Premiér Petr Fiala v pondělí odmítl požadavky ministrů vnitra německých spolkových zemí Sasko a Braniborsko na zavedení stacionárních kontrol na hranicích s Polskem a Českou republikou. Důvodem je podle nich zabránění neoprávněnému vstupu uprchlíků. Ministři argumentují účinkem kontrol v Bavorsku.

„Počty nelegálních migrantů nejsou tak vysoké, aby byl důvod k zavádění takových opatření,“ reagoval v pondělí Fiala. „Nechci komentovat německou vnitropolitickou debatu, ale Česká republika, jak všichni víme, v minulém roce čelila náporu nelegální migrace,“ pokračoval.

„Reagovali jsme na to příslušnými kroky, včetně kroků, z kterého jsme neměli radost, ale který byl tehdy nutný, a to byla kontrola na hranicích se Slovenskem. Ta situace se od té doby na této trase výrazným způsobem zlepšila,“ dodal s tím, že „nelegální migrace je velký problém pro celou Evropu“.

Německý deník Bild v pondělí napsal, že německá policie za první tři měsíce roku eviduje 19 627 lidí, kteří se do země dostali bez povolení. Je to podle něj skoro o 6 700 meziročně víc.

Podle agentury DPA se ministři Armin Schuster a Michael Stübgen dopisem obrátili před summitem o uprchlících plánovaným na středu na spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou. Argumentují účinkem už existujících hraničních kontrol v Bavorsku.

Ve středu budou spolkové země jednat s kancléřem Olafem Scholzem v kancléřství v Berlíně o dalším financování nákladů na uprchlíky. Kromě peněz půjde ale také o počty žadatelů o azyl a problémy s deportacemi.

„Na pozadí srovnatelné migrační situace na hranicích Braniborska s Polskem a Saska s Polskem a Českou republikou jsme napsali spolkové ministryni vnitra a požádali o dočasné znovuzavedení stacionárních kontrol na vnitřních hranicích,“ uvedl saský ministr vnitra Schuster.

„Pokud chceme zachovat svobodu pohybu v schengenském prostoru, musíme zabránit ztrátě kontroly na federální hranici. Očekáváme proto, že federální vláda okamžitě zavede stacionární kontroly na vnitřních hranicích a zintenzivní svá opatření na ochranu hranic,“ dodal jeho protějšek Stübgen. Oba varují před změnami nálad v obyvatelstvu.

Německo zavedlo od podzimu 2015 kontroly na hranicích Bavorska s Rakouskem. Učinilo tak poté, co se desítky tisíc uprchlíků a dalších migrantů vydaly z Řecka balkánskou cestou do západní Evropy.

Faeserová chce zpřísnit azylovou politiku Evropské unie a zavést praxi rychlého prověřování migrantů přímo na vnějších unijních hranicích, odkud by neúspěšní žadatelé o azyl byli rovnou deportováni. Migrace je pro ni klíčové téma, neboť Německo je v Evropě jednou z cílových zemí, do kterých běženci míří.

X X X

POSLANEC  FOLDYNA:  FAŠISTÉ  HITLERA  Z  UKRAJINY  SE  ROZŠIŘUJÍ

VARUJE  PŘED  FAŠISTY  I  IZRAEL

POTÍŽE NEŘEŠÍ  ANI  EU,  LEYENOVÁ  Z  NĚMECKA,  KANCLÉŘ  SCHOLZ

Dvě Z se objevila na sovětském pomníku. Fašismus nabírá dech, píše Foldyna

V Děčíně někdo počmáral pomník sovětských vojáků, který se nachází u hřbitova na Folknářích. Napsal na něj dvě písmena Z. Případ od pondělního dopoledne vyšetřují policisté.

„Vandal zřejmě památník poničil přes noc. Je podezřelý z přečinu poškození cizí věci a přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ řekla policejní mluvčí Ilona Gazdošová. Verzála Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu.

Na místo po oznámení vyjeli policisté z obvodního oddělení a také kriminalistický technik. Dnes se přitom u pomníku konal pietní akt pořádaný městem u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Neznámý vandal tak nejspíš poškodil pomník několik hodin předtím.

Primátor Jiří Anděl z ANO řekl, že trestní oznámení na neznámého pachatele podalo město. „Během pietního aktu byly nápisy zakryté bílými ubrusy,“ uvedl primátor. „Jsou to nepříjemné věci a samozřejmě to uvedeme do původního stavu,“ dodal. Pietní akt se podle něj zatím obešel bez dalších nepříjemností.

Podobné incidenty se odehrály už dřív. Neznámý vandal poničil rovněž malbou velkého Z počátkem května pomník připomínající havárii amerického bombardéru z prosince 1944 v Polné na Jihlavsku.

V loňském roce na podzim zase někdo nastříkal červenou barvou písmeno Z na podstavec sochy rudoarmějce v Přerově.

V srpnu 2022 vandal poškodil pomník padlým v Přibyslavi. Křídou na něj nakreslil ruské vlajky a v azbuce vyvedl nápisy Smrt Ukrajině! Potřísnění pomníku kritizoval poslanec SPD Jaroslav Foldyna, podle kterého fašismus v Česku „nabírá dech“.

X X X

BRITOVÉ  BEZ  SVOBODY,  HOSTÉ  ZE  SVĚTA  NA  TO  PŘI  SLAVNOSTI

KRÁLE  NEUPOZORNILI,  MĚLI  STRACH?

Mají Britové svobodu? Antimonarchisté zavření v celách vyvolali polemiku

Vůdce britského antimonarchistického hnutí Republic a další členy této skupiny v neděli propustili z vazby. Policie je zadržela v sobotu při protestech proti korunovaci krále Karla III. Čelí však kritice, že její reakce byla nepřiměřená. Informují o tom tiskové agentury.

 Policie zatkla vůdce hnutí Republic Grahama Smithe a dalších 51 osob v centru Londýna, zatímco se v ulicích shromažďovaly tisíce královských fanoušků na sobotní korunovaci krále Karla. Policie krok odůvodnila tím, že její povinnost zabránit narušení pořádku převážila nad právem na protest.

Hnutí uvedlo, že policie začala jeho zadržené členy propouštět v sobotu pozdě večer, po téměř 16 hodinách ve vazbě.

„Nyní jsem propuštěn z policejní stanice… Nenechte se mýlit. Ve Spojeném království už neexistuje právo na pokojný protest,“ uvedl Smith na Twitteru. „Mnohokrát mi bylo řečeno, že monarcha je tu proto, aby bránil naše svobody. Nyní jsou naše svobody v jeho jménu napadány,“ dodal.

Policie v sobotu uvedla, že chápe znepokojení veřejnosti po zatýkání, ale dodala, že jednala poté, co obdržela informace, že protestující jsou odhodláni narušit korunovační průvod.

