Fiala se rád prezentuje nesmysly a domnívá se, že mu to lidé, kteří bydlí na ulici, v kanálech, nemají na chleba, oblečení atd., budou mu věřit. Prý to, co dnes dělá, chápou. Fiala by měl přestat oblbovat národ spolu s Jurečkou a spol., a přiznat, jak mu to několikrát zdůraznil i exprezident a zakladatel ODS Klaus.
Místo NERVu by měl mít schopné lidi kolem sebe, ekonomy, a hlavně přiznat si, že na vedení ČR nemá schopnosti a raději včas odejít. Připomenout by mu to měl i Vatikán, kde jsou odborníci z celého světa a vědí, i jak se Fiala chová k občanům a firmám v ČR.
X X X
KOALICE ODMÍTLA ROZPRAVU K PENZÍM, BABIŠOVO VYSTOUPENÍ
ODMÍTNE NESMYSLY I GENERÁL PAVEL? VÍ, JAK TO BYLO ZA DR HUSÁKA
MĚL BY POMOCI LIDEM I FIRMÁM
Strany koalice prosadily, že Sněmovna může vládní návrh na nižší růst penzí schvalovat ve zkráceném jednání. Odmítly o návrhu vést i obecnou rozpravu, což opozici šokovalo. „Máme tady novou totalitu,“ řekl po dvouhodinové přestávce na poradu ANO bývalý premiér a předseda hnutí Andrej Babiš. Rozhodl se přečíst i projevy svých kolegů, které nemohly zaznít.
„Je to nehorázné. Zamázli jste obecnou rozpravu k tomu, že chcete okrást důchodce,“ reagoval na počínání stran koalice, která odmítla obecnou rozpravu o vládním návrhu, šéf SPD Tomio Okamura,
„Neuvěřitelné, co se stalo, tohle jsme nečekali. Je to absolutní pošlapání našich práv, něco takového jsme nezažili,“ řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Odmítla pokračovat v jednání a vzala si dvouhodinovou pauzu na poradu poslaneckého klubu ANO. Po ní došlo znovu na noční šichtu ve Sněmovně. Už třetí den po sobě.
Poprosíme pana prezidenta, aby zákon vetoval, avizoval Babiš
Po přestávce si vzal slovo bývalý premiér Babiš. „Napíšeme panu prezidentovi, požádáme ho o schůzku a povíme mu, co se tady dělo,“ avizoval.
Zvolený prezident Petr Pavel slíbil, že řekne den po složení slibu hlavy státu, zda vládní návrh na nižší růst penzí podepíše, nebo ne. Pavlova inaugurace je příští týden ve čtvrtek 9. března. „Uvidí se, jestli i nový prezident bude chtít být součástí té totality,“ uvedl šéf ANO.
Babiš připomněl, že Petr Pavel avizoval, že bude chtít občany spojovat. ANO ho poprosí, aby zákon vetoval a v takovém případě nebude podle šéfa ANO nutné, aby věc řešil Ústavní soud. Aby se totiž penze zvýšily méně, jak o to usiluje vláda, musel by zákon vyjít ve Sbírce zákonů nejpozději 22. března. Prezidentovo veto by už Sněmovna nestihla včas přehlasovat.
Babiš patří mezi řečníky s právem přednostního vystoupení a může mluvit libovolně dlouho. „Mým kolegům bylo omezeno ústavní právo promluvit,“ prohlásil šéf hnutí ANO. „Budu realizovat práva svých kolegů,“ naznačil Babiš, že se chystá mluvit velmi dlouho.
A jako první začal číst připravené projevy poslance ANO a lékaře Julia Špičáka. Pokračoval čtením projevů, které si připravili poslanec Josef Bělica a poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová i Jana Pastuchová.
X X X
JAKOB: VE HŘE JSOU MILIARDY
Nacher: S růstem důchodů znásilňujete paragrafy. Ve hře jsou stovky miliard, namítl Jakob
Poslanec Patrik Nacher (za ANO) se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ostře pustil do pětikoalice kvůli plánovanému snížení červnové valorizace důchodů. Podle opozičního politika vláda problém účelově otevřela na poslední chvíli, protože jej nechtěla řešit před prezidentskými volbami. To však koalice odmítá. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že úprava valorizačního vzorce je naprosto nezbytná pro udržitelnost celého důchodového systému.
„Za současnou situaci nese odpovědnost pětikoalice. Že je vysoká inflace, se ví rok, že bude přes 15 procent, o tom se mluví půl roku. Koalice valorizaci důchodů neřešila dřív, protože byly prezidentské volby. Takhle jednoduché to je. Členové pětikoalice to téma otevřeli až teď, jenže pozdě, nyní je třeba vyvolat uměle stav legislativní nouze, aby se to stihlo,“ kritizoval Nacher ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Proč se nebavíme o valorizačním mechanismu? Ten bychom uzpůsobili aktuální situaci, vznikla by na tom nějaká politická shoda. Klasickým legislativním procesem bychom to schválili. Ty změny by pak platily od 1. ledna 2024. Místo toho se tu znásilňují paragrafy i jednací řád, aby se ušetřilo 19 miliard. Přitom ve státním rozpočtu by ty prostředky být mohly,“ dodal opoziční poslanec za hnutí ANO.
S názorem Nachera však Jakob zásadně nesouhlasí: „Nepadly tu správné informace. Nejedná se jen o 19 miliard z letošního rozpočtu. Když by došlo k takto velké valorizaci, tak to bude mít dopad na všechny následující valorizace. Zvýšila by se totiž základna, ze které se valorizace počítají. Příští rok by mělo jít o více než 50 miliard a v dlouhodobém výhledu deseti let by to bylo přes 300, možná 400 miliard. To nejsou malé částky,“ zdůraznil.
Zástupci pětikoalice popírají, že s úpravou červnové valorizace účelově otáleli kvůli prezidentským volbám. Argumentují nečekaně vysokým vzrůstem inflace, který neočekávala ani většina expertů. Kabinet chce prosadit návrh do 21. března, aby vstoupil v platnost včas. Proto požádal o jeho zrychlené projednání ve stavu legislativní nouze.
Představitelé vlády jsou přesvědčeni, že by k případné retroaktivitě docházelo pouze v případě, že se věc nestihne prosadit do již zmíněného termínu 21. března. Opozice ale novelu považuje za retroaktivní už nyní. Podobného názoru jsou i někteří právníci.
Jakob si však obrovskou kritiku opozice a současné obstruování ve Sněmovně vysvětluje následovně: „Zástupcům ANO a SPD nejde o koalici, ale spíš o jejich souboj o voliče. Nyní se předhánějí v tom, kdo bude levicovější a méně rozpočtově odpovědný.“
X X X
ROZSÁHLÁ KAUZA BYTY V BRNĚ
Ministr Blažek si řekl o jména soudců z kauzy Byty. To jsem nezažil, říká jejich šéf
Seznam: Kromě informací od žalobců požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS v brněnské bytové kauze i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. V případu jsou mj. prověřovaní jeho známí či lidé z ODS.
Hlad ministra spravedlnosti Pavla Blažka po informacích z bytové kauzy je ještě větší, než se dosud vědělo.
Seznam Zprávy už v několika zprávách popsaly, že ministr spravedlnosti Blažek, který je také předsedou jihomoravské organizace ODS, bombarduje podřízené státní zástupce žádostmi k právě zmíněnému případu, v němž policisté už jednoho člena ODS obvinili a podezření kolem dalších prověřují.
Reportéři nově zjistili, že v kauze, kde se vyšetřují manipulace se stamilionovým majetkem Brna v organizované skupině, vznesl ministr požadavek i na Městský soud v Brně. A získal seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby.
„Jsem soudcem 29 let. Nikdy se nestalo, že by ministerstvo chtělo jména soudců, kteří v nějaké takové věci rozhodovali. Takže nevím, proč to chtěli,“ řekl Seznam Zprávám místopředseda Městského soudu v Brně pro trestní úsek Aleš Dufek. Jména čtyř soudců však sdělil, protože šlo o požadavek ministra.
