Léčba uprchlíků z Ukrajiny bude stát asi 6,9 miliardy, odhaduje VZP. Očekává, že náklady na léčbu ukrajinských uprchlíků budou asi 6,9 miliardy korun. Příjmy z jejich pojistného a od státu budou asi o 2,4 miliardy nižší. Stabilitu pojišťovny to ale podle ředitele Zdeňka Kabátka nijak neovlivní. Očekává navíc, že číslo bude spíše klesat, jak se budou příchozí zapojovat do pracovního procesu. Předseda správní rady VZP Tom Philipp uvedl, že pojištěno je u VZP nyní asi 333 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Největší podíl tvoří děti do osmnácti let, je jich asi 125 tisíc. Z asi 190 tisíc lidí v produktivním věku je již téměř 35 tisíc zaměstnaných.

Lze podle něj očekávat, že roční náklady na jednoho uprchlíka budou dosahovat asi 60 procent nákladů na průměrného českého pojištěnce. Mělo by tedy jít o asi 26 400 korun. Výdaje na zdravotní péči pro Ukrajince podle odhadů převýší příjmy do rozpočtu pojišťovny, a to asi o 2,4 miliardy.

„Disponujeme potřebnou rezervou,“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek s tím, že se nikdo nemusí bát ohrožení stability pojišťovny nebo kvality poskytovaných služeb. Počítá navíc s tím, že číslo bude spíše klesat, než stoupat, jak se budou lidé zapojovat do pracovního procesu.

Zatím podle něj příchozí z Ukrajiny nijak moc pojištění nevyužívají, přesto pojišťovna ví o některých pacientech léčících se s rakovinou a dalšími nemocemi, které jsou na léčbu vysoce nákladné.

„Dá se ale předpokládat, že tak, jak se zapojí do pracovního trhu, se budou čísla měnit, může to nakonec dopadnout tak, že saldo bude třeba vyrovnané,“ popsal Philipp.

 Odpuštěné miliony

Ten také uvedl, že pojišťovna již má asi finální čísla úspěšnosti prvního milostivého léta. Vydala podle něj asi 14 tisíc usnesení, dlužníci uhradili pojistné za 215 milionů, VZP odpustila penále za 666 milionů korun.

Druhé milostivé léto by podle něj mohlo využít skoro 200 tisíc dlužníků. „Doufáme, že této možnosti využijí,“ řekl Philipp s tím, že pojišťovna akci plně podporuje. Odpuštěno by podle něj mohlo být potenciálně až 13 miliard korun na penále a uhrazen dluh ve výši asi 9 miliard korun.

Člen správní rady Miroslav Kalousek uvedl, že nyní není důvod obávat se, že by výsledky hospodaření za letošní rok byly horší, než se na začátku roku předpokládalo. Druhé milostivé léto je podle něj ve střednědobém výhledu pro pojišťovnu spíše výhodné, jelikož část lidí, co je nyní v šedé ekonomice, začne opět pojištění hradit.

Podle dat VZP došlo k největšímu nárůstu počtu pojištěnců hned na začátku války v březnu. Do začátku dubna jich bylo registrováno více než 254 000, za měsíc dalších 44 000 a do 24. května dalších necelých 30 000.

X X X

Do ČR dorazilo 211 HIV pozitivních Ukrajinců. Laboratoře obavy z nákazy krotí

Do ČR přišlo z Ukrajiny od začátku války 211 HIV pozitivních osob, 155 žen a 56 mužů, jejich průměrný věk je 41 let. Z nich 203 už mělo nákazu diagnostikovanou a léčilo se v zemi původu, v čemž chtěli i v Česku pokračovat, proto vyhledali odborná centra. Ve zprávě o výskytu HIV a AIDS v dubnu letošního roku to uvedla Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

„Zaznamenaný nárůst HIV případů z Ukrajiny je nutno z epidemiologického hlediska chápat jako příznivou zprávu. Zájem těchto osob pokračovat v léčbě jednoznačně přispívá ke snížení možného rizika pro populaci České republiky,“ uvedla laboratoř v komentáři.

Antiretrovirová léčba podle odborníků hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. „Infekčnost setrvale řádně léčených osob je minimální, tudíž přenos infekce je nepravděpodobný,“ doplnila. Na Ukrajině je více než šestnáctkrát vyšší incidence HIV než v České republice, v roce 2020 byla asi 37 případů na 100 000 obyvatel.

V dubnu přibylo 31 HIV pozitivních

V březnu v Česku přibylo 28, v dubnu 31 HIV pozitivních, kteří byli nově diagnostikováni. V březnu bylo mezi nimi 13 rezidentů, tedy cizinců dlouhodobě pobývajících v Česku, a pět dalších cizinců a v dubnu 20 rezidentů a tři cizinci. Celkově v Česku bylo od roku 1985, kdy se s počítáním nakažených začalo, diagnostikován virus HIV u 4 675 osob. Cizinců bylo 516, z východní Evropy 174 z nich. Letos od začátku roku do statistik přibylo 85 nově diagnostikovaných, z toho 44 cizinců.

Vir HIV napadá lymfocyty, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

X X X

BIDEN  NECHCE,  ABY  RAKETOMETY   ZASÁHLY   RUSKO 

Raketomety pro Ukrajinu? Jen takové, kterými nezasáhnou Rusko, řekl Biden

Spojené státy neposkytnou Ukrajině raketové systémy, které jsou schopné zasáhnout Rusko, prohlásil v pondělí americký prezident Joe Biden. Dodávky raketometů MLRS a HIMARS nicméně zcela nevyloučil. Dá se tedy předpokládat, že je Ukrajinci dostanou, ale bez dalekonosné munice.

„Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska,“ řekl prezident Biden v pondělí novinářům. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv rozhodnutí označil za „racionální“.

O dodávce raketometů se v posledních týdnech často hovořilo, zpráva však nikdy nebyla oficiálně potvrzena. Podle informací CNN by měli Ukrajinci dostat americké raketomety M270 MLRS (Multiple Launch Rocket Systems) a M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket Systems). Přesné množství nebylo známé.

Oba systémy dlouhodobě dominují seznamu zbraní, který vláda v Kyjevě předkládá Západu. „Není to žádné tajemství. Obracíme se na všechny země s prosbou o dodávky systémů MLRS, s jejichž pomocí Ukrajina může převzít iniciativu a začít osvobozovat svoje území,“ prohlásil nedávno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Samohybný obrněný salvový raketomet M270 MLRS zařadila americká armáda do výzbroje na počátku 80. let a nasadila ho například v obou válkách proti Saddámu Husajnovi nebo v Afghánistánu.

Komplet, jemuž se díky masivní palebné síle přezdívá Boží prst, je ovládaný trojčlennou posádkou a nese celkem dvanáct raket. Dostřel závisí na použité munici. Při použití dělostřeleckých raket ráže 227 mm je to až sedmdesát kilometrů, komplet ovšem může odpalovat i taktické balistické střely ATACMS, které dokážou zasáhnout až 300 kilometrů vzdálený cíl.

Oba zmíněné typy munice může používat i modernější systém M142 HIMARS. Sice nese jen šestici raket, ale díky kolovému podvozku je znatelně lehčí, tudíž má menší spotřebu paliva, je mobilnější a dá se převážet i transportními letouny, jako je C-130 Hercules. Americké raketomety by pro Ukrajince představovaly velkou pomoc. Získali by tak zbraně, které jsou přesnější než cokoli, co mají dnes v arzenálu.

