Fiala politik na vyhození v ČR, protože už nadělal mnoho škod lidem i podnikům, ale za nic nenese zodpovědnost a přes mnoho protestů a demonstrací na jeho demisi, nechce odejít a přenechat vedení státu odborníkům, nové vládě. Fiala není žádný odborník a ČR vyhodil na Ukrajinu přes 20 až 40 miliard. Chudým důchodcům sebral poslední tisícovku, a sám má měsíčně přes 265 tisíc, jako Pekarová a Vystrčil. Do kritizované banky ČNB, kampeličky, uložil milion, možná i více, ale policie a žalobci zatím mlčí podle médií.
Fialův bankovní systém pokračuje? Bahbouh, dveře k vlivným. Kdo je podnikatel z „Fialovy“ kampeličky. Kolem podnikatele Kamila Bahbouha se točí miliony korun prominentů. Mluví se o něm jako o muži s kontroverzní pověstí, ale i obrovskými kontakty na lidi z byznysu, politiky i bezpečnostních složek. Jak to bylo s jeho sporem s Hradem, odsouzením jeho bodyguarda za vraždu a jakou roli sehrála Podnikatelská družstevní záložna v případě ztracené munice na Ukrajinu?
„Ohlédneme-li od toho, že tunelování firem je nemorální, tak stejně už v tom kšeft neleží. Naopak spočívá v rozvoji podniku,“ komentoval v červenci 2001 tehdy třiatřicetiletý Kamil Bahbouh událost roku ve stavebnictví. Spolu s pětatřicetiletým Pavlem Wurstem vlétli na trh a koupili od fondů Komerční banky a České spořitelny za zhruba tři čtvrtě miliardy 62 procent akcií Metrostavu, třetí největší stavební firmy u nás. Slibovali, že balík peněz dostanou od amerických investorů a obrat firmy sedm miliard korun do roka zvednou o miliardu eur, více než trojnásobek.
Nic takového se nestalo: mladí podnikatelé za Metrostav nezaplatili, nikdy jej nezískali a dnes se k smrti nenávidí. Wurst dokonce podává na Bahbouha trestní oznámení. Bahbouh se pak ocitl v různých projektech, včetně těch, kde figurovaly tajné služby, a dnes se pohybuje okolo Podnikatelské družstevní záložny. A pořádně kvůli svým kontroverzním kontaktům a nejasnému pozadí fungování záložny zatápí premiérovi Petru Fialovi, který si do kampeličky uložil 950 tisíc korun, a byl tak jejím podílníkem.
Kdo je Kamil Bahbouh a s kým se to vlastně šéf ODS „spřáhl“?
Zastával jsem v různých časech různé pozice, členem orgánů záložny ani významným podílníkem jsem nikdy nebyl.
X X X
FIALA SI ÚSTUPKY KOUPIL KLID V KOALICI
JUREČKOVI, RAKUŠANOVY A VŠECHNY DALŠÍ PODRAZY OSTATNÍCH KRYJE
FIALA POČÍTÁ, ŽE VŠICHNI OSTATNÍ BUDOU KRÝT FIALU, BUDOU HO CHRÁNIT
FIALA SE SCHOVAL I ZA VATIKÁN, PAPEŽE, ČEKÁ POMOC
POMOC I OD KOMUNISTY PAVLA, KTERÉHO PROSAZOVAL NA HRAD
Fiala myslí, že si ústupky koupil klid v koalici. Omyl. Už je hra bez rukavic
Vládní koalice má po první vážnější vnitřní válce, ale k míru je daleko, což dokumentovaly obličeje stranických předáků po úterním dohadovacím řízení, píše ve své glose komentátor MF DNES Miroslav Korecký.
Kompromis každá ze stran interpretuje po svém – nikdo nechce přiznat, že ustoupil nebo přímo prohrál. Ale fakta jsou zjevná. Hnutí STAN kosmeticky stahuje zmocněnce pro euro a bude mu říkat poradce pro euro, náplň práce zůstane stejná. Na druhé straně se ODS za to nechala dotlačit ke konkrétním krokům na cestě k euru, jež se dosud snažila švejkovat. Ač euro nemělo být tématem této vlády, do pohybu se dávají poradní orgány kabinetu – a ten má na základě jejich analýz ještě letos vynést verdikt.
Jde o hodně: hraje se o vůdčí subjekt příští, snad znovu poslepované vlády, ale možná i o roli koaličního partnera pro hnutí ANO.
X X X
FIALA KRYJE I VŠECHNY SKANDÁLY MINISTRŮ, KAMARÁDŮ
LIDOVEC JUREČKA PO SMRTI 14 STUDENTŮ STÁLE VE VLÁDĚ
Lidovce Jurečky, který se bavil na večírku, když střelec vraždil 14 studentů FF v Praze a bylo zraněno na 20 studentů a dalších lidí. Fiala nepožadoval jeho skončení ve vládě, protože když vyhodí Jurečku, budou požadovat, aby dal demisi i Fiala.
PŘES NEDOSTATEK LÉKŮ V ČR NINISTR VÁLEK STÁLE VE VLÁDĚ
Už v minulém roce byl lidmi a lékaři Válek kritizován za to, že v lékárnách v obcích a městech nejsou základní léky, jako penicilin a podobně. Válek jen sliboval, že bude nový zákon, který vše vyřeší. Nic se nestalo. Dodnes je stále ještě větší nedostatek léků, ale Fiala Válka neodvolává. Před odborníky, lékaři, lékárníky se schovává, aby se k tomu nevyjádřil a neschopného Válka nenavrhl prezidentovi Pavlovi k odvolání
MINISTR ŠKOLSTVÍ BEK SLIBOVAL PENÍZE PRO PRACOVNÍKY ŠKOL
DODNES ŠKOLNÍCI, KUCHAŘKY A DALŠÍ JE NEMAJÍ
ODBORY MĚLY STÁVKOVAT, PŮJDOU TEĎ DO STÁVKY, POKUD NEDOSTANOU PENÍZE, JAKO TO DĚLAL HAVEL?
Odboráři škol se nechali jen oblbnout Bekem, že to projedná s Fialou a peníze budou. Chyba odborářů škol, že netrvali na tom, že když do týdne peníze nebudou mít, bude velká stávka. Další jednání má být v pondělí 12.2.2024 s Bekem. Ministr Bek ale sám nic nezařídí, Fiala Beka neodvolá, protože je to další kamarád, a když vyhodí Beka, Fialova vláda se rozpadne, což by si přála většina národa ČR.
X X X
PREZIDENTKA MAĎARSKA NOVÁKOVÁ UKAZUJE PŘÍKLAD POLITIKŮM
ČR, I EU, LEYENOVÉ, MICHELOVI A DALŠÍM NESCHOPNÝM
Maďarská prezidentka Nováková nečakane abdikovala z funkcie: Urobila som chybu
Maďarská prezidentka Katalin Nováková sa nečakane rozhodla abdikovať. Reaguje tak na kritiku, že udelila milosť mužovi, ktorý kryl nadriadeného, ktorý roky zneužíval chlapcov v detskom domove.
Štyridsaťšesťročná Nováková svoje rozhodnutie oznámila v prejave vysielanom štátnou televíziou. „Urobila som chybu. Rozhodnutie o milosti a jeho nezdôvodnenie vyvolali pochybnosti. Tu niet pochýb a nemôže byť. Nikdy by som neodpustila nikomu, kto by zneužíval deti. Ochrana detí je našou spoločnou zodpovednosťou. Ospravedlňujem sa tým, ktorým som ublížila, ako aj všetkým obetiam, ktoré môžu mať pocit, že som sa ich nezastala. Ako hlava štátu sa k vám dnes prihováram poslednýkrát, vzdávam sa funkcie prezidenta republiky,“ vyhlásila prezidentka.
