Fiala, lidovci, Jurečka se bojí komunistů, Stačilo s Konečnou chtějí do parlamentu. Štvanice proti komunistům, s nimiž Lux a spol byli jedna ruka. Zelenského nezvat na žádné světové akce, nemá tam co dělat. Stíhat za nesmyslnou válku, jak řekl Trump

 Lidovci, Fiala a celá jeho parta je líná, protože dosud sami nic v ČR nevybudovali. Dnes jen rozkrádají všechno, co komunisté od Stalina, Gottwalda, Zápotockého, Novotného, Baráka, Štrougala a všech milionů dalších vybudovali v městech a obcích ČR. Komunisté vždycky měli v čele odborníky, řadu poradců, kteří dbali na to, aby fabriky, zemědělská družstva fungovala, šlapala jako hodiny. Když to nešlo, vedení se vyměnilo.

Protože Fiala sám nic neumí, nic nechce ani po po lidech, kteří nic neumějí a nic nevybudovali. Proto se smějí i ing. Babišovi, protože něco dokázal a patří mezi bohaté ze světa. Fiala, Jurečka, lidovci a spol. bohatnou jen z milionů a miliard komunistů a z politiky v parlamentu a Senátu. 

Komunistů si vážili i lidovci, socialisté a další členové různých organizací. Představitel lidovců Lux vždycky zdaleka vykřikoval Čest práci, soudruzi, když se setkal s představiteli komuinistů. Byl odborníkem na zemědělství, ale i podrazák, který rozmetl Klausovu vládu. Luxovi, ale i jiným lidovcům se od té doby nedá věřit. Poznali to i soc. dem. Takový je dnes i Jurečka, Výborný a mnozí další. Jurečka by měl okamžitě dnes snížit důchody i všem dřívějším lidovcům, kteří spolupracovali s komunisty.

A Fiala na to dohlédnout. Všichni lidovci a mnozí další politici si snížit v parlamentu a Senátu platy, protože sami nic nevybudovali a nedokázali. Výjimkou je politik Čunek, z nehož lidovci také mají strach, protože má charakter, rozum a je skvělý odborník, který nemysíí jen na sebe, ale i miliony lidí v ČR, aby se měli také dobře, a proto podle toho jedná a rozhoduje. Fialovi, Jurečkovi je to jedno. Hlavně, že každý měsíc si uloží miliony z politiky. Jinde by je nezískali.

Je hloupost vůbec snižovat důchody dřívějším lidem, komunistům, když důchody jsou dnes v ČR žebračenky a nedají se přirovnat k lidem v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii i jinde na světě. To může navrhnout jedině lidovec Jurečka a spol. a Fiala, který zdevastoval ČR, udělal z lidí žebraky a chudáky bez bytů, a na Ukrajině vyházel miliardy z ČR a přišly o život statísíce lidí. Byla to zbytečná válka, jak řekl Trump, a bláznivý Zelenský za ni bude určitě trestán a souzen.

X X X

VELKÁ  HAVÁRIE  LETADLA  V  USA

 Můj bože, viděli jste to? Záznam zachytil šok letiště. Z vody vytahují jen mrtvé

 Záznam z řídicí věže odhaluje šokované reakce pracovníků leteckého provozu poté, co se ve Washingtonu srazilo komerční letadlo Bombardier CRJ 701 s vojenskou helikoptérou. Místní se ptají, jak k něčemu takovému mohlo dojít, a uvědomují si, že i oni mohli být mezi oběťmi. Mezi záchranáři panuje pochmurná nálada, protože vyzvedávají jen těla těch, kteří při tragédii zahynuli.

„PAT 2-5, máte CRJ na dohled?“ ptá se dispečer pilota helikoptéry na záznamu z řídicí věže letového provozu předtím, než došlo k tragédii. „PAT 2-5 má letadlo v dohledu, žádáme o vizuální separaci,“ říká podle stanice CNN pilot vrtulníku.

Následně už zaznívají šokované výkřiky. „Ach, můj bože…,“ volá jeden hlas, zatímco další se ptá: „Věži, viděla jsi to?“

„Delta 832, omlouvám se, nevím, zda jste dříve zaznamenali, co se stalo, ale došlo k nehodě na přístupu do 33. Ukončíme na neurčitou dobu operace, pokud chcete jít zpátky k bráně,“ informuje poté dispečer další letadlo.

Ze záznamu též vyplývá, že další pilot byl svědkem incidentu. „Viděli jsme záblesky z opačné strany řeky Potomac,“ řekl. Dispečer uvedl, že helikoptéra i letoun jsou v řece a probíhají záchranné operace.

Srážka letounů šokovala i obyvatele americké metropole. „Něco takového se jen tak nestává,“ řekla listu The Washington Post třiadvacetiletá Crystal Martinezová. „Jsou tady docela striktní ohledně létajících věcí.“

Martinezová se o záležitosti dozvěděla na TikToku. Přijela se na místo podívat. „Mohl to být kdokoliv z nás,“ hrozí se.

Údiv vyjadřovala i další obyvatelka Washingtonu, Genesis Trejoová. „Je to velmi smutné, velmi zvláštní. Jak helikoptéra jen tak narazí do letadla? Neexistuje zde dostatečná technologie, aby se tomu zabránilo?“

The Washington Post dodává, že havárie následovala po sérii nehod na Reaganově národním letišti a dalších letištích, které začaly počátkem roku 2023 a vyvolaly značné znepokojení. Americký prezident Donald Trump už bez bližších podrobností naznačil, že katastrofě se mohlo předejít. Úřady zatím neuvedly, co nehodu způsobilo.

Největší tragédie v D.C. za dlouhé roky

Generální ředitel leteckého úřadu pověřeného správou dvou washingtonských letišť Jack Potter řekl, že na letišti Ronalda Reagana jsou lidé, kteří zde byli, „aby vyzvedli své milované“. Letiště pro ně zřídilo centrum, poskytuje jim pomoc poradců.

Záchranáři se v noci stále snažili najít přeživší. Jejich práci komplikují velmi obtížné podmínky. Počasí je mrazivé a voda je velmi studená. Na palubě letadla bylo šedesát pasažérů a čtyři členové posádky, v helikoptéře byli tři lidé.

„Nepředpokládáme, že někdo přežil,“ uvedl na ranní tiskové konferenci šéf washingtonských hasičů. Dodal, že záchranná operace se pak začala měnit na operaci, jejímž cílem je vyzvedávat těla. Trup letadla se rozlomil na tři díly a byl nalezen ve vodě hluboké zhruba do pasu, píše agentura AP. Nalezen byl rovněž vrak vrtulníku.

Virginský guvernér Glenn Youngkin agentuře Reuters řekl, že těla většiny obětí se podařilo vyzvednout. „Všechno bylo rutinní do okamžiku nehody,“ řekl. „Něco se pokazilo,“ dodal.

„Dnes ráno všichni sdílíme hluboký smutek,“ řekla na tiskové konferenci starostka města Muriel Bowserová. Ujistila, že těla obětí budou vyzvednuta.

„Sám jsem jím často letěl,“ poukázal na osobní zkušenost s letem senátor za Kansas Jerry Moran. Připomněl, že mnohokrát loboval u American Airlines za přidání nonstop letového provozu z Wichity, odkud Bombardier CRJ 701 letěl. „V Kansasu a zvláště ve Wichitě budeme znát lidi, kteří byli v letadle, jejich členy rodiny.“

X X X

TRUMP  ZAJISTIT  NOVOU  BEZPEČNOU  EVROPU

ROZDĚLIT  UKRAJINU – POLSKU,  MAĎARSKU,  SLOVENSKU,  RUSKU

Rumunský skoroprezident porcuje „smyšlenou“ Ukrajinu. Chce i Zakarpatí

 Proruský a nacionalistický rumunský prezidentský kandidát z nedávných voleb Calin Georgescu obvinil Ukrajinu, že je „smyšleným státem“, a uvedl, že dojde k překreslení jejích hranic. Naznačil přitom, že Rumunsko by chtělo část ukrajinských území. Mimo jiné i bývalou Podkarpatskou Rus, která dříve náležela do Československa. Kyjev jeho výroky odsoudil.

 

„Na sto procent se to stane,“ řekl Georgescu v rozhovoru s novinářem Ionem Cristoiuem o možnosti překreslení ukrajinských hranic v důsledku války s Ruskem.

„Cesta k něčemu takovému je nevyhnutelná. Ukrajina je smyšlený stát,“ zopakoval své dřívější zpochybňování ukrajinské samostatnosti a suverenity.

Georgescu nazývá sousední stát „ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou“, čímž navazuje na slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který neuznává ukrajinskou státnost s tím, že je výmyslem sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Šéf Kremlu tvrdí, že Ukrajinci jsou jeden národ s Rusy a jejich území náleží Moskvě. Kyjev to odmítá, stejně jako většina světa.