Bidenova pondělní slova se dají vykládat i tak, že Američané sice zmiňované raketové komplety na Ukrajinu pošlou, ale bez taktických balistických střel ATACMS. Je to pokus o šalamounské řešení problému, jak pomoci Ukrajině vyrovnat palebnou sílu na bojišti a vyhnout se obvinění Ruska, že se Amerika stává přímým účastníkem největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

Situace v Donbasu se v současnosti pro ukrajinskou armádu nevyvíjí vůbec příznivě. Rusové během posledního týdne obsadili několik menších měst a uzavírají obklíčení Severodoněcku, který brání asi čtyři ukrajinské brigády.

Podle posledních zpráv už probíhají boje přímo ve městě a předpokládá se, že Ukrajinci budou muset poslední velké město Luhanské oblasti vyklidit. V následujících týdnech a měsících se očekává zdlouhavá opotřebovávací válka, v níž budou čím dál větší roli hrát dělostřelectvo a raketové dělostřelectvo. A v tom mají Rusové stále navrch.

Ukrajinci sice mají v arzenálu sovětské raketomety Uragan a Směrč, podle zdrojů listu The Wall Street Journal se jim ovšem začíná kriticky nedostávat munice. Co se týče amerických houfnic M777 nebo francouzských Caesarů, které v uplynulých dnech nasadily na donbaské frontě, ty nemají takový dostřel jako raketomety.

Ruská propaganda na původní zprávy o dodávkách amerických raketometů zareagovala velice podrážděně. „Pokud to Američané udělají, tak překročí červenou čáru. Pro nás to bude jasný pokus vyprovokovat tvrdou ruskou odpověď,“ prohlásila známá moderátorka televize Rossija-1 Olga Skabejevová přezdívaná Železná panna Putinovy televize.

Podle Kyjeva je to důkaz, že v Moskvě vypukla hysterie. „Nad ruskou bažinou se nesou divoké skřeky: ‚Hlavně ne toto! Hlavně jim nedávejte raketové systémy dlouhého dosahu! Hlavně žádné zbraně odplaty!‘ Co to znamená? Jen jedno. Rusko dokáže bojovat jen s neozbrojenými civilisty, a když protivník dostane srovnatelné zbraně, hned si nadělá do kalhot,“ napsal prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Ukrajinští představitelé Západ opakovaně žádají o poskytnutí moderních zbraní. Zájem mají především o dělostřelectvo a raketové systémy, které by svým dostřelem umožnily z bezpečné vzdálenosti zasahovat a ničit okupační jednotky.

X X X

Šéfové vojenských zpravodajských služeb NATO se tajně sešli v Praze

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. O schůzce informovalo Vojenské zpravodajství až po jejím skončení, a to z bezpečnostních důvodů. Účastníky jednání přivítala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Jednání se zúčastnily i partnerské státy. Prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. V pondělí to řekl mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek.

Ředitelé vojenských zpravodajských služeb se v Praze sešli v rámci jednání Vojenského zpravodajského výboru (MIC – Military Intelligence Committee) NATO. „Dvoudenního setkání se kromě ředitelů vojenských zpravodajských služeb aliančních států zúčastnili i zástupci šesti partnerských zemí a Mezinárodního vojenského štábu EU,“ uvedl Pejšek. Česká republika v současné době MIC předsedá.

Účastníky jednání přivítala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ruská agrese podle ní na Ukrajině donutila NATO přehodnotit své priority a prohloubila jednotu členských zemí. „Zpravodajské služby mají jedinečnou roli při hodnocení situace, predikci budoucího vývoje a analýze trendů. Včasné, relevantní a přesné informace jsou pro politiky a všechny, co rozhodují, velmi důležité,“ uvedla.

Podle ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna Česko předsedá MIC poprvé a ve velmi složité době. „O to důležitější je další posilování vzájemné spolupráce,“ poznamenal.

Rozvoj spolupráce a sdílení zpravodajských informací mezi aliančními zeměmi i partnerskými státy je jednou z priorit českého předsednictví MIC. Další prioritou jsou podle Pejška nové technologie a s nimi související možnosti a hrozby. Na jednání se řešily také koncepční otázky rozvoje zpravodajství v NATO.

Vojenský zpravodajský výbor je strategickým zpravodajským poradním orgánem Vojenského výboru NATO a Severoatlantické rady. Členy MIC jsou všechny vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby členských zemí NATO. Jejich poradenství se týká záležitostí vojenského zpravodajství a bezpečnosti. Vojenské zpravodajství za ČR předsedá v roce 2022 jak pracovním orgánům, tak i vrcholným jednáním výboru.

X X X

Británie hlásí 71 nových případů opičích neštovic. Přírůstky mají i další země

Ve Velké Británii bylo potvrzeno dalších 71 případů opičích neštovic. S odvoláním na britské zdravotnické úřady to v pondělí uvedla agentura Reuters. Nové případy hlásí také Španělsko a Portugalsko, kde přes víkend přibylo po 22 potvrzených případech tohoto virového onemocnění.

Celkový počet potvrzených případů ve Spojeném království po víkendu stoupl na 179, uvedla britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA).

Úřad v pondělí vydal nové pokyny pro jedince, kteří se virem nakazili. Jakmile se u nich objeví první příznaky, měli by se vyhýbat kontaktu s ostatními, dokud se jim neštovice nezahojí. Největší riziko přenosu hrozí při přímém kontaktu s nakaženou osobou, ale celkové riziko pro obyvatele Spojeného království zůstává nízké, uvedla představitelka úřadu

Počet případů opičích neštovic ve Španělsku se o víkendu zvýšil o 22 případů na 120, uvedlo v pondělí španělské ministerstvo zdravotnictví. Po víkendu obvykle dochází ke skokovému nárůstu počtu nakažených, protože úřady v sobotu a v neděli údaje nezveřejňují.

V Portugalsku zdravotnické úřady uvedly, že počet případů se od pátku zvýšil o 22 na pondělních 96.

V květnu se celkem potvrdilo zhruba 300 případů opičích neštovic. Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. V poslední době se nákaza začala šířit i v Evropě a dalších oblastech světa.

X X X

Černobyl, korupce a prostitutky? Ukrajinu opustily stereotypy, říká novinářka

Neprožívám věci a necítím je stejně jako dříve, říká ukrajinská novinářka a produkční americké stanice ABC News Julija Drozdová. Od 24. února, kdy Rusové vpadli na Ukrajinu, se podle svých slov soustředí na každý den a neplánuje nic dopředu. „Před půl rokem jsem si pořád dělala starosti, už ani nevím s čím. Ale nemá to smysl, nevíme, co se stane zítra,“ popisuje.

První týdny invaze strávila novinářka v Kyjevě. Do posledního dne podle svých slov nevěřila, že Rusko na Ukrajinu zaútočí. „Myslela jsem, že bude nějak eskalovat situace na Donbase,“ vzpomíná. Ráno 24. února však do země vtrhly jednotky vyslané Moskvou a Drozdová si sbalila kufr a přesunula se do hotelu, který jako svou základnu používá její zaměstnavatel. „Hotel byl bezpečnější, byla jsem s týmem ABC, jsou velmi zodpovědní, bezpečnost je pro ně prioritou,“ vysvětluje.

V době, kdy invazní jednotky útočily i na ukrajinskou metropoli, se bála, ale soustředila se na práci. Nadřízení jí nabídli, aby odjela do Lvova na západě země, v němž bylo bezpečněji. Odmítla. „V jednu chvíli to však pro mě začalo být komplikované, měla jsem strach o rodinu. Tehdy ke mně přišel zpravodaj a řekl: ‚Myslím, že je čas, abys odjela do Lvova. Vím, že je to pro tebe složité. Ale rozdíl mezi námi je, že já si vybral, že budu připravovat tyto zprávy. Ty ne, je to tvůj život‘,“ vzpomíná producentka.

