Po roce stále žijí lidé v obcích po tornádu na Hodonínsku a Břeclavsku v mobilheimu, na jiné doléhá únava. A tornádo znovu zasáhlo i Lanžhot u Břeclavi.  Přesně před rokem zpustošilo jižní Moravu ničivé tornádo. Už tehdy MF DNES sledovala příběhy a osudy některých rodin, kterým živel poničil dům, nebo je o střechu nad hlavou zcela připravil. Obce Lužice, Hrušky, Moravská Nová ves, Hrušky a další  jsou stále zničené, neupravené. Ať si tam zkusí bydlet premiér Fiala, protože chybí lidem materiál, řemeslníci, odborníci, miliony. Na všechno by měl okamžitě dohlížet vládní zmocněnec, jako před lety byl vládní zmocněnec na opravu Národního divadla v Praze a výstavbu nového divadla za dr. Husáka JUDr. Ferfecký. A vše šlapalo jako švýcarské hodinky.

Teď po roce se redaktoři a fotografové do obcí opět vypravili a s místními znovu mluvili. Mnohé jsou v médiích, televizi. Sedmnáct let bydlela rodina Marty a Romana z Moravské Nové Vsi v domečku, který už neexistuje. Po tornádu zůstala jen garáž, kam rodina schovala všechny své zbylé věci. Na měsíc se přesunuli do bytu v Hodoníně. Jenže tam byl problém s tím, že mají psa.

„Byl tam sice dvorek, ale přes ten chodili zákazníci do firmy, která v přízemí domu sídlila. Pes tam vadil,“ popisuje Marta. A přiznává, že si také chtěli pohlídat, jak se pracuje na stavbě jejich domu. Když tak několikrát denně pendlovali mezi vesnicí a městem, rozhodli se postavit si na dvůr mobilheim. Od té doby žijí v něm. Hlavně zima ale byla krušná.

„Zamrzala nám voda ve sprše. I do ledničky jsme museli chodit ven do garáže. Když vypnuli elektřinu, do hodiny tam byla zima. Měli jsme dva přímotopy a za elektřinu jsme platili patnáct tisíc měsíčně. Kdyby mi někdo řekl, ať do mobilheimu jedu na dovolenou, tak nikdy!“ dušuje se se smíchem Marta. Hrubá stavba jejich domu už stojí.

V budoucím dětském pokojíčku v patře si dcera postavila stan. Celá rodina doufá, že za rok nebude poznat, že se tudy živel prohnal. Bojuje ale s „papírováním“, povolení se táhnou. A potýkali se i s anonymním udáním, které na ně poslalo kontrolu stavebního úřadu.

X X X

První rodiny z jihomoravských obcí postižených tornádem si mezi sebe rozdělily 170 milionů korun ze sbírek neziskových organizací, které společně koordinují rozdělování peněz. Příspěvek ve výši 150 tisíc korun získalo přes 1000 rodin, využít jej mohou na opravy poničených domů a zajištění základních potřeb.

Dohromady má v této první vlně získat podporu zhruba 1200 domácností, vyplynulo z výsledků terénního šetření. Informovala o tom Hana Sedláková z Nadace Via.

Organizace Adra, Člověk v v tísni, Diakonie, Donio, Nadace Via, Nadace Karla Komárka a další společně postupují nejen při rozdělování peněz, ale také při sběru dat v terénu. Z výsledků více než 700 terénních šetření, která provedli v obci Moravská Nová Ves pracovníci Adry, vyplývá, že kromě 35 demolic je také velká potřeba psychologické práce s dětmi a seniory, kterým se v důsledku katastrofy omezily sociální kontakty. V prvním týdnu organizace s poškozenými uzavřela 209 darovacích smluv a odeslala 31 milionů korun.

V Hruškách zmonitorovala Diakonie ČCE 223 domácností. Značně poškozeno bylo 177 domů. Diakonie vyplácí v tuto chvíli okamžitou finanční pomoc 52 domácnostem, další dostanou podporu ze sbírky Nadace Via, případně již peníze obdržely od dalších pomáhajících organizací.

„Člověk v tísni provedl terénní šetření v 651 domácnostech v Mikulčicích, Lužicích a v části zasaženého Hodonína, dalších přibližně 40 domácností ještě navštíví v tomto týdnu. Prostředky postiženým domácnostem v těchto obcích poputují od Člověka v tísni a také od Nadace Via, které Člověk v tísni předal kontakty na 150 dotčených domácností. Nadace Via v prvním týdnu odeslala příspěvek více než 370 rodinám v celkové výši 56 milionů korun,“ sdělila Sedláková.

V tomto týdnu dokončují pracovníci šetření v terénu. V některých případech situaci komplikuje například to, že se napodaří zastihnout majitele v domácnosti. Další podporu organizace v příštím kole vyplatí v týdnu od 19. července domácnostem, které byly zasaženy, ale následky tornáda nejsou tak fatální a byty a domy jsou stále obyvatelné. O výši této podpory zatím není jasno. Ve třetím kolem finanční pomoc zacílí na nejpoškozenější domácnosti, u nichž se zohlední i sociální potřebnost rodin.

Ve sbírkách všech organizací se nyní vybralo již více než 1,1 miliardy korun. Nejvíce peněz, 284 milionů korun, je zřejmě na účtě Diecézní charity Brno, která rozděluje peníze po vlastní ose. Peníze ze sbírky rozděluje také Český červený kříž. Lidem s demoličním výměrem pošle 250 tisíc korun.

X X X

Rok po tornádu u stejných rodin v Lužicích.

To je asi nejsilnější poznatek reportéra CNN Prima NEWS, který po roce znova navštívil oběti tornáda v moravské dědině Lužice. Živel tam udeřil zkraje večera 24. června 2021. „Podívejte se, tohle jsou záseky letícího skla a dalších předmětů. Jako gilotina,“ vyprávěl penzista Vojtěch Svoboda pro CNN Prima NEWS bezprostředně po tornádu. „Bylo to jako nálet. Proto si teď dokážeme lépe představit ty hrůzy na Ukrajině a posíláme tam peníze,“ říká po roce jeho manželka Dana.

Ukrajinština je v Lužicích slyšet na každém kroku. Rány po loňském tornádu ještě nejsou zacelené a stavebnictví se bez zedníků z ciziny neobejde. Kromě mužů potkáváme na staveništích i ukrajinské ženy v montérkách. Před domem manželů Svobodových stojí u míchačky 27letý Dimitrij Doronbij a 21letý Vadim Plešenic. Oba zedničili v nedalekém Hodoníně už před ruskou invazí na Ukrajinu, a už den po útoku tornáda na Lužice tady pomáhali se záchrannými pracemi.

 „Dneska jsme něco jako rodinní známí manželů Svobodových,“ vypráví Dimitrij. Tornádo mnohatunovou ocelovou konstrukci střechy u Svobodů změnilo v hromadu šrotu. Rozmlátilo okna, dveře i veškerý nábytek. A co nezničil vítr, to dokonal déšť.

Stejné to bylo v celé ulici. Obchod zůstal bez střechy, ulétla i z hospody U Konečků. Z mnohých domů zůstaly jen obvodové zdi, stožáry veřejného osvětlení vichr pokroutil jak umělohmotné lžičky, když se vloží do vařící kávy. Byl to apokalyptický pohled, dnes už hodně domů v ulici „povstalo z popela“.

„Nebýt dobrých lidí, nikdy bychom dům nedali znova do kupy,“ vypráví Vojtěch Svoboda. S obnovou tohoto domu pomáhalo nesčetně dobrovolníků, dokonce i Dan Kalousek, šéfdirigent orchestru Městského divadla v Brně. Dům je téměř opraven. „Už dokonce stavíme i kurník a po roce se k nám na dvorek vrátí slepice. Bez nich to nebylo ono, těším se, až se u nás zase zabydlí,“ přeje si Dana Svobodová. Dokončovací práce dělají právě Ukrajinci.

X X X

Hospoda U Konečků ve Velkomoravské ulici v Lužicích přežila jen díky bytelnému zdivu, podnik má staletou tradici zájezdní hospody. „Dva novější domy mých tetiček, které stály hned vedle hospody, tornádo zničilo tak, že zbytky budov nařídili statikové srovnat se zemí,“ připomíná majitelka hospody Aneta Stibůrková. Dnes už má jedna tetička základovou desku k novému domu, ta druhá už dokonce postavila přízemní zdi.

