Fiala jako Matovič SR, jehož už vyměnili, nedokáže řídit ČR, Erdogan chce Řeky pohřbít, Spor s AMBIS

 I dobytí Konstantinopole se v napětí mezi Tureckem a Řeckem může stát rozbuškou k novému kolu hádek. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan totiž prohlásil, že se Turci mají sjednotit a pohřbít „dnešní Byzantince“ stejně, jako kdysi Osmané dorazili skomírající římskou říši. To si Řekové vykládají jako osobní útok. A oslavy výročí sepsuli jako „kýčovité a urážlivé“.

 „Turci se musí sjednotit, protože národní zájmy této země jsou důležitější než politika. Stejně jako naši předci pohřbili byzantskou říši, doufejme, že i my budeme díky naší vizi 2053 schopní poslat dnešní Byzantince, kteří proti nám intrikují, do propadliště dějin,“ zahřměl Erdogan před tisíci diváků.

Dotkl se i svých plánů, kdy chce z Turecka do roku 2053 udělat „logistickou supermocnost“, ekologického lídra a ještě větší lákadlo pro turisty než dnes. Svou vizi chce vystavět na „tureckém modelu“, který je prý nejlepší demokracií na světě, a stihnout to míní právě do zmíněného roku. Turecko totiž v té době oslaví 600 let od dobytí Konstantinopole, dnešního Istanbulu.

V neděli to bylo zatím jen 569 let, přesto Turci výročí mohutně oslavili. A jejich prezident událost využil k mítinku se svými příznivci. Ty si sezval na Atatürkovo letiště a pronesl tam věty, jež posunuly už tak chatrné turecko-řecké diplomatické vztahy do ještě hlubšího dna.

„Říkáme stop Libyi, Sýrii, Iráku, Středozemnímu i Egejskému moři,“ uvedl, což si například řecký portál Orthodox Times vyložil jako „provokaci“. A list Greek Reporter k této příležitosti vydal text, v němž Erdoganovi připomíná, že i dnešní název turecké megapole pochází z řečtiny – sousloví „Is tin poli“ znamená „do města“.

Oslavy zásadní historické události se v Istanbulu konaly i u dnešní mešity Hagie Sofie. Ta je symbolem dobytí města Osmany a její ztráta znamenala pro křesťanský svět tragédii. Události z roku 1453 také vedly k definitivnímu zániku byzantské říše. Na nekulaté výročí to byla opravdu působivá show

Nad chrámem Boží moudrosti se během videomappingu objevil nejen zmíněný letopočet nebo turecký půlměsíc s hvězdou, ale i samotný sultán Mehmed II. Dobyvatel a jeho vojáci bojující proti křižákům. Zatímco diváci sledovali, jak se nad budovou mění motivy, mužský hlas jim k tomu vyprávěl o velikosti mladého vládce.

I podoba oslav Řeky pobouřila. Odborníci, politici i média akci označili za „kýč a urážku“, píše list The Times. Ministr zahraničí Nikos Dendias pak zkritizoval dva roky starou přeměnu Hagie Sofie z muzea na mešitu a vyzval UNESCO, aby provedlo inspekci a zkontrolovalo, zda tím tato památka nějak neutrpěla.

„Erdoganovy revizionistické kroky rozesmutní každého, kdo respektuje historii,“ dodává politik s odkazem na fakt, že podlahu chrámu dnes zakrývá zelený koberec a křesťanské mozaiky na zdech zase bílé plátno. Turecký ministr obrany Hulusi Akar Dendiasovy poznámky odmítl slovy o „přeludu“ a do Atén vzkázal, že je chrám „pod ochranou Turků už od roku 1453″.

Řecké expanzivní touhy jsou prý „překážkou k míru“ a „pokrytci“ v řecké vládě by měli raději přestat zavírat oči nad demolicí mešit v Řecku, dodal ministr. Atény si ovšem všímají i dalšího Erdoganova výroku, ve kterém se vrátil ke slavnému sultánovi a vyzdvihl, že „nezískal jen Istanbul“.

„Dobyl Srbsko, Morejský despotát (dnešní Peloponés, pozn. red.), Atény, Dunajská knížectví, Bosnu a Hercegovinu i Albánii. Úspěšně dobyl rovněž ostrovy v Egejském a Středozemním moři, aby i tam mohl zaznít hlas Osmanů,“ prohlásil.

Zbraně, ostrovy, NATO a osobní výpady

Jedním z hlavních důvodů vyhrocených vztahů Turecka s Řeckem jsou spory o práva na průzkum nalezišť fosilních paliv ve východním Středomoří, situaci však nepřidávají ani hádky o to, kdo jak zachází s migranty, kteří se přes Turecko snaží dostat do Evropské unie. Aktuálně řecká vláda oznámila, že stávající zeď na hranicích s Tureckem rozšíří o 80 kilometrů.

Řecko nyní přezbrojuje, zatímco Turecko stále čelí sankcím za nákup ruského systému S-400. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis navíc Američany v Kongresu vyzval, aby i nadále blokovali tureckou snahu získat stíhačky F-16. Erdogan to nezapomněl okomentovat a zašel i k osobním výpadům. S Mitsotakisem už prý „nikdy nepromluví“.

„Odteď Mitsotakis není můj partner k dialogu. Proč? Jednám s lidmi, kteří dělají politiku na osobní úrovni. Přátelíme se s těmi, kteří se přátelí s námi. Měli by vědět, že s těmi, kdo nás vnímají jako nepřátele, uděláme to, co bude potřeba,“ pohrozil. A v souvislosti se současnou snahou Finska a Švédska o vstup do Severoatlantické aliance – kterou Turecko zatím neoblomně blokuje – pak pronesl, že byla „chyba“ přijmout do ní Řecko.

Řecký ministr obrany Nikos Panagiotopoulos zase v úterý upozornil, že v řecké armádě nyní platí „červený kód“, protože se obává „hybridních hrozeb“ ze strany Turecka. A to proto, že Turci údajně začali zpochybňovat řeckou svrchovanost nad tuctem ostrovů v Egejském moři.

X X X

Muž v Istanbulu se zapálil na ulici. Kolemjdoucí si mysleli, že jde o show

Před Galatskou věží v centru tureckého Istanbulu se ve středu zapálil člověk. Video hořícího muže začalo nedlouho poté kolovat po internetu. Ze záběrů je vidět, jak kolem něj stojí přihlížející lidé, kteří si ho natáčejí. Až poté, co se muž zhroutí na zem, jej uhasil pracovník blízké restaurace.

 O muži, který se pokusil upálit v centru města, informoval web A3Haber. Podle něj měl muž po uhašení vykřiknout „Allah-u Akbar“. Úřad istanbulského guvernéra uvedl, že vyšetřování již bylo zahájeno.

Zatímco muž se na ulici zmítal v plamenech, kolemjdoucí jen přihlíželi a mysleli si, že jde pouze o show. Muž byl totiž převlečený za smrtku s kosou a již předtím se v ulicích města fotografoval s turisty.

Brzy poté, co ho uhasil zaměstnanec blízké restaurace za pomoci hasicího přístroje, přijela pro něj sanitka. Další záběry ukazují, že muž i po uhašení plamenů křičel a z paží mu visela kůže a ohořelé oblečení.

V prohlášení úřadu guvernéra Istanbulu stojí, že kolem 18:30 tamního času se dotyčný muž jménem Abdullah Cihat Turan P. (28) pokusil zapálit poté, co se polil hořlavou látkou. Muže ihned převezli do nemocnice, vyšetřování nyní probíhá. Život dotyčného, ​​který utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně, je stále v ohrožení.

X X X

FIALA   NEDOKÁŽE   ŘEŠIT   UPRCHLÍKY  V  ČR,  VYHOZENÉ   MILIONY   STÁTU

ČR chybí 40 tisíc míst ve školkách. Neziskovka na pomoc založí 100 skupin

Loni mateřské školy odmítly až o čtvrtinu více dětí než v minulých letech. Podle dat České školní inspekce nenašlo místo přes 40 tisíc dětí. S ohledem na skutečnost, že je v Česku aktuálně asi 30 tisíc ukrajinských dětí předškolního věku, rozhodlo se studio Q Designers založit prostřednictvím neziskové organizace během jednoho roku 100 dětských skupin s celkovou kapacitou pro 3600 dětí.

„Když přišla válka na Ukrajině, udělali jsme rychlý výzkum a rozhodli se soustředit na jeden konkrétní problém: chybějící místa ve školkách. Skvělé řešení jsou dětské skupiny, jen jich vzniká málo. Založili jsme neziskovku, jejímž posláním je rozjet 100 dětských skupin po celém Česku a postarat se tak o 3 600 dětí předškolního věku,“ představuje projekt Jindřich Fialka.

Vyzdvihuje, že nové skupiny přinesou mimo jiné pracovní místa až pro 500 lidí. „Chceme posunout kvalitu předškolního vzdělávání v celé republice,“ dodává.

Fialka vysvětluje, že podle dat České školní inspekce vzniklo v minulém roce pouze 13 dětských skupin. „Je to hrozně málo, jde to pomalu. Navíc rodiče musí platit třeba deset tisíc měsíčně za školkovné. To my nechceme, proto u nás rodiče zaplatí přibližně tolik, jako v klasické školce,“ vysvětluje s tím, že například v jedné z dětských skupin ve Slaném stojí školkovné asi 1250 korun.

V prvních letech provozu chce nezisková organizace Zakládáme 100 dětských skupin vyřešit financování pomocí dotací a soukromých dárců s cílem minimální spoluúčasti rodičů. „Skupiny mají být pro rodiče dostupné. V první fázi projektu je pro nás klíčové najít vhodné partnery a zkombinovat to s evropskými dotacemi,“ říká.

„Stovka dětských skupin má vzniknout do konce příštího března a to napříč republikou. Cílem je, aby rodiče mohli nastoupit do svého zaměstnání,“ popisuje zakladatel organizace. Po dvou měsících práce se podařilo rozjet sedm míst, dalších jednadvacet je aktuálně v jednání. Nejvíce se jich nachází ve Středočeském kraji, Fialka ale upozorňuje, že se pracuje i na moravských lokacích.

„V tuto chvíli jsou v jednání tři místa v Karviné. S tamní firmou na pronájem bytů máme úmluvu, že pokud vše bude fungovat bez problémů, rozšířili bychom s nimi spolupráci o další desítky míst,“ těší Fialku.

Dodává, že projekt má být formou franšízy. Vedoucí tým se postará o prostory, financování a veškeré právní dokumenty tak, aby novým zájemcům o práci v dětské skupině ulehčili prvotní start.

Chceme podpořit co nejvíce rodin

Mezi důležité partnery projektu patří mezinárodní nábytkářský gigant IKEA. Jeho hlavní koordinátorka humanitární pomoci a manažerka pro udržitelnost Barbora Geršlová myšlenku Q Designers na podporu rodičů a dětí kvituje.

„Líbí se nám, že to není jen pro ukrajinské, ale i české děti. Naší vizí je vytvářet lepší život pro co nejvíce lidí. Navíc dětské skupiny vytvoří nová pracovní místa. Rozhodli jsme se věnovat sto poukázek do sta dětských skupin v celkové hodnotě 9,8 milionu korun. Každá skupina může pokrýt své individuální potřeby,“ řekla.

Další pomoc přislíbila i Nadace Terezy Maxové. „Jsme rádi součástí inovativních, ambiciózních projektů, která mají konkrétní dopad a hluboký smysl. Moc nás těší, že jsme také při tom, když se zakládá Sto dětských skupin, protože věříme v integraci, podporu vzdělání a dlouhodobou vizi, která v tom nejlepším slova smyslu mění životy lidí,“ komentuje motivaci zapojit se do iniciativy Terezie Sverdlinová, ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem.

 X X X

 Poblíž Brna vzniká městečko pro uprchlíky, u nádraží Romové zůstali

Nedaleko automotodromu u Ostrovačic poblíž Brna začala stavba provizorního městečka pro uprchlíky z Ukrajiny. Sloužit má pouze pro krátkodobé ubytování. U brněnského hlavního nádraží mezitím dál přebývají desítky ukrajinských Romů.

 Hasiči začali s budováním městečka dopoledne. Na zpevněné ploše parkoviště vzniknou domky, sociální zařízení včetně sprch i jídelna. Hotovo má být do pátečního odpoledne.

„Spolu se stěhováním asistenčního centra jsme potřebovali kapacitu pro přechodné ubytování pro lidi, kteří musí být lustrováni ze strany Maďarska. To většinou pár dní trvá, takže potřebují ubytování. Po vzoru z jiných krajů jsme se to rozhodli udělat touto formou,“ vysvětluje jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) s tím, že tito lidé byli dosud přechodně ubytováni v pavilonu výstaviště, kde donedávna sídlilo asistenční centrum.

Provizorní tábor poslouží pouze pro několikadenní ubytování, následně budou uprchlíci přesunuti do jiných prostor nebo vráceni zpět, pokud se ukáže, že mají maďarské občanství a nemají tak nárok na poskytovanou pomoc. Takových je podle hejtmana zhruba dvacet procent příchozích.

„Počítáme s kapacitou pro 60 lidí. V posledních čtrnácti dnech jsme ji ani nepotřebovali, spíš jsou to čísla výrazně nižší,“ podotýká Grolich.

Městečko vyroste právě u Masarykova okruhu proto, že je místo dobře dostupné a plocha je zpevněná. Kraj podle hejtmana řešil mnoho variant na jeho umístění včetně centra Brna.

Romové od nádraží si jezdí pro dávky

„Hlavní problém, na který jsme naráželi, byl, že jakmile jsme to oznámili městské části nebo obci, tak vzhledem k silné medializaci tématu měli lidé strach a hned podepisovali petice. Proto právě toto místo,“ objasňuje Grolich s tím, že kraj do organizace zapojil také IQ Roma Servis, který pomůže se vznikem městečka a zajistí programy pro děti.

„Přál bych si, aby se populističtí politici nevyjadřovali o Romech jako o nebezpečných, protože nejsou. Musíme se však přizpůsobit veřejnosti, takže jsme našli toto řešení,“ konstatoval hejtman.

Vedle Masarykova okruhu vzniká provizorní tábor pro uprchlíky.

Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.

Kraj používá technologii Ikea domků s tím, že jsou umístěny na dřevěných podlážkách. „Jeden domek staví šest mužů či žen zhruba tři a půl hodiny. Momentálně je zde nasazeno zhruba 70 hasičů,“ přibližuje ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán.

Toto ubytování však neposlouží skupince Romů pobývající opakovaně u hlavního nádraží v Brně. Podle jihomoravského policejního ředitele Leoše Tržila ji tvoří jedinci, kteří přijeli pouze pro dávky.

„Jsou to zaregistrované osoby, které odmítly nabízené ubytování. Přijíždějí pouze pro dávky, které se vyplácejí na začátku měsíce, proto je teď situace taková. Z minulých údajů víme, že po vyplacení dávky sedají do vlaků směr Slovensko. Nevíme, kam dál pokračují. S tímto by měl pomoci zákon Lex Ukrajina II, který by měl toto chování eliminovat,“ sděluje Tržil.

X X X

NA  UKRAJINĚ   DENNĚ   UMÍRÁ   ZBYTEČNĚ   NA  STO   LIDÍ,  ZELENSKYJ   SE   O  TO   NESTARÁ,   NEBRÁNÍ   TOMU,  NEJEDNÁ

Kreml: Setkání prezidentů nevylučujeme. Ale až při podpisu dokumentu

 Moskva nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Sejde se s ním ale pouze nad podpisem předem připraveného dokumentu. Řekl to ve středu novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj ale byly práce na takovém dokumentu zastaveny už dávno.

„Naše stanovisko ke schůzce se Zelenským je dobře známé, opakovali jsme ho víc než tucetkrát. A priori takové setkání nikdo nevylučuje, ale musí být připraveno,“ řekl Peskov novinářům. Dodal, že zmíněné setkání má ale smysl jen tehdy, bude-li předem připraven určitý dokument. A práce na takovém dokumentu byly už dávno zastaveny, podle Kremlu z iniciativy ukrajinské strany

Peskov též podle agentury TASS potvrdil, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pojede 8. června do Turecka jednat o možném otevření koridoru pro export obilí z ukrajinských přístavů. Ankara na návštěvu Turecka pozvala i Putina. „Termín ale zatím není,“ dodal mluvčí.

Na otázku, zda nadcházející návštěva Lavrova v Turecku souvisí s přípravou možného setkání delegací z Moskvy, Kyjeva a OSN v Istanbulu, mluvčí Kremlu řekl, že „to vše má jeden kontext“. Podle něj ale na takovém setkání zatím není jasná shoda.

Peskov také znovu obvinil Ukrajinu z bojkotu černomořských přístavů. „Jsme na pokraji velmi hluboké potravinové krize související s ilegálními restrikcemi proti nám a konáním ukrajinským úřadů. Ty podminovaly cesty k Černému moři a nevyvážejí odtamtud obilí loděmi, ačkoliv jim v tom Rusko nijak nebrání,“ řekl mluvčí Kremlu

Peskov se rovněž vyjádřil k možnosti, že obyvatelé ukrajinských regionů dobývaných ruskou armádou se v referendu vysloví k připojení k Rusku. „Opakovaně jsme říkali, že lidé by si sami měli vybrat budoucnost. A právě obyvatelé dvou států, LPR a DLR, a obyvatelé Chersonské oblasti a Záporoží, musí rozhodnout,“ řekl mluvčí Kremlu s odkazem na dvě samozvané republiky na Donbase (Luhanskou a Doněckou) a další území na východě a jihovýchodě Ukrajiny. „Nepochybujeme, že učiní to nejlepší rozhodnutí,“ dodal Peskov.

