Fiala, Pekarová a spol. velké neštěstí pro ČR a Ukrajinu. Tak je to, když státy řídí lidé, jako Fiala, Zelenský a spol., začátečníci bez zkušeností, umění, a navíc si nenechají poradit od odborníků, a nesnaží se jít optimální cestou bez ničení země a vraždění lidí.
Zdevastované Ukrajině hrozí umrznutí mnohých lidí bez domů, elektřiny, potravin a spolupráce s jinými země. Ostatní země mají totiž také potíže. Přesto Zelenský a Fiala se chovají, jako bez rozumu a nehledají rychlé jednání s Ruskem o ukončení bojů a klidu v celé Evropě. EU s Leyenovou, Michelem nikomu nepomůže.
X X X
KDO BUDE TRESTAT FIALU ZA NEPOMOC LIDEM A FIRMÁM PO TORNÁDU NA HODONÍNSKU A BŘECLAVSKU?
POLICISTÉ, ŽALOBCI A SOUDCI BY MĚLI RYCHLE JEDNAT
S obavami vyhlížejí zimu. Někteří lidé z obcí po tornádu stále nemají střechu nad hlavou
Někteří obyvatelé Moravské Nové Vsi na Břeclavsku se stále nemohou vrátit do svých domovů. Čeká je tak další zima v provizorním prostředí. Rodina Nosterských našla dočasný azyl v mobilním domku. Vedle blížící se zimy ji ale trápí i drahá elektřina, která je potřeba nejen k vytápění, ale i k nutným opravám domu.
„Když je léto a venku je 32 stupňů, vevnitř je čtyřicet, tak jsme museli pořád chladit. V zimě naopak, protože mobilní dům není nijak izolovaný. Pořád je strašná zima, proto se přitápí,“ popisuje jeden z problémů provizorního obydlí Nosterská.
Vytápění plynovou bombou a elektrickými přímotopy znamenají v mobilním domku další náklady navíc. Souběžně s tím musejí Nosterští zároveň vytápět rekonstruovaný domek dřevem. Další výdaje pak „padnou“ na řemeslníky.
Třeba v obývacím pokoji zbývají zbrousit podlahy a udělat nové stropy. I tady se práce výrazně prodraží. Pojišťovna vyčíslila Nosterským škodu na majetku ve výši pěti milionů korun. Kvůli zdražování materiálu a rostoucím cenám energií ale nejspíš vyjde rekonstrukce domu na mnohem více peněz než před lety.
X X X
Rozvineme hospodářské vztahy Německa s Čínou, uvedl kancléř Scholz
Už v pátek Scholz v Pekingu společně s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem varoval před jadernou eskalací. Scholz označil jaderná varovná gesta za nezodpovědná a vysoce nebezpečná. Také Si odsoudil případné použití jaderných zbraní nebo vyhrožování jejich nasazením.
Scholz byl v Číně jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Scholzova cesta do Pekingu krátce po znovuzvolení Si Ťin-pchinga do funkce stranického šéfa vyvolala kontroverze. Čínští disidenti a Světový ujgurský kongres na kancléře naléhali, aby cestu zrušil.
Krátce před odjezdem Scholz v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámil nový kurs vůči Číně. Je podle něj jasné, že když se Čína změní, musí se změnit i přístup světa k ní. Scholz dal také najevo znepokojení nad situací kolem Tchaj-wanu a nepřímo varoval Peking před invazí na ostrov, který de facto funguje nezávisle a který Čína nicméně považuje za svoji součást.
X X X
Konec levných nákupů v Polsku? Varšava chystá opatření, které Čechy nepotěší
Benzin za 37, máslo za 39 nebo cigarety za 77 korun. Na takové ceny si zvykla řada Čechů, kteří jezdí nakupovat zboží každodenní potřeby do Polska. Jenže výhodným nákupům může být brzy konec. Polská vláda totiž zvažuje, že zruší takzvané inflační štíty, jimiž chránila domácí obyvatelstvo před rychlým zdražováním.
Když začínala inflace růst nad svou obvyklou úroveň, při které je každá centrální banka v klidu, Polsko přijalo první opatření, jimiž chtělo zrychlení cenového růstu brzdit. Vláda Mateusze Morawieckého už loni například snížila daň z přidané hodnoty a spotřební daň u elektřiny, plynu či pohonných hmot, a letos na seznam zboží se sníženými daněmi přidala ještě některé potraviny.