Místo podnikání spíš charita

„Od pojišťovny jsem dostala milion korun a ten padl na střechu, štíty a okna. Ostatní opravy financuji ze svého, tak to jde hodně pomalu. Požádala jsem sice stát o finanční pomoc, ale zatím prý stojí v cestě byrokratický šiml. Nějak se to prostě zadrhlo, ale odškodnění od státu prý dostanu do půl roku,“ líčila mi Aneta Stibůrková, když jsem ji v Lužicích navštívil půl roku po tornádu, těsně před Vánocemi.

A dostala už slíbenou pomoc? „Ani náhodou, proto jsem nemohla znova rozjet podnikání v těch rozměrech jako před tornádem. Na stát jsem teď docela naštvaná.“

Aneta Stibůrková tak místo široko daleko oblíbených cateringových služeb vyrábí marmelády. A dala se na charitu, pomáhá sousedům z poničené oblasti. Napřed v hospodě vytvořila sklad potravinové pomoci a také z těchto darů začala vařit pro dobrovolníky, kteří pomáhali odklízet ruiny. „A zrovna dneska tu mám také dobrovolníky. Rok po tornádu se tady setká spousta lidí, kteří přiložili ruce k dílu, a někdo jim přece musí uvařit,“ prozrazuje.

Každá pomoc se člověku vrátí

Šéfkuchařem je Jaromír Hudec z Jihomoravské komunitní nadace, která obětem tornáda pomáhá celý rok. Teď smaží kuřecí stehna, krájí zeleninu do salátů.

 „Když pomáháš bližnímu, nechtěj, aby o tom všichni věděli,“ stojí v Bibli. Hudec pomáhá nezištně, a dobrovolnickou práci pro postižené tornádem od 24. února navíc rozšířil o pomoc bojující Ukrajině. S manželkou Evou založil aktivitu Pomoc od lidí pro lidi.

„Přímo do válečných oblastí vozíme zdravotní materiál, potraviny anebo třeba neprůstřelné přílby a vesty.“ Kdo finančně přispěje, dostane náramek v ukrajinských barvách.

Hudec zastává heslo, že každému, kdo někomu pomůže, se pomoc jednou vrátí. Nebývalá solidarita, které se dočkali Moravané po přírodní katastrofě, na sebe skutečně nabaluje další vlnu solidarity. „Kdo z místních lidí dostal pomoc, chce se za ni nějak odvděčit – a Ukrajina teď pomoc opravdu potřebuje,“ říká.

Smutek u Herníků

Na další návštěvu se chystám k manželům Herníkovým. I tenhle manželský pár jsem naposledy viděl v rámci půlročního výročí řádění tornáda. „Hukot jak deset lokomotiv a řacha za řachou,“ vzpomínal na tornádo Jiří Herník. S manželkou se přikrčili v rohu obýváku a měli obrovské štěstí, že je nezasáhl žádný střep z oken. Ani kusy nábytku. Vichr proměnil skleněné výplně ve smrtící tomahavky a s nábytkem si pohrával jak s dětskou káčou.

Něco není v pořádku, vycítím dnes, když mě 78letá Naďa Herníková zve na kávu. „Jirka dostal rakovinu a 1. května zemřel. Zkomplikoval to i covid, který chytil v hodonínské nemocnici,“ nemůže se smířit s odchodem jednaosmdesátiletého milovaného druha. „Myslím si, že tornádo jeho odchod trochu urychlilo. Nemohl se třeba smířit s tím, jak mu živel zničil jeho oblíbenou garáž. A také okolí domu, vlastně se celé Lužice změnily k nepoznání a on to těžce nesl.“ Proto teď vdova pečuje o růže, které znova vysadila na zahradě. „Manžel měl růže moc rád.“

X X X

Před rokem se fotoreportér serveru iROZHLAS.cz René Volfík vydal do obcí, které zničilo tornádo. O rok později zachytil stejná místa, jak vypadají dnes. Řadu domů se podařilo opravit, některé ale museli zbourat. „Tornádo je živel, který přišel a možná i měl přijít. Chci, aby si to lidé pamatovali, ale některé vzpomínky bych ráda otupila. Jsou tu lidé, kteří jsou traumatizovaní, kteří přišli o všechno,“ říká starostka Hrušek Jana Filipovičová.

 Tornádo, které se zformovalo krátce před půl osmou večer 24. června, zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem. Stopa po tornádu 26 kilometrů dlouhá a 100 až 700 metrů široká. Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves a Hrušky na Břeclavsku, značné škody napáchal živel i v hodonínské části Pánov. Škody způsobené tornádem podle Českého meteorologického ústavu odpovídají síle F4, kdy se rychlost větru pohybuje od 267 do 324 kilometrů v hodině.

„Tornádo je živel, který přišel a možná i měl přijít. Chci, aby si to lidé pamatovali, ale některé vzpomínky bych ráda otupila. Jsou tu lidé, kteří jsou traumatizovaní, kteří přišli o všechno,“ podotýká starostka Filipovičová.

X X X

Třicet let dřela v Rakousku, aby zvelebila dům. Teď tornádo vše zničilo

Do Vídně vyrazila už krátce po sametové revoluci a třicet let pracovala v rakouských špitálech. Když letos konečně odešla do důchodu, těšila se na poklidnou penzi v rekonstruovaném domku, u kterého vybudovala téměř botanickou zahradu. I s jezírkem s okrasnými rybičkami. „Teď je to jedna velká spoušť,“ ukazuje 60letá Marie Kovaříková z Lužic pobořený dům a džungli, kterou tornádo stvořilo na zahradě.

Vichr, který poničil čtyři obce v takzvaném Podluží, považuje Marie Kovaříková za varování „tam od někoho“.  Aby prý byl člověk k přírodě pokornější. Kdo je ten „někdo“, k tomu se ještě vrátíme. Napřed si poslechneme dramatické líčení běsnícího tornáda.

Když střecha přistane pod okny

V každé chalupě v Lužicích totiž příchod živlu popisují trochu jinak. „Když se zvedl vítr, šmírovala jsem střešním okýnkem, co se to děje. Najednou jsem viděla, jak vítr vyvrátil dva pořádně vrostlé stromy u sousedů, jako by šlo o stébla suché trávy.“

 To už paní Jarmilu odehnal od střešního okénka pohotový manžel. A oba se schovali v přízemí, pod okny v tu chvíli přistála nějaká střecha z okolí. A za chvíli měli sami namísto střechy jen oblohu. „Pršelo nám rovnou na hlavu, ale přežili jsme. Je mi líto všech obětí,“ vypráví.

Dům přišel o střechu, už v pátek ale příbuzní začali s opravami. „Hlavně nám pomáhá dcera se zeťákem, kteří k nám přivedli partu vodních skautů. Moc jim děkujeme, jde jim to od ruky,“ představuje nám mladé „úderníky“.

Zničené snažení za desítky let

Hned po sametové revoluci vyrazila Marie Kovaříková za prací do rakouské Vídně a v tamních špitálech odpracovala třicet let. „Jsem porodní bába,“ vypráví zdravotní sestra z gynekologie. S nadhledem. Během půlhodinového rozhovoru si ani vteřinu nestěžuje, jen popisuje holá fakta. „Domek jsme celá léta zvelebovali, abychom si tu jednou v klidu užili důchod. Hlavně jsem se věnovala zahradě.“ Sotva ale letos odešla do penze (v Rakousku se vyplácí od šedesáti let), přišlo tornádo.