 Prezidentský kandidát z listopadových voleb (viz níže) prohlásil, že Rumunsko má též zájem o ukrajinské území. „Máme zájem o Severní Bukovinu. O Budžak, o severní Maramureš, o bývalé Zakarpatsko,“ řekl Georgescu s odkazem na ukrajinské oblasti u hranic s Rumunskem, na které si rumunští nacionalisté dělají nárok.

Severní Bukovina je dnes součástí Černovické oblasti na jihozápadě Ukrajiny. Budžak spadá pod Oděskou oblast, severní Maramureš pod Zakarpatskou oblast.

Georgescu též uvedl, že Lvov patří Polsku, a naznačil tak, že Varšava bude také chtít svůj díl z koláče. Polsko tato osočení odmítá jako ruskou propagandu. „Lvov je ukrajinský,“ prohlásil rezolutně polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

 Za Kyjevem pevně stojí i Bukurešť. Georgescu se naopak vojenské pomoci Ukrajině brání. Tvrdí, že současný americký prezident Donald Trump válku ukončí a nebude nutné už Kyjevu poskytovat podporu.

Ukrajinské pobouření

Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo prohlášení rumunského politika za „projev hluboké neúcty vůči Ukrajině a ukrajinskému lidu“ a zpochybnění ukrajinské územní celistvosti.

 „Považujeme je za kategoricky nepřijatelná a odsuzujeme revizionistická prohlášení nebo akce, které porušují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a jsou v rozporu s mezinárodními normami, Chartou OSN a základními demokratickými hodnotami. Oceňujeme, že Rumunsko a rumunský lid od počátku rozsáhlé války Ruska proti naší zemi silně podporovali Ukrajinu. Těšíme se na další rozvoj přátelských rumunsko-ukrajinských vztahů, které mají charakter strategického partnerství, ku prospěchu obou národů,“ dodalo ministerstvo.

Podle ukrajinské diplomacie jsou snahy Georgesca vystupovat jako nezávislý politik v kontextu těchto výroků absurdní, protože jsou zcela totožné s tezemi ruské propagandami. „Což svědčí o naprosté závislosti na jeho pánech v Moskvě,“ uvádí.

Proruský Georgescu vyhrál v listopadu první kolo rumunských prezidentských voleb. Rumunský ústavní soud je však zrušil poté, co prezident Klaus Iohannis odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo právě Georgeska.

 X X X

TRUMP  JEDNAT  S  KLDR?

 Oživí Trump vztah s tím „chytrým chlapíkem“? Už je to jiný Kim. Je silnější

 Žádný z amerických prezidentů neprožívá vztahy se Severní Koreou tak intenzivně jako Donald Trump. To není výtka, naopak. Jeho předchůdci se hodně sekli, když nechali dlouho vysmívanou říši Kimů tolik vyrůst, zejména opatřit si jaderné a další sofistikované zbraně.

 Trump cítí, že je potřeba s tím něco udělat, byť už je pár minut po dvanácté. Zda vůbec lze v této delikátní šarádě ještě něčeho dosáhnout „po dobrém“, to teprve uvidíme. Možná už brzy.

Je sebevědomější, nebezpečnější, lépe vyzbrojený ničivými zbraněmi a záda mu kryje ruský diktátor.

 X X X

Komunisté se pokusí o návrat do Sněmovny pod značkou Stačilo! Volají po „autentické levici“

Komunisté budou do sněmovních voleb v příštím roce kandidovat pod značkou hnutí Stačilo!. V sobotu o tom rozhodlo vedení KSČM, jak uvedl mluvčí strany Roman Roun. O programových prioritách, spolupracujících subjektech a dalších krocích v přípravě voleb bude strana informovat v následujících týdnech, dodal.

„Jako jediná radikální levicová strana v zemi bude KSČM pokračovat ve spolupráci s levicovými a vlasteneckými subjekty, jejichž cílem je zbavit se jednou provždy asociální vlády Petra Fialy (ODS) a vrátit do Poslanecké sněmovny autentickou levicovou politiku,“ uvedl Roun v tiskové zprávě.

Koalice Stačilo! vznikla před rokem. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná na kandidátce uskupení obhájila v červnu post europoslankyně. Uskupení v evropských volbách uspělo se ziskem dvou mandátů. Hnutí získalo mandáty i v podzimních krajských volbách, což podle komunistů ukazuje, že voličům citelně chybí „politika pro lidi“.

Komunisté se pokusí do dolní komory vrátit příští rok na podzim po čtyřech letech. Termín hlasování prezident zatím nevypsal. Průzkumy veřejného mínění nyní KSČM připisují zisk na hraně pěti procent potřebných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Konečná v říjnu deklarovala, že neplánuje sloučení své strany s žádnou jinou, a to včetně SOCDEM.

Například podle posledního průzkumu agentury Phoenix Research by komunisté v parlamentních volbách dosáhli na 5,5 procenta hlasů.

X X X

ZELENSKÉHO  NEZVAT  NA  ŽÁDNÉ  SVĚTOVÉ  AKCE

ZELENSKÉHO  TRESTAT  ZA  ZBYTEČNOU  VÁLKU,  PODLE  TRUMPA

Zpravodajský důstojník USA Ritter: Zelenskyj neměl v Auschwitz co dělat

Ukrajinskému prezidentovi s vypršelým mandátem Volodymyru Zelenskému by měla být zakázána účast na jakýchkoli ceremoniích na památku obětí holocaustu. Uvedl to na sociálních sítích americký analytik a bývalý zpravodajský důstojník Scott Ritter. Reagoval tak na účast Zelenského na pondělní ceremonii připomínající 80. výročí osvobození německého koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau Rudou armádou.

Otcové a dědové ukrajinských nacionalistických banderovců, kteří dnes ovládají Ukrajinu, byli – připomíná Ritter – dozorci v mnoha z těchto táborů. Mělo by vám být zakázáno účastnit se jakýchkoli vzpomínkových obřadů holocaustu,  uvedl  na adresu Zelenského.

Rovněž poslanec Evropského parlamentu z Francie Thierry Mariani označil pozvání šéfa kyjevského režimu Zelenského na akce k 80. výročí osvobození nacistického tábora Osvětim za absurdní, zatímco na Ukrajině je oslavován nacistický kolaborant Bandera.

V těchto souvislostech   je  třeba vzpomenout autentické svědectví  českého židovského vězně Auschwitz-Birkenau Felixa Kolmera, který v ČT ve svědectví o pobytu v koncentračním táboře řekl: „Nejhorší byli esesáci, kteří se přidali k SS z Ukrajiny. Úplně stejní byli z pobaltských států. Ti vlastně tu židovskou otázku vyřešili sami. Když přišli Němci, tak se na to už jenom dívali. Němci byli vlastně ti nejlepší. Je to komické, ale je to tak.“

V Auschwitz letos naopak chyběli reprezentace reprezentanti Ruska, které Poláci nepozvali, a také Izraele, když Benjaminu Netanjahuovi hrozilo zatčení na základě požadavku ICC. Server vasevec.cz

X X X

Sebejistý Putin našeptává Trumpovi? Obětuj Zelenského, pak budeme jednat

 Vladimir Putin znovu narýsoval své podmínky ukončení tažení na Ukrajině. Z jeho úterního rozhovoru jsme se nedozvěděli nic moc nového, podstatně se však změnil kontext. V Americe totiž už přes týden úřaduje Donald Trump a vývoj na donbaském bojišti čím dál víc nahrává Rusku.

Putin je v posledních dnech v jednom kole. V pondělí si po boku veteránů připomněl výročí prolomení blokády Leningradu, o den později už obhlížel produkci v automobilce AvtoVAZ v Togliatti. Doby, kdy se fabriku na žigulíky pokoušeli modernizovat manažeři Renaultu a Nissanu, odvála válka. Koncern se dostal pod státní kontrolu a nové Lady se dnes montují z komponentů ze „spřátelených“ zemí.

Zatím má Vladimir Putin všechny důvody věřit, že čas je na jeho straně a může požadovat odstranění Zelenského jako první podmínku míru.

X X X

Kdo vyhrál přerušením ukrajinského tranzitu?

S rozbřeskem na Nový rok, v 6 hodin ráno, se průtok plynu přes Ukrajinu zastavil. Z evropské plynové bilance se ročně ztrácí 15 miliard m3 zemního plynu, což je téměř 5 % její (neustále klesající) poptávky. To je základní zpráva Andrzeje Szczęśniaka v jeho článku „Kdo vyhrál přerušením ukrajinského tranzitu?“ publikovaném na stránkách Myśl Polska, č. 3-4 (19.-26.1.2025).

Z největší plynárenské přepravní soustavy na světě, která na vrcholu svého rozvoje dodávala 200 miliard m3 plynu z Ruska do Evropy (40 % poptávky EU), zbyly jen rezavějící trubky. Rusko ztratilo zhruba polovinu svého exportu ropovodů do Evropy, což je zhruba 7 miliard dolarů ročních příjmů. Země střední Evropy a samozřejmě Ukrajina na tom prohrály. Ale kdo by se staral o poražené! Pojďme se podívat, kdo tuto hru vyhrál. Vždyť dějiny píší vítězové, píše Szczęśniak.