X X X

SPORTOVCI  UKRAJINY   VOLAJÍ   PO   KONCI  VÁLKY

Emotivní projev fotbalové hvězdy: Zastavte válku, žádá zoufale Ukrajinec před baráží

Na konci března se v baráži rozhodovalo o tom, které týmy se vydají reprezentovat Evropu na mistrovství světa v Kataru. O jednom místu však stále není rozhodnuto. Se začátkem války měla Ukrajina úplně jiné starosti než řešit postup na šampionát. Po více než dvou měsících se fotbal vrací na scénu, ale velké emoce stále nevyprchaly. Ryzím důkazem je největší hráčská hvězda napadené země Olexandr Zinčenko

Za poslední měsíce Zinčenko propukl v pláč na veřejnosti mnohokrát. Ať už to byl první zápas po začátku války, jakýkoliv rozhovor, ve kterém s těžkým srdcem mluvil o tom, co se po zaútočení ruských vojsk v jeho rodné zemi děje, případně před týdnem po dramatickém zisku titulu v Premier League s Manchesterem City, kdy běhal po hřišti hrdě zabalený do ukrajinské vlajky.

Slzám se neubránil ani před veledůležitým reprezentačním kláním. Invaze odsunula barážový duel Ukrajiny se Skotskem o mistrovství světa v Kataru. Vítěz bitvy hrané na jeden zápas ještě nebude mít v kapse letenku do Perského zálivu, musí si následně poradit ve finále s Walesem.

Účast na světovém šampionátu je pro ukrajinský tým snem. Na největší mezinárodní akci by se mohl probojovat teprve podruhé v historii. 25letý Zinčenko by si ale přál především ještě jinou věc. Když o ní mluvil, marně bojoval s emocemi a po tváři mu tekly slzy. „Musíme to zastavit. Teď je to Ukrajina, zítra to může být vaše země,“ řekl ke stále probíhající válce. „Musíme vyhrát. Ukrajina je svobodná země. Všichni chtějí, aby válka skončila, všichni Ukrajinci. To je náš hlavní sen.“

 Zároveň ale ví, že fotbal a sport obecně je často velmi funkčním prostředkem, jak lidem přinést radost a optimismus. „Pokud jde o fotbal, máme také sen. Tímto snem je jet na mistrovství světa, což může Ukrajincům v této těžké době dodat pozitivní emoce. Zaslouží si je,“ podotkl odchovanec Šachtaru Doněck.

Zinčenko se ke krvavým bojům v jeho vlasti vyjadřuje od prvního dne. Jakmile armáda Vladimira Putna napadla Ukrajinu, fotbalista na Instagramu ruskému vládci vzkázal: „Doufám, že zemřeš tou nejbolestivější smrtí, zrůdo.“

Fotbalový sen mohou žlutomodří přiblížit realitě ve čtvrtek od 20:45, kdy začíná jejich zápas s ostrovním soupeřem na jeho půdě v glasgowském Hampden Parku. Případné finálové utkání by se hrálo v neděli ve Walesu.

X X X

Mariupolem se šíří pach smrti. Rusové konfiskují lodě a šíří propagandu

 Potemnělé ulice, ruská propaganda vysílaná z dodávek i zmatek v přístavu. Tak vypadá život v Rusy okupovaném přístavu Mariupol. Rusové shromažďují tuny železa, které loděmi posílají pryč. Separatisté z Doněcké lidové republiky oznámili, že znárodní plavidla zakotvená v přístavu včetně těch zahraničních.

„Ve městě je úplná tma. Jsou vidět jen světla ruských vojenských patrol,“ popsal stav Mariupolu CNN starosta Vadym Bojčenko, který se nyní nachází v exilu. „Všude je cítit oheň, kouř a smrt,“ dodává. Město padlo do ruských rukou poté, co se 20. května se poslední obránci z oceláren Azovstal vzdali. Zajatí bojovníci se nyní nacházejí v Doněcké lidové republice, kde jim hrozí trest smrti.

Podle starosty Bojčenka Ukrajinci ve městě objevili dalších pětadvacet nových masových hrobů, v nichž mrtví leží ve vrstvách. Starosta tvrdí, že od půlky dubna Rusové do masových hrobů pohřbili těla nejméně šestnácti tisíc lidí. Podle poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka za tři měsíce války zemřelo již nejméně 22 000 obyvatel přístavu.

Na improvizovaných pouličních trzích si obyvatelé nabíjejí elektrická zařízení z generátorů či vyměňují jídlo a oblečení. Přiznávají, že žít v rozbombardovaném městě je velmi náročné. „Není tu elektřina ani voda. Život je velmi těžký, samozřejmě,“ říká Ljuba, jež je jedna z těch, kteří si venku nabíjejí telefon. Rozhodla se ale zůstat ve městě, i když její byt byl poničen

Reportéři Reuters zaznamenali, že někteří obyvatelé si berou věci základní potřeby z krabic popsaných písmenem Z, symbolem ruské invaze. Jedna žena uvedla, že ve městě je kvůli rabování málo věcí. Ukrajinci opakovaně obviňují Rusy, že kradou věci z ukrajinských domovů či obchodů.

Ulicemi města bez ustání jezdí dodávky s obrazovkami vysílajících ruskou propagandu. Ruská agentura pro mimořádné události uvedla, že do města vyslala tři „mobilní komplexy pro informování populace“.

 „Vysílají zprávy z federálních a republikových televizních kanálů, poskytují základní informace obyvatelům a dětem promítají kreslené filmy,“ citovala agentura TASS úřad. „Tohle může stačit Rusům, ale nás nemůžete sytit takovými bláboly,“ reagovala na zapojení propagandistických dodávek městská rada Mariupolu.

Znárodnění lodí a sbírání železa

Samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) bude mít vlastní „obchodní námořnictvo“, oznámil jeden z vůdců separatistů Denis Pušilin. „Některé lodě z Mariupolu budou přesunuty do jurisdikce DNR,“ řekl Pušilin o převzetí lodí v přístavu včetně těch zahraničních. Lodě budou přejmenovány a vymění se i vlajk

Ruští představitelé tvrdí, že země, které lodě vlastní, neuskutečnily žádné kroky, aby z přístavu odpluly. Není ale jasné, zda je Rusko vůbec kontaktovalo. Podle ruských úřadů v mariupolském přístavu zůstává šest zahraničních lodí: bulharská Tsarevna, Azburg (Dominikánská republika), Smart (Libérie), Blue Star (Panama), Azov Concord (Turecko) a Lady Augusta (Jamajka)

O víkendu poprvé od dobytí města do přístavu připlula ruská loď. Podle ruských agentur nalodila 2 700 tun železa. Náklad odvezla do Ruska. „Rabování v dočasně okupovaných teritoriích Ukrajiny pokračuje,“ napsala ukrajinská ombusmanka Ljudmyla Denisovová.

Ukrajinský ocelářský konglomerát Metinvest obvinil Rusko, že hodlá „nelegálně prodat ukradené produkty africkým a asijským zemím, které nepodporují sankční politiku vůči Rusku“, uvedla skupina v prohlášení. Metinvest nyní připravuje žalobu proti Rusku za škody způsobené ocelárnám společnosti v Mariupolu. Právě tam se soustředilo poslední ohnisko ukrajinského odporu.

X X X

Putin chystá referendum o připojení Běloruska, uvádí ruské médium

Ruský prezident Vladimir Putin zvažuje, že k Ruské federaci vyjma dobytých ukrajinských oblastí připojí i sousední Bělorusko. To je během aktuálně probíhající války na Ukrajině jeho spojencem. Informuje o tom zpravodajský web Meduza. Bělorusko i části Ukrajiny by podle zdrojů média chtěl Putin získat na základě referenda, podobně jako před lety poloostrov Krym.

O Putinově plánu informuje ruskojazyčný opoziční web Meduza, který se na dění v Rusku a přilehlém prostoru zaměřuje z exilu v Lotyšsku. Kreml podle nejmenovaných zdrojů tohoto média stále zvažuje, že by na území samozvané Doněcké a také Luhanské lidové republiky uspořádal referendum o připojení k Rusku. Stejný plán má i v Chersonské oblasti.

Zdroje, na které se Meduza odvolává, ovšem hovoří i o referendu mimo Ukrajinu. Jedním z Putinových tahů má být připojení Běloruska. Meduza dokonce uvádí, že by se referendum o sjednocení obou zemí mohlo uskutečnit během září.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je dlouholetým Putinovým spojencem, často ho vyzdvihuje a několikrát ho již žádal o radu či pomoc, dokonce i o vojenskou. Myšlenka, že by byl Putinovi oficiálně poplatný jako jeho spoluobčan, se mu ale údajně nelíbí. „Zaleží na převálcování Lukašenka (Putinem), který tomuto scénáři brání, seč může,“ řekl pro Meduzu nejmenovaný zdroj.

Bělorusové ve válce pomáhají Putinovi

Lukašenkovo Bělorusko má s Ruskem dlouholetou družbu. Už v 90. letech podepsal autoritářský běloruský vládce smlouvu o vzniku Svazu Ruska a Běloruska s Putinovým předchůdcem Borisem Jelcinem. Tehdy a i v následujících letech se hovořilo o možnosti, že by se obě země definitivně spojily a vytvořily oficiální stát.

Samotné Bělorusko v aktuální válce na Ukrajině Rusku pomáhá. Proti Ukrajincům sice Lukašenko své vojáky neposlal, ale ruským vojskům umožnil, aby na Ukrajinu v prvních týdnech války vtrhli i z jeho území. Z Běloruska navíc Rusové odpalují rakety. Objevily se také videa a informace, že ruští vojáci, kteří byli na Ukrajině zranění, byli následně ošetřeni v běloruských nemocnicích.

 K Rusku chce i Jižní Osetie

Bělorusko a ukrajinské oblasti dobyté agresorem však nemusí být jediné území, které by Putin ke své říši mohl chtít připojit na základě referenda. O hlasování, kterým by se stvrdila příslušnost k Ruské federaci, se již několik let mluví také v Jižní Osetii. Kavkazský region považuje mezinárodní společenství za nedílnou součást Gruzie, ale tu Rusové v roce 2008 napadli, když podle svých slov vyslyšeli výzvy místních proruských separatistů.

Už několik samozvaných prezidentů Jižní Osetie oznámilo, že chtějí usilovat o připojení k Rusku. Zhruba v polovině května dosluhující prezident Anatolij Bibilov oznámil, že referendum se skutečně uskuteční, a to hned 17. července letošního roku. Bibilov ovšem počátkem měsíce prohrál místní volby s Alanem Gaglojevem, který jeho slova dementoval. Otázku připojení chce podržet do té doby, „než si Rusko vyřeší své problémy“, čímž takřka jistě myslel aktuální válku na Ukrajině.

X X X

 Poláci připravují anexi západní Ukrajiny? zní z Ruska. Varšava to rázně odmítá

Ruská propaganda ohledně války na Ukrajině nebere konce a zdá se, že dokonce přitvrzuje. Naposledy generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolaj Patrušev prohlásil, že Polsko už spřádá plány, jak dobýt západní část Ukrajiny. Jako argumenty použil překroucené výroky polského i ukrajinského prezidenta. Sami Poláci už prohlášení Ruska o údajné chystané anexi Ukrajiny několikrát razantně odmítli.

„Takzvaní západní partneři kyjevského režimu nejsou proti tomu, aby využili současnou situaci pro své vlastní sobecké zájmy. S Ukrajinou mají speciální plány. Polsko zřejmě přechází k akcím, aby se zmocnilo západního ukrajinského území,“ řekl podle agentury Interfax Patrušev na úterní schůzce ohledně ruské národní bezpečnosti.

Potvrzením plánované anexe by měla podle Rusů být návštěva polského prezidenta Andrzeje Dudy v Kyjevě v druhé polovině května. „Stejně tak jeho prohlášení, že polsko-ukrajinská hranice brzy přestane existovat,“ prohlásil Patrušev. Jeho výrok se však nezakládá na pravdě.

Podle polského prezidenta je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. V ukrajinském parlamentu zdůraznil, že ruská agrese ukázala nedostatečnost současné sítě silničního, železničního a infrastrukturního propojení mezi Ukrajinou a Polskem. Polsko-ukrajinská hranice „by měla spojovat, ne rozdělovat“, podotkl prezident.

Překroucený výrok Zelenského

Patrušev také uvedl, že nejen Polsko, ale i další západní státy „aktivně pracují na rozdělení Ukrajiny“. Prezident Volodymyr Zelenskyj navíc hodlá podle tajemníka udělit Polákům zvláštní status, včetně možnosti zastávat vedoucí veřejné funkce. Duda a Zelenskyj opravdu mluvili o vzájemné změně postavení občanů v obou zemích

„Jde o bezprecedentní rozhodnutí, na jehož základě naši občané, kteří byli kvůli ruské agresi nuceni odjet do Polska, získají téměř stejná práva a možnosti jako polští občané. Legální pobyt, zaměstnání, studium, lékařskou péči a sociální zabezpečení. To je velký krok a šlechetné gesto, jaké je schopen jen velký přítel Ukrajiny. A tento krok nezůstane jednostranný,“ prohlásil Zelenskyj po Dudově návštěvě.

Patrušev mylně interpretoval i další výrok. „Suverenita Ukrajiny se netýká hlavy státu, ale spíše Spojených států a jejich spojenců, kteří jsou připraveni obětovat zájmy ukrajinského lidu, aby dosáhli svých geopolitických cílů. Jejich činy vedou ke skutečnému kolapsu země,“ prohlásil podle Interfaxu.

Jak uvedl na konci dubna, výsledkem politiky Západu a kyjevského režimu pod jeho kontrolou může prý být jedině rozpad Ukrajiny na několik států. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se státy Západu k něčemu podobnému chystaly a podobná tvrzení odmítají.

Chtějí nás zastrašit, brání se Poláci

Poláci se vůči ruským prohlášením na svou adresu okamžitě ohradili. „Lži o plánech na anexi západní Ukrajiny využívá ruská propaganda k zastrašování Poláků. Následné propagandistické texty naznačují, že Polsko se útokem na Ukrajinu vystaví ruské odvetě. Cvičení zemí NATO, která v Polsku právě začala, jsou lživě prezentována v kontextu realizace údajných plánů Polska na útok na Ukrajinu. Zároveň kremelská propaganda hrozí protiútokem, který ‚zničí Polsko‘,“ řekl mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn.

Zmínil falešný dokument, předložený jako rozkaz podepsaný polským generálem, který se v Rusku zneužívá k akcím proti Polsku. Materiál je podle mluvčího prezentován jako důkaz polských příprav na útok na Ukrajinu.

„Propagandistické zprávy naznačují, že Rusko vede mnohostrannou pomlouvačnou kampaň proti Polsku, jejímž cílem je přesvědčit veřejnost, že polská vláda má agresivní plány proti Ukrajině. Takové akce mají vyvolat nepřátelství mezi Polskem a Ukrajinou a také znehodnotit obraz Polska v očích mezinárodního mínění. Kreml se snaží ukázat, že Polsko je zemí připravující invazi na Ukrajinu,“ zdůraznil Žaryn.

 X X X

 Za Okamury bude ještě lépe. Šéf SPD na billboardech paroduje hnutí ANO

V Česku se ve středu ráno objevily nové billboardy. Na nich šéf hnutí SPD Tomio Okamura slibuje, že zastaví zdražování, nebo se vyjadřuje proti válce na Ukrajině. Plakáty zároveň naráží na kampaň hnutí ANO, hlavní sloganem totiž je, že „za Okamury bude ještě lépe“.

Vedení SPD iDNES.cz potvrdilo, že jde o pravé billboardy. „Naše billboardy mají dvě roviny. Je to na jedné straně parodie na proklamace strany, která mluví o minulosti a byť je nyní formálně v opozici, tak v praxi se od pětikoalice programově příliš neliší,“ uvedl Tomio Okamura.

„V té druhé zásadní rovině upozorňujeme na skutečně závažná témata současnosti, která vláda odmítá řešit, ovšem SPD nabízí konkrétní pozitivní řešení a díváme se do budoucnosti,“ doplnil šéf hnutí.

Podle mluvčí hnutí SPD Barbory Šťastné však nejde o zahájení volební kampaně.

Billboardy SPD připomínají billboardovou kampaň hnutí ANO, jejímž hlavním sloganem je „za Babiše bylo líp“. Plakáty mají připomínat, že lidé začínají být nespokojeni s tím, jak vláda přistupuje k řešení krizí. „Jsme rádi, že naše kampaň inspirovala tolik lidí,“ uvedl na dotaz, co hnutí ANO říká na podobné billboardy, mluvčí strany Martin Vodička.

Podle experta na politický marketing Karla Komínka sdělení na billboardu SPD ještě více graduje slogan, se kterým přišlo ANO. „Politici v nějaké podobě takové věci říkají často. Vytváří sadu sdělení a mezi řádky je vždy řečené, že bude lépe. Politika ze své podstaty je o tom, že prodáváte lepší verzi budoucnosti, kterou zajistíte tím, že zvolíte konkrétního člověka,“ uvedl.

Osobně si však není jistý, jaký záměr billboardy mají. „Těžko říci, o co přesně SPD jde. S obličejem Tomia Okamury to může znamenat začátek kampaně před prezidentskými volbami, kterých se Okamura může klidně zúčastnit jako relevantní hráč na politické scéně. Nebo to může být podpora v rámci letošních komunálních a senátních voleb,“ popsal. „Nemyslím si, že trumfování nějakých slibů, že za někoho bude ještě lépe, by jim mohlo nějak výrazně pomoci,“ dodal expert.

V Česku budou lidé letos opět volit své zástupce do třetiny Senátu a po čtyřech letech také do obecních zastupitelstev. Volby budou v pátek 23. září a v sobotu 24. září 2022. Případné druhé kolo voleb do Senátu připadá na 30. září a 1. října.