Nováková vlani omilostnila zástupcu riaditeľa detského domova, ktorý pomáhal bývalému šéfovi kryť jeho trestnú činnosť. Riaditeľ bol odsúdený na osem rokov za zneužitie najmenej desiatich maloletých chlapcov v rokoch 2004 až 2016, jeho zástupca na viac ako tri roky odňatia slobody.
Bývalá ministerka spravodlivosti Judit Vargová vrátila svoj mandát a sťahuje sa z verejného života. Kontrasignovala (tiež podpísala, pozn. red.) totiž kontroverznú prezidentskú amnestiu podpísanú Novákovou. Vargová pôsobila ako predsedníčka výboru parlamentu pre európske záležitosti a poslankyňa parlamentu. Podľa tlačových správ mala byť lídrom kandidátky strán vládneho bloku Fidesz-KDNP v júnových voľbách do Európskeho parlamentu.
Nováková v sobotu prerušila zahraničnú cestu v katarskej Dauhe a predčasne sa vrátila do vlasti. Jej rozhodnutie musí byť podľa platnej legislatívy písomne oznámené parlamentu, ktorý ju zvolil, konštatoval server telex.hu. Mandát hlavy štátu sa skončí až vtedy, keď to zákonodarný zbor schváli. Znamená to, že Nováková formálne zostane prezidentkou republiky až do hlasovania parlamentu. Jarná schôdza parlamentu sa má začať 26. februára. Či po dnešnom oznámení bude zvolaná mimoriadna schôdza, zatiaľ nie je známe, píše server.
Nového prezidenta musí zvoliť parlament do tridsiatich dní od zániku mandátu. Povinnosti a právomoci prezidenta republiky dovtedy vykonáva predseda parlamentu László Kövér.
X X X
KRIZE NA UKRAJINĚ, VLÁDA VYHODIT ZELENSKÉHO, DOHODA S RUSKEM
NEZABÍJET ZBYTEČNĚ LIDI
Ukrajina v nejtěžší krizi, morálka klesla ke dnu, píšou západní média
V současné době zažívá Ukrajina nejhorší vojenskou krizi od ruského pokusu o dobytí Kyjeva hned z kraje války v roce 2022, soudí německý deník Bild. Podle listu The Sunday Times klesla v době výměny špiček ukrajinské armády morálka vojáků na nejnižší úroveň. A agentura Bloomberg varuje před lehkomyslností řady
Bild poukazuje na to, že sami okupanti jsou vyčerpaní, mají obrovské ztráty, někdy až tisíc lidí denně. Přesto na frontě postupují metr po metru vpřed.
„Jako reportér na Ukrajině jsem neviděl takovou náladu od vpádu v roce 2022. Otázkou je, zda celé to drama ve Washingtonu, Berlíně a Paříži pochopili,“ podotkl zástupce šéfredaktora Bildu Paul Ronzheimer, který nedávno navštívil frontu u Bachmutu.
Ronzheimer připomněl, že cílem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je „získat zpět všechny regiony zabrané Ruskem“. Nyní již bývalý nejvyšší velitel Valerij Zalužnyj už ale dávno pochopil, že v dnešních podmínkách to „nelze zrealizovat“ a veřejnost by s tím měla být obeznámena. Ukrajině chybí „zbraně, vojáci, technologie a hlavně – spolehlivá podpora ze strany USA“. Kongres stále váhá s tím, aby odsouhlasil další pomoc v hodnotě mnoha miliard dolarů.
Cesta z Kyjeva do Slovjansku na východě Ukrajiny je podle německého novináře jako cesta do jiné země. Zatímco Kyjevané si mohou alespoň do zákazu vycházení znovu užívat života v restauracích, na Donbasu nikdo neví, které město může padnout příště.
Před rokem se odehrála bitva o Bachmut, při níž zemřely desítky tisíc lidí. Dnes se vedou bitvy o obci Časiv Jar a hlavně Avdijivku. „Jedna věc je jasná: Rusové mají výhodu. Přestože jsou sami ruští vojáci vyčerpaní, stále postupují metr po metru,“ napsal Ronzheimer s tím, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na jeho vojácích nezáleží a chce jen vítězství. Spekuluje se, že potřebuje významnou válečnou trofej kvůli prezidentským volbám v březnu.
Podle listu The Sunday Times klesla po dvou letech války morálka vojsk na nejnižší úroveň vůbec. Řada vojáků už potřebuje prostřídat. Odchod nejvyššího velitele Valerije Zalužného podle nedělníku přivodil zároveň obavy z jeho nástupce Oleksandra
„Je třeba poznamenat, že naděje, kterou kdysi přinesly činy vynikajících ukrajinských obránců, umírá v poziční válce známé jako ‚mlýnek na maso‘,“ komentoval list. Putinovo úplné vítězství je sice podle něj nepravděpodobné, je však možné, že se Rusko připravuje na intervenci v pobaltských státech, Moldavsku a dokonce i v Polsku. „Strategicky jsou Velká Británie a zbytek Evropy ohroženy,“ doplnily britské noviny.
Podle nich existuje mnoho způsobů, jak může vedení v Kyjevě dosáhnout svých vojenských cílů. The Sunday Times však pochybuje, že řešením je právě čistka v čele armády. Změna nejvyššího velitele se v tuto chvíli zdá armádě divná.
Nejnespokojenější byli vojáci po obrovských ztrátách pod velením Zalužného nástupce Syrského v Bachmutu. Obrana trvající 18 měsíců vedla k obvinění Syrského, že s vojáky nakládá jak s potravou pro děla. A teď má velet úplně všemu.
List nicméně připomíná, že Syrskému se zároveň připisují hlavní zásluhy za to, že se podařilo ubránit Kyjev a vést překvapivou bleskovou ofenzivu v Charkovské oblasti.
Jedním z důvodů odvolání generála Zalužného byla Zelenského touha zvýšit technické možnosti armády: „Operace armády musí být mnohem ‚technologičtější‘. Generální velení se musí restartovat,“ vysvětlovala hlava státu.
Zelenského nepřesvědčila žádost Zalužného o půl milionu nových vojáků. K tomu by se muselo tvrdě mobilizovat a politici vědí, jak by to bylo nepopulární.
„Ale romantika rané tvrdé obrany je u konce. Zelenskyj to musí pochopit. K porážce Ruska, jak poznamenal generál Zalužnyj, než byl sesazen, jsou zapotřebí vojáci,“ varoval The Sunday Times.
V agentuře Bloomberg se zamyslel v nynější situaci na úhel pohledu ze zámoří komentátor Bloombergu Niall Ferguson. „Na rozdíl od Američanů není pro Ukrajince těžké si představit, co by dnes znamenala porážka,“ poznamenal politolog, který působí na Hooverově institutu na Stanfordské univerzitě.
Pokud USA dovolí svým protivníkům porazit Ukrajinu, Izrael nebo Tchaj-wanu, přinese to podle něho „strašné následky“, „něco mnohem horšího než další 11. září“.
Ferguson uvedl, že je potřeba alarmovat před možnou porážkou, aby k ní nakonec nedošlo.
