Experti tvrdí, že ČR dnes bez peněz. NSZ Stříž a NKÚ všechny stíhat a miliardy vrátit. Třeba i prodejem svého, majetku. Noví politici s národem protestovat jako Havel. Vyhodit hned všechny, podat demisi a vládnout nová vláda odborníků. Nečekat rok na nové volby. Předčasné volby byly i v SR. Do boje se zapojit i politik Šlachta, který by měl jít do čela protestů policistů, hasičů a všech ozbrojených sil spolu s lékaři, studenty, akademiky, dělníky, zemědělci.  S gen. Pavlem jednat o nové vládě. Šlachta dnes nastoupit místo Havla a spol.

 Česko poslalo Ukrajině vojenský materiál za 7,3 miliardy

Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Válka na Ukrajině právě v úterý trvá tisíc dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.

O zaslaném materiálu informoval Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu, naposledy seznam darované pomoci odtajnila v červenci.

Tehdy celková pomoc od začátku války dosahovala 6,75 miliardy korun, mezi dary bylo osm kusů letecké techniky, 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel nebo 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany.

Česko také spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem na muniční iniciativě, která získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Premiér Petr Fiala (ODS) v říjnu řekl, že Česko naplní cíl dodat do konce roku ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Iniciativa by podle něj měla pokračovat i v roce 2025, spíš než konkrétní cíl pro příští rok by preferoval kontinuální dodávky.

Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a okupuje asi pětinu jejího území. Tvrdí, že válka nemůže skončit, dokud nebude uznána jeho anexe ukrajinské půdy. Kyjev naopak žádá, aby Rusko všechna území vrátilo.

X X X

BIDEN  CHCE  PŘED  SMRTÍ  PO  HITLEROVI  NOVOU  KRVAVREJŠI VÁLKU?

Biden před odchodem znovu rozněcuje myšlenky na světovou válku

Wolfgang Koydl se v komentáři na Weltwoche zamýšlí nad „logikou“údajného souhlasu amerického prezidenta BIdena k použití amerických raket vůči cílům v ruském vnitrozemí:

„V Bílém domě panuje panika, že Donald Trump opouští Ukrajinu. Joe Biden by proto měl svému nástupci svázat ruce – i když pro „chromou kachnu“ se to nehodí.

Někdo propíchl do New York Times, že Biden nyní umožnil Kyjevu rozmístit rakety dlouhého doletu hluboko do ruského vnitrozemí.

Od samotného Bidena ani od jednoho z jeho mluvčích jsme o tom nic neslyšeli. Nepotvrdil to ani Volodymyr Zelenskyj.

Náznak toho, že za únikem informací stojí válečná kamarila kolem ministra zahraničí Antonyho Blinkena a bezpečnostního poradce Jakea Sullivana a nutí tak letitého prezidenta k něčemu, co ve skutečnosti nechce?

Zvláštní: Ve stejném článku se uvádí, že rakety mají být použity proti severokorejským vojákům v oblasti Kursk – přímo na ukrajinské hranici, a ne hluboko v ruském vnitrozemí.

Náznak, že se válečná kamarila bojí vlastní odvahy?

V každém případě je hra s ohněm extrémně nebezpečná. A co dělají němečtí politici? Jsou dychtiví zapálit oheň a podporují zaslání raket Taurus. (Tedy až na Scholze, že.)

Jaké to bylo kdysi s vánočním příměřím?“

Tak zní závěrečná otázka Wolfganga Koydla ve Weltwoche.

Nad nadšením některých evropských vůdců z údajného povolení střílet rakety do ruského vnitrozemí se podivuje i slovenský premiér Fico, který za svou osobu tento akt odsuzuje jako kontraproduktivní eskalaci. Dr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

X X X

NĚMECKO  ZNIČILA  MERKELOVÁ

Německo už to neutáhne. Sociální systém se pod tlakem migrace hroutí

Je to už bezmála deset let, kdy se s první velkou vlnou blízkovýchodních migrantů do Německa rojily optimistické prognózy, že statisíce uprchlíků budou pro stárnoucí zemi spásou a zachrání pracovní trh. Teď už to tak nevypadá. Podle nových čísel mají dvě třetiny příjemců peněžních dávek migrační původ.

Představy, že migranti masově zaplní uvolněná místa v potřebných profesích, už ani nikdo neoprašuje. Čerstvá čísla, citovaná listem Die Welt, mluví spíše o opaku. Migranti jsou především příjemci sociálních dávek. Ale ani štědrý německý systém přitom není bezedný.

Ořezání dávek je neprůchodné, jednak kvůli názoru ústavních soudců v Karlsruhe, kteří takové řešení odmítli, jednak proto, že ani mezi politiky a odborníky nemá jednoznačnou podporu.

X X X

VĚTŠINA  LIDÍ  ČR  DO  NOVÉ  VÁLKY  NEPŮJDE

NA  BOJ  UŽ  DNES  CVIČIT  FIALA,  LIPAVSKÝ,  ČERNOCHOVÁ,  JUREČKA,  PEKAROVÁ  A  SPOL  POD  VEDENÍM  GEN.  PAVLA

V případě napadení Česka by více než polovina lidí vlast nebránila, ukázal průzkum

Průzkum agentury NMS Market Research pro Paměť národa ukázal, že více než polovina Čechů by v případě napadení nebránila vlast. Z výsledků také vyplývá, že čtyři pětiny Čechů vnímají zhoršení bezpečnostní situace v důsledku války na Ukrajině. Eskalace konfliktu za ukrajinské hranice se obávají dvě třetiny respondentů.