Za neobvyklý označuje Blažkův požadavek i prezident soudcovské unie Libor Vávra. „Nesetkal jsem se s tím, že by po mně někdo chtěl jména soudců, kteří na případu pracovali. Takže nevím, jak bych postupoval,“ řekl Vávra.
Rozhodovali o prominentech ODS
Ministr Blažek díky tomu nyní zná i identitu soudce, který do vazby poslal jeho někdejšího advokátního koncipienta, spolupracovníka a spolustraníka Otakara Bradáče. Ten podle vzneseného obvinění za úplatek zmanipuloval přidělení bytu i pro policejního agenta.
Ministr se dozvěděl i jména soudců, kteří schválili domovní prohlídky u dalších členů ODS – dvou nevlastních bratrů šéfa brněnské ODS Roberta Kerndla. Reportéři už dříve vypátrali, že u této trojice sourozenců postupně skončila více než desítka městských nemovitostí.
O privatizacích rozhodovali jejich kolegové z ODS. V části případů i sám Blažek, který s Kerndlem dodnes podniká – spoluvlastní spolu původně městský dům, který pronajímají.
Na soupisu jmen, který ministr spravedlnosti na vyžádání dostal, je i soudce, jenž povolil prohlídku kanceláře Blažkova budoucího vládního kolegy – nastupujícího ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).
Podle zjištění Seznam Zpráv dorazila na soud první žádost z Ministerstva spravedlnosti krátce po druhé razii, kdy policisté prohledávali právě i Hladíkovu kancelář.
Další žádost ministerstvo soudu zaslalo zhruba před měsícem. Podle místopředsedy soudu Dufka i tentokrát ministra spravedlnosti zajímala jména soudců, kteří byli nějak činní ve třetí větvi vyšetřované kauzy, která se týká podezření z manipulací s lukrativními byty na brněnské ulici Hlinky. Těsně před tím, než si Blažek na soudu o informace řekl, rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství o zrušení trestního stíhání dvou žen v této kauze.
Jak již redakce popsala, tento případ se týká bydlení, které původně radnice pod vedením ODS přiklepla příbuzným brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS), Blažkovy další někdejší koncipientky.
Blažek chce od žalobců informace ze živé kauzy. Týkají se i jeho známé z byznysu
K čemu identity soudců Pavel Blažek potřeboval, na dotaz Seznam Zpráv nevysvětlil. Neřekl tedy, zda dotazy na soudce nějak souvisejí s jeho pravomocí navrhnout v případě libovolného soudce kárné řízení.
Ministr: Zavedený postup
Blažek si dotazy reportérů zaslané prostřednictvím zprávy na jeho mobil přečetl. Ale nereagoval na ně. Redakce čekala na ministrovy odpovědi bezmála celý den, Pavel Blažek však neodpověděl ani na další zprávu, kterou si přečetl – zda bude mít čas odpovědět a kdy tak případně učiní.
Zato odeslal další tweet, kterým opět útočí na dozorující žalobkyni bytové kauzy, kterou obviňuje z likvidace lidí. Žádné rozhodnutí Lastovecké, které by takto relevantní instituce označila, ale neexistuje.
Až těsně po vydání článku ministr na nové skutečnosti o soudcích reagoval opět na Twitteru. „V roce 2022 ministerstvo odeslalo přibližně 300 dotazů k soudům různých stupňů po celé ČR. Odpověď přišla vždy. Soudy běžně poskytují i svá rozhodnutí a celé spisy. Desítky let zavedený zákonný postup,“ tvrdí Blažek.
Proti ministrovi se ve čtvrtek vymezila Unie státních zástupců. „Souhlasíme s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem, že způsob, jakým se ministr spravedlnosti zajímá o informace v tzv. brněnské bytové kauze, je nešťastný. Současné aktivity a výroky ministra mohou být dozorovou státní zástupkyní vnímány jako nepřípustný nátlak. Tím spíše, že trestní řízení se podle veřejně dostupných informací týká mimo jiné bývalých ministrových spolupracovníků,“ uvedl v prohlášení oborový spolek žalobců
Protikorupční organizace Transparency International (TI) požadavek Blažka na sestavení seznamu soudů interpretuje jako další snahu ministra narušit vyšetřování. Kvůli předchozímu tlaku na žalobce ho už dříve vyzvala k rezignaci.
„Požadování konkrétních jmen soudců nelze označit za nic jiného než politický nátlak za hranou jakékoliv pravomoci ministra,“ tlumočil stanovisko nevládní organizace Petr Leyer, právník a člen správní rady Transparency International.
Podezření kolem tří blízkých Blažka
V bytové kauze už detektivové do vazby poslali Blažkova někdejšího advokátního koncipienta Otakara Bradáče (ODS), který podle obvinění zmanipuloval přidělení bytu i policejnímu agentovi.
Další Blažkovu bývalou koncipientku Markétu Vaňkovou (ODS) policisté prověřují. Reportéři v minulosti doložili, že dva rozsáhlé prostory dostal přidělené její švagr a jeho přítelkyně. Detektivové prověřují verzi, že reálně v nich měla bydlet Vaňková.
U rodiny třetího ministrova exkoncipienta Roberta Kerndla (ODS) dle pátrání Seznam Zpráv skončila více než desítka původně městských nemovitostí.
Kárné řízení na soudce
Kárné řízení už Blažek uvalil přímo na místopředsedu Dufka.
A to proto, že novinářům na žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím vydal odůvodnění schválených domovních prohlídek v jedné z větví bytové kauzy.
Vyplývá z nich, že policie podezřívá budoucího ministra, že jako člen vedení Brna jednal ve prospěch organizované skupiny. A detektivové uvádějí, že mají indicie, že se pokoušel ke skupině směrovat městský majetek kvůli vlastnímu prospěchu.
Vydání listin ze živého případu novinářům není obvyklé. Soudce Dufek si za tím ale dodnes stojí a upozorňuje, že ministr se ho pokouší potrestat za jeho právní názor.
„Zvažoval jsem samozřejmě pro a proti. Přípravné řízení je neveřejné, to s panem ministrem naprosto souhlasím, ale já dospěl k závěru, že v té konkrétní věci to poskytnout lze,“ vyjádřil se reportérům Dufek.
Svůj krok obsáhle zdůvodnil. Mimo jiné judikaturami soudů. Vyšetřování podle jeho závěrů ohroženo být nemohlo, protože všechny osoby, kterých se týká, byly už s důvody trestního řízení seznámeny. Argumentoval také veřejným zájmem – veřejnost podle něj má u veřejně činných osob vědět, proč se o ně policie zajímá a z čeho jsou podezřelé.
Premiér za Blažkem stojí
Jak už Seznam Zprávy informovaly, kromě soudců činných v bytové kauze se Pavel Blažek zajímá i o dozorující státní zástupkyni Petru Lastoveckou.
U nejvyššího žalobce Igora Stříže si například vyžádal informace z jejího osobního života. Stříž ale konstatoval, že na takové údaje ministr nemá nárok, protože to překračuje jeho zákonné oprávnění. A žádosti nevyhověl.
Ministr Blažek zjišťuje osobní informace o žalobkyni kauzy, v níž ho prověřují
Protikorupční organizace Transparency International už kvůli postupu ministra spravedlnosti vyzvala premiéra Fialu, aby Pavla Blažka odvolal. Podle ní se ministr spravedlnosti nepřijatelně pokouší zasahovat do práce státního zastupitelství a ohrožuje důvěru v justici.
Fiala to ale odmítl. Podněty, stížnosti a otázky, které se týkají chodu státního zastupitelství, Blažek podle ministerského předsedy řešit musí a je to „naprosto standardní“ a Blažek to prý dělá i v jiných případech.
Za celou dobu ve funkci však Blažek poslal na informace z případů po celé republice celkem devět žádostí, hned ve čtyřech případech se zajímal jen o bytovou kauzu. Nejvyšší žalobce Igor Stříž takovou četnost Blažkových dotazů na jeden případ označil za nestandardní a nešťastnou.