„Pro Ukrajince není těžké si představit, co by dnes znamenala porážka. Viděli těla rozházená v ulicích Buči po masových popravách v září 2022. Vědí, jakých hrůz je schopná Putinova koloniální armáda,“ uvedl.
„Podobně dobře chápe i většina Izraelců, že vítězství Hamásu a jeho příznivců by bylo předehrou k druhému holokaustu. Nikdy nezapomenou na hrozná zvěrstva spáchaná 7. října loňského roku,“ pokračoval.
„Ale jen málo Američanů, pokud vůbec někdo, to opravu chápe,“ uzavřel.
X X X
MLADÍ UKRAJINCI CHTĚJÍ EMIGROVAT, NIKDO NECHCE DO VÁLKY
Každý čtvrtý Ukrajinec chce po škole emigrovat. Šťastné zítřky vidí jen polovina
Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimistickou budoucnost vidí 52 procent mladých. Vyplývá to z průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi pro charitativní organizaci Saved.
Zatímco 53 dnešních ukrajinských studentů chce ve své vlasti po škole zůstat, 26 procent chce odejít do zahraničí. Dvacet procent mladých respondentů se ještě nerozhodlo, kde chtějí žít. Z těch, kteří chtějí zůstat na Ukrajině, uvedlo 23 procent studentů, že chtějí změnit místo bydliště.
Zatímco v městských oblastech tvoří podíl studentů toužících po životě v zahraničí 31 procent, ve venkovských oblastech je to 16 procent.
Průzkum také ukázal, že budoucnost vidí optimisticky 83 procent učitelů a 70 procent rodičů, zatímco dospívajících s optimistickým pohledem do budoucnosti je 52 procent. Čtyřiadvacet procent jich vyjádřilo pesimismus ohledně budoucnosti samotné Ukrajiny.
Průzkum se uskutečnil mezi 1397 studenty staršími 14 let a dotazováno bylo také 1288 jejich rodičů a 1141 učitelů po celé Ukrajině. Více než třetina dotazovaných byla z frontových regionů. Ukrajina už téměř dva roky čelí ruské invazi.
V Evropské unii nyní žije 4,31 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 370 000 lidí, vyplývá z údajů evropského statistického úřadu Eurostat k 31. prosinci 2023. Nejvíce Ukrajinců v přepočtu na velikost populace přijala ze všech zemí EU Česká republika.
Tazatelé z Vox Populi rovněž zjistili, že ve frontových regionech pokračuje výuka 81 procent studentů on-line, zatímco na západě Ukrajiny se výuka z domova „převážně nebo vždy“ týká 64 procent studentů. Drtivá většina, respektive 87 procent, učitelů uvedla, že se po ruské invazi zvýšila jejich pracovní zátěž. Třiašedesát procent učitelů z celé Ukrajiny zároveň uvedlo, že studijní výsledky jejich svěřenců se za invaze zhoršily.
X X X
Ukrajinci loví wagnerovce v Africe. Ze Súdánu zveřejnili video se zajatci
Ukrajinské speciální síly v Súdánu loví příslušníky Moskvou ovládané Wagnerovy skupiny. Na posledním zveřejněném videu ukázaly útok na vozidla žoldnéřů i výslech zajatých bojovníků. Záběry naznačují, že Ukrajinci se pokoušejí bojovat s Ruskem i mimo hlavní válečné oblasti. Moskva podporuje v Súdánu vzbouřence bojující s místní armádou.
Video ukazuje ukrajinského vojáka, údajně z speciální jednotky Timur spadající pod ukrajinskou vojenskou rozvědku, při výslechu rusky mluvícího zajatce. Vedle něj dvou jsou na kolenou dva další afričtí vězni. Podle portálu Kyiv Post, který má video od svého zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky k dispozici, jde o místní vojáky najaté wagnerovci.
„Soukromá vojenská společnost Wagner,“ odpovídá zajatec na otázku, k jaké jednotce patří. Do Súdánu se údajně dostal přes Středoafrickou republiku.
„Přišli jsme sem svrhnout vládu,“ přiznává dále cíl žoldáků, přičemž prozrazuje i jejich počet: sto.
Záběry ukazují stopy po boji. Jeden z nich má známky intenzivní střelby na čelní sklo. Na sedadle spolujezdce je tělo vojáka s výšivkami wagnerovců.
Není jasné, na jakém přesně místě bylo video pořízeno. Ani není jasné, zda je pravé. Podle mediálního analytika specializujícího se na otevřené zdroje Tala Hagina ale u předchozích snímků poskytnutých portálem Kyiv Post se ukázalo, že jsou autentické. Portál v listopadu 2023 zveřejnil dvě videa s ukrajinským lovem žoldáků.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov přísahal, že nechá zlikvidovat všechny ruské válečné zločince kdekoliv ve světě. Podle Kyiv Post zapojení ukrajinských speciálních sil v Súdánu je v souladu s tímto slibem.
„Před nedávnem proběhla jiná mise, kdy pár chlapů naskočilo do letadla, v podstatě se v Africe zbavilo několika wagnerovců a pak odletělo zpátky. Ale věci, které tam dělají, si velmi pečlivě hlídají,“ sdělil armádní zdroj blízký ukrajinským speciálním silám listu se sídlem v Spojených arabských emirátech The National.
Jiný zdroj z britské armády prohlásil, že speciální jednotky „by toho mohly dělat mnohem více na Ukrajině, což by skutečně pomohlo vyhrát válku“. Upozorňuje též na to, že riziko odhalení nebo zranění zapojených vojáků by mohlo zpochybnit veškeré výsledky, kterých Ukrajinci v Súdánu dosáhli.
Wagnerovci pod patronátem Moskvy spolupracují se somálskými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které bojují se somálskou armádou. Dodávají jim rakety a další vybavení. Rusko má údajně zájem o nerostné suroviny v zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se před pěti měsíci setkal s vůdcem súdánské armády a de facto vládcem Súdánu, generálem Abdalem Fattáh Burhánem. „Diskutovali jsme o našich společných bezpečnostních výzvách, konkrétně o činnosti nelegálních ozbrojených skupin financovaných Ruskem,“ řekl tehdy Zelenskyj.
X X X
Donald Trump Jr. srovnává Bidena a Putina a je vyděšen…
Že rozhovor Tuckera Carlsona s Vladimírem Putina jistě bude využit v kampani Donalda Trumpa je jasné a nelze jej ani nevyužít. Ten rozhovor oblétl svět, ale zejména v USA už teď lomcuje veřejným míněním. Mladý Donald Trump uvedl, že je „vyděšen“ z rozhovoru Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v příspěvku na sociálních sítích, kde přirovnal jeho chování k prezidentu Joe Bidenovi.
Carlson, bývalý moderátor Fox News, který zůstává populární postavou mezi konzervativci, udělal rozhovor s ruským prezidentem, což je vzácný rozhovor, který Putin vedl s americkými novináři. Rozhovor byl zveřejněn na X (dříve Twitter) ve čtvrtek večer.
Donald Trump Jr., nejstarší syn bývalého prezidenta Donalda Trumpa, v příspěvku na platformě sociálních médií napsal, že ho rozhovor „vyděsil“, protože nevěří, že by prezident Joe Biden dokázal přelstít Putina „v jakémkoli jednotlivém tématu“.
„Rozhovor Tuckera s Putinem je děsivý, protože se snažím představit si, že by Joe Biden přelstil Putina v jakémkoliv tématu, a upřímně řečeno, nedokážu to. Ani jeden! Biden si nemůže vzpomenout, kdy jeho syn zemřel nebo kdy byl viceprezidentem a Putin recituje historii devátého století z rukávu!! napsal.