Zahrada je komplet zničená. Vichr „ve vývrtce“ zničil snažení téměř tří desetiletí. „Tam stál obrovský smrk, tam zase statný ořech. Všude pergoly, prostě okrasná zahrada se vším všudy,“ ukazuje směrem k džungli. Mrtvé džungli. Zahrada vlastně působí jak skládka sutin. Kusy kmenů se střídají s kusy střech z celé vesnice. Zatím žena vyčistila pouze jezírko, okrasné rybičky přežily a zvědavě vystrkují hlavy z vody. Místo rákosí teď ale břehy „zdobí“ hromady střešních tašek, kusy plechů, trámy…

Bůh je energie. A energie je tornádo

Ptám se, kdo je pro ženu „ten někdo nahoře“, o kterém přemítá. Ježíš Kristus, Prozřetelnost, či jiný bůh? „Já myslím, že bůh je nějaká forma energie,“ věří. A moravské tornádo mělo také energie nazbyt. „Bylo to varování, že nemůžeme od přírody jen brát, ale musíme jí i něco dávat.“

S 60letou Jarmilou Kováříkovou souhlasí i její dcera. „Kousek odtud teče Morava, což je dneska regulovaný a skoro vybetonovaný kanál, a ne řeka,“ popisuje okolí Lužic a Mikulčic Eva Janovská. „Pokud nevrátíme vodu do přírody a neobnovíme meandry řek, můžeme čekat další katastrofy. Meandry tu byly po tisíce let, až ve dvacátém století se lidí rozhodli řeku zkrotit a regulovat.“

Svoboda vyžaduje zodpovědnost

Jinými slovy. Marie Kovaříková považuje tornádo za znamení, před kterým by se měl člověk pokořit, a to zvlášť ve svobodné společnosti. Svoboda přece vyžaduje i zodpovědnost. Na komunistickém režimu se jí nelíbilo, že oponenty zavíral do vězení. „Můj táta skončil v lágru na uranovém dole,“ vzpomíná. Na kapitalismu, jenž přišel po sametové revoluci, ji zase rozčiluje neustálá honba za penězi.

Podle ženy je hloupé, když Češi a Moravané touží téměř výhradně po západní životní úrovni. „A přitom nedokážou ocenit, v čem je Západ jiný a možná lepší, například v přístupu k migrantům. Třicet let jsem se ve Vídni setkávala s Filipínci, Íránci, Afghánci, Turky a dalšími národy. A tenhle kosmopolitismus změnil i můj pohled na svět.“ Nikomu své názory nenutí, jen porovnává. Pro rakouské pacienty totiž byla stejnou migrantkou jako zdravotní sestra třeba z Filipín.

Ale to už jsme v úvahách asi příliš daleko od řádění tornáda v Lužicích. Vlastně nejsme, z Lužic je to na rakouské hranice 23 kilometrů a Rakousko vyslalo na pomoc do zpustošených moravských obcí záchranářské vrtulníky, tři desátky sanitek i s lékaři a spoustu hasičů. A rakouský prezident Alexander Van der Bellen okamžitě vyjádřil soustrast rodinám obětí a s neskrývaným zděšením prohlásil o katastrofě: „Jsou to stěží pochopitelné obrazy zkázy.“

X X X

PŘED   TORNÁDEM   UTÍKALI   Z   KOSTELA

V polovině mše jsme museli utíkat. Farář z Moravské Nové Vsi vzpomíná na ničivé tornádo

Přesně před rokem zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko tornádo. Šest lidí při něm přišlo o život a poničeno bylo přes tisíc domů. Symbolem se stal příběh faráře Mariána Koliny z Moravské Nové Vsi, který během katastrofy sloužil mši v kostele.

Tornádo, které před rokem zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, poničilo střechy téměř všech domů. V Moravské Nové Vsi už jsou opravené nejen střechy domů, ale i místního kostela, ve kterém při tornádu sloužil mši farář Marián Kolina. „Je to pro mě velmi silný zážitek, na který nikdy v životě nezapomenu,“ popsal Kolina a dodal, že mši tehdy ukončil v polovině.

 „Proběhla nejdůležitější část proměnění chleba a vína v tělo a krev Krista, v té chvíli kněz pokleká před oltářem a když se postaví, slavnostně zvolá ‚tajemství víry‘. V té chvíli už jsem ale kvůli tornádu nemohl vstát a zvolat, aby věřící odpověděli, ale musel jsem utíkat pryč,“ líčil farář své loňské zážitky a dodal, že od té doby pokaždé v tomhle okamžiku děkuje pánu Bohu za to, že to nebyla jeho poslední mše.

Kostel z Moravské Nové Vsi tehdy přišel o střechu. „Momentálně pracujeme na věži, která dostala novou fasádu a s Úřadem památkové péče vybíráme barvy, které použijeme,“ popsal Kolina. Podle něj bylo prioritou dostat kostel do stavu, ve kterém byl před tornádem. „Kostel je kulturní památka, zasahuje do toho Úřad památkové péče a jeho představa je, že bychom kostel dostali do stavu, ve kterém byl před sto lety,“ vysvětlil Kolina.

Kostelní hodiny se před rokem zastavily přesně ve chvíli, kdy tornádo udeřilo. „Tyto hodiny pro nás mají velikou historickou hodnotu. Chtěli bychom z toho udělat připomínku události, kterou jsme prožili,“ sdělil farář a dodal, že by přivítali pomoc dobrovolníků.

X X X

Ukrajinští obránci dostali rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku

„Obránci Severodoněcku se budou muset stáhnout z města na nové a silnější pozice,“ uvedl Hajdaj na komunikační platformě Telegram. „Veškerá kritická infrastruktura byla zničena, na 90 procent města bylo poškozeno a 80 procent obytných budov se bude muset strhnout,“ dodal.

Ruské síly podle něj pokračují v postupu na Lysyčansk z jihu, od Toškivky a Zolotého, boje se odehrávají v okolí obce Myrna dolyna. Rusové se zároveň snaží upevnit frontu v obcích obcích Raj-Oleksandrivka a Loskutivka, které dobyly v předchozích dnech. Do Lysyčansku již vstupovaly ruské „diverzně průzkumné jednotky“, jejich útok byl ale zmařen, dodal Hajdaj. Rusové se nicméně zmocnili vesnice Mykolajivka.

 Hajdaj neuvedl, kdy by stahování ukrajinských obránců z města, které po zhruba měsíc zažívalo jedny z nejprudších bojů od zahájení ruské invaze, mělo začít, ani jako dlouho by mělo trvat, připomněla agentura Reuters.

Ztráta Severodoněcku a Lysyčansku by nepředstavovala zásadní zlom ve válce, uvedl v dnešním hodnocení americký Institut pro výzkum války (ISW). Ukrajinci podle něj „v zásadě dosáhli svého cíle“ tím, že v bitvě zpomalili a oslabili ruské jednotky. „Ruské útočné operace se v nadcházejících týdnech pravděpodobně zastaví, ať už se ruské síly zmocní oblasti Severodoněcku a Lysyčansku či nikoliv,“ míní institut.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní svodce sdělil, že Rusové při postupu na dvojměstí a přilehlé vesnice podnikají tankové, minometné a letecké útoky na ukrajinské pozice. Útok na vesnici Borivske, která leží stejně jako Severodoněck na východním břehu řeky Severní Doněc, se obráncům podařilo odrazit.

Rusko si v posledních dnech obsazením „kapsy“ ukrajinské obrany kolem města Zolote jižně od Lysyčansku připsalo v Donbasu výrazné územní zisky. Proražení ukrajinské obrany u Toškivky umožnilo ruským jednotkám zahájit obkličování Lysyčanku, což zvýšilo tlak na obránce Severodoněcku, jejichž zásobování se stává čím dál složitějším. Obsazením Severodněcku a Lysyčansku by se Rusko přiblížilo splnění jednoho ze svých deklarovaných válečných cílů, a to získání plné kontroly nad Luhanskou oblastí, jejíž území Moskva krátce před únorovou invazí uznala jako samostatnou „republiku“.

X X X

 Ukrajinský letecký návodčí: Máme málo zbraní. Rusové nás budou válcovat převahou železa

Za úspěšnou obranou Ukrajiny před ruskou agresí stojí nejen zbraně, ale také specialisti, kteří jsou už z povahy jejich profese neviditelní. Například rozvědčíci a letečtí návodčí. To oni směřují palbu na ty správné cíle. S jedním z nich se setkal i zvláštní zpravodaj Radiožurnálu na Ukrajině.

Tento důstojník ukrajinských sil si nechává říkat Raša. Je rozvědčíkem a leteckým návodčím. Vystudoval práva a vojenskou školu. Působil jako pilot a byl nasazený už v Afghánistánu za sovětské invaze. Teď je špičkovým odborníkem na nepřátelské cíle.