 Podle průzkumu je alarmující, že více než polovina občanů České republiky by nebyla ochotná bránit svou zemi. „Voliči opozice mají přitom ve srovnání s voliči vládní koalice až pětkrát odmítavější postoj k české podpoře Ukrajiny, jsou také méně ochotni zapojit se do obrany vlasti,“ stojí v závěrech průzkumu Paměti národa, která jej zveřejnila 1000 dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Shoda napříč volebními preferencemi naopak panuje nad tím, že se má znovu zavést povinná vojenská služba. Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že 67 procent respondentů věří, že členství v NATO zvyšuje bezpečnost České republiky. Stejný podíl oslovených si pak myslí, že Česko má vojensky zasáhnout, kdyby nebezpečí hrozilo některé z členských zemí.

Většina lidí do 24 let tento postoj sdílí, zastává ho 94 procent dotazovaných. Bezmála dvě třetiny Čechů mají důvěru, že aliance přijde v případě napadení na pomoc nám.

„Svoboda a demokracie nejsou zadarmo“

„Konečně přicházíme na to, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba je bránit. Ukrajinci přitom dnes a denně přináší oběti i za nás,“ hodnotil výsledky průzkumu Martin Ocknecht, vedoucí projektu Pomozme Ukrajině s Pamětí národa.

Po dvou a půl letech války na Ukrajině se přitom podle průzkumu objevují mezi lidmi pochybnosti ohledně další podpory. Zejména pak mezi těmi méně vzdělanými a méně movitými. Nadpoloviční většina účastníků výzkumu si nepřeje větší angažovanost NATO.

Současnou vojenskou připravenost České republiky hodnotí kladně jen dva respondenti z deseti. „Do obrany země je přitom ochotno se zapojit jen 29 procent dotazovaných, dalších 19 procent neví. To znamená, že těsně nadpoloviční většina k tomu ochotná není,“ uvádí dále průzkum.

Nasadit život za svobodu Česka jsou ze všech věkových kategorií nejsilněji odhodlány tzv. Husákovy děti, tedy lidé ve věku 45 až 54 let. Silnější je pak podle průzkumu pocit mezi voliči současné vlády než voliči opozice. „Zemi mají podle většiny dotazovaných hájit branci, pro obnovení povinné vojenské služby se vyslovilo 65 procent z nich,“ píše se dále v závěrech.

Vlastenectví jako hrdost

Postoje Čechů k Evropské unii zůstávají vlažnější, pouze desetina z dotazovaných se cítí být Evropanem či Evropankou. Nejsilnější podpora EU a evropská identita je mezi mladými.

Přes 70 procent Čechů vnímá vlastenectví jako pocit hrdosti na svou zemi. „Je zajímavé se také podívat na rozdíly ve vnímání vlastenectví mezi generacemi. Zatímco lidé ve věku 65+ častěji zmiňují v souvislosti s vlastenectvím historický kontext a tradice, mladší Češi a Češky mají tendenci vlastenectví brát pragmatičtěji a s méně emocemi,“ doplnila analytička Kristýna Karešová z NMS Market Research.

Pouze necelá třetina lidí, přesně 31 procent, je ochotna převzít osobní zodpovědnost za to, aby se v zemi žilo lépe.

Všechna čtyři klíčová data české historie 20. století, tedy roky 1938, 1948, 1968 a 1989 dokáže přesně určit 43 procent Čechů, celých 13 procent se ale netrefí ani u jednoho z nich. „Nejsprávněji přitom odpovídají mladí do 24 let, kteří teprve nedávno vyšli školu,“ píše se dále v průzkumu, do kterého se v září zapojilo tisíc respondentů.

Voliči opozice vnímají rok 1989 negativněji

Téměř dvě třetiny lidí ví, že v roce 1948 uchopila moc v zemi komunistická strana, jen 6 z 10 respondentů chápe přechod ke komunistické diktatuře jako protiústavní. „To je varovně nízké číslo s ohledem na to, jakým hrozbám čelí demokratické zřízení v dnešní době,“ podotkl Jan Blažek z oddělení mezinárodní spolupráce Paměti národa.

Rok 1968 si s reformačním procesem Pražského jara či invazí vojsk Varšavské smlouvy správně spojuje 77 procent dotazovaných. Podobnost mezi tehdejší invazí a dnešní agresí proti Ukrajině ale vnímají jen 4 z 10 dotázaných. Největší povědomí mají Češi o roce 1989, se Sametovou revolucí si ho spojují bezmála čtyři pětiny z nich.

S výrokem, že Sametová revoluce přinesla České republice svobodu a demokracii souhlasí 74 procent účastníků výzkumu, podle 63 procent Čechů a Češek se v důsledku změny režimu také zlepšily naše životní podmínky. „I zde ale platí, že voliči současné opozice vnímají rok 1989 výrazně negativněji než příznivci vládních stran,“ dodává průzkum.