To zároveň nastalo v době, kdy zvláštní vyšetřovatel Robert Hur zveřejnil svou zprávu o vyšetřování, zda Biden nesprávně zacházel s utajovanými dokumenty, které byly objeveny v Penn Bidenově centru pro diplomacii a globální angažovanost ve Washingtonu D.C. a také v jeho domě v Delaware mezi listopadem 2022 a lednem 2023.
Hur sice odmítl Bidena za dokumenty stíhat, ale vznesl pochybnosti ohledně prezidentovy paměti a napsal, že si nepamatuje, kdy jeho syn zemřel nebo kdy sloužil jako viceprezident.Začátek formuláře
Komentář Trumpa juniora tak přichází v době, kdy nová zpráva vyvolala obavy ohledně Bidenových kognitivních schopností. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
RUSKO NÁROK NA UKRAJINU, ŘEKL PUTIN AMERICE
Rusko má nárok na západní Ukrajinu, řekl Putin v rozhovoru s Carlsonem
Rusko má historický nárok na část západní Ukrajiny, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v nově zveřejněném rozhovoru s kontroverzním moderátorem Tuckerem Carlsonem. Carslon je prvním americkým moderátorem, jemuž šéf Kremlu poskytl interview od chvíle, co ruská vojska před dvěma lety napadla Ukrajinu.T
„Putin se domnívá, že Rusko má historický nárok na část západní Ukrajiny. Měli bychom to brát jako upřímné vyjádření toho, co si ruský prezident myslí,“ řekl Carlson na úvod více než dvouhodinového interview.
Putin rozmluvu započal obsáhlou přednáškou o historii Ruska sahající až do osmého století. „Původně slovo Ukrajinec znamenalo, že člověk žil na okraji státu nebo vykonával pohraniční strážní službu. Neznamenalo žádnou konkrétní etnickou skupinu,“ prohlásil šéf Kremlu.
Ten Carlsnovi rovněž řekl, že Rusko nemá žádný zájem v Polsku, Litvě nebo „kdekoliv jinde“. Podle Putina se Západ mnohem více „bojí silné Číny než silného Ruska“, protože Rusko má 150 milionů obyvatel a Čína 1,5 miliardy obyvatel a její ekonomika skokově roste.
„Nebavme se ale o tom, kdo se koho bojí, pojďme k tomu, že po roce 1991, kdy Rusko očekávalo, že bude přijato do bratrské rodiny civilizovaných národů, se nic takového nestalo. Slib byl, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, ale stalo se to pětkrát,“ postěžoval si ruský prezident.
Carlson je vnímán jako člověk blízký americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a opakovaně zpochybňuje pomoc Západu bránící se Ukrajině.
Podle stanice BBC je interview oboustranně výhodné a pro Putina přišlo ve výhodnou dobu. V americkém Kongresu se zastavily pokusy o přijetí zákona o poskytnutí nové vojenské pomoci Ukrajině, která je považována za nezbytnou pro pokračování války. Návrh, který by Kyjevu přidělil 60 miliard dolarů narazil na tvrdý odpor republikánů ve Sněmovně reprezentantů.
Carlsonovi rozhovor umožňuje představit svou novou mediální společnost, která loni zahájila činnost, jako významného hráče na mediálním poli.
„Kreml doufá, že díky interview s prominentním konzervativním moderátorem budou republikánští zákonodárci náchylní k narativům Moskvy, které se obvykle šíří pouze v domácích ruských médiích,“ míní BBC. Podle ní Carlsnova platforma nabízí Kremlu příležitost oslovit širší, potenciálně sympatizující a silně konzervativní publikum v USA.
Rozhovor s Carlsonem rovněž umožňuje Putinovi představit se domácímu publiku před nadcházejícími prezidentskými volbami, v nichž zcela jistě zvítězí jako mezinárodní státník s globální působností, dodává BBC.
Interview v předchozích dnech vyvolalo odpor západních novinářů, kteří Carlsona označili za kremelského propagandistu. Moderátor připustil, že udělat podobný rozhovor přináší rizika, své rozhodnutí ale hájil.
Rovněž kritizoval západní média a tvrdil, že se nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace. Řada předních novinářů ale s tímto tvrzením nesouhlasí. Rozhovor s šéfem Kremlu se od vypuknutí invaze opakovaně pokoušely získat stanice CNN, BBC a řada dalších sdělovacích prostředků.
Carlson dříve zveřejnil rozhovory s argentinským prezidentem Javierem Mileiem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, které měly stovky milionů zhlédnutí. Trump, který usiluje o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v USA v listopadu letošního roku, otevřeně prohlásil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi.
X X X
NĚMECKO CHCE UKRAJINĚ POMOCI
SCHOLZ ZREJMĚ DOSTAL POKYN OD BIDENA V USA…
Musíme Ukrajině pomoct, zní z Německa. Expert varuje před miliony uprchlíků i rozšířením války
Německé úřady očekávají, že pokud Ukrajina zkolabuje, mohlo by do Evropy přijít dalších deset milionů uprchlíků, což by se citelně dotklo i České republiky. Informoval o tom web listu Die Welt s tím, že právě Německo by bylo jednou z cílových zemí. Podle zahraničněpolitického experta (CDU) Rodericha Kiesewettera by v takovém případě hrozilo, že se válka rozšíří i na území NATO.
V případě, že by došlo ke kolapsu Ukrajiny, opustí zemi dalších přibližně deset milionů lidí. Naprostá většina z nich se vydá do západní Evropy, přičemž jednou z cílových zemí by bylo Německo, napsal německý web Die Welt s odvoláním na zdroje z bezpečnostních kruhů.
Podle organizace OSN pro uprchlíky UNHCR odešlo z Ukrajiny od začátku ruské války přes šest milionů lidí. Další miliony utekly na jiná místa ve své zemi. Podle Spolkového ministerstva vnitra se v Německu v současné době nachází zhruba 1,1 milionu Ukrajinců, kteří do země přišli od roku 2022.
Evropský statistický úřad Eurostat tento týden zveřejnil, že další necelý milion uprchlíků z Ukrajiny přijalo Polsko, u Česka uvedl číslo 373 035. Pokud jde o počet uprchlíků v přepočtu na velikost populace, Česká republika jich přijala nejvíce z celé sedmadvacítky. Poměr uprchlíků na 1 000 obyvatel v celé EU činil 9,6, v Česku to ale bylo 34,5. Případný exodus dalších milionů lidí by tak Českou republiku nepochybně citelně zasáhl.
Expert a poslanec Kiesewetter se domnívá, že Evropa má za Ukrajinu větší odpovědnost než kdy jindy. Vzhledem k americkému váhání musí nyní podle něj výrazně zvýšit vojenskou pomoc. „Pokud nezměníme strategii podpory Ukrajiny, stane se nejhorší scénář masového exodu z Ukrajiny a rozšíření války na státy NATO mnohem pravděpodobnějším. V takovém případě je deset milionů uprchlíků poměrně nízký předpoklad,“ řekl Kiesewetter.
Podobný názor zastává i výzkumník v oblasti migrace Gerald Knaus. „Pokud by Ukrajina prohrála válku, mohlo by do EU přijít mnohem více uprchlíků než deset milionů. Již nyní se jedná o největší pohyb uprchlíků v Evropě od čtyřicátých let minulého století,“ podotkl Knaus. Dodal, že pokud EU nechce, aby se jejich počet zvyšoval, musí pomoci Ukrajině vyhrát válku.