„Jde o navádění, rozvědku, přípravu akcí, školení vojáků. Je to intelektuální práce. Pracoval jsem například se skupinou obránců Azovstalu v Mariupolu. Stihl jsem odjet zavčasu, ale oni tam bohužel zůstali. V této válce jsem už devátým rokem, je mi 60 let, takže už mám určitou volnost. Připadám si trochu jako umělec, jako člověk svobodného povolání. Hodně pracuji s počítačem – je to víceméně analytická práce,“ popisuje Radiožurnálu.

Podle pana Raši je základním problémem nedostatek zbraní: „Nejsem politik, můžu soudit jen z čistě vojenského hlediska a vidím, že máme málo zbraní. Po této technické stránce silně prohráváme. Nejde ani tak o kvalitu jako spíš o množství zbraní. Dejme tomu, že dostaneme deset tanků Abrams, Rusové proti tomu postaví pět set T-72. To je příliš velká nerovnováha, že? Tank Abrams je samozřejmě technicky mnohem vyspělejší, ale oni nás budou válcovat prostě převahou železa, munice a lidských zdrojů. Pro ně přece lidské zdroje nic neznamenají, oni nás prostě ušlapou.“

Rusko láká státní zaměstnance na okupovaná ukrajinská území. Dostanou tam dvojnásobný plat Západ ale také stojí před otázkou – dát Ukrajině staré sovětské zbraně, nebo nové, moderní?

„To jsou dvě metody: buď hodně starých, nebo méně nových zbraní. V obou případech ale na straně dárců , jako je Česko nebo Německo, vzniká problém, jak tyto zbraně doplnit, protože vojensko-průmyslový komplex je nestihne tak rychle nahradit. Kdyby americký zákon o půjče a pronájmu fungoval v takových objemech jako za druhé světové války, kdy pomohl Sovětskému svazu, všechno by samozřejmě bylo jinak. Nemáme potíže s obsluhou a používáním západních zbraní, ale s náhradními díly. Máme spoustu technicky nesmírně zdatných lidí a také IT odborníků. Neříkám, že jsme špičkoví, ale naši lidi se rychle zaučují. S tím problém není,“ říká Raša.

A proto si Ukrajinci podle rozvědčíka Raši zatím dokázali velmi dobře poradit v boji proti velké přesile. „Dali nám sice zatím jen deset procent toho, co potřebujeme, ale sám vidíte, že pohyb ruské fronty se už prakticky zastavil. To je samozřejmě velký pokrok a naše velení už nabralo zkušenosti. Stáhli jsme se sice z některých území na východě, v Luhanské oblasti, ale ona žádný valný strategický význam nemá. Přesto tam naši pořád drží pozice a to pro nim bojuje devět taktických skupin ruské armády. Podobné je to i u Charkova. Až dostaneme dalekonosná děla, narušíme jim logistiku. Bez pohonných hmot, jídla a munice ani mnohatisícová horda nic nezmůže,“ vysvětluje letecký návodčí.

X X X

Cesta Ukrajiny do EU? Vadí korupce, příliš vlivní oligarchové i porušování lidských práv

Ukrajina získala oficiální status kandidátské země do Evropské unie, Kyjev ale musí prokázat ještě mnoho píle, pokud se chce do struktur Bruselu opravdu dostat. Podle Evropské komise musí Ukrajina implementovat řadu důležitých reforem a splňovat standardy pro přijetí do frakce.

Ukrajina požádala o vstup do Evropské unie už v prvních dnech války. V týdnu se dočkala významného úspěchu, když Brusel udělil východoevropskému státu (a také Moldavsku) status kandidátské země EU. V kontextu práce, kterou má Kyjev před sebou, se ale jedná spíše jen o symbolický milník.

Cesta Ukrajiny do Evropské unie totiž může trvat roky a ani nemusí být úspěšná. Své o tom ví Turecko, které se stalo kandidátskou zemí už v roce 1999, Ankara ale dosud nesplnila podmínky pro přijetí. Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko musely na členství ve frakci čekat zhruba deset let.

Ukrajina navíc v některých aspektech zaostává výrazně více než státy, které na přijetí do unie čekaly dlouhé roky. Evropská komise je ochotná Kyjev do struktur Bruselu vpustit, požaduje ale implementaci důležitých reforem. Základní požadavky pro členství v unii se týkají fungující demokracie, vlády práva a tržní ekonomiky

Podle BBC musí Ukrajina především zapracovat na vylepšení situace ohledně lidských práv v zemi, boje s korupcí a omezení moci oligarchů. Další výzvou je pak určitý restart soudního systému a navracení důvěry občanů v justici.

Rusko nic nenamítá?

Ukrajina chce připojením k unii deklarovat své prozápadní smýšlení a odpoutání od sféry ruského vlivu. Kyjev by pochopitelně z členství v unii ekonomicky profitoval, HDP na obyvatele Ukrajiny je v současnosti devětkrát nižší než průměr Evropské unie. V případě přijetí by se Ukrajina stala největší a pátou nejlidnatější zemí EU.

Moskva dlouhodobě kritizuje snahy Ukrajiny provázat se s NATO, proti členství Ukrajiny v EU ale v zásadě nic nemá. Kreml by zpozornil v případě změny bezpečnostních paradigmat EU, jakou by bylo například vytvoření společné unijní armády.

X X X

Ukrajinský účet za válku: Šéf EIB odhadl, kolik bude stát obnova zdecimované země

Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho bilionu eur (24,69 bilionu korun) na obnovu po válce. Podle agentury Bloomberg to řekl šéf Evropské investiční banky (EIB) Werner Hoyer.

„Uvádím bilion, protože jsem ve veřejném prostoru viděl částky, které považuji za zcela nerealistické vzhledem k míře destrukce na Ukrajině,“ řekl Hoyer na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Uvedl také, že v poskytnutí financí Ukrajině bude muset Evropa „sehrát největší roli“.

O plánu ukrajinské obnovy a případném ukrajinském členství v Evropské unii budou tento týden hovořit evropští lídři na dvoudenním unijním summitu, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Právě Evropská investiční banka, instituce Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů, by mohla sehrát hlavní roli v dodávání peněz válkou zmítané zemi, podotkla agentura Bloomberg. V polovině května Evropská komise navrhla balík finanční pomoci Ukrajině ve výši přibližně pět miliard eur měsíčně (123,46 miliard korun).

Ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov v úterním rozhovoru s listem Le Monde řekl, že jen škody na ukrajinské dopravní infrastruktuře přesahují 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Ruská vojska na Ukrajinu vpadla před téměř čtyřmi měsíci, 24. února. Ačkoliv je konec války v nedohlednu, v některých oblastech napadená země už s obnovou zdevastované infrastruktury začala.

X X X

  Rozsudek štrasburského soudu o kárných řízeních přichází pozdě, míní exekutoři

Aktuální rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který se týká českých kárných řízení nad exekutory, přišel až deset let poté, co se věc začala řešit. Od té doby se konalo mnoho kárných řízení, jejichž účastníci nyní mohou cítit určité rozhořčení, uvedla dnes Exekutorská komora.

ESLP vyhověl stížnosti pražského exekutora Jana Grosama, kterému český Nejvyšší správní soud (NSS) uložil v roce 2012 v kárném řízení pokutu 350.000 korun. Podle štrasburského soudu porušilo Česko Grosamovo právo na spravedlivý proces, protože kárný senát nesplňoval požadavky nezávislosti a nestrannosti. Soud vyjádřil zejména pochybnosti ohledně výběru přísedících v kárných senátech – předseda NSS je vybírá losem z předem připravených seznamů. Někteří přísedící navíc podle ESLP postrádají zdání nezávislosti a nestrannosti, protože jsou podřízeni ministru spravedlnosti, který podává kárné žaloby.

Současné složení kárných senátů, v nichž zasedají dva soudci a čtyři přísedící, je podle Exekutorské komory problematické. „Jedním z přísedících je zástupce ombudsmana, který s exekuční problematikou nemá věcně vůbec nic společného,“ podotkla profesní organizace.

Komora naopak nesdílí obavy štrasburského soudu ohledně toho, že by přísedící soudní exekutoři nebyli nestranní, protože o jejich odměňování rozhoduje ministr vyhláškou a vykonává nad nimi dohled. „Ale určité posílení jejich nezávislosti, nestrannosti určitě nemůže být na škodu,“ míní organizace.