X X X

Kanada zakáže nákup a prodej zbraní

Kanadská vláda se v reakci na tragickou střelbu v americkém Uvalde rozhodla zpřísnit pravidla pro nákup a prodej ručních zbraní. Nový návrh zákona by lidem zabránil v dovozu, nákupu nebo prodeji těchto zbraní kdekoli v zemi, a prakticky tak „zmrazil“ jejich držení.

„Kromě použití střelných zbraní pro sportovní střelbu a lov neexistuje žádný důvod, proč by kdokoli v Kanadě měl v každodenním životě potřebovat zbraň. Stačí se jen podívat jižně od našich hranic, abychom poznali, že pokud rychle a tvrdě nezakročíme, zhorší se to a bude těžší tomu čelit,“ míní kanadský premiér Justin Trudeau.

Odkázal tak na smutnou tradici masových střeleb v amerických školách, obchodech a dalších místech o oznámil návrh zákona, který v praxi „zmrazí“ obchod se zbraněmi v Kanadě. Ti, kteří už nyní zbraně mají, si je budou moci ponechat. Ale noví zájemci, pokud zákon projde, budou mít smůlu.

Trudeau krok oznámil necelý týden poté, co v sousedních Spojených státech střelec vyzbrojený útočnou puškou zabil devatenáct dětí a dva dospělé na základní škole v texaském městečku Uvalde. První pohřby obětí už probíhají, stejně jako debaty o regulaci prodeje těchto zbraní

Demokraté se s republikány zatím neumějí shodnout na žádném společném základu, od kterého by se případná reforma mohla odvíjet. „Kanada nás může mnohému naučit,“ míní bývalý americký velvyslanec v Kanadě Bruce Heyman.

Premiér Trudeau chce také prosadit, aby zásobníky zbraní mohly pojmout maximálně pět nábojů. Prodej velkokapacitních zásobníků by byl zakázán. Nový zákon Kanada schválí zřejmě na podzim. Pokud se tak stane, bude možné i odebírání zbrojních průkazů lidem, kteří se dopustili domácího násilí nebo trestného obtěžování, jako je například stalking.

X X X

Hranice 70 let pro soudce platí dál. Vyhýbavé rozhodnutí, argumentuje část ÚS

 K čemu je Ústavní soud, který se vyhýbá odpovědím na položené otázky a řešení problémů? Touto řečnickou otázkou se uzavírá disentní stanovisko pěti soudců Ústavního soudu (ÚS) k usnesení pléna, kterým byl odmítnut návrh Okresního soudu v Olomouci (OS) na zrušení části zákona o soudech soudcích, stanovující horní hranici věkového limitu pro výkon funkce soudce.

Na ÚS se obrátil OS v Olomouci, který posuzuje žalobu soudce Vrchního soudu v Olomouci Pavla Koláře. Ten je soudcem od roku 1995 a funkce mu má zaniknout 31. prosince 2023, neboť v tomto roce dovrší věku 70 let.

K návrhu se vyjádřil mj. vláda, která zpochybnila aktivní legitimaci navrhovatele. Účelem určovací žaloby je totiž podle stanoviska vlády postavení práv či poměrů na jistý základ, aby se předcházelo vzniku dalších sporů. V daném případě se proto nelze domáhat určení objektivní právní skutečnosti, která plyne přímo ze zákona. Právo ani právní poměr žalobce nejsou ohroženy a nejsou ani nejisté, protože jeho funkce potrvá do 31. 12. 2023. Žaloba je tudíž předčasná, neboť směřuje k výkladu soudu pro futuro, přičemž soud o žalobě rozhoduje na základě skutečností zjištěných v době vyhlášení rozsudku.

Původně byl v dané věci soudcem zpravodajem Vojtěch Šimíček. Jeho návrh zamítavého stanoviska ovšem nezískal podporu pléna a novou zpravodajkou byla ustanovena soudkyně Milada Tomková. Právě Šimíček je spolu s Pavlem Šámalem, Jaromírem Jirsou, Davidem Uhlířem a Jiřím Zemánkem podepsán pod poměrně ostrým, vyčítavým disentním stanoviskem.

Argumentace, s nímž většina ústavních soudců odmítla návrh pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele, by se dala shrnou následovně: podle ústavních soudců návrh vzešel z občanského soudního řízení, avšak otázka, zda někomu zaniká funkce soudce, nevyplývá z poměrů soukromého práva. Soudce je ústavním činitelem, a proto soud v občanském soudním řízení nemá pravomoc rozhodovat, zda je někdo soudcem či zda funkce soudce k nějakému datu zaniká. Většina pléna ÚS v podstatě dále přisvědčila argumentaci vlády, která zpochybnila formu určovací žaloby. V daném případě totiž není situace nejasná či sporná: zákon jasně stanovuje, kdy žalobci funkce soudce zaniká.

A právě proti tomu, že soud odmítl návrh pro absenci aktivní legitimace s výše uvedeným zdůvodněním, disentuje již zmíněná pětice ústavních soudců.

Ti se předně neztotožňují s názorem většiny, že se v řízení u OS v Olomouci nerozhoduje o určení práva či právního poměru. V celé věci jde totiž o to, zda právní poměr žalobce jakožto soudce bude po 31. 12. 2023 nadále trvat anebo nikoliv. Tvrzení většiny, že údajná neústavnost nevytváří v postavení žalobce nejistotu, pak označili v disentující soudci za „nepodařený pokus o vtip“, neboť žalobce má jistotu, že jeho funkce k uvedenému datu skončí, přičemž podstata věci spočívá právě v tom, že tuto úpravu považuje za protiústavní.

K čemu je vyhýbající se Ústavní soud?

Vedle naléhavého právního zájmu žalobce samotného je zde navíc ještě zájem širší, neboť ustanovení dopadá na všechny aktivní soudce.

Rozhodnutím většiny pléna nastala podle disentujících soudců „v podmínkách právního státu krajně nežádoucí situace, kdy soud bude muset rozhodovat podle ustanovení zákona, které je podle jeho přesvědčení v rozporu s ústavním pořádkem“.

V menšinovém stanovisku dále soudci připomínají, že v minulosti ÚS rozhodoval odlišně od aktuálního stanoviska většiny pléna, když se vyjadřoval k otázkám zániku funkce soudce v kárném řízení či k otázce platu soudců. „Vysloví Ústavní soud stejný názor, až dostane nejbližší návrh ve věci soudcovských platů? Doufáme, že nikoliv,“ uvádí se v disentu.

Menšině soudců však především vadí to, že aktuálním rozhodnutím většiny pléna byl narušen dosavadní princip justičního dialogu, kdy má-li obecný soud za to, „že nedokáže rozhodnout případ bez toho, aby Ústavní soud (v modelu specializovaného a koncentrovaného ústavního soudnictví) neposoudil ústavnost aplikované zákonné normy, je úkolem Ústavního soudu primárně hledat způsoby, jak se tímto návrhem věcně zabývat, a nikoliv důvody, pro které se této svojí povinnosti zbaví“.

ÚS byl podle názoru pětice povinen vyložit, pokud shledal danou procesní cestu jako nemožnou, kde se stala chyba a jaké jsou jiné možnosti řešení. „Pokud totiž nyní Ústavní soud vyloučil ochranu v občanském soudním řízení, nemyslíme si, že je reálné uvažovat o nějaké smysluplné ochraně ve správním soudnictví. Představu, že by žalobce měl po zániku své funkce vyvolat nějaký zásah do svých práv (např. bude se marně domáhat vstupu do svojí kanceláře a zasáhne proti němu justiční stráž), považujeme za fantasmagorickou,“ uvádí se v disentním stanovisku.

To je ukončeno již zmíněnou otázkou z úvodu článku: „K čemu je Ústavní soud, který se vyhýbá odpovědím na položené otázky a řešení problémů?“ Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Soud: Státní zastupitelství zbytečně, hloupě, absurdně a protiprávně kriminalizovalo příkladné jednání

Velmi kritický byl předseda senátu Vrchního soudu v Praze (VS) Vladimír Vočka, když v jednací síni na začátku května hodnotil práci státního zastupitelství v případu, pro který se vžil název „Krkonošská kauza“. V písemném odůvodnění šel ještě dále. „Tyto společensky prospěšné vztahy a příkladné jednání zúčastněných osob, napomáhajících přes veškeré obtíže naplnění společensky prospěšného cíle, bylo podanou obžalobou naprosto zbytečně, hloupě, absurdně a protiprávně kriminalizováno,“ konstatuje se mj. v písemném odůvodnění rozhodnutí VS v Praze.

Případ se trestněprávně započal v březnu 2017. Tehdy policie zahájila prověřování možné trestné činnosti, které se mělo dopustit několik osob a firem v lokalitě Pece pod Sněžkou. Konkrétně se jednalo o starostu Pece Alana Tomáška, tehdejšího šéfa Krkonošského národního parku (KRNAP) Jana Hřebačku, o několik úředníků a zaměstnanců obce, KRNAP a soukromých firem. Policie jednala na udání dvou opozičních zastupitelů Pece.

V lednu 2019 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, státní zástupce následně postupně poodmítal všechny stížnosti stíhaných a v březnu 2021 podal obžalobu na devět fyzických osob a jednu firmu. V této souvislosti stojí za zmínku, že nad postupem státního zástupce KSZ Jiřího Viesnera byla vykonána dohledová prověrka Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) jak před podáním obžaloby, v květnu 2019, tak i po rozhodnutí nalézacího soudu, v únoru letošního roku. Obě prověrky VSZ měly postup dozorového státního zástupce shledat bezchybným.

Obžaloba byla postavena na dvou skutcích. V tom prvním se jednalo o uložení zeminy a kamení ze stavby na pozemku u řeky Úpy. Pozemek se však nachází v zóně KRNAP a nákladní automobily tak musely přejíždět přes řeku Úpu, jejíž tok spadá pod ochranné vodní pásmo. Možnost zavážet sem zeminu pro stavební firmu vyjednal právě starosta Tomášek, který se na tom domluvil s ředitelem Hřebačkou, neboť KRNAP pozemek vlastnil a pronajímal ho společnosti, které pro účely deponie ze stavby KRNAP rozšířil stávající smlouvu.

Podle státního zástupce však takové deponování zeminy a kamení na území národního parku porušuje hned několik zákonů, a navíc mělo ohrozit i zdroj pitné vody.

Druhý skutek spočíval v „klasické“ komunální dotační zápletce. Starosta Tomášek přišel s možností čerpat evropské dotace z přeshraničního programu Interreg, svázaného různými podmínkami a především lhůtami. Projekt, který dnes funguje pod názvem „Herní krajina PecKa“, měl zajistit návštěvnost turisticky méně atraktivních lokalit Krkonoš i v mimosezónním období. Obec by s pomocí dotace z EU postavila na hřebenu Krkonoš atrakci a sociální zázemí, kterou by zdarma provozovala firma, která také vlastní vlek na hřeben.

Bez jediného svědectví

Obžaloba však v záměru, a především v okolnostech jeho přípravy a vzniku, kterýžto proces policie podrobně zmapovala operativními prostředky, spatřovala hned několik trestných činů. Starosta Tomášek se měl nadmíru přípustnou trestním právem angažovat ve prospěch soukromé společnosti, neboť ta měla mít z projektu, který jí měl zajistit přísun turistů, benefit. Za tímto účelem měl ovlivňovat jak úředníky obce, tak KRNAP, a to opět včetně jeho ředitele Hřebačky. Obžaloba navíc tvrdila, že se měl dopustit i podvodu, když zatajoval před dotačními autoritami skutečnost, že obec nebude projekt provozovat, ale pronajme ho (jakkoliv formálně bezplatně) soukromé společnosti.

Nalézací soud však v listopadu minulého roku dospěl k závěru, že k jednání v obžalobě popsanému sice došlo, ale nelze v něm spatřovat trestnou činnost. V písemném odůvodnění rozhodnutí, které má Česká justice k dispozici, na 58 stranách prakticky nelze najít jediné svědectví, které by svědčilo ve prospěch verze obžaloby. Tedy nikoliv ve smyslu popisu děje, ale v tvrzení o páchání trestné činnosti.

Ohledně deponie zeminy a kamení ze stavby se ukázalo, že starosta Tomášek měl pro toto řešení racionální důvod: díky tomu nákladní auta nemusela jezdit přes obec. Navíc vyšlo najevo, že pozemek se pro účely ukládání zeminy a kamení již v minulosti používal a nikdy nebylo vyžadováno souhlasu vodoprávního úřadu. Až u soudu muselo vyjít najevo, že není vůbec jisté, zda je takový souhlas nutný. Přes řeku Úpu byl navíc pro tyto účely vybudován brod a nákladní auta tak projížděla podvozkem nad hladinou. Samotná deponie zeminy životní prostředí podle zjištění soudu nijak neohrožovala a průjezdy aut byly dopředu hlášeny na vodárny, aby v dané chvíli nepoužívaly řeku jako zdroj pitné vody. Což se nedělo ani tak, neboť se jednalo toliko o zdroj záložní.

Senát nalézacího soudu také dospěl k jednoznačnému závěru, že se ničeho nedopustil ani Jan Hřebačka, který coby šéf KRNAP svolil k rozšíření smluvního vztahu s firmou, která si pozemek za řekou od KRNAP pronajímala. „Podle názoru soudu nelze v této smlouvě spatřovat souhlas Správy KRNAP, potažmo obžalovaného Ing. Hřebačky s uzavřením podnájemní smlouvy. Obžalovaný Ing. Hřebačka v daném případě nemohl nijak ovlivnit na základě jakého právního vztahu umožní společnost SIVIA CZ deponování zeminy třetí osobě. Z vyjádření MŽP ČR bylo zjištěno, že Správa KRNAP byla oprávněna bez souhlasu Ministerstva uzavřít smlouvu o pronájmu uvedených pozemků,“ uvádí se mj. v odůvodnění rozhodnutí. Obžaloba totiž Hřebačkovi kladla za vinu, že si neměl, údajně v rozporu se zákonem, vyžádat k takovému kroku souhlas Ministerstva životního prostředí.

Herní krajina PecKa

V případě údajného dotačního podvodu a zneužití pravomocí v souvislosti s projektem „Herní krajina PecKa“ přesvědčivosti obžaloby moc nepřidalo, když se u soudu ukázalo, že není pravdivé její tvrzení, že projekt byl v rozporu s územním plánem obce. Nalézací soud pak dospěl k závěru, že nejsou důkazy ani pro údajný motiv obžalobou tvrzeného dotačního podvodu. „V případě tohoto skutku je jako jednotící motiv jednání všech obžalovaných konstatován prospěch společnosti MEGA PLUS. Dle obžaloby byla veškerá jednání obžalovaných vedena se snahou zajistit pro uvedenou společnost prospěch. Soud se s tímto závěrem neztotožnil. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tak projekt Herní krajiny, resp. projekt Via Sněžka byl připravován již v roce 2015 a hlavním cílem projektu bylo zajistit návštěvnost i jiných lokalit Krkonoš, ne jen Sněžka, Černá Hora apod. Bylo by nesmyslné budovat turistickou atrakci tzv. na zelené louce, kam není řádný přístup, není tam vybudovaná příslušná infrastruktura. Proto logiky musela být atrakce vybudována na místě s dostatečnou infrastrukturou, aby se na atrakci mohli dostat návštěvníci. Vzhledem k velikosti území Krkonoš je zřejmé, že ať atrakci vybudují kdekoliv, tak vždy se v okolí bude vyskytovat nějaký subjekt, který z takové atrakce bude mít nepřímo prospěch, zejména ve formě zvýšené návštěvnosti. Stručně řečeno, pokud by Herní krajina byla vybudována na jiném místě, zcela nepochybně by tam existoval nějaký další subjekt, provozovatel vleku, restaurace, penzionu, stánku s občerstvením, který by z tohoto měl prospěch,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu.

Podle soudu se také prokázalo, že v rozporu s dotačními pravidly nebyl ani pronájem projektu, jak naopak tvrdila obžaloba. „V daném případě se spíše jednalo o správu dotovaného projektu, když tento i nadále zůstal ve vlastnictví žadatele o dotaci a byla tedy splněna podmínka udržitelnosti. Soud proto v postupu obžalovaných, když uzavřeli smlouvu mezi Městem Pec pod Sněžkou a společností SkiResort Live o provozování Herní krajiny, nespatřuje podvodné jednání vůči poskytovateli dotace. Stručně řečeno, Pec pod Sněžkou zajistila provozování a udržitelnost projektu prostřednictvím jiné společnosti, přičemž tato společnost správu Herní krajiny prováděla bezplatně,“ konstatuje s k tomu v odůvodnění.

Na začátku letošního května pak zprošťující rozhodnutí potvrdil i VS v Praze, který zamítl odvolání jak státního zástupce, tak jednoho z obžalovaných.

Předseda senátu VS Vladimír Vočka použil při hodnocení obžaloby výrazy jako „chaotická“, „zmatená“ a „nepřehledná“. Podle názoru senátu se obžalobou tvrzené „jednání zčásti nestalo, zčásti bylo trestněprávně indiferentní“.

To ještě ten den vedlo ministra spravedlnosti Pavla Blažka k prohlášení, že se o případ bude dále zajímat. Na ministra se s písemnou interpelací obrátil také poslanec ODS za Královehradecký kraj Ivan Adamec. Podle Adamce totiž mj. existují indicie, že policie měla nepřípustně ovlivňovat svědky v případu. Ministr Blažek již požádal o stanovisko vedoucí KSZ v Hradci Králové Pavla Hochmanna, VSZ v Praze Lenku Bradáčovou a nejvyššího státního zástupce.