Členské státy Evropské unie schválily na začátku února balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, přičemž velká část je ve formě půjčky. Předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth ale varoval, že to nemusí stačit. Pokud budou USA jako podporovatel nadále selhávat, bude podle něj Evropa muset dávat více.
„EU by v takovém případě měla zvážit společné zadlužení, aby mohla zaprvé dlouhodobě financovat ukrajinský rozpočet a rekonstrukci, zadruhé ještě rychleji navyšovat evropskou obrannou výrobu a zatřetí nakupovat vojenské vybavení pro Ukrajinu, zejména munici, nejen v Evropě, ale i na světovém trhu,“ sdělil Roth.
Německá vláda předpokládá, že Ukrajina má vojenské a finanční prostředky na udržení obrany a stability do konce roku 2024. Německé služby i západní analytici se ale domnívají, že v letošním roce není pravděpodobné, že by na frontě došlo k zásadním průlomům.
X X X
EUROPOSLANEC DAVID ZEMĚDĚLCŮM ČR: TVRDĚ ŽÁDAT POMOC OD EU
Dr. Ivan David: Jak na ně
Po návratu ze Štrasburku do ČR jsem ihned zamířil mezi naše zemědělce, kteří připravují na 19. 2. 2024 traktorovou blokádu Prahy. Pro změnu jsem jednou mohl já předat cenné informace Zdeňku Jandejskovi, který mi po celou dobu výkonu mandátu poslance Zemědělského výboru Evropského parlamentu předával cenné rady, jak pomocí pozměňovacích návrhů upravit návrhy směrnic a nařízení EU, aby v zemědělské praxi napáchaly co nejméně škod. Jak se zemědělcům ve Štrasburku podařilo prolomit řady proglobalizačních europoslanců zajímalo i blogera Daniela Sterzika známého pod pseudonymem Vidlák. Část informací, které jsem mu předal, a které už lze pustit mezi čtenáře, zveřejní na Vidlákových kydech. Okamžitě jsme se dohodli, jak vzájemnou výměnu informací ještě urychlíme. Dohodli jsme se, že svým malým dílem přispěji do aktivit rebelské sítě #myzemedelci.
Nejcennější informaci, kterou jsem ze Štrasburku přivezl, je zpráva, že globalisty, jejichž je Fialová vláda jen jedním z mnoha údů, mohou zemědělci s pomoc traktorů a spoluobčanů porazit.
Traktorová blokáda europarlamentu přiměla řadu europoslanců rychle převléknout kabáty. Ještě před měsícem věřili jen nejzarytější zastánci konvenčního zemědělství, že by se nám mohlo podařit na plénu prosadit úplný zákaz patentovatelnosti rostlin. Těch vzniklých klasickými šlechtitelskými metodami výběru a křížení i těch vytvořených novými genomickými technikami. Počátkem ledna Zemědělský výbor (AGRI), v němž jako koordinátor zastupuji frakci Identita a demokracie (ID), schválil kompromisní pozměňovací návrh, k jehož vzniku jsem měl tu čest jako stínový zpravodaj přispět.
Podle společného textu, který jsme s hlavním zpravodajem výboru a ostatními stínovými zpravodaji vytvořili, bylo ostatním poslancům navrženo ke schválení zakázat patentování rostlin vzniklých „přírodním šlechtěním“ i laboratorní úpravou genomu.
Aby nedošlo k mýlce – nejde o geneticky modifikované organismy (GMO). Ty už mají vlastní nařízení několik let. GMO je rostlina, do jejíhož genomu byla vložena část genomu jiné rostliny nebo dokonce genomu živočicha. Rostlina vzniklá novou genomickou technikou (NGT) má sice laboratorně upravený genom, ale pouze tak, že její producent v původním přírodním genomu zapne nebo vypne některé sekvence genů, aby dosáhl požadovaných vlastností. Například vyšší odolnosti proti chorobám či mrazu.
Vývoj a zkoušky bezpečnosti těchto nových rostlin trvají dlouho a stojí hodně peněz. Mohou však dále posunout zemědělství směrem k vyšším výnosů a k možnosti snížení spotřeby ochranných postřiků. Ve výzkumu těchto šlechtitelských metod působí dva druhy firem. Obří nadnárodní korporace, které mají pro našince nepředstavitelné množství peněz nejen na výzkum, ale i na lobbying. Každá ze tří největších firem je na ovlivňování názorů eurokratů a europoslanců ročně schopna vyčlenit více peněz než kolik by stála výstavba nových budov europarlamentu ve Štrasburku, Bruseli i Lucemburku.
Kromě nich však nové odrůdy laboratorně šlechtí i malé a střední specializované firmy. I v ČR působí několik společností, které se zabývají vývojem nových odrůd. Pokud by europarlament nezakázal patentování rostlin, jejich existence by do 5 let skončila. Komise v návrhu nařízení o nových genomických technikách napsala, že po pěti letech hodlá nařízení přezkoumat a navrhnout možnost patentovatelnosti NGT. Nadnárodní korporace po celé mé funkční období intenzivně lobují mezi kolegy, aby patentování bylo umožněno.
Co by to v praxi znamenalo?
Kromě firmy, která vyšlechtila a patentovala novou odrůdu, by s ní nikdo další nemohl pracovat na dalším šlechtění. Leda by držiteli patentu zaplatil takovou částku na licenčním poplatku, že by se mu další šlechtění již nemohlo vyplatit. Během jediného roku by na trhu EU zůstaly pouze ony tři největší nadnárodní korporace. A ty by pak drasticky zdražily ceny osiv.
Držitel patentu by mohl zemědělce doslova zotročit. Stejně jako v Bangladéši by si do smluv o dodávkách osiva mohl vynutit, že zemědělec musí prodat veškerou úrodu jen jemu. A to za cenu, kterou určí držitel patentu. Formálně by to bylo napsáno, jakože cena je pomocí nějakého vzorce odvozená od cen na nějaké burze. Jenže tam s cenami manipulují spekulanti ve službách právě těch největších nadnárodních korporací.
Problém patentovatelnosti jsem důkladně konzultoval s experty z Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA). Stejně jako bývalý prezident Agrární komory a šéf zemědělsko potravinářského holdingu Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek, který sbíral zkušenosti o fungování zemědělství na polovině zeměkoule, mi předložili řadu důkazů o doslova gangsterských praktikách, jimiž největší firmy v zemích, kde je patentování rostli možné, terorizují zemědělce. Jejich roční zisky z těchto praktik – v Evropě zatím stále ještě označovaných jako nekalé – násobně převyšují rozpočet celé EU.
Hlasování na plénu bylo naplánováno na středu 7. 2. 2024. Když jsme se jako poslanci scházeli k hlasování do jednacího sálu, měli jsme za sebou všichni třetí den zkušeností s průchodem uličkou, kterou nám francouzští policisté a vojáci otevírali v řadách traktorů a zemědělců, jež celý jednací týden drželi europarlament v obklíčení. Poctivě musím sedlákům přiznat, že otevírání uliček měli s francouzskými policisty a vojáky dobře nacvičené. Nikomu nešlo o život. Poslanci, kteří jsou podle svého hlasování v AGRI výboru a na plénu známí jako stoupenci zemědělců, si při průchodu uličkou mohli užít pozdravy, stisky rukou, plácání po zádech a přání úspěchu v boji proti bilionové hydře. Ostatní si za štíty těžkooděnců užili pískot, bučení a skandování hesel, které jim asi moc příjemné nebyly. K žádnému fyzickému násilí však nedošlo.