Takto vytvořených „inflačních štítů“ však ve velkém začali využívat Češi. A v kombinaci s poměrně výhodným kursem koruny vůči zlotému se Polsko rázem vyjevilo jako země, kam se vyplatí zajet na běžný nákup i z větších vzdáleností. Nahrává tomu i fakt, že česko-polská hranice měří bezmála 800 kilometrů, což lacinější polské obchody zpřístupňuje skutečně velké části českých spotřebitelů.
V Polsku nakoupíte výrazně levněji
Běžný nákup, který na české straně hranice vyjde přibližně na 1100 korun, lze v Polsku pořídit o více než tři stovky laciněji. Jenže Polsko pomalu ale jistě naráží na problém podobný tomu, který řeší i Česká republika. Totiž vyprázdněnost státní kasy.
„Uvedené úlevy vyjdou polskou vládu jen letos v přepočtu na více než 200 miliard korun. Proto nyní varšavský kabinet bude zvažovat, zda inflační štíty vůbec prodlouží za horizont konce letošního roku, kdy jejich platnost zatím končí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poradce polského premiéra Morawieckého Pawel Borys totiž zmínil, že vláda skutečně může přistoupit k ukončení programů pomoci s drahotou už letos. Nutí ji k tomu stále problematičtější stav polských veřejných financí. „Úrok na desetiletém dluhopisu polské vlády se v říjnu dostal přes úroveň devíti procent, tedy nejvýše od roku 2001. I nyní se stále drží poblíž této úrovně. Pro srovnání, Česko si nyní půjčuje na deset let pouze za 5,85 procenta, tedy o zhruba tří procentní body levněji,“ dodal Kovanda.
Podobný problém jako Británie
Podle něho tak polská vláda může od finančních trhů dostat podobnou lekci jako před několika týdny vláda tehdejší britské premiérky Liz Trussové. Také u britských vládních dluhopisů totiž začal úrok nebezpečně narůstat poté, co její kabinet po svém zářijovém nástupu představil rozsáhlé daňové škrty, které nemají v posledních 50 letech obdoby.
„Inflační štít polské vlády je obdobný. Polsko jako Británie snižuje daně v době, kdy je jeho makroekonomická kondice na pováženou a zemi sužuje rapidní inflace. Bank of America v říjnu vydala analýzu, v níž neskrývá své znepokojení, že deficit polských veřejných financí by v příštím roce mohl kvůli uvolněné fiskální politice přesáhnout hodnotu sedmi procent hrubého domácího produktu,“ upozornil Lukáš Kovanda.
Inflace stoupne na 24 procent
Inflace v Polsku přesahuje 17 procent, země se navíc potýká s dvojím deficitem – jak veřejných rozpočtů, tak běžného účtu platební bilance. Vedle toho je výkon polské ekonomiky úzce svázaný s výkonem ekonomiky německé, která však upadá do recese.
„To vše signalizuje, že Polsko opravdu bude muset v rámci snahy o stabilizaci svých veřejných financí v ekonomicky náročné době přistoupit právě ke zrušení inflačních štítů. Zatím není zřejmé, zda by zrušilo veškerá tato opatření, nebo jen některá z nich. Pokud se však Varšava rozhodne od ledna příštího roku opravdu zrušit všechna opatření, inflace v zemi dosáhne v únoru 2023 až 24 procent,“ dodal Kovanda s odkazem na člena bankovní rady polské centrální banky Ludwika Koteckého. Zrušení daňových úlev se totiž samozřejmě projeví následným zdražením příslušných produktů a citelně tak přispěje k dalšímu nárůstu inflace.
X X X
Krize bydlení se v ČR stále prohlubuje,
říká expertka na nemovitostní právo dr. Cvrčková
Vlastní bydlení se stává stále méně dostupným. Především ve větších městech byly, jsou a budou byty stále hůře dostupné. Na vině jsou přísné nároky na dosažení hypotéky, vysoké ceny nemovitostí. Náklady na bydlení v posledních měsících navíc výrazně zvyšují stoupající ceny energie.
Dostupnost vlastního bydlení v Česku pro průměrně vydělávající obyvatele výrazným způsobem klesla. Většina těch, kteří jeho pořízení plánovali, v posledních měsících s obavami sledují navyšování úrokových sazeb i zdražování energií. A tak zatímco dříve se horší dostupnost nemovitostí týkala spíše velkých měst, kde poptávka byla výrazně vyšší než nabídka, dnes už na lokalitě zase tolik nezáleží. Byty původně na prodej se vzhledem k vysokým pořizovacím cenám staly často byty určenými k pronájmu. Ovšem i jeho cena citelně stoupá.