X X X

ÚSPĚŠNÝ  REŽIM  DR  HUSÁKA  SE  SSSR

BENZIN  ZA  2,50 KČ,  BYTOVÁ  DRUŽSTVA,  BYTY  FIREM  OBCÍ,   MĚST,

LEVNÉ  PŮJČY  VE  SPOŘITELNĚ

BYTOVÁ  DRUŽSTVA  PODPOROVAL  I  DR  ŠTROUGAL

V  JAKEM  BYTĚ  BYDLÍ  FIALA?  MĚSTA  BRNA?  VLSTNÍ?

JAK  SE  K  NĚMU  DOSTAL?
TSÍCE  LIDÍ  ČR  BEZ  BYTŮ

STYL  ZÁPADU,  BYDLET  NA  ULICI,  V  KANÁLECH

ZKUSIT  BY  TO  MĚL  I  FIALA  S  RODINOU

Politolog: Věčnou nespokojenost máme možná v genech, obviňování politiků ale do značné míry chápu

Téměř třetina Čechů považuje současný režim za horší, než byl ten před rokem 1989, zjistil průzkum agentury STEM. Agentura uvádí, že za to nemůže nostalgie, ale spíš zklamání a vztek ze současné situace. „V okamžiku, když to není tak, jak jsme si vysnili, tak potom se ptáme, jestli to stálo za to,“ hodnotí polistopadový vývoj v pořadu Osobnost Plus politolog a komentátor Lukáš Jelínek.

 Z výzkumu agentury STEM vyplývá, že pouze 48 procent lidí v Česku vnímá vývoj za posledních 35 let jako pozitivní. „Možná máme my Češi někde v genech věčnou nespokojenost, kterou pořád máme tendenci projevovat ‚blbou náladou‘,“ odkazuje se politolog na slavný citát Václava Havla.

„Do toho vstupuje i frustrace, kdy lidé mají pocit, že politická reprezentace neřeší problémy, které se jich bytostně týkají. Místo toho pouze na jedné straně předstírá řešení a na druhé straně lidé poslouchají jenom pokřik ze strany opozice, která není schopna ani ochotna předkládat vlastní recepty,“ podotýká.

„V okamžiku, kdy se to všechno spojí dohromady, mají lidé pocit, že se s touto zemí nic zásadního neděje, že se nikam neposouvá a že se hlavně neposouvá jejich životní úroveň, což je po 35 letech asi nejsmutnější faktor,“ konstatuje Jelínek.

 Otázku životní úrovně podle něj ovlivnily válka na Ukrajině, pandemie i přírodní a klimatické krize. „Když máte několik takovýchto frustrací z různých jevů kolem vás, tak v tom okamžiku máte pocit, že váš život není tak kvalitní, jak byste si představovali, a hledáte nějakého vnějšího viníka.“

Jím podle Jelínka často bývají politici. „Zároveň musím říct, že obviňování politiků je do značné míry oprávněné, protože rozhodně ani z mého pohledu nedělají to, co by dělat mohli.“

Zklamaná společnost

Zklamání s vývojem po roce 1989 souvisí podle politologa s očekáváním, že bude stačit dosáhnout prvních cílů, které jsme měli po revoluci se vstupem do EU a NATO. „Ukazuje se, že to samotné nestačí,“ shrnuje.

Rok 2023 Čechy zklamal a unavil. Většina z nich je ale se svým životem spokojená, ukázal průzkum

„Samozřejmě jsme se vzhlíželi k pověstným německým platům, k životní úrovni německých pracujících i důchodců. Říkali jsme si, ještě pár let to potrvá,“ popisuje. „V okamžiku, kdy to není tak, jak jsme si vysnili, se potom ptáme, jestli to stálo za to a jestli za to můžeme my, nebo někdo jiný.“

Úspěchy, kterých Česko v posledních 35 letech dosáhlo, se navíc příliš výrazně nedotkly středně a nízkopříjmových obyvatel. „Když se zeptáte nějakého člověka v seniorském věku, jak si užívá demokracie, tak řekne, že nijak, protože sice může cestovat kam chce, ale nemá za co,“ vysvětluje.

Velkým problémem je v Česku mimo jiné i dědičná chudoba. „Víme, že lidé, kteří se narodí do sociálně slabších rodin s nižším vzděláním, následně také dosáhnou nižšího vzdělání a jejich životní úroveň se příliš neliší od životní úrovně rodičů,“ popisuje.

Velké sociální rozdíly navíc můžou podle politologa ohrozit i demokratické směřování Česka. „Když jsou příliš velké, tak to nahrává nejrůznějším násilným revolučním náladám, které potom můžou vést k vzestupu různých komunistických nebo fašistických hnutí,“ varuje.

X X X

FIALA  DĚRAVÉ  BOTY

Valeš: Fialovi teče do bot. Sliby platů jako v Německu jsou ukázka bezbřehého populismu

Ze slov Petra Fialy (ODS), že české platy se vyrovnají těm německým, pokud bude jeho vláda pokračovat, jsem zmatený a trochu zděšený. Jedná se o ukázku bezbřehého populismu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Valeš. Podle něj je společenská situace v Česku v současné době velmi napjatá a pokud politici nebudou směřovat k sociálnímu smíru, skončí to s demokracií špatně.

Nad nedělními výroky premiéra Petra Fialy o tom, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, doženou české platy ty německé, podle Valeše kroutí hlavou řada ekonomů. „Je to bezbřehý populismus a já nechápu, jak předseda konzervativní strany může v televizi něco takového říct,“ řekl Valeš.