Proč zamrzla potrubí? Protože dva nejdůležitější hráči této hry měli stejný názor. Už žádný ruský plyn! Rozhodující hlasy měly samozřejmě Washington a Brusel. Stejně jako o pět let dříve, pouze tentokrát NECHTĚLI, aby byl tranzit prodloužen. Ačkoliv však USA i EU vyhrály – dosáhly svých cílů, jeden z nich svou strategickou pozici posílil, druhý oslabil.

Podle autora Bílý dům bez větších překážek chladně sleduje své dlouhodobé cíle. Na rozdíl od svých mladších (ano, stále mladších!) partnerů jsou však silně spjati s americkými zájmy. Za prvé, Washington oslabil Rusko snížením jeho příjmů. S ropou to úplně nevyšlo, ale s plynem pro Evropu ano. A navíc  se  násilně otevřel evropský trh s plynem americkému LNG. Jak zvolený prezident svým zvláštním šarmem připomněl, Spojené státy vyhrávají bez zvláštního úsilí, aniž by prakticky cokoliv udělaly. Brusel dělá všechnu špinavou práci. A když se to vůbec nepodaří, ministerstvo financí uvalí sankce na spojence i úhlavního nepřítele. Uvalení sankcí na Gazprombank v prosinci zablokovalo evropským zákazníkům platit za plyn. OFAC připomněl, že provádění těchto závazků EU rozejít se s Ruskem bylo příliš dlouho odloženo. Bruselští politici to ve Washingtonu mnohokrát ujistili, takže je čas, je čas…

Přerušením tranzitu Spojené státy také přerušily jednu z posledních nití vztahů mezi Evropou a Ruskem. A byl to i strategický zájem Ameriky, hrozbou pro ni byla vize Evropy od Lisabonu po Vladivostok, a to na nejvyšší úrovni. Starý kontinent proto geopoliticky, energeticky i průmyslově oslabují a   stává se čím dál slabším, mladším a bezmocným partnerem. Navíc nadále zvyšuje svou budoucí závislost na svém starším partnerovi, například tím, že se odřízne od Číny a stává se tak prodejním trhem pro americké korporace. Je pravda, že Americe se nepodařilo „roztrhnout“ ruskou ekonomiku, ale spolupráce mezi Evropou a Ruskem určitě ano. A ještě na tom vydělávat.

Zvítězila i Evropská komise a ukázala, kdo velí. Že určuje, co je právo a povinnost Ukrajiny a co ne. To je atribut moci, která stále více uniká z hlavních měst členských států a hromadí se v Bruselu. Postup Ukrajiny byl zjevně v rozporu s ustanoveními Energetické charty, kterou podepsala a ratifikovala a která zavazovala tranzitní zemi umožnit přenos mezi smluvními stranami. Nejen s Chartou, ale i s asociační dohodou s EU, která zakazuje jednat na úkor ekonomických zájmů a energetické bezpečnosti členských zemí. Ukrajina toto nedodržela a nebyla za to potrestána. Přehlížení argumentů Budapešti a Bratislavy ze strany Bruselu ukazuje, že dohody jsou jen tak dobré jako papír, na kterém jsou napsány. Pokud za nimi ovšem nestojí síla, která je dokáže prosadit.

Brusel však jedná proti zájmům Evropy. Předchozí neúspěšné pokusy o dosažení „strategické autonomie“ byly potlačeny v zárodku a vypuknutí ukrajinské války bylo pro EU příležitostí, v níž bruselský establishment zvolil podřízenost spojenci namísto samostatné role v globální hře.

 Andrzej Szczęśniak, Myśl Polska, č. 3-4 (19.-26.1.2025)

(připravila Jana Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

Maďarsko se Bruselu nepodvolí

„Maďarsko nevyhoví rozhodnutí Evropské unie o pozastavení bezvízový režim pro držitele gruzínských diplomatických pasů,“ informoval maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.

„Maďarsko nepozastaví dohodu s Gruzií o uvolnění vízového režimu pro služební a diplomatické pasy, protože maďarská vláda věří, že o budoucnosti Gruzie by se mělo rozhodovat v Gruzii, a Gruzínci se jasně rozhodli, ať se to Bruselu líbí nebo ne,“ řekl Szijjártó.

Je pozoruhodné, že rozhodnutí o pozastavení bezvízového režimu pro držitele gruzínských diplomatických pasů bylo přijato na zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu dne 27. ledna. Podle rozšířených informací se proti tomuto rozhodnutí postavilo Slovensko a Maďarsko, přestože k rozhodnutí stačila pouze kvalifikovaná většina.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas  na tiskové konferenci 27. ledna uvedla, že rozhodnutí „musí nyní členské státy EU implementovat do svých vnitřních pravidel“.

Podle zastoupení Evropské unie  v Gruzii   je pozastavení bezvízového režimu pro úředníky způsobeno přijetím zákonů „O transparentnosti zahraničního vlivu“ a „O ochraně rodinných hodnot“ a údajnými brutálními postupy vlády, server vasevec.cz

X X X

Šéfredaktorka HN SK: Fico nekončí. Návštěva Putina jeho voličům nevadí

Vláda Roberta Fica ještě zdaleka nekončí. Podle šéfredaktorky slovenských Hospodářských novin Marcely Šimkové Ficova popularita zůstává zatím stabilní a jeho geopolitické kroky mu zejména mezi vlastními voliči spíše pomáhají. „Už v roce 2018 mu psali nekrology a přesto se stal znovu premiérem,“ říká šéfredaktorka.

„Jeho éra tedy stále neskončila,“ navazuje Marcela Šimková. Přesto, že protesty v ulicích slovenských měst jsou masivní a podobně intenzivní jako v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka.

Podle Šimkové jde dokonce o jedny z největších demonstrací od roku 1989. Přesto nemusejí vést k pádu vlády. „Fico dokáže zvládat tlak protestů. V roce 2018 sice rezignoval, ale spíše kvůli politickým tlakům uvnitř koalice než kvůli demonstracím,“ vysvětluje.

A hrozí tedy pád vlády kvůli rebelům v koalici? Budou nutné k vyřešení politické krize předčasně volby? Podle Šimkové to není vyloučené. Největší riziko pro kabinet totiž nepředstavují protesty, ale právě vážné neshody uvnitř vládní koalice, kterou tvoří Směr-SD, Hlas-SD a Slovenská národní strana (SNS).

V SNS došlo k osobním konfliktům mezi předsedou Andrejem Dankem a několika rebelujícími poslanci. Napětí je také uvnitř strany Hlas, kde se čtyři poslanci postavili proti současnému vedení této strany.

„Kriticky vystupuje zejména bývalý televizní reportér TV JOJ Samuel Migaľ, který tvrdí, že vstupoval do Hlasu hlavně proto, aby reprezentoval sociálnědemokratické myšlenky, a ne aby se z Hlasu stal Ficův Směr,“ konstatuje šéfredaktorka.

Podle ní se momentálně Fico snaží posílit svůj obraz konzervativního lídra a vymezit se zejména vůči progresivním stranám, čímž chce posílit svůj koaliční potenciál, například o KDH. Právě křesťanští demokraté by mohli za současné situace, případně po předčasných volbách nahradit ve vládní koalici stranu Hlas, případně SNS. Křesťansko-demokratické hnutí tuto možnost ale zatím popírá a spolupráci s Ficem odmítá.

„Je ale třeba říct, že témata jako tradiční hodnoty a odpor k progresivismu mobilizují Ficovy voliče. A tato jeho politika oslovuje i možné spojence, jako je právě KDH,“ uvádí šéfredaktorka.

Návštěva Putina? Plusové body

Ficova návštěva Moskvy a kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského u jeho voličů rezonují podle Šimkové pozitivně. „Tato témata mu pomáhají upevnit podporu. Na druhou stranu mobilizují i jeho oponenty, zejména voliče opozičního Progresivního Slovenska,“ upozorňuje Šimková.

Vláda zároveň neřeší některé palčivé domácí problémy, jako je zdravotnictví či doprava. „Od svého nástupu se Fico soustředil hlavně na změny v trestním zákoně a veřejnoprávní televizi. Mnohá opatření, která reálně ovlivní život na Slovensku, však vláda kvůli politickým problémům neuskutečňuje,“ konstatuje Šimková.

Fico proto znovu vyostřil svou rétorika a ve svých projevech zmiňuje možnost pokusu o převrat na Slovensku. „Používání takto silných výrazů je nebezpečné. Pokud by existovaly důkazy o snaze svrhnout vládu, viděli bychom konkrétní kroky, jako je třeba vyhoštění osob. Zatím jde ale spíše o součást politické rétoriky,“ míní Šimková.

