Odboráři Liberty žádají o větší pomoc při záchraně huti. Sejdou se s Fialou. Výraznější angažmá státu v řešení insolvenčního řízení, prodej hutě Liberty novému vlastníkovi i uvolnění emisních povolenek žádají odboráři po vládě v otevřeném dopise. Ten zaslali i poslancům a europoslancům. Možnosti záchrany firmy jsou totiž postupem času stále složitější. Ve čtvrtek mají jednání s premiérem Petrem Fialou.

Stále větší nejistota osudu společnosti Liberty Ostrava přivedla její odboráře k další výzvě vládě, aby se výrazněji podílela na krocích vedoucích k záchraně firmy. Odboráři se také odvolávají na fakt, že na nebezpečí upozorňovali už při prodeji firmy v roce 2018.

„Již před šesti roky bylo jasné, že Mittal si nevybere nejlepšího kupce, svého konkurenta. V říjnu 2018 Poslanecká sněmovna napříč celým politickým spektrem jednohlasně podpořila naše požadavky a uznala naše námitky jako legitimní. Přesto Evropská komise rozhodla ve prospěch Liberty House. Ani k dnešnímu dni nám nejsou známy podmínky, které tehdy Evropská komise stanovila,“ vypočítala za odboráře Alena Sobolová část důvodů k sepsání otevřeného dopisu.

A důvěru v budoucnost podle odborů nepřináší ani končící zákonná podpora ze strany státu.

„Nevíme, co říct zaměstnancům“

„Přes optimistická sdělení ministra sociálních věcí Mariana Jurečky zatím nemáme žádné konkrétní zprávy, co se bude dít od srpna. Nevíme, co máme zaměstnancům říct. Za situace, kdy v huti často pracují manželé či celé rodiny, které jsou odkázány jen na jeden zdroj příjmů, potřebujeme vědět, co vláda zamýšlí. Zda hledá vhodného kupce a jak hodlá řešit případný výpadek příjmů zaměstnanců, než k tomuto prodeji dojde,“ doplnila odborářka.

Stát by se měl podle odborářů výrazněji angažovat ve věřitelském výboru, kde má zastoupení prostřednictvím pojišťovny EGAP, finanční podporu by pak mohlo zajistit uvolnění emisních povolenek, které ministerstvo firmě v problémech a bez funkčních provozů vysokých pecí a ocelárny letos nevydalo.

Dále odboráři požadují prodej hutě jako celek, tedy jak Liberty Ostrava, tak i firmy Tameh jako jejího jediného dodavatele energií.

Což je logický, ale kvůli faktu, že jde o dvě samostatné firmy s různými majiteli a oddělenými insolvenčními řízeními, poněkud složitější krok.

Prvním na řadě bude ve čtvrtek premiér

Zástupci odborářů huti Liberty se už ve čtvrtek setkají v Praze s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda vlády reagoval na dopis, který mu odbory poslaly minulý týden.

Premiéra vyzvali k záchraně, obnovení a zachování výroby oceli v huti a požádali o urychlené svolání pracovní schůzky. Šéf odborů ocelárny Liberty Roman Bečica ocenil, že premiér reagoval rychle. Uvedl, že čtvrteční schůzky se zúčastní také předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Premiéra požádali o zachování integrované huti v Ostravě jako celku, o obnovení provozu alespoň jedné vysoké pece, o pomoc při transformaci a dekarbonizaci provozů a o pomoc při zachování klíčové zaměstnanosti pro region.

„V tuto chvíli ostravské huti hrozí, že přijde o řadu špičkových odborníků a zaměstnanců s klíčovými kompetencemi pro výrobu oceli. Bez těchto zaměstnanců nebude možné výrobu v huti plně obnovit,“ napsali Bečica a Jančík.

Pomohla by úprava zákonů

Huť přitom příliš času skutečně nemá. První schůze věřitelů je naplánována až na konec listopadu, udržení zaměstnanců do té doby je přitom v současné situaci bez změny legislativy a nalezení investora v podstatě nemožné.

Stát totiž může vyplácet náhrady za ušlé mzdy jen po dobu tří měsíců, naposledy tedy v srpnu červencové mzdy. Na další vyplácení mezd si ale firma ve své aktuální kondici nevydělá. A tak hrozí, že se současní zaměstnanci začnou dívat jinam, aby se uživili.

Bez zaměstnanců pak nemá udržení prvovýroby železa a oceli, ze kterých se do budoucna může stát strategická surovina, šanci. Liberty by provozovala jen některé sekundární výroby bez možnosti využívání prvovýroby k rychlým reakcím na stav trhu.

Podle ministra Jurečky by mohla huti pomoci úprava zákonů, která by možné proplácení mezd prodloužila, tu ale politici podmiňují existencí vážného zájemce o koupi Liberty, včetně zachování prvovýroby.

A o tom se zatím jen spekuluje. Při své návštěvě Ostravy na konci června hovořil ministr o nutnosti rychlého potvrzení této záležitosti, a to do čtrnácti dnů, což bude tento týden.

„Během dvou týdnů se chci setkat s insolvenčním správcem, zjistit, jaké má s firmou záměry, jak se vyvíjí situace. Pokud by zde byla možnost vstupu nového vlastníka, jsem připraven iniciovat změnu zákona, která by umožnila proplácet mzdy po delší dobu tak, aby se podařilo zaměstnanost udržet,“ konstatoval ministr.

Společnost Liberty se dostala do problémů už v loňském roce, kdy několik měsíců neplatila svému hlavnímu dodavateli energií, firmě Tameh. Ta nakonec skončila v insolvenci a spolu s ní musela přerušit výrobu také Liberty.

Do insolvence ale nezamířila, manažeři společnosti tento krok v podstatě půl roku odkládali snahou o preventivní restrukturalizaci firmy, v rámci moratoria. To ale nakonec nevyšlo a Krajský soud v Ostravě nedávno poslal do úpadku.