I tak slavila nátlaková akce sedláků úspěch, který by ještě v prosinci loňského roku téměř nikdo nečekal. Ze 705 poslanců pro zákaz patentovatelnosti rostlin hlasovalo 588 poslanců. Na stranu nadnárodních korporací mělo odvahu se ve veřejném hlasování po jménech přidat pouze 27 kolegů. Zdrželo se 17 členů europarlamentu. Jak by to dopadlo, kdyby na nás při večerním odchodu z budovy opět nečekali zemědělci s traktory a těžkou technikou, si nyní netroufám vůbec spekulovat.
Byl jsem velmi šťastný, když jsem po vítězném hlasování mohl vyjít k oknu kavárny vedle jednacího sálu, odkud jsem telefonoval zástupcům Zemědělského svazu, kteří v davu sedláků napjatě čekali na výsledek. Po pár vteřinách tlumočení vzkazu zemědělcům dole za zátarasem jsem i na dálku desítek metrů, které nás dělili, viděl jejich obrovskou nefalšovanou radost a jásání.
Přesně tohle jsou okamžiky, pro které stojí za to v europarlamentu bojovat i v hádkách, které mnozí předem považují za ztracené, a absolvovat stovky a tisíce hodin někdy velmi nepříjemných jednání s názorovými oponenty.
To nejdůležitější, co jsem našim zemědělcům připravujícím traktorové protesty proti vládě, ze Štrasburku přivezl je praktická zkušenost, že odhodlaní, disciplinovaní a dobře organizovaní zemědělci mohou pomocí traktorů v ulicích porazit i 3 z 50 největších a nejbohatších firem na planetě.
Když to šlo ve středu ve Štrasburku, je možné to dokázat i v Praze. Touto cestou vyzývám všechny své čtenáře a příznivce, aby 19. 2. 2024 přišli pomoci našim zemědělcům před Ministerstvo zemědělství, před Strakovku a na místa srazu před oběma parlamentní komorami, říci nahlas a nepřehlédnutelně, co si myslí o vládní politice, která ekonomicky likviduje naše zemědělství.
MUDr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz
X X X
Finsko má nového prezidenta. Proevropský Stubb je silný podporovatel Ukrajiny
Novým finským prezidentem se stane bývalý premiér Alexander Stubb. Jeho soupeř, někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto, v nedělním druhém kole prezidentských voleb uznal svou porážku. Podle konečných výsledků získal Stubb 51,6 procenta hlasů, zatímco Haavisto obdržel 48,4 procenta hlasů. Volební účast činila 70,7 procenta, uvedla agentura DPA.
Hlavním úkolem vítěze voleb bude vést zahraniční a bezpečnostní politiku této severské země, která loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vstoupila do NATO. Pětapadesátiletý konzervativec Stubb je stejně jako jeho soupeř ze Zeleného svazu považován za proevropsky orientovaného politika. Oba jsou zároveň silnými podporovateli Ukrajiny v její válce s Ruskem.
Stubb vítězství v prezidentských volbách označil za největší poctu ve svém životě. „Mám pocit klidu, pokory, ale zároveň jsem samozřejmě nesmírně šťastný a vděčný, že Finové v tak velkém počtu hlasovali a že mohu sloužit jako prezident Finska,“ dodal.
Haavisto svému soupeři pogratuloval. „Věříme, že Finsko nyní dostává dobrého prezidenta,“ prohlásil. „Alexander Stubb je pro tuto práci zkušený a kompetentní člověk,“ dodal.
Vítěz voleb na začátku března v čele státu vystřídá dosavadního prezidenta Sauliho Niinistöa, který po dvou šestiletých funkčních obdobích podle finské ústavy nemohl znovu kandidovat.
Stubb je zastáncem úzké spolupráce v rámci NATO, včetně umožnění přesunu jaderných zbraní přes finské území a stálého umístění některých jednotek NATO ve Finsku. Haavisto prosazuje zachování zákazu přítomnosti jaderných zbraní na finském území a považuje stálé umístění jednotek NATO ve Finsku za současné situace za zbytečné.
Stubb v prvním kole prezidentských voleb obsadil první místo, získal 27,2 procenta hlasů. Haavisto v prvním kole obdržel 25,8 procenta hlasů.
Prezident ve Finsku společně s vládou rozhoduje o zahraniční a bezpečnostní politice. Jmenuje také členy vlády, podepisuje zákony a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Do domácí politiky se však obvykle příliš nevměšuje.
Finsko má 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. To pohrozilo Finsku odvetou za jeho vstup do NATO a za podpis dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Přechody na rusko-finské hranici jsou už několik měsíců uzavřeny a před několika dny finská vláda toto opatření prodloužila až do poloviny dubna. Finsko obviňuje ruské úřady, že na hranice záměrně posílají žadatele o azyl bez potřebných dokladů, aby tak Finsku působily problémy.
X X X
Kriminalizace sexu nebo vyhoštění tajnou službou. Češi dodali Štrasburku významné stížnosti
Stížnosti českých stěžovatelů s dopadem na judikaturu bude letos rozhodovat Evropský soud pro lidská práva. Jde mimo jiné o stížnosti na inkluzivní vzdělávání, stíhání sexuálních trestných činů, na sterilizaci při změně pohlaví či na dohodu o vině a trestu při více spoluobviněných nebo na vyhoštění z republiky na základě utajovaných informací tajné služby. Štrasburk už s vládou komunikoval čtyřicet případů.
Uvedl to na tiskové konferenci ministerstva spravedlnosti vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Petr Konůpka.
Nejméně dva z případů „běžících“ před ESLP v roce 2024 lze podle něho označit jako „impact case“, tedy významné případy s dopadem na judikaturu. Jde o stížnost na sterilizaci jako podmínku pro uznání změny pohlaví a rovněž o případ, který se týká dohody o vině a trestu při více spoluobviněných.
Na seznamu „letošních“ případů jsou dále stížnosti na délku vazby a délku řízení o vazbě, na zabavení elektronických dat advokátní kanceláře UNI Legal, církevní restituce a dvě mezinárodní stížnosti.
U stížnosti Lichtenštějnsko v. ČR ohledně konfiskace majetku na základě Benešových dekretů je očekáván posun v řádu týdnů.
Celkem ESLP komunikoval s českou vládou 40 stížností, přičemž potenciál projednání před soudem má celkem 80 případů. Každoročně Evropský soud pro lidská práva přijímá kolem tří set stížností proti ČR, komunikována je tak desetina z nich. O většině stížností Soud neinformuje.
Případy Janáček a V. nepůjdou před Velký senát
Stěžovatelé z ČR však obecně nejsou před Evropským soudem pro lidská práva úspěšní. Loni vyplatil český stát pouhý milión z požadovaných 162,5 miliónu korun za údajná porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.
Celkem loni Soud vydal 33 rozhodnutí v českých případech, avšak porušení práv konstatoval Štrasburk jen ve dvou případech.
Prvním případem byl Janáček v. ČR, ve kterém český Ústavní soud nesdělil stěžovateli vyjádření obecných soudů v jeho věci, a proto byla zásada kontradiktornosti jakožto i práva na spravedlivý proces porušena.
Druhým případem je stížnost V. v. ČR, kde došlo ke smrti schizofrenika v psychiatrické léčebně, když se ho policisté při těžkém záchvatu agresivity pokoušeli zpacifikovat taserem.