ODS v bytové kauze
O tom, že vlivní občanští demokraté přidělování městských nemovitostí v Brně manipulují, detektivům vypověděl starosta jihomoravské vesnice Rojetín Pavel Hubálek, stíhaný za podvody s městskými byty. Ten se policistům přiznal, že s byty skutečně manipuloval, podle něj byl ale součástí masivního systému, který udržovali v chodu právě politici ODS. Těm dle jeho slov nosil za zmanipulované privatizace od „klientů“ milionové úplatky. A to od roku 2010.
Na základě Hubálkových výpovědí došlo v Brně již ke třem policejním raziím a následným obviněním téměř dvou desítek lidí.
Loni v říjnu například NCOZ obvinila bývalého vlivného člena brněnské ODS Otakara Bradáče. Ten v městské části Brno-střed vedl bytovou komisi – a dle policistů i spolupracujících obviněných za úplatky přiděloval lidem městské byty.
„Hlavní skupinu tvoří Pavel Blažek, Robert Kerndl a Otakar Bradáč,” označil v roce 2019 Hubálek nynějšího ministra spravedlnosti z ODS, předsedu jihomoravské buňky strany a někdejšího šéfa bytové komise městské části Brno-střed.
Za součást údajného systému Hubálek označil i primátorku Markétu Vaňkovou (ODS) a jejího náměstka Roberta Kerndla(ODS). U jeho dvou bratrů policisté prováděli v souvislosti s bytovou kauzou domovní prohlídky.
Bradáč, Kerndl i Vaňková jsou Blažkovi bývalí advokátní koncipienti.
V Rojetíně, kde Hubálek starostoval, s ním Kerndl a Blažek nakoupili pozemky. Jak reportéři zjistili, za všechny pozemky v hotovosti platil právě Hubálek.
U Kerndla a jeho rodiny zase skončila více než desítka původně městských nemovitostí. Z nichž některé se k nim dostaly přes takzvané bílé koně. Kerndl byl Hubálkovi v roce 2010 na svatbě za svědka.
O systému kupčení s městským majetkem vypovídá i bývalý šéf Správy nemovitostí Brna-střed Petr Kosmák – v současnosti nepravomocně odsouzený za korupci v kauze Stoka. Ten mluví o tom, že součástí skupiny byl právě mimo jiných i Kerndlův nevlastní bratr – Kamil Kotěra, o němž vypovídá i Hubálek.
Reportéři již upozornili, že pro Vaňkovou byly připravovány luxusní půdní prostory v brněnské ulici Hlinky – a že projekt zařizoval právě Hubálek. Primátorka si rovněž loni postavila vilu na pozemku, který původně za hotové vykupoval opět Hubálek.
X X X
BABIŠ ZORGANIZUJE DEMONSTRACI DŮCHODCŮ
MĚL BY MU POMOCI i VONDRÁK Z OSTRAVY, NECHCE ODEJÍT Z PARLAMENTU, KDE MÁ MĚSÍČNĚ PŘES STO TISÍC
VONDRÁK BY SE BEZ BABIŠE K MILIONŮM NEDOSTAL
Babiš: Zorganizuji demonstraci důchodců. Jsem hrdý populista a mám střet zájmů
Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš během středeční mimořádné schůze Poslanecké sněmovny uvedl, že pokud vláda nestáhne svůj návrh na plánované snížení červnového růstu penzí, zorganizuje demonstraci důchodců.
„Já jsem hrdý populista, hájím tady důchodce,“ prohlásil Babiš v plénu Sněmovny. Vyzval předsedu vlády Petra Fialu (ANO), aby jeho vláda návrh na snížení valorizace stáhla. „Pane premiére, pojďte sem. Řekněte, že jste byl uveden v omyl. Zkuste spojit aspoň na chvíli ty dvě půlky společnosti, máte historickou šanci,“ pokračoval.
„Váš prezident vyhrál, ale já měl 2,4 milionu hlasů. Nikdy jsem neorganizoval demonstraci. Pokud to (stažení návrhu) neuděláte, zorganizuju první demonstraci důchodců, protože mám střet zájmů – je mi 68,“ prohlásil emotivně šéf hnutí ANO v jednacím sále.
Myslí si, že by prosazení zákona mohl nepodepsáním zamezit i nastupující prezident Petr Pavel. „Pokud je rozumný, tak do toho hodí vidle,“ pronesl. Bývalý premiér si přeje, aby valorizace platila podle nynějších zákonných pravidel.
X X X
RAKOUSKÝ PREZIDENT U ZEMANA NA HRADĚ
Rakousko by mohlo být mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou, spekuloval Zeman
Prezidenti Česka a Rakouska Miloš Zeman a Alexander Van der Bellen po čtvrtečním rozlučkovém jednání na Pražském hradě ocenili vzájemné vztahy. Zeman poděkoval svému rakouskému protějšku za podporu české menšiny, mluvili spolu také například o stavbě dálnic nebo o jaderné energetice, ke které mají obě země rozdílný přístup.
Van der Bellen vyzdvihl české předsednictví v Evropské unii. Dotkli se i války na Ukrajině. Zeman poznamenal, že rakouská neutralita by za jistých okolností mohla vést k tomu, že by se tato země mohla stát mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle českého prezidenta oba státníci měli dnes příležitost se nejen rozloučit, ale také probrat záležitosti společných zájmů. Zeman ocenil rozvoj ekonomické, kulturní i vědecko-technické spolupráce. Poděkoval svému protějšku za podporu české menšiny v Rakousku včetně české školy. Dotkli se i výstavby dálnic mezi Lincem a Prahou nebo mezi Brnem a Vídní. „Obě strany konstatovaly, že jsme sice ujišťováni, že tyto stavby budou co nejdříve dokončeny, ale realita někdy za tímto ujišťováním poněkud zaostává,“ poznamenal.
Dodal, že se shodli na otázkách kolem Ukrajiny. Van der Bellen označil podporu Česka Ukrajině ve všech oblastech za úctyhodnou. Česku pogratuloval k organizaci předsednictví v EU, které se podle něj konalo ve velmi kritické fázi, kdy se podařilo prokázat evropskou solidaritu i v čase válečného ohrožení. Poznamenal, že Rakousko je vojensky neutrální, ale neutralita neznamená lhostejnost. Za důležité označil, aby EU stála pospolu a nenechala se rozdělit.
Podle Zemana může být v některých případech princip neutrality výhodný. „Říkal jsem panu prezidentovi, že neutralita Rakouska může v jistých souvislostech umožnit, aby tato země hrála mediační roli v případě Ukrajiny a Ruska,“ řekl Zeman. Možnost zprostředkování Zeman v minulosti zmínil i v případě Číny nebo Srbska.
Zeman přijal rakouského prezidenta s vojenskými poctami na Pražském hradě. Van der Bellen přijel s manželkou, česká první dáma Ivana Zemanová při přijetí nebyla.
Prezident republiky Miloš Zeman obdržel nejvyšší rakouské státní vyznamenání -Velkou hvězdu čestné dekorace za zásluhy o Rakouskou republiku.
Vyměnili si vzájemně nejvyšší státní vyznamenání. Zeman obdržel Velkou hvězdu za zásluhy o Rakouskou republiku. Van der Bellenovi udělil Řád bílého lva.
Van der Bellen dorazil do Prahy ve středu. Přijel vlakem. Zeman má k rakouskému prezidentovi velmi přátelský vztah. Při společných setkáních ho oslovuje familiárně „Sašo“. Van der Bellen se s Zemanem setkal například v červnu 2021 a v dubnu 2019 ve Vídni nebo v červnu 2017 v Praze. V čele Rakouska stojí od ledna 2017. Opětovně byl zvolen do úřadu loni na podzim.
Máme výborné vztahy, míní Fiala
Oficiální Van der Bellenův program začal ve čtvrtek. Po Zemanovi má odpoledne v plánu jednání i se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem. Předtím se sešel s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a premiérem Petrem Fialou.
Premiér Petr Fiala přijal Van der Bellena v pražské Kramářově vile. Na twitteru po schůzce uvedl, že Česko s Rakouskem pojí společná historie. „Máme výborné vzájemné sousedské vztahy, které chceme dále rozvíjet. Mluvili jsme především o ekonomické a kulturní spolupráci. Panu prezidentovi jsem poděkoval za podporu vídeňských Čechů, zejména Školskému spolku Komenský. Bylo to moc milé setkání,“ napsal.