Zpětně svému kolegovi dává za pravdu. V polovině března odjela, na západě zůstala měsíc a půl. Pak ji stanice vyslala na severovýchod do Charkova, kde se odehrávaly těžké boje. „Vzhledem k bezpečnostní situaci jsem cítila úzkost, ale nešli jsme k frontě. Soustředili jsme se na lidi, navštívili porodnici v podzemí, setkali s dobrovolníky ze zahraničí, kteří přijeli pomáhat lidem v Charkově a evakuovali obyvatele nejzničenější části města,“ přibližuje.

První týdny války války popisuje jako temné období, v němž zároveň vidí řadu světel. „Těmi jsou lidé, kteří něco dělali, pomáhali, bojovali, zajišťovali své rodiny. Jsou inspirativní, pomáhá mi to fungovat,“ svěřuje se a dodává, že mnozí obyvatelé země mají nyní pocit viny, že nedělají dost.

Někteří jsou podle ní vyčerpaní – konkrétně ti, kteří první dva až tři měsíce fungovali na adrenalinu. „Ale nastupuje druhá směna – lidé, kteří zpočátku zamrzli, ale časem si uvědomili, že mají energii a chtějí pracovat,“ říká novinářka. Ukrajinci se podle ní rovněž na situaci adaptují.

Sama odpočívá při józe a upozorňuje, že je důležité se na den umět odpojit od digitálního světa, nečíst noviny, setkávat se s přáteli, rodinou, dělat normální věci. Někdy si také promluvit s psychologem. „Práce novináře je náročná v tom smyslu, že jste hodně v kontaktu s lidmi. A teď je to interakce s lidmi, kteří hodně trpěli, jako jsou obyvatelé Buče, Irpině nebo třeba těch, co utekli z Mariupolu,“ přemýšlí Drozdová, která v minulosti pracovala mimo jiné jako místní producentka stanice BBC nebo novinářka stanice RFE/RL.

„Při pohledu na to, co se stalo v Buči, by bylo mnohem snazší, kdybych to mohla vstřebat, zpracovat a odložit. Ale nemůžu to ani vstřebat,“ říká s odkazem na město v Kyjevské oblasti, ze kterého bezprostředně po jeho osvobození přišly informace o masakrech civilistů ruskými vojáky (Moskva zodpovědnost popírá

Drozdová si zároveň uvědomila, že na sebe nemůže brát bolest dalších lidí. „Můj život se rozpadl, změnil se během sekundy. Teď ho musím dát dohromady jako puzzle, tytéž části nějak jinak seřadit a složit,“ říká a zároveň připouští, že se její život změnil v něčem i k dobrému.

„Profesionálně jsem teď na zcela jiné úrovni, pracuji na plný úvazek pro ABC, jsem v dobrém týmu. Je to pro mě jako bublina, cítím se chráněná a plně jsem se do své práce ponořila,“ vypráví s tím, že si je také bližší se svými rodiči. „Na druhé straně ve mně přetrvává určitá úzkost. Myslím, že to mají všichni. Je třeba, aby to člověka neochromilo,“ poznamenává.

Válka podle ní může být také důvodem pro přehodnocení některých věcí nebo nalezení příležitostí. „Ukazuje se například, že Ukrajina není o stereotypech, které jsme slýchali dříve – o Černobylu, korupci a krásných ženách, které jdou často do Evropy, aby tam pracovaly jako prostitutky. Ukazuje se, že Ukrajina je o odvaze, boji za principy,“ říká a zároveň upozorňuje na to, že s tím, jak se boje posunuly dále od Kyjeva na východ, objevují se i nešvary.

lňovat a politicky hádat, bojovat mezi sebou, vrací se to. Není to tak masivní jako kdysi, ale začíná to být znovu vidět. Situace na východě je přitom složitá a nepotřebujeme neshody,“ uvažuje.

Ruská invaze na Ukrajinu zároveň zcela převrátila životy řady lidí – těch, kteří například ztratili blízké či domovy. „Je to traumatická změna a bohužel ji nelze pokaždé vyřešit, protože mluvíme o desítkách tisíc lidí a nemáme dostatek psychologů, aby jim pomohli. A ani psycholog nemusí vždy pomoci,“ dodává.

X X X

V Nepálu našli v troskách havarovaného letadla 20 těl, hledají ještě dva lidi

V Nepálu našli v pondělí ráno trosky havarovaného soukromého letadla, které o den dříve zmizelo z radarů v horách. Záchranáři našli zatím podle agentury Reuters 20 těl v troskách letadla, které v neděli havarovalo v Nepálu. Na palubě stroje bylo 22 lidí včetně dvou Němců. Pátrání komplikuje špatné počasí.

Letadlo v neděli zmizelo z obrazovek radarů, když se nacházelo v horách asi 200 kilometrů severozápadně od hlavního města Káthmándú. Šlo o pravidelný let, který využívají turisté a který běžně trvá asi 20 minut.

Trosky letadla našli záchranáři až v pondělí. „Snažíme se nyní dopravit těla obětí do Káthmándú,“ řekl agentuře Reuters mluvčí mezinárodního letiště v metropoli Teknath Sitaula. Zatímco agentura reuters informovala o 20 nalezených obětech nehody, agentura AFP píše pouze o 17.

Letadlo ztratilo kontakt s řídicí věží asi pět minut před přistáním, řekl již dříve činitel aerolinek Tara Air, která stroj provozovala. Letecká společnost uvedla, že na palubě byli čtyři Indové, dva Němci a 16 Nepálců. Tento výčet zahrnuje i tříčlennou posádku. Mezi cestujícími bylo sedm žen.

Havarovaný stroj Twin Otter kanadské výroby je uzpůsoben ke startům a přistáním na krátkých ranvejích. Letadla na této lince prolétávají mezi horami a pak přistávají v údolí. Na trase spoje, který pro výpravy do hor často využívají turisté, není podle úřadů žádné jiné letiště, kde by se dalo přistát.

Na území Nepálu leží osm ze 14 světových osmitisícovek včetně nejvyšší hory světa Mount Everest. V zemi s velmi hornatým terénem a rychlými změnami počasí jsou letecké havárie relativně časté. Většina letišť se navíc nachází na místech, kam se lze jen obtížně dostat jiným dopravním prostředkem.

Letiště v Jomsomu, kam havarovaný stroj mířil, je často označováno za jedno z nejnebezpečnějších na světě – leží ve výšce 2 682 metrů nad mořem a má jedinou asfaltovou dráhu. Je výchozí branou jak pro zahraniční milovníky vysokohorské turistiky, kteří odtud vyrážejí do oblasti hory Annapurna, tak pro hinduistické poutníky, jejichž cílem je uctívaný chrám Muktinath.

X X X

 Moneta Money Bank a Air Bank se nespojí. Podle PPF to teď není výhodné

Skupina PPF a Moneta Money Bank v pondělí uzavřely na návrh PPF dohodu, která ukončí proces spojení Moneta Money Bank a skupiny Air Bank. Důvodem je negativní vývoj ekonomiky, který mění parametry původně zamýšleného sloučení, nebo nedávné změny požadavků České národní banky (ČNB) na kapitálovou vybavenost bank v ČR, informovaly PPF i Moneta Money Bank.