Na dotaz České justice, zda bude český stát v uvedených případech žádat o přezkum rozhodnutí o porušení Úmluvy před Velkým senátem, odpověděl Petr Konůpka negativně. Podle jeho slov nejsou ani v jednom případě splněny podmínky tak, aby Česká republika před Velkým senátem uspěla a výsledek zvrátila.
Grosam a Fu Quan: Stát odvrátil kontroverzi i riziko
Zvrátit rozhodnutí se naopak českému státu loni podařilo v případech Grosam v. ČR a Fu Quan v. ČR. Jak na tiskové konferenci uvedl Petr Konůpka, v případu Grosam vydal senát ESLP kontroverzní rozhodnutí „malého“ senátu, totiž že kárný senát Nejvyššího správního soudu není soudem, neboť nemá znaky soudu a není tak ustaven. „Tento kontroverzní závěr se podařilo odstranit,“ uvedl na tiskové konferenci Petr Konůpka.
Velký senát nakonec prohlásil stížnost za nepřijatelnou poté, co změnil dobu podání stížnosti, a o meritu věci nerozhodl.
Druhým případem, kde došlo před Velkým senátem k obrazu, byl loni případ Fu Quan. Tam bylo podle Petra Konůpky „riziko zátěže pro ČR“ ve formě vysokého odškodnění za utrpěnou újmu. Podle rozhodnutí malého senátu český stát znehodnocením zboží firmě v trestním řízení porušil Úmluvu a měl vyplatit dvanáct milionů korun náhrady.
Velký senát však loni v červnu rozhodl, že stěžovatel Fu Quan nevyčerpal vnitrostátní prostředky nápravy před národními soudu. Stížnost Velký senát zamítl pro opožděnost, nevyčerpání domácích prostředků a nedostatek aktivní legitimace. Také o stížnosti FuQuan v. ČR Česká justice podrobně informovala.
Případ Hanuša, zděděný hotel, hlas z detence
Loni došlo rovněž k jednostrannému uznání porušení Úmluvy ze strany českého státu, a to v případu Hanuša v. ČR. Šlo o nedostatečné vyrovnání s později odsouzeným vrahem policisty za následky střelby při policejním zásahu v roce 1995, při kterém byl Hanuša čtrnáctkrát zasažen.
Ke smírnému ujednání došlo v roce 2023 celkem ve dvou případech.
Ve zbytku loni rozhodnutých českých případů před Evropským soudem pro lidská práva nedošlo k porušení Úmluvy nebo byly případy vyškrtnuty ze seznamu případů pro nekomunikaci stěžovatelů (3 případy).
Vyškrtnut byl například případ ženy, která zdědila hotel v Karlových Varech zatížený sporem, ale ona neměla na soudní poplatek.
V červenci 2023 vyškrtl Štrasburk ze seznamu případ muže, který žije v ČR dvacet devět let v detenci.
Neuspěl sociální otec ani ustrašená matka
V celkem 25 stížnostech stěžovatelé neuspěli. Jako například v případu sociálního otce, který vymáhal styk s dítětem partnerky, jak ve výběru těchto případu uvedl vládní zmocněnec Petr Konůpka.
O případu sociálního otce Vinškovský v. ČR Česká justice informovala zde.
Zajímavý byl také případ pěstounů, kterým stát zakázal styk s dítětem, které měli v péči pro přílišnou ustrašenost a závislost matky na chlapci. V případu Jírová a spol. v ČR nakonec stížnost podali matka i syn.
V jiném případu Sládek v. ČR byl proces uznán Evropským soudem pro lidská práva za spravedlivý, a to přesto, že k výslechu svědka nepřišel žádný advokát, jelikož policie dala obhájkyni na okamžitý přesun do Českých Budějovic jen dvě hodiny.
U Evropského soudu pro lidská práva neuspěla ani rodina se stížností na potrubí plynovodu u jejich domu v Nelahozevsi, jak Česká justice informovala o případu Kuklovy v. ČR.
Bez porušení práv skončila i stížnost matky, jejíž dítě bylo proti její vůli vráceno otci do USA X. v. ČR. V tomto případě byl původní rozsudek navíc revidován kvůli podjatosti soudkyně Kateřiny Šimáčkové. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Předseda Nejvyššího soudu navrhuje odebrat ombudsmanovi pravomoc kárného žalobce
Odebrat veřejnému ochránci práv kárně žalovat předsedy a místopředsedy soudů navrhuje předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Ombudsman Stanislav Křeček jeho názor nesdílí a odkazuje k výroku Ústavního soudu, který v roce 2011 zamítl totožný návrh Nejvyššího správního soudu tehdy vedeného Josefem Baxou. Dosud podal ombudsman dva kárné návrhy. „Já to považuji za správný krok. Tato pravomoc popírá smysl úřadu ombudsmana,“ řekl České justici prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Petr Angyalossy navrhuje zrušit kárnou pravomoc veřejného ochránce práv v rámci připomínkového řízení k novele kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. O návrhu novely zákona o soudcích už Česká justice informovala.
Předseda Nejvyššího soudu navrhuje novelu doplnit – o vypuštění kárné pravomoci ombudsmana. „Zcela nesystémově je kárným žalobcem i Veřejný ochránce práv, který může podat návrh na zahájení kárného řízení proti místopředsedům a předsedům soudů. Jedná se o osobu mimo justiční prostředí a zjevně podnět na podání návrhu může získat nanejvýš od stěžovatele, který se bude cítit být poškozen na svých právech soudem, případně soudním funkcionářem,“ uvádí svůj návrh předseda Nejvyššího soudu.
„Nemá žádné opodstatnění, aby osoba, která řeší individuální stížnosti občanů a nemá jinak žádné kompetence ve vztahu k justici, měla oprávnění podávat takový návrh. V případě, že by veřejný ochránce práv získal informace odůvodňující podání návrhu na zahájení kárného řízení, mohl by dát podnět např. ministrovi spravedlnosti a ten by takový návrh potom mohl podat. Tuto nesystémovou a zcela neobvyklou úpravu navrhuji vypustit a nedávat veřejnému ochránci práv pravomoc kárného žalobce,“ uzavírá svůj návrh Petr Angyalossy.
Podle Libora Vávry ombudsman nikdy mít kárnou pravomoc neměl. Jeho síla je totiž podle něj v tom, že nemá reálné pravomoci a spíše upozorňuje na problémy. „V mých očích to paradoxně snížilo úřad ombudsmana,“ řekl České justici.
Dvě žaloby se týkaly zásady veřejnosti a zákonného soudce
Ombudsman Stanislav Křeček se ale proti návrhu razantně postavil.
Podle jeho slov není činnost ombudsmana samoúčelná, jeho úkolem je ochrana práv a svobod a působení na orgány veřejné správy, k čemuž musí mít pravomoci. „Mezi ně patří i možnost podat kárný návrh na předsedu a místopředsedu soudu. Tuto možnost vnímám, stejně jako dříve mí předchůdci, jako zcela výjimečný nástroj, který má postihovat nejvýraznější excesy při výkonu takové funkce. To ostatně dotvrzuje dosavadní způsob, jakým byl tento nástroj v minulosti využíván. Od 1. října 2008, kdy ochránci oprávnění náleží, se tak stalo pouze dvakrát, a to teprve po bezvýsledné snaze dosáhnout nápravy jiným způsobem. „V obou případech dle mého názoru podání kárného návrhu… ceskajustice.cz
X X X
Kmen lovců hlav zbudoval vlastní narkostát, u jeho zrodu stála CIA
V džunglích jihovýchodní Asie se skrývá stát o velikosti Belgie, o jehož existenci má na Západě jen málokdo tušení. Stát Wa se za padesát let vypracoval v největšího producenta heroinu na světě a dnes prakticky funguje nezávisle na vládě Myanmaru. Jeho dějiny mapuje nová kniha amerického reportéra Patricka Winna.