Vlastní bydlení zůstává často nesplněným snem
Zatímco v západních zemích stále přetrvává trend nájemního bydlení, Češi navzdory ne právě příznivým podmínkám, které trvají už roky, upřednostňují žití ve vlastním.
„Poměr mezi vlastním a nájemním bydlením je u nás přibližně 80 ku 20 procentům. Je to dáno samozřejmě i historickým vývojem, a pocitem mít vlastní nemovitost. Pro mnohé to znamená jakousi známku toho, že se máme dobře. Ale právě současná situace pravděpodobně může daný poměr dost vychýlit, byť to nějakou chvíli potrvá,“ říká v pořadu Interview Plus Markéta Cvrčková, advokátka specializující se na nemovitostní, nájemní a smluvní právo společnosti Taylor Wessing.
Markéta Cvrčková, partnerka AK Taylor Wessing, specialistka na nemovitostní, nájemní a smluvní právoZdroj: Taylor Wessing
Nicméně už teď odborníci v oboru nemovitostí sledují změny. Například samotné počty prodaných bytů, které mezi čtvrtletími klesly o polovinu, jak říká Markéta Cvrčková. „I řada developerů uvádí, že poměr hypoték vůči pořízení bydlení z vlastních prostředků se v podstatě obrátil. Lidé, kteří na hypotéku nedosáhnou, pak častěji volí variantu pronájmu.“ To má podle advokátky ovšem i své výhody: „Dává to určitou flexibilitu v situaci, kdy potřebujete změnit byt. Začínáte jako mladý člověk, pak máte rodinu, potřebujete větší byt nebo se stěhujete za prací. Myslím si, že právě proto je na západě tento poměr jiný. Není až tak vychýlený ve prospěch vlastního bydlení.“
Inflační doložky se vrací
Další podíl na horší dostupnosti bydlení má aktuálně stále rostoucí inflace. Ta stoupá rekordním tempem, v posledním měsíci se dostala na 18 %. Mnozí majitelé bytů se proto při jejich pronajímání vrací k inflačním doložkám. Zatím ale nejsou příliš časté.
„Co se týče nájmu bytů, je to tak, že málokteré nájemní smlouvy nebo alespoň ne ty individuální, mívají inflační doložku. A pokud ji měly, tak je pravdou, že málokdo na jejím základě nájemné zvyšoval. Ta situace se teď určitě změní. Ti pronajímatelé, kteří inflační doložku mají, tak předpokládám, že ji využijí. V mnohem lepší situaci se budou nacházet nájemci bytů, kteří inflační doložku vůbec v nájemní smlouvě neměli, protože tam má v podstatě pronajímatel trochu svázané ruce,“ říká Markéta Cvrčková s tím, že pokud by pronajímatel smlouvu například při uplynutí doby platnosti prodloužil, přidat inflační doložku do smlouvy lze jen se souhlasem nájemce.
Odlišná situace je ale podle advokátky společnosti Taylor Wessing v případě komerčních nájmů. „Tam naopak i v době, kdy byla inflace nízká, je inflační doložka pravidelnou součástí komerčních nájemních smluv. Takže teď přichází doba, kdy může dojít k velkému zvýšení nájmů. A tam si to samozřejmě pronajímatelé pohlídají. Nicméně vidíme i snahu nájemců začít s pronajímateli jednat a pokusit se vyjednat třeba to, že by se nájemné nezvýšilo o celou inflaci, ale jenom o její část,“ říká Markéta Cvrčková s tím, že vyjednávání o uplatnění inflační doložky je zkrátka byznys. „Jestliže inflační doložka zní tak, že pronajímatel je oprávněn navýšit nájemné o výši inflace, tak pak mu v tom v zásadě opravdu nic nebrání.“
Neshody na podobě nového stavebního zákona
Další negativní emoce na trhu s nemovitostmi budí nový stavební zákon. Vydání stavebního povolení trvá v Česku i roky, naše země patří k těm nejpomalejším. Na celosvětovém žebříčku zaujímá 156. příčku. Právě to má novela stavebního zákona změnit. Nicméně ne všichni souhlasí s jeho současným stavem. „Situace je opravdu velice dramatická. Ve velkém slyšíme od našich klientů kritiku. Nejen na ten stávající stav, ale i na nový stavební zákon a jeho plánovanou novelu, pohledy různých stran se velice liší. Cíl je jasný, všichni se na něm shodují, ale bohužel nejsou všichni schopní se shodnout na tom, jakými prostředky tohoto cíle dosáhnout,“ říká Markéta Cvrčková.