Zdvořilostní setkání s Pavlem
Budoucí český prezident Petr Pavel, kterého čeká inaugurace za týden, a rakouská hlava státu si k neformální schůzce rezervovali místa v restauraci U Glaubiců nedaleko Poslanecké sněmovny. Ke stolu zasedli politici společně s manželkami. V restauraci se prezidentské páry zdržely zhruba 45 minut. K pivu si dávaly škvarkovou pomazánku, pomazánku obazda a tatarský biftek. Na místo dorazili i velvyslanci Bettina Kirnbauerová a Jiří Šitler.
Pavel v pondělí uvedl, že dnes s Van der Bellenem a v pátek s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou ho čekají krátké schůzky. „Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ řekl.
X X X
BANDERA NACISTA, BYL PROTI NĚMU I HITLER, UKRAJINA HO
STÁLE OSLAVUJE
Stepan Bandera je pro Putina synonymem nacismu. Hitler ho nenáviděl, zabil ho agent KGB
„Tito bandité a neonacisté lidi bohužel nešetří. Dokonce střílejí své vlastní vojáky, kteří nechtějí klást ozbrojený odpor. I taková fakta máme. Tito nacionalisté, Banderovi lidé, střílejí své vojáky,“ prohlásil například Putin týden po zahájení invaze. Co tím myslí, když ukrajinskou vládu a její armádu přirovnává k banderovcům? A co vlastně jméno Stepana Bandery znamená pro Ukrajince, Poláky nebo Rusy?
Banderův národnostní kotel
Postavit se Leninovi nebo Stalinovi, spílat Sovětskému svazu nebo odporovat Putinovi s sebou vždy neslo extrémní riziko. Přesvědčili se o tom Lev Trockij i Andrej Vlasov stejně jako ukrajinští nacionalisté vedení Stepanem Banderou. Jeho role v dějinách Ukrajiny rozhodně nekopírovala oficiální sovětskou doktrínu a zřejmě proto Putinovi nabízí tolik žádanou ideologickou munici.
Bandera se narodil 1. ledna 1909 v Haliči patřící v té době Rakousko-Uhersku. Oblast osídlená Rusíny, Němci, Maďary, Rumuny, Čechy, Slováky, Romy, Armény a dalšími národnostmi po únorové revoluci v Rusku v roce 1917 vyhlásila samostatnost jako Západoukrajinská lidová republika s hlavním městě ve Lvově. Nebyl to ale jediný pokus o vytvoření samostatné Ukrajiny.
V letech 1917 až 1920 vzniklo několik subjektů, které aspirovaly na nezávislé ukrajinské státy. „Toto období ale bylo extrémně chaotické, charakterizované revolucí, mezinárodní a občanskou válkou a nedostatkem silné centrální autority. O moc v oblasti, která je dnešní Ukrajinou, soupeřilo mnoho frakcí a ne všechny skupiny si přály samostatný ukrajinský stát. Ukrajinská nezávislost měla nakonec krátké trvání, protože většina ukrajinských zemí byla začleněna do Sovětského svazu a zbytek, na západní Ukrajině, byl rozdělen mezi Polsko, Československo a Rumunsko,“ napsal americký historik Paul Kubicek.
Proti Polákům i proti Stalinovi
Krátké období samostatnosti aktivovalo nacionalistické skupiny sdružené do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Vůdcem jedné z frakcí známé jako OUN(B) se stal Stepan Bandera, který studoval v tehdy polském Lvově a na rozdíl od starších umírněných nacionalistů snil o odvetě za polsko-ukrajinskou válku z let 1918–1919. Jeho chvíle nastala v roce 1934, kdy zorganizoval úspěšný atentát na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého. Byl za to odsouzen k trestu smrti a později na doživotí.
Banderův pobyt ve vězení Wronki v září 1939 nečekaně přerušil Hitlerův a Stalinův útok na Polsko. Není jisté, kdo Banderu z vězení osvobodil, ale 30letý radikál záhy vyjednával s Němci – pokud půjdou proti Stalinovi, jde s nimi. Z ukrajinských exulantů se mu podařilo zformovat dvě vojenské jednotky (prapory Roland a Nachtigall) zařazené pod německou vojenskou rozvědku Abwehr a od Němců získal i 2,5 milionu marek. Banderův den přišel 22. června 1941, kdy se Hitler rozhodl svého dosavadního spojence napadnout a zahájil útok na SSSR.
Bandera se svými muži vyrazil v patách postupujících Němců a na jimi obsazené Ukrajině ihned vyhlásil samostatný ukrajinský stát v čele s ukrajinským filozofem Jaroslavem Steckem (1912–1986). S něčím takovým ale Hitler nepočítal a Banderovu státotvornou iniciativu rychle zatrhnul. Oba hlavní protagonisté po „zastávkách“ v Krakově a Berlíně skončili na několik let v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Přes 100 000 obětí etnických čistek
Banderovi stoupenci organizovaní do Ukrajinské povstalecké armády (UPA) – bojové složky OUN(B) – se mezitím na západní Ukrajině zařídili po svém. Shromažďovali zbraně a budovali síť kontaktů a v roce 1943 zahájili ozbrojený boj za vytvoření vlastního státu mimo kontrolu nacistů nebo Sovětů. Při tom prováděli etnické čistky, kterým padlo za oběť nejméně 100 000 Poláků, Židů a volyňských Čechů. Bandera o jejich řádění údajně nevěděl, někteří historici to ale zpochybňují.
V roce 1944 se už Němci ohlíželi po jakémkoliv spojenci a Banderu se Steckem z koncentračního tábora propustili. UPA přestala bojovat s Němci a otočila se proti Rudé armádě. Šlo o krátkou epizodu – v květnu 1945 Žukov s Koněvem dobyli Berlín, zbytky ukrajinských nacionalistů odešly do podzemí a Bandera zmizel tak dokonale, že si mnozí mysleli, že je mrtev. Pozůstatky UPA a dalších vojenských nacionalistických skupin nazývané „banderovci“ bez ohledu na to, zda se ke Stepanu Banderovi hlásily, nebo ne, vedly proti Stalinovi partyzánský boj ještě několik let po skončení druhé světové války.
Bandera se po válce vynořil v Mnichově, kde se prohlásil za hlavu ukrajinské diaspory. Jeho kontaktů za železnou oponou postupně využila americká CIA i britští zpravodajci, v roce 1956 pak o Banderovy služby projevila zájem nově vytvořená západoněmecká tajná služba Bundesnachrichtendienst (BND).
Mnichov 1959
Ve čtvrtek 15. října 1959 dorazila posádka sanitky k 55letému Ukrajinci ležícímu bezvládně před bytem ve třetím patře činžovního domu v Mnichově. Muž nejevil známky života a záchranáři konstatovali smrt v důsledku pádu. Brzy zjistili, že jde o ukrajinského nacionalistu a opozičního vůdce Stepana Banderu žijícího v německém exilu. Den před tím obědval se zástupci BND a domlouval s nimi další operace za železnou oponou.
O pět dnů později pitevní zpráva zaslaná na policii hovořila o stopách kyanidu v Banderově žaludku a hypotéza o náhodném úmrtí prominentního Ukrajince se začala bortit. Jeho manželka od první chvíle trvala na tom, že byl Bandera zavražděn, motiv ale zůstával neznámý a policie pracovala s verzí, že šlo o sebevraždu.
Tomu ale mnichovská komunita východoevropských exulantů zahrnující Ukrajince, Rusy, Poláky a Čechoslováky odmítala věřit. Ostatně dva roky před tím zemřel v Mnichově za podivných okolností ukrajinský antikomunista, politolog a spisovatel Lev Rebet, údajně na zástavu srdce. Podobnost obou úmrtí byla více než nápadná.
Agent, který se přiznal
Pravda se ukázala teprve v srpnu 1961, kdy na policejní stanici v Západním Berlíně dorazil dobře vyhlížející třicetiletý Ukrajinec Bohdan Stašinskyj. Překvapeným policistům se přiznal, že jako agent KGB zavraždil jak Rebeta, tak Banderu, přičemž v obou případech použil speciální pistoli vstřikující plynný kyanid do obličeje oběti. Šlo o tajnou zbraň zkonstruovanou KGB k zabíjení nepohodlných osob a nezanechávající prakticky žádné stopy.