Zaměstnancům se snaží pomoci i krajský úřad. Na bezúročných půjčkách jim vyplatil už přes 14 milionů korun. O finanční pomoc ve výši 25 tisíc korun kraj zatím požádalo 612 lidí. Žádosti kraj zpracovává postupně a k dnešku si schválenou smlouvu vyzvedlo zpět 562 žadatelů.

X X X

Ekonomka Švihlíková: Vysoké ceny energií škrtí český průmysl. Klíčové je udržet výrobní kapacitu

Český statistický úřad zpřesnil odhad hrubého domácího produktu. V prvním čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně stoupl o dvě desetiny procenta, meziročně o tři desetiny. Potvrzuje to růst naší ekonomiky? Která odvětví negativním trendům vzdorují a která bojují o přežití? Ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Jak to vidí… přiblíží, jak se vyvíjejí příjmy domácností, jejich úspory a investice, a vysvětlí, proč se proměnil žebříček největších ekonomik světa.

 „Růst je tak slabý, že ho ekonomicky interpretujeme jako stagnaci. V porovnání se Slovenskem a Polskem jsme na tom podstatně hůře, blížíme se spíše vývoji v Německu, které se potýká s nemalými problémy,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.

„Dochází k výraznému propadu investic, který je dán těžkým ekonomickým prostředím nejen v České republice, ale i v celé EU. Roli hrají vyšší úrokové sazby, které investice zdražují. Řada firem si zkrátka investování rozmyslí,“ vysvětluje dále.

Ztráta výrobní kapacity?

O stavu naší ekonomiky leccos vypovídá i hrubá přidaná hodnota, která první čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o desetinu procenta, meziročně o sedm desetin. Podle Švihlíkové je však nutné dívat se na jednotlivé sektory zvlášť.

„Páteří naší ekonomiky je průmysl a zejména ten zpracovatelský se potýká s velkými problémy. Nejvíce jsou postižena odvětví, která jsou energeticky náročná – kovovýroba, hutnictví a slévárenství. Z 25 hlavních odvětví, které Český statistický úřad sleduje, je nadpoloviční většina pod vrcholem let 2015 a 2019.“

Klíčovou otázkou podle Švihlíkové je, zda jde o krátkodobý výkyv, anebo dlouhodobý problém, který by naznačoval i ztrátu některých výrobních kapacit. Pro příklady se nemusí chodit daleko. Problém hutní společnosti Liberty Ostrava se týká celé výroby oceli v České republice.

Jedno z mála odvětví, které vzdoruje negativním trendům, je automobilový průmysl. „Ten to jakoby drží. Oproti tomu řada tradičních odvětví těžkého průmyslu je ale ve velkých problémech, což je velmi důležitá zpráva hlavně z hlediska budoucího udržení naší výrobní kapacity. Jedním z dominantních problémů jsou samozřejmě ceny energií.“

Raději do Číny nebo USA

Pokud bychom chtěli dynamiku vývoje porovnat s některou evropskou zemí, dává podle Švihlíkové největší smysl srovnání s Německem, i s vědomím toho, že německá ekonomika je podstatně větší a na rozdíl od nás výrobní kapacity vlastní.

„Přesto vidíme, že i tam řada výrob, zejména v chemickém průmyslu a v průmyslu, který je více energeticky náročný, má problémy a nejsou na výkonnosti ani let 2014 a 2015.“

Řada firem se proto rozhodla, že bude svoji produkci přemisťovat jinam, nejčastěji do Spojených států, kde je cena zemního plynu podstatně nižší než v EU, nebo do Číny, která je energeticky mnohem lépe zajištěná než Evropa.

„Jde o trh, který je obrovský a který poměrně hodně inovuje. Svoje aktivity tam přemístí třeba agrochemická firma BASF. Naopak některé fotovoltaické továrny v Německu oznámily, že minimálně část své produkce převedou do Spojených států, kde na ně mimo jiné čekají velmi významné daňové úlevy, které připravila Bidenova administrativa,“ doplňuje ekonomka.

X X X

Stát platí přímo půl milionu lidí. Nejméně berou úředníci, co ‚mluví‘ s občany, zjistila studie

Počet lidí, které platí stát přímo ze státního rozpočtu, se za poslední tři roky celkově zvýšil o 20 tisíc na 484 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovější studie s názvem ‚Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?‘, kterou pravidelně zpracovává institut IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Studie pracuje s daty za rok 2023.

 Důvodem vyššího počtu lidí, které platí stát z rozpočtu, přitom není nárůst státních úředníků přímo na ministerstvech či dalších úřadech, jako jsou třeba finanční správa nebo úřady práce. Tam naopak počty lidí v posledních letech celkově spíš klesají.

Největším tahounem jsou příspěvkové organizace státu. V nich také pracuje 56 procent všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, a jednoznačně mezi nimi dominují zaměstnanci v regionálním školství. Loni jich bylo celkem 270 tisíc.

Počet zaměstnanců státu dle regulace zaměstnanosti (2023)

Velikost obdélníku je úměrná podílu dané skupiny na celkovém počtu zaměstnanců státu

Školství přispělo k počtu zaměstnanců státu vůbec největším růstem i za celou poslední dekádu, upozorňují autoři studie. Od roku 2017 se v příspěvkových organizacích spadajících pod resort ministerstva školství pohybovaly meziroční nárůsty od 4600 až 14 900 zaměstnanců.

Celkově zaměstnanci státu loni tvořili téměř 10 procent pracovní síly v zemi. Pro vyjasnění přitom autoři studie upozorňují, že další lidé ale ještě pracují ve veřejném sektoru, s kterým ve svých statistikách pracuje ČSÚ.

Tento „veřejný sektor“ je širší skupina, než s jakou počítá ve své studii IDEA, a čítá dohromady zhruba milion lidí.