„Podle názoru PPF nejsou a nebudou naplněny předpoklady, za kterých byla celá transakce připravena a domluvena. Skupina PPF byla připravena dostát všem svým smluvním závazkům, uzavřenou dohodu však vítá a považuje ji v danou chvíli za nejlepší řešení pro PPF i pro ostatní akcionáře Moneta Money Bank,“ uvedl mluvčí PPF Leoš Rousek.

Transakci o spojení bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy (Zonky), s Moneta Money Bank schválili akcionáři Monety v prosinci 2021. Kupní cena Air Bank byla smlouvou stanovena na 25,9 miliardy korun. Moneta Money Bank plánovala financovat nákup prostřednictvím úpisu nově vydávaných akcií a z přebytečných kapitálových prostředků banky.

„Plánovaný dvoukolový úpis nových akcií měl přinést přibližně 21 miliard korun od stávajících akcionářů banky, a umožnit tak Monetě uhradit významnou část akviziční hodnoty. Tímto je proces nabídky a úpisu nových akcií taktéž ukončen,“ informovala banka

Podle skupiny PPF by v případě dokončení transakce nejen nastala redukce plánů rozvoje, ale i snížení rozdělitelného zisku a rezerv ve srovnání s představami při podpisu rámcové smlouvy. Důvodem je zvýšení sazby tzv. proticyklické kapitálové rezervy ČNB ze současných 0,5 procenta až na 2,5 procenta v roce 2023.

Dokončení transakce by podle PPF také negativně ovlivnilo podle platných účetních pravidel výši regulatorního kapitálu. Zároveň současný vývoj ekonomiky a válka na Ukrajině zvyšuje ekonomická rizika a snižuje potenciální růst sloučené banky, dodala PPF.

Vedení Monety podle vyjádření v tiskové zprávě přistoupilo na návrh dohody s tím, že získá zpět náklady investované do procesu akvizice a zároveň odstraní nejistoty spojené s potenciálním převzetím kontroly nad bankou.

„V tomto smyslu se PPF zavázala, že nebude navyšovat svůj vlastnický podíl v Monetě a že stávající bude držet minimálně po dobu 12 měsíců. Nicméně, PPF má možnost prodat svůj stávající podíl na úrovni 29,94 procenta potenciálnímu strategickému investorovi,“ uvedla Moneta.

Moneta zároveň potvrdila, že nadále chce dodržet strategický cíl, a to mít souhrnný čistý zisk 23,7 miliardy korun za roky 2022 až 2026. „Lituji, že plán, na kterém jsme tvrdě pracovali, nakonec nebude realizován. Nadále se tedy budeme snažit o realizaci samostatné strategie a z ní vytyčených cílů tak, abychom akcionářům dodali solidní ziskovost včetně dividend podle platné dividendové politiky. Věřím, že to dokážeme v souladu s naší předchozí komunikací,“ uvedl dnes generální ředitel Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

Spojením (bank) měla vzniknout 3. největší banka v České republice. Skupina PPF nadále zůstává s podílem 29,94 procenta největším akcionářem MMB.

X X X

Skopeček: Kritika odměn ČEZ? Kvůli populismu riskujeme, že budeme mít průměrné manažery

Skupina ČEZ zveřejnila odměny, které za rok 2021 dostanou členové představenstva energetické společnosti. Celkem si přijdou na 135 milionů, generálnímu ředitelovi Danielu Benešovi připadne téměř 35 milionů. Zpráva však vyšla v době, kdy ČEZ oznámil další zdražování. Kritiku výše odměň ale odmítají někteří politici i experti. Poslanec Jan Skopeček (ODS) v pořadu Co na to vaše peněženka varoval před populismem a průměrnými manažery.

„Snad žijeme v právním světě, kde stát musí manažerské smlouvy respektovat a případnou odměnu vyplatit. Odměny nevybočují z výše obvyklé v podnicích v soukromé sféře. Chceme-li mít špičkové manažery, musíme akceptovat takové podmínky i ve státních firmách,“ uvedl Skopeček.

Dodal, že kdyby vysoce postavení manažeři pobírali nižší platy, nebyl by ČEZ veden dobře. „Nebude ziskový a ani státní rozpočet nedostane tak velkou dividendu. Manažeři splnili kritéria a nezáleží jen na cenách energií. Mají i další úkoly, které musí splnit,“ pokračoval a připomněl, že výše odměn za rok 2021 se nijak neliší od těch v minulých letech.

„Musíme to akceptovat. Neriskujme kvůli populismu, že se do vedení takových firem dostanou průměrní nebo podprůměrní manažeři, kteří budou mít špatné výsledky. Ušetříme na platech, ale ztratíme miliardy ze zisku,“ dodal.

Naopak poslanec hnutí ANO Patrik Nacher výši odměn označil za necitlivé rozhodnutí. „Na jedné straně vidíme skokové zdražování, na druhé rekordní zisk. Souvisí to s tím, že zisk ČEZ promění v rekordní dividendu a část peněz se vrátí zpět spotřebitelům. Z kontextu to rozhodnutí – kdy nevíme, v jaké výši se dividendy vrátí v podobě podpory pro lidi – nevyvolává dobrý pocit,“ mínil Nacher.

Odměny se mají měnit

Dodal, že by se výše odměn měla řešit vždy v daném roce. „Nejsou to pravidla navždy, je to potřeba vnímat v kontextu toho, co se děje. Odměna v minulosti byla adekvátní, nyní by měla být změněna. Od toho jsou v ČEZ zástupci státu. Ten je nejvyšším akcionářem a definuje, jak se budou odměny vyplácet,“ dodal.

Lehce kritický byl i poslanec Pirátů Jakub Michálek. „Respektujeme dohodnuté smlouvy, a když někdo řídí velkou firmu, náleží mu adekvátní odměny. Musíme ale pochopit realitu, kdy kuchařkám a dalším pracovníkům byly zmrazeny platy, stejně tak úředníkům. Manažeři sice splnili kritéria, ale určitá etičnost by u firmy kontrolované státem byla na místě,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Hosty pořadu byli i experti – Jiří Gavor a Petr Musil, kteří výši odměn hájili. „Víme, že to lidi naštve – především ty, kteří dostali oznámení o navýšení cen – ale vypovídá to o tom, že se dodržují manažerské smlouvy, které byly kdysi uzavřeny. Kdyby je stát nyní nevyplatil, porušuje závazek. Ačkoliv se mohou zdát odměny až nemorální, zdaleka nevybočují z pravidel velkých korporací,“ uvedl Gavor.

Musila zarazilo, že lidi výše odměn překvapili až letos. „V minulém roce byly výplaty ve stejné výši a nikoho to nepobuřovalo. Souhlasím s Gavorem, je to odměna za vedení podniku, který vydělává skoro 10 miliard ročně. Stát by si měl rozmyslet, zda chce mít firmu, která bude vydělávat, nebo chce mít ČEZ proto, aby nějak ovládal energetický trh. Ale nelze mít firmu, která se bude chovat tržně a vydělávat peníze a zároveň v ní pracovali lidé za průměrnou mzdu,“ uzavřel.

X X X

Ruští turisté se kvůli válce vyhýbají Krymu, v Oděse se mezitím lidé opalují

Ruská invaze na Ukrajinu těžce dopadá na Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Ruští turisté sem kvůli válce nemíří. Zájem o dovolenou na poloostrově se propadl o desítky procent. Naproti tomu v ukrajinské Oděse navzdory hrozbě raketových úderů turistická sezóna pokračuje.