Stašinského k přiznání přivedla láska k jedné východní Němce, jež ho přiměla k pochybnostem o práci agenta a zároveň vyvolala nedůvěru u jeho moskevských nadřízených. Stašinskyj propadl panice a vydal se do rukou západoněmeckých úřadů.
Banderovo dědictví
Po vyhlášení samostatné Ukrajiny v prosinci 1991 v mnoha ukrajinských městech sochy Lenina vystřídaly sochy ukrajinských nacionalistů včetně Stepana Bandery. Jeho tvář se objevila na poštovních známkách, fotbaloví fanoušci na stadionech mávali obřími vlajkami s jeho portrétem a prezident Viktor Juščenko ho v roce 2010 označil za hrdinu Ukrajiny (což vláda o rok později zrušila).
V době revoluce v roce 2013 přicházely davy demonstrantů na kyjevské náměstí Nezávislosti mimo jiné s Banderovými portréty. A v prosinci 2018 ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který rozšířil řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády.
Jak je možné, že se Ukrajinci žijící v demokracii obracejí k Banderovi, jehož preferovaným politickým systémem byla diktatura? „Každý hrdina může být pro jiného padouchem. A všichni hrdinové mají na rukou krev, zvláště ve východní Evropě,“ snaží se rozporuplnou roli Stepana Bandery v ukrajinské historii vysvětlit britský spisovatel Christopher Othen. Jeho stať by si měl Putin rozhodně přečíst…
X X X
GENERÁL PAVEL S PREZIDENTEM RAKOUSKA V DIVADLE
Pavel si dal s Van der Bellenem pivo a tatarák, pak vyrazil na Furianty
Zvolený prezident Petr Pavel se ve čtvrtek odpoledne sešel s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem. Společně i s manželkami Evou Pavlovou a Doris Schmidauerovou navštívili restauraci U Glaubiců, kde setkání vzbudilo velký zájem turistů. Po schůzce se Pavel vydal do Národního divadla na premiéru inscenace Naši furianti.
Budoucí český prezident Petr Pavel, kterého čeká inaugurace za týden, a rakouská hlava státu si k neformální schůzce rezervovali místa v restauraci nedaleko Poslanecké sněmovny.
Ke stolu zasedli politici společně s manželkami. V restauraci se prezidentské páry zdržely zhruba 45 minut. K pivu si dávaly škvarkovou pomazánku, pomazánku obazda (tradiční bavorská pivní pomazánka — pozn. redakce) a tatarský biftek. Na místo dorazili i velvyslanci Bettina Kirnbauerová a Jiří Šitler.
Pavel v pondělí uvedl, že ve čtvrtek s Van der Bellenem a v pátek s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou ho čekají krátké schůzky. „Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ řekl.
Van der Bellen dorazil do Prahy, aby se rozloučil s končícím prezidentem Milošem Zemanem. Na programu měl ve čtvrtek i schůzky s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a premiérem Petrem Fialou.
Po schůzce v restauraci za kulturou do divadla
Po setkání s rakouským prezidentem se Petr Pavel vydal do Národního divadla na premiéru inscenace Naši furianti.
Pavel vstoupil do divadla hlavním vchodem, kterým přicházejí všichni diváci. Společně s manželkou ho přivítal generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Pro prezidenta je pak v historické budově Národního divadla k dispozici samostatný vchod a v hledišti přímo nad jevištěm je slavnostní prezidentská lóže.
„Příchod prezidenta do hlediště je před začátkem představení oznamován slavnostními fanfárami z opery Libuše. Může následovat podle zvyku státní hymna. Z lóže může být umístěna prezidentská standarta,“ řekl mluvčí ND Tomáš Staněk. Takové pocty budou Pavlovi případně náležet po jeho inauguraci hlavou státu.
Staněk připomněl, že pozvánky do prezidentské kanceláře chodí na každou premiéru a slavnostní koncerty u příležitosti významných svátků. Návštěv úřadujících prezidentů jsme na inscenacích Národního divadla v posledních letech moc neužili, doplnil.
X X X
CHTĚJÍ ODSTRANIT GUVERNÉRA ČNB MICHLA?
Generál Petr Pavel byl vtažen do lovu na guvernéra centrální banky Aleše Michla, protože někomu se nelíbí jeho neochota dále zvyšovat úrokové sazby a přihrávat větší zisky největším zahraničním bankám.
Zajímavá spekulace so objevila na ekonomických webech E 15, iDnes a iHned, podle které bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok tlačí na odvolání svého nástupce Aleše Michla, protože nemá prověrku na úrovni „přísně tajné“. Už to podstrčili novému prezidentu Petru Pavlovi, který „připustil, že by se mohl zabývat odvoláním guvernéra ČNB Aleše Michla, pokud nezíská bezpečnostní prověrku na nejvyšší úrovni“.
Podle stanoviska ČNB, které bylo poté publikováno na stránkách centrální banky, Michl o takovou prověrku požádal loni v květnu, lhůta Národní ho bezpečnostního úřadu je 9 měsíců, takže dobíhá, a na drama je tedy brzo. Mnohem důležitější je však informace, že Michl žádnou takovou prověrku nepotřebuje.
„ČNB je oprávněna vytvářet pouze utajované informace do stupně Tajné, nikoli informace ve stupni Přísně tajné.
ČNB není oprávněna přijmout utajované dokumenty stupně utajení Přísně tajné, neboť nemá pro přijímání těchto dokumentů adekvátní zázemí odpovídající podmínkám zákona. Za dobu jeho účinnosti tedy ČNB nemohla přijmout utajovaný dokument tohoto stupně utajení.
Utajované informace v oblasti působnosti ČNB jsou v souladu s nařízením vlády klasifikovány stupněm Vyhrazené, Důvěrné či Tajné.
Česká národní banka není zastoupena v Bezpečnostní radě státu. Guvernér byl jejím členem v historii (do prosince 2017, kdy došlo ke změně Statutu BRS).“
Jiří Rusnok, který po této prověrce volá, ji ještě roku 2016 při svém nástupu potřeboval, ale byla mu k ničemu, když mu uteklo i to, že mu krátce poté zrušili přístup do Bezpečnostní rady státu, kde by ji případně mohl využít.
Spor o prověrku na nejvyšší stupeň je však zástupný, podstatnější je tlak na Michla, aby dál zvyšoval úrokové sazby a umožnil tak pokračování zisků velkých bank. Loni byly zisky bank rekordní, poprvé přesáhly 100 miliard korun. Ale zákon o zdanění nadměrných zisků bude platit až nad letošními hospodářskými výsledky, a tak se najednou bankám přestalo dařit. Letos už jsou účetně jejich zisky minimální. Banky pro to nabídnou jistě kvalitní vysvětlení. Tlak na zvyšování úrokových sazeb to však ukazuje z jiné stránky.
Vysoké úrokové sazby ČNB mohly být impulzem pro prudký růst inflačních očekávání v české ekonomice. Za Rusnoka vystoupaly až na 7 procent, přestože Evropská centrální banka dlouho hájila nulu. Výsledek všichni známe. Zdrojové ceny energií se zvyšovaly pro všechny evropské státy stejně, ale u nás je inflace nejvyšší v EU a české úrokové sazby také.
Pokud vláda v pátek ve sněmovně zařízne opozici svou sadou triků – svoji verzí obstrukcí řádného parlamentního jednání – a prosadí snížení valorizačního vzorce u důchodů, přestane jí inflace vadit. Prudký růst českého státního zadlužení po inflaci přímo volá, protože je to nejspolehlivější cesta, jak snižovat dluhy, pokud se vám mezitím podařilo snížit náklady. Vyšší úrokové sazby, které inflaci provázejí, znehodnocují nízkoúročený starý státní dluh, zejména ten dlouhodobý. Ten nejdelší, který byl vydán jako státní dluhopis s útokovou sazbou 1,5 procenta v objemu skoro 70 miliard korun a se splatností roku 2040, ztratil 40 procent hodnoty. Z pohledu vlády, která ho prodala, je to krásná sleva.