Do veřejného sektoru totiž spadají například i instituce veřejného zdravotnictví nebo veřejných vysokých škol, které mají jiné zdroje na platy, než je přímo státní rozpočet. Veřejný sektor představuje téměř pětinu pracovní síly v české ekonomice.

Pokud jde o výdaje na platy zaměstnanců státu, celkem přesáhly loni 258 miliard korun. Vzhledem k největšímu počtu lidí ve školství jsou nejvyšší právě v tomto resortu. Loni to bylo téměř 139 miliard korun.

Druhým v pořadí je resort vnitra s výdaji 41,4 miliardy korun, kde z toho jde většina na platy policistů či hasičů. Třetí je pak ministerstvo obrany, jehož výdaje na platy dosáhly 19,7 miliardy korun. Drtivá většina jsou v tomto případě platy členů Armády ČR.

Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu pro představu znamenají téměř 12 procent výdajů státního rozpočtu a zhruba 3,5 procenta HDP Česka.

Studie také ukazuje, že samotní státní úředníci, tedy zaměstnanci ministerstev a klíčových úřadů, ovšem tvoří menšinu z lidí placených ze státního rozpočtu. Jejich podíl byl loni 16 procent a oproti roku 2021 jde o pokles asi o 2000 lidí.

Pro vysvětlení, autoři studie mezi státní úředníky kromě lidí z ministerstev či úřadu vlády (ústřední správa) počítají také zaměstnance tzv. neústřední správy, kam patří finanční úřady, úřady práce, správy sociálního zabezpečení, katastrální úřady, ale i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv nebo Český statistický úřad a další (viz graf 2).

Výdaje na zaměstnance státu dle regulace zaměstnanosti (2023)

Velikost obdélníku je úměrná podílu dané skupiny na celkových výdajích

V neústřední správě pracují dvě třetiny všech úředníků a právě v ní se nejvíce v posledních letech propouštělo. Počet lidí na ministerstvech naopak mírně narostl o 158 lidí na necelých 23 tisíc. Tato skupina, často označovaná za „přebujelou“, tvoří ale jen 5 procent zaměstnanců státu.

Na platy státních úředníků šel také loni zlomek z celkových výdajů na státní zaměstnance, a to 34 miliard korun, tedy zhruba půl procenta celkových výdajů státního rozpočtu. A jen pětina z toho putovala pak úředníkům na ministerstvech.

Politici by tak podle těchto čísel spíš neměli slibovat významné úspory ve výdajích státu právě tím, že sníží počty úředníků.

Na což upozorňují i autoři studie. „Očekávání, že úspory v těchto segmentech se mohou výrazně propsat do konsolidace veřejných výdajů jsou přehnaně optimistická,“ konstatují autoři z IDEA.

Pokud jde o průměrnou výši platů, nejlépe jsou na tom zaměstnanci ministerstev. Loni brali přes 58 tisíc korun, což je asi o 15 procent nad průměrnou mzdou v Praze. Nejlépe z ministerstev na tom v průměru byli s platem lidé z ministerstva obrany.

Vůbec nejvyšší průměrný plat pak podle propočtů IDEA loni ale vykázal úřad z jiné skupiny, a to Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jeho výše byla přes 71 tisíc měsíčně.

 Hned v závěsu pak byl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí se 70 875. Naopak nejnižší průměrný plat je ve skupině „neústřední státní správy“, což jsou například výše zmíněné finanční a další úřady.

Jak upozorňuje studie, jde přitom o lidi poskytující většinou přímé služby občanům. Absolutně nejméně pak dostávají zaměstnanci některých příspěvkových organizacích ministerstva spravedlnosti, dle studie to bylo loni jen 27 tisíc korun za měsíc.

Studie zkoumala také vývoj platů státních úředníků v poměru k průměrným platům v ekonomice Česka v posledních dvaceti letech.

Nejméně měli úředníci v tomto srovnání v letech 2011-2012, což byl důsledek úspor kvůli dopadům světové finanční krize. Maxima dosáhly naopak kolem roku 2018. Od té doby ale jejich poměr klesá.

„S ohledem na aktuální vývoj mezd v ekonomice a platů státních úředníků lze očekávat, že koncem roku 2024 relativní platy úředníků klesnou poměrně hluboko pod minima roku 2012,“ upozorňují autoři.

Nijak dobře na tom v posledních letech úředníci nejsou ani z pohledu reálných platů, a to kvůli vysoké inflaci z minulých let a nižšímu růstu jejich odměn ve snaze o úspory ve státním rozpočtu.

Reálné výdaje na platy za poslední dvě dekády nejvíce klesly právě po roce 2021. Podle studie loni dosáhly u státních úředníků úrovně jako v roce 2009, tedy ještě před světovou finanční krizí.

X X X

ORBÁN:  ZÁPAD  MÍSTO  MÍRU   VÁLKU

Orbán: Místo míru je na pořadu dne touha po válce

8.7.2024 11:18

„Nejúspěšnější vojenská aliance ve světových dějinách začala jako mírový projekt a její budoucí úspěch závisí na její schopnosti udržet mír. Dnes je ale místo míru na pořadu dne touha po válce; místo obrany je tu ofenzíva,“ napsal maďarský předseda vlády Vikor Orbán americký týdeník Newsweek o NATO.

Orbán označil vstup Maďarska do NATO v roce 1999 za jednu z nejdůležitějších událostí v historii země. Podle něj se tehdy Budapešť „osvobodila od sovětské nadvlády a připojila se k Západu“ a také vstoupila do sdružení, které si klade za cíl „ne vést válku, ale udržovat mír“.

Dodal, že Maďarsko nadále zastává názor, že vstup do aliance byl pro zemi nezbytný. Zároveň je podle něj potřeba vrátit se k původním úkolům bloku. Mezi ně podle něj patřilo udržení stability, ekonomický rozvoj a „uklidnění vnějších aktérů“.