X X X
ANGLIČANÉ SE BOUŘÍ, POŽADUJÍ NOVÉ VOLBY
Tisíce Britů v Londýně demonstrovaly za vypsání parlamentních voleb
Tisíce lidí se v sobotu v centru Londýna zapojily do protestní akce vyzývající mimo jiné k vypsání parlamentních voleb a k řešení nízkých mezd. Demonstraci s názvem Britain is Broken (Británie je zlomená) svolala organizace People’s Assembly, informoval server BBC.
Bývalý vůdce labouristů Jeremy Corbyn na demonstraci uvedl, že vláda „bude donucena“ naslouchat protestujícím, kteří vyzývají ke zlepšení mezd a pracovních podmínek. „Lidé jsou tu velmi odhodlaní,“ dodal.
Michelle Udenová z jihovýchodního Londýna, která vzala na demonstraci svá sedmiletá dvojčata, prohlásila, že chce změnu ve vedení země, protože se potýká s vysokými životními náklady. „Už toho bylo dost,“ řekla čtyřiatřicetiletá žena, jež se stará o manžela trpícího epilepsií. „Pokud se nepostavíme a nebudeme bojovat, budeme sedět a plakat,“ dodala. Své děti prý vzala na demonstraci, aby viděly „demokracii v akci“.
„Vláda je v hluboké krizi,“ uvedla Ramona McCartneyová z organizace People’s Assembly. „Chceme, aby byla tato demonstrace co největší, aby je přiměla k parlamentním volbám,“ dodala.
X X X
CÍRKEV DOSTALA MILIARDY, ALE LIDEM NEPOMÁHÁ
CÍRKEV JEŠTĚ PODNIKÁ
Pivo, soláry a reality. Jak podniká římskokatolická církev a na čem vydělává
Před deseti lety schválil parlament zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Spousta navráceného historického majetku byla znehodnocena a bylo potřeba do něj investovat. Do třiceti let také stát slíbil všem církvím přestat vyplácet finanční podporu.Církev proto začala hospodařit a s většími či menšími úspěchy podnikat. Tradiční hospodaření v lesích, na polích a rybnících doplnily hotely, byty, pivovar a teď je na obzoru i fotovoltaika.
Loni si římskokatolická církev poprvé vydělala po odečtení nákladů víc, než kolik byl státní příspěvek. „Kladný hospodářský výsledek 646 milionů korun je poprvé od restitucí vyšší než státní příspěvek,“ vyzdvihl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. „Můžeme tak říci, že katolická církev je schopna si vydělat tolik, aby pokryla ztrátu z duchovní činnosti i bez státního příspěvku,“ doplnil.
X X X
ZLOČINECKÁ SKUPINA V BRNĚ, MILIONOVÉ ÚPLATKY
NA SCÉNĚ OPĚT LIDOVCI
Po razii v Brně přiznali obvinění zločineckou skupinu i milionový úplatek, píše list
Podnikatel Michal Horký, který je ve vazbě po říjnových policejních raziích v Brně, se přiznal v případu pokusu o ovládnutí městské firmy Pískovna Černovice a usiluje o získání statusu spolupracujícího obviněného. Přiznali se také jednatelé pískovny Jiří Novotný (ČSSD) a Jiří Hasoň (KDU-ČSL). Zjistil to deník Právo v dokumentu z vyšetřování.
Podle něj Horký přiznal existenci organizované zločinecké skupiny a že jednatel Novotný byl uplacen 4,5 milionu korun.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali v Brně 18. října a zadrželi deset lidí, sedm z nich pak soud poslal do vazby. Kauza má podle některých médií dvě větve, jednou z nich je pokus o ovládnutí pískovny, druhou pak privatizace městských domů. Horkého policisté podle dřívějších informací považují za hlavu organizované zločinecké skupiny.
Razie byly v Brně také o dva týdny dříve kvůli přidělování městských bytů, policie tehdy vyslechla 30 lidí, provedla 28 domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor.
Hladík uvedl, že s policisty spolupracoval
V polovině října bylo podle státní zástupkyně provedeno více domovních prohlídek, policisté zamířili i na brněnský magistrát do kanceláře končícího náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL), na radnici městské části Brno-Černovice i do Pískovny Černovice.
Hladík uvedl, že s policisty spolupracoval a není z ničeho obviněn. Hladík je kandidátem KDU-ČSL na ministra životního prostředí, resort po odchodu Anny Hubáčkové dočasně vede vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
X X X
NA UKRAJINĚ NACISMUS, RUSKO ZASÁHLO, POLITICI UKRAJINY NEJEDNALI
Střet s Ukrajinou byl podle Putina nevyhnutelný. I kvůli údajnému neonacismu
Rusko na konci února zahájilo vůči sousední zemi agresivní válku, části okupované Ukrajiny se Ruská federace pokusila anektovat po hlasování, které svět neuznal.