K dlouhodobé debatě o tom, zda se má zachovat stávající jednostupňový model kárného řízení, nebo zavést možnost odvolání, komora uvedla, že nepreferuje ani jednu z variant. „Obě řešení mohou fungovat. Záleží na detailním nastavení jednotlivých systémů,“ poznamenala.

Rozsudek, v němž ESLP shledá porušení Úmluvy o ochraně lidských práv, ukládá žalovanému státu přijmout obecná opatření k nápravě. Kancelář českého vládního zmocněnce ale zdůraznila, že z rozsudku nelze dovozovat povinnost státu obnovit všechna podobná řízení, v nichž už bylo pravomocně rozhodnuto.

Rozhodnutí navíc není konečné, vláda může do tří měsíců požádat ESLP o postoupení věci velkému senátu. Ročně se ale před velký senát dostane jen zhruba 12 případů. Tento krok předvídá i Exekutorská komora, která připomněla, že verdikt prošel těsnou většinou 4:3 a oponentní stanovisko je podle ní velmi přesvědčivé a argumentačně silné, ceskajustice, cz

X X X

Ministerstvo spravedlnosti nové seznamy znalců, tlumočníků a překladatelů

 Ministerstvo spravedlnosti spustí příští týden nový seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a nový seznam soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Jedná se o informační systémy veřejné správy, které nahradí dosavadní evidenci znalců a tlumočníků a seznam znaleckých ústavů.

Nová právní úprava znalecké a tlumočnické činnosti předpokládala spuštění nových elektronických seznamů již k datu 1. 1. 2021. Z řady důvodů, zejména s ohledem na povahu zadávacího řízení, technickou náročnost a nutnost zajištění kompatibility a integrace s dalšími nově vyvíjenými systémy v rámci elektronického prostředí, dochází ke zprovoznění seznamů s časovým odstupem.

V porovnání s dosavadní evidencí poskytnou nové seznamy od 27. června vyšší uživatelský komfort a zpřístupní veřejnosti podstatně větší rozsah údajů o zapsaných subjektech. Znalce, znalecké kanceláře, znalecké ústavy, soudní tlumočníky a soudní překladatele bude možno vyhledávat podle jména, názvu, odborného zaměření, jazyka, sídla, identifikačního čísla a dalších parametrů. U jednotlivých zapsaných osob jsou pak jako veřejné vedeny další dosud neveřejné údaje, například údaj o datu a délce pozastavení činnosti, o datu a důvodu zániku oprávnění nebo údaj o tom, že znalec vykonává činnost prostřednictvím znalecké kanceláře.

Nové seznamy dále obsahují i další funkcionality. Umožní pořizování výpisů o zapsaných subjektech a v souladu s požadavky zákona poskytnou každému zapsanému subjektu přístup ke všem o něm zapsaným údajům. Do konce přechodného období, tj. do konce roku 2015, budou mít znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy znalecké oprávnění zapsané ve znění odpovídajícím tomu, zda získali oprávnění ještě podle staré nebo již podle nové právní úpravy.

Seznamy budou dostupné na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti na adrese https://seznat.justice.cz, kde je k dispozici také uživatelská příručka, odpovědi na časté dotazy a HelpDesk.

Druhá část systémů, kterou tvoří elektronická evidence znaleckých posudků a tlumočnických a překladatelských úkonů, bude podle stávajícího harmonogramu Ministerstva spravedlnosti nasazena na přelomu tohoto roku, ceskajustice.ck

X X X

Senátor Láska: Strany před nekalostmi svých lidí zavírají oči. Není to jen problém STAN

Podle senátora Václava Lásky (Senátor 21) se kauza Dozimetr týká zejména problému české stranické politiky. „Když jste straník, tak musíte zavírat oči před tím, když je podezření na vašeho kolegu, abyste ho neshodili,“ uvedl v pořadu Divoká karta. Hosty pořadu byli také senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a nestraník Pavel Fischer.

Láska je toho názoru, že se aktuální kauza Dozimetr týká zejména problematiky české stranické politiky jako takové. „Když jste straník, tak musíte zavírat oči před tím, když je podezření na všeho kolegu, abyste ho neshodili. Spíše se musíte více soustředit na to, abyste útočili na někoho z jiné strany,“ uvedl.

Pokračoval s tím, že dnes má problém hnutí STAN, ale zítra jej může mít jiná strana. „Je to problém stranictví. Je to takové: ‚Zavírejme oči, když ten, kdo má stejný dres, dělá něco nekalého.‘ Reaguji na podezření kolem Hlubučka, které zde bylo již dlouho. Nakonec ho musela vyřešit až policie,“ doplnil.

Osobně nechce házet vinu jen na STAN. „Je to obecný trend. Když má problém můj straník, tak spíše přemýšlím, v české politice, jak ho krýt. Zároveň přemýšlím, že je určitě v pohodě, že ho znám, jezdím s ním na sjezdy a určitě nic takového neudělal. Nefunguje to tak, jak by mělo, že na ty své jsme nejpřísnější. Tady je to naopak. Musím být nejpřísnější na ty z jiných stran,“ dodal.

Senátor Fischer se domnívá, že v tomto případě selhaly kontrolní mechanismy uvnitř politické strany, na magistrátu i v rámci dopravního podniku. „Je nutné věci nazývat srozumitelně. Krejčíř, odsouzený mafián, byl spřažen s nesvéprávným Redlem. Nastavil praktiky, které se objevovaly v nejbližší blízkosti Gazdíka,“ připomněl.

Nikomu se nesvěřovali

Následně uvedl, že když se Gazdík stýkal s Redlem například na horách na lyžích a trávil s ním čas, tak měl mít sebereflexi. „Měl si na takto nebezpečnou známost dávat pozor. Je nebezpečné, abyste zůstával na úřadě, který má na starost mládež a vzdělávání. Je dobře, že odstupuje, ale aktéři měli být opatrnější,“ dodal.

Za hnutí STAN se pořadu účastnil senátor Hraba. Ten uvedl, že ve vedení hnutí byl do srpna minulého roku. „Že kauza nabere takový rozměr, by mě nenapadlo. Jak vyplývá z informací v médiích, tak zřejmě organizovaná skupina, používala nejsofistikovanější metody, jak svoji činnost skrýt. Nečekáme, že by se svěřovali, byť spolustraníkům,“ uzavřel.

X X X

Dozimetr: Miliardové ztráty způsobil obviněný Augustín už na Slovensku

Soud ve středu poslal do vazby bývalého ekonomického náměstka a člena představenstva pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína. Slovenský manažer, obviněný v kauze Dozimetr, však vzbuzoval obavy již v době svého jmenování. Na Slovensku měl totiž pověst člověka, který přivedl tamní Cargo do ztráty přesahující 120 milionů eur v jednom roce. Navíc byl úzce spjatý s bývalým premiérem Robertem Ficem.

Augustína do vedoucí pozice v DPP tlačila v roce 2019 koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Již v té době však nepřicházel do společnosti s miliardovými rozpočty s pověstí nejlepšího hospodáře. Dohledat lze například informace ze slovenských médií, kde se píše o ztrátách, které způsobil ve slovenském Cargo. Ty v přepočtu na české koruny dosahují miliardových hodnot.

„Státní železniční Cargo dovedl za první Ficovy vlády do ztráty 127 milionů eur. Firmě tehdy hrozil krach. V roce 2010 opouštěl post šéfa Carga s odstupným 154 tisíc eur. Do služeb Ficovy vlády se však Matej Augustín vrátil. Už měsíc radí vicepremiérovi pro investice a exministru dopravy Ľubomíru Vážnému (Směr). Ten ho v roce 2006 do Carga nominoval,“ napsal o Augustínovi v roce 2013 deník SME.

 Z pozice v Cargo jej odvolával pozdější slovenský ministr dopravy Ján Figeľ, který k Augustínovi řekl: „Za Augustína se Cargo tunelovalo, aukce odhalily předražení o 600 procent. To nezpůsobila krize, ale jeho manažerské schopnosti.“

Hlubučkův člověk

Augustína do vedení DPP prosazoval v roce 2019 další obviněný – bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček, jenž byl donedávna politikem hnutí STAN. Když Ekonomický deník v roce 2019 připomínal členům koalice Spojené síly pro Prahu problematickou slovenskou minulost Augustína, odkazovali se Jiří Pospíšil (TOP 09) a Jan Wolf (KDU-ČSL) právě na náměstka Hlubučka, ten však na dotazy neodpovídal.