Občan, zejména ten v důchodovém věku, utře, ale vysoká inflace s vysokými sazbami je pro mnohé radost. Dalším lobbistům zase vadí Michlova snaha bojovat proti inflaci sílící korunou. To na Michlovi chválím, protože vysoké ceny k nám primárně proudily z dovozu v účtech za zemní plyn a ropu. O elektřině raději nemluvit, to je daň z blbosti, když levnou prodáme a drahou koupíme. Nicméně silná koruna, blížící se svému historickému maximu, snižuje částku v korunách na dovozní faktuře.
Jinou věcí je, že snižuje i zisky utržené českými exportéry v zahraničí, protože se musí smířit s menším množstvím korun za utržená eura a dolary. Jejich stížnosti jsou však důsledkem toho, že byli příliš dlouho přivyklí životu v polštářích. Konkurenceschopnost české ekonomiky byla – dost neprozíravě – budována na tom, že je levná. Základem této cenové konkurence byla levná práce a slabá koruna. Tím jsme však zakonzervovali technicky nenáročnou, subdodavatelskou, koloniálně podřízenou ekonomiku, která nemá nárok na nic náročnějšího a lépe placeného. Proto jsou naše mzdy třetinové proti Německu.
Michl má nepřátele, protože jeho postup je opačný, než býval za Rusnoka a předtím i za Miroslava Singera, kteří bránili levnou korunu a udržovali ji na nízké úrovni s obrovskými náklady. Rusnok se pokoušel od této politiky ustoupit, ale než si pořádně vrznul, musel chvíli pokračovat s lavinou, která ho strhávala dolů, a tak za prvních pár týdnů vynaložil na udržování stávající politiky stejnou astronomickou částku, na jakou předtím Singer potřeboval skoro tři roky. Takže byl vedle jak s tou prověrkou, tak s tou kurzovou a úrokovou politikou. Moc bych si od něj radit nedal.
Mám pocit, že ani generál Pavel se do toho moc nehrne. Nezávazně přislíbil, že se na to podívá, ale okamžitě upozornil, že v evropském systému nelze s guvernéry centrálních bank manipulovat, jak si kdo vzpomene. I pravomoci prezidenta tu jsou omezené. Takže jde nejspíš jen o bouři ve sklenici vody, při které se hodně subjektů zbytečně odkopalo. (zf), server vasevec.cz
X X X
STUDENT NA VÝCVIKU S PUŠKOU ZRANĚN, ZEMŘEL
Student Univerzity obrany se zranil při výcviku s puškou, v nemocnici zemřel
Tragédie postihla brněnskou Univerzitu obrany. Student prvního ročníku se ve středu při výcviku smrtelně zranil. Stalo se tak při běhu s puškou ve Vojenském prostoru Vyškov.
Zjištění přinesl server Seznam Zprávy, kterému to potvrdil mluvčí školy Vladimír Šidla. Ten tragickou událost vzápětí potvrdil i iDNES.cz.
„K tragédii došlo ve středu. Případ převzala Vojenská policie,“ řekl Šidla iDNES.cz s tím, že univerzita další podrobnosti do ukončení vyšetřování sdělovat nebude.
Dodal, že zemřel student prvního ročníku, který se zranil při taktickém výcviku. „Zemřel po převozu záchrannou službou v nemocnici,“ dodal mluvčí.
Vedení školy je podle něj v kontaktu s rodinou zemřelého a poskytuje jí potřebnou pomoc včetně pomoci kaplana a psychologa.
Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil. Má kolem 1 600 studentů.
X X X
FERRI DOSTANE MILIONOVOU POKUTU?
Milionová pokuta? Vyzrazení jména svědkyně v případu Dominika Feriho bude řešit ÚOOÚ
Vyzrazení jména svědkyně v případu bývalého poslance Dominika Feriho, který čelí obžalobě ze znásilnění, bude řešit Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Policisté to vyhodnotili jako přestupek. Uvedl to mluvčí Jan Daněk. Feri v únoru na chodbě soudu před novináři opakovaně jmenoval jednu z žen, jejíž případ policie prověřovala a posléze ho odložila.
Daněk nepotvrdil, že policie kvůli této věci prověřovala přímo Feriho, z okolností je to ale zřejmé. „Ke konkrétní osobě se ze zákona vyjádřit nemohu. Nicméně mohu sdělit, že policisté situaci, která se odehrála u obvodního soudu pro Prahu 3 dne 14. února letošního roku, vyhodnotili jako jednání, které má znaky přestupku a věc oznámili Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ uvedl.
Za jmenování dívky Feriho kritizovala právní zástupkyně poškozených Adéla Hořejší. Jde podle ní o zastrašování. Trestní řád zakazuje dále poskytovat informace od orgánů činných v trestním řízení, které umožňují zjištění totožnosti obviněného, poškozeného, zúčastněné osoby či svědka.
„Já pokládám za nutné to, aby se jasně ke všem novinářům dostalo, že ‚sprcha‘ a ‚noční stolek‘, což je to, co někteří novináři opakovali jako věčný šlágr, že to není součástí hlavního líčení, že to není něco, co bylo dále řešeno a že to bylo něco, co se konsenzuálně odehrálo,“ řekl 16. února Feri novinářům k tomu, proč jméno zveřejnil. Později doplnil, že jednal pod tlakem a emocemi. „Jistě jsem mohl mluvit šťastněji, ale stojím si za tím, že v tomto konkrétním případě, že to, že jsem zveřejnil jméno, tak se nejedná o oběť. Bylo to zcela konsenzuální,“ prohlásil. Zkritizoval také některá média.
Mluvčí ÚOOÚ Milan Řepka už dříve v obecné rovině sdělil, že za zveřejnění citlivých údajů z trestního řízení může hrozit pokuta až pět milionů korun.
Státní zástupkyně Petra Gřivnová v obžalobě Feriho popisuje tři skutky znásilnění nebo pokusu o znásilnění. Feri vinu ve všech případech odmítl. Hlavní líčení bude pokračovat na konci dubna.
Po zveřejnění výpovědí dívek v médiích rezignoval Feri na poslanecký mandát a oznámil, že nebude kandidovat ve volbách do Sněmovny na podzim 2021. Skončil také v TOP 09 a stáhl se z veřejného života, ceskajustice.cz
X X X
Nejvyšší soud vyložil, jak má vypadat souhlas pacienta se zákrokem. Klíčový je ústní pohovor.
Jakou formou a v jakém rozsahu má být pacient informován o podmínkách a rizicích chystaného zákroku, aby zdravotnické zařízení splnilo povinnost tzv. informovaného souhlasu? Takovou otázku řešil Nejvyšší soud (NS) v případu, v němž pacientka požadovala po nemocnic odškodnění za ochrnutí končetiny po operaci kyčelního kloubu.
I při dlouhodobě plánované a poměrně běžné operaci, jakou je náhrada kyčelního kloubu postiženého artrózou, může dojít k závažné komplikaci s následkem ochrnutí dolní končetiny. Stalo se tak v případě pacientky, která rok plánovanou operaci podstoupila v jedné z pražských fakultních nemocnic. A přestože den před zákrokem navštívila operatéra, který jí měl chystaný zákrok vysvětlit a obdržela i několikastránkový dokument, jehož podpisem vyslovila souhlas se zákrokem, nemocnici později zažalovala o bezmála 1,5 milionu korun. Před soudy totiž tvrdila, že neměla dostatek času si předložené dokumenty prostudovat a před operací byla ve stresu.
Jak nalézací, tak posléze i odvolací soud žalobu zamítly. Dospěly totiž k závěru, že žena měla dostala dostatek času k seznámení se s množnými riziky operace. Navíc se jednalo o zákrok, který se připravoval několik měsíců, během kterých si mohla informace sama opatřit.
V podaném dovolání pak senát NS v čele se soudcem Petrem Vojtkem řešil otázku, jakou formu a obsah má mít poučení pacienta, které předchází jeho souhlasu se zákrokem, tedy tzv. informovaný souhlas.
Souhlas musí pacient poskytnout svobodně
V odůvodnění rozhodnutí soudci připomněli, že jeho základní podmínkou je, že ho pacient musí poskytnout svobodně a na základě vyhodnocení náležitých informací, které obdržel ve srozumitelné formě. Rozsah a obsah poskytnutých informací je pak individuální, odpovídající zdravotnímu stavu pacienta a charakteru zákroku. Pacient musí být informován i o jeho rizicích, avšak ani to nemůže být bezbřehé, informovaný souhlas by totiž byl prakticky nedosažitelný.
Zákon podle NS předpokládá písemnou formu pouze u vymezeného okruhu zákroků, u ostatních pak postačí ústní. Na stranu druhou je zavedenou praxí nemocnic, že se vyžaduje i v písemné podobě. Jakkoliv je podle NS tato praxe pochopitelná a má své výhody jak pro pacienta, tak pro poskytovatele péče, má i svá rizika. „Je totiž nutno vyvarovat se toho, aby docházelo k natolik formálním procesům, že pacient pouze podepíše předtisk (v řadě případů navíc standardizovaný), aniž by byl dostatečně srozumitelně seznámen s relevantními informacemi; tehdy lze jen stěží hovořit o řádném výkonu práva na sebeurčení pacienta,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS.
Primární je ústní pohovor
Primární je tedy podle NS vždy ústní pohovor s pacientem, který je nenahraditelný. „Při formalizaci procesu udělení informovaného souhlasu pomocí různých formulářů se zvyšuje nebezpečí, že pacient listinu automaticky podepíše, aniž by porozuměl jejímu obsahu. Věc je přitom o to závažnější, že se jedná o výkon práva související s nejcennějším osobnostním statkem, jímž je lidské zdraví. Dále je také nutné zohlednit nerovné postavení lékaře a pacienta (laika) a to, že u řady pacientů může před lékařským zákrokem vznikat určitá psychická bariéra, která jim brání v kladení dotazů, pokud nejsou v bezprostřední interakci s lékařem. Právě rozhovor s lékařem pak může výrazně přispět k tomu, že se pacient odhodlá k získání dalších poznatků, které jsou pro jeho rozhodnutí významné. Je ale na lékaři, aby tento hovor vedl, neboť je odborníkem v daném oboru, zatímco pacient (laik) je vystaven pro něj stresující situaci,“ uvádí se dále v rozhodnutí.
Poskytovatel zdravotní péče je tak podle závěrů NS před provedením zákroku povinen pacientovi poskytnout údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu, o povaze a účelu navrženého léčebného postupu, o předpokládaném výsledku, o rizicích, s nimiž je zákrok spojen, a o jiných možnostech řešení zdravotních obtíží pacienta. Musí tak ovšem učinit natolik srozumitelně, aby pacient vzhledem ke svému postavení a zdravotnímu stavu pochopil podstatu informací a byl schopen se podloženě vyslovit, zda zákrok podstoupí. Základní formou má být ústní vysvětlení, neboť nejlépe umožňuje zprostředkovat potřebné informace způsobem, aby bylo možno rozumně předpokládat (i s přihlédnutím k pozici pacienta čelícímu zdravotním obtížím), že si pacient dokázal uvědomit obsah celého poučení.
Nemocnice povinnost splnila
„To platí i v případě obligatorní písemné formy nebo přistoupí-li poskytovatel zdravotní péče na žádost pacienta či z vlastní iniciativy k písemnému zachycení poučení a vyjádření souhlasu; základní údaje je zpravidla třeba i tehdy poskytnout ústně a nemůže je nahradit jen písemné sdělení. Bylo-li poučení dáno tímto kombinovaným způsobem, pak ve sporu o náhradu újmy odvozované od provedení zákroku bez informovaného souhlasu musí soud pečlivě posoudit veškeré konkrétní okolnosti, za jakých byl pacient informován a v jaké situaci, případně v jakých časových souvislostech vyslovil souhlas se zákrokem. Budou se lišit běžné rutinní či opakované výkony (měření tlaku, odběr krve, apod., pacient je již dříve patřičně poučen) od závažnějších zákroků, při nichž má zase význam rozlišení, zda jde o postupy předem plánované či zda jsou reakcí na úraz či náhlou indispozici pacienta. Má-li pacient kromě jiného též právo vzdát se podání informací o svém zdravotním stavu [§ 31 odst. 2 písm. f) bod 1 zdravotního zákona], má bezpochyby i právo v mezích možností určit, nakolik podrobně se bude předloženými údaji zabývat a jak s nimi naloží. V rámci práva na autonomii pacienta se tak zároveň musí projevit i jeho jistá odpovědnost za způsob, jakým ji využije.
Nelze tedy paušalizovat a trvat ohledně poučení pacienta bezvýjimečně na určitém obsahu či formě (není-li výslovně předepsána), nýbrž závěr, zda informace byla podána v souladu se zákonným požadavkem, je nezbytné učinit vždy individuálně a na základě zhodnocení všech okolností provázejících daný lékařský výkon i poměrů, které mu předcházely,“ uzavřel NS.
V daném konkrétním případě pak NS dovolání zamítl, neboť podle jeho zjištění nemocnice splnila svoji informační povinnost. Pacientka byla s velkým předstihem informována o povaze chystaného zákroku, v nemocnici jí poskytli ústní vysvětlení i srozumitelné písemné podklady. Ty sice podepsala krátce poté, co je obdržela, avšak mohla tak učinit až následující den před operací, měla tedy dostatečný časový prostor si vše promyslet. Petr Dimun, ceskajustice.cz
X X X
Advokát soudu EU pokáral Polsko kvůli rozhodování o odchodu soudců do důchodu
Generální advokát Soudního dvora EU pokáral Polsko kvůli systému rozhodování o odchodu soudců na odpočinek. Ve své dnes zveřejněné zprávě generální advokát Athanasios Rantos došel k závěru, že způsob, jakým polské justiční úřady určují, zda prodlouží funkční období soudcům po dosažení důchodového věku, postrádá nezávislost a jasná kritéria.
Na unijní soud se obrátil polský nejvyšší soud, který řešil stížnost soudce, jemuž Zemská soudcovská rada (KRS) zamítla žádost o prodloužení období ve funkci i po dosažení věku 65 let. V tomto věku mají v Polsku soudci odcházet do důchodu.
Podle advokáta je problematický zejména fakt, že o tom, zda smí nebo nesmí konkrétní soudce pracovat i po dosažení důchodového věku, rozhoduje KRS, tedy orgán ,“u nějž prokazatelně chybí nezávislost na zákonodárné a výkonné moci“. Soudcovská rada navíc rozhoduje na základě kritérií, která „jsou vágní a složitě ověřitelná“, uvedl Rantos.
Závěry generálního advokáta nejsou pro unijní soud závazné, ale soudní dvůr se jimi ve svých verdiktech často řídí.
Polská soudní reforma je dlouhodobým předmětem sporů mezi Varšavou a Bruselem, podle kterého změny ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Jedním z problémů je právě Zemská soudcovská rada, jejíž fungování změnila vláda v roce 2017 v rámci novely ústavy. Podle ní orgán do té doby volený soudci nově volí Sejm, dolní komora parlamentu. Kritici změn tvrdí, že to umožňuje politickou kontrolu soudnictví. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) uvádí, že soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.
Také loni v prosinci došel generální advokát v rámci jiného sporu k závěru, že polský zákon měnící pravidla o organizaci obecných soudů a nejvyššího soudu porušuje unijní právo. Předtím byla hlavním jablkem sváru disciplinární komora nejvyššího soudu, kterou Evropská komise považovala za zpolitizovanou. Kvůli tomu podmínila výplatu dotací v řádu desítek miliard eur přijetím změn, které potvrdí nezávislost polského soudnictví.
X X X
Kancléř Mynář postřílel v Lánech zvěř za čtvrt milionu. Neoprávněně, míní NKÚ
V období od října 2019 do října 2021 ulovil hradní kancléř Vratislav Mynář v lánské oboře 11 kusů trofejní zvěře za více než čtvrt milionu korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) to ale bylo v rozporu s tehdejšími pravidly. Nezval ho totiž prezident, ale tehdejší šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Informoval o tom server Seznam Zprávy.