Šéf londýnské policie Mark Rowley v pátek varoval, že policie zakročí, pokud se protestující pokusí „bránit lidem v radosti a oslavách“. Dodal, že k narušování veřejného pořádku bude „velmi nízká tolerance“.

 Vysoce postavený zákonodárce opoziční Labouristické strany Wes Streeting řekl, že policie bude muset nést odpovědnost za to, zda byla její reakce přiměřená. Dodal, že některým protestům bylo umožněno pokračovat.

Desetitisíce lidí se v sobotu přišly podívat na nově korunovaného krále Karla a královnu Camillu, kteří po bohoslužbě ve Westminsterském opatství odjeli státním kočárem zpět do Buckinghamského paláce. Ne všichni ale královskému páru fandili, stovky republikánů bučely a mávaly transparenty s nápisem „To není můj král“.

Ministryně kultury Lucy Frazerová prohlásila, že má obrovskou důvěru v policii, a dodala, že vedle práva na protest mají lidé také právo na to, aby jim nikdo nerušil zábavu.

„Myslím, že celkově se (policii) podařilo dosáhnout správné rovnováhy,“ řekla Frazerová televizi Sky News. „Je opravdu důležité, aby vzali v úvahu kontext akce, protože šlo o událost, která by vyvolala otázky týkající se národní bezpečnosti,“ dodala.

X X X

MILIONY  STAROSTŮM  OD  FIREM,  DOSUD  NEJSOU  VYŠETŘENY  MILIONY STAROSTŮM  Z  KYPRU

Porušili STAN slib? Zakázali si dary od firem, v říjnu od nich ale dostali přes milion korun

Nebudeme přijímat žádné dary od firem, dokud se neprojedná novela zákona, prohlašovalo hnutí STAN na začátku loňského roku. Svůj slib poctivě dodržovalo osm měsíců, než v říjnu přistálo na účet přes milion korun od pěti právnických osob – včetně společnosti, jejíž majitel se stal ředitelem městské společnosti, napsal deník MF DNES. Hnutí argumentuje, že návrh novely předložilo už na srpnovém jednání vlády, ta k němu zaujala neutrální stanovisko a poslala ho do Sněmovny.

„Máme v tuto chvíli přísnější interní pravidla, než jaká pro příjem darů stanovuje zákon,“ hájí současný stav hnutí STAN. Před více než rokem hnutí čelilo ostré kritice ohledně darů od firem ovládaných společnostmi z Kypru. Některé příspěvky měly pocházet od firem s anonymními nebo trestně stíhanými spolumajiteli. V té době vedení STAN prohlásilo, že připraví novelu zákona, která zpřísní financování stran. Hnutí se také tehdy rozhodlo vrátit všechny dary od firem, které dostalo od loňských sněmovních voleb zhruba do poloviny ledna. Celkem šlo o více než tři miliony korun.

 Vládní subjekt rovněž deklaroval, že se vzdá sponzoringu od právnických osob do té doby, než se projedná zmíněná novela o politických stranách – jako důkaz, že nikoho neprotěžuje. „Dospěli k závěru, že jedinou možností, jak předejít jakýmkoliv pochybnostem, je obejít se zcela bez korporátních peněz. Je to radikální řešení, které na naší politické scéně nemá obdoby, ale pokud chceme do budoucna předejít jakýmkoliv pochybnostem, považujeme ho za správné,“ oznámil v lednu Vít Rakušan.

 Během více než osmi měsíců od lednového slibu STAN opravdu nepřijali žádný dar od firem. Změna ale přišla v říjnu, kdy na účtu hnutí přistálo více než milion korun od pěti různých společností – tedy ještě v době, kdy novela zákona nevešla v platnost a nebyla projednána na sněmovní půdě. Hnutí v tom problém nevidí, jelikož novela již na konci léta prošla diskuzí na úrovni vlády, třebaže s neutrálním stanoviskem.

„Zákon jsme v srpnu loňského roku předložili. Vláda ho projednala a s neutrálním stanoviskem poslala do Poslanecké sněmovny. STAN bez ohledu na to, kdy nebo zda zákon vstoupí v platnost, už dnes postupují při přijímání firemních darů tak, jako by zákon platil. Máme tedy v tuto chvíli přísnější interní pravidla, než jaká pro příjem darů stanovuje zákon. Nejedná se tak o postup ‚navzdory proklamaci‘, ale v souladu s ní,“ sdělila MF DNES mluvčí hnutí Sára Beránková.

Nepřijímání darů se promítlo i na hospodaření STAN, které podle březnové výroční zprávy skončilo ve ztrátě. I tam hnutí konstatovalo, že výsledný účet ovlivnilo zmíněných osm měsíců, během nichž se vzdalo jakéhokoliv sponzoringu ze strany právnických osob.

Sponzor z Německa

Omezení, které hnutí nyní navrhovalo, se týká hlavně firem, ve kterých má majetkovou účast stát nebo státní podnik, právnické osoby se sídlem v zahraničí nebo na tuzemské firmy, jejichž skutečným majitelem ale není český občan nebo občan státu EU.

STAN v průběhu října přijali dary v celkové hodnotě přes milion korun od pěti různých firem – Pemap, Ermonta, HZ Real, City Home a Casua. Právě poslední jmenovanou společnost vlastní podle evidence skutečných majitelů Jens Gerald Ulrich, podnikatel z německého Kaillingu. Vládnímu hnutí poslal 300 tisíc korun, STAN nicméně v souladu se svými zavedenými pravidly dar musel vrátit.

Dříve soukromý dárce, nyní ředitel městské firmy

Půl milionu korun zaslala také firma HZ Real, a to 12. října 2022. Její majitel Zdeněk Hořánek sponzoroval STAN od loňského jara štědrými soukromými příspěvky, jednotlivé částky sahaly až do výše 500 tisíc korun. Ke konci roku se pak stal ředitelem i předsedou představenstva městské společnosti SNEO, zabývající se mimo jiné správou nemovitostí. Ve vedení firmy na Praze 6 si měsíčně přijde na zhruba 125 tisíc korun.

 Tím se ale dostává do střetu zájmů, jelikož sám vlastní zmíněnou realitní kancelář a podniká v sektoru nemovitostí. Jeho post v čele SNEO navíc podle MF DNES provází zvláštní postup ve výběrovém řízení. V prosinci vyhlásila radnice Prahy 6 výběrové řízení na nového předsedu představenstva městské společností, kde už Hořánek dočasně působil díky původní koalici.

Do uzavřeného výběrového řízení se mohli přihlásit jen zájemci navržení politiky-zastupiteli, na přihlášení měli lidé jen osm dnů – z toho byly pouze dva pracovní. Hořánek výběrové řízení vyhrál, ve vedení SNEO tak setrvává dodnes.