Viktor Orbán v těchto dnech dělá  aktivní  kroky k zastavení bojů na Ukrajině. V rámci své iniciativy již navštívil Kyjev, Moskvu a dnes Peking. Po jeho jednání s Vladimirem Putinem proti němu začala ostrá kritika.  Orbán na ni reagoval vyjádřením: Nemůžete nastolit mír na Ukrajině, když sedíte v pohodlném křesle v Bruselu, srver vasevec.cz

X X X

Zatímco NATO jedná o Ukrajině, Bělorusko a Čína cvičí vojáky u polské hranice

Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní, dodal Reuters.

„Události ve světě jsou alarmující, situace je neutěšená, proto budeme cvičit nové formy a metody plnění taktických úkolů,“ citovalo běloruské ministerstvo obrany generálmajora Vadima Denisenka jako velitele běloruských sil speciálních operací.

Ministerstvo na sociální síti rovněž zveřejnilo snímky z příletu čínských vojáků. Bylo to poprvé, co na běloruském vojenském letišti přistál čínský letoun, upozornili pozorovatelé z opozičního projektu Belaruski Hajun, který monitoruje pohyby především ruské vojenské techniky v zemi.

Cvičení s kódovým označením Útočící sokol se koná ve vojenském prostoru poblíž města Brest a potrvá do 19. července. V rámci „protiteroristických cvičení“ mají vojáci nacvičovat nočního přistání, překonávání vodních překážek a operace v zastavěných oblastech.

„Společný výcvik má za cíl zlepšit sladění zúčastněných jednotek a prohloubit praktickou spolupráci mezi oběma armádami,“ uvedlo čínské ministerstvo.

Běloruské ministerstvo obrany v dalším příspěvku na sociální síti Telegram tvrdilo, že uskupení sil NATO na hranici s Běloruskem se rychle zvětšuje, což zvyšuje napětí v regionu. „Naše země přijímá veškerá možná opatření, aby zabránila eskalaci. Pokud však někdo překročí naše hranice, bude reakce tvrdá,“ prohlásilo.

Reuters připomněl, že na summitu NATO ve Washingtonu se scházejí představitelé 32 členských zemí, aby jednali o další vojenské a finanční podpoře Ukrajiny, která se už déle než dva roky brání ruské agresi. Bělorusko dovolilo Rusku použít své území jako nástupiště k invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

X X X

Jasně vymezit: příčiny, válka, mír

Už jsme asi otupěli, neb už více jak dva roky jsou média plné válečného stavu na Ukrajině a politici, hlavně ti vládní, mluví o zabíjení jako o chlebě a ještě občas dodávají možnost našeho zapojení ve střetu s Ruskem.

Iniciace takové případné situace je z kruhů NATO řádně podporovaná domácími profesionálními kejválky směrem za moře. Jestřábům z USA by nebylo vůbec proti mysli otevřený válečný střet západní Evropy včetně té střední s Ruskem. To je m.j. důsledek neuskutečněného položení Ruska na lopatky v důsledku vyprovokovaného válečného střetu. Ani zběsilé lifrování zbraní nenese kýžený vysněný výsledek, včetně té Fialovy muniční chlubírny. Velký otazník by byl – při vstupu Evropy do války – použití jaderných zbraní.

K jednoduchému pochopení kde je ten hnací motor stačí si poslechnout vyjádření J.F.Kenedyho ml., který okomentoval všechny ty miliardy dolarů, které zatím Amerika Ukrajině poskytla. 113 hned na začátku, později 24 a aktuálně jde o dalších 61 miliard. Všechno jsou to půjčky na zbraně a munici a světe div se, kdopak je vyráběl a bude vyrábět – no přece americké zbrojovky a Ukrajina to má splácet státním majetkem včetně polností. A všechny dosud využité firmy mají společného jmenovatele – BlackRock.

Jestliže je na prvním místě někoho porazit, zničit, bez ohledu na tisíce mrtvých, je něco hodně špatně. V civilizované společnosti stojící na demokratických základech je nad slunce jasné, že na prvním místě je mírový stav. Jen tak mimochodem, když premiér Fiala prohlásil, že jsme ve válce, měl být okamžitě postaven před soud pro zásadní klamání veřejnosti a pro již v minulosti použitý důvod – konspiraci proti míru.

Rovněž to soustavné až šovinistické štvaní proti Rusku jak prostřednictvím 90% médií a řadou vládních politiků není nic jiného než ponížené poklonkování k USA, které mají zcela jistě v probíhajícím konfliktu jiné priority než evropské státy, jako třeba vyzkoušení nových zbraní v ostrém provozu.

     V žádném případě nemám utkvělou představu o andělech sedících v Kremlu; krev na jejich rukou nemá velké procento zdůvodnění oprávněnosti. Ale to, co je v západním světě a ve stejné míře i u nás naprosto (a záměrně!) ignorováno, je období před 24.únorem 2022. Přehlížet takové mraky lidské špíny a hrdelních zločinů od r. 2014, které, navzdory nějakému Minsk 1 a Minsk 2 vytváří zcela jasně nutnost zásahu, je navýsost pokrytecké. Avšak zásah měl být mezinárodní (a i navzdory případné ukrajinské nelibosti s prověrkou fašistických prvků s adorací hitlerovských pohlavárů a spolupůsobících proti ruské menšině) a ne ten ruský válečnický – ač pozice a stav ukrajinské armády moc jiného prostoru nenabízel.