Přesto příchod Augustína komentoval náměstek v jiných médiích takovým způsobem, který v dnešním kontextu může působit až legračně. „Vítám, že je pan Augustín ze Slovenska, znamená to totiž, že není nijak napojen na české vlivové skupiny,“ řekl tehdy Hlubuček.

S částečnými protesty se v rámci koalice dle svých aktuálních slov ozvala Praha sobě. Pro příchod Augustína do DPP však nakonec hlasoval i náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě), který později svým trestním oznámením zřejmě kauzu Dozimetr rozpoutal.

„Měli jsme v ruce dva články o tom, že za jeho působení v Cargo Slovakia vygeneroval ztrátu, což ale také nemusela být jen jeho vina. Dále jsme měli obecný fakt, že tam byl za premiéra Fica. Na druhé straně jsme měli jeho životopis, kde bylo třeba působení v jedné respektované společnosti. Bylo to právo koaličního partnera, obsadit místo v představenstvu,“ sdělil na středeční tiskové konferenci lídr Prahy sobě Jan Čižinský.

Úplatek, trestní oznámení a mlčenlivost

Přesto tvrdí, že na činnost Augustína během posledních let dohlíželi a právě s jeho osobou má souviset jimi podané trestní oznámení, kdy si údajně Augustínův člověk řekl o úplatek.

„Instinktivně jsme tušili, že vliv pana Hlubučka musíme minimalizovat. Když přišel s návrhem pana Augustína, dvakrát jsme ho odmítli. Když pan Hlubuček hrozil rozbouráním celého vedení dopravního podniku, tak jsme souhlasili a dosadili nominanta Spojených sil na místo rezervované pro TOP 09. Pana Augustína jsme si hlídali. Když jsme se dozvěděli, že člověk zastupující pana Augustína si řekl o úplatek, konal Adam (Scheinherr) a šel na policii, kde podepsal mlčenlivost,“ vysvětlil před novináři starosta Prahy 7.

Dozorčí rada DPP odvolala Augustína z funkce člena představenstva dopravního podniku minulou středu. Nahradil ho dosavadní technický ředitel metra Marek Kopřiva. Pražští radní jako valná hromada rovněž kvůli Augustínovi v pondělí odvolali z dozorčí rady místostarostu Prahy 9 Marka Doležala (TOP 09). Ten podle Scheinherra spolu s Hlubučkem navrhoval volbu Augustína do představenstva DPP.

X X X

Začněme očkovat čtvrtou dávkou, vyzvali Smejkal a Hostomský. Doporučují i roušky

Na očkování čtvrtou dávkou vakcíny proti koronaviru se ve vysílání čtvrtečních 360° na CNN Prima NEWS shodli epidemiolog Petr Smejkal a biochemik Zdeněk Hostomský. Pro nová plošná opatření by ale nebyl ani jeden z nich.

„Pojďme začít očkovat čtvrtou dávkou, je to důležité pro rizikové skupiny,“ uvedl hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Podzim dle něj bude díky promořenosti a proočkovanosti z epidemického hlediska daleko lepší než ten minulý. Na místě jsou podle něj i respirátory pro rizikové skupiny. Domnívá se však, že povinné by být neměly.

ČR je na tom dobře

Pro čtvrtou dávku se vyslovil i hlavní koordinátor Národního institutu virologie a bakteriologie Zdeněk Hostomský. „Nedělal bych žádná plošná opatření, nutit dětem čtvrtou dávku je úplně mimo. Ale třeba lidem 65+ bych to doporučil ještě před podzimem. Nebo i lidem v domovech důchodců,“ řekl.

Podle něj je současná covidová situace v Česku dobrá. „Sleduji těžce nemocné, teď jsou u nás tři takoví. Jinde je jich více. Myslím, že Česko je na tom velice dobře,“ dodal Hostomský.

X X X

PRO  ČR  LIDÉ  PRACUJÍ  DLOUHO,  V  JINÝCH  ZEMÍCH  MÉNĚ

Pro český stát pracuje už téměř čtvrtina všech zaměstnanců, vlády v EU jsou většinou úspornější

Na úřadech, ve školství a zdravotnictví, v armádě a u policie, ve státních firmách nebo na krajských a obecních úřadech pracuje téměř 950 tisíc lidí. To je 22,6 procenta všech českých zaměstnanců, zjistila Národní rozpočtová rada. Meziroční nárůst činí více než dvanáct a půl tisíce osob. Za posledních pět let veřejný sektor nabobtnal o 65 tisíc nových míst; provoz státu tak zdražuje

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří Česko poměrem zaměstnanců v soukromém a ve státním sektoru k horšímu průměru. Vyšší procento pracujících působí ve státních a samosprávných orgánech a subjektech v severských státech EU či ve Francii, naopak nejméně jich je v Německu, Nizozemsku nebo v Itálii.

„Jasně, srozumitelně a autoritativně jsme spočítali, kolik zaměstnanců vlastně má český sektor vládních institucí, kterému běžně říkáme sektor veřejný, nebo lidově erár,“ uvedl ke studii Mojmír Hampl, který se má stát novým šéfem Národní rozpočtové rady (NRR).

Z údajů je patrné nejen to, kolik lidí je placeno z peněz daňových poplatníků. Čísla také ukazují, jak množství těchto pracovníků v posledních letech roste a stále více zatěžuje veřejné finance. Opakovaně na to upozorňují odborníci.

„Do očí bijící je situace ve školství. Z mezinárodních srovnání je patrné, že úroveň českých žáků a studentů se zhoršuje, přestože se jim věnuje stále více pedagogů i nepedagogů,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Poukázal na to, že služby státu se přijímáním dalších lidí nezlepšují. „Potřebujeme reformy, nikoli nové zaměstnance,“ míní.

Například základní školy nyní navštěvuje přes 950 tisíc žáků, které učí téměř 90 tisíc pedagogů. Ještě na přelomu devadesátých a nultých let chodilo na ZŠ asi 1,25 milionu dětí, o jejichž vzdělání pečovalo přes 60 tisíc učitelů. Žáků tedy bylo o třetinu více a pedagogů o třetinu méně. Úroveň znalostí přitom od té doby klesla.

Kdo tvoří vládu České republiky:

Postupně vzrostl mimo jiné i počet policistů, který se pohybuje kolem 40 tisíc. V tomto ohledu patří Česko k evropským rekordmanům. Jeden český strážce zákona chrání kolem 250 občanů, méně jich má na starosti pouze jeho kyperský a maltský kolega. Oproti tomu v Rakousku či v Nizozemsku připadá jeden policista na 320 obyvatel.

Vedle pracovníků ve školství a v některých ozbrojených složkách podle studie NRR výrazně stouplo množství zaměstnanců u místních příspěvkových organizací, jako jsou muzea, galerie, knihovny, divadla, hvězdárny, kulturní střediska, sportoviště, filharmonie, zařízení sociální péče nebo technické služby. Personálně vládní sektor posílil i v případě krajských, okresních i fakultních nemocnic. Růst poštu míst zaznamenala i ministerstva a další ústřední orgány.

Naopak největší propad byl u obecních a krajských úřadů, a to především mezi roky 2019 a 2020, což zřejmě souvisí s pandemií koronaviru. Dále se zeštíhlila Správa železnic nebo Česká exportní banka. Víceméně stejný zůstal počet pozic u státních fondů a zdravotních pojišťoven.

Mojmír Hampl míní, že studii může kabinet Petra Fialy využít při své snaze o konsolidaci veřejných financí. „Redukci na výdajové straně státního rozpočtu by měla předcházet revize jednotlivých agend a služeb vykonávaných vládním sektorem a také kvality a kvantity, v jakých mají být tyto služby poskytovány tak, aby byly udržitelně financovatelné v dlouhém období,“ dodal Hampl s tím, že k takové analýze se však doposud žádná z předchozích vlád neodhodlala.

Srovnání s Evropou ukazuje, že shodit přebytečná kila by česká veřejná správa potřebovala. Ze států EU pracuje ve veřejném sektoru kolem 15 procent všech zaměstnanců v Portugalsku, Rumunsku, Španělsku nebo v Irsku. Premiantem je Německo, kde tento podíl činí něco přes deset procent. Na opačném konci tabulky je Švédsko, jehož orgány zaměstnávají třicet procent všech v zemi ekonomicky aktivních lidí.