Podle starosty Prahy 6 Jakuba Stárka (ODS) se kvůli změnám stanov dostali do časového presu. Ačkoliv rada města věděla o jeho střetu zájmů, udělila mu výjimku. Stárkův předchůdce na pozici starosty Ondřej Kolář (TOP 09) podotkl, že Hořánka do funkce dostalo hnutí STAN už v červenci 2020. Výběrové řízení označil za fíkový list.

Hořánek odmítl, že by šlo o „odměnu“ za sponzorování hnutí STAN. „Byl jsem zvolen na pět let a teď jsem si jen chtěl ověřit svou pozici. Nyní mám 125 tisíc korun měsíčně, ale já nešel do politiky kvůli penězům,“ vzkázal MF DNES.

 Platí pro nové byty dokončené v letošním roce v lokalitách Viladomy Letňany v Praze 9 a Výhledy Chodovec v Praze 10.

X X X

FIALA  NEŘEŠÍ  NEDOSTATEK  MÍST  PRO  ŽÁKY  V  PRAZE  I  V  OKOLÍ

CHYBĚJÍ  MÍSTA  PRO  ŽÁKY  I  V  DALŠÍCH  MĚSTECH  A  OBCÍCH  ČR

Málo míst na školách? Hřib viní ODS i Hospodářskou komoru. Její mluvčí vrací úder

Praha patří mezi nejhůře postižené kraje v případě nedostatečné kapacity středních škol. Přestože je jejich zřizovatelem město, může za nynější problém podle exprimátora Zdeňka Hřiba (Piráti) Hospodářská komora. Ta měla podle jeho slov lobovat za zaplnění učňovských oborů silnými ročníky, a tudíž se ignorovala gymnázia. Komora však toto nařčení odmítá a tvrdí, že sám Hřib jako primátor pro zlepšení situace nic neudělal.

„Nedostatek kapacit SŠ je daný tím, že Hospodářská komora chtěla v minulých volebních obdobích dlouhodobě naplnit silnými ročníky učňovské obory a všechny politické strany kromě Pirátů jim šly na ruku. Proto nikdo před námi ani v Praze neřešil chybějící kapacity gymnázií. Za tento stav může sociální inženýrství lobované Hospodářskou komorou,“ sdělil Hřib pro CNN Prima NEWS.

Tvrdí také, že jeho Piráti dělali pro řešení situace v Praze nejvíc. „Za Pirátů se na středních školách přidávalo od roku 2019 každoročně několik stovek míst. Loni to bylo například 600 míst. Kdyby to takhle dělali všichni před námi, žádný problém není. Místo toho se město za vlády ODS zbavovalo školních budov, nejen pro střední, ale i základní školy,“ uvedl současný náměstek pro dopravu.

 Hospodářská komora Hřibovu kritiku odmítá. „Zřizovatelem středních škol je kraj, v případě Prahy tedy Magistrát hlavního města Prahy. Průběh demografické křivky byl predikovatelný už před 15 lety a magistrát měl mnoho příležitosti se na silné ročníky připravit. Nicméně, ani pan Hřib za čtyři roky pro to nic neučinil a jednodušší je obvinit někoho jiného,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Hřib přesto tvrdí, že se hlavní město pod jeho vedením o zlepšení situace snažilo. „Od roku 2019 v Praze systematicky navyšujeme místa na všeobecně vzdělávacích a odborných maturitních oborech, po nichž nejvíce roste poptávka. Jako první kraj jsme vypracovali vlastní koncepci rozvoje gymnaziálního vzdělávání, kterou naplňujeme a ke spolupráci v této oblasti jsme po krajských volbách v roce 2020 dokázali přesvědčit i Středočeský kraj,“ sdělil Hřib CNN Prima NEWS.

Potřebujeme víc kvalifikovaných pracovníků

Komora souhlasí s tím, že česká ekonomika potřebuje více kvalifikovaných pracovníků. „I když Hospodářská komora České republiky, stejně jako další zástupci zaměstnavatelů, usiluje o převzetí většího dílu odpovědnosti zejména za odborné vzdělávání, svou roli vidíme v identifikaci kvalifikačních požadavků trhu práce. Naším cílem je modernizace vzdělávacích programů tak, aby ve své odborné složce co nejvíce odpovídaly potřebám praxe. Proto školám nabízíme praktické vyučování ve firmách a podporujeme zapojení odborníků z firem do výuky na školách,“ vysvětlil Diro.

Hospodářská komora podle mluvčího dlouhodobě upozorňuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro řadu profesí, především řemeslných nebo technických oborů. „Ovšem nerozhodujeme o vzdělávací nabídce středních škol. To je odpovědnost zřizovatele, který své priority deklaruje v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, dokumentu, který kraje v souladu se školským zákonem zpracovávají každé čtyři roky návazně na Dlouhodobý záměr MŠMT,“ dodal Diro.

X X X

PŘEDSEDA  SOUDCOVSKÉ  UNIE  DR  VÁVRA  KRITIZUJE  JEDNÁNÍ  O  PLATECH  SOUDCŮ

SE  SOUDCI  O  TOM  NIKDO  NEHOVOŘÍ  A  NEJEDNÁ

Změny ve výpočtu platů soudců? Je slušnost to s námi projednat, říká Vávra

 Je neslušné a navíc proti judikatuře Ústavního soudu rozhodovat o platech soudců, aniž by to s nimi bylo projednáno. Myslí si to prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Více před úterní schůzkou s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) k platům v justici nechtěl prozradit. V rozhovoru s Českou justicí ale také kritizoval Ústavní soud za přílišný a zbytečný aktivismus.

X Příští týden máte schůzku s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem kvůli možným úpravám platů soudců. Podle informací z politickým i justičních kuloárů to vypadá, že nedojde k jejich zmrazení, ale změně výpočtu platové základny, podle které se platy v justici odvíjí. S čím na jednání jdete?

Pořád nevím, co nám bude představeno, pořád nevím proč. Proč valorizační koeficient údajně nefunguje? Nejvíce mě zajímá, proč nebyla dodržena podmínka Ústavního soudu, že předtím, než se přijme nějaký návrh, tak se to musí projednat s justicí. Pokud návrh existuje, tak s justicí ho nikdo neprojednal.

X Případná změna výpočtu platové základny by ale asi protiústavní nebyla, nebo ano

Vůbec nevím, nejde o to, zda je to protiústavní. Mně přijde neslušné, když se něco někoho týká, že se to s ním neprojedná. Stejně jako se sejde Tripartita nebo jedná ředitel se zaměstnanci fabriky, to je prostě slušnost.

X Jak hodnotíte dosavadní výběr kandidátů na ústavní soudce? Některým představitelům justice vadí, že prezident oslovoval instituce z oblasti práva, přitom už ale dopředu byli vybráni někteří kandidáti.