Tak, jak stále visí otazníky nad některými americkými zásahy na cizím území – např. Srbsko a Kosovo a další, tak stejně, bez podrobného rozboru za součinnosti časové osy zůstanou otazníky nad současným konáním Ruska na Ukrajině. Řada věcí volá po prověrce, ale jedna naprosto srozumitelná skutečnost ční nad vším ostatním: ZASTAVTE ZABÍJENÍ!. Miroslav Kulhavý, server vasevec.cz

X X X

Bidena vodí jeho tým za ručičku, v médiích už kvůli tomu padají hlavy

Pensylvánská stanice WURD Radio propustila svou moderátorku, Andreu Lawfulovou-Sandersovou, protože v rozhovoru s americkým prezidentem Joe Bidenem použila předpřipravené otázky dodané šéfy jeho kampaně. Objevují se i další náznaky, že Bidenův tým se jej snaží vést za ruku. Portál Axios má k dispozici průvodce stanovující přesně, kde je jeviště na akcích, kde hodlá Biden vystoupit.

 „Rozhovor obsahoval předem připravené otázky poskytnuté Bílým domem, což je v rozporu s naší snahou zůstat nezávislým médiem odpovědným našim posluchačům. V důsledku toho se paní Lawfulová-Sandersová a WURD Radio s okamžitou platností vzájemně dohodly na rozchodu,“ uvedla generální ředitelka stanice Sara M. Lomaxová. „WURD RADIO není hlásnou troubou Bidenovy ani žádné jiné administrativy,“ dodala.

„WURD Radio zůstává nezávislým hlasem, kterému naši posluchači mohou věřit, že bude volené činitele hnát k odpovědnosti,“ dodala Lomaxová s tím, že jediná černochy vlastněná stanice v Pensylvánii si důvěru posluchačů pěstovala dvacet let. „Souhlas s předem daným souborem otázek tuto důvěru ohrožuje a není to praxe, kterou by WURD Radio uplatňovalo nebo podporovalo.“

Moderátorka stanice minulý týden položila Bidenovi čtyři otázky týkající se voleb. Lawfulová-Sandersová stanici CNN řekla, že byly součástí osmi otázek, které jí poslal Bidenův tým před rozhovorem. „Otázky mi poslali k schválení. Schválila jsem je.“

Mluvčí Bidenovy kampaně Lauren Hittová nepopřela, že tým otázky poskytl. Uvedla, že se týkaly témat vztahujících se k danému dni. „Nepodmiňujeme rozhovory přijetím těchto otázek,“ dodala.

Obrázky s cestou k pódiu

Podezření, že lidé v okolí prezidenta se snaží různými způsoby zabránit tomu, aby Biden při svých vystoupeních budil dojem člověka nezpůsobilého úřadu, posiluje zjištění portálu Axios. Ten uvedl, že Bílý dům posílá organizátorům volebních shromáždění či sbírkových akcí dokumenty s detailními pokyny, které napodobují ty posílané prezidentovi. Tyto šablony popisují přesnou cestu k pódiu.

Na jednom takovém dokumentu je velký obrázek místa konání akce, doplněné velkými nápisy typu „pohled z pódia“ nebo „pohled z publika“. V pětistránkové šabloně jsou dvě stránky s obrázky „cesty na pódium“.

„Dělal jsem obsluhu na obyčejné dobročinné akci v soukromé rezidenci, ale oni se chovali, jako by to byl summit NATO,“ řekl portálu jeden zdroj, který v posledních 18 měsících připravoval Bidenovy akce.

Někteří demokraté, kteří se podíleli na přípravě Bidenových vystoupení, se ptají, zda Bílý dům nechce zaměřením se na ty nejmenší detaily skrýt fyzická a kognitivní omezení jednaosmdesátiletého prezidenta. „Překvapilo mě, že zkušený politik jako prezident by potřeboval detailní slovní a vizuální instrukce, jakým způsobem vstoupit a opustit místnost,“ uvedl jeden z nich.

Bývalí asistenti, kteří s Bidenem pracovali v době jeho působení ve funkci viceprezidenta, uvedli, že v té době byly jeho přípravné dokumenty jiné a častěji se opíraly o schémata míst. Axios ale připomíná, že doba se posunula a nyní se častěji používají fotky míst z chytrých telefonů.

„Vysoká úroveň detailu a přesnosti jsou pro práci prezidentského předvoje klíčové, bez ohledu na to, kdo je prezidentem, a jedná se o základní postupy, které používá každý moderní předvojový tým, včetně kanceláře viceprezidenta,“ uvedl mluvčí Bílého domu Andrew Bates. Axios dodává, že podle jeho zdrojů podobné materiály mají i další vysoce postavení členové Bidenovy administrativy.

Prezident je dlouhodobě terčem posměchu republikánů, že nemá už mentální schopnosti na vykonávání úřadů. Zmiňují přitom video, na kterém se Biden zdá zmateně hledat cestu z jeviště. Parodoval jej přitom i jeho protivník v prezidentském klání, exprezident Donald Trump.

Po katastrofální první prezidentské televizní debatě schopnosti Bidena začali výrazněji zpochybňovat i demokraté. Pět demokratických zákonodárců jej už vyzvalo k odstoupení z kampaně. Podle agentury AP se pro to vyslovili i někteří přední demokratičtí činitelé při neveřejném jednání v dolní komoře amerického Kongresu.

Sám šéf Bílého domu nicméně v dopise adresovaném demokratickým zákonodárcům uvedl, že se bude nadále ucházet o znovuzvolení a neukončí svou kampaň. Je podle něj načase skoncovat s vnitrostranickými debatami a semknout se.

X X X

TVRDOHLAVÝ  BIDEN,  ROZHODUJÍ  ZA  NĚJ  JINÍ

LIDÉ  USA  BY  HO  VOLILI  I  NA  SMRTELNÉ  POSTELI?

Biden je pyšný a tvrdohlavý. Hodně lidí by ho volilo i na smrtelné posteli, hodnotí amerikanista Klvaňa

„Procházím kognitivním testem dennodenně. Vše, co dělám, je test,“ řekl americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro stanici ABC News v závěru uplynulého týdne. Odmítl ale projít odborným kognitivní testem, který prozradí reálné schopnosti a potenciál člověka. „Problém je v Bidenovi samotném. Biden je nesmírně hrdý, pyšný člověk, který je tvrdohlavý,“ říká pro Český rozhlas Plus vysokoškolský pedagog a znalec Ameriky Tomáš Klvaňa.