Dodává ale, že Fico takto hovořil už v minulosti, zejména v roce 2018. „Jeho politický instinkt ho vždy vedl k tématům, která mu přinášejí body. Uvidíme, zda mu to vyjde i tentokrát,“ uzavírá Šimková.

X X X

Geopolitické dopady čínského DeepSeek

Embarga a sankce Čínu povzbudily k větší samostatnosti, a tak je obava jen z toho, že přátelštější přístup USA by mohl tento proces brzdit a mařit.

Masakr polovodičových akcií na technologických burzách jako je NASDAQ, který způsobila převratná čínská inovace rozbíjející nadřazenost západních gigantů, má historický rozměr.  Přehledně to shrnuje, editorka čínského nezávislého portálu China Talk jménem Hongda Jiang (čti Chung-ta Ťiang) na platformě Substack.

Dám její výklad raději skoro celý, ale napřed ho trochu shrnu. Ještě větší pecku, než odhad rozsahu zmařeného kapitálu, který byl nainvestován do prošlého řešení, představuje následující geopolitická úvaha:

Finančně a energeticky dostupný DeepSeek, který je jako otevřený kód k volnému použití, nelze zablokovat žádné zemi, ať už velké, nebo malé.

Může se to lavinovitě šířit po globálním Jihu, a bude to vhodné i pro menší podniky a nižší úřady.

Zaplaťpámbu za sankce, které Čínu přinutily k budování samostatnosti v celém polovodičovém řetězci a ke schopnosti lépe využít toho, co je. Zmařit to může jen to, že USA se poučí a umrtví domácí vývoj obnovou dodávek nejlepších čipů…

A teď již výklad událostí z čínské perspektivy (zvýrazněno mnou):

Často se cituje (možná špatně) Leninův výrok: „Jsou desetiletí, kdy se nic neděje, a jsou týdny, kdy se dějí desetiletí.“ Bez ohledu na přesnost tohoto výroku se tento týden jednoznačně zapíše do historie v té druhé kategorii. Začátkem tohoto týdne společnost DeepSeek Artificial Intelligence Co., Ltd. – dceřiná společnost čínského hedgeového fondu „High-Flyer Quant“ – vydala nejnovější verzi svého velkého jazykového modelu (LLM) – DeepSeek R1.

Od doby, kdy se ChatGPT zpopularizoval mezi spotřebiteli, pracují významní technologičtí giganti po celém světě na vlastních verzích LLM – ať už jde o Llama společnosti Meta, Grok společnosti X, Claude společnosti Anthropic nebo 01.AI společnosti Beijing Zero One.

Modely společnosti DeepSeek vyčnívají nad výše zmíněnými konkurenty tím, že jsou schopny dosáhnout srovnatelného nebo lepšího výkonu ve všech srovnávaných kategoriích, a přitom vynaložit zlomek času a peněz, které potřebuje další nejlepší konkurent.

Pro srovnání, společnost DeepSeek údajně vynaložila na trénink svého modelu zhruba 6 milionů USD, přičemž spotřebovala přibližně 2,8 milionu hodin grafických procesorů na více než 2000 grafických procesorech Nvidia H800 (které pracují přibližně 1/6 rychlosti nejpokročilejší řady H100 společnosti Nvidia). Tohoto výkonu dosáhla za méně než 2 měsíce.

To je méně než 10 % nákladů dalšího nejlevnějšího modelu – Llama 3 (vynaložených nejméně 70 milionů dolarů) a méně než 6 % GPU-hodin vynaložených dalším nejrychlejším nečínským konkurentem – GPT-4 společnosti OpenAI (přibližně 50-60 milionů vynaložených GPU-hodin), přestože ten má přístup ke špičkovým GPU Nvidia, které daleko předčí horší H800 použité společností DeepSeek. A co víc, většina vlastností a funkcí DeepSeek je open-source podlicencí MIT, což znamená, že kdokoli může bezplatně a bez omezení kopírovat, upravovat a šířit související software a dokumentaci.

Jedná se o revoluční milník ve stále se rodícím odvětví LLM a tato událost má několik zřejmých strategických důsledků:

Americké sankce proti Číně v oblasti polovodičů rozhodně selhaly. Od prvních vývozních kontrol Trumpova režimu proti společnosti ZTE na konci roku 2017 (& později proti společnosti Huawei v polovině roku 2018) uvalují USA stále přísnější zákazy vývozu polovodičů do Číny. Tyto sankce zakazují nejen prodej pokročilých koncových polovodičových produktů do Číny, ale také prodej zařízení na výrobu polovodičů, aby se Číně zabránilo v přístupu k nejnovějším polovodičům a jejich výrobě, a tím se Čína udržovala za USA, pokud jde o přístup k nejnovějším pokrokům v oblasti umělé inteligence.

Těchto 8 let stále přísnějších sankcí nejenže přinutilo čínské podniky zvýšit soběstačnost v celém hodnotovém řetězci polovodičů (stala by se tak první takovou zemí z hodnotového řetězce polovodičů), ale také využít svůj omezený výpočetní výkon mnohem efektivněji ve srovnání s americkými protějšky, aby dosáhly nadprůměrných výsledků – jak dokazuje nejnovější úspěch společnosti DeepSeek.

Pro učení původního modelu DeepSeek byly použity procesory Nvidia H800 vyrobené v USA, ale je pravděpodobné, že následné modely mohou využívat procesory z čínské výroby, jako je Huawei „Ascend 910C“. Řada Ascend sice nemá přístup k nejnovějším špičkovým výrobním procesům (TSMC má vodiče o šířce jen 2nm), ale je dostatečně dobrou platformou pro spuštění modelu DeepSeek R1 ve velkém měřítku.

Nadšenci z řad kutilů už prokázali, že základní open-source software DeepSeek lze spustit na počítačích nižší třídy, jako je Raspberry Pi (i když bez řady funkcí plného modelu s 671 miliardami parametrů), a to se spotřebou energie, která nepřesahuje spotřebu běžného mobilu.

Ocenění amerických technologických gigantů musí být revidováno exponenciálně směrem dolů. Ještě v loňském roce se předpokládalo, že každá společnost, která chce vytvořit LLM, potřebuje stovky milionů dolarů na sofistikovaný hardware (který může poskytnout jen několik společností, jako je Nvidia) plus desítky milionů procesorových hodin.

To znamenalo, že pouze nejbohatší technologické společnosti na světě – Google, Meta, Microsoft atd. – si mohou dovolit vybudovat, udržovat a nabízet služby LLM. V důsledku toho se zisky spojené se službami LLM soustředily v rukou několika málo společností, které měly mnohamiliardové ocenění (např. Nvidia).

Uvedení DeepSeek R1 tento předpoklad rozbilo. Ukázalo, že startup s méně než 10 miliony USD může vytvořit a trénovat model s použitím staršího hardwaru, který je daleko za špičkou. Malé společnosti tedy mohou se ziskem nabízet služby za haléře vzhledem k nízké finanční bariéře vstupu. V důsledku toho musí být nyní všechny zisky (a tedy i celkové ocenění společností) předpovídané americkým technologickým oligopolem výrazně revidovány směrem dolů, což může mít nebezpečné důsledky pro americké finanční trhy.

Globální jih se nyní může těšit z plodů generativní umělé inteligence. Nejvíce transformační dopad DeepSeek se netýká přímo Číny nebo USA, ale spíše zbytku světa (zejména globálního jihu). Nyní, když má každý člověk na světě přístup ke špičkovému, open-source LLM, který má relativně minimální hardwarové nároky, je finanční a hardwarová bariéra vstupu, která globálnímu jihu bránila ve hře o AI, téměř odstraněna.

Navíc žádná země na světě už nemůže zabránit využití vyspělé technologie AI kvůli geopolitickým rozdílům jiné zemi, ať už velké nebo malé. Novými překážkami pro uplatnění umělé inteligence jsou jen vzdělání a představivost. Přitom i vzdělání se stává stále menší překážkou pro AI, protože uživatelé DeepSeek již prokázali schopnost vyvíjet softwarový kód (včetně kódu AI), aniž by sami ručně napsali jediný řádek kódu. Bezplatný open-source LLM DeepSeek uvolní představivost & inovativní schopnosti více než 6 miliard lidí na globálním jihu.

Úspěch společnosti DeepSeek je nepochybně velkou podporou Číny v čínsko-americkém technologickém závodě. Jeho přínosy jdou daleko za pouhé zmírnění dopadu zákazu vývozu polovodičů z USA, jeho větší potenciální přidaná hodnota pochází ze dvou dalších zdrojů:

Rozšířené možnosti vývozu polovodičů. DeepSeek umožnil provozovat škálovatelný, vysoce výkonný LLM na relativně cenově dostupných, ale výkonnostně omezených hardwarových platformách. V důsledku toho se na globálních jižních trzích výrazně rozšířil dostupný trh pro malou podnikovou a vládní infrastrukturu umělé inteligences cílenými případy použití.