X X X

Redl poslal životopis a jeho člověk se dostal na ministerstvo kultury. Nabízel ho Polčák, říká exministr

Nikdo pořádně nevěděl, kde se vzal. Přesto se Martin Sankot stal před deseti lety náměstkem ministryně kultury a týden stál i v čele Národního divadla, než z něj po tlaku umělců odešel. Teď se jeho jméno znovu objevilo v souvislosti se současnou korupční kauzou kolem zakázek na pražském dopravním podniku.

Podle policistů se dostal na ministerstvo díky aktuálně obviněnému podnikateli Michalu Redlovi, jenž ho doporučil tehdejšímu místopředsedovi STAN Stanislavu Polčákovi. Vyšetřovatelé uvádí, že Sankot byl člověkem, kterého se hnutí STAN snažilo prosadit i na další funkce. Což Starostové odmítají.

Redl měl být hlavou skupiny, která si říkala o úplatky v souvislosti se zakázkami na dopravním podniku. Její součástí byl i dnes už bývalý předseda pražské organizace STAN a náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Policie v rámci rozkrývání kauzy popsala, jakým způsobem skupina dosazovala své lidi do veřejných funkcí. Na případu Sankota ukazuje, že si skupina kolem sebe soustředila loajální lidi, které pak doporučovala dál.

X X X

Zemřel meteorolog Ján Zákopčaník, který se proslavil pozdravem ‚Slunce v duši‘. Bylo mu 63 let

Ve věku 63 let zemřel meteorolog Ján Zákopčaník, který v minulosti moderoval v České televizi počasí, uvedl bulvární server Extra.cz. Informaci potvrdila pro server iROZHLAS.cz rodina. Zákopčaník se proslavil svým pozdravem „Slunce v duši“.

Rodák ze slovenské Žiliny vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Původním povoláním byl letecký meteorolog. V letech 1983 až 1992 byl zaměstnancem Českého hydrometeorologického ústavu, poté pracoval ve společnosti Meteopress.

Na obrazovkách České televize moderoval od roku 1994 jedenáct let pořad Předpověď počasí. Působil také jako šéfredaktor redakce počasí. Do povědomí diváků se zapsal zejména svým pozdravem „Slunce v duši“.

Pozdrav na rozloučenou však musel posléze vypustit ze svého slovníku, neboť jedna firma vyrábějící bylinný likér začala jeho rčení používat jako svůj slogan. Byl také pětinásobným vítězem ankety o televizní „rosničku“ roku.

Z televize odešel po sporech s vedením na jaře 2005. Poté spolupracoval s rádiem Blaník, od roku 2007 pracoval jako letecký meteorolog v Českém hydrometeorologickém ústavu.

X X X

 Na správnou diagnózu čekají lidé se sklerodermií roky

Poporodní deprese, lupus, hypochondrie. I tyto diagnózy si vyslechli pacienti, než u nich lékaři odhalili systémovou sklerodermii. Vyplývá to z dotazníku, který mezi nemocné rozeslala pacientská skupina Skleroderma Revma Liga Česká republika. Téměř 30 % z dotázaných si svoji skutečnou diagnózu vyslechlo až za 10 let od prvních příznaků nemoci. Roky tak prožili v nejistotě, obavách a mnohdy i v bolestech bez účinné léčby a jejich stav se zhoršoval. Kromě pozdního odhalení nemoci pacienti také často bojují s úřady, které jim nechtějí přiznat invalidní důchod. Na tyto problémy pacientská skupina upozorňuje u příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června.  

 „Z průzkumu mezi našimi pacienty vyplývá, že více než polovina dotázaných čekala na správnou diagnózu od jednoho roku až po deset let. Některým z nich odmítali lékaři provést podrobnější vyšetření nebo je poslat ke specialistům a příznaky přisuzovali psychické nemoci. Proto se snažíme o nemoci více mluvit, aby už k takovým případům nedocházelo,“ říká Michela Linková, vedoucí pacientské skupiny Skleroderma Revma Liga Česká republika.

Průzkum mezi třicítkou pacientů také zjišťoval, do jaké míry jim nemoc zasahuje do osobního i pracovního života. Více než 80 % z dotázaných uvedlo, že jim nemoc brání pracovat bez omezení.  Invalidní důchod 1. stupně byl však přiznán pouze 40 % z nich, plný pak třetině dotázaných. Většina pacientů zároveň uvedla, že jim přiznaná výše invalidního důchodu nestačí a potřebovali by jeho navýšení. S přiznáním invalidního důchodu má špatnou zkušenost i Dana (42) z Karlových Varů. „V práci jsem manipulovala s těžkými věcmi v prašném prostředí, což jsem ve svém stavu dělat nemohla. Nemoc mi zasáhla klouby, jícen i plíce. Z léků na bolest jsem vyčerpaná a jakákoli sebemenší zátěž, ať už fyzická, nebo psychická, mi nemoc zhorší. Několikrát jsem se před revizním lékařem rozbrečela, protože se na mě díval, jako bych byla zdravý člověk, a já přitom byla na pokraji sil,“ popisuje Dana, které Česká správa sociálního zabezpečení přiznala důchod 1. stupně až po čtyřech letech žádání. Dnes je Dana kvůli postižení plic v plném invalidním důchodu.

Prvním příznakem systémové sklerodermie bývá nejčastěji postižení rukou, a to otoky, bolestivost a tzv. Raynaudův fenomén, který podle odborné studie trápí až 86 % pacientů. Nemocným se dostatečně neprokrvují prsty, které bělají, modrají až fialovějí. Jsou citlivé, bolí a tuhnou. Kromě cév postihuje nemoc také kůži, která tuhne. Pacienti mají pocit, že je jim o číslo menší. V některých případech sklerodermie napadá také jícen, zažívací systém, srdce, ledviny a plíce. V případě postižení plic jsou lidé s touto nemocí čím dál tím víc dušní. Tuhnutí tkáně plic je proto jedním z nejzávažnějších projevů sklerodermie a takoví pacienti se vedle revmatologických center léčí i ve specializovaných pneumologických centrech. „V několika případech jsem se setkal s nečekaně nízkým stupněm invalidního důchodu. Považuji za důležité, aby nemoc pečlivě zhodnotil revmatolog. Řada pacientů nemůže kvůli omezené hybnosti rukou pracovat manuálně ani v administrativě s klávesnicí a myší. Nemyslitelná je také práce v zimě. Projevy sklerodermie se navíc v čase zhoršují a nelze očekávat jejich zlepšení,“ říká doc. MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D., ze Subkatedry revmatologie II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Na potíže, s nimiž se potýkají, letos upozorňuje pacientská skupina Skleroderma Revma Liga Česká republika, mimo jiné nafocením série uměleckých fotografií s fotografkou Lenkou Laňkovou, které se zaměřují právě na ruce, postižené nemocí.

 O pacientské skupině Skleroderma

Pacientská skupina Skleroderma vznikla roku 2018 a je vedena pod spolkem Revma Liga Česká republika. Skupina sdružuje lidi s vzácným a závažným autoimunitním onemocněním zvaným systémová sklerodermie. Jejich cílem je informovat pacienty, lékaře, fyzioterapeuty i širokou veřejnost o specifikách tohoto onemocnění a prostřednictvím nejrůznějších aktivit pomoci pacientům se s ním co nejlépe vyrovnat. Pacienti mohou například využít psychologickou poradnu.

Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ A TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY MAJÍ STEJNÝ CÍL. CHTĚJÍ PŘISPĚT KE ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Třinecké železárny a Moravskoslezský kraj uzavřely další dobrovolnou dohodu. Tou se obě strany zavazují k aktivitám nad rámec zákonné legislativy, aby přispěly ke zlepšování životního prostředí v regionu.