„K ukrajinskému lidu jsme se vždy chovali s úctou a vřelostí. Tak tomu bylo a je i přes současnou tragickou konfrontaci,“ prohlásil ruský prezident Putin.
„Ukrajině se bohužel podařilo vštípit do myslí milionů lidí takové pseudohodnoty, které vedly k tomu, že na tomto území vzniklo protiruské naladění,“ řekl Putin na setkání s ruskými historiky a náboženskými představiteli u příležitosti svátku Dne národní jednoty. „Rozbuška rozpadu naší země byla velmi šikovně připravena,“ dodal. Hořké je to podle něj proto, že konfrontace se odehrává „vlastně uvnitř jednoho národa“.
„Je to Ukrajina, ukrajinský lid, kdo je první a hlavní obětí záměrného podněcování nenávisti vůči Rusům,“ uvedl ruský prezident.
Putin, který 24. února vydal ruské armádě rozkaz k invazi, v minulosti označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že Západ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie. Ukrajinci se z velké většiny necítí být součástí ruského národa. Smyšlené obvinění ukrajinského vedení z příchylnosti k nacismu použil Putin jako jednu ze záminek zahájení invaze.
Putin dále uvedl, že Rusko je „jedinečná civilizace a jedinečná kultura“ a o jeho dějinách je třeba se pečlivě učit. Západ podle něj vtlouká milionům lidí do hlavy historické nesmysly, včetně těch o druhé světové válce a roli Sovětského svazu při vítězství nad nacistickým Německem. „Určitě se musíme velmi pozorně podívat na to, jak bychom měli výuku tohoto předmětu (dějepisu) strukturovat,“ řekl.
Putin podle agentury Reuters také bez uvedení důkazů zopakoval tvrzení, že Polsko se nevzdalo snů o převzetí části Ukrajiny.
X X X
KLDR odpálila čtyři rakety, do cvičení v Jižní Koreji se zapojily bombardéry B-1B
KLDR odpálila další čtyři balistické rakety krátkého doletu, všechny dopadly do moře. Pchjongjang tento týden provedl desítky raketových testů, které Severní Korea naplánovala po zahájení společného vojenského cvičení Spojených států a Jižní Koreje. Do těchto manévrů se v sobotu zapojily i americké nadzvukové bombardéry B-1B. Severokorejské raketové testy odsoudila Evropská unie.
Podle jihokorejského Soulu v sobotu rakety odpálené z KLDR letěly ve výšce 20 kilometrů a dopadly do moře po 130 kilometrech. Už ve středu a ve čtvrtek Severní Korea otestovala desítky raket jak s delším, tak s kratším doletem. Byla mezi nimi i mezikontinentální balistická raketa, kvůli které Japonsko ve čtvrtek vyhlásilo poplach ve třech svých prefekturách.
Výrazné zvýšení počtu „ilegálních“ odpalů raket Severní Koreou v sobotu v prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella odsoudila Evropská unie, která vyzvala k „rozhodné a jednotné odpovědi světa, včetně uplatňování všech sankcí OSN“.
EU považuje počet odpalovaných severokorejských raket za bezprecedentní a za „nebezpečnou eskalaci“ ze strany Pchjongjangu. „Evropská unie vyzývá členské státy OSN, zvláště členy Rady bezpečnosti OSN, aby zajistily plné uplatňování sankcí trestajících KLDR za opatřování materiálu, znalostí a financí na podporu svých ilegálních programů zbrojení,“ stojí v prohlášení.
Podle EU počet odpalovaných balistických raket v tomto roce představuje znepokojivou ukázku záměru KLDR „ohrožovat světový režim nešíření“ jaderných zbraní. „Přestavuje to vážnou hrozbu pro všechny země a podrývá mír a regionální a mezinárodní bezpečnost,“ zdůraznila EU, která rovněž vyzvala KLDR k zastavení agresivních kroků, k respektování mezinárodního práva a k návratu k dialogu.
Cvičení amerických a jihokorejských jednotek, které začalo v pondělí, mělo původně skončit v pátek, bylo ale prodlouženo do soboty. Obě země to zdůvodnily právě chováním Severní Koreje, která během tohoto týdne vystupňovala své hrozby. Kromě raketových odpadů Soul v pátek reagoval na 180 přeletů severokorejských vojenských letadel nedaleko společné hranice. Do vzduchu vyslal své válečné letouny včetně stíhaček F-35A.