Podle informací České justice vyvolalo kritické hodnocení soudce Vočky na adresu práce státního zastupitelství ostré reakce především ze strany vedoucího KSZ Hochmanna. Vočkovu veřejnou kritiku vnímají hradečtí státní zástupci jako neodůvodněnou, protože popis skutku odpovídá údajně složitosti dané trestní věci, neetickou, neprofesionální a nekolegiální. Státní zastupitelství má proto Vočku za podjatého a navrch je podle žalobců podezřelá rychlost, s jakou měl Vočkův senát rozhodnout. V podobném duchu se má nést údajně i oficiální odpověď Hochmanna ministrovi Blažkovi.

Lze očekávat, že další reakce vyvolá i písemné odůvodnění rozhodnutí Vočkova senátu. Nestává se totiž často, aby soudci práci státního zástupce označili za ,naprosto zbytečnou, hloupou, absurdní a protiprávní kriminalizaci‘.

Senát VS předně opakovaně označuje v písemném rozhodnutí obžalobu státního zástupce Viesnera jako nepřehlednou a chaotickou. „Ke skutkovému stavu dané věci je však třeba uvést, že vymezení stíhaných skutků v obžalobě je nepřehledné a lze z něj pouze obtížně seznat, v čem obžaloba spatřuje naplnění zákonných znaků skutkových podstat žalovaných trestných činů u jednotlivých obžalovaných,“ uvádí se odůvodnění.

Chaotičnost tvrzení

A právě vzhledem k této chaotičnosti a souhrnnosti tvrzení mělo podle názoru odvolacího senátu státnímu zástupci uniknout, „že jím tvrzené jednání obžalovaných se z části nestalo a z části je trestněprávně indiferentní, a tak tomu bylo již v době podání obžaloby“. Jinak řečeno podle názoru VS neplatí obvyklá „obhajoba“ státních zástupců, že obžalobu museli podat, neboť za situace, kdy existují důkazy jak tzv. ve prospěch, tak i v neprospěch obviněných osob, má státní zástupce přímo povinnost podat obžalobu jako takovou.

„Kriminalizace shora popsaných jednání obžalovaných je v rozporu se dvěma z klíčových zásad trestního práva hmotného, a sice se zásadou zákonnosti (§ 12 odst. 1 trestního zákoníku) a se zásadou podpůrného používání trestní represe (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku). V rozporu se zásadou zákonnosti (legality) byli v daném případě žalováni obžalovaní, aniž by jejich v obžalobě popsané jednání bylo podřaditelné pod zákonné znaky skutkových podstat trestných činů, kladených jim za vinu, vyjma spekulativně dovozované, ale neprokázané, zavrženíhodné motivace jejich činů. V rozporu se zásadou podpůrného používání (subsidiarity) trestní represe byla na obžalované podána obžaloba, aniž by byl především zkoumán společenský dopad jejich jednání, tedy míra jeho společenské škodlivosti a z tohoto pohledu pak otázka adekvátnosti uplatňování trestní odpovědnosti jako nejzazšího prostředku k ochraně právního řádu a jím chráněných hodnot a vztahů,“ uzavírá se v odůvodnění rozhodnutí VS v Praze.

VS také velmi příkře odmítl námitky státního zástupce Viesnera, který nesl úkorně, že senát nalézacího soudu umožnil obžalovaným odpovídat pouze na otázky obhajoby a senátu. Podle státního zástupce Viesnera tím byl totiž porušen princip „rovnosti zbraní“.

„Je třeba důrazně státnímu zástupci připomenout práva obviněného, který má právo, nikoliv povinnost vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat (§ 33 odst. 1 trestního řádu). Uplatněním tohoto zákonného práva nemůže obžalovaný porušit princip ,,rovnosti zbraní“, který je institutem právní teorie a je soudní praxí definován jako požadavek, aby každé procesní straně byla dána přiměřená možnost přednést svou záležitost před soudem za podmínek, které ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana, přičemž, a v tom zřejmě spočívá zásadní omyl státního zástupce, protistranou státního zástupce v trestním řízení není obhájce obžalovaného, ale přímo obžalovaný společně se svým obhájcem,“ konstatuje VS v odůvodnění. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Předal policii padělaná eura, ukázal na podezřelého. NCOZ ale začala stíhat i jeho

 Žalobce považuje za prokázané, že Filip Spura po ukončení setkání s Filipem Šromem, kdy už měl u sebe padělky měny euro, o kterých se domníval, že se jedná o pravé bankovky, tak si po několika hodinách detailně prostudoval několik bankovek z jednoho balíčku, do kterého mu Šrom bankovky zabalil Foto: Pixabay

 Finanční poradce z Brna Filip Spura loni v lednu upozornil policii na padělaná eura. Ty získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi z Bystřice pod Hostýnem, když zastupoval poskytovatele půjčky. Jeden a půl milionu eur předal policii. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale začala paradoxně stíhat oznamovatele. Obvinila ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz. Přestože právě díky němu pravděpodobného padělatele odhalila. V případu jde o největší záchyt padělků eur v České republice za poslední dobu, v hodnotě více než 40 milionů korun. Státní zástupce nakonec Spurovo stíhání zastavil a nařídil NCOZ, aby znovu jednal a rozhodl.

Ekonomický deník v předchozích dvou dnech informoval, že detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu před rokem v květnu zadrželi čtveřici mužů, která podle jejich závěrů měla vyrábět padělky bankovek měny euro.

Podařilo se jim to díky finančnímu poradci Filipu Spurovi, který výskyt padělaných eurobankovek ohlásil a předal je policii. Eura získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi z Bystřice pod Hostýnem, když zastupoval poskytovatele půjčky. Kvůli podezření otevřel jeden z balíčků a nabyl podezření, že se jedná o padělky. Podstatnou část peněz uložil do bezpečnostní schránky a začal řešit, co v dané situaci učinit. Všechny peníze nakonec po cca dvou měsících předal policii.

Případ doputoval k Národní centrále proti organizovanému zločinu. Její detektivové ale začali letos v březnu paradoxně stíhat i oznamovatele. Obvinili ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz.

„Úmyslně a zcela vědomě, nejméně v době od přesně nezjištěných večerních hodin dne 21. 11. 2020 do 14:34 h dne 23. 1. 2021, tedy celé dva měsíce, na adrese svého přechodného bydliště, přechovával nejméně 476 kusů padělaných eurobankovek v nominální hodnotě 100,- euro, vzor 2002, varianta 2003, stejného sériového čísla P04961550241, což k datu 21. 11. 2020, dle směnného kurzu České národní banky, odpovídalo ekvivalentu částky 1 253 784,- Kč, kdy uvedené padělky dne 21. 11. 2020 v době od 16:00 h do 17:00 h na dosud přesně nezjištěném místě na okraji Zlína převzal jako pravé od Filipa Šroma a to jako jistinu k plánované půjčce ve výši 35 000 000,- Kč, kdy ještě téhož dne tj. 21. 11. 2020 v blíže
nezjištěných večerních hodinách na adrese svého přechodného bydliště zjistil, že uvedená jistina je tvořena výše popsanými padělanými eurobankovkami, kdy i přes toto zjištění si tyto padělky ponechal až do dne 22. 1. 2021, kdy o skutečnosti, že disponuje takovýmto množstvím padělaných eurobankovek informoval orgány činné v trestním řízení, tedy: přechovával padělané peníze a takový čin spáchal ve značném rozsahu,“ tvrdili detektivové NCOZ.

Takhle ne!

Filip Spura si proti obvinění podal stížnost. O té rozhodoval žalobce Robert Henzel z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Žalobce Spurově stížnosti vyhověl. Napadené usnesení o zahájení stíhání Spury zrušil a NCOZ uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

„Stěžovatel namítá, že jak je zřejmé i ze samotných závěrů policejního orgánu, k padělkům měny euro, které následně dobrovolně vydal policejnímu orgánu, se dostal tak, že sám byl uveden v omyl ze strany pana Filipa Šroma. Tyto padělky bankovek dle svého vyjádření a také dle dalších zjištěných skutečností dostal od pana Filipa Šroma jako dodatečné zajištění legálně poskytnutých finančních prostředků panu Filipu Šromovi, respektive jím zastupované právnické osobě, a to od právnických osob, které zastupoval právě Filip Spura. V návaznosti na tuto skutečnost potom pan Spura ve své stížnosti upozorňuje, že na tento jeho případ se musí proto nahlížet odlišně od osoby, která vědomě přebírá padělané peníze,“ popsal žalobce Spurovu stížnost proti obvinění.

Podle žalobce je zřejmé, že mezi shora uvedenými osobami, resp. jimi zastoupenými právnickými osobami, existoval obchodně právní vztah týkající se poskytování finančních prostředků za účelem jejich dalšího zhodnocení a
následného vracení společně se smluvně stanoveným úrokovým zhodnocením vyplývajícím z výše poskytnuté částky.

Podle žalobce lze také konstatovat, že samotnému jednání ze dne 21. listopadu 2021 předcházelo jednání Šroma a Spury, v rámci kterého Šrom požadoval po Spurovi poskytnutí dalších finančních prostředků za účelem jejich dalšího zhodnocování (např. investice do nákupu historických bankovek).

„Přičemž s ohledem na již poskytnutou částku pan Filip Spura požadoval po panu Filipu Šromovi poskytnutí dalšího zajištění, které by částečně krylo již poskytnuté finanční prostředky a současně by krylo i poskytnutí panem Filipem Šromem požadovaných dalších finančních prostředků. Z výsledků
šetření policejního orgánu je také zřejmé, že to byl právě pan Filip Šrom, který nabídl za tímto účelem poskytnutí zajištění v podobě hotovosti v eurobankovkách, kdy s touto formou zajištění pan Filip Spura souhlasil. Současně ze zjištěného skutkového stavu věci je zřejmé, že k předání padělků měny euro došlo dne 21. listopadu, přičemž Filip Šrom tyto bankovky vydával před Filipem Spurou za pravé, ačkoliv věděl, že se jedná o padělky. Lze tedy souhlasit jak se závěry policejního orgánu, tak také s vyjádřením stěžovatele, že v době, kdy od Filipa Šroma přebíral euro bankovky, tak tyto přebíral v domnění, že se jedná o pravé bankovky, a tedy byl ze strany Filipa Šroma uváděn v omyl,“ zkonstatoval žalobce Robert Henzel.

Žalobce považuje za prokázané, že Filip Spura po ukončení setkání s Filipem Šromem, kdy už měl u sebe padělky měny euro, o kterých se domníval, že se jedná o pravé bankovky, tak si po několika hodinách detailně prostudoval několik bankovek z jednoho balíčku, do kterého mu Šrom bankovky zabalil. A zjistil, že se jedná o padělky.

„V návaznosti na takto zjištěné skutečnosti bylo namístě, aby tyto okolnosti oznámil orgánu činnému v trestním řízení, což se stalo s odstupem dvou
měsíců, kdy také předmětné bankovky policejnímu orgánu dobrovolně vydal. Jak vyplývá z výpovědi Filipa Spury, poté, co zjistil, že má u sebe padělky měny euro a fakticky se stal podvedenou osobou, tak měl strach, jak dále vůči Filipu Šromovi postupovat. Tato okolnost a jeho následné vysvětlení o tom, že tuto situaci konzultoval s dalšími osobami, je třeba považovat za logické vysvětlení dané věci, byť s ohledem na skutečnost, že Filip Spura je osoba znalá práva, bylo zcela namístě neprodleně tuto skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení a ne až s odstupem 2 měsíců. Jak však vyplývá z dalších provedených úkonů, takto převzaté padělky Filip Spura dále nikomu nepředával a měl je stále bezpečně uschovány,“ rozporuje konstrukci detektivů NCOZ žalobce.

Důvodem použití právní kvalifikace obvinění Spury je podle NCOZ skutečnost, že fakticky přechovával ve svém držení padělky měny euro. Spura ve své stížnosti upozornil na skutečnost, že za použití této aplikace platné právní
úpravy by došlo k absurdní situaci. Protože, kdyby s padělky dále disponoval, a to tak, že by je dále vydával za pravé, tak by se dopustil dle trestně
právní úpravy méně závažné trestné činnosti, než za situace, když měl tyto padělky pouze ve svém držení. Tato úvaha Spury je opřena o ustanovení trestního zákoníku, který postihuje právě udávání padělaných a pozměněných peněz.

Trestnost jednání související s paděláním a pozměněním peněz je právně
upravena v trestním zákoníku. Policií použité ustanovení trestního zákoníku skutečně postihuje mimo jiné i přechovávání padělaných peněz ve značném rozsahu. Jako přísněji trestné je pak posuzováno jednání pachatele,
který padělané peníze udává za pravé.

„Jak správně stěžovatel upozorňuje, v jeho případě je však třeba věnovat pozornost také dalšímu ustanovení trestního zákoníku, a to konkrétně § 235, který upravuje udávání padělaných a pozměněných peněz. Při bližším pohledu na obě právní úpravy, tedy ustanovení § 233 a § 235, které se na první pohled mohou jevit jako stejné, je třeba spatřovat zásadní rozdíl v tom, jakým způsobem došlo k nabytí padělaných či pozměněných peněz ze strany pachatele této trestné činnosti. Zatímco v případě skutkové podstaty uvedené v § 233 trestního zákoníku je pachatel od počátku srozuměn s tím, že má ve svém držení padělané peníze (tj. tyto sám vyrobil, nechal si vyrobit, odcizil či podvodně vylákal, tedy od počátku věděl, že to jsou padělky) a následně se je snažil udat jako pravé, tak skutková podstata vyjádřená v § 235 trestního zákoníku postihuje jednání pachatele, kterému bylo padělanými penězi placeno jako pravými či je získal jako protihodnotu za prodanou věc, za poskytnutou službu anebo jinou činnost. Pachatel tohoto jednání tak v době, kdy mu bylo placeno, nesměl vědět o tom, že dostává padělané peníze,“ rozvádí popisovaný problém žalobce Robert Henzel.

Podle žalobce je ze zjištěného skutkového děje zřejmé, Filip Spura se k padělkům eur euro dostal způsobem, na který pamatuje skutková podstata trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz ve smyslu § 235 trestního zákoníku a nikoliv skutková podstata trestného činu padělání a pozměnění peněz dle § 233 trestního zákoníku.

„Za této situace, kdy v případě, kdy je trestněprávně postihováno pouze jednání pachatele, který při převzetí peněz nevěděl, že jsou mu předávány
padělky a až poté, co to zjistil, tyto padělky udal jako pravé a není za trestné
považováno samotné přechovávání těchto padělků, nelze než přisvědčit stěžovateli, že dle zjištěného skutkového stavu věci nelze jeho jednání právně kvalifikovat ve smyslu § 233 trestního zákoníku. Opačný závěr by nutně vedl k situaci, že by jednání osoby, která nevědomě přijala padělané peníze a poté si je ponechala, tedy jakkoliv by je nešířila, by bylo přísněji trestné, než jednání osoby, která nevědomě přijala padělané peníze a poté, co zjistila, že se jedná o padělky, tak se je snažila udat jako pravé. Méně společensky škodlivé jednání by bylo postihováno výrazněji než více společensky škodlivé jednání,“ rozebírá dále žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

„Stížnost pana Filipa Spury je důvodná, a proto bylo rozhodnuto o zrušení napadeného rozhodnutí policejního orgánu,“ konstatoval žalobce Robert Henzel.

V své stížnosti Filip Spura namítl, že v jeho jednání absentuje potřebná míra společenské škodlivosti. Protože poté, co se dozvěděl o tom, že má padělané bankovky u sebe, tak je nikomu dále nepředával a měl je bezpečně uschované a řešil, jak s nimi naložit. Následně je předal, jak už víme, policii, a toto jednání sám dobrovolně nahlásil.

Spura také rozporoval tvrzení detektivů NCOZ o tom, že právě v rozsahu 476 bankovek, které měl u sebe, mu bylo zřejmé, že se jedná o padělky. Z žádného důkazu totiž nevyplývá, že by kontroloval celý obsah balíčku, který rozbalil, a tedy věděl o tom, že veškeré bankovky jsou padělky.

Prodlevu Filipa Spury v předání padělků policii lze snadno pochopit. Zjistil, že jde o padělky, jistina oproti úvěru, který měla zajistit, byla bezcenná, navíc se Spury bál.

Jednání detektivů NCOZ připomíná jiný nedávný případ. Bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Zdeněk Blahut se svým někdejším kolegou z Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu Luďkem Žákovcem upozornili společnost ČEPRO na navrtávání produktovodů a krádeže pohonných hmot. Přestože oba bývalí policisté informovali státem vlastněnou firmu o aktivitách organizované zločinecké skupiny, celníci začali paradoxně vyšetřovat je.

Luděk Žákovec shodou okolností figuruje i v tomto případu. Spuru poznal díky známému právníkovi a byl to právě on, kdo Filipu Spurovi doporučil oznámení na policii a předání padělků a pomohl mu kontaktovat konkrétní policisty.

Pan Spura měl obavu vyzvednout ty peníze z bezpečnostní schránky, protože se obával, že jej pan Šrom určitě sleduje, vyprávěl, že se okolo pana Šroma motají lidi, kteří jezdí v černém Mercedesu G. Byli to velcí holohlaví muži, od pohledu vyhazovači… …Měl strach z pana Šroma, bál se fyzického útoku ze strany pana Šroma a sháněl někoho, kdo by mu poskytl ochranu, tak jsem mu doporučil bezpečnostní agenturu… …Pan Spura aktivně řešil tyto bankovky, chtěl mít jistotu, že bankovky jsou opravdu padělané a dělal všechny kroky k tomu, aby bankovky předal Policii ČR a to i tím, že podal trestní oznámení. Vím, že se policií pak nadále spolupracoval. Pan Spura neměl v úmyslu s bankovkami platit nebo si je ponechat. Byl jsem překvapen, že pan Spurovi bylo doručeno usnesení o trestním stíhání za držení těchto bankovek… …Filip Spura mi tvrdil, že mu pan Šrom vyhrožuje a s pana Šroma měl zjevně strach,“ sdělil Luděk Žákovec při výslechu jako svědek.