Já nechci hodnotit samotný výběr. Je to politická záležitost a tvářit se, že to je nějaké výběrové řízení, soutěž krásy nebo skok do výšky, to je prostě nesmysl. Ve finále je to politická odpovědnost prezidenta, aby vybral kvalitní kandidáty a aby si Ústavní soud udržel svoji kvalitu nebo ji zvýšil. Takže jako soudce to vůbec nemám co kritizovat. To, že má vedle sebe prezident nějakou skupinu lidí, kteří provádí nějaké síto, to není nic neobvyklého. Měl to tak Václav Havel, zřejmě to měl Václav Klaus, tam jsem o tom tedy věděl nejméně, ale nepochybně to tak měl Miloš Zeman v prvním volebním období. Dokud se nerozkmotřil s Pavlem Rychetským.

X Neměl by prezident kandidáty dopředu projednat se senátory? Někteří z nich se již o způsobu výběru vyjadřovali negativně.

Mně se tato kritika zdá nefér.Protože od toho je Senát, aby dal zpětnou vazbu. Ta kritika v justici se snesla na to načasování, kdy osloveným místům ještě běžely lhůty k nominacím a najednou vyšlo najevo, že někteří jsou v tom průběhu už dál. Ale to není kritika těch kandidátů. Ono taky asi byl prezident v dost velkém časovém presu. Tři ústavní soudci již skončili.

X A jak hodnotíte kandidáty Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Jana Wintra?

Já se k tomu vyjadřovat nebudu. Už jenom proto, že Josefa Baxu znám osobně, co jsem v justici, a Danielu Zemanovou znám také hodně let. Konec konců jsem jí když nechtěla zůstat v Brně na Nejvyšším správním soudu nabídl z pozice předsedy místo na Městském soudu v Praze. Až poté zamířila zpět k domovu do severních Čech. Oběma to přeji, aby bylo jasno. Pana profesora Wintra znám jen podle vidění.

X Vás ještě nikdo neoslovil?

Vím, že mám také nominaci. Ale nikdo mě neoslovil.

X Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk nedávno v rozhovoru pro Českou justici řekl, že Ústavní soud je nekonzistentní v rozhodovací činnosti. Podle něj rezignoval na dodržování právních názorů vyslovených v usneseních o odmítnutí ústavní stížnosti či v některých případech dělá i velmi závažné zásahy do právního řádu. Je podle vás Ústavní soud příliš aktivistický?

Já si myslím, že nebezpečí všech vrcholných justičních orgánů je, že se drobnými krůčky dostávají dál a dál a prolamují mantinely, které by si měly udržet, aby skutečně zůstaly těmi zásadními činiteli. Myslím, že to říkal Pavel Rychetský, že když rozhodne Ústavní soud, mělo by to být jako výstřel z děla. Což se zcela očividně nedaří. Souhlasím s Petrem Šukem v tom, že jsou agendy, které možná Ústavní soud nemusel přijmout. Já jako trestní soudce uvedu příklad podmíněných propuštění z výkonu trestu. Zákonodárce si výslovně přeje, že při rozhodování má mít soudce prostor pro volnou úvahu a není na to právo. Čili přezkum ústavnosti, pomineme-li nějaké excesy, je poměrně dost sporný. Rozhodnutí je spousta a Ústavní soud jich vydal tolik, že si některé zcela protiřečí. To devalvuje jeho úlohu. Ústavní soudci se zbytečně vydávají do centra boje. Nechci komentovat střídavou péči, i když také mi přišlo, že by Ústavní soud neměl v této oblasti aktivně nabízet řešení a přibližovat se řízení v prvním stupni.

Podle Vávry se Ústavní soud zbytečně vydává fo „centra boje“ Foto: Právní prostor

X Tohle je tedy to hlavní, co by se mělo v novém složení Ústavního soudu změnit?

Já si myslím, že bude velmi těžké zařadit zpátečku. Protože tu už máte nějakou judikaturu, kterou by se měl soud cítit vázán. To je asi opravdu na hlubší zamyšlení.

X Odborníci na trestní právo a vězeňství připravili pět legislativních změn, které podle nich do dvou let pomohou snížit počet vězňů v Česku. Ten neustále stoupá a věznice jsou přeplněné. Je mezi nimi zrušení vyšších trestních sazeb pro recidivisty, částečná dekriminalizace neplacení výživného či snížení dolních hranic sazeb u některých trestných činů. Návrhy nedávno představil Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jak by se podle vás měly řešit přeplněné věznice?

V principu je evidentní, že máme prostě příliš mnoho lidí ve věznicích. To jsou tvrdá čísla. Kolegu Jakuba Drápala musím pochválit za to, že se akademická obec začíná intenzivně věnovat tomu, aby nastavila zrcadlo justici, případně zákonodárcům. My máme hrozně málo čísel, proč je těch vězňů tolik. Souhlasím s tím, že je v ČR natolik bezpečno, že si můžeme dovolit zkusit nějaký drobný úkrok. Předem by ale musela být připravena nápravná opatření a organizace pro pachatele, aby nedocházelo k tolika recidivám. Cíl je jasný, aby ti lidé znovu nepáchali trestnou činnost. Mě třeba zaujalo, že ukládáme méně nepodmíněných trestů, než řada západoevropských zemí. Oni ukládají mnohem kratší. Jenže když začneme ukládat řekněme výchovné pohlavky, třeba v řádu týdnů, tak s tím vůbec nepočítá zákon o výkonu trestu. Ten preferuje vnitřní práci s vězněm.

Čemu by ale takové krátkodobé tresty vlastně pomohly? Myslíte, že by snižovaly recidivu?
V zahraničí to funguje. Má to ten smysl toho člověka zastavit v recidivě včas.

X Jste tedy i pro dekriminalizaci placení výživného? Spousta rodičů bude důrazně proti.
Mě překvapilo, kolik zemí na světě vůbec nezná tento trestný čin. Zanedbání povinné výživy je i faktické zanedbání starání se o dítě, také jsem to párkrát soudil, ale o tom mluvit nechci. Je evidentní, že neplacení výživného jde řešit jinak.
Že nemusíme hrozbou trestu vymáhat dluh. Navíc za situace, kdy až překvapivě vysoké procento neplatičů skončí nakonec ve vězení, čímž se nepochybně sociální situace těch dětí nezlepší.

Projev prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry Foto: Petr Dimun

X Ministerstvo spravedlnosti také navrhuje, aby soudy povinně dávaly peněžité tresty některým lidem, kteří by jinak poprvé skončili za mřížemi. Kritici namítají, že tito lidé často nebudou schopni ty finanční tresty zaplatit.