Jako přední světový výrobce starších polovodičů Čína má ideální pozici pro prodej relativně levných čipů a infrastruktury AI – nebo jejich cloudových služeb – rozvojovým zemím, které si dříve nemohly dovolit nasadit nebo používat vysoce výkonnou výpočetní infrastrukturu pro případy použití AI.

Posílení možností vývojářů v ekosystému AI. Vzhledem k tomu, že se DeepSeek stává oblíbeným LLM pro vývojáře aplikací, výzkumníky a nadšence z rozvinutých i rozvojových zemí, povede jeho rychlé přijetí k rychlejšímu zlepšování, dostupnějším službám, zrychleným inovacím a širší podpoře komunity, aby se DeepSeek v budoucnu stal ještě atraktivnější alternativou pro větší počet lidí.

Skutečnost, že se jedná z větší části o otevřený zdrojový kód, téměř znemožňuje jakékoli vládě omezit nebo zakázat používání a šíření těchto výše uvedených vylepšení, čímž se stává mnohem odolnější vůči geopolitickým otřesům.

xxx

Navzdory četným kladům pro Čínu existují také významná nekontrolovatelná rizika v důsledku tohoto úspěchu. Autorka má na mysli především možnost, že DeepSeek přiměje Spojené státy k uvolnění kontroly vývozu polovodičů poté, co se přesvědčí o relativní neúčinnosti těchto opatření. Takové opatření by mohlo mít škodlivý účinek, protože by přilákalo čínské podniky zpět do stavu závislosti na výkonnějších amerických technologiích. Peníze na výzkum a vývoj by se přesunuly od místních čínských firem, které se v hodnotovém řetězci ICT prosazují.

Autorka z toho vyvozuje, že navzdory všeobecnému přesvědčení je udržitelnost čínského technologického pokroku mnohem zranitelnější vůči „přátelštějším“ USA než vůči „nepřátelštějším“ USA.

Ale riskantní je pro Čínu i druhá volba, kdy bariéry nepominou. Úspěch DeepSeek se přidává k řadě dalších nedávných „sputnikovských momentů“ – ať už se jedná o úspěch TikTok v Americe, zkušební let dvou stíhaček 6. generace nebo nedávný průlom projektu EAST v udržování jaderné fúze na více než 1000 sekund. To všechno by mohlo povzbudit americkou veřejnost a elity nikoliv k uvolnění sankcí, ale naopak k většímu koordinovanému celospolečenskému úsilí o udržení technologického náskoku před ČLR, píše Hongda Jiang, editorka China Talk.

Její shrnutí historické změny si pečlivě uložím do archivu, abych je mohl po čase konfrontovat se skutečností. Předpovědi jsou vždycky ošidné, zvláště, jde-li o budoucnost…Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Bundestag přijal návrh zpřísňující migrační politiku. Pomohly hlasy AfD

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu.

V pětibodovém plánu CDU/CSU vyzývá mimo jiné k zavedení trvalých kontrol hranic se všemi sousedy, důslednějším deportacím či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu.

Návrh není pro vládu závazný. Německý kancléř Olaf Scholz už dal najevo, že se jím nebude řídit.

. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran – sociálních demokratů a zelených – tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků dnešním hlasování zeď padla.

Lídr CDU/CSU Friedrich Merz návrhem reagoval na útok v bavorském Aschaffenburgu z minulého týdne. Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. Útok vyvolal krátce před volbami ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Protože Merz potřeboval dvoutřetinovou většinu, aby mohl zákon v parlamentu prosadit, kandidát na nového kancléře ponechal otevřenou možnost, aby se za jeho ideje postavily všechny zainteresované strany včetně AfD. Její spolupředseda Tino Chrupalla před hlasováním uvedl, že Merzův migrační plán podpoří, protože je v souladu s politikou strany.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ řekl předseda frakce AfD Bernd Baumann. Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci.

Předseda CDU/CSU dříve slíbil nulovou spolupráci s AfD. Merz naznačil, že od svého závazku neodstoupil. Tvrdil, že hledá podporu jiných většinových stran v parlamentu a doufá, že vládní sociální demokraté (SPD) a Zelení „přijdou k rozumu“ a podpoří jej.

Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Německé katolické a protestanské církve vydaly vzácné prohlášení, ve kterém varovaly, že spoléhání na hlasy AfD způsobí „masivní škodu německé demokracii“.

Scholz varuje před spoluprací pravice

Šéf SPD před hlasováním Merzovy návrhy ostře kritizoval. „Právo na azyl je pevnou součástí našeho právního řádu a hodnot,“ uvedl Scholz. Podle něj je to i důsledek nacistických zločinů za druhé světové války. Návrhy, které předložila CDU/CSU, jsou navíc podle kancléře Scholz v rozporu s evropským právem a porušovat ho si podle něj Německo nemůže dovolit.

Také deportace, po kterých CDU/CSU volá, jsou podle Scholze i nyní možné. Zdůraznil, že Německo jako jediná evropská země vypravila v srpnu deportační let do Afghánistánu a nyní připravuje další. Jakmile to situace dovolí, bude Německo podle kancléře deportovat také do Sýrie.

Kancléř i zmínil přímo možnou spolupráci mezi CDU/CSU a AfD. „Po volbách nesmí mít CDU/CSU a AfD většinu,“ zdůraznil.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová, jejíž strana se zřejmě po volbách stane druhou nejsilnější v parlamentu, kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Další návrh, který mimo jiné omezuje scelování rodin některých uprchlíků, bude mít Spolkový sněm na programu v pátek.

X X X

 Senzace se nekonala. Orbán Unii dovolil prodloužit protiruské sankce

Evropská unie prodloužila o půl roku přehršel protiruských sankcí zavedených jako reakce na agresi proti Ukrajině. Z banálního úkonu se stalo drama poté, co se maďarský premiér Viktor Orbán nechal minulý týden slyšet, že tentokrát sankční režim, který podle něj nefunguje, už doopravdy zablokuje. Podobně se vyjadřoval také slovenský premiér Robert Fico.

 Kdyby to byli udělali, nejenže by skončila všechna vývozní a dovozní omezení, blokování účtů, zákazy vstupu na území Unie a podobně, ale Rusko by mohlo okamžitě nárokovat 200 miliard eur, které členské státy EU po útoku z února 2022 zmrazily ve svých bankách.

Karel Barták: Senzace se nekonala, Orbán dovolil Unii prodloužit protiruské sankce

Pro prezidenta Putina by to byl hodně vítaný dárek. Navíc ve chvíli, kdy se potýká se stále většími ekonomickými problémy. Pro Evropskou unii naopak geopolitická prohra a reputační problém.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová potvrdila, že se Maďarsko nakonec spokojilo s prohlášením, že Unie bude pokračovat v jednání s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy, a že do těchto rozhovorů zapojí také Maďarsko a Slovensko.

Viktor Orbán se tedy tváří v tvář obrovské evropské blamáži, kterou by svým vetem způsobil, nakonec spokojil s celkem nevýraznou větou, která mu umožní ukázat domácímu publiku, že dosáhl svého.

Až když Trump pohrozil?

Orbán už řadu měsíců stále ostřeji kritizuje evropské protiruské sankce jako nefunkční a škodlivé pro evropskou a zejména maďarskou ekonomiku. Fico mu přizvukuje. Ještě na konci minulého týdne maďarský velvyslanec při EU prodloužení sankcí odmítal.

Změnu postoje je třeba hledat ve Washingtonu, kde se novopečený prezident Donald Trump nechal nečekaně slyšet, že sám zpřísní americké protiruské sankce, pokud prezident Putin nebude ochoten jednat o míru na Ukrajině.

Nevíme, jestli se Orbán s Trumpem nebo jeho lidmi radil – jisté je, že stanoviska nového šéfa Bílého domu bezvýhradně respektuje.

Ukrajina ukončila 1. ledna přepravu ruského plynu přes své území do zemí Unie a Moldavska, jak už dávno avizovalo. Zatímco Maďarsko se napojilo na plynovod TurkStream přes Srbsko, Slovensko se nepřipravilo.

Orbánovi tedy podle všeho nijak moc nešlo právě o zprovoznění ruského plynovodu přes ukrajinské území. Jednání o něm byla jen záminka, jak se ctí vycouvat z dalšího pokusu o vydírání 25 vlád, které neměly s prodloužením sankcí problém.

 Obcházení sankcí je jistě problém

Sankční režim, který se skládá z dosavadních 15 balíků opatření všeho druhu, má zajisté mnoho mezer a nedostatků, a je podnikateli a obchodníky často obcházený, takže jeho dopady nejsou tak citelné, jako byly zamýšleny.

Na druhou stranu postupem času se i nedokonalé, ale stále četnější omezení nepříjemně promítají do ruské ekonomiky, která se hroutí pod náklady ukrajinské války.