Čtyřicet procent. O tolik podle výkonného ředitele ruské cestovní kanceláře Dolphin klesly rezervace hotelů na Krymu v porovnání s předchozím rokem. Jiné cestovní kanceláře se obávají, že poptávka by mohla klesnout i o 50 procent, vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině se neblíží ke svému konci.

Stanice Rádio Svobodná Evropa uvádí, že pláže ve Feodosii na východě poloostrova jsou z velké části bez turistů. Mnohé obchody, které by jindy byly plné ruských turistů, nyní zejí prázdnotou.

Chybějící ruští návštěvníci jsou výsledkem „speciální vojenské operace“, kterou Moskva vede na Ukrajině. Po zahájení invaze 24. února Rusko uzavřelo vzdušný prostor nad Krymem. Letecká doprava na Krym tak nefunguje už několik měsíců.

Vzhledem k rozsáhlé šíři ruského území a izolovanosti ostrova, který je s ruskou pevninou spojován jen Kerčským mostem, patřilo letadlo mezi nejpraktičtější a nejednoduší dopravní prostředek, kterým se na Krym dostat. Pro srovnání, letiště v Simferopolu dokázalo ročně zvládnout 7 milionů lidí, zatímco ruské železnice jsou schopné dovést na Krym jen 2,4 milion lidí ročně

Dlouhá, časově náročná cesta autem, autobusem či vlakem odrazuje mnohé potenciální návštěvníky z východních ruských republik. I ti, kteří mají prostředky na cestu, se obávají, že by se mohli stát terčem v rusko-ukrajinském konfliktu. Průběh války se mění každý den a Ukrajinci neskrývají, že by rádi získali pod svou kontrolu veškeré území, které Rusko uzmulo.

I při méně ambiciózních plánech je Krym horkou půdou. Kerčský most je strategicky velmi důležitým bodem a na ukrajinské straně se objevují náznaky, že by se mohl stát cílem útoku. „Lidé se bojí, že pokud pojedou přes most autem, most bude zničen,“ shrnuje obavy Rusů ruská blogerka Aljona Bardovskajavová.

Podstatnou roli hrají finance. Tvrdé mezinárodní sankce se výrazně podepisují na ruské ekonomice, ceny i základních komodit rostou. Rusové se obávají ztráty zaměstnaní a snaží se omezit své výdaje.

Ekonomické potíže Ruska dopadají na turistický průmysl Krymu, který je na ruských návštěvnících závislý. „Pro značný počet obyvatel Krymu je úspěšná prázdninová sezóna zárukou, že příští zimu přežijeme. Nyní jsou ohledně toho velké obavy,“ uvádí krymský bloger a spolupracovník stanice Svobodná Evropa Armen Chačaturov.

V Oděse se sluní

V kontrastu s Krymem je situace v ukrajinském přístavu Oděsa. Některé pláže jsou zde zaminované, lidé nesmí fotit, aby snímky nevyužil nepřítel, a od 8. hodiny večer platí zákaz vycházení. Přesto se lidé chodí slunit a Oděsa zůstává oblíbeným turistickým místem.

„Jsem rád, že vás tu vidím,“ řekl reportérům britského deníku The Telegraph Alexander Šeka, náměstek oděského ředitele pro cestovní ruch. „Samozřejmě, že turistická sezóna tady letos utrpěla,“ dodává. „Ale prezidentská kancelář říká, že je lepší být v práci a pomáhat ekonomice, pokud můžeme.“

Město je rozpolceno mezi volbou vybízet turisty k návštěvě a impulzem varovat je před nebezpečími, které jim hrozí kvůli ruským úderům. Šeka je popisuje jako „pozdravy od našich sousedů“. Oděské úřady proto pracují na evakuačních procedurách pro muzea či i pro plavce, aby věděli, co dělat v případě útoku.

Někteří z těch, kteří se opalují na plážích i přes temný stín války, připouští, že se cítí, jako kdyby žili ve dvou realitách jako hrdinové sci-fi snímku Matrix. „Někdy prostě jen chcete vést normální život, jinak byste z toho permanentního stresu začali šílet,“ tvrdí Vadim Holubenko, jeden z těch, které teplé květnové počasí přilákalo ven i přes hrozbu možného zásahu raketou.

X X X

 Nové informace o Vrběticích? Ruští zpravodajci jsou v ČR stále zakořeněni, říká Šedivý, Zpravodajci jsou stále stejní i ve světě,  i když se změní prezident

Jsem přesvědčen, že v Česku je stále zakořeněná ruská zpravodajská skupina, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Reagoval tak na vývoj kauzy Vrbětice, vyšetřovatelé totiž nejspíše podezřívají ruskou manželskou dvojici ze špionáže na českém území. Šedivého nová zjištění nepřekvapila.

Nová stopa v kauze se točí kolem manželů Šapošnikovových. Ti měli sdělovat citlivé údaje o Vrběticích ruskému generálmajorovi Andreji Averjanovovi, jehož jednotka v GRU měla stát za výbuchy. Při první explozi v říjnu 2014 vybuchl sklad číslo 16 zbrojařské firmy Imex Group. Právě pro tu má dle informací Radiožurnálu Nikolaj Šapošnikov pracovat. Výbuch zabil dva české občany.

„Nepřekvapilo mě to. Od počátku tvrdím, že zde nemohla proběhnout akce jen dvou ruských agentů,“ konstatoval Šedivý. Za výbuchy mají primárně stát totiž dva agenti elitní skupiny 29155 ruské tajné služby GRU Anatolij Čepiga a Alexander Miškin. Oba nechvalně prosluli také nepovedenou otravou ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury.

Původní zjištění o celé kauze jsou pravdivá

Šapošnikovovi měli podle informací Radiožurnálu začátkem října 2014 vyrazit na dovolenou do Portugalska. Tam se k nim měl přidat muž, který se „představil jako Andrej“. „Potkali jsme se na kávě, byli jsme v Portugalsku jako turisté. Prostě výlet, on se k nám přidal,“ sdělila pro Radiožurnál dcera Šapošnikovových, která je doprovázela na dovolené se svým mužem. Dodala, že si pouze prohlíželi památky v Lisabonu a z turisty, kterého potkali, měla prý „úžasný“ pocit. Podle ní pracoval jako „literární historik“.

„Věřím, že pokud budou policie a zpravodajské služby dál rozmotávat klubíčko, najdou další fakta. Buď budou doložena jako tvrdé argumenty, nebo budou v míře pravděpodobnosti, ale ukáží reálný obrázek situace v ještě větší šíři,“ uvedl Šedivý.

Je ale pravděpodobné, že podobných agentů může být v Česku stále mnoho? Podle Šedivého se v minulosti určitě podařilo omezit oficiální ruské zpravodajce, kteří byli kryti diplomatickými pasy. „Jsem ale přesvědčen, že zakořeněná zpravodajská skupina na českém území stále je a jen se čeká, až ji naše služby a policie odkryjí,“ vysvětlil bývalý náčelník generálního štábu. Aktivita na sociálních sítích a velké množství dezinformací prý svědčí o tom, že v Česku je velká části lidí, kteří jsou schopni Rusko podporovat za jakoukoliv cenu.

O kontaktu Šapošnikovových s ruským generálmajorem podle svých slov nevěděl ani právník Imex Group Radek Ondruš. „Nebyly ani náznaky v rámci výslechů a policie se na tyto kontakty vůbec nedotazovala. Neexistovalo nic, z čeho by společnost mohla nabýt dojmu, že něco není v pořádku. Nemohu vyvracet něco, o čem nevím,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Ondruš.

Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů

Česko-ruská diplomatická roztržka začala po oznámení 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, což Moskva odmítla. Česko poté rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. Česká vláda také vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

X X X

 Gates: Fámám o mikročipech se musím smát. Miliardář předpověděl, kdy udeří další pandemie

O jednom z nejbohatších lidí na světě koluje spousta fám. Billu Gatesovi to na jednu stranu přijde směšné, ale zároveň ho to děsí. „Je to k smíchu, pokud ale kvůli těmto fámám existují lidé, kteří se nenechají očkovat, má to příšerné následky,“ zdůrazňuje. Jak by se dalo v budoucnu efektivněji bránit dalším pandemiím? A co si myslí o opičích neštovicích?

Během koronavirové pandemie se mu začalo říkat Doktor Padouch. Jméno Billa Gatese je totiž spojováno s celou řadou konspirací, které mimo jiné tvrdí, že spolu s vakcínami proti covidu jsou lidem vpravovány do těla mikročipy určené ke sledování osob.

„Nečekal jsem, že se kolem toho strhne takový humbuk. Ale svým způsobem jsem si už zvykl. Musím se smát a říkám si: ‚Dobrá, utrácím miliardy, abych vakcínami zachraňoval životy lidí. Ale to, že to někdo celé otočí a začne říkat, že ve skutečnosti utrácím miliardy, abych a vakcíny používám k tomu, abych zabíjel lidi, je opravdu velmi smutné,‘“ tvrdí Gates.

„Je to úplný opak toho, jak to ve skutečnosti je. A ty zkazky o tom, že používám mikročipy ke sledování lidí, jako kdyby mě snad mělo zajímat, kde se pohybují miliardy lidí! Co bych s těmi údaji asi tak dělal? Nezajímá mě to. Musím se smát,“ uvedl pro web eldiario.es, který s ním publikoval rozhovor u příležitosti vydání Gatesovy nové knihy nazvané Jak zabránit příští pandemii (How to Prevent the Next Pandemic).

Gatesovi však vadí, že se kvůli těmto řečem někteří lidé odmítají očkovat. „Problém je, že kvůli těmto fámám se někteří lidé nenechají očkovat a ani nenosí roušky, což má strašlivé následky. Lidé umírají, protože je pro ně jednodušší pevně se držet teorie o ‚Doktoru Padouchovi‘ místo, aby si připustili fakt, že taková je prostě biologie a takto vznikají nemoci,“ řekl.

Světová zdravotnická organizace jako centrála hasičů

Gatesova nadace investuje do veřejného zdraví každoročně 6,7 miliardy dolarů (154 miliard korun). Zajišťuje tak 10 desetinu rozpočtu Světové zdravotnické organizace, pro niž je druhým největším dárcem hned za Spojenými státy. Podle Gatese je však potřeba tyto prostředky ještě zvýšit, aby se v budoucnu dalo účinněji s případnými pandemiemi bojovat.

„Příští pandemie by mohla vzniknout z viru, který již známe. Mohl by to být druh chřipky nebo další typ koronaviru. To nám přinejmenším umožní vědět, jak rychle zajistit léky a vakcíny. Mohlo by to ale být také něco jiného. Mohlo by jít o virus vytvořený člověkem, bioteroristou, který by ho záměrně pustil mezi lidi. Tento scénář je velmi děsivý, protože by se ho mohli snažit rozšířit najednou na různých místech planety,“ řekl.

Pravděpodobnost, že se objeví další pandemie, je podle něj velmi vysoká. „Může to být něco, co na nás vyskočí z normálního světa. Počet lidí roste a zabíráme stále víc ekosystémů. Proto počítám, že existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že v příštích dvaceti letech nastane další pandemie přirozeného původu kvůli klimatickým změnám,“ varuje.

Covid si podle Gatese vyžádal tolik obětí na životech jako druhá světová válka, a není proto na místě polevovat v ostražitosti. „Musíme mluvit o tom, co všechno jsme udělali špatně, o nástrojích, které budeme v budoucnu potřebovat, i o tom, jak nepolevit v ostražitosti. Nejvíc se mi líbí příměr s hasiči: Abychom zabránili požárům, máme hasiče na plný úvazek. Trénují, připravují se, riziko požáru berou vážně. Bohužel musíme mít pandemie na seznamu věcí, na které vlády musí být připraveny, pokud chtějí účinně chránit svoje občany,“ zdůraznil.

Gates už si udělal předběžné rozpočty. Navrhuje o čtvrtinu zvýšit rozpočet Světové zdravotnické organizace, což by zajistilo další tři tisíce zaměstnanců odborného zaměření. „Říkám tomu Globální tým odpovědi a mobilizace pro epidemie. Ale na jménu nezáleží, jde o to, že budeme počítat s experty, kteří budou mít systémová data a vyhledávat případné výskyty epidemie. Pokud se objeví v zemi s dobrým systémem veřejného zdravotnictví, mohli by přispívat svými radami. Pokud by k němu došlo v chudé zemi, zaletěli by tam, zjistili by oblast výskytu a přesvědčili se o tom, zda se nebude šířit dál do světa,“ nastínil Gates.

Nebýt covidu nejsou opičí neštovice ani ve zprávách

Podle amerického podnikatele je znepokojivé, že pozornost, která se nyní upnula ke covidu, zbrzdila pokroky v oblasti boje proti jiným nemocem, jako je malárie nebo tuberkulóza. „Dobrou zprávou však je, že byla vyvinuta technologie modifikované RNA pro výrobu vakcín. Pokud ji vylepšíme, může být užitečná pro vakcíny proti HIV nebo malárii. V naší nadaci do toho investujeme stovky milionů dolarů,“ řekl.

Gatese nyní znepokojil i zvýšený výskyt opičích neštovic, nemyslí si však, že se tato nemoc bude masověji šířit. „Je fantastické, že jsme stále ve střehu. Ale nebýt pandemie koronaviru, nedostaly by se opičí neštovice ani do zpráv. A to je dobře. Musíme si vyhodnotit, proč jsou v Evropě, kde výskyt viru nebyl dříve tak častý, najednou stovky případů. Zdá se, že je to kvůli nějaké změně přenosu viru. Je to znepokojivé, ale nemyslím, že z toho vznikne další pandemie,“ uzavřel Gates.

X X X

Gruzínská ústava slaví 101 let, jejím vzorem byla i ta československá

Přesně před 101 lety vznikla první ústava demokratické Gruzínské republiky, která byla založena jen o tři roky dříve. Zajímavostí je, že ústava vycházela z ústav evropských zemí, včetně té československé. Byla to ústava multietnického státu, která zahrnovala všeobecné volební právo, práva menšin a svobodu vyznání.

V roce 1921 Gruzii napadla Rudá armáda a země o svou nezávislost a svobodu na dalších 70 let přišla.

Při příležitosti Dne nezávislosti Gruzie, který připadá na 26. května, se ve Filharmonii Brno uskutečnil koncert Andělské symfonie slavného gruzínského skladatele Gii Kančeliho, pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, který byl blízkým přítelem skladatele.

Česko podporuje vstup Gruzie do EU

Česká republika je jedním z největších podporovatelů gruzínské integrace do Evropské Unie. Gruzie o členství zažádala spolu s Ukrajinou a Moldavskem a nyní očekává, že EU posoudí důležitost udělení statusu Asociovaného Tria. Významnou úlohu bude mít v tomto procesu právě Česko jako nová předsednická země EU.

“V době ruské agrese na Ukrajině se ještě více ukázalo, že silná politická rozhodnutí EU mohou preventivně působit proti ruské agresi. Stejný scénář se odehrál i v Gruzii v roce 2008,” řekla Mariam Rakviashvili, velvyslankyně Gruzie v Česku.