Informace vyplývají z dosud nezveřejněného nálezu NKÚ. Seznam Zprávy zároveň uvádí, že Mynář v oboře lovil zřejmě i dříve, tedy v letech, které NKÚ neprověřoval.
Podle zřizovací listiny je hlavní činností Lesní správy Lány zabezpečování služeb spojených s provozováním myslivosti, rybolovu a rekreace pro prezidenta a jeho hosty, případně ostatní ústavní činitele. Mynáře ale na lovy podle NKÚ nezval Miloš Zeman.
„Bezpoplatkové lovy nebyly uskutečněny na základě pozvání prezidenta republiky ani kancléře, ale uskutečnily se na základě pozvánek ředitele Lesní správy Lány,“ uvedl podle Seznam Zpráv kontrolní úřad. „Účast na bezpoplatkových lovech je umožněna pouze prezidentu republiky, jeho hostům, případně ostatním ústavním činitelům,“ dodal.
V průběhu dvou kontrolovaných let pozval Balák na lovy Mynáře a u příležitosti odchodu do důchodu také jednoho ze zaměstnanců obory. Mynář podle záznamů ulovil dva jeleny evropské, čtyři siky japonské, dva daňky skvrnité, dva muflony a jednoho srnce. Celkem jde o zvěř za téměř 258 000 korun. „Hodnota lovu zahrnuje zpravidla hodnotu druhu zvěře, cenu loveckého doprovodu, organizační poplatek a cenu za preparaci trofejí,“ uvedli kontroloři.
Mynář zjištění serveru nekomentoval. „V tuto chvíli mohu sdělit pouze to, že lov i povinný odstřel v oborách honebního hospodářství Lesní správy Lány se odehrává striktně podle zákona o myslivosti a právních předpisů, upravujících nakládání s majetkem státu, což potvrdily i veškeré kontrolní mechanismy vnější i vnitřní,“ uvedl jeho mluvčí Vít Novák.
Současný ředitel lánské správy Pavel Rus se nechce vyjadřovat do té doby, než NKÚ zveřejní svou zprávu. Balák tvrdí, že jeho kroky byly v souladu se zákonem.
Seznam Zprávy upozornily na to, že Mynář zřejmě v lánské oboře lovil zvěř i před říjnem 2019. Ve svém srubu u sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku měl totiž dříve desítky vypreparovaných trofejí. U některých byly i popisky, například „Lánská obora“ nebo „Lány 2018“. Srub ale loni v březnu vyhořel.
Server také nedávno uvedl, že Mynář si nechal na sjezdovku přivézt z hlavního města party stan patřící Pražskému hradu. Když se o případ začali jeho reportéři zajímat, nechal kancléř přístřešek přepravit zpět do Prahy. Serveru řekl, že stan měl od Hradu řádně pronajatý na fakturu. Příslušná smlouva ale nebyla v registru zakázek zveřejněna, napsal server.
X X X
Harry a Meghan mají vyklidit sídlo u Windsoru, potvrdil jejich mluvčí
Princ Harry a jeho žena Meghan mají vyklidit rezidenci nedaleko hradu Windsor. Spekulace britského bulvárního listu The Sun a dalších deníků potvrdil jejich mluvčí. Podle listů chce král Karel III. sídlo Frogmore Cottage uvolnit pro prince Andrewa.
„Můžeme potvrdit, že vévoda a vévodkyně ze Sussexu byli požádáni, aby opustili rezidenci ve Frogmore Cottage,“ cituje BBC mluvčího páru. Buckinghamský palác se k celé záležitosti oficiálně nevyjádřil.
Harry a Meghan dům s deseti ložnicemi dostali k dispozici v roce 2018 od královny Alžběty II. jako svatební dar. Rezidenci však příliš nevyužili, neboť několik měsíců na místě probíhala rekonstrukce a na začátku roku 2020 se pár definitivně přestěhoval do zámoří.
Princ a jeho žena tehdy oznámili, že už nechtějí být předními představiteli britské monarchie, načež ztratili tituly „královských výsostí“ a zahájili nový život ve Spojených státech.
Po odjezdu Harryho a Meghan dostala nemovitost do užívání Harryho sestřenice Eugenie, mladší dcera prince Andrewa, společně s manželem. Podle listu The Sun se ale z domu již odstěhovali.
Podle britského tisku nyní dostali vévoda a vévodkyně ze Sussexu od Buckinghamského paláce „žádost o vystěhování“ a plánují, jak přesunout své věci do Kalifornie, kde momentálně bydlí. Frogmore Cottage byla údajně nabídnuta Andrewovi, který se v roce 2020 rovněž stáhl ze své oficiální role v návaznosti na obvinění ze sexuálního zneužití nezletilé.
Harrymu podle The Sun Karel III. novou rezidenci nenabídl, což znamená, že princ a jeho žena by pro své vzácné cesty do Spojeného království už neměli k dispozici vlastní ubytování.
Deník napsal, že král spustil proces vystěhování několik dní poté, co na začátku roku do prodeje vstoupila autobiografie prince Harryho s názvem Spare (Náhradník).
V ní osmatřicetiletý vévoda ze Sussexu přišel s dalšími obviněními vůči členům královské rodiny a mimo jiné popsal incident, při kterém jej údajně jeho starší bratr William srazil na zem kvůli sporu ohledně manželky Meghan.
Informace o definitivním odchodu „Sussexů“ z Frogmore Cottage přichází dva měsíce před termínem korunovace Karla III., přičemž zatím není jasné, zda bude pár na akci pozván.
X X X
Teplo v Břeclavi pětinásobně zdražilo, teď domácnostem vrátí přes pět tisíc
Lépe, než se očekávalo, dopadlo vyúčtování dodávek tepla za loňský rok pro domácnosti v Břeclavi. Podzimní razantní zvýšení ceny tepla ve městě na pětinásobek původní částky nakonec není tak bolestivé. Každému odběrateli vrátí městský dodavatel tepla v průměru kolem pěti tisíc korun.
Vracení přeplatků se týká zhruba tří tisícovek domácností na sídlišti Valtická a v ulicích Fintajslova, Sladová, Hájová, Budovatelská i dalších. Dohromady se podařilo ušetřit částku 15,5 milionu korun.
„Jsem velmi rád, že po nepříznivých zprávách, které jsme na podzim s lítostí museli zákazníkům sdělit, můžeme nyní předat těm nejvíce zasaženým lokalitám zprávu příjemnější, že domům v těchto lokalitách vznikly přeplatky,“ konstatoval jednatel společnosti Teplo Břeclav Martin Marták.
Loni na podzim se po výpovědi dosavadního dodavatele domácnostem výrazně zvedly zálohy, když cena za gigajoule tepla (GJ) z předkalkulovaných 628 korun vyletěla na 3 030 korun. Očekávalo se, že v celoročním průměru bude stát teplo okolo 1 500 korun za GJ. Loni koncem roku ještě navíc neplatil vládní strop.
Výsledek je ale nakonec lepší a Břeclavané ušetřili přes 280 korun na každém spotřebovaném gigajoulu. „K příznivější konečné ceně přispěla mírná zima, klesající cena plynu, ale také úsporná opatření, ke kterým společnost Teplo Břeclav přistoupila,“ doplnila mluvčí Břeclavi Ivana Solaříková.
Aktuálně platí tyto domácnosti okolo 1 483 korun za GJ. Už loni v prosinci oznámila městská firma, že díky zastropování budou domácnosti platit zálohy maximálně 1 600 korun za GJ. „Pakliže se trh s cenami plynu stabilizuje, výsledná částka může být nižší a zákazníkům by tak vznikly větší přeplatky,“ uvedla tehdy společnost.
Naopak doplácet budou obyvatelé středu města, konkrétně ulic U Splavu, Dukelských hrdinů, Slovácká a Jana Palacha, kde vytápění obstarává společnost Innogy. Tito odběratelé však stále platí výrazně méně, protože předkalkulovaná cena byla stanovena na 708 korun za GJ tepla a v konečném vyúčtování za loňský rok se změnila na 838 korun.