Podle prohlášení generálního štábu jihokorejské armády se do společných manévrů zapojily i dva bombardéry B-1B americké armády. Podle agentury Jonhap to bylo poprvé od roku 2017. Kromě toho se sobotního cvičení zúčastnily čtyři jihokorejské stíhačky F-35A a čtyři americké letouny F-16.
Severní Korea za letošek provedla rekordní počet raketových testů a napětí na Korejském poloostrově v posledních měsících výrazně stouplo. KLDR také přijala zákon, který schvaluje preventivní použití jaderných zbraní v různých situacích. Odborníci ale stále pochybují o tom, že vzhledem k síle americké a jihokorejské armády by Pchjongjang mohl použít jaderné zbraně jako první. Severní Korea dala najevo, série testů z poslední doby je reakcí na jihokorejsko-americká vojenská cvičení.
Provádět testy balistických raket zakazují režimu v Pchjongjangu rezoluce OSN. Balistické rakety mohou být vybaveny jadernou náloží.
X X X
Při požáru v nočním klubu v Rusku zemřelo 13 lidí, další jsou zranění
Při požáru v nočním klubu v ruském městě Kostroma zemřelo v noci na sobotu třináct lidí a dalších pět osob utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na záchranáře.
Ráno záchranáři hovořili o 15 mrtvých, ale později se tato bilance zmenšila. Vyšetřovatelé se přiklánějí k verzi, že požár vznikl poté, co jeden z hostů vystřelil v uzavřené místnosti ze signální pistole. Policie už zadržela dva podezřelé.
Devět lidí utrpělo při požáru zranění, někteří z nich mají popáleniny prvního stupně. Čtyři osoby jsou nezvěstné. Požár v podniku Polygon propukl kolem v 02:30 místního času (00:30 SEČ) a rozšířil se na plochu 3 500 metrů čtverečních. Uhasit se ho podařilo až zhruba po pěti hodinách. Střecha klubu se zcela zřítila.
Hosté klubu popsali, že požár se rozšířil bleskově. Nejprve začal hořet strop, na kterém postupně vzplála LED svítidla. Stačilo jen pár sekund, aby se místnost, kde se v tu dobu nacházely stovky lidí, naplnila dýmem.
„Nouzové východy byly špatně vidět. Vznikla tlačenice a panika,“ popsal agentuře TASS situaci nejmenovaný představitel orgánů činných v trestním řízení. Hasiči z budovy evakuovali na 250 lidí.
Úřady případ vyšetřují jako způsobení smrti z nedbalosti. Zahájily také trestní řízení v souvislosti s podezřením na poskytování služeb, které nesplňují bezpečnostní požadavky. Jedním z dvojice zadržených je šéf firmy, která klub provozovala; druhým je muž, který údajně střílel.
Třísettisícové město Kostroma, správní středisko Kostromské oblasti, leží asi 300 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Polygon byl populárním místem, kam se přes víkendové večery chodilo bavit zhruba 300 lidí.
X X X
MILIONY NA ONKOLOGICKOU PÉČI KARLOVARSKO NEDOSTALO, LEŽÍ U MINISTRA VÁLKA? JAK DLOUHO JEŠTĚ? CO S NIMI BUDE?
Zpráva o tom, že současná krajská koalice ohrožuje možnost zlepšit onkologickou péči v Karlovarském kraji je obludná lež. Andrej Babiš Karlovarskému kraji peníze poslat nechtěl, chtěl je utratit v Praze. Tuto šanci krajům dal až ministr Válek a my ji využijeme.
Představte si situaci, že potřebujete jako člen krajského hnutí ANO zahltit sociální sítě poplašnou zprávou o tom, jak vedení Karlovarského kraje může přijít o dotace na rozvoj onkologické péče v regionu. Vytvoříte na to téma štvavý pamflet s nehoráznou lží o tom, že na financování onkologické péče pro region zajistila předchozí vláda Andreje Babiše stovky milionů korun. „Tyto peníze stále leží na ministerstvu zdravotnictví a stále jsou alokovány pro Karlovarský kraj,“ vysvětlila poslankyně parlamentu Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Jenže pravda je jinde. V rámci své volební kampaně do sněmovny přišel Andrej Babiš na jaře 2021 s velkolepým záměrem, že by v Praze mohlo za 7 miliard vyrůst moderní onkologické centrum. Šéfa ANO Karlovarský kraj v ten moment absolutně nezajímal (možná jste si všimli už dřív, že má ke kraji zřejmě nějakou averzi). Jeho nápad vyvolal velkou obavu onkologů, kteří upozornili, že kvůli pražskému megacentru by chyběli odborníci přímo v krajích a péče o onkologické pacienty by se stala ještě hůře dostupnou. Podle jejich mínění bylo lepší cestou investovat do stávajících onkologických pracovišť po celé ČR, která dlouhodobě fungovala, ale potřebovala obnovit přístroje nebo operační sály. Záměr stavby onkologického institutu navíc nebyl konzultován s Českou onkologickou společností.