 Současný americký prezident by podle Klvani měl testem projít, protože je zřejmé, že něco není v pořádku.

„Bidenův tým si tu debatu vymyslel sám, aby všechny přesvědčili, že Biden na to má a to jim totálně vybuchlo před očima,“ říká vysokoškolský pedagog a znalec Ameriky, Tomáš Klvaňa

„Bylo to zjevné během debaty v Atlantě, kterou jsem měl možnost sledovat přímo na místě. Je jasné, že ta odpověď stanici ABC News je vlastně takové kulantní ne. A pak si musíme klást otázku, proč tímto testem prezident Biden nechce projít,“ ptá se Klvaňa.

Podle Klvani existují určité pochybnosti, jestli by Biden dokázal testem projít na 100 procent. Šanci, že dojde ke změně demokratického kandidáta na prezidenta, tak odhaduje zhruba na 50 na 50.

„Za normální situace bychom asi byli blíže k rezignaci prezidenta Bidena na kandidaturu. Problém je v Bidenovi samotném. Biden je nesmírně hrdý, pyšný člověk, který je tvrdohlavý. To samozřejmě víme ze všech našich rodinných sešlostí se staršími lidmi, že lidé bývají více a více tvrdohlaví tím, jak stárnou. To se, myslím, u Bidena projevuje opravdu dvojnásobně,“ popisuje amerikanista.

Prezidentka Harrisová?

Další možnou demokratickou kandidátkou do voleb by mohla být Kamala Harrisová, která ale není podle Klvani považována za úspěšnou viceprezidentku.

„Ale je potřeba si uvědomit, že viceprezident ve Spojených státech opravdu nikoho nezajímá. Málokdo vůbec ví, kdo je viceprezident, nikdo ho nesleduje, novináři o něm moc nepíší,“ připomíná.

„Harrisová má poměrně značné pole působnosti vylepšit svůj image, pokud bude schopná to udělat, protože spousta lidí ji prostě politicky nezná. A ona má na co navazovat, byla velmi úspěšnou ministryní spravedlnosti státu Kalifornie. Předtím byla prokurátorkou v Kalifornii, která se vyznačovala tím, že šla opravdu velmi tvrdě po zločinu,“ dodává.

To, že byla dobrou prokurátorku, by jí nakonec v kampani, pokud bude kandidovat proti Trumpovi, mohlo pomoci, soudí Klvaňa.

„Připomeňme, že prezident Trump je odsouzeným zločincem. Bude tady mít prokurátorku, která bude navíc žena a půjde po něm velmi tvrdě. Myslím, že má šanci zvednout svoje preference. Ale je to otázka, já bych si ji nevybral,“ popisuje a dodává, že Harrisová má mnohem větší šanci vyhrát ve volbách než Biden.

Při pohledu na průzkumy by se přitom mohlo zdát, že republikánský kandidát nemá až takový náskok. Klvaňa však upozorňuje, že Spojené státy jsou rozdělené.

„Spousta lidí prostě bude volit Bidena, i kdyby byl na smrtelné posteli, protože prostě nechce Trumpa. Uvědomuje si, že Trump je opravdu velké nebezpečí pro americkou demokracii a ústavu,“ srovnává.

„Problém je samozřejmě v tom, že se bude rozhodovat v několika málo státech. Tam Trump vede o víc než dva procentní body. Ale hlavně vede soustavně skoro rok, je to velmi stabilní,“ zdůrazňuje.

Bidenův obraz poškodila nedávná televizní debata, v níž působil přinejmenším unaveně.

„Přitom si tu debatu vymyslel sám, oni tu debatu chtěli udělat takto brzo, aby všechny přesvědčili, že Biden na to má. Totálně jim to vybuchlo před očima. Teď se samozřejmě demokraté snaží hasit situaci, ale oni potřebují změnit trajektorii voleb,“ uzavírá.

X X X

VE  FRANCII  ZDANĚNÍ  BOHATÝCH?

Na Francii se „řítí“ zdanění bohatých elit. Nerovnost tam roste, říká exministr

Vítězstvím sjednocené levice problémy ve Francii nekončí, ale možná teprve začínají. Jak v Rozstřelu řekl bývalý ministr zahraničí a současný ředitel Progresivního analytického centra Tomáš Petříček, který momentálně pobývá ve Francii, čekají zemi politické i ekonomické změny.

Voliči podle Tomáše Petříčka v těchto volbách hlavně potrestali prezidenta Emmanuela Macrona. „Nejenom, že se o něm dnes hovoří jako o neoblíbeném prezidentovi. Myslím si, že je do značné míry i ztělesněním problémů současné Francie.“

A které to jsou problémy? „Například rozpor mezi kosmopolitním centrem v Paříži, které volí jinak. Jedná se o bohatou část Francie, globálně provázanou, a zbytkem Francie, která se cítí opuštěna, zapomenuta. Podobné to máme i my v Česku nebo v jiných státech Evropy.“

Opuštění a zapomenutí Francouzi

„Řada regionů pociťuje, že nemá žádnou pozitivní perspektivu a necítí se reprezentovaná lidmi v Paříži. Emmanuel Macron je jako součást francouzské elity vnímán tak, že vlastně neví, jaký je dnes normální život běžného Francouze,“ vysvětluje exministr.

Paradoxní je podle něj to, že tito „opuštění“ a „zapomenutí lidé“ nejčastěji volí představitele krajní konzervativní pravice, tedy Národní sdružení Marine Le Penové.

Na Francii se „řítí“ zdanění bohatých elit. Nerovnost tam roste, říká exministr

 „Národní sdružení o sobě tvrdí, že je antielitářské, proti klientelistickým vztahům. Přitom jsou to všechno příbuzní lidé,“ podotýká Petříček s tím, že jejich lídr Jordan Bardella se oženil s neteří Marine Le Penové.