 Podle Valeše se jedná o reakci na výsledky volebního průzkumu agentury STEM, podle které koalice Spolu výrazně zaostává za hnutím ANO. „Je to jediné racionální vysvětlení. ODS a pan premiér si jsou vědomi, že jejich vláda nebyla úspěšná a negativně se to projevuje na jejich preferencích. Proto se snaží mobilizovat voliče a prostřednictvím kampaní deklarovat nějaké úspěchy vlády,“ sdělil politolog.

Jednání o kompromisech bere koalici hodně času, musíme to zkrátit, přiznává v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf státní kasy a druhý muž ODS Zbyněk Stanjura. Popřel scénář, že by se v případě volebního neúspěchu ODS zbavila svého předsedy Petra Fialy a šla do koalice s ANO. Stanjuru také rozčílila slova místopředsedy ANO Karla Havlíčka o tom, že ministři řídí své úřady „z pelechu“.

Tento záměr, realizovaný například billboardy se sloganem „děláme, co je třeba“, se ale podle Valeše ODS příliš nedaří. „Je to zkrátka projev rostoucí nervozity pana premiéra. Vládní koalici v současné době teče do bot. Jsou strany, jmenovitě STAN, které mírně couvají a snaží se prezentovat jako lepší varianta,“ uvedl Valeš.

Rozdělená společnost

Při příležitosti oslav Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu politici připomínali problém rozdělené společnosti. Podle Valeše ale žádný z nich nic neudělal proto, aby se situace zlepšila. „Oni naopak zneužívají, že je společnost rozjitřená, a štvou lidi proti sobě,“ řekl Valeš.

Jedním z největších problémů Česka je podle politologa tíživá ekonomická situace velké části společnosti, která může ohrožovat společenský smír. „Máme zde obrovsky rozevřené nůžky mezi vrchními patry společnosti a těmi nižšími, včetně střední třídy. Dokud tady budou oligopoly, které oškubávají české podniky a domácnosti o poslední zbytky peněz, bude nervozita ve společnosti narůstat,“ sdělil Valeš.

Tíživá ekonomická situace většiny společnosti podle politologa ohrožuje českou demokracii. „Demokracie je postavená na tom, že z ní mají profit skoro všichni. Ale pokud tady profituje jenom ta věrchuška, nějakých 10 procent, a zbytek prohrává, může se většina rozhodnout zavést jiný systém. V minulosti jsme to viděli na nástupu komunistů, kteří demokraticky vyhráli volby. Ne kvůli demagogii, ale kvůli tíživé sociální situaci. Proto bych opravdu vyzval české politiky k umírněnosti a snaze zlepšovat sociální situaci obyvatel,“ uzavřel politolog.

X X X

ANO a SPD zablokovaly návrh na růst platů politiků od ledna o 6,95 procenta

Hnutí ANO a SPD ve Sněmovně zablokovaly zrychlené projednání vládního návrhu na zvýšení platů politiků od ledna o 6,95 procenta. Do konce roku se to již nestihne projednat. Veto jménem dvou opozičních hnutí dala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Vy jste zadarmo drazí,“ řekl na adresu vlády předseda ANO Andrej Babiš. Přidávat peníze politikům je podle něj sobecké rozhodnutí a drzost.

Vládní návrh sice prošel do druhého čtení ve Sněmovně, ale ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL zároveň před tím řekl, že když návrh neprojde parlamentem a nezíská podpis prezidenta alespoň do konce ledna, bude muset ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádně řešit, jak se vlastně platy stanoví. Proč do konce ledna? V lednu jsou totiž platy za prosinec.

„Když my zhruba někdy do konce ledna nepřijmeme úpravu toho zákona, tak buďto nebude podle čeho stanovit zhruba pěti tisícům lidí v této zemi plat a vyplácet ho, nebo MPSV by muselo vydat sdělení ve Sbírce zákona, jak uvádí zákon, kde by muselo dovozovat na základě rozhodnutí Ústavního soudu nějakou hodnotu,“ uvedl Jurečka.

Jste zadarmo drazí, kritizuje návrh vlády Babiš

Peníze i pro první dámu Součástí vládního návrhu je i to, že manželka prezidenta Eva Pavlová by měla dostávat část peněz, které dostává jako nezdanitelnou paušální náhradu hlava státu Petr Pavel.

„Ministři mají málo peněz, a tak si je musí navýšit, škoda, že nemáme ten bod německé platy,“ utahoval si z návrhu vlády ve Sněmovně předseda ANO Andrej Babiš. „Normálně si brutálně navýší platy a všechno mají zdarma,“ kritizoval.

„Je to nemravné a je to sprosté,“ řekl o návrhu vlády šéf druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura.

Vláda žádala Sněmovnu o to, aby schválila novelu zrychleně už v prvním čtení.

ANO a SPD to ale vetovaly. Navrhují pětileté zmrazení platů vrcholných politiků, což zase odmítá vládní koalice

Vláda chce německé platy, ale zatím pro sebe, řekla Schillerová

„Naše podmínka je, aby platy politiků zůstaly zmrazeny. Neexistuje veřejný zájem na jakémkoli růstu platů politiků“ prohlásila Schillerová.