Právě válka v Gruzii podle ní světu znovu odhalila ruskou zahraniční politiku. Jejím důsledkem je, že pětina gruzínského území je stále okupována Ruskem.

Podpora Česka byl jeden z důvodů, proč před třemi lety Gruzie otevřela honorární konzulát v Brně a jako honorární konzul byl jmenován Ondřej Svoboda. Ten je také jedním ze sponzorů oslav Dne nezávislosti Gruzie, který se letos v Brně poprvé slavil. Jedna z jeho hlavních rolí je rozvíjet a zvyšovat povědomí o Gruzii a navazovat vzájemnou spolupráci v oblasti cestovního ruchu, obchodu a ekonomiky.

Gruzínskou technologii výroby vína používají na Moravě

„S Moravou má Gruzie hodně společného, zejména vinařskou kulturu. Víno je velkou národní vášní a součástí identity, a to nejen proto, že se v Gruzii pije již 8000 let. Gruzie bývá označovaná za kolébku vína. Některá vinařství na Moravě v současnosti používají starodávnou gruzínskou technologii výroby vína pomocí hliněné nádoby známé jako Qvevri,“ dodala Mariam Rakviashvili.

X X X

Restart cestovního ruchu bude zřejmě pomalejší

Dva covidové roky silně ovlivnily segment turistiky i v Pardubickém kraji. Podnikatelé v cestovním ruchu znatelně pocítili odliv turistů v minulých dvou letech z důvodu lockdownů a dalších hygienických opatření. Státní kompenzace pomohly k přežití podnikatelům převážně v hotelových a stravovacích službách, někteří ale byli nuceni propouštět či snižovat počet zaměstnanců, které je velmi složité nabrat zpátky. Navíc pro mnohé z bývalých pracovníků je po této zkušenosti obor cestovního ruchu a služeb nejistý a přešli jinam. Současná inflace a vysoké ceny energií a dalších vstupů nyní podle radního Pardubického kraje pro cestovní ruch Alexandra Krejčíře restart tohoto odvětví ještě poněkud zpomalí.

Hitem je Králicko

„Náš kraj nemá mnoho větších turistických ubytovacích kapacit, podle kterých se u nás počítá návštěvnost v cestovním ruchu. Je spíše místem, kam lidé jezdí na výlety, na jednorázové oblíbené akce, do menších penzionů a do soukromého ubytování. I to má své kouzlo,“ řekl Alexandr Krejčíř. „Předpokládáme, že v letošní letní sezóně budou v návštěvě našeho kraje převažovat domácí turisté a turisté z blízkých trhů, hlavně z Polska, Německa a Slovenska. Nejnovější turistický cíl na Dolní Moravě – Sky Bridge 721 – však láká i turisty ze vzdálenějších destinací, jak ukázaly první týdny provozu a enormní zájem novinářů ze zahraničí. Velká návštěvnost této atraktivity má už nyní viditelný multiplikační efekt a zvyšuje se návštěvnost i turistických cílů v blízkosti, jako je například Králická pevnostní oblast, město Králíky nebo klášter Hedeč,“ dodal radní.

Oceňované noviny i turistický web

Oživení cestovního ruchu podporuje Pardubický kraj marketingově, prostřednictvím Destinační společnosti Východní Čechy a destinačních společností v turistických oblastech. „Vydali jsme oblíbené Turistické noviny pro Východní Čechy, budeme lákat turisty prostřednictvím online kampaní na sociálních sítích a podobně. Pravidelně zveme naše i zahraniční novináře a influencery, připravujeme soutěže a účastníme se různých veletrhů a dalších akcí,“ uvedla Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy.

Oficiální turistický portál Pardubického kraje www.vychodnicechy.info byl letos opět oceněn 1. místem za nejlepší turistickou prezentaci v kategorii „kraje a regiony“ v rámci soutěže Zlatý erb 2022.  „Portál je pro nás nejdůležitější marketingový nástroj při propagaci regionu a těší nás, že ocenění získává v této soutěži pravidelně od roku 2007. Vzhledem k tomu, že ocenění nejvyšší získal ve všech posledních třech letech, tak to je hattrick. Věřím, že nadále bude bodovat nejen v této soutěži, ale zejména u lidí, kteří plánuji trávit dovolenou a volný čas v našem regionu,“ komentoval výsledek Alexandr Krejčíř.

Památky i výlety do přírody

Oblíbeným cílem výletů jsou určitě památky UNESCO – zámek Litomyšl a Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Návštěvníci se pozvolna vrací i do dalších zámků a hradů, trendem jsou také individuální výlety do přírody a pobyty v ní. K tomu přispívají i dotační programy na podporu budování infrastruktury v cestovních ruchu, pro podporu bezbariérového cestovního ruchu a na podporu činnosti a provozu turistických informačních center. Do podporovaných aktivit dotačního programu je zařazena i podpora budování tzv. stellplatzů – stání pro obytné automobily se zázemím. Podpora značení turistických tras a mobiliáře na nich je již tradiční aktivitou Pardubického kraje.

V kraji roste bezbariérový cestovní ruch

„Provozovatelé cestovního ruchu využívají naše programové dotace pro budování infrastruktury na drobná vylepšení svých zařízení. Pro tento rok jsme ale přišli s pilotním samostatným titulem pro bezbariérový cestovní ruch. Tyto dotace využily letos tři subjekty v celkové výši téměř 600 tisíc korun, a to Autokemp Buňkov na rekonstrukci sjezdu do vody, Město Lanškroun na bezbariérovost tras u lanškrounských rybníků a Město Choceň na bazénový zvedák na koupališti. Příští rok počítáme s navýšením dotace do tohoto titulu, protože vidíme, že je o něj velký zájem,“ informoval Alexandr Krejčíř. PhDr. Zuzana Nováková, kancelář hejtmana

X X X

Poslanec Haas: Chceme zpřísnit požadavky na předsedu Národní sportovní agentury

Národní sportovní agentura patří do politického odkazu Andreje Babiše. Jejím úkolem má být podpora sportu a správa sportovních dotací. Proč se skupina vládních poslanců rozhodla připravit novelu zákona, která fungování NSA podstatně mění? Co všechno by mělo být jinak? Bude to znamenat konec současného předsedy Filipa Neussera? Pro Radiožurnál Karel Haas (ODS), spoluautor návrhu novely.

 X  Co chcete změnit na fungování Národní sportovní agentury?
Jednou větou: chceme překolkovat hřiště stávajícího – a teď použiji snad jediný silnější příměr – black boxu jménem NSA. Nebo kdybych to chtěl říct jinak, a to není věc osobně předsedy NSA, ale toho, jak je doposud napsán zákon, tak dneska je NSA v zásadě one man show jednoho člověka. Takže to je leitmotiv té naší novely.

A kdybych měl shrnout čtyři klíčové věci: Chceme za prvé do Národní sportovní agentury jako jednoho z ústředních orgánů státní správy, klíčové veřejné instituce pro podporu sportu, zavést kolektivní řídicí a kontrolní orgán. Ten dneska v NSA úplně chybí.

Za druhé chceme zpřesnit – a tady otevřeně přiznám, že i zpřísnit, protože si myslím, že ta funkce si to zaslouží – kompetenční, kvalitativní požadavky na předsedu a místopředsedy NSA a členy budoucího řídícího orgánu NSA. To je druhá věc.

Třetí věc je, že chceme v té novele výslovně určit to, co je dneska nejisté – to, že školský a vysokoškolský sport bude patřit nikoli do gesce NSA, ale do gesce MŠMT.