Ministerstvo hovoří opatrně o prvotrestaných. Ten návrh jsme ještě pořádně neviděli. Nemyslím si, že se má preferovat jeden druh trestu. Ty případy, třeba sociální stav člověka stojícího před soudem jsou tak rozdílné, že to zákonodárce prostě nemůže popsat na všechny případy stejně. Fandím tomu, aby se peněžitý trest ještě významněji prosadil. Já bych třeba viděl úplně skvělou cestu v tom dávat do jisté míry drakonické peněžité tresty u závažné trestné hospodářské činnosti, tedy trestné činnosti tzv. bílých límečků. Protože ti lidé do toho trestného činu šli právě proto, aby dosáhli zisku. Vlastně celou motivací jejich jednání jsou peníze. A možná je to zabolí ještě víc, než ztráta osobní svobody.

X Tito lidé ale nejsou tou největší skupinou, která plní věznice.

Já mluvím o principech, proč posilovat alternativní tresty a kterým směrem. Oni nakonec ty věznice plní, protože dnes těžko státní zástupce u podvodu do desítek, nebo stovek milionů akceptuje jiný, než nepodmíněný trest. A ve výkonu trestu je pak člověk, který do té doby řídil fabriku a má třeba normální rodinu. Nejsem si jistý, jestli se společnosti vyplatí živit ho ve věznici.

X Zaměstnanci soudů – tedy například i zapisovatelky či pracovníci v IT – dostanou ještě letos přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Vyjednal to místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk s ministry spravedlnosti a financí. Bude to stačit?

Já se těším na jakýkoliv výsledek, který ty dámy uvidí na výplatní pásce. Zejména dámy. Jsou to samozřejmě i muži, ale víte sama, jak vysoká je feminizace u odborného aparátu. Základní argument, že všichni ostatní služebníci státu dostávají za obdobnou práci víc, než zaměstnanci soudů, ten je evidentní. Trváme na tom už léta. Pokud se to povede dotáhnout do nějakého postupného zvyšování, tak jedině tleskám. A navíc si myslím, že to není otázka úspor. Protože to, že ti lidé mají mizerné platy vede k tomu, že odchází. A ti, kteří zůstanou, zaučují nové. Takže vlastně nemají pořádně čas na práci a na tom proděláváme obrovské peníze.

 X Petr Šuk si myslí, že audit v justici odhalí, že není třeba mít tolik soudců, ale že by se jejich práce dala z části rozložit mezi asistenty a vyšší soudní úředníky.

To je ten důvod, proč jsem někdy před pěti, šesti lety prosazoval, aby ten audit vznikl. Já mám podobné tušení. Ale my to nevíme. Jsme v zajetí toho, jak přebíráme od předků nějaké postupy a mechanismy. Ale tušíme, že nějaké vnitřní rezervy jde najít. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Podařilo se dopravit zpět tři uprchlé Čechy. Byli na exotických místech

Policistům z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci (ŘMPS) se podařilo v posledních týdnech uzavřít tři případy pátrání po uprchlých osobách. Dva stíhaní muži se nacházeli v Argentině, Španělsku a jedna žena v Dubaji. Návrat zločinců do Česka provádějí speciálně vyškolení policisté z cizinecké policie, tzv. Air Marshalové.

Čeští policisté převezli z Argentiny do Česka muže podezřelého ze zhruba 15 let staré vraždy, který se skrýval v Jižní Americe. Argentinská justice se ho rozhodla v polovině dubna vydat. V tiskové zprávě o tom v neděli informoval mluvčí českého policejního prezidia David Schön. V posledních týdnech byli předáni do Česka také další dva lidé podezřelí z trestné činnosti. Od počátku letošního roku policisté eskortovali podezřelé za zahraničí ve 40 případech.

„Z hlediska závažnosti je velkým úspěchem extradice muže stíhaného za patnáct let starou vraždu. Cizinec, který uprchl již v roce 2010, se dlouhou dobu skrýval v Jižní Americe. Po dlouhých letech nejrůznějších právních překážek rozhodla 10. dubna argentinská justice o jeho vydání do ČR,“ uvedl Schön.

Jméno zadrženého neuvedl. V Argentině se podle dřívějších informací skrýval Slovák Kristian Danev, který byl podezřelý z vraždy čtyřiadvacetiletého muže spáchané v roce 2009 v domě v Poděbradech.

Další zadrženou byla podle policejního mluvčího mladá žena podezřelá z majetkové trestné činnosti, kterou v Dubaji zadrželi místní policisté. Nyní je již v českém vězení. Třetí zadržený se skrýval ve Španělsku, uvedl Schön.

Mluvčí doplnil, že návrat pachatelů do Česka zajišťují speciálně vyškolení policisté z cizinecké policie, tzv. Air Marshalové. „Součástí všech operací českých Air Marshalů je pečlivá příprava, která zahrnuje vyhodnocovaní jak konkrétních rizik spojených s přepravou zločinců, tak dalších rizik a nezbytných opatření, která jsou spojená se zajištěním bezpečnosti letecké dopravy,“ dodal Schön. Pomáhají podle něj i s návratem cizinců do zemí jejich původu v rámci operací agentury Frontex.

X X X

Moskva chtěla pár dní před invazí stáhnout video o bunkrech, neuspěla

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se několik dní před startem invaze na Ukrajinu snažil přesvědčit platformu YouTube, aby stáhla video pojednávající o podzemních bunkrech, chodbách a zařízeních v Moskvě. S odkazem na uniklou korespondenci úřadu to uvádí portál Meduza. Ruští úředníci podle něho tvrdili, že záznam prozrazuje státní tajemství.

„Tyto bunkry už nejsou tajné, jinak bych tu před vámi nestál, ale ležel na zemi v poutech. Zabýváme se jen odtajněnými dokumenty,“ prohlásil Dmitrij Jurkov, šéf moskevského Muzea moderního opevnění, když 18. dubna 2021 přednášel v někdejším atomovém bunkru 703 v Moskvě.

Muzeum přednášku natočilo a umístilo ji na kanál „podzemní Moskva“ na YouTube. „O Stalinových bunkrech bez výmyslů a mýtů na základě archivních materiálů,“ stojí v popisku videa.

Jurkovova lekce se týkala například úkrytu pro vedení Ruska mezi Kremelským arzenálem a Senátním palácem, prostoru pod sídlem FSB na náměstí Lubjanka, podzemního tunelu pro evakuaci kremelských úředníků nebo bunkru nacházejícího se vedle stanice metra Čistyje prudy.

Deset měsíců po zveřejnění se o video ale začal zajímat Roskomnadzor. Úřad se loni 18. února obrátil na právní podporu YouTube s tím, že má zablokovat přístup k Jurkovově přednášce, a pohrozil, že v případě neuposlechnutí požadavku platformu zablokuje na území Ruska.

Úředníci se údajně oháněli tím, že ruský soud rozhodl, že video obsahuje informace podléhající utajení. YouTube podle Meduzy v odpovědi úřad požádal o zaslání naskenované kopie rozhodnutí příslušného orgánu.

V den zahájení ruské invaze na Ukrajinu, loni 24. února, začali zaměstnanci Roskomnadzoru řešit, jestli platformě kopii zaslat, či nikoli. „O čtyři dny později pak YouTube sdělili, že dokument nemohou poskytnout, protože samotné soudní řízení bylo tajné,“ píše Meduza. Video je dosud dostupné.

Jestli je v něm skutečně něco tajného, je podle Meduzy těžké určit. Jurkovova přednáška vychází z jeho knihy Sovětské „tajné“ bunkry 30. až 60. let 20. století, kterou napsal po několikaletém výzkumu odtajněných archivních materiálů. Ruská prokuratura se přesto o knihu po vydání zajímala a prověřovala, jestli „nevykazuje znaky vyzrazení státního tajemství“.

„Nejsme to my, kdo odtajňuje dokumenty – je to vláda. Její komise chodí do archivů a vybírá, které materiály se označí razítkem odtajněno. Nikdy nemluvíme o tajných zařízeních, která jsou v současnosti aktivní. Diskutujeme o historii. O tom, jak to fungovalo v sovětských dobách,“ uvedl loni na podzim Jurkov v online debatě. „Případné stížnosti by měly být adresovány Komisi pro ochranu státního tajemství,“ prohlásil.

X X X

Elton John promluvil o Jacksonovi: Byl duševně nemocný a nenáviděl dospělé

Oblíbený americký zpěvák Michael Jackson zemřel v roce 2009, když mu bylo pouhých padesát. Je to tedy už dlouhých čtrnáct let, co je svět bez dnes již popové legendy. Ani ale po takové době nemá v hudebním nebi zpěvák klid. Nedávno se o něm vyjádřil Elton John.

Lisa Marie Presley a Michael Jackson jsou už oba v hudebním nebi.

Britský zpěvák a skladatel Elton John prozradil, že se s americkým hudebníkem znal již od dospívání, ale zdálo se, že v průběhu následujících let v určitém okamžiku ztratil svou cestu. John ve svých memoárech „Já“ z roku 2019 popsal Jacksona, který byl během svého života několikrát obviněn ze sexuálního zneužívání dětí, jako „duševně nemocného“.

Byl závislý na lécích

„Michaela jsem znal od jeho 13 nebo 14 let,“ napsal Elton. „Byl to prostě ten nejrozkošnější kluk, jaké si dokážeš představit.“ Jackson se ale v určitém okamžiku v průběhu let začal izolovat od světa a od reality, podobně, jako to udělal například Elvis Presley.

Elton uvedl, že si myslí, že změna u Jacksona nastala kvůli jeho dlouhodobé závislosti na lécích na předpis. „Bůh ví, co se mu honilo hlavou, a bůh ví, jakými léky na předpis ho napumpovali, ale pokaždé, když jsem ho v jeho pozdějších letech viděl, odcházel jsem s tím, že ten chudák se úplně ztratil,“ pokračoval zpěvák.

Neměl rád dospělé

V knize dál britský zpěvák komentuje Jacksonovu duševní nepohodu: „Nemyslím to lehkovážně. Byl skutečně duševně nemocný.“ Michael Jackson byl také obviněn z toho, že sexuálně obtěžoval děti. To Elton John nekomentoval, pouze se stručně zmínil o tom, že zpěvák skutečně měl děti více rád, než dospělé, a také více vyhledával jejich společnost. Podle Johna se Jackson v přítomnosti dospělých necítil dobře.

X X X

Češka chtěla ve Švýcarsku okrást seniora, vydávala se za policistku

Švýcarská policie v pondělí zatkla Češku, která se vydávala za policistku. To jí mělo pomoct k tomu, aby ze seniora vylákala větší obnos peněz. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na policejním webu.

Podle zprávy chtěla 57letá žena podvodem získat 45 tisíc švýcarských franků (přes jeden milion korun). Žena oslovila seniora se smyšlenou historkou a tvrdila, že jeho dcera měla autonehodu a musí složit kauci v hotovosti, jinak jí hrozí pobyt za mřížemi.

Muž ale pojal podezření, že údajná policistka nemluví pravdu, a kontaktoval policii. Ta pak ženu zatkla v městečku Sachseln, kde měla peníze převzít. Podobné pokusy o podvod byly policejnímu sboru v posledních týdnech hlášeny opakovaně.

X X X

Holky z východní Evropy mají v Hollywoodu špatnou pověst, říká Doláková

Alena Doláková (34) byla nedávno hostem v primáckém pořadu 7 pádů Honzy Dědka. Prozradila, jak to chodí v Hollywoodu, kde jistou dobu žila. Promluvila také o tom, jak žádala o ruku svého přítele.

„Bylo to romantické. Neměli jsme na sobě moc oblečení. Řekl, že jo,“ pochlubila se herečka. Od zásnub už uplynuly dva roky, kdy k veselce dojde, ale neprozradila.

V rozhovoru s Honzou Dědkem zavzpomínala na život v Hollywoodu. „Bydlela jsem tam dva roky a pak jsem tam ještě jezdila. Jestli znáte scény z Pretty Woman, tak takhle to tam vypadá. Jsou tam bezdomovci, feťáci a mezi tím tam je na chodníku slávy Marilyn Monroe. Je to fakt hnusná čtvrť,“ prozradila.

„A nad tím jsou ty vily, kde lidi žijou ty krásné prázdné životy. Já jsem žila ve West Hollywoodu, což je čtvrť gayů. Tam je běžné, že se tam na nákup chodí v tangách nebo síťovaném tričku. Třeba jsem šla po ulici a někdo mi řekl: Máš super břišáky. Nebo: Miluju tvoje vlasy. Nebo: Jsi slunce! Ty záříš!“

„Na holky z východní Evropy se nekoukají moc hezky. Strašně jsem to skrývala, protože tenkrát tam ještě nebyly žádné herečky, které by měly akcent. Takže jsem se snažila být američtější než Američani. Nemáme pověst, že bychom tady byli slušní. Třeba se mě kluk zeptal, že když jsem z té východní Evropy, kolikrát jsem to už dělala za peníze. Dostal za to moravskou facku,“ dodala herečka.

Alena Doláková hrála na divadelních scénách i ve filmech v Anglii a USA, přesto se v Česku jen těžko zbavovala škatulky Holeny z pohádky Tři bratři. V hereckých začátcích byla přesvědčená, že zůstane u divadla, protože pro svět filmu si nepřipadala dostatečně pohledná.

Působila v Národním divadle Brno, divadelním spolku Kašpar či pražském divadle Palace. Na kontě má seriály Crossing Lines, Případy 1. oddělení, Četnické trampoty, Die Diplomaten a filmy Tři bratři, Ztraceni v Mnichově, Gangster Ka, Mezihra v Praze, Zlatý podraz, Zrcadla ve tmě, Krvavě rudé nebe a Betlémské světlo.