Děj potvrdili i dva pražští detektivové, kteří od Filipa Spury přebírali padělky a trestní oznámení. Přes jasný a dosvědčený příběh přesto detektivové NCOZ Flipa Spuru v březnu obvinili z úmyslného spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 Znalec Smejkal se za stíhání domohl 90.000 Kč, dalších 50 milionů mu soud nepřiznal

Soudní znalec Vladimír Smejkal se za své nezákonné trestní stíhání domohl žalobou odškodného od státu 90.000 korun. Uvedla to mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová s tím, že soud zároveň zamítl nárok na dalších 49,7 milionu. Smejkal čelil společně s bývalým náměstkem ministerstva práce Vladimírem Šiškou obžalobě z toho, že chtěli nezákonně přidělit miliardovou ministerskou zakázku firmě IBM.

Verdikt není pravomocný. „Přiznání 90.000 Kč po tři roky trvajícím soudním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 je výsměchem do očí. Takže se s největší pravděpodobností budu odvolávat, ovšem až poté, co dorazí vyhotovení rozsudku,“ sdělil dnes Smejkal. O žalobě již dříve Česká justice informovala.

Smejkal je vysokoškolským profesorem v oboru ekonomika a management. Jako soudní znalec pro ekonomiku, kybernetiku či kriminalistiku působí desítky let. Už dříve zdůrazňoval, že stíhání masivně poškodilo jeho odbornou i lidskou pověst, což mělo podle něj dopad nejen na jeho každodenní život, ale i na jeho zdraví. Poukazoval i na to, že mu tehdejší ministr spravedlnosti pozastavil znaleckou činnost, čímž ho připravil o příjmy.

„Neskutečné chování státu vůči neoprávněně stíhaným osobám stále pokračuje. V mém případě jsem požadoval po státu, tedy ministerstvu spravedlnosti, částku 70 milionů Kč složenou z těchto položek – ušlý zisk, náklady na obhajobu, poškození pověsti a poškození zdraví. Na všechny položky mám znalecké posudky, které jsem musel opět zaplatit. Ministerstvo mi uhradilo pouze 260.000 Kč za náklady na obhajobu a zaslalo omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení,“ popsal znalec.

Smejkalovo stíhání se týkalo zakázky na dodání systému, který měl kontrolovat posudkové lékaře a zlepšit účelnost vyplácení dávek. Ministerstvo k zakázce vypsalo v roce 2011 jednací řízení bez uveřejnění a k účasti vyzvalo jediného dodavatele – firmu IBM. Opíralo se o Smejkalův posudek, podle nějž nemohl systém dodat nikdo jiný. Antimonopolní úřad tendr zrušil poté, co si na krok ministerstva stěžovala jiná softwarová společnost.

Smejkal i exnáměstek Šiška svou vinu od počátku odmítali, znalec trval na pravdivosti svého posudku. Soudy oba muže zprostily viny mimo jiné proto, že se neprokázal jejich úmysl zvýhodnit konkrétního soutěžitele. Uvedly také, že nebylo vyvráceno tvrzení obhajoby, podle kterého jednali muži v přesvědčení, že IBM má jako jediná vhodné řešení.

„Byl bych rád, kdyby se nové vedení ministerstva spravedlnosti, které nyní připouští odškodňování nezákonně trestně stíhaných, vrátilo i k mému požadavku, který vznikl na základě chování jejich předchůdců,“ uzavřel Smejkal.

Šišku policie stíhala ještě ve čtyřech dalších případech, soudy ho uznaly vinným ve dvou z nich: zmanipulování ministerských zakázek pro firmu Fujitsu a vydírání firmy OKsystem. Uložily mu čtyřleté vězení. Kvůli Šiškovým kauzám rezignoval v říjnu 2012 ministr Jaromír Drábek (TOP 09), ceskajustice.cz

X X X

Soud potvrdil 10 let pro člena Berdychova gangu. Léta se skrýval v USA

Jaromír Prokop z tzv. Berdychova gangu stráví za účast na čtyřech loupežích deset let ve vězení. Trest mu pravomocně potvrdil vrchní soud. Prokop se před trestním řízením dlouhodobě skrýval v USA, kde ho předloni dopadla policie. Jeho spolupachatelé už si tresty odpykali.

 Provozní šéf podniku Discoland Sylvie se na činnosti gangu podílel v počátcích jeho působení. V letech 1995 až 1996 se v Praze zúčastnil přepadení obchodního domu, svého známého, vozu s penězi a také únosu zlatníka, který při akci skupiny přišel o život. Pětice pachatelů včetně vyhazovače z Discolandu Davida Berdycha takto získala celkem přes 7,5 milionu korun.

Sedmapadesátiletý Prokop se k trestným činům přiznal, odmítl ale, že přepadení vymyslel a zorganizoval. „Já jsem prostě účetní, měl jsem na starost management těch věcí. Nejsem žádnej násilník,“ řekl dnes odvolacímu senátu.

Také zdůraznil, že už čtvrt století vede řádný život. „To není tak, že bych utekl. Do roku 2004 jsem byl v České republice, normálně jsem tady žil, pracoval, tou prací jsem se to snažil nějak napravit. Bál jsem se. Neuměl jsem si představit, že bych to v tom vězení přežil,“ odůvodnil svůj odjezd do USA.

„Je pro mě těžký, když se koukám sám na sebe v roce 1995, tak nechápu, že jsem nerozeznal tu nesmyslnost. Chci tím říct, že jsem úplně někdo jinej,“ dodal. To, že je jiným člověkem, zopakoval Prokop několikrát.

Státní zástupce i Prokopův advokát Tomáš Sokol se v odvoláních domáhali toho, aby vrchní soud rozsudek zrušil a vrátil případ k dalšímu dokazování. Obžaloba usilovala o přísnější potrestání, Sokol naopak zastával názor, že Prokop už by žádný trest dostat neměl. „Od roku 1996 se ničeho dalšího nedopustil,“ podotkl.

Kauza tzv. Berdychova gangu bývá označována za největší případ organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky, a to i kvůli propojení zločinců s elitními detektivy. Skupina měla na svědomí loupeže, únosy a vydírání podnikatelů. Působilo v ní několik desítek lidí, při přepadeních využívali i policejní uniformy. Sám Berdych strávil ve vězení více než 11 let, podmínečně propuštěn byl v červnu 2015. V aktuálním Prokopově procesu odmítl vypovídat.

Prokop dříve čelil obžalobě také z dvojnásobného pokusu o vraždu bývalého majitele Discolandu Ivana Jonáka z roku 1994, soudy ho ale pravomocně osvobodily. Jonák tvrdil, že Prokop s dalším mužem zavraždili i jeho manželku. Za její vraždu byl ale odsouzen právě Jonák, a to na 18 let.

X X X

Požár alzheimer centra má desítky zraněných. Plameny zničily téměř vše

Středočeští hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu. Mluvčí záchranné služby Středočeského kraje Monika Nováková iDNES.cz sdělila, že bylo evakuováno 56 klientů, personál budovu opustil před příjezdem záchranářů. Podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové, která je ve spojení s krizovým štábem, se nepotvrdila žádná úmrtí. Záchranáři ukončili zásah po 23:00, likvidace požáru však pokračuje.

Středočeští záchranáři uvedli, že dva klienti jsou v kritickém stavu, jeden utrpěl středně těžké zranění, dalších 51 zranění lehká. Speciál pražských záchranářů vůz Fénix odvezl 12 lehce zraněných lidí. Nikdo nemusel být transportován letecky.

„Zasahuje nám tady 23 hasičských jednotek z toho 18 je ze Středočeského kraje a pět z Prahy,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Některá ohniska ještě hasiči nemají pod kontrolou.

Záchranáři ukončili zásah u alzheimer centra v Roztokách po 23:00 hodině, na místě zůstávají pro případ potřeby tři posádky. Hasiči však pokračují k likvidaci požáru. Jejich zásah potrvá zřejmě až do rána.

Klienty centra bylo nutné evakuovat po žebřících. „Lidi bylo potřeba evakuovat rychle, takže evakuace se nelišila, protože tady se nedá pohlížet na to, že by potřebovali speciální zacházení,“ řekla Fliegerová k evakuaci mnohdy i imobilních seniorů

Záchranáři maěli podle mluvčí krajské záchranné služby na místě sedm posádek a povolali také leteckou záchrannou službu z Ústí nad Labem a vůz Fénix pražských záchranářů. Více informací z počátku požáru obě mluvčí neměly k dispozici.

Na místo také přijel evakuační autobus středočeských hasičů, který převezl klienty do okolních center.

Starosta Roztok Jan Jakob označil požár alzheimer centra za obrovskou katastrofu. Věří, že už jsou všichni klienti venku. Zplodiny byly podle něj všude.

Na místě zasahovali i pražští hasiči a záchranáři. „Kolegům ze Středočeského kraje jsme na pomoc vyslali speciál Fenix, záchranářskou posádku a Leteckou výjezdovou skupinu, která je nyní na cestě zpět na základnu, žádný pacient nevyžadoval letecký transport,“ uvedli na Twitteru. 

Kolegům ze Středočeského kraje jsme na pomoc vyslali speciál Fenix, záchranářskou posádku a Leteckou výjezdovou skupinu, která je nyní na cestě zpět na základnu, žádný pacient nevyžadoval letecký transport. Kolegové, jsme s vámi!‍

Roztocké alzheimer centrum má kapacitu 60 lůžek. Kromě domova se zvláštním režimem poskytuje také služby denního stacionáře. Provozovatelem je skupina Domov Alzheimer, která provozuje obdobná zařízení v Mostě, Přerově a Lázních Darkov na Karvinsku.

X X X

 Náčelníkem generálního štábu bude šéf úřadu pro kyberbezpečnost Řehka, návrh schválila vláda

Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dnes schválila vláda, sdělila ČTK ministryně. Nominaci Černochová dnes projednala s prezidentem Milošem Zemanem, shodli se, že je jejich společným kandidátem. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu, sejde se v pátek ráno. Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident.

Řehka (47 let) by měl ve funkci vystřídat Aleše Opatu, kterému v létě končí v armádě vojenský závazek. Opata v čele armády pokračovat nechtěl.

Dva vrtulníky Venom a tři Vipery pro českou armádu už jsou ve výrobě, zkontroloval v USA generál Opata. Podle ředitele tiskového odboru ministerstva obrany Davida Jareše se Řehka funkce ujme 1. července.

„Generál Řehka je skvělá volba, je to voják se zkušenostmi ze strategické oblasti kybernetické bezpečnosti, ale i s velením na našem území nebo v bojových operacích na Balkáně a v Afghánistánu,“ uvedla Černochová.

„Mnohokrát prokázal své manažerské schopnosti, absolvoval i prestižní zahraniční důstojnické kurzy. Je to skvělý voják i bojovník a provede naši armádu tolik potřebnou modernizací,“ dodala.

„Vážím si důvěry paní ministryně, vlády i pana prezidenta. Převzít armádu v tak složité mezinárodní a bezpečnostní situaci je velká výzva. Věřím, že důvěru nezklamu a těším se na spolupráci,“ uvedl Řehka.

Zkušenosti z armády i NATO

Brigádní generál Řehka po studiu odešel ke speciálním silám do Prostějova, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v rámci NATO.

Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, řada z nich je připisována Rusku.

Černochová o nástupci Opaty v uplynulých týdnech se Zemanem mluvila několikrát, jejím favoritem byl podle informací ČTK ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Ivo Střecha.

Prezident naopak prosazoval prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůnu. Shodu nenalezli.

Černochová ve středu Opatovi za jeho službu poděkovala. „Dokázal skvěle vést armádu v období covidové pandemie, kdy se na vojáky spoléhala celá republika, stejně jako evakuaci z Afghánistánu a v posledních měsících byl pro mě a vládu Petra Fialy velkou oporou v agendě spojené s válkou na Ukrajině,“ poznamenala.

Řehka: Kyberútok na platformu od SolarWinds byl sofistikovaný. V ohrožení jsou i české instituce.

„Věřím, že pan generál toho pro Českou republiku v budoucnu ještě hodně pozitivního vykoná,“ doplnila.

Nominaci na náčelníka generálního štábu musí podle zákona projednat sněmovní výbor pro obranu. Jeho předseda Lubomír Metnar (ANO) ho svolá na páteční ráno. ČTK řekl, že Řehku považuje za dobré vojáka a odborníka.

Upozornil ale, že takto rychlým kariérním postupem přeskočil v armádní hierarchii řadu dobrých vojáků a generálů. Nominace je tak podle něj mimo systém. „Z tohoto pohledu si nejsem jist, jestli je to dobrá volba,“ poznamenal.

X X X

Česko trápí akutní nedostatek zubařů. Nemůžeme s tím nic dělat, brání se hejtmani

Nedostatek stomatologů je téma, které budí vášnivé emoce. A to nejen u pacientů, kteří marně chodí po ordinacích. Stalo se z toho i ožehavé téma mezi politiky.

Mít kartu u zubaře je s nadsázkou řečeno výhra v loterii. I řada lidí na jižní Moravě shání stomatologa marně. „Dva roky jsem nemohla sehnat doktora, poté se to podařilo přes známé. Jinak člověk nemá šanci,“ uvedla oslovená žena. Další doplnila, že její zubařka odešla do důchodu, naštěstí však za ní přišla náhrada. „Je mladá, jsem spokojená. Jenom mě zákroky nyní stojí více peněz,“ podotkla.

 „Nejsou v regionech. Je to byznys a ten musí být nějakým způsobem řízený a kraj nemá vůbec žádné nástroje na to, jestli se otevře nová ordinace v Brně nebo ve Znojmě,“ přiblížil problém s chybějícími stomatology hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Nedávno si na téma alarmujícího nedostatku zubařů ostře vyříkávali názory Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák s prezidentem české stomatologické komory Romanem Šmuclerem.

„Kraj nemá stovky milionů na to, abychom mohli lékařům pomoci,“ uvedl Vondrák. Šmucler však oponoval. „Pan hejtman má pravdu, že nemají stamiliony, mají miliardy, takže to je opravdu jiná částka. Z obrovských peněz, které jdou do moravskoslezských nemocnic, se odlomí několik jednotek, a jestli v nějaké vísce chybí lékař, tak my jim řekneme, jak to udělat,“ uvedl.

Podle hejtmanů ale prezident komory jen přehazuje odpovědnost na někoho, kdo nemá pravomoci.  Faktem je, že zubaři odcházejí do důchodu. Mladí berou jen polovinu pacientů. Řada z nich ani neuzavírá smlouvu s pojišťovnou, protože to, co jim platí koncový pacient, jim stačí. Do řešení se musí zapojit ministerstvo.

„Je třeba usnadnit cizincům, třeba kolegům z Ukrajiny, kteří zde pracují pod dohledem zkušeného stomatologa a mají zde přípravu před aprobační zkouškou, aby zkouška byla co nejférovější, aby u ní měli co největší úspěšnost,“ vzkázal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Ten podporuje i otevření oboru stomatologie na Ostravské univerzitě. Se znepřátelenými stranami se chce potkat v příštích dnech a vyslechnout si jejich návrhy řešení.

X X X

Hygienici v Praze potvrdili šestý případ opičích neštovic

V Praze byl potvrzen šestý případ opičích neštovic. Podle hygieniků jde o 34letého cizince ze země EU, který má v České republice trvalé povolení k pobytu. Po vyšetření v nemocnici je v domácí izolaci.

„Bylo zahájeno detailní epidemiologické šetření, které v současnosti stále probíhá,“ řekl mluvčí Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zbyněk Boublík k novému případu. Při epidemiologickém šetření hygienici podobně jako u covidu-19 a dalších infekčních nemocí dohledávají rizikové kontakty nakaženého. U opičích neštovic jde o blízký a dlouhodobý kontakt, například sexuální.

U šestého pacienta se podle mluvčího objevily příznaky neštovic, kterými jsou zvýšená teplota, zimnice, únava, bolest hlavy a kožní pigmentace na některých částech těla. Nejtypičtějším příznakem jsou puchýřky na kůži, které se objevují po třech dnech.

Z předchozích pěti pacientů podle vyjádření pražských hygieniků dva pobývali nedávno na dovolené na Kanárských ostrovech, jedna z nich se účastnila hudebního festivalu. Další dva hygienici spojili s festivalem v belgických Antverpách na začátku května. Poslední nakažený pobýval v Portugalsku. „Část z pozitivně testovaných má některá přidružená onemocnění,“ uvedli hygienici bez dalších podrobností.

X X X

 Evropská komise povolila Chorvatsku přijetí eura. Příští rok se tak může stát dvacátým členem eurozóny

Chorvatsko ve středu udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou.

 Evropská komise dospěla k závěru, že Chorvatsko plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Záhřeb splnil všechna čtyři kritéria, které Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

„Chorvatskou ekonomiku to posílí, prospěch z toho budou mít občané, podniky a celá společnost. Chorvatské přijetí eura posílí také euro samotné,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Rozšíření eurozóny by měli koncem června v Bruselu podpořit lídři členských zemí a poté definitivně stvrdit zástupci vlád v Radě EU.

Chorvatský parlament v polovině května schválil zákon, který zavedení eura od ledna umožní. Již od září začnou v Chorvatsku uvádět ceny jak v dosavadních kunách, tak v eurech. Oběma měnami by mělo jít platit ještě celý příští rok, než zůstane jen ta evropská.

Česko je podle ve středu zveřejněné každoroční Konvergenční zprávy mezi zeměmi, které plní jen část kritérií stejně jako Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Švédsko.