„Velikost oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se v našem regionu stále zmenšuje. Výstupy nejnovější Situační zprávy o kvalitě ovzduší jsou tak důkazem, že ve snaze zlepšit životní prostředí jdeme správným směrem. Podporujeme výměny kotlů a čistou mobilitu, jdeme vstříc inovacím, jako je například využívání vodíkových technologií, zabýváme se činností velkých průmyslových podniků. Kromě zákonných povinností krajského úřadu, jako je přezkum integrovaných povolení pro provozy či zpřísňování limitů, se také snažíme s podniky jednat a hledat možnosti, co bychom pro naše životní prostředí mohli udělat navíc. Tak vznikají naše dobrovolné dohody a mě velice těší, že do toho jdou s námi Třinecké železárny znovu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Vysvětlil, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje průběžně přezkoumává závazné podmínky integrovaných povolení pro podniky. Prověřuje, zda při své produkci využívají nejlepší dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity, a to na úroveň limitů pro v současné době nejlepší dostupné techniky k omezování emisí, tzv. BAT. „Aktivity, ke kterým se se kraj i podniky zavazují v dobrovolných dohodách, jsou tedy nadstandardem svědčícím o vysoké společenské odpovědnosti. Toho si velmi vážím,“ dodal hejtman kraje Ivo Vondrák.

Dalším podnikem, který chce proaktivně přispět ke zlepšení kvality ovzduší v regionu, je společnost Třinecké železárny. Dobrovolnou dohodu podepsali hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a členové představenstva Třineckých železáren Jan Czudek a Ivo Žižka.

„Pro odprášení technologie výroby železa a oceli jsme udělali maximum možného. Nyní pracujeme také na snížení fugitivních emisí, a to například na sazebnách obou vysokých pecí. Kromě toho každý rok vynakládáme milion korun na úklid veřejně přístupných komunikací ve městě,“ upřesnil předseda představenstva Třineckých železáren Jan Czudek. Huť také každoročně financuje ozdravné pobyty v Tatrách pro děti základních škol regionu, péči o zeleň v řádech milionů korun a rovněž výsadbu tisíce nových stromů jak v okolí Třince, tak v areálu firmy.

Ke krokům nad rámec legislativy se v dobrovolné dohodě zavázal také Moravskoslezský kraj. Například slíbil zvýšit náklady na nadlimitní čištění pozemních komunikací, které spravuje. „Také budeme finančně podporovat projekty, které řeší využívání srážkových nebo odpadních vod. Přispějeme i na efektivnější nakládání s komunálními odpady v obcích. Z krajského rozpočtu opět podpoříme výměny starých kotlů za ekologické, nebo se například podělíme o náklady na regionální monitoring kvality ovzduší,“ uzavřela krajská radní Zdenka Němečková Crkvenjaš. PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista

X X X

Plzeňský kraj pokračuje ve spolupráci s významnou společností kraje BOHEMIA SEKT

 Na dlouholetou tradici spolupráce mezi Plzeňským krajem a tradičním výrobcem sektů a vín společností BOHEMIA SEKT navázaly dnes obě strany podpisem deklarace o partnerství na rok 2022. Slavnostně svým podpisem dlouholetou vazbu obou stran potvrdili hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták a ředitel společnosti BOHEMIA SEKT Ondřej Beránek. 

V deklaraci se obě strany zavazují ke společnému rozvoji regionu. Spolupráce s krajem, v němž tradiční výrobce sektů a vín sídlí a ve kterém žije převážná část jeho zaměstnanců, trvá úspěšně a nepřetržitě už od roku 2005. Partnerství zahrnuje především součinnost v oblastech cestovního ruchu, propagace, marketingu nebo kulturních a společenských událostí.

„Prodloužení partnerství s tak významnou společností, jakou BOHEMIA SEKT bezesporu je, je pro kraj velmi dobrou zprávou. Tradiční výrobce známých vín a sektů reprezentuje kraj a dělá mu velmi dobré jméno nejen v České republice ale také v zahraničí. Jsme potěšeni, že na rozvoji regionu budeme moci dál spolupracovat společně,“ říká hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.

„Příběh proslulých sektů se ve Starém Plzenci začal psát před 80 lety, to znamená, že zde žije už několikátá generace našich zaměstnanců. Naše společnost je s regionem velmi silně spjata, kraji za mnohé vděčíme a chceme dál přispívat k jeho rozvoji,“ říká Ondřej Beránek, ředitel společnosti BOHEMIA SEKT. Bc. Eva Mertlová, tisková mluvčí

X X X

ODBORNÍCI BUDOU ZJIŠŤOVAT, ODKUD SE BERE ZÁPACH V OSTRAVSKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ HRABOVÁ. A HLEDAT ZPŮSOB, JAK SE HO ZBAVIT

Lidem, které obtěžují pachy z průmyslové zóny Ostrava-Hrabová, se rýsuje naděje na vyřešení situace. Moravskoslezský kraj začal spolufinancovat projekt VŠB-TUO, který má zjistit, jaké látky je způsobují a kde jsou jejich zdroje.

„Vloni nechal Moravskoslezský kraj v hrabovské zóně hustě rozmístit senzory, které měřily kvalitu ovzduší v této lokalitě. I přesto, že to tam podle místních obyvatel zapáchalo, neukázala měření v porovnání s jinými oblastmi krajského města zvýšené hodnoty znečišťujících látek v ovzduší. Čidla totiž nebyla schopna identifikovat konkrétní znečišťující látku či směs látek, které jsou bezpochybně nositeli obtěžující koncentrace pachu. Proto velmi vítám spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, která navrhla a technicky zabezpečí metodu určující druh látky způsobující zápach. Zároveň bude možné v rámci tohoto projektu zjistit i cestu, kterou se pachy do konkrétních míst městských obvodů dostávají, a jak se jich zbavit, “ uvedla radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Dodala, že identifikace konkrétní látky, případně sloučeniny látek s obtěžujícím pachovým vjemem, je základ pro přijetí opatření ze strany veřejné správy. Projekt se bude realizovat do konce letošního roku, budou se na něm podílet také zástupci ostravských městských obvodů Jih, Hrabová a Nová Bělá a také veřejnost.

„V rámci projektu se uskuteční čtyři odběrové kampaně – dvě v teplých a dvě ve studených měsících. Do speciálních kanystrů se 24krát odebere znečištěná vzdušnina, kterou pak odborníci budou analyzovat v laboratoři. Zároveň bude pomocí senzorů sledována meteosituace tak, aby bylo možno identifikovat cestu, kudy se pachově znečištěná vzdušina k místu odběru dostala, a hledat potenciální zdroj zápachu,“ popsala krajská radní Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Filip Salač v tréninku v Assenu sedmý a desátý

Dnes odstartoval volnými tréninky program jedenáctého závodu letošního seriálu MotoGP, který se odehraje v holandském Assenu. Nechybí zde ani kategorie Moto2 se stájí Gresini Racing, jejímž jezdcem je také český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky Filip Salač. První trénink provázela mokrá trať, druhý naopak suchá. Filip se zde prezentoval sedmým a desátým místem, před zítřejší kvalifikací tak panuje v týmu optimistická nálada.

 První trénink znamenal pro Filipa skvělé sedmé místo a hlavně potvrzení, že záda, která zradila českého jezdce při předchozím podniku v Německu, jsou již v optimální kondici. Druhá trénink již byl ve znamení suchého povrchu, a i zde se Salačovi dařilo. Výsledkem bylo desáté místo a pozitivní vyhlídky do sobotní kvalifikace. Cílem českého jezdce ve třetím volném tréninku samozřejmě bude přímý postupu do druhé části kvalifikace.

„Dnes byl dobrý den. Ráno na mokru jsem odjel celý trénink, důležité pro nás bylo, že záda byly v pohodě. Zrychloval jsem každé kolo více a více, bylo z toho sedmé místo. Za mě i za tým spokojenost. Ve druhém tréninku hned od začátku bylo sucho, cítil jsem se hodně dobře na motorce, tempo bylo dobré a zajížděl jsem slušné časy. Bohužel když jsme dali novou pneumatiku na zrychlení, tak se mi to nepovedlo. Sektorově bych byl pátý, ale to nevadí, zítra bude důležitější den, jsme rychlí, motorka funguje, už se nemohu dočkat soboty, strašně mě to baví. Uvidíme, jaké budou podmínky zítra,“ okomentoval první den Filip Salač.

Páteční program je tedy pro jezdce kategorie Moto2 minulostí. Zítra dopoledne se rozhodne o přímých postupujících do Q2, ostatní jezdci budou muset zabojovat v Q1. Jaké místo na gridu český zástupce získá pro start do nedělní velké ceny, to se dozvíme v sobotu odpoledne středoevropského času.

Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR