandslamového turnaje poprvé v kariéře. V New Yorku zatím neztratil ani set.

De Minaurovi vrátil porážky ze všech tří předchozích vzájemných duelů, největšího dosavadního úspěchu při premiéře na kurtu Arthura Ashe se dočkal po dvou hodinách a osmi minutách.

Mezi nejlepší čtyřku na US Open postoupil jako první britský tenista od roku 2012, kdy to dokázal Andy Murray. V novém vydání žebříčku ATP se posune do elitní dvacítky.

X X X

PROKLETÁ SEZÓNA PETRA TRNKY POKRAČUJE, VE SLOVINSKU BYL NEJRYCHLEJŠÍM ČECHEM KAREL BERGER

Předposlední podnik letošního desetidílného seriálu mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu proběhl ve slovinské Ilirské Bistrici. Petr Trnka zažívá nejsmolnější sezónu své kariéry, štafetu nejrychlejšího Čecha přebral ve Švýcarsku David Dědek a ve Slovinsku Karel Berger. Kompletní stupně vítězů ve třídě E2-SC-2000 obsadilo české trio David Dědek, Jaroslav Surowka a Lukáš Studený.

Pětikilometrová trať v Ilirské Bistrici se může pochlubit jednou specialitou, a to kruhovým objezdem, který v sobotu potrápil především Davida Dědka. Ten ale v neděli dokázal zrychlit a ze Slovinska si odvezl vítězství ve třídě E2-SC-2000. Nejrychlejším Čechem ve startovním poli byl ale tentokrát Karel Berger, který zvítězil ve třídě E2-SC-1600 a v absolutním pořadí skončil dvanáctý. Za zmínku stojí také určitě čtvrté místo absolutně, třetí ve skupině 4 a vítězství v kategorii D6, které vybojoval v rámci evropského šampionátu historických vozidel Jaroslav Mikeš.

Karel Berger (Osella PA21 JrB): „Před rokem se mi ve Slovinsku dařilo, takže jsem se do Ilirské Bistrice hodně těšil. Už v prvním tréninku jsem byl spokojený, ale chtěl jsem vylepšit svůj loňský čas a vyrovnat nejlepší výsledek v naší třídě, který drží španělský soupeř. Řádově se mi to podařilo, přesné porovnání jsem nehledal, ale moje maximum s hodnotou 2:27.922 považuji za dobrý výsledek. Mám velkou radost z vítězství nad Vladimírem Stankovičem, který má poslední model prototypu Nova s motorem Aprilia a navíc je to domácí jezdec. V první jízdě jsem byl o trochu pomalejší, ve druhé naopak asi o tři vteřiny rychlejší. A mohlo to být ještě lepší, nebýt toho, že se mi ve druhé závodní jízdě správně nedořadila dvojka, což mě stálo nějaký čas. Dole v depu mě čekala manželka a mechanici, moc jim děkuji za podporu, předposlední evropský víkend jsme si užili.“

 David Dědek (Norma M20 FC): „S výsledkem jsem pochopitelně spokojený, ale limitoval mě především nedostatek pneumatik. A já mám rád rychlou a rytmickou jízdu, takže nejsem příznivcem retardérů a kruhových objezdů, jako je ten slovinský. Z našeho auta není dobře vidět, sedím skoro na zemi, takže to vůbec není optimální prvek. Na druhou stranu máme všichni stejné podmínky. Zbytek tratě je skvělý, stejně jako organizace a zázemí. Největší problém je, že už nemám na čem jet. Pneumatiky prostě nejsou, jel jsem na použitých super softech z loňského roku, což jsou tak tři vteřiny ztráty. V první jízdě jsem je úplně odrovnal, na druhou už mi zbyly jen ultra softy. Ty by to sice vydržely, ale vzhledem k tomu, že jsem jel opravnou jízdu, se přehřály a v cíli měli přes sedmdesát stupňů. Takže výsledek celkem dobrý, ale extrémně rychlé a ultimátní Švýcarsko jsem si užil víc.“

 Jaroslav Mikeš (BMW M3 e30). „Ilirskou Bistrici pochopitelně dobře znám, ale s bavorákem jsem tady startoval poprvé. Místní trať ale našemu novému autu skvěle sedí. A bylo by to ještě lepší, kdybychom měli kratší stálý převod. Ten mi ale přišel až teď po závodech, takže ho nasadíme v Buzetu. Mám velkou radost, že se mi podařilo porazit Reinharda Sonnleitnera s jeho velmi rychlým Golfem. Takže to byl parádní víkend, na který budu dlouho vzpomínat. Moc se těším do Chorvatska a doufám, že se nám podaří dobrý výsledek zopakovat.“

Závěrečným podnikem evropského šampionátu v závodech automobilů do vrchu bude chorvatský závod Buzetski dani (13.-15.9.2024). Jan Koudelka