X X X

Svůj nejtěžší zápas prohrála. Zemřela bývalá česká reprezentantka v házené

Ve věku 58 let zemřela pražská rodačka, házenkářská reprezentantka Československa a později České republiky Renáta Marcinová. Před několika lety jí bylo diagnostikováno onkologické onemocnění a boj s touto nemocí v noci z pátku na sobotu prohrála.

S házenou Marcinová začala ve třetí třídě základní školy, kdy poprvé oblékla dres pražské Slavie. Nejprve hrála jako křídelnice, ale brzy zjistila, že její místo je v brance a jako brankářka se vypracovala až na reprezentační úroveň. Ve Slavii však nezůstala dlouho, a ještě jako mladá nadějná brankářka přestoupila do bratislavského Interu. Následovaly další slovenské kluby a angažmá v Rakousku.

 Přestože se po rozpadu Československa rozhodla reprezentovat Českou republiku, po konci aktivní hráčské kariéry skončila u slovenského národního týmu. V roce 2013 totiž dostala nabídku od trenéra slovenské reprezentace Dušana Poloza na pozici vedoucí družstva. S týmem v následujícím roce oslavila postup z kvalifikace na mistrovství Evropy v Chorvatsku a Maďarsku, píše slovenský web Z regiónu.

Několik dalších let pracovala na Slovenském svazu házené, kde se věnovala především mládeži. „V kariéře absolvovala stovky těžkých zápasů, ten nejtěžší boj se však týkal zdraví. Před lety, právě před působením v manažerské pozici slovenského národního týmu, jí diagnostikovali onkologické onemocnění. Nikdy se nevzdávala na palubovce a svůj postoj neměnila ani při boji s nemocí,“ uvedl Slovenský svaz házené.

Ke smutné zprávě se vyjádřila i Sportovní akademie v Trenčíně. „Renátko, jménem našeho klubu ti za všechno děkujeme. Budeš nám velmi chybět, děkujeme za tvoji nekonečnou ochotu, vstřícnost, trpělivost a tvoji práci. Děkujeme, že jsme tě mohli poznat,“ píše se na její facebookové stránce.

X X X

Gudasův táta trénuje hokejisty Kuvajtu. Prozradil, jaké je hrát místo Kanady s Mongolskem

Českou hokejovou reprezentaci mistrovství světa teprve čeká, jedna její legenda už ho má za sebou. Bývalý skvělý obránce Leo Gudas trénuje Kuvajt, se kterým na šampionátu nejnižší úrovně vybojoval historický úspěch. Pro CNN Prima NEWS promluvil nejen o hokeji v zemi šejků, ale i o svém synovi Radkovi, který v NHL hraje o Stanley Cup.

S reprezentací získal čtyři bronzové medaile na mistrovství světa, jednu na olympiádě. V draftu NHL si ho vybrali Calgary Flames. Zahrál si s Jaromírem Jágrem nebo Robertem Reichlem, na ledě bojoval proti hvězdám typu Waynea Gretzkyho, Sergeje Makarova, Vjačeslava Fetisova či Marka Messiera.

 Teď ale hokej nachystal bývalému obránci Leo Gudasovi docela jiný příběh.

Už půl roku je trenérem kuvajtského národního týmu. A je to jen pár týdnů zpátky, co superoutsidera dovedl na mistrovství světa nejnižší úrovně k prvnímu vítězství v historii; na stadionu v mongolském Ulánbátaru to odnesla Indonésie.

Kuvajtský hokejový tým i se svým českým koučem. Najít ho nedá zas takovou práci.

„Velký úspěch!“ popisuje pro CNN Prima NEWS 57letý světoběžník. „Na silné Filipíny ani na domácí Mongolsko jsme neměli. S Indonésií jsme taky nehráli dobře, klukům jsem ale věřil. Přestože jsem na ně kvůli tomu jejich temperamentu musel hodně hulákat.“

 Gudas má za sebou angažmá v Rumunsku nebo Maďarsku, tohle je však i na jeho poměry dost exotická štace. A zdaleka nejen proto, že nad ledem zní arabština, kterou na rozdíl od angličtiny, němčiny, ruštiny a švédštiny neovládá.

Vždyť svým svěřencům musí někdy vysvětlovat hokejová pravidla. Na trénink mu občas přijde třeba jen deset hráčů. Moc je nebaví přihrávat, spíše s hlavou k zemi umanutě sólují. Zatímco dopředu se ženou všichni jak děti za bonbony, brání jen tuze neradi. Mají mezi sebou hned několik notorických loudů, které od neustálých pozdních příchodů neodradí ani trest dvaceti kliků.

Arabská nátura je zkrátka jiná.

„Jak jsou to horké hlavy, je to s nimi složitější,“ připouští Gudas. „Umí se při zápasech pořezat, bouchají se fest. Uklidnit je bývá velké umění. Měli jsme i roztržku přímo na střídačce, hádali se při utkání tak náruživě, až musel přijít prezident kuvajtského svazu a poslat kluky svlíknout. Když je rvačka, často se do ní vloží i někdo, kdo vůbec není na ledě. Mávám na něj, že to nejde. Že dostane trest pět minut a do konce utkání. Jemu je to ale v tu chvíli jedno, prostě jde bránit bratra. A Kuvajťani jsou vychovávaní v tom, že bratři jsou všichni.“

Leo Gudas při tréninku kuvajtské hokejové reprezentaceZdroj: Archiv Leo Gudase¨

Trénink po půlnoci

Když tuhle práci bral, bylo mu jasné, že to nebude úplně tuctový džob. Zatímco jinde by se svými svěřenci piloval taktické finesy, v Kuvajtu začíná od nuly. Některým hráčům musí za pochodu vysvětlovat úplné základy.

 Jako že je rozumné čas od času vystřídat.

„S tím jsem bojoval hlavně na začátku,“ přiznává Gudas. „Není lehké o tom kluky přesvědčit. Na minulém mistrovství světa prý někteří zůstávali na ledě až pět minut v kuse. Už se to ale lepší.“

Práci mu pochopitelně komplikují i výrazné kulturní rozdíly. Během nedávného ramadánu se třeba v Kuvajtu za denního světla nesmělo nejen jíst či pít, ale ani jakkoliv pracovat. A tak Gudas se svou partou reprezentantů trénoval až od půl jedné v noci.