Po nástupu nové vlády však ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v lednu 2022 Babišův záměr nového onkocentra rozporoval a postavil se za hlasy odborníků s tím, že by se péče o pacienty s rakovinou neměla koncentrovat do jednoho místa, ale měla by být pro nemocné co nejdostupnější v jednotlivých krajích. Ministr dále nechal zpracovat studii proveditelnosti, která navíc zpochybnila i původní umístění centra ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, namísto toho se jako rozumnější varianta jeví FN Motol. Tam se pouze dobuduje už existující onkologické centrum, s jehož rekonstrukcí se počítalo už dříve.
Díky tomuto rozhodnutí ministra Vlastimila Válka – nikoliv Andreje Babiše, který měl úplně jiný plán – půjde více peněz do přístrojů a dobudování kapacit onkologické péče v těch regionech, kde chybí komplexní onkologické centrum. A to je přesně Karlovarský kraj, který by měl na rozvoj onkologické péče čerpat z Národního plánu obnovy cca 350 milionů korun a napojit se na Komplexní onkologické centrum Fakultní nemocnice Plzeň. Ostatně posílení onkologické péče v těch regionech, kde chybí onkocentra, podpořila přímo i předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.
Jen připomínáme, že k finalizaci projektu rozvoje onkologické péče v karlovarské a chebské nemocnici se Karlovarský kraj a MZ ČR sejdou ve druhé polovině listopadu. Společně se proberou možnosti týkající se pořízení přístrojového vybavení a technologií a další detaily. Chtěli bychom všechny ujistit, že projekt bude plně respektovat názor odborné společnosti, která je koordinátorem onkologické péče v ČR. Počítá se s tím, že by byl projektový záměr připraven k podání žádosti o dotace v průběhu prosince 2022. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí
X X X
Ordinace praktiků se plní nemocnými, covid-19 je v menšině, Lékaři jsou v klidu i díky antivirotikům
S chladným počasím se čekárny ordinací praktiků znovu plní zástupy kýchajících a smrkajících pacientů. Na rozdíl od uplynulých let však covid-19 není hlavní příčinou a tvoří často menšinu z infekcí, se kterými lidé do ordinací přicházejí. Odborníci i přesto radí nemoc nepodceňovat, a to zejména u rizikových pacientů – starších a chronicky nemocných.
Těm doporučují si primárně zajít na posilovací dávku očkování. Případnou zimní vlnu podle praktiků pomohou zvládnout také dostupná antivirotika, kterých je dostatek. I o přípravách na zimu budou mluvit na své XLI. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 9. listopadu v Karlových Varech.
„V současnosti celkově extrémně přibylo respiračních infekcí. Z toho je drtivá většina virových, ale z nich tvoří covid už jen menší část. Lze říci, že každý den diagnostikujeme jednotky případů covidu, přibližně do pěti,“ popisuje současnou situaci MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru SVL ČLS JEP. Další vlnu covidových případů o stejné síle jako v minulých letech sice praktici neočekávají, zůstávají však obezřetní. „Populace je hodně promořená a proočkovaná, takže všichni doufáme, že další opravdu velká pandemie už nebude,“ říká MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP. Právě vakcína podle odborníků zůstává tím nejdůležitějším faktorem v boji proti covidu-19. Praktici očkují bez omezení, k dispozici mají i nejnovější typ vakcíny na variantu omikron. „Obecně je však důležité, aby lidé měli dávku čerstvou. Hlavně v případě rizikových pacientů bych doporučoval přeočkování, pokud je to 4 měsíce a déle od poslední dávky,“ říká MUDr. Mucha.