„Vláda chce německé platy, ale zatím pro sebe,“ řekla také stínová ministryně financí a šéfka poslanců ANO a zároveň se tím vysmála slovům premiéra Petra Fialy, který v den státního svátku 17. listopadu sliboval v České televizi lidem platy jako v Německu, když ho budou za rok volit.

Navýšení platů o 6,95 procenta navrhl ministr Jurečka po kritice jeho původního plánu zvýšit platy politiků o 13,7 procenta.

„Musíme dýchat se společností,“ řekl dříve k návrhu vlády ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. „Nechci řešit svůj plat. Hledáme řešení, které je únosné,“ řekl premiér a předseda ODS Petr Fiala.

Piráti podle předsedy poslaneckého klubu Jakuba Michálka podají pozměňovací návrhy, které zastropují výši nárůstu platů. Jeho strana bude navrhovat také snížení náhrad poslanců na dopravu.

TOP 09 bude zase prosazovat, aby se platy poslanců a senátorů krátily při vyšším zadlužení státu.

Platy se řeší po zásahu Ústavního soudu, mechanismus politici domluvili v roce 2015

Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu.

Ministr Jurečka ve Sněmovně připomněl, že politici se na mechanismu zvyšování platů dohodli už v roce 2015 a že už toho byl i Babiš, který nyní mluví o zmrazení platů na několik let.

Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni.

Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil. Uvedl, že letošní snížení soudcovských platů odporuje ústavnímu pořádku. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Ústavní soud pak také upozornil, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval.

Podle vládního návrhu má platová základna soudců v roce 2025 činit 2,822násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý rok.

Platová základna státních zástupců má představovat 90 procent platové základny soudců, zatímco představitelé státní moci mají pobírat 83,3 procenta základny soudců.

Spor o fyzické trestání dětí

Poslanci také v úterý ve druhém čtení projednávali novelu, podle které mají být nejvýznamnější vojenské objekty v budoucna pouze ve vlastnictví státu.

Schválili i plán zahraničních misí české armády na další dva roky, prodloužení působení britských vojenských instruktorů v Česku o dalších pět let.

Jednali i o novele občanského zákoníku, která se týká zrychlení rozvodů. Emoce ale vyvolal hlavně návrh Niny Novákové z KDU-ČSL vypustit z návrhu nepřijatelnost fyzických trestů pro děti.

„Právě nám tu vysvětlila, že když fláknete dítěti s láskou, tak je to v pohodě,“ kritizovala ji Taťána Malá z ANO.

„Je velký omyl, že bití dětí může pomoci k jejich větší odolnosti,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová.

„Mluvím o korektivním fyzickém kontaktu,“ bránila se Nováková.

„Nehoruji pro bití dětí, ale pro vymezování hranic,“ zastal se jí Miloslav Janulík z ANO.

X X X

ZEMĚDELCI  MÍSTO  ÚSTAVNÍ  STÍŽNOSTI  DO VELKÉHO  PROTESTU,  JAKO HAVEL

POMOCI  ŠLACHTA,  VELKÝ  PROTEST  S  POLICISTY,  HASIČI,  DOPRAVÁKY,  NÁRODEM

Části zemědělců vadí nastavení dotací, podají ústavní stížnost. Mají podporu od zástupců ANO i SPD

Část zemědělců za podpory poslanců a senátorů z klubů ANO a SPD podá v pátek 22. listopadu ústavní stížnost kvůli vládnímu nastavení dotací. Pokládají ho za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům. Na tiskové konferenci v Praze to v úterý řekl zástupce petentů a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Petici proti nastavení dotací podepsalo 14 920 zemědělců.

 Druhou ústavní stížnost rozšířenou o evropské právo by zemědělci chtěli podat příští rok v lednu nebo v únoru. Vadí jim, že na přímé platby redistributivní podpory v zemědělství je od loňského roku určeno 23 procent z objemu peněz a zároveň jsou přímé platby omezeny na prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO.

Podle nich to znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev vůči samostatným drobným zemědělcům. V EU dosahuje výše podílu přímých plateb průměrně dvanáct až třináct procent.

„Vláda přidala z roku na rok malým zemědělcům obrovské množství peněz na náš úkor. Ti nás tak mohou přeplácet zejména v pachtech zemědělské půdy. My jsme na hraně ekonomického přežití,“ uvedl Lád. Členy vlády označil za neznalé neodborníky, kteří se zajímají jen o to, aby přerozdělovali majetky.

Iniciativu petičního výboru vedeného Ládem podpořil Zemědělský svaz ČR. „Problém, který petice popisuje, se skutečně jeví jako určitá forma diskriminace. Bude jedině dobře, pokud Ústavní soud posoudí, zda k diskriminaci dochází, nebo ne,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha.

‚Bruselštější než Brusel‘

Diskuzi o nastavení redistributivní platby považuje za nutnou a nezbytnou také Agrární komora ČR. Prezident komory Jan Doležal připomněl, že proti nastavení redistributivní platby, které podle něj nemá v Evropě obdoby, protestovaly tisíce zemědělců.

„Výsledkem kombinace nízkých výkupních cen, které zdaleka neodpovídají výši nákladů, a nižších dotačních podpor, je nákup zemědělských podniků nezemědělským kapitálem, před čímž Agrární komora ČR opakovaně varovala. Je načase, aby vláda přestala být bruselštější než Brusel a mohla by začít právě u nastavení redistributivní platby,“ sdělil Doležal.