„Jsou to úzce příbuzensky provázaní lidé, příslušníci bohaté pařížské elity. Je to takový paradox. Ale i u nás nižší střední vrstvu oslovují jedni z nejbohatších Čechů,“ naráží exministr na volební elektorát opozičního hnutí ANO.

„Pokud se nepodaří najít cestu k ustavení stabilní vlády, tak s rostoucí nepopularitou prezidenta Macrona to může dále oslabovat francouzský politický střed. Liberální, levostředové nebo pravostředové strany mohou být ještě více v očích veřejnosti oslabeny tím, že nejsou schopny spolu vládnout. A to může nahrát krajním pólům politické scény.“

Hraje se dlouhodobě o post prezidenta

A kdo bude kandidátem na premiéra? Podle Petříčka to nebude krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. „Ale stále není zcela jasné, kdo by mohl být kandidátem na premiéra. Dokonce se hovoří o tom, že by mohla vzniknout úřednická technokratická vláda, která by musela hledat podporu mezi levicovou koalicí a centristy. Z pohledu prezidenta Macrona by to byla atraktivní varianta, ale dlouhodobě to může mít negativní vliv.“

Možná je i dohoda vítězného levicového bloku s Macronovými centristy. Současný prezident bude zřejmě usilovat zejména o podporu méně radikální části levicové Národní lidové fronty, tedy enviromentalistů, středolevých liberálů, a hlavně Socialistické strany, za kterou kandidoval mimo jiné i bývalý prezident François Hollande.

Budoucí vládní uspořádání může být velmi křehké a Tomáš Petříček v Rozstřelu nevyloučil, že Emmanuel Macron by mohl v případě hrozící nestability vypsat další předčasné volby. Ústavní systém Francie mu totiž umožňuje prakticky kdykoliv rozpustit parlament.

Podle Petříčka zároveň představovaly tyto volby jakýsi pomyslný test před prezidentskými volbami v roce 2027. Ty budou vzhledem k rozsáhlým pravomocím hlavy státu pro další fungování Páté francouzské republiky klíčové.

„Emmanuel Macron už kandidovat nebude. A za Národní sdružení bude kandidátkou Marine Le Penová. Proto nekandidovala v parlamentních volbách ona, ale Jordan Bardella. A na krajní levici bude na prezidenta zřejmě kandidovat Jean-Luc Mélenchon, který už má sice vysoký věk, ale na levici se nerýsuje nikdo mladší,“ soudí Petříček.

Zdanění boháčů i nezvládnutá migrace

Pokud se podle něj levicové strany nedokážou dohodnout s centristy, případně s republikány (Les Républicain), kteří navazují na tradici středopravých gaullistů, hrozí destabilizace politického systému, jež může Marine Le Penovou katapultovat za tři roky do prezidentského Elysejského paláce.

V případě, že by se nakonec sjednocená levice s prezidentem Macronem dohodla na sestavení nové vlády, čekaly by podle Petříčka Francii velké změny. „Minimálně v oblasti daňové politiky, jedna z priorit je zdanění nejbohatších Francouzů.“

V současné době platí finanční elita až sedmdesátiprocentní daně. Levice v čele s Mélenchonem však slibuje devadesátiprocentní zdanění. „Další by přišla na řadu majetková daň. Jestliže je něco ve Francii vnímáno jako obrovský problém, tak navzdory tomu, že se ekonomice relativně daří, klesla nezaměstnanost, tak je to nárůst nerovností. Majetkových i příjmových. Rozdíly mezi nejbohatšími Francouzi a střední a nižší střední třídou se zvětšují.“

Ale velkým tématem je také migrace a zejména začleňování potomků imigrantů do francouzské společnosti. „Ukazuje se, že Francie nezvládla integraci ideálně. Snaží se podle mého názoru trochu dohnat to, co zanedbala a čemu nechala volný průběh dvě nebo tři desetiletí.“

„Politici se snažili problém nevnímat, nebo ho nechali vyhnívat. Nebránili například vzniku různých vyloučených lokalit. Zejména v Paříži je to vidět,“ reflektuje osobní zkušenost z francouzské metropole exministr zahraničí, který v současné době pobývá právě v Paříži.

„Máte části Paříže, které jsou bohaté, mají výbornou občanskou vybavenost, investuje se tam. A pak máte lokality, kde dnes převažují migranti nebo potomci migrantů. A tam se tolik neinvestovalo. A tento problém Francie dlouho opomíjela,“ uzavírá exministr.

Měla by se po vzoru Francie sjednotit i česká levice? A hrozí Francii nové nepokoje?

X X X

Paříž v noci po volbách zachvátily nepokoje. Macron vsadil na menší zlo levice, míní Zlámalová

Oslavy vítězné levicové koalice Nová lidová fronta se v některých ulicích Paříže zvrhly v otevřený střet s policejními těžkooděnci, uvedla agentura Reuters. Komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová ve vysílání CNN Prima NEWS uvedla, že prezident Emmanuel Macron vsadil na vítězství levice jako na menší zlo.

V ulicích Paříže propukly v noci na pondělí prudké nepokoje poté, co ministerstvo vnitra po půlnoci potvrdilo původní predikce. Levicová koalice porazila krajní pravici Národní sdružení Marine Le Penové. Oslavy příznivců vítězného uskupení přešly na některých místech ve výjevy jako z bojiště.

 Lidé z řad příznivců koalice zapalovali v ulicích objekty, zvláště bicykly, odpalovali dýmovnice nebo psali nejrůznější vzkazy. Ze záběrů na sociálních sítích je patrné, že došlo i na konflikty s policií, vyplývá z informací agentury Reuters.

Ministerstvo vnitra se na podobné události připravilo – v terénu bylo po celé Francii na 30 tisíc policistů. V hlavním městě bylo nasazeno kolem pěti tisíc mužů zákona, shrnuje web BBC.