Přestože by se s klesající intenzitou onemocnění mohlo zdát, že z covidu-19 už je běžná respirační infekce, odborníci tuto představu vyvracejí. „Je důležité uvědomit si, že přestože jsou celková čísla nakažených relativně nízká, covid-19 stále významně dopadá na fungování nemocnic. Situace už není kritická jako v minulosti, ale už jen to, že stále potřebujeme specializovaná oddělení pro covidové pacienty, ovlivňuje péči o pacienty i v ostatních oborech. Nemocnice přitom stále potřebují dohánět péči, kterou kvůli pandemii dva roky odkládaly,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Se snížením počtu hospitalizovaných pacientů podle něj pomáhá dvojice antivirotik, která je pro praktiky dostupná k léčbě rizikových pacientů.
„Dlouhou dobu jsme měli Lagevrio, od října je dostupný i Paxlovid. Ten má podle studií sice vyšší účinnost, ale také poměrně časté tzv. interakce, tedy nerozumí si s řadou skupin léků, které často rizikoví pacienti berou. Týká se to například některých léků proti srážení krve, na vysoký tlak a podobně. Takže je tam trošku problém tím prokličkovat. Pokud to nejde, nebo je to příliš náročné, tak zpravidla předepisujeme Lagevrio, které má naopak interakcí minimum,“ popisuje MUDr. Mucha a ve vztahu k rizikovým pacientů také apeluje, aby si lidé připomněli hygienické návyky, které si osvojili v uplynulých letech. „Doporučoval bych dbát na hygienu rukou, na hygienu kašlání – aby člověk nekašlal do ruky, ale ideálně do kapesníku, který následně zahodí. A zejména pokud je nemocný, tak by měl minimalizovat kontakty, a když už musí někam jít, aby používal roušku. Samozřejmě stále platí 7 dní izolace po pozitivním testu,“ uzavírá. Mgr. Vojtěch Šprdlík
X X X
Konec povodním ve Štěnci. Začala stavba protipovodňové ochrany
Štěnec je místní částí obce Jenišovice na Chrudimsku. Leží na Řepnickém potoce a v posledních letech se potýká s častými záplavami. Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který spadá pod Pardubický kraj, získal na projekt stavby protipovodňové ochrany podporu z Norských fondů. V příštím roce by tak mohl být ve Štěnci povodním konec.
„Účelem tohoto projektu je ochránit obec před velkou vodou. Mám velkou radost z toho, že z fáze plánování a analýz můžeme s Institutem environmentálních výzkumů a aplikací přejít k další fázi, tedy již samotné realizaci konkrétního opatření. Připravili jsme ho ve spolupráci s firmou Envicons a dalšími partnery, intenzivně jednáme s Lesy ČR. Podařilo se nám navíc získat podporu z výzvy Bergen v rámci Norských fondů. Tento projekt nám může být v budoucnu inspirací či vzorem pro další projekty, které má smysl v krajině realizovat,“ přiblížil záměr stavby radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.
Institut zapracoval v roce 2020 protipovodňové opatření pro Štěnec do své Regionální strategie adaptačních opatření (ReSAO). Jednou z prioritních oblastí této koncepce je oblast Novohradky, kam spadá právě i obec Jenišovice.
„Přibližně 500 metrů nad obcí bude na Řepnickém potoce vybudován rozdělovací objekt, který bude směrem k obci pouštět pouze takový průtok, který pojme zatrubnění, a směrem na Štěnecký rybník odkloní průtok zbývající. Ze Štěneckého rybníka dále poteče do široké nivy směrem k Jenišovicím. V tomto širokém a plochém území se bude samovolně transformovat, retenci je možno podpořit ještě dalšími opatřeními. Velice pravděpodobně se jedná o protipovodňové opatření, které historicky fungovalo, ale postupem času a povodňovou neaktivitou ve druhé polovině 20. století zaniklo,“ vysvětlil návrh ochrany Lukáš Krejčí z firmy Envicons.
Podle předpokladů by měla být stavba hotová kolem poloviny roku 2023. Její realizace vyjde na 6,8 milionu korun včetně DPH. Bc. Denisa Píšová, kancelář hejtmana
X X X
Fotbalisté Sparty po 11 letech zvítězili v Plzni. Vyhrocený zápas rozhodl Pavelka
Fotbalisté vedoucí Plzně ve šlágru 15. kola první ligy doma podlehli Spartě 0:1 a v nejvyšší soutěži prohráli poprvé od loňského října po 35 zápasech. Obhájci titulu mají v čele neúplné tabulky čtyřbodový náskok před Slavií, která v neděli přivítá Ostravu.
Vyhrocené utkání rozhodl v 82. minutě hostující kapitán David Pavelka. Letenští si částečně spravili chuť po minulém debaklu 0:4 v pražském derby se Slavií a z třetího místa na západočeského lídra ztrácejí devět bodů.