Nejcitelnějším postihem zůstává blokace zmíněných 200 miliard eur držených dnes v belgické bance Euroclear. Z výnosů je už nyní umořována půjčku G7 Ukrajině ve výši 50 miliard eur.

Členské země EU nyní jednají o 16. balíku sankcí, který by rády schválily v únoru, u příležitosti třetího výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Pro Orbána i Fica to bude další příležitost, jak vyhnat sázky hodně vysoko.

Další pak dostanou za půl roku, až se celý režim bude opět obnovovat. Bude při tom hlavně záležet, jak se bude tvářit nová administrativa ve Spojených státech.

X X X

Pod USA nechce pětaosmdesát procent Gróňanů, Dánsko hledá podporu.

Pětaosmdesát procent obyvatel Grónska odmítá připojení největšího ostrova světa ke Spojeným státům. Ukázal to průzkum, o němž v úterý informoval dánský deník Berlingske. Strategicky významný arktický ostrov, který je autonomní součástí Dánska, chce pro USA získat nový americký prezident Donald Trump, který to označuje za zásadně důležité pro bezpečnost jeho země.

Průzkum, který pro dánský list zpracovala společnost Verian, ukázal, že pro připojení ke Spojeným státům je jen šest procent Gróňanů. Devět procent dotázaných dalo nerozhodnou odpověď.

Dánsko v pondělí oznámilo, že vynaloží 14,6 miliardy dánských korun (zhruba 49 miliard korun) na posílení své vojenské přítomnosti v arktické oblasti. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v úterý našla podporu pro územní celistvost v Berlíně, Paříži i u generálního tajemníka NATO Marka Rutteho.

Frederiksenová výsledky průzkumu uvítala. „Jsem ráda, že průzkum vyjevil, že mnoho Gróňanů by rádo pokračovalo v těsné spolupráci s Dánskem. Pravděpodobně v jiné podobě než dnes, protože všechno se časem mění,“ řekla Frederiksenová dánskému listu.

Trump nedávno na dotaz novinářů nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé.

Grósko, které je rozlohou větší než Mexiko, ale má zhruba jen 57 000 obyvatel, má od roku 2009 rozsáhlou autonomii. Ta zahrnuje i právo vyhlásit nezávislost na Dánsku na základě referenda.

Spojené státy mají už nyní stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska. Jde o strategickou polohu pro americký systém včasného varování před balistickými střelami, protože přes Grónsko prochází nejkratší spojnice mezi Evropou a Severní Amerikou.

X X X

Nejvyšší státní zástupce stanul ve Španělsku před soudem kvůli únikům ze spisu

Španělský nejvyšší zástupce Álvaro García Ortiz dnes stanul před vyšetřovacím soudcem kvůli úniku ze spisu. Podle agentury EFE je to vůbec poprvé, kdy šéf státních zástupců byl předvolán soudem jako vyšetřovaný. Únik ze spisu se týkal partnera šéfky madridského regionu Isabel Ayusové, který čelí vyšetřování z daňových deliktů.

Soudce Ángel Hurtado v předvolání uvedl, že podle poznatků vyšetřování je pravděpodobné, že se na úniku ze spisu García Ortiz v nějaké míře podílel. Kauza se týká zveřejnění dopisů mezi advokátem Alberta Gonzáleze Amadora, který je partnerem Ayusové, a státním zástupcem Juliánem Saltóem. V dopisech advokát mimo jiné přiznává, že se jeho klient dopustil daňových podvodů.

Podle soudce se úniku ze spisu dopustili lidé ze státního zastupitelství, aby vyvolali dojem, že se González Amador k daňovým podvodům přiznal. V kauze je mimo jiné vyšetřovaná i vedoucí státního zastupitelství v Madridu María Pilar Rodríguezová. Samotný García Ortiz v říjnu uvedl, že jeho kancelář dopisy tisku nepředala.

García Ortiz se dostavil do justičního paláce krátce před 10:00. Není zatím jasné, zda odpovídal na otázky soudce.

 Případ Gonzáleze Amadora je ve španělském tisku velmi sledovaný. Ayusová, která je velmi viditelnou a nadějnou političkou konzervativní Lidové strany, kvůli kauze čelila i výzvám k demisi. Politička svého partnera hájila a únik přisuzuje provládním kruhů. Garcíu Ortize do funkce jmenovala levicová vláda premiéra Pedra Sáncheze. Nejvyššího státního zástupce kvůli aféře vyzývá k odchodu Lidová strana, ceskajustice.cz

X X X

Ursula von der Leyen rozdělává oheň pod ekologickou byrokracií Evropské unie

Brusel doufá, že zjednodušení pravidel pro dodržování zelených pravidel podpoří ochabující evropskou ekonomiku. „Zelené skupiny“ se obávají něčeho zlověstnějšího. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se dva měsíce po zahájení svého druhého funkčního období chystá „zapálit oheň pod stohy ekologické byrokracie, na jejímž vytvoření sehrála ústřední roli,“ píše deník Politico.

Osekání regulací je jednou z manter nové Komise, protože sužovaná evropská průmyslová odvětví – rychle zaostávající za svými americkými a čínskými rivaly – apelují na Brusel, aby odlehčil notoricky těžkou regulační zátěž EU.

Evropská komise dnes představí široký rámec cílů, souhrnně nazývaný Kompas pro hospodářskou soutěž, který má být strategickým posunem k urychlení podnikání. Jedním z jejích prvních konkrétních opatření bude „bezprecedentní snaha o zjednodušení“, která má být předložena příští měsíc.

Základním kamenem bude legislativa, která zjednoduší soubor pravidel pro to, jak společnosti vykazují soulad se zelenými předpisy EU. Hlavní myšlenkou je snížit administrativu, aby se společnosti mohly soustředit na růst, inovace a konkurenceschopnost.

Toto zjednodušení však znamená, že von der Leyenová bude v podstatě brát kosu na zákony, které zavedla ve svém prvním funkčním období – některé z nich byly sotva rok staré.

Ursula von der Leyenová trvá na tom, že balíček nezmění environmentální cíle pravidel, ale pouze je zefektivní.

Nepřesvědčení oponenti varují, že jde o nebezpečný ústup v zelené agendě EU, který příliš snadno nahrává konzervativním silám, včetně těch ve středopravicové Evropské lidové straně, vlastní politické rodině von der Leyenové.

„Mohl by to být extrémně problematický precedens“ a možný „první krok ve vlně deregulace v celé Evropě,“ řekla deníku Politico Tsvetelina Kuzmanova, vedoucí udržitelného financování EU v Cambridge Institute for Sustainability Leadership – a vyjádřila tak obavy sdílené mnoha zelenými skupinami.

Zjednodušení, nikoli deregulace

Souhrnná legislativa, která byla původně oznámena loni v listopadu, znovu otevře a zjednoduší řadu stávajících zákonů najednou. Návrh, který by měl být schválen 26. února, splní slib von der Leyenové, který dala před svým znovuzvolením, že v první polovině roku 2025 sníží oznamovací povinnost nejméně o 25 procent.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen Foto: Evropská komise

Dva ze zákonů, na které se legislativa zaměřuje – směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) – vyžadují, aby společnosti podávaly zprávy o dopadech svých vlastních činností i činností svých dodavatelských řetězců na životní prostředí a expozici klimatickým rizikům.

Jakmile budou pravidla plně implementována, donutí velké i malé podniky shromažďovat a zveřejňovat údaje o svých emisích skleníkových plynů, o tom, kolik vody spotřebovávají, o dopadu rostoucích teplot na pracovní podmínky, o únicích chemikálií a o tom, zda jejich dodavatelé – kteří jsou často rozmístěni po celém světě – dodržují lidská práva a pracovní zákony.

Balíček opatření pro zjednodušení rovněž přezkoumá taxonomii EU, což je klasifikační systém, který stanoví, které hospodářské činnosti jsou podle norem EU považovány za zelené, a který byl rovněž zaveden v minulém funkčním období.

Zatím není jasné, jak přesně souhrnná legislativa tato pravidla změní. Mluvčí Komise řekl serveru Politico, že „se zvažují další soubory“ nad rámec pravidel pro podávání zpráv, due diligence a taxonomii.

Naprosto nesmyslné

Tyto zákony, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu – Green dealu, byly navrženy tak, aby posunuly investice směrem k nejekologičtějším společnostem a postavily Evropu do čela celosvětové zelené revoluce.

Staly se však terčem široké kritiky za zvýšení nákladů na dodržování předpisů pro evropské společnosti ve srovnání s jinými jurisdikcemi, kde jsou environmentální regulace slabší a vlády nevykazují žádné známky toho, že by následovaly evropského příkladu.

„Počet datových bodů v této směrnici je zcela nepřiměřený,“ zejména pro středně velké společnosti, které nemají stejné finanční zdroje jako velké podniky na pokrytí nákladů na dodržování předpisů, řekla v listopadu pro Politico Florence Naillatová, zástupkyně generálního delegáta METI, obchodní lobby zastupující zájmy asi 6 200 středně velkých společností ve Francii.