 Zemědělci chtějí požádat o předností projednání ústavní stížnosti, podle rozhodnutí soudu vyhodnotí své další kroky. Pokud se stížností neuspějí, je podle Láda možné, že už někteří zemědělci nebudou v ČR hospodařit a zajišťovat potraviny, což podle něj způsobí další zdražování. Nevyloučil, že pak mohou projevit svůj nesouhlas občanskou neposlušností.

Podle Českého statistického úřadu tvořily zemědělské podniky s výměrou menší než 50 hektarů loni téměř tři čtvrtiny celkového počtu, ale obhospodařovaly zhruba 8,3 procenta zemědělské a pět procent orné půdy.

 Podniků s výměrou 1000 a více hektarů je 832, tedy 2,5 procenta celkového počtu, obhospodařují téměř polovinu zemědělské půdy. Největší část zemědělské půdy obhospodařují podniky o výměře od 100 do 500 hektarů. Průměrná výměra zemědělského podniku byla loni 106 hektarů.

Ústav zemědělské ekonomiky a informací letos v březnu představil analýzu redistributivní platby, ze které vyplynulo, že počet žadatelů o tuto platbu s výměrou 100 až 150 hektarů se loni meziročně zvýšil o 24 procent na 1800, tedy o několik set.

V kategorii podniků do pěti hektarů naopak nastal pokles asi o šest procent. Doležal tvrdí, že se podniky začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dříve řekl, že platba narovnala podmínky malých farmářů.

X X X

JAK  RUSKO  ODPOVÍ  BIDENOVI?

VYŠLOU  RAKETY,  NA   KYJEV,  ANGLII,  EU,  LEYENOVOU?

Tisíc dnů války na Ukrajině. Jak Putin odpoví na americké rakety v Rusku?

Jen dva dny poté, co prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké rakety proti cílům na ruském území, tak Kyjev učinil. V úterý podle tamních médií vůbec poprvé vypálil americké rakety ATACMS na sklad zbraní v ruské Brjanské oblasti asi 130 kilometrů od ukrajinské hranice.

Ukrajinci tedy neztráceli čas, aby využili nově udělené pravomoci. Zároveň se tak stalo symbolicky v předvečer tisícího dne od počátku ruské invaze.

Rozhodnutí Bidenovy administrativy přišlo v klíčovém okamžiku. Rusko se snaží za každou cenu prorazit ukrajinské obranné linie na východní frontě a stupňuje raketové a dronové útoky na ukrajinská města s cílem v době nastupující zimy maximálně zničit energetickou infrastrukturu.

X X X

Místo financí má obchod. Trump vybral za ministra miliardáře z Wall Streetu

Nastupující americký prezident Donald Trump si na post ministra obchodu ve své vznikající vládě zvolil miliardáře Howarda Lutnicka, který dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Lutnick, který radí Trumpovi se sestavováním nové administrativy, ovšem podle amerických médií usiloval o nominaci na ministra financí.

„Howard je více než třicet let dynamickou silou na Wall Street,“ uvedl Trump v oznámení o nominaci Lutnicka.

„Povede naši celní a obchodní agendu, s dodatečnou přímou zodpovědností za úřad obchodního zmocněnce Spojených států,“ sdělil k nové roli 63letého podnikatele.

Americký tisk Lutnicka popisuje jako zastánce zvyšování cel, což je hlavní prvek Trumpovy obchodní politiky.

Exprezident a vítěz letošních voleb během svého prvního mandátu zavedl cla mimo jiné na čínské zboží, která částečně zůstala v platnosti i po jeho odchodu z Bílého domu.

V letošní kampani hovořil o dramatickém rozšiřování obchodních poplatků včetně zavedení nejméně desetiprocentního univerzálního cla.

„Cla jsou skvělý nástroj, který má prezident k dispozici,“ řekl v září Lutnick, přestože ekonomové se k takovým plánům staví spíše skepticky.

Jako ministr obchodu by podle agentury AP hrál klíčovou roli v případné snaze navyšovat a vymáhat cla.

Lutnick byl v posledních týdnech jedním z lídrů Trumpova týmu připravujícího novou administrativu poté, co v kampani podle informací deníku The New York Times (NYT) daroval nebo vysbíral více než 75 milionů dolarů pro různé skupiny podporující Trumpovu kandidaturu.

Řada amerických médii uvádí, že usiloval o nominaci do čela ministerstva financí, kterou zvolený prezident ale zatím neoznámil.

I ministra obchodu stejně jako obsazování dalších vládních postů podléhá souhlasu amerického Senátu, kde budou mít po Novém roce Trumpovi republikáni většinu.

X X X

Kafrá do všeho.“ Musk začíná vadit Trumpovým lidem, už došlo i na hádku

Miliardář Elon Musk se rychle stal vlivným členem vnitřního kruhu nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa. Ne všem jeho dlouholetým poradcům se však zamlouvá Muskův vliv na sestavování příštího amerického kabinetu. Jeden z nich, právní poradce Boris Epshteyn, se dokonce s Muskem pohádal na veřejnosti ohledně favoritů na pozice v Bílém domě.