Zlámalová: Finanční trhy očekávají rozebrání vítězné levice

Zlámalová ve vysílání CNN Prima NEWS připomněla, že levicová koalice ohlásila vznik krátce poté, co Macron vypsal předčasné volby do Národního shromáždění. „Už nyní se mluví o její nejednotnosti. Hovoří se rovněž o možné vládě, v níž zasednou zástupci Macronova politického tábora, Republikáni i méně radikální zástupci levicového bloku,“ uvedla.

 V levicovém uskupení posílili především socialisté a ekologové se zelenými. Právě přes mírnější levicové politiky a středová uskupení podle komentátorky vede cesta k možné vládní většině v Národním shromáždění. „Finanční trhy zůstávají i přes vítězství koalice klidné. Očekávají totiž její rozebrání během možných jednání,“ zdůraznila.

Zakladatele vítězného levicového bloku Jeana-Luca Mélenchona označila za „trockistu i komunistu“ a současně dodala, že Macron vsadil na koalici s částí radikální levice jakožto na menší zlo. „Věděl totiž, že je možné ji rozebrat. Je to součást jeho hry, nyní ho čeká druhá partie,“ podotkla komentátorka.

Lídr levice zmínil důchodovou reformu i Palestinu

Mélenchon, který je rovněž předsedou strany Nepoddajná Francie, krátce po zveřejnění prvních odhadů prohlásil, že „francouzský lid hlasoval se svědomím a miliony lidí, kteří tvoří novou Francii, si tak mohou oddechnout“. Zdůraznil, že budou apelovat na okamžité uznání Palestiny nebo zrušení Macronovy důchodové reformy.

I když Národní sdružení v parlamentním složení výrazně posílilo, byl konečný výsledek – ve srovnání s úspěchem v prvním kole – pro krajní pravici zklamáním. „Macron se rozhodl spojit s levicí, uvedl Francii do nejistoty. Snažil se všemožnými způsoby, aby nás lidé nevolili. Bylo nám odepřeno vítězství, stejně jako v evropských volbách,“ uvedl v projevu současný lídr Jordan Bardella.

X X X

Zbyněk Fiala: Rozdělená Francie, co bude dál?

Vítězství francouzské levice v parlamentních volbách je nečekané, ale ne dost velké na to, aby bylo jasné, kdo bude v zemi vládnout.

Sny o absolutním vítězství krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové (RN) se rozplynuly, z druhého kola francouzských parlamentních voleb vzešla jako nejsilnější sjednocená Nová lidová fronta vedená krajně levicovým Jean-Lucem Mélanchonem (NFP). Před lepenovce se dostali i vládní centristé s koalicí Společně (Ensemble) kolem prezidenta Emmanuela Macrona. Avšak to, že se podařilo zabránit opakování jednoznačného vítězství Národního sdružení z prvního kola nebo z předchozích evropských voleb, neznamená, že Francie teď ví, jak dál.

Vítězný blok levicové Nové lidové fronty, který získal 182 poslanců, má jen malý náskok před centristickou koalicí se 168 hlasy. Je tu sice ještě 13 dalších levicových poslanců, kteří postupovali ve volbách samostatně, ale centristé zase mohou počítat s podporou části rozštěpených Republikánů (45) a nejspíš i maličkých středových stran (6). Lepenovské Národní sdružení posílené druhou částí Republikánů skončilo až třetí se 143 poslanci a nepomůže mu ani to, že může zalovit mezi 15 poslanci nezávislé pravice.

V druhém kole francouzských parlamentních voleb uspěla taktika vytažená ze zaprášených regálů z bojů před 2. světovou válkou, kdy sociální demokrat Leon Blum odrazil blokem sjednocené Lidové fronty hrozbu fašismu. Tentokrát funkční blok proti lepenovskému Národnímu sdružen tvořila levicová Nová lidová fronta spolu s vládními centristy. Klíčová byla dohoda pro volební obvody, kde do druhého kola postoupili tři kandidáti a vedli pravicoví lepenovci. Tam trojka odstoupila, aby druhé kolo proběhlo v podobě „všichni proti extrémní pravici“.

Teklo přitom hodně politické krve, protože se svojí šancí na zvolení se muselo rozloučit více než 200 kandidátů. Základní cíl však byl splněn. Potvrdilo se, že těch, kdo nechtějí lepenovce, je víc, než těch, kdo je chtějí. Jenže teď bude potřeba sestavit vládu. Premiér Attal už odstupuje. Žádná ze tří volebních koalic nemá potřebnou většinu. Jisté je jen to, že jak vítězná krajní levice, tak poražená krajní pravice v parlamentu posílily a musí se s nimi počítat.

Pokud tedy prezident Macron chtěl těmito bleskovými parlamentními volbami pročistit vzduch po drtivém vítězství lepenovců v evropských volbách a posílit centristickou orientaci země, pak se mu to opravdu nepovedlo. Sjednocené síly centra budou sice silnější než levice, ale ta prokázala, že je schopna překonávat své vnitřní rozpory. A klíčovou volební spolupráci centristů s levicí také nelze jen tak odhodit.

Očekávat  lze vznik levicovo-centristické vlády, která se obloukem vyhne neoliberálním iluzím hlavního proudu a nespíš prosadí některá vlajková levicová témata.  Především to může být zvyšování minimální mzdy, stejně jako obnova debat o nejnenáviděnějších prvcích dosavadního Macronova programu jako je prodloužení důchodového věku a oslabení podpory v nezaměstnanosti. Poroste také tlak proti imigrační reformě, kde se připojí i lepenovci.

V pátek vyhrála levice v Británii, v neděli ve Francii. Levice zatím vládne v Portugalsku, Švédsku a Řecku. Specifická je situace ve Střední Evropě po vítězství levicového SMERu Roberta Fica na