„Když zapadne slunce, jdou se pomodlit. Pak se najedí, napijí. Kdybych v takové chvíli udělal trénink, nemělo by to pro ně význam. Trénovat jednou za rok po půlnoci je nezabije. A mně to vlastně vyhovovalo – jakmile jsem se z tréninku vrátil domů, zrovna v televizi začínala NHL,“ vybavuje si šedovlasý Evropan. „Osobně zdejší zvyklosti naprosto respektuji. Hlavně během ramadánu zkrátka existují pravidla, která se musí dodržovat. Ani já bych si v tomhle období nedovolil venku něco zakousnout, a to ani na vlastní zahradě. Jedna věc je, že by na mě zavolali policii. Druhá, že cizinec by měl projevovat úctu.“

Leo Gudas bydlí v Kuvajtu jen kousek od moře.Zdroj: Archiv Leo Gudase¨

A tak jelikož islám zapovídá vepřové, odpustí si ho na nějaký čas i Gudas. Obejít se musí též bez alkoholu. Místo toho chodí na krevety do tržnice Mubarakia, občas si pochutná na sushi. Ledacos se ostatně oželí snadněji, když žije v místě, kde je skoro pořád krásně, navíc pouhých 200 metrů od moře.

„Na koupání je to tady super. Jen když se zvedne příliv, bývá voda trochu zakalená pískem,“ popisuje. „V Kuvajtu je navíc klídek. Bezpečno. Nikdo si tu na ulici nedovolí žádné rošťárny, vždyť tady se za přečiny proti zákonu pořád ještě popravuje. Stále to tu ještě spíš objevuju, ale obecně se mi v Kuvajtu líbí. Už jsem se byl projet do pouště na čtyřkolkách, to byla pecka. Navíc jsme tu s dalšími krajany utvořili soudržnou českou kolonii, hodně blízký jsem si hlavně s trenérem zdejší reprezentační dvacítky Pavlem Arnoštem, který v Kuvajtu působí už šest let.“

Přebíhání mezi střídačkami

Gudas v bohaté zemičce u Perského zálivu nemá na povel jen nároďák, ale i dva týmy z místní pětičlenné ligy. Jakmile Kuwait Stars a Kuwait Warriors hrají proti sobě, je to pro českého mentora honička – musí přebíhat z jedné střídačky na druhou.

I tohle bere jako zkušenost, jaké by se na jiné adrese nedočkal.

Stejně jako že má v reprezentaci hned několik hráčů starších padesáti let. Není zrovna nejjednodušší je v nominaci vynechat, když jde o příbuzné prezidenta kuvajtského svazu.

„Z té rodiny tam mám jak prezidentova syna, tak i bratry. Tak to prostě je. Starší kluci už ale přece jen pomalu končí. V květnu si ještě zahrají na Arabském poháru, po něm uvidíme,“ naznačuje Gudas významně.

Hokej v Kuvajtu samozřejmě nepatří k nejpopulárnějším sportům, na zápasy se chodí dívat hlavně rodinní příslušníci. Docela neznámé však tohle odvětví také není. Ligu běžně vysílá televize, místo malé haly určené především pro veřejné bruslení má brzy vyrůst i modernější zimák.

Větší oblibě by samozřejmě pomohl větší mezinárodní úspěch, k němu je však stále ještě daleko. Už to není tak zlé jako v roce 1999, kdy Kuvajt prohrál s Japonskem 1:44. Se zavedenými hokejovými značkami se však blízkovýchodní trpaslík stále ještě nemůže poměřovat.

„Kdybych měl úroveň kuvajtského nároďáku porovnat s českým hokejem, řeknu: s nějakými hobby týmy bychom si mohli zahrát,“ míní Gudas. „Ono je na téhle úrovni těžké konkurovat, když pak Kyrgyzstán přiveze deset hráčů z KHL. I Filipíny na nás v Ulánbátaru vyrukovaly s frajerem, který hraje v Americe. To je pak složité.“

 Kuvajtská vláda je totiž na podobné naturalizování cizinců dost přísná. Aby mohl zemi reprezentovat host odjinud, musí mimo jiné odehrát dva roky v domácí soutěži.

„Hodně vyhlížíme chvíli, až kuvajtský pas dostane český brankář Adam Barvík, který už tu nějakou dobu chytá. S ním to půjde mnohem líp. Stejně jako se srbským útočníkem Bojanem Zidarevičem, to je tady taky velká hvězda,“ říká Gudas. „Přetahujeme ještě tři Rusy. S nimi to bude rázem jiné.“

NHL proti Bahrajnu

Zatímco fotbalista Cristiano Ronaldo šel před časem do arabského světa čistě za penězi, hokej žádný zvláštní majlant nenabízí. Gudas se sem vydal hlavně proto, že ho baví poznávat svět. Když před rokem končil v maďarském Dunaújvárosi, z Česka zkrátka žádná nabídka nepřilétla. A z Kuvajtu ano.

Asi ne náhodou, když se s kolegou Arnoštem znají už tolik let.

Zatím si exotické končiny náramně pochvaluje, takže je dost možné, že u současné roční smlouvy nakonec nezůstane. Krátce po jejím vypršení, v listopadu, totiž Kuvajťany čeká olympijská kvalifikace. A u toho by asi bylo fajn být.

Leův syn Radko Gudas (vpravo) patří k největším tvrďákům v NHL.Zdroj: AP

Tím spíš poté, co se povedlo v Mongolsku.

„To byl opravdu příjemný zážitek,“ přiznává Gudas. „Začátek byl pro nás krušný, jelikož jsme z Kuvajtu, kde bylo přes dvacet stupňů, přicestovali do minus třiadvaceti. Jenže v Ulánbátaru měli krátce po prestižním asijsko-oceánském šampionátu osmnáctiletých, takže jsme pak i my díky tomu hráli v důstojných kulisách, na moc hezkém stadionku. A o turnaj byl zájem, na zápasy chodily tři tisícovky diváků. Až jsem zíral.“

 Nadšeně o tom po telefonu vyprávěl i svému synovi Radkovi, hvězdě klubu NHL Florida Panthers. Mladý Gudas na začátku zámořského play off přispěl k senzačnímu vyřazení favorizovaných Boston Bruins, do mobilu si otci pochvaloval raubířského spoluhráče Matthewa Tkachuka i znamenitého brankáře Sergeje Bobrovského.

Také se ale zajímal o to, jak to jde v Kuvajtu.

Mezi řečí z něj vypadlo, že jakmile v boji o Stanley Cup vypadne, prý by se k Perskému zálivu rád přijel podívat. Až se s jistou nadsázkou nabízí vize, že by v dresu Kuvajtu mohl stihnout Arabský pohár, do něhož zúčastněné týmy smí nasadit až osm cizinců.

„Tak to si úplně neumím představit,“ směje se Leo Gudas při myšlence, že by si jeden z nejříznějších hráčů NHL zahrál proti Alžírsku, Bahrajnu a Tunisku. „Nám by to určitě pomohlo. Ale jak znám Radkův způsob hry, asi by někoho vynesl v zubech ze zimáku.“