Všechny země vyjma Rumunska podle komise plní požadavky na stav veřejných financí, Česko spolu se Švédskem a Bulharskem vyhověly také podmínkám dlouhodobých úrokových sazeb. Odpovídající cenovou stabilitu však zajišťuje pouze Švédsko a kritérium směnného kurzu plní jen Bulharsko.

Euro jsou povinny zavést všechny unijní státy, výjimku si vyjednalo jen Dánsko. V současné době eurem platí téměř 340 milionů lidí v 19 členských státech unie.

X X X

ČR ve vedení Evropské unie. ‚Předsednictví je příležitost, musí být ale funkční,‘ říká odbornice

„Důležité je při předsednictví komunikovat jednu klíčovou zprávu,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz specialistka na evropskou integraci Ilke Toygürová. Doufá, že v případě Česka to bude politika rozšiřování. Zda tomu tak bude, ale není jasné. Oficiální české priority dosud představeny nebyly. V Praze se proto konala konference, na které experti z Evropy i zámoří prezentovali doporučení ohledně témat, která by měla vláda nastolit.

 X Jaký je váš názor na to, že vláda ještě neprezentovala oficiální priority?
Ve skutečnosti je nyní opravdu těžká doba pro Evropskou unii i pro všechny členské státy definovat priority. Protože se aktuálně vyvíjí věci opravdu rychle, vlády upřednostňují sestavit a oznámit je veřejně ve spíše pozdější fázi.

PŘEDSTAVENÉ BODY

Na konferenci Czech Pre-Presidency Conference vystoupil v panelové debatě zástupce ministerstva zahraničí Jan Šnaidauf a představil oblasti, které by jeho resort rád prosadil mezi české předsednické priority. Musí ale nejprve najít shodu ve vládě, výsledek chtějí prezentovat v polovině června.

Ukrajina: evropská perspektiva, humanitární pomoc, rekonstrukce, Integrace východní Evropy, Udržitelnost: energetické zdroje, Digitalizace, boj proti dezinformacím, Transatlantické vztahy, Budoucnost Indo-Pacifiku

Každopádně zástupce ministerstva zahraničí (Jan Šnaidauf, ředitel odboru zahraničněpolitických analýz a plánování – pozn. red.) při panelové diskusi některé jmenoval. Byli jsme s kolegy velmi mile překvapení, že jsou poměrně ambiciózní a chtějí posouvat dopředu evropskou integraci.

X Nicméně to byly oblasti, které by za sebe rádo prosadilo ministerstvo zahraničí, nikoliv celá vláda. Že stále není jasná shoda kabinetu, jako problém nevnímáte?
Chápu, že proces vytváření priorit pro předsednictví je složitější. Nestojí pouze na české vládě, dochází ke koordinaci s evropskými institucemi a také s dalšími členskými státy. Je to dlouhodobý proces, který je teď navíc ovlivněn nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu. Stále pokračují debaty.

Každé předsednictví má samozřejmě několik klíčových misí, které by chtělo prosadit. Jsem si jistá, že v českém případě to bude brzy definováno a vláda se na to pak bude v druhé polovině roku intenzivně soustředit.

X Soustřeďme se ještě chvíli na kampaň. V Česku totiž žádná neprobíhá. Na jaře letošního roku třetina obyvatel netušila, že má země předsedat Radě EU, přestože to v podstatě znamená vedení této instituce. Což je příležitost, která se Česku otevírá po 13 letech. Nepovažujete to za promarněnou šanci, jak mohl současný kabinet šířit povědomí o Evropské unii? Jak mohl veřejnost více vtáhnout do celého procesu?
To je velmi dobrá a důležitá otázka. Během každého předsednictví probíráme, na kolik je využit jeho potenciál. Jestli členské státy u této příležitosti dostatečně informovaly veřejnost o Evropské unii, její funkčnosti a všech problémech a výzvách, kterým tento integrační projekt čelí.

Česko by mohlo uspořádat summit EU s Ukrajinou. Heslem předsednictví bude ‚Evropa jako úkol‘

Každopádně si myslím, že je příliš brzy na to hodnotit, zda to byla promarněná šance. Možná je období před poněkud vlažné a soustředí se na jeho přípravy – což věřím, že vláda a jednotlivá ministerstva v Česku aktuálně dělají. Ale důležité bude, jak se k tomu čeští představitelé postaví během předsednictví. Nyní jsou ve fázi příprav.

Ale souhlasím s vámi, že by se některé zdroje a kanály mohly využívat lépe a intenzivněji. Třeba právě osvěta toho, jak funguje Brusel a další velká evropská města, která fakticky rozhodují o tom, co se následně v Evropě implementuje. Znovu však říkám, že je příliš brzy na soudy, uvidíme, jak bude předsednictví postupovat. Budeme ho hodnotit až po skončení.

Osobitost členských zemí

Prezentace je často v rovině symbolů. Jaký je podle vás symbolický aspekt předsednictví v obecné rovině?
Kdybych měla odpovědět za sebe. Jsem díky českému předsednictví tady na ministerstvu zahraničí, v překrásné Praze – a to je pro mě hodně symbolické. Pro nás všechny výzkumníky a odborníky, kteří jsme sem přijeli, je to důležité a připomíná nám to, jak velká Evropská unie je, zároveň také, jak je diverzifikovaná.

Já takto cestuju každého půlroku, kdy s kolegy jezdíme před každým předsednictvím, pro které připravujeme doporučení a snažíme se být v kontaktu s jejich ministerstvy. Pokaždé mi to přijde fascinující. Je to skvělá příležitost porozumět národním osobitostem, najít možnost, jak se sblížit s různými zeměmi a jejich obyvateli, pochopit potřeby pro nastolení priorit.

Z mého pohledu celý proces posunu předsednictví a debaty po celém kontinentu je důležitý. Přestože to ne vždy nutně znamená posun ve smyslu evropské integrace. Dává nám to – jakožto unijním občanům – plně vnímat jak různorodá, osobitá a krásná místa v EU máme.

KDO JE ILKE TOYGÜROVÁ

Výzkumnice zabývající se Evropskou unií, Pracuje pro Nadaci pro vědu a politiku (SWP) a vyučuje na Univerzitě Karla III. v Madridu, Působí v expertní skupině neziskové organizace TEPSA, která dává doporučení před předsednictvím v Radě EU, Do Prahy přijela v květnu na konferenci Czech Pre-Presidency Conference, kterou pořádal Ústav mezinárodních vztahů

Na druhou stranu, co znamená pro předsedající zemi tento status?

Myslím si, že tou nejvýznamnější hodnotou je vyzkoušet si vést jednotlivá jednání Rady EU. Česká vláda a jednotliví ministři povedou jednání rady, což znamená, že povedou debatu a budou ji muset koordinovat. Podle mě to je nejdůležitější část.

Samozřejmě zde budou další vysoká jednání, která se budou pořádat na různých místech Česka – to už zajišťuje vláda. To je právě příležitost ukázat krásu nejen Prahy, ale dalších tuzemských měst. A neméně důležitou součástí je komunikovat priority a plány na další evropskou integraci. Je zde kontinuita mezi jednotlivými předsednictvími – agendu tedy do určité míry stanovuje konsenzus předsednického tria (Česká republika následuje Francii a poté se vedení přesouvá na sever do Švédska – pozn. red.).

Ale bezpochyby jsou zde oblasti, ve kterých nastolujete témata pouze vy jakožto předsednická země. Proto je důležité identifikovat jednu klíčovou zprávu, kterou v rámci předsednictví chcete vyzdvihnout. Co může být tímto bodem pro Českou republiku? Já doufám, že politika rozšiřování by mohla být jednou z nich. Nejen zahájení přístupových hovorů se Severní Makedonií a Albánií, ale také otevřít širší debatu. Bude také pokračovat Konference o budoucnosti (jejíž první část se uskutečnila ve Francii – pozn. red.) a Česko by mělo uspořádat následující setkání. Tedy by zde měl být opět prostor pro otevření debat ohledně stavu demokracie, zde může vláda de facto pokračovat v odkazu vašeho prvního prezidenta Václava Havla. S tím se pojí samozřejmě také téma občanské spoluúčasti – jak dále posunout tento proces konzultace s obyvateli.

Posun debaty

Právě kvůli tomu, na co by se měla zaměřit česká vláda při sestavování priorit, jste do Prahy přijela. Jste součástí expertní skupiny TEPSA, která zde prezentovala určitá doporučení, na jaká témata by se české předsednictví mělo zaměřit. Můžete je ve stručnosti jmenovat?
Určitě na rozšiřování. Myslím si, že Česko má ty správné předpoklady, aby právě tuto debatu vedlo – rozšiřování směrem k východní Evropě. Stejně tak budou důležité dialogy o koordinaci mezi kontinenty v přeshraničním kontextu. Ale jak už jsem nastínila, jsou zde očekávání z obou východních zemí, stejně tak zemí, které podaly přihlášku opravdu nedávno. Hovoříme tedy o Ukrajině, Gruzii a Moldavsku. Očekává se, že diskuse o jejich začlenění se posune kupředu.

Důležité je ale zdůraznit, že není možné předpokládat, že se během pár měsíců stanou plnohodnotnými členskými státy. Můžeme je však zahrnout do přístupového procesu s jasným plánem.

Další oblastí, kterou jsme diskutovali a která by měla jednoznačně být součástí českých předsednických priorit, je válka na Ukrajině. Nejen samotná válka a – doufám brzká – rekonstrukce Ukrajiny, kontinuální podpora v průběhu, ale také témata, která vynesla válka na povrch. Jednou z nich je energetická soběstačnost. Otázka zní, jak diverzifikovat energetické zdroje napříč kontinentem. Myslím si, že od České republiky se bude očekávat, aby tuto debatu posunula.

Mimo to podle mého názor jsou tu další oblasti, které se s tím pojí. Jsme opravdu uprostřed velice historického momentu. Nevíme, kdy nebo jak válka skončí. Ale musíme být připraveni na „den poté“. Je zapotřebí promyslet projekt evropské integrace tak, aby lépe seděla požadavkům, které na ni klademe v 21. století. Zároveň, aby přinášela benefity občanům. Protože Evropská unie je tu především proto, aby posloužila těm, kdo jsou součástí toho projektu.

 Tohle je bezpochyby velké sousto pro jedinou zemi, není a ani nemůže být ambicí Česka, aby dokončilo všechno. Ale opravdu důležité je debatu na tato témata začít, abychom nad tím mohli přemýšlet. Mluvit o projektu Evropské unie otevřeně, nejen mezi vládami členských zemí a čelními představiteli, ale také s běžnými občany.

Což mě svým způsobem přivádí k vaší první otázce, samozřejmě by měli politici o evropských institucích komunikovat mnohem lépe a srozumitelněji. Musíme hledět do budoucna, budovat společně Evropskou unii jako mírový projekt 21. století. Je potřeba o tom mluvit, jak to ve skutečnosti je, že energetická transformace nebude bezbolestná a levná. Ale stavíme mírový projekt kontinentální kooperace a toto je pro něj nutné udělat.

X Teď jste to nastínila, ale můžeme trochu více rozvést budoucnost EU? Kam vlastně tento projekt směřuje? Už jsme zmínily možné rozšíření o východní Evropu. Na druhou stranu proběhl brexit, některé země stále nepřistoupily ke společné měně, vedou se tedy debaty o možné „vícerychlostní“ formě. Stojí tedy budoucnost unie spíše na teritoriální expanzi než na prohlubování integrace?
Rozšiřování bylo vždy nejmocnějším nástrojem zahraniční politiky Evropské unie, způsob, jak transformovat země kontinentu. Například vaše země je součástí unie téměř dvacet let a jsem si jistá, že lidé mohou vnímat rozdíly a příležitosti, jaké se jim naskýtají, alespoň v to doufám.

Ale jde o to, že nemůžeme pokračovat v rozšiřování hned zítra, zemím, které se chtějí stát součástí unie, bude trvat roky, ne-li dekády, než se stanou plnohodnotnými členy. Ale je nutné, abychom o tom vedli otevřenou debatu, měli jsme jasno v tom, kde jsme z hlediska zaštiťujících institucí a politik, které existují, ale i těch, které by mohly v budoucnu vzniknout.

Celé je to o spolupráci. A to nejen se členskými nebo kandidátskými zeměmi, ale také s těmi, které s Evropskou unií sdílí hranice, nyní právě s Velkou Británii, ale třeba také Švýcarskem nebo Norskem. Politika Evropské unie se nemusí ubírat pouze směrem rozšiřování. Koordinaci a spolupráci můžeme navázat i se sousedskými zeměmi, které z opodstatněných důvodů nechtějí, nebo nemohou být součástí unie. Pro mě je více než spěšné přijímání zemí důležité, abychom řádně promysleli zkoordinování spolupráce a propojení našich politik do budoucna. Tři zásadní body jsou v tomto ohledu: mír, bezpečnost a prosperita kontinentu.

‚Úspěšné‘ předsednictví

Pojďme se na závěr vrátit k českému předsednictví. Už jsme mluvily o tom, že dialog o rozšiřování by měl být jednou z vlajkových lodí, alespoň na základě vašich doporučení. Zmínily jsme také některá další témata, kterým by se mohla vláda věnovat. Na druhou stranu jsou zde nějaké sporné nebo problematické oblasti, kterým by se měli politici vyhnout, ve kterých by mohli selhat?
Takhle asi nelze v obecné rovině při předsednictví uvažovat. Samozřejmě země musí hledat politická témata, která skutečně mohou dotáhnout, k tomu je potřeba znát vlastní limity, ale zahrnout do toho také aktuální situaci, za které se vedení evropského dialogu ujímá.

To je ostatně něco, co mě pozitivně překvapilo při nastínění předběžných okruhů priorit pro české předsednictví. Například jsem neočekávala takový důraz na transatlantické vztahy, nebo identifikování evropských priorit v Indo-Pacifiku jako klíčového regionu budoucnosti. Z mého pohledu je nyní totiž velmi příhodný moment pro budování vztahů právě těmito směry, zejména s ohledem na Spojené státy. Ale od Česka jsem to nepředpokládala, myslela bych si, že se zaměří více na jádro evropského kontinentu. Ale zmínili to, alespoň jako součást plánu, a už to je velmi pozitivní.

Ukrajina členem Evropské unie? Nedělejme si iluze, nejdříve za deset let, upozorňuje ministr Bek

Ptám se na to s ohledem na hodnocení úspěšného předsednictví. Jaká jsou pro to kritéria? Můžeme vůbec změřit úspěch? Jak by v případě českého předsednictví mohl vypadat?
Myslím si, že úspěch každého předsednictví je definován posunem stanovených priorit a jejich nastolením jako téma k diskusi mezi ostatními členskými státy, zároveň by zde měl být viditelný alespoň nějaký posun v oblasti evropské integrace. Čili z mého pohledu jsou ta kritéria dvojí – musí fungovat pro ten stát, stejně tak by měla být užitečná pro Evropskou unii jako celek.

V tomto konkrétním českém případě, pokud se podaří navázat na Konferenci o budoucnosti Evropy a otevřít debatu ohledně občanské spoluúčasti v rozhodovacím procesu, posune se proces rozšiřování, o kterém se zahájí diskuse, už to je velká věc. Což by z mého pohledu byl úspěch. Za současné situace také pokrok v pomoci pro Ukrajinu. V případě, že se nám podaří lépe vykomunikovat a identifikovat, co se děje v Evropě, a přes transatlantické spojení to tlumočit ve Washingtonu, zcela určitě by to bylo přínosné.

Měli bychom pamatovat na to, že Evropská unie zažívá historický moment a prochází náročným obdobím. Předsednictví by byla výzva pro kohokoliv a úspěch je v tomto ohledu udržení unijního projektu, stejně tak jen mírný posun v debatách.

Když se budeme bavit o ruské agresi – události posledních měsíců daly za pravdu zemím střední Evropy. V kontextu možné hrozby, kterou pro nás představuje režim Kremlu. Takže si myslím, že jsme tímto vykročili ze schématu železné opony a rozdělení na východní a západní Evropu. Také proto si myslím, že české předsednictví přichází v pravý čas, aby zvýšilo koordinaci mezi diverzifikovaným kontinentem a zároveň sjednotilo a svým způsobem zviditelnilo „východní“ země (což vidíme, že je složité třeba i z hlediska visegrádské čtyřky).

xJaké by bylo vaše poselství na závěr?
Každá země Evropské unie má nyní svou roli, kterou může hrát v integračním procesu. Opravdu záleží na tom, aby země chtěly přispívat pozitivním způsobem, ne aby blokovaly jednotlivé návrhy. Čili pokud se podaří českému předsednictví oživit debatu o spoluúčasti, bude to skvělé.

X X X

SPOR   STUDENTŮ   S  VŠ   AMBIS

Jsme jako dojné krávy, tvrdí studenti. Největší soukromá VŠ to odmítá. Rozhodne soud

Byznys s cílem vytáhnout ze studentů co nejvíce peněz. Tak popisuje téměř desítka studentů praktiky soukromé vysoké školy AMBIS. Ta je největší svého druhu v Česku a má více než 5 000 studentů. Většina z těch, kteří se na redakci obrátili, je aktuálně se vzdělávací institucí v soudním sporu o nezaplacené poplatky. Podle Tomáše Chalupy, jednoho z advokátů, škola požaduje peníze, na něž nemá nárok, prokazuje „šmejdské“ chování a obchoduje se studiem. AMBIS taková nařčení razantně odmítá.