Společnost METI odhadla, že náklady na splnění CSRD by mohly v prvních dvou letech implementace pro průměrnou středně velkou francouzskou firmu dosáhnout až 800 000 eur.

To je přesně ten druh problému, který se Komise snaží řešit zjednodušením pravidel.

„Význam zjednodušení pravidel EU je široce uznáván napříč politickými liniemi,“ uvedl mluvčí Komise a dodal, že zjednodušení je „zásadní pro dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu“.

Ne dost daleko

Mnoho mocných skupin však chce, aby Komise šla mnohem dál než jen k navrhovanému souhrnnému balíčku.

V pozičním dokumentu zveřejněném minulý týden největší korporátní lobby EU, BusinessEurope, uvedla 68 „návrhů na snížení regulační zátěže“, ve kterých je obrovské množství nových environmentálních zákonů jmenováno jako potenciální cíle, od pravidel EU o snižování obalových odpadů až po zákony o bezpečnosti produktů, což odráží volání středopravicových zákonodárců po rozsáhlé revizi regulace EU.

Šéfové vlád členských zemí EU napříč politickým spektrem také varovali, že regulace ochromují ekonomiku bloku, a mnozí z nich vyvíjejí tlak na Komisi, aby šla ještě dál.

Francouzská centristická vláda například chce, aby EU odložila na neurčito svůj zákon o náležité péči, a zároveň odráží požadavek německého socialistického kancléře Olafa Scholze na odklad implementační fáze povinnosti podniků podávat zprávy o udržitelnosti o dva roky.

Podle Kuzmanové z CISL je zaměření na zpoždění „velmi výmluvné“ a naznačuje, že „nejde o konkurenceschopnost a poskytování podpory evropským podnikům… Odkládání neznamená zjednodušení. Nikomu to život neusnadňuje.“

Obavy z deregulace

Není tedy asi žádným překvapením, že Evropská komise o souhrnném balíčku hovořila jako o prvním z několika zjednodušujících balíčků zaměřených na environmentální legislativu v EU, což vyvolalo obavy, že agenda zjednodušení povede k širšímu rozpadu environmentálních pravidel.

Prvním vodítkem je, že Evropská lidová strana – vlastní politická rodina von der Leyenové, která během její kampaně žádala o zjednodušující balíček – chce, aby se zákony vztahovaly pouze na „největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci“. Skupina také vyzývá k dvouletému odkladu uhlíkových cel EU na dovážené produkty, mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Další obavou je, že balíček zjednodušení se zaměřuje na pravidla, která ještě ani nebyla plně provedena. Například CSRD, která byla schválena v roce 2023, se začala uplatňovat na omezený počet největších evropských společností teprve v loňském roce, přičemž první lhůta pro vykazování nastala tento měsíc. Další společnosti mají být do režimu zařazeny postupně: Velké společnosti kótované na burze mají čas do roku 2025; malé a střední podniky do roku 2026: zatímco společnosti ze zemí mimo EU budou podávat zprávy v roce 2028.

„Změna rámce EU pro podávání zpráv, který byl přijat teprve nedávno a ještě musí být plně implementován, by vytvořila větší právní nejistotu,“ uvedli zákonodárci ze skupiny Zelených v Evropském parlamentu von der Leyenové v dopise z 13. ledna.

Ne všechny společnosti také podporují zjednodušující balíček, přičemž některé tvrdí, že zahrávat si s implementací pravidel by bylo horší. „Investice a konkurenceschopnost jsou založeny na politické jistotě a právní předvídatelnosti“ a souhrnný balíček „riskuje podkopání obojího,“ varovaly velké spotřebitelské značky jako Unilever, Nestlé a Primark v prohlášení ze 17. ledna.

Komunita nevládních organizací mezitím varovala před nedorozuměním ohledně toho, kolik informací by měly společnosti zveřejňovat.

„Evropská komise stále postrádá řádnou zpětnou vazbu od všech relevantních zúčastněných stran a členských států ohledně uplatňování nové legislativy,“ připomíná Politico dopis od Zelených. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Starobní důchodci nemají nárok na příspěvek k penzijnímu spoření, potvrdil Ústavní soud

Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud dnes zamítl návrh 71 poslanců hnutí ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Šlo konkrétně o státní příspěvky k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Tato úprava od 1. července 2024 odňala státní příspěvek těm účastníkům, kterým byl přiznán starobní důchod. Ústavní soud návrh na zrušení úpravy zamítl.

Zákonodárce odebral podle Ústavního soudu státní podporu s účinky do budoucna a nijak se nedotkl v minulosti vzniklých nároků na vyplacení státní podpory. Řešení formou tzv. nepravé retroaktivity nezakládá neústavnost.

„U nároku na státní podporu v tzv. třetím penzijním pilíři namítané rozlišování mezi těmi, kterým byl přiznán starobní důchod, a jinými osobami, neporušuje ústavní princip rovnosti,“ konstatoval soud.

Ústavní soud se na návrh skupiny 71 poslanců, za kterou jedná poslankyně Alena Schillerová zabýval ústavností nové právní úpravy státního příspěvku k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření.  Napadená ustanovení byla do právního řádu zavedena zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Konkrétně jde o úpravu, která od 1. 7. 2024 odňala státní příspěvek těm účastníkům, kterým byl přiznán starobní důchod.

 

První z napadených ustanovení se týká státního příspěvku, který poskytuje ministerstvo financí ze státního rozpočtu na doplňkové penzijní spoření podle zákona o doplňkovém penzijním spoření. Podle jednoho z paragrafů tohoto zákona má nově nárok na státní příspěvek jen účastník doplňkového penzijního spoření, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění.

Druhé z napadených ustanovení se pak týká poskytování penzijního připojištění. Navrhováno je zrušení celého zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Navrhovatelka před Ústavním soudem namítala, že napadená ustanovení zbavují starobní důchodce státního příspěvku k doplňkovému penzijnímu spoření a penzijnímu připojištění. Odebrání státního příspěvku se týká nejenom nově uzavřených smluv, ale i všech smluv stávajících. Současně zákon mnoha lidem brání systém opustit a dalším to sice umožňuje, ale pod značnými sankcemi.

Ústavní soud, soudce zpravodaj Zdeněk Kühn – návrh zamítl. Zdůraznil, že ústavním základem povinnosti státu zabezpečit efektivní důchodový systém je čl. 30 odst. 1 Listiny. Podle něj mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Podrobnosti tohoto práva stanoví zákon.

Tzv. třetí penzijní pilíř upravují dva zákony: zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a zákon o doplňkovém penzijním spoření. Stát podporuje fungování obou systémů třetího pilíře vyplácením státního příspěvku. Nárok na poskytnutí příspěvku ve prospěch účastníka vzniká v měsíčních intervalech. Zda byl účastníkovi přiznán starobní důchod, nehrálo do konce roku 2023 pro poskytování státního příspěvku žádnou roli. V důsledku napadené právní úpravy již má nárok na státní příspěvek jen ten účastník doplňkového penzijního spoření, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, přičemž stejná podmínka platí pro nárok na státní příspěvek účastníků penzijního připojištění. Nové zákonné normy vstoupily v účinnost dne 1. 1. 2024, od 1. 7. 2024 není státní příspěvek poskytován těm účastníkům, kterým byl k tomuto dni  přiznán starobní důchod.

„Napadená ustanovení pouze do budoucna změnila obsah existujících právních vztahů mezi účastníky doplňkového penzijního spoření. Napadená ustanovení se nijak nedotkla již vzniklých (každý měsíc vznikajících) nároků na vyplacení státního příspěvku před rokem 2024. Úprava tedy vyvolala účinky tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy), u níž může výjimečně – s ohledem na princip právní jistoty a ochranu důvěry v právo – převážit zájem jednotlivce na dalším trvání staré právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. Zákonodárcem vytvořené řešení formou tzv. nepravé retroaktivity však v tomto případě neústavnost nezakládá,“ zaznělo u Ústavního soudu.

U účastníků, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (penzijním připojištění) před 1. 1. 2024, není dán ústavně relevantní zájem na zachování dosavadní zákonné úpravy. Systém třetího penzijního pilíře ve znění před 1. 1. 2024 umožňoval účastníkům po splnění doby placení příspěvku v délce minimálně 5 let a současně dosažení věku 60 let vybrat naspořené úspory. Účastníci ve věku nad 60 let si tedy mohli po výběru dosud naspořených prostředků založit novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a současně vybrat nově spořené prostředky včetně státních příspěvků a úroků již po 5 letech (podmínku věku na rozdíl od mladších účastníků splnili), a využívat tak doplňkové penzijní spoření jako alternativu k jiným střednědobým investičním produktům, které ovšem nemají podporu státu. Právě to se ale stalo dlouhodobým předmětem veřejné diskuze a kritiky. Podstatnou část z celkově vyplaceného státního příspěvku (cca 26 %) totiž získaly osoby v důchodovém věku (nad 65 let), které by však ze systému třetího penzijního pilíře měly spíše čerpat důchodové dávky. Naopak mladší věkové kategorie byly v systému zapojeny nedostatečně, nadto výše jejich úspor a úložek byla nízká. Tento faktický stav ilustroval nefunkčnost systému třetího penzijního pilíře.