 Třenice mezi Muskem a Epshteynem se odehrála minulou středu během diskuse u stolu na večírku v Trumpově rezidenci. „Musk se Epshteyna ptal, zda nemá přílišný vliv na Trumpův výběr, zejména na nejvyšší posty na ministerstvu spravedlnosti a na poradce Bílého domu,“ popsali portálu Axios tři lidé obeznámení s rozhovorem.

Epshteyn, jenž koordinoval právní obhajobu v Trumpových trestních kauzách, sehrál zásadní roli ve výběru kontroverzního kongresmana Matta Gaetze coby adepta na post ministra spravedlnosti a volebního právníka Williama McGinleyho jako poradce Bílého domu. Do nejvyšších funkcí resortu spravedlnosti míří i Trumpovi obhájci Todd Blanche a Emil Bove.

„Musk během rozhovoru začal prosazovat své vlastní favority do kabinetu, načež se Epshteyn ohradil proti tomu, že Musk zpochybňuje odbornou kvalifikaci těch jeho,“ popsala dvojice zdrojů.

Podle zdrojů Musk v jednu chvíli u stolu „vybuchl“ a nařkl Epshteyna, že do médií vyzradil podrobnosti o formování Trumpovy vlády – včetně personálních výběrů. Epshteyn něco takového obratem popřel.

Musk podle deníku The Wall Street Journal nyní usiluje o to, aby byl na post ministra financí vybrán miliardář a spolupředseda Trumpova přechodného prezidentského týmu Howard Lutnick. Jako o možném kandidátovi se hovoří také o finančníkovi Scottu Bessentovi, který se s Trumpem v pátek setkal na Floridě.

„Bessent je volbou pro běžné fungování, zatímco Lutnick skutečně provede změnu,“ napsal Musk na síti X.

„Chová se, jako by byl spoluprezidentem“

Slovní přestřelka podle stanice NBC signalizuje rivalitu pramenící z Muskova rostoucího vlivu na zvoleného prezidenta.

Podnikatelovo zapojení do procesu přechodu moci a jeho téměř neustálá přítomnost v Mar-a-Lagu začala znervózňovat některé poradce, kteří jsou v Trumpově vnitřním kruhu už léta a domnívají se, že Musk překračuje svou roli. „Chová se, jako by byl spoluprezidentem, a ujišťuje se, že to všichni vědí,“ popsal nejmenovaný člen Trumpova týmu.

„Připisuje si spoustu zásluh na prezidentově vítězství. Chlubí se každému, kdo chce poslouchat. Snaží se, aby se Trump cítil být jeho dlužníkem. Ale prezident není zavázán nikomu,“ dodal tento člověk.

Musk patřil k Trumpovým největším sponzorům. Jeho fond dal na republikánskou předvolební kampaň na 152 milionů dolarů, přičemž většina peněz pocházela od samotného Muska.

Další dva zdroje NBC sdělily, že Musk byl v týdnu po volbách Trumpovi nonstop k dispozici. „Byl v Mar-a-Lagu v jakoukoliv hodinu, seděl tam a připojoval se ke schůzkám,“ uvedly.

Zjitřené emoce vyvolalo mimo jiné to, že Trump přizval Muska ke svému nedávnému telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Stalo se tak ještě předtím, než Trump oznámil, že Muska spolu s podnikatelem Vivekem Ramaswamym jmenuje do čela nového poradního orgánu zaměřeného na zvýšení efektivity státní správy.

„Musk má názory na všechno a na všechny a sdílí je tak důrazně, že začal obtěžovat Trumpovy zasvěcence. Chce být vnímán jako ten, kdo má ke všemu co říct, i když to tak není,“ řekl NBC jeden z jejích zdrojů.

Někteří Trumpovi poradci se podle něho obávají, že Musk nepochopil klíč k tomu, jak být v Trumpově světě efektivní: zůstat v pozadí.

„Muskovo angažmá je příliš agresivní a z dlouhodobého hlediska může poškodit jeho postavení,“ podotkl.

Některým poradcům budoucího prezidenta vadí také skutečnost, že Musk zřejmě prosazuje svou vlastní agendu, místo aby se zaměřil na Trumpovu. „Musk je sice schopný člověk, ale při přechodu jde o to, aby vládní politiku prováděli ti, kdo jsou Trumpovi loajální,“ dodal zdroj.

Exprezidentovi loajalisté se podle listu The Times mimo jiné strachují, že Musk chce odvést Trumpa od některých předvolebních slibů, jako je uvalení všeobecných amerických cel, a to ve prospěch svých vlastních společností, jež jsou závislé na dovozu.

V Muskově hledáčku bude pravděpodobně také Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu, který vyšetřuje technologii používanou jeho společností Tesla v automobilech bez řidiče.

V Trumpově okolí existuje nicméně také řada lidí, jež si Muska naopak oblíbila. Jde o zvoleného viceprezidenta J. D. Vance nebo příštího předsedu americké Federální komise pro komunikaci Brendana Carra. Nakloněna je mu také Trumpova rodina nebo moderátor Tucker Carlson.

X X X

Žalobkyně stíhaná kvůli daním dostala odškodné 280 tisíc, další desetitisíce vyplatí ministerstvo

 Pražská státní zástupkyně Sylva Krützner, která čelila obžalobě ze zkrácení daně při prodeji původně služebního bytu, dostane od státu za nezákonné stíhání odškodné v celkové výši 280.000 korun. Po dnešním odvolacím jednání to uvedl mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka doplnil, že úřad ženě vyplatil dalších 81.000 korun za náklady, které vynaložila na právníky.