Zda to tak skutečně je, či nikoliv, by mělo být známo už 3. června, kdy se očekává výsledek soudního řízení u Okresního soudu v Chebu. Výraznou většinu dosud vedených sporů škola vyhrála. Podle advokáta Chalupy jsou ale nyní na stole nové okolnosti a soudy jsou připraveny k nim přihlédnout. Svědčí o tom podle něj i skutečnost, že na červnové rozhodnutí čekají další soudci v podobných případech napříč republikou, kteří si vyžádali dokumentaci k této kauze.

„Jednání školy připomíná jednání tzv. šmejdů. Netvrdím, že musí dojít ke zrušení školy, ale rozhodně by bylo zapotřebí dojít k její transformaci a morální (hodnotové) obrodě. To, jak jsou některé smlouvy o studiu koncipované, není náhoda. Je samozřejmě právně v pořádku, pokud si škola zajišťuje finanční prostředky na svůj chod, nicméně nelze to dělat často neférovým oportunistickým způsobem, kdy na základě líbivých slibů a marketingových sloganů si uchazeče o studium předem smluvně ‚zaháčkuje‘, aby je následně finančně drtila a vedla s nimi soudní spory. Popsaným způsobem si tak škola v řadě případů vytvoří ze svých studentů a jejich rodičů de facto omámené dojné krávy, ze kterých následně jen vytahuje peníze,“ řekl pro CNN Prima NEWS advokát Chalupa, který ve sporu se školou zastupuje studentku Anastázii Budajovou.

Anastazie Budajová uzavřela smlouvu o studiu se školou v srpnu 2019. Hlavní spor se v jejím případě točí kolem údajného slibu, že bude v rámci oboru Ekonomika a management podniku otevřeno zaměření psychologie managementu. Písemný doklad o tomto závazku ale studentka nemá. Budajová tvrdí, že chtěla navázat na předcházející studium psychologie umění a rozšířit si tak svou specializaci.

Přestože byla vyzvána ke zvolení příslušných předmětů v rámci zaměření, což studentka chtěla učinit, škola je nevypsala. Anastázii tak vzdělávací instituce podle jejích slov neumožnila studium ani jediného předmětu v rámci její specializace a v prvním semestru nakonec studovala management jako takový, na který se ale nehlásila.

Změna nenastala ani v lednu 2020 a Anastázie následně studium přerušila. Poté přišel covid a ani tehdy nebyla podle studentky specializace otevřena. Tím podle ní zároveň nebyla zachována ani kvalita studia – jelikož se přešlo na distanční výuku. Z uvedených důvodů se rozhodla studium v závěru roku 2020 ukončit. Následně jí od školy přišlo vyúčtování ve výši 51 800 korun na zaplacení druhého a třetího semestru, a to navzdory skutečnosti, že fyzicky odchodila pouze jeden semestr. Od té doby studentka, podobně jako její další kolegové, vede spor se školou – ta si vedle školného nárokuje i úroky z prodlení 0,3 procenta z dlužné částky denně a náhradu nákladů řízení.

Škola se ke sporu redakci vyjádřila dvakrát. Nejprve v únoru 2022 v rámci osobní komunikace s kvestorem Milanem Hálou, kterého škola označuje jako finančního specialistu, a tajemnicí rektorky Alenou Svobodovou. Podruhé písemně v květnu.

S ohledem na zákon o ochraně osobních údajů i probíhající soudní řízení zástupci AMBIS pokaždé odmítli komentovat konkrétní případy, vyjadřovali se pouze obecně.

AMBIS: Studenti jsou dospělí a svéprávní

Na konkrétní slova advokáta Chalupy o údajném jednání „šmejdů“ škola nechtěla přímo reagovat s tím, že argumentace je „absurdní a nezasluhuje jakéhokoliv bližšího komentáře“.

Doplnila, že se vždy řídí podle zákonů. „Ve vztahu ke studentům, popř. uchazečům o studium, škola postupuje plně v souladu s právními předpisy a není pravdou, že by svým jednáním dostávala studenty do finanční tísně. Zároveň je patrné, že AMBIS se svou činností nepochybně nikterak neodchyluje od jakékoliv jiné, obdobné, soukromé vysoké školy. AMBIS nepřijímá žádné studenty na začátku jejich života, ale nejdříve až po dovršení jejich plnoletosti, kdy jsou na ně právním řádem České republiky kladeny stejné podmínky jako na každého dospělého svéprávného člověka,“ uvedla v prohlášení škola.

Jak bylo řečeno, případ Anastazie Budajové vzdělávací instituce nekomentovala. Jen uvedla, že zmíněný obor psychologie managementu nikdy nenabízela a vysvětlila, co jsou tzv. zaměření.

„Škola se nemůže vyjadřovat ke konkrétním případům s ohledem na GDPR, na což jsme opakovaně upozorňovali. Součástí studijních oborů jsou ale tzv. zaměření. Zaměření si studenti volí po prvním semestru studia. Zaměření se skládá z několika předmětů, které si postupně, každý semestr, volí student k povinným předmětům. Tato zaměření, tedy i zaměření psychologie managementu, se otevírají podle zájmu ze strany studentů. Minimální počet studentů pro otevření zaměření je 20. S tím jsou uchazeči seznámeni v příloze smlouvy o studiu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS škola v prohlášení.

Advokát: Na sto procent vyhrajeme

Podle Chalupy je přístup školy ke studentům jen jednou z mnoha linií, o níž se u soudu opírají. Ta hlavní míří především na to, jaký oficiální vztah vlastně podpisem smlouvy o studiu mezi studentem a školou vzniká. Obhájce je v kontaktu s dalšími studenty, kteří jsou se školou ve sporu. Obrátili se na něj i kolegové advokáti v dalších obdobných sporech, ale především studenti, kteří se cítí být poškozeni. A právě na základě zkušeností z dalších kauz mluví Chalupa o tzv. modelovém chování školy.

„Dle mého názoru výsledek soudního sporu v Chebu bude naprosto precedentní v základních právních otázkách. Se vší pokorou od začátku věříme ve vítězství na 100 procent. Ukazuje mi to i předběžný právní názor soudu, který je v mnoha ohledech naprosto jednotný s naší právní argumentací použitou v rámci žalobní obrany. Proto s notnou dávkou zdravého sebevědomí věřím, že spor se školou vyhrajeme,“ doplnil advokát Chalupa.

Mezi těmi, kdo netrpělivě očekávají výsledek, je například rodina Erychlebových. Ti se na redakci CNN Prima NEWS obrátili již koncem loňského roku s tím, že po nich škola žádá uhrazení školného, aniž by dcera Barbora Erychlebová byť jen minutu na škole studovala. Redakce se od té doby seznámila nejen s jejich případem, ale i s případy dalších téměř deseti lidí, které podobný osud potkal.

 „AMBIS zneužívá neznalost a nezkušenost mladých lidí, kteří jsou na startu života. Dopustili by, aby mladí lidé vstupovali do života s dluhy, a to vůbec nemluvím o lichvářských praktikách navyšování úroků. Chci, aby to všichni studenti, kteří o studiu na této škole uvažují, věděli, a měli ještě šanci to změnit,“ začíná své vyprávění velmi kriticky Markéta Erychlebová, matka dvacetileté Barbory Erychlebové o Vysoké škole AMBIS.

Když Barbora v srpnu 2020 podepisovala smlouvu o studiu na tři roky v rámci programu bezpečnostní management, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, rozhodně netušila, že v roce 2022 se bude se školou soudit o nejméně 60 tisíc korun vyčíslených k březnu 2021. Problém v jejím případě nastal ve chvíli, kdy se snažila o změnu oboru.

„Omlouvám se, že ruším takto při neděli večer, ale už jsem vážně zoufalá. Již přes tři týdny řeším změnu oboru z bezpečnostního managmentu (BM) na ekonomiku a managment (EMP) a poté co mi paní tento pátek řekla, že už by vše mělo být v pořádku změněno, tak jsem si šla konečně dělat rozvrh a zjistila jsem, že obor u mě sice změnili, ale změna v systému chybí. Tudíž si stále nemohu zapsat předměty. Žádám Vás tedy o pomoc,“ napsala Barbora 4. října 2020 v mailu adresovanému Janu Síkorovi z AMBIS.

Ten jí den poté odpověděl, že by mělo být vše v pořádku. „Nyní již máte EMP studium. Můžete si zapsat předměty (přepněte si studium z BM na EMP,“ stojí v e-mailu od manažera informačního systému.

Ke změně podle Barbory došlo ale pouze na papíře, nikoliv v IT systému školy. Škola tvrdí, že to tak ale nebylo. Studentce po nesrovnalostech a dlouhé době, kdy se nejasnosti táhly, došla trpělivost a dala jasně najevo, že po těchto zkušenostech už nechce pokračovat v žádném oboru. Škola odepsala, že je to tak v pořádku, ale že i tak  musí zaplatit za dva semestry, k jejichž platbě se ve smlouvě o studiu zavázala. Následně AMBIS zaslal upomínku se splatností 21. prosince 2020.

Proč platit, když nestudujete?

„Nevím, proč by má dcera měla platit za něco, co nedostala, a navíc po naprosto ostudném a neschopném chování ze strany školy, která s ní úmyslně nekomunikovala. Celou věc jsme považovali za uzavřenou, o to víc mě překvapilo, že na jaře 2021 nám napsali jejich právníci s tím, že dlužíme skoro 60 tisíc korun. Roztočil se šílený kolotoč, který, doufám, nejen pro nás brzy spravedlivě skončí. Student se zaváže podepsat soukromé VŠ dobře sepsanou smlouvu, ale škola musí vytvořit studentům podmínky a servis pro studium. A to se v případě mé dcery nestalo,“ řekla CNN Prima NEWS Markéta Erychlebová.

 Kromě školného za dva semestry studia by měla její dcera zaplatit i úroky z prodlení ve výši 0,1 procenta z dlužné částky denně a výdaje na právní služby. Jde nejméně o 60 tisíc korun, celou částku rodina nezná, jelikož ta se odvíjí i od délky procesu.

Vzhledem k tomu, že rodina odmítla peníze zaplatit, po téměř dvou letech se případ dostal k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, který v únoru rozhodl, že Barbora musí peníze zaplatit a nastavil jí splátkový kalendář. Na to ale právníci z advokátní kanceláře Burdová, kteří zastupují AMBIS, nepřistoupili. Odvolali se a požadují zaplatit vše ve dvou splátkách na místo splátkového kalendáře, který stanovil soud a proces se tak táhne dál.

Škola radí, ať jde studentka pracovat

„Žalovaná uvedla, že nastoupila na další, opět soukromou vysokou školu, kde hradí školné za jeden semestr ve výši 29 tisíc Kč. Toto školné hradí její rodiče. Žalovaná tak přesto, že neuhradila školné žalobkyni, tak namísto snahy o úhradu dluhu např. zaměstnáním na plný pracovní úvazek, nastoupila opět na soukromou vysokou školu. Její majetkové poměry tak evidentně umožňují a v době splatnosti dluhu umožňovaly, aby ho žalovaná uhradila,“ píše právní zástupce školy v odvolání z února letošního roku, které má redakce také k dispozici.

Proti rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi se odvolala i Barbora Erychlebová a obě strany tak čekají na odvolací Krajský soud v Praze.

Škola zároveň zdůrazňuje, že vždy uzavírá smlouvy s dospělými lidmi, kteří jsou právně způsobilí a jsou ve věku, kdy už běžně uzavírají pracovně právní smlouvy nebo smlouvy o úvěrech atd. a musí tak být schopní dodržet i závazky pramenící z uzavření smlouvy o studiu se soukromou vysokou školou.

Hlavní otázky tak znějí: Má student platit za něco, co v podstatě nedostal? A opačně, proč by to platit neměl, pokud smlouvu podepsal a v ní je jasně uvedeno, že peníze bude muset zaplatit bez ohledu na to, „zda ke studiu nastoupí či nikoliv“.

Podle advokáta Chalupy jde o to, že mezi studentem a školou je na základě smlouvy o studiu uzavřen spotřebitelský vztah, škola to ale vidí jinak.

Studium jako koupě bot. Můžete ho reklamovat?

„Podle nás jde jasně o spotřebitelský vztah. Škola se brání tím, že je veřejný subjekt a že realizuje veřejnou službu a tím pádem jim zákon o vysokých školách umožňuje jednat vždy jednostranně jakožto orgán veřejné moci a stanovovat si poplatky za studium a další podmínky spojené se školným, jak chtějí. To ale není úplně pravda, škola bohužel pravidelně argumentuje zavádějícím způsobem. Říkáme, že vždy existuje i druhá strana mince. Relevantní judikatura (tzn. týkající se školného), kterou se škola zaštiťuje, se vztahuje pouze na subjekty, které uspokojují veřejné (státní) potřeby a které jsou zcela nebo hlavně financovány z veřejných prostředků, a to AMBIS není, a tudíž se na ni tato judikatura nevztahuje. Jde o soukromou akciovou společnost, která je založená za účelem generování vlastního zisku a poskytuje studium na úrovni spotřebitele v soukromoprávním vztahu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Chalupa.

 Skutečnost, že škola není financovaná ze státního rozpočtu, potvrzuje i ministerstvo školství. Zároveň dodává, že proto nemá kompetence zasahovat do právní úpravy školného.

„MŠMT není nadřízeným orgánem soukromých vysokých škol a jejich činnost spočívající v uskutečňování akreditovaných studijních programů není financována ze státního rozpočtu, ale ze soukromých zdrojů. Kompetence ministerstva zasahovat do právní úpravy školného na soukromých vysokých školách je omezena zákonem o vysokých školách, resp. zákon o vysokých školách nedává ministerstvu právní nástroje jakkoli do úpravy školného zasahovat, neboť by se jednalo o zásah do soukromých práv právnické osoby,“ uvedla pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí resortu Aneta Lednová.

Škola 24. května 2022 poskytla redakci velmi obsáhlé vyjádření, ve kterém argumentuje, že skutečně o spotřebitelský vztah nejde.

„Při uzavření smlouvy o studiu se nejedná o typický vztah prodejce zboží a neobeznámeného kupujícího či příjemce klasické služby, na jehož ochranu jako spotřebitele mají ustanovení o spotřebitelské smlouvě především sloužit. Nejedná se o servis či koupi automobilu apod., jedná se o poskytování vzdělávání jako ústavně zaručeného práva na základě ZVŠ,“ uvedla škola a dodává, že podle vysokoškolského zákona tak k naplnění definice veřejnoprávního vztahu dochází.

„Z toho plyne, že právní vztahy vznikající při realizaci studia musí být tedy bez ohledu na druh školy, na níž je studium realizováno, nutně považovány za vztahy veřejnoprávní a není na ně možno aplikovat ustanovení o spotřebitelských smlouvách,“ dodává škola a ještě doplňuje vyjádření České obchodní inspekce z 23. února 2021, které říká totéž. „Podle názoru České obchodní inspekce nevystupuje student ve vztahu k vysoké škole v pozici spotřebitele,“ uvádí škola v prohlášení, které zaslala redakci s odkazem na 26. března 2021, kdy inspekce škole takto odpověděla na jí vznesený dotaz.

Právě skutečná povaha vztahu vzniklého mezi školou a studentem prostřednictvím smlouvy je jednou z předběžných otázek, které budou muset soudy zřejmě také vyjasnit. Pokud soudy označí za správný jiný než v současnosti uplatňovaný přístup, AMBIS je podle svého vyjádření pro CNN Prima NEWS připraven reagovat. „Pokud bude tato (záležitost, pozn. red.) řešena do budoucna soudně odchylně, bude na toto škola reagovat v rámci změny smluvní dokumentace,“ uvádí v prohlášení AMBIS.

Smlouvy AMBIS jsou neplatné, tvrdí právník

Pokud by se prokázalo, že mezi studentem a školou spotřebitelský vztah je, vedlo by to podle Chalupy k závěru, že smlouva o studiu, jak ji vybraní studenti v letech 2019 nebo 2020 podepsali, je neplatná.

„V soukromoprávních (spotřebitelských) vztazích musí být rovnost. Je to jako když si jdete koupit boty a oni by vám řekli, že nemáte právo je reklamovat. Toto je jeden z hlavních předpokladů pro neplatnost (neexistenci) smlouvy jako takové,“ doplnil Chalupa.

Zda to tak je, či nikoliv, rozhodne až soud. Dá se očekávat, že výsledek soudního sporu u okresního soudu v Chebu může ovlivnit rozhodnutí i v další případech.

Zda je postup školy správný, jsme se ptali i ministerstva školství (MŠMT). Resort v první řadě uvedl, že nemá pravomoci zasahovat do fungování školy. Zároveň ale přiznal, že se na něj někteří ze studentů v posledním roce obrátili. Ministerstvo jim doporučilo, aby se s celou věcí kolem výše poplatků a jejich vymahatelností obrátili na soud.

„Jedině soud může posoudit zákonnost obsahu smlouvy a pak autoritativně rozhodnout o tom, zda je student povinen finanční závazky uhradit, či nikoliv. Stěžovateli jsme tak doporučili, aby otázky platnosti smlouvy a oprávněnosti vymáhané částky řešili soukromoprávní cestou,“ dodala Lednová z MŠMT, a potvrdila tak Chalupova slova o tom, že se mezi studentem a školou jedná o soukromoprávní vztah.

Jako příklad dalšího sporu uveďme studentku Josefínu Šjutevovou. Ta se školou smlouvu o studiu podepsala 15. června 2021. Podle podmínek jí zbývalo dodat maturitní vysvědčení. To už ale neudělala a 28. září 2021 napsala, že z důvodu ztráty zaměstnaní a tudíž nemožnosti platit za studium, do školy nenastoupí. AMBIS jí stejně jako v případě Erychlebové informoval o tom, že se ale na základě smlouvy zavázala k zaplacení dvou semestrů a bude je tak po ní požadovat.