Stát Wa lze považovat za srdce Zlatého trojúhelníku, nepřístupného regionu na pomezí Myanmaru, Laosu a Thajska, který se v padesátých letech minulého století stal centrem celosvětové produkce opia. Dnes se pozornost expertů na drogy opět stáčí k jihovýchodní Asii – afghánský Tálibán totiž pěstování máku tvrdě potírá a statistiky potvrzují, že největším výrobcem opia na světě je dnes Myanmar.
Padesátimilionovou zemi od vojenského puče před třemi lety sžírá občanská válka, hornatého regionu na hranicích Číny se ovšem boje netýkají. Tamní povstalci před třemi dekádami s vládou Myanmaru uzavřeli příměří, získali faktickou nezávislost a problémy junty v Neipyijtu ani hesla o boji za demokracii ve stylu vězněné nobelistky Su Ťij je nezajímají.
Stát Wa má odhadem asi 600 000 obyvatel. Na mapách ho sice nenajdete a ani není členem OSN, ale podle všech znaků se těší naprosté suverenitě. Má vlastní hymnu, vlajku (tři zelené kopce na červeném a modrém poli, nahoře rudé slunce) i ministerstva.
A samozřejmě armádu, která má asi třicet tisíc mužů a je považována za největší etnickou milici na území Myanmaru. V čele státu stojí její vrchní velitel a prezident země Pao Jou-siang, jenž kdysi začínal jako pašerák opia a velitel komunistické guerilly. Jeho funkce je doživotní.
Území lidu Wa je tak odlehlé, že tam první britští objevitelé dorazili až na počátku dvacátého století. Ještě v sedmdesátých letech byli lidé z kmene Wa známi především jako lovci lebek. Vysušené lidské hlavy na klacku dávaly Číňanům i Britům na vědomí, že se mají od jejich teritoria držet dál.
Kousky masa odřezané z obličejů také rozhazovali na svých skromných políčkách, aby ochránili úrodu. Na těch od nepaměti pěstují hlavně opium. Neměli moc na výběr. „Je to mimořádně hornatý kousek světa, všude máte kopce, údolí a rokliny. Už v dávných dobách měli lidé z kmene Wa problémy vypěstovat si dostatek jídla. Opium pro ně bylo boží dar. Snadno se pěstuje na svazích, lehce se přepravuje. Na opiu si postavili celé hospodářství,“ říká Patrick Winn, autor knihy Narcotopia.
V 60. a 70. letech se kmenoví vůdci z Wa vypracovali na skutečné narkobarony, a to díky asistenci americké tajné služby. CIA totiž během studené války v jihovýchodní Asii využívala pašeráky drog pro sběr informací a pěstitelé opia z kmene Wa za její pomoci vybudovali exportní trasy do Thajska.
Američané toho začali brzo litovat, když se heroin ze Zlatého trojúhelníku začal šířit mezi jejich vojáky ve Vietnamu a prezident Richard Nixon v reakci na morální zděšení veřejnosti vyhlásil válku proti drogám. Nastala bizarní situace, kdy protidrogová agentura DEA na pokyn Bílého domu rozjela rozsáhlé protidrogové operace a jejím agentům v Asii chodily výhrůžky od lidí ze CIA, kteří si pěstovali styky s místními kartely.
„Heroin, který brali naši vojáci ve Vietnamu, pocházel z kopců jihovýchodní Asie a jedním z hlavních producentů opia, z něhož se tento heroin vyráběl, byli lidé z kmene Wa. Toto opium sbírala organizace napojená na CIA, která ji používala jako zdroj zpravodajských informací,“ vysvětluje Patrick Winn v rozhovoru pro portál Crimereads.
Narkobaroni z Wa navíc v posledních letech svou produkci diverzifikovali a vrhli se i na výrobu metamfetaminu a fentanylu, jenž stojí za katastrofickými statistikami úmrtí na předávkování opioidy v USA. Nutno podotknout, že v tom nejsou žádnou výjimkou, do obchodu se syntetickými drogami jsou zapojeny téměř všechny etnické bojůvky v Myanmaru a dokonce i tatmadaw, tedy armáda loajální k juntě.
Otázkou je, jak se k dalšímu rozvoji tamního narkobyznysu postaví Peking. Oficiální měnou ve Wa je jüan, nejrozšířenější řečí je mandarínská čínština a energetickou infrastrukturu nebo mobilní sítě zde vybudovaly čínské firmy. A potírání obchodu se smrtícím fentanylem je jedna z mála věcí, na které se Si Ťin-pching a Joe Biden dokázali na listopadovém setkání v San Francisku domluvit.
Pozoruhodný stát v kopcích jihovýchodní Asie však nejspíš jen tak nezanikne. Jak před pěti lety prohlásil Pao Jou-siang na velké vojenské přehlídce při příležitosti třicátého výročí vyhlášení nezávislosti: „Lid Wa je pánem svého osudu.“
X X X
BIATLONISTÉ ČR BEZ SKVĚLÉ STŘELBY SE K MEDAILÍM NEDOSTANOU
Fanoušci jsou tu neskuteční, chválí Davidová. Ze stíhačky jí těší hlavně poslední stojka bez chyby
Vítězkou stíhacího závodu se na biatlonovém mistrovství světa v Novém Městě na Moravě stala stejně jako v předchozím sprintu Francouzka Julia Simonová. Nejlepší Češkou byla v cíli devátá Markéta Davidová, která se oproti sprintu polepšila o osm pozic.
X Markéto, ze sedmnáctého místa ze sprintu až do elitní desítky. Je to něco, s čím jste spokojená? Brala byste to už před startem?
Posun nahoru je ve stíhačce vždy fajn. Jsem ráda za dvě chyby, nejhorší byly jenom jedničky, tak to beru.
Vy jste v letošní sezóně byla ve stíhacím závodě jednou také na devátém místě. To tedy znamená, že jste vyrovnala nejlepší výkon v ještě větším tlaku. Když se dostaneme právě ke střelbě, tak jakým způsobem jste se koncentrovala, že to vyšlo? Dvě chyby jsou lepší skóre, pokud se podíváme i na ostatní závodnice.
Snažím se koncentrovat vždy stejně, někdy to vyjde. Snažila jsem se to dělat jako na tréninku, a poslední položka za nula – ta mě potěšila.
Ještě mi dovolte právě k poslední položce. Tam jste vypadala maximálně koncentrovaná a jako velká šampionka, když jste bojovala s dalšími soupeřkami o elitní desítku. Vypálila jste terče naprosto suverénně a nekompromisně, věřila jste si?
Moc jsem nad tím nepřemýšlela. Chtěla jsem dělat to, co mám a na poslední střelbě jsem trefila správnou polohu, takže mi to sedělo a snažila jsem se neudělat chybu.
Přijížděla jste na ní sama. Byl u poslední položky komfort toho, že nikdo před vámi ani za vámi není? Navíc jste u toho zdravila jste tribuny, jak jste si užívala tenhle ten okamžik? Protože tu odezvu jste měla neuvěřitelnou.
Diváci jsou tu neskuteční. Na to, jaké je počasí, tak stojí, fandí a ženou nás dál, je to skvělé.