Obžaloba tvrdila, že náměstkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 Krützner neodvedla z prodeje bytu daň ve výši 346.000 korun. Obvodní soud ji uznal vinnou, odvolací pražský městský soud ji ale dvakrát osvobodil, a to i poté, co se do případu vložil Nejvyšší soud – v neprospěch Krützner se opakova ně dovolal nejvyšší státní zástupce. Justice nakonec uzavřela, že státní zástupkyně sice daň skutečně nezaplatila, avšak jednala při tom v takzvaném právním omylu – myslela si, že je od daňové povinnosti osvobozena.

„Ministerstvo spravedlnosti proplatilo částku 281.312 korun sestávající z peněžitého zadostiučinění ve výši 200.000 Kč, zbytek činily náklady obhajoby,“ uvedl Řepka. Krützner na stát podala žalobu, kterou se podle justiční databáze domáhala 320.000 Kč. „Rozhodnutím soudu prvého stupně bylo na satisfakci za újmu způsobenou trestním stíháním přiznáno dalších 80.000 korun, což jsme se po analýze judikatury a konzultaci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových rozhodli akceptovat. I tuto částku jsme, včetně příslušenství, žalobkyni proplatili v červenci tohoto roku,“ popsal.

Mluvčí pražského městského soudu dodal, že odvolací senát dnes potvrdil zamítnutí nároku Krützner na zbývajících 320.000 korun.

Krützner začínala kariéru jako čekatelka v Praze 10, kde si úspěšně zažádala o přidělení služebního bytu. Nastěhovala se do něj v roce 2008, o čtyři roky později jej od městské části odkoupila zhruba za 900.000 korun. Po dalších dvou letech jej prodala za 3,4 milionu korun. Právě tento příjem nepřiznala úřadům. Po zahájení stíhání danou částku finančnímu úřadu doplatila.

Obvodní soud pro Prahu 5 ženu původně uznal vinnou a uložil jí peněžitý trest ve výši neodvedené daně. Pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin by pro Krützner znamenalo, že by musela jako státní zástupkyně skončit. Obžaloba v minulosti upozorňovala i na okolnosti, za nichž Krützner na služební byt vůbec dosáhla. V žádosti podle dozorujícího státního zástupce uváděla věci, které se nezakládaly na pravdě. Například napsala, že není vlastnicí žádné nemovitosti, přitom od roku 2001 vlastnila byt v Mladé Boleslavi. Podle státního zástupce od počátku věděla, že byt půjde do privatizace, a chtěla ho získat a několikanásobně zhodnotit prodejem, ceskajustice

X X X

Soudci: S platy politikům ustoupit nemůžeme. Prokázali, že se jim nedá věřit

 Kolik si měsíčně vydělá předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka? Je podle něj správné, že má vyšší plat než premiér Petr Fiala? A ví soudci, kolik stojí kostka másla? Poslechněte si podcast České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka o soudcovských platech. Kromě Karla Šimky pozvání přijala předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Ten zdůraznil, že soudci ve sporu o výpočet jejich platů nemohou ustoupit. Politici podle něj opakovaně prokázali, že se jejich slibům nedá věřit.

Vávra v podcastu zavzpomínal, jak mu na konci 90. let po povodních zahraniční kolegové radili, ať kolegové v ČR nepřistupují na úpravu výpočtu jejich platů z důvodu přírodní katastrofy. „Říkali, že jakmile kývnete na to, že z jakéhokoliv politického důvodu se může zastavit automat, tak už se toho nikdy nezbavíte,“ uvedl. Považoval to tehdy za cynismus. „Jak se ukazuje, měli pravdu. věřit se jim nedá,“ dodal s tím, že chápe politický boj. Podle něj by ale neměl dopadat na soudní moc.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nedávno ve Sněmovně uvedl, že by mu nevadilo, pokud by se Ústavní soud musel znovu zamyslet nad platy soudců a označil je za privilegium. Pokud podle něj bere krajský soudce 185.000 korun měsíčně, ministr nepovažuje za porušení jeho nezávislosti, pokud by měl 170.000 korun. V tomto smyslu má samozřejmě pravdu, protože o nezávislosti soudců rozhoduje odbornost soudců a jejich morální integrita,“ říká Lenka Ceplová.

Oddělit výpočet platů od výpočtu platů politiků soudci nechtějí. Podle Karla Šimky je nutné, aby si oba tábory uvědomovali, že jsou společně na jedné lodi. Bohužel svou roli podle něj hraje i závist kvůli tomu, že soudci si své platy mohou nakonec obhájit u Ústavního soudu. „já jsem to napsal do jednoho rozsudku. Závist je lidská vlastnost, se kterou máme neustále bojovat, protože prostě nás všechny postihuje. A samozřejmě si vždycky závidíme, protože každý má něco lepšího než ten druhý,“ vysvětluje předseda NSS.

A co soudci říkají na přesun v rozpočtu, který stabilizovat personální situaci soudních úředníků a přispět k vyšší bezpečnosti ve věznicích? Eva Paseková, ceskajustice