„Napadená úprava na tuto kritiku předchozí úpravy reagovala. Jde o výsledek několika let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí,“ pokračoval soud.

„Úprava současně nijak nezasáhla do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Nijak se totiž nedotkla již v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek – ve vztahu k těmto již vzniklý nárokům nesporně platí ústavní ochrana vlastnického práva, ale zamezila jen vzniku nových nároků do budoucna, po uplynutí šesti měsíců od účinnosti nové právní úpravy. Úprava neporušila ústavní zákaz diskriminace a není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele,“ uzavřel Ústavní soud.

Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Migranti bez dokumentů budou končit na Guantánamu, ohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes vydá exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Trump přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.

„V Guantánamu máme 30 000 lůžek,“ řekl Trump. Prezident uvedl, že místa jsou určena pro ty nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele. „Někteří z nich jsou tak špatní, že ani nevěříme zemím, aby je samy zadržovaly, protože nechceme, aby se vrátili (do USA). Takže je pošleme na Guantánamo.“

Republikánský prezident uvedl, že tento krok „okamžitě zdvojnásobí naši kapacitu“ pro zadržování migrantů bez dokumentů.

Trump na začátku svého druhého funkčního období zahájil rozsáhlou protiimigrační kampaň. Vydal sérii exekutivních příkazů a zastavil mnohé programy, které umožňovaly cizincům přijít do USA. Některé jeho kroky jsou ale napadány u soudů a jeho sliby o masových deportacích bude podle pozorovatelů velmi těžké naplnit bez dodatečných prostředků vyčleněných Kongresem.

Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci „války proti terorismu“ po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.

Spojené státy na začátku ledna výrazně snížily počet zbývajících vězňů v káznici, když 11 z 26 zadržovaných poslaly do Ománu. Muži byli vězněni přes 20 let bez jakéhokoli obvinění, podobně jako většina ze stovek lidí, kteří byli na základně vězněni.

V jednom momentě bylo v Guantánamu vězněno asi 800 osob. Svědectví zadržených, která dokumentují jejich zneužívání a mučení americkými bezpečnostními složkami, vyvolávají dlouhodobou kritiku na domácí půdě i v zahraničí.

V září loňského roku získal deník New York Times (NYT) vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zadržených na moři. Byli však zadržováni v oddělené oblasti od té, která slouží k zadržování osob obviněných z terorismu.

X X X

Necitlivé, zahanbující. Známý porodník zveřejnil fotky nahých pacientek

Porodník Antonín Pařízek čelí kritice poté, co na Instagramu zveřejnil fotografie dvou nahých pacientek. Chtěl tak ilustrovat rizika nadváhy a obezity v těhotenství. Dočkal se ale kritiky nejen na sociální síti, ale také od svých kolegů. Ti jeho názory považují za konzervativní, zveřejněné snímky podle nich škodí celému oboru.

Pařízek příspěvek zveřejnil v úterý. Doplnil jej fotografiemi dvou nahých žen, jedna z nich váží 130 kilogramů, druhá 200. Většina komentářů ale porodníka odsuzuje, jeho chování označují za neetické a necitlivé.

„Tak tohle je velký přešlap. A další důkaz toho, že jsme pro některé lékaře ,jen tělo’, číslo nebo kus hmoty,“ napsala jedna z uživatelek. „Respektuji snahu upozornit na problematiku obezity, ale sdílení nahých fotografií obézních žen mi přijde necitlivé a zbytečně dehonestující. O obezitě lze mluvit i bez vizuálního zahanbování lidí,“ uvedla další.

„Kromě neúprosné demografie je v naší zemi největším problémem, vedle pokročilého věku těhotných, nadváha, nebo dokonce obezita žen vstupujících do svého těhotenství,“ napsal Pařízek. Česko podle něj bojuje s epidemií nadváhy a obezity žen v reprodukčním věku. Dodal, že 32 procent žen v Praze a Středočeském kraji vstupuje do těhotenství s nadváhou nebo obezitou, v Olomouckém kraji dokonce 43 procent.

Podle Pařízka nadváha a obezita komplikuje nejen těhotenství, ale také porod. Takové případy podle něj bývají vždy rizikové.

 Počet živé narozených dětí v naší zemi v posledních třech letech ročně prudce klesl ⬇️ a naopak vzrostl ↗️ rozdíl mezi zemřelými a živě narozenými

Jedná se o mnohovrstevný problém ‍♂️
Demografický, možná sociologický, ale s určitostí biologický‍♂️

Kromě neúprosné demografie je v naší zemi největším problémem, vedle pokročilého věku těhotných, nadváha, nebo dokonce obezita žen vstupujících do svého těhotenství

V současné době jsme v České republice svědky epidemie nadváhy a obezity žen v jejich reprodukčním věku.
BMI se vypočítává u těhotných jen na začátku těhotenství, pak se bere v úvahu už jen hmotnostní přírůstek

Čísla jsou neúprosná☝️
32% těhotných v Praze a Středočeském kraji vstupuje dnes do těhotenství s nadváhou a nebo obezitou a v Olomouckém kraji je tomu dokonce 43% ‍♂️

Nadváha a obezita nejenomže komplikují těhotenství⚠️, ale logicky i porod. Porody bývají vždy rizikové
V případě vaginálního porodu nastává častěji pro hypotonii dělohy nadměrné krvácení a pokud se volí císařský řez, tak se operační rána častěji komplikuje pro sníženou hojivost infekcí️

Zde více než jinde by měla fungovat prevence a vysvětlovat široké veřejnosti rizika nejenom☝️pro ženu, ale i pro dítě.

Je totiž prokázáno, že potomci obézních matek jsou vystaveni zvýšenému ↗️ riziku závažných zdravotních potíží v pozdějším věku. Mezi NEJVĚTŠÍ rizika u potomků žen s nadváhou/obezitou patří: pokračování v komentáři ⬇️⬇️

Pařízkův příspěvek vzbudil velkou pozornost i mezi gynekology v celé zemi. Vzájemně si ho posílají, diskutují o něm, mnozí nesouhlasí a zveřejněné fotografie vnímají jako projev neúcty k ženám, který navíc škodí celému oboru. Veřejně Pařízka odsoudit za jeho postup si ale netroufají.

„Docent Pařízek jistě vykonal v oboru mnoho dobrého, ale bohužel již patří mezi představitele staré školy. Je symbolem konzervativního porodnictví, proti kterému se dnes ženy bouří. Porodnictví je už někde jinde. I příspěvek o nízké porodnosti a obezitě by měl vypadat jinak. Dá se napsat citlivěji. Takto znevažuje naši profesi a především snahu těch lékařů, kteří se snaží porodnictví měnit a prosazují respekt a vstřícnost k rodičkám,“ popsal svůj pohled na věc jeden z uznávaných porodníků pod příslibem anonymity.

Příspěvek kritizuje i předsedkyně osvětového spolku Juno Moneta Petra Langová, která dlouhodobě prosazuje práva pacientů, zejména změny v porodnictví a respekt k rodičkám. „Pokud chce jakýkoli lékař zveřejňovat fotografie pacientů, může to udělat jedině s jejich souhlasem. Upřímně pochybuji, že by s tím tyto ženy souhlasily. Ale i kdyby ano, myslím, že o problémech s porodností se dá psát a diskutovat jinak, mnohem slušněji a citlivěji. Tohle mi přijde za hranou,“ míní Langová.

Podle ní se doktor Pařízek vyjadřuje v poslední dobře k řadě témat tak, že jeho názory už neodpovídají současným medicínským poznatkům. „V různých článcích například tvrdí, že použití kleští nebo syntetického oxytocinu při porodu je naprosto bezpečné. Z praxe ale víme, že to není pravda. Navíc žádný zákrok či zásah není stoprocentně bezpečný,“ dodává Langová.

Pařízek na komentáře nereagoval, ve středu odpoledne ale zveřejnil druhý příspěvek, ve kterém se opět věnuje obezitě v těhotenství. V popisku uvedl, že pro zájemce pro dostupné odkazy na studie a celosvětově uznávané doporučené postupy. „Vše je tedy pečlivě odzdrojováno,“ okomentoval.

„Obezita v těhotenství a zejména u porodu přináší nejenom ženě, ale i dítěti celou řadu úskalí. Při každém zvýšení o pět jednotek BMI matky nad 25 se bohužel zvyšuje riziko úmrtí plodu, prenatální mortalita i kojenecká mortalita,“ napsal Pařízek ve druhém příspěvku s tím, že u žen s obezitou třetího stupně je desetkrát vyšší riziko porodu mrtvého plodu.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.