A čtvrtá věc: chceme opravdu řekněme zfunkčnit a zakčnit „úkolování“ NSA. Protože dneska, když ji chce někdo řídit, tak to jde jedinou cestou – usnesením vlády. A věřím, že každý posluchač z normálního života, z firemní i veřejné sféry, si řekne, že těžko lze řídit sport na denní operativní bázi na základě usnesení vlády.

X Mluvil jste o tom, že se zpřísní požadavky, které musí splnit šéf Národní sportovní agentury. Podle informací, které se objevily, by tam měla být povinnost mít vysokoškolské vzdělání. Zůstává to v tom návrhu?
Ano je to v našem návrhu, tak, jak s ním půjdeme do sněmovny.

X A je to opravdu podstatné? Je důležité, aby ten, kdo vede Národní sportovní agenturu, měl vysokoškolské vzdělání? Když někdo vede sportovní svaz nebo sportovní kluby, má kontakty v oblasti sportu, není to víc, než když vystuduje třeba politologii nebo se stane zemědělským inženýrem?
Rozumím té otázce. Možná to bude předmětem debat, ať už v pětce, nebo pak s opozicí. To se může stát a jsme připraveni o tom diskutovat. Nicméně zase řeknu zcela jednoznačně: Jestliže Národní sportovní agentura je jeden z ústředních orgánů státní správy, tak jsme nechtěli snižovat laťku, která je u všech ostatních orgánů státní správy, zejména těch vzniklých v novější nebo novodobějšího, modernější historii ČR.

Požadavek na vysokoškolské vzdělání je standardem a myslím si, že pro ústřední orgány státní správy – byť znám spoustu špatných lidí s titulem, spoustu skvělých lidí bez titulu – tak si myslíme většinově v té pracovní skupině, která novelu chystá, že vysokoškolské vzdělání by mělo být v kompetenčních požadavcích pro ústřední orgán státní správy.

X Jestli se nepletu, současný šéf Národní sportovní agentury Filip Neusser nemá vysokoškolské vzdělání. Není to důvodem, proč tam to ustanovení je? Není to snaha elegantně se současného předsedy zbavit?
Věřte nebo ne, já jsem to při psaní té novely, při psaní věcné osnovy, kterou jsme měli hotovou v březnu, a teď za dva měsíce paragrafové znění, tak věřte tomu, že jsem vůbec nezkoumal, jestli pan předseda Neusser má nebo nemá vysokoškolské vzdělání. To je jedna poznámka.

A druhá poznámka: Myslím, že vláda ukazuje, že se v zásadě ve vztahu k současnému vedení NSA chová velmi korektně, že nenastala žádná revoluce po volbách. Kdyby vláda chtěla nějakým způsobem řešit personálie NSA, tak to nepochybně už mohla učinit. Naopak…

X Pardon, že do toho skáču. Pokud se podíváme do toho zákona, tak ono to tak jednoduché není, protože šéf Národní sportovní agentury může být vládou odvolán, ale pouze z nějakých konkrétně vyjmenovaných důvodů…
Tomu rozumím. Já jsem teď nesměřoval ani tak na cestu podle zákona. Nejsem příznivec toho, že by se mělo mezi vládou a ústředními orgány státní správy nějakým způsobem „válčit“. Bral jsem to tak, že nepochybně pan Neusser je velmi rozumný člověk, a kdyby se chtěl dohodnout premiér se stávajícím předsedou na ukončení jeho mise, tak si myslím, že už by to proběhlo.

X X X

Královna Britů: Celý můj život zasvětím službě vám, slíbila královna. Alžběta II. vládne Britům už 70 let

Tento týden je ve Velké Británii plně zasvěcený oslavám platinového jubilea královny Alžběty II. Poddaní jejího veličenstva si připomínají sedmdesát let od nástupu na trůn. Britskou královnou se stala v roce 1952 a v současnosti je nejdéle vládnoucím panovníkem na světě. Výročí bude celý týden připomínat i Radiožurnál – první díl seriálu se věnuje milníkům ve vládě i v životě Alžběty II.

 „Prohlašuji před vámi všemi, že celý můj život, ať už bude dlouhý nebo krátký, zasvětím službě vám a službě celému našemu impériu, ke kterému všichni patříme. Jsem si vědoma, že bez vás tento slib splnit nemohu. Proto vás nyní vyzývám, abyste mi při naplnění mého závazku pomohli. Vím, že mě podpoříte.“

Takto se budoucí královna obrátila na své budoucí poddané v rozhlasovém projevu u příležitosti svých jedenadvacátých narozenin. Psalo se 21. dubna roku 1947. O pět let později mohla Alžběta II. svůj slib začít plnit. Po náhlé smrti otce, Jiřího VI., se stala britskou královnou. Bylo jí 25 let.

Korunovace, která se konala až za dalších šestnáct měsíců, byla pompézním obřadem a díky relativně novému vynálezu – televizi – ji mohli sledovat lidé na celém světě.

Politické zkušenosti

Před 96 lety se narodila britská královna Alžběta. Panovnice oslaví narozeniny na farmě v Norfolku.

Protože Alžběta II. je nejdéle vládnoucí panovnicí Spojeného království, během své vlády uvedla do úřadu už čtrnáct britských premiérů. Tím prvním byl Winston Churchill, tím posledním Boris Johnson.

„Její politické zkušenosti jsou ohromné. Za dobu její vlády se setkala s tolika politiky. Sama si je přitom plně vědoma toho, kde jsou hranice jejího angažmá v politice. Myslím, že jakýkoliv její nástupce to bude mít hodně těžké,“ soudí Arthur Edwards, muž který je jako královský fotograf nablízku královně dlouhá desetiletí.

Hněv za Dianu

Během své vlády musela Alžběty II. ustát i mnohé krize. Ta nejspíš největší byla spojena s princeznou Dianou. Smrt lidmi milované Diany spustila masivní hněv veřejnosti vůči královské rodině i královně samotné. Čelila kritice, že dlouho váhala s projevem, ve kterém by ocenila svou bývalou snachu. Nakonec promluvila až na jejím pohřbu. Královna Alžběta II. pronesla osobní vánoční poselství, vzpomínala v něm na ‚milovaného Philipa‘

„Nejprve chci vzdát svůj osobní hold Dianě. Byla to výjimečná a nadaná lidská bytost. V časech dobrých i zlých nikdy neztratila schopnost se smát a inspirovala ostatní svou vřelostí a laskavostí,“ uvedla královna v televizním projevu.

Důvěru veřejnosti si získala zpět. V průzkumech veřejného mínění je s působením Alžběty II. dlouhodobě spokojeno více než 80 procent dotazovaných Britů.

Největší osobní ztrátu utrpěla královna Alžběta II. loni v dubnu, když zemřel její manžel a otec jejich čtyř dětí, Princ Phillip. Protože v Británii platila během jeho pohřbu proticovidová opatření, smuteční obřad byl velmi skromný a komorní. Ke ztrátě manžela se vrátila královna Alžběta II. i ve vánočním poselství.

„Vánoce mohou být těžké pro ty, kteří ztratili své blízké. Zejména letos chápu proč. Měsíce po smrti mého milovaného Philipa jsem čerpala útěchu z toho, jakých poct se jeho život a práce dočkaly doma i na celém světě.“

I vinou koronavirové pandemie se šestadevadesátiletá královna poněkud stáhla z veřejného života. O to větší bylo překvapení, když se v polovině května objevila na otevření nové linky londýnského metra pojmenované po ní: Elisabeth Line.