Praxi ze strany školy popsal v únoru CNN Prima NEWS i její zástupce, kvestor Milan Hála. Nedodání maturitního vysvědčení může být důvodem ke zrušení smlouvy. Problém je nejspíš v tom, že Josefína vysvědčení nedodala proto, že si rozmyslela studium, nikoli kvůli tomu, že by maturitu neudělala. „Pokud student neudělá maturitu a dodá nám potvrzení, že ji neudělal, buď poštou, nebo osobně, tak smlouva zaniká bez jakýchkoliv nároků z obou stran. Druhá možnost odstoupení od smlouvy je do 14 dnů od podepsání smlouvy. Další možnosti odstoupení se studenty neřešíme,“ uvedl Hála.

Josefína Šjutetová od školy stejně jako další následně 9. prosince 2021 dostala vyrozumění o povinnosti zaplatit, přičemž jí také nabíhají úroky z prodlení. Na rozdíl od případu Erychlebové jde ale o úroky vy výší 0,3 procenta za každý započatý den prodlení. Zatím škole nic nezaplatila s tím, že čeká, jak dopadne soud v ostatních případech.

Co je víc? Právo, nebo morálka?

Studenti se často odvolávají i na údajné nemorální chování ze strany školy. Ač se na první pohled zdá, že taková cesta nemůže u soudu uspět, advokát Tomáš Chalupa tvrdí, že i na to je třeba pamatovat.

„Jde mi o tu morální stránku, která je naprosto prasácká. Škola z nás tahá peníze za každou drobnou malou změnu a sama spousty závazků neplnila a neplní a nelze to omluvit tím, že mají málo lidí nebo je covid,“ popisuje další studentka, čtyřiapadesátiletá Hana Kuková, která se se školou soudí od roku 2021. Spory mimo soud se ale táhnou už od roku 2018.

U ní je problém především v přerušení studia. I přesto, že k němu formálně došlo a do školy nechodila, ta ji poplatky za tu dobu vyčíslila.

„Nebylo to o tom, že se mi nechce chodit do školy. Jednala jsem seriózně. Pár škol jsem už vystudovala a musím říct, že jejich přístup je naprosto nesrovnatelný. Na AMBIS nikoho nic nezajímalo, jak studujete, proč studujete, tady jde jen o prachy. Nejsem žádný dvacetiletý fracek, vím, o čem život je,“ pokračuje Kuková.

Podle Chalupy není možné, aby se vše posuzovalo jen striktně a tvrdě právními paragrafy, ale soudy by měly přihlédnout i k otázce morálky, na kterou se řada studentů odkazuje.

„Nemůžeme vše vidět jen právním formalismem. Právo tu má být od toho, aby se ho obyčejní lidé domohli. A toto je přesně ten případ. Navíc i podle práva jasně předkládáme důkazy, které hovoří o tom, že škola postupuje v rozporu s ním. Jednoduše postupuje jak v rozporu s právem, tak i s morálkou,“ dodal Chalupa.

I Kuková je aktuálně se školou v soudním sporu a její advokát je s Chalupou v kontaktu. A i její soud čeká na výsledek toho chebského.

Podle zástupců AMBIS o nemorální chování nejde. „Podle mě to morální je. Přeci i ten člověk by měl vědět, že se k něčemu zavazuje. Stojíme si za tím, že smlouvy jsou velmi transparentní. Nemohu sice říct, že by studijní oddělení reagovalo okamžitě a promptně, ale kategoricky budu trvat na tom, že nemůžeme být obviňováni z toho, že by nereagovalo záměrně,“ dodal pro CNN Prima NEWS v únoru kvestor školy Hála.

Bála jsem se, tak jsem zaplatila

Jsou ale i tací, kteří se zalekli a ve chvíli, kdy jim škola pohrozila nebo si sami uvědomili, že budou platit navyšující se úroky z prodlení a tak dále, raději zaplatili.

„Dcera si bohužel nepřečetla smlouvu a v domnění, že jde o neformální přihlášku, ji v dubnu 2020 podepsala. Dostala ale šanci studovat v zahraničí, a tak šla tam. Nic se nedělo a v půlce listopadu přišla faktura na 46 tisíc korun. Řekla jsem, že to opravdu platit nebudu, protože dcera na škole nestrávila ani minutu a školní rok ani nezahájila,“ popsala Sylie Janniová příběh své dcery.

Janniová dodává, že by byla ochotná zaplatit klidně administrativní příspěvek nebo nějakou poměrnou část, ale nikoliv 60 tisíc korun, na něž se částka i s úroky do prosince vyšplhala.

„Jejich právnička psala, že ke každému dni se úrok navyšuje. Jsem na dceru sama, mám tři práce, dělám v nemocnici a nejsem v situaci, že bych si mohla dovolit další narůstání dluhu, tak jsem to zaplatila. Můj právník se na mě trochu zlobil, ale já jsem mu říkala, že nemám peníze na další zvyšování,“ doplnila Janniová.

Je jednou z těch, které mají v případě úspěchu Anastazie Budajové v Chebu šanci dostat své peníze od školy zpět. Advokát Chalupa redakci sdělil, že už je s Janniovou v kontaktu.

„Vůbec nám nenabídli třeba nějakou žádost o prominutí, kterou bychom mohli zaslat na vedení nebo tak něco. Chápala bych třeba nějakou symbolickou částku za administrativu atd. Tato částka je ale naprosto likvidační,“ doplnila.

Škola na dotaz redakce uvedla, že některé formy odpuštění poplatků u ní přesto fungují. Děje se tak ale pouze tehdy, pokud jsou smlouvy podepsané buď do konce března, nebo do konce června a studenti je zruší nejpozději do konce srpna. Jak přesně ale takové zrušení smlouvy bez poplatku funguje, si zástupci školy nepřáli zveřejnit.

AMBIS je největší soukromou vysokou školou v České republice co do počtu studentů – má jich více než 5 000. Podle kvestora Hály ročně podepíše cca 2 300 smluv, z čehož 300 studentů nenastoupí. Z těch podle něj 50 až 60 odstoupí od smlouvy právě ke konci června a neplatí tak nic. Ze zbylých 150 studentů polovina musí zaplatit minimálně za jeden semestr a druhá polovina za dva. Kolik soudních sporů aktuálně AMBIS vede, škola odmítla sdělit.

AMBIS: Musíme si zajistit zdroje příjmů

„S ohledem na probíhající soudní spory s uváděnými osobami nebudeme v souladu s doporučením právního zástupce školy v této chvíli komentovat jakékoliv podrobnosti, jež mají přímou souvislost s vedenými soudními spory. Škola v jednotlivých případech vždy postupuje v souladu s právem a zejména oprávněnými zájmy studentů, kteří na škole studují, plní si své povinnosti a logicky očekávají, že škola bude plnit zase své povinnosti, které má vůči nim. Je vhodné si také uvědomit, že o výsledcích sporů nerozhoduje škola, nýbrž toliko a pouze nestranný a nezávislý soud,“ doplnila škola v prohlášení zaslaném redakci.

Zároveň se také často odkazuje na to, že jako soukromá škola si musí zajistit peníze na svůj chod. „Jedná o soukromou vysokou školu, která si sama musí a je ze zákona dokonce povinna zajistit zdroje příjmů, je tedy evidentní, že je nutné, aby si zajistila včasné úhrady poplatků spojených se studiem. Škola je povinna si zajistit zdroj příjmů, je to nutnost vyplývající ze zákona, a to pro vzdělávací a tvůrčí činnost. Jeho stanovení je pak sjednáno v souladu s občanským zákoníkem,“ dodává škola v prohlášení.

A zakládá si na tom, že v případě komplikací jedná dostatečně empaticky. „Pokud se student rozhodne ukončit studium v období od 1. září a pokud s námi komunikuje a vysvětlí situaci, tak jim nabídneme dohodu o tom, že jim zpravidla promineme jeden semestr. Musí jít ale o vážné důvody jako je úmrtí v rodině nebo dlouhodobá hospitalizace. Covid k tomu nepatří,“ doplnil Milan Hála.

Na redakci CNN Prima NEWS se s jednotlivými příběhy obrátilo deset studentů a jejich příběhy jsme se zabývali téměř půl roku. Byť jsou různé a liší se v detailech, mají shodné rysy. Student podepsal se školou tzv. smlouvu o studiu, kterou se zavázal, že do studia musí nastoupit. K tomu ale následně z různých důvodů jako byl covid, ztráta zaměstnání, těhotenství nebo přijetí na jinou školu nedošlo. Všechny příběhy s ohledem na rozsah textu nebo přání studentů jsme bohužel zveřejnit nemohli.

X X X

 PODNIKATELÉ  OSTRAVSKA  NAVÁZALI  KONTAKTY  S  PARTNERY  Z  POBALTÍ

Zástupci 12 firem a institucí z Moravskoslezského kraje se v závěru května zúčastnili čtyřdenní podnikatelské mise do Vilniusu a Tallinu. Misi uspořádala Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (KHK MSK) ve spolupráci s dalšími partnery sítě Enterprise Europe Network z Litvy a Estonska, místními hospodářskými komorami a ekonomickou diplomacií Ministerstva zahraničních ČR působící v obou zemích. Akci zaštítil Moravskoslezský kraj reprezentovaný náměstkem hejtmana Janem Krkoškou.

„Estonsko i Litva patří k zemím s výbornými podmínkami pro podnikání. Navázání obchodních kontaktů v této oblasti může být odrazovým můstkem na trhy dalších ekonomik. Jsou to vyspělé země s příznivými daňovými podmínkami a minimální administrativou, které nabízí skvělé příležitosti pro byznys. Jsem rád, že jsme tuto příležitost mohli nabídnout také firmám z našeho kraje,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška, který se mise do Pobaltí zúčastnil.

Ve Vilniusu KHK MSK slavnostně podepsala memorandum o spolupráci mezi oběma hospodářskými komorami. „Ze strany českých firem jsme zaznamenali zvýšený zájem o navázání kontaktů s obchodními partnery z Pobaltí. Rádi bychom proto pokračovali v dalším propojování českých firem s litevskými i estonskými podniky a institucemi.  Podepsání memoranda je pro nás tedy významným krokem k bližší spolupráci s litevskou Hospodářskou a průmyslovou komorou,“ řekla ředitelka KHK MSK Natálie Šitavancová.

Po prezentaci Moravskoslezského kraje a představení zúčastněných firem a institucí následovala předem sjednaná dvoustranná jednání českých a litevských partnerů. Na více než 40 jednáních firmy navázaly prvotní kontakty se zahraničními partnery, ale došlo i na dohody o další dlouhodobější spolupráci. „Podařilo se nám úspěšně propojit jednu estonskou farmaceutickou firmu s českým kontraktorem v Moravskoslezském kraji na výrobu doplňku stravy a kosmetiky. Ve výsledku tak došlo k uzavření dohody o výrobě. Mise v těchto oblastech pomáhají naplňovat naše firemní cíle, to je udržovat a rozšiřovat obchodní aktivity,“ zhodnotil člen Rady jednatelů a ředitel pro automatizaci G.M. PROJECT Jiří Moninec.

Zorganizováním mise do Pobaltí KHK MSK navázala na před pandemií pravidelně organizované zahraniční podnikatelské mise, o které je mezi firmami v kraji velký zájem. Do konce tohoto roku KHK MSK plánuje uspořádat ještě jednu zahraniční misi. Z ohlasů oslovených členských firem se jako atraktivní lokalita pro rozvoj podnikání jeví Rumunsko a Bulharsko, v jednání je i výjezd do Makedonie. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

 SOUTĚŽ  SCHOOL  FRIENDLY  OCENILA  FIRMY  ZA  SPOLUPRÁCI  SE STŘEDNÍMI  ŠKOLAMI

Spolupráce firem se středními školami a zavádění prvků duálního vzdělávání je trendem, který je výhodný jak pro studenty, tak pro zaměstnavatele. Je také důležitý pro zvyšování kvality vzdělávání na odborných školách. Soutěž School Friendly toto propojování oceňuje. Slavnostní vyhlášení výsledků letošního kola soutěže se uskutečnilo v rámci konference personalistů, kterou v Ostravě ve spolupráci se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje pořádal Svaz personalistů ČR.

Na konferenci personalistů se sešlo 120 HR manažerů a HR manažerek z Moravskoslezského kraje. „Problémy v současném HR se dají snadno shrnout do tří okruhů. Permanentní nedostatek zaměstnanců, ne zcela dokonalý systém vzdělání a motivace a benefity, které opravdu budou táhnout zaměstnance dopředu,“ řekl prezident Svazu personalistů ČR Petr Otáhal.

Součástí HR konference bylo také vyhlášení ocenění School Friendly 2021. To, že je vzdělávání mladých lidí a spolupráce firem se školami klíčová pro rozvoj celého regionu, potvrdila i účast náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislava Folwarczneho. „Zkušenosti nasbírané v reálných provozech jsou pro středoškoláky velmi důležité a mohou pozitivně ovlivnit jejich budoucnost po absolvování střední školy. Firmy si totiž mezi žáky mohou vytipovat své budoucí zaměstnance, a naopak absolventi mají jasnou představu o tom, co je v jejich budoucím zaměstnání přesně čeká. To je důvod, proč už několikátým rokem na krajských odborných školách zavádíme prvky duálního vzdělání a proč s vybranými firmami navazujeme v této oblasti partnerství. Spolupráce s nimi je pro naše střední školy cenná, proto jsem rád, že jsme některým z nich mohli v rámci soutěže School Friendly poděkovat,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Vítězem v kategorii FIRMA se stala společnost Ferrit, s.r.o., v kategorii ŠKOLA – Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského v Ostravě. Byly uděleny i zvláštní ocenění za partnerství – Střední škola hotelnictví a služeb a VOŠ v Opavě a společnost Knappe s.r.o; Obchodní akademie Český Těšín a firma beSURE, s.r.o. Cenu magazínu Positiv Business and Styly za Pozitivní počin v oblasti spolupráce získala firma TATRA Truck, a.s. a OŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice.  Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

VE ŠTERNBERKU PADL TRAŤOVÝ REKORD

Jednačtyřicátý ročník legendárního závodu Ecce Homo přilákal velké množství diváků. A měli se na co dívat. Naše domácí špička nastoupila proti nejlepším Evropanům v čele s Christianem Merlim. Fenomenální Ital vylepšil svůj loňský čas a tím i traťový rekord. Domácí Petr Trnka dojel v absolutním pořadí na druhém místě a překonal tak český rekordní čas, který držel Miloš Beneš. Ten měl sice velké ambice, které ale ukončil kontakt se svodidly a poškozené zadní křídlo.

 Sobotní tréninky ovlivnilo počasí a dešťové přeháňky, ale obě nedělní závodní jízdy se odjely na suché trati. Podle předpokladů začal nejlépe Merli, druhou pozici držel Petr Trnka a skvělé páté místo absolutně vybojoval Petr Vítek. V kategorii uzavřených vozů si velmi dobře vedl Marek Rybníček, ale ten boduje pouze do českého šampionátu a stále čeká na dokončení homologačního procesu svého vozu. Mezi nejrychlejší české zástupce se zařadil také Martin Jerman i přes nařízené dovážení svého Lamborghini. Za ním skončila Kristýna Fillová, která se navíc stala nejrychlejší ženou víkendu i historie Ecce Homo.

Petr Trnka: „V prvním tréninku jsem měl krizovku a plné ruce práce. Dopadlo to naštěstí dobře. S výsledkem jsem spokojený, ale pocitově to nebyla nejlepší jízda. Čekal jsem trochu víc. Auto se chovalo jinak, než jsem předpokládal. Nevím, jestli to bylo nastavením, nebo pneumatikami. Očekával jsem od sebe o něco rychlejší časy, ale tohle bylo za daných okolností maximum.“

Petr Vítek: „V sobotu jsem laboroval s nastavením, a hlavně jsme opravovali několik prasklých komponentů, které poškodilo tvrdé nastavení v kombinaci s nerovnými úseky tratě. Tím pádem jsem tréninkové jízdy nemohl ideálně využít. Na neděli jsme podvozek přestavěli a bylo to o poznání lepší. Závodní jízdy nám vyšly velmi dobře, i když šlo by to ještě o něco rychleji.“

Martin Jerman: „Na přejímce mi technici FIA řekli, že musím dovážit sto kilogramů. To pochopitelně úplně změnilo jízdní vlastnosti auta a z tohoto pohledu mi přijde performance factor velmi neobjektivní. Jinak ve Šternberku se tradičně sešla velká konkurence, pěkně jsem si zabojoval s Chorvatem Muhvičem. V součtu jsem na něho ztratil pár desetin a dojel druhý ve skupině dvě. Připsal jsem důležité body do Evropy i domácího mistrovství, takže za nás vydařený víkend.“

 Kristýna Fillová: „Když jsem viděla startovku, měla jsem strach, že nebudu stíhat. Ve Šternberku jsem jela jen jednou a je to opravdu velmi rychlá a náročná trať. Nicméně trénink vyšel skvěle. Chtěla jsem sundat ještě tak dvě nebo tři vteřiny z nejlepšího času, ale v první závodní jízdě jsem trochu ztratila. Druhá mi sedla lépe. Byl to super víkend, skvělá organizace, všechno fungovalo a doufám, že budu na Ecce Homo startovat i v příštím roce.“

„Překvapilo mě, že bylo kolem trati hodně diváků už během sobotního tréninku. Stanová městečka vyrůstala na přilehlých plochách už od středy. Fanoušci dělají u nás ve Šternberku vždy skvělou kulisu a opět jich přišly tisíce. Chtěl bych poděkovat nejen jim, ale hlavně všem partnerům a pořadatelům, kteří zabezpečovali závod. Doufám, že si Ecce Homo všichni užili podle svých představ a příští rok se k nám opět vrátí,“ doplnil na závěr ředitel závodu – Vlastimil Malík. Jan Koudelka, Předseda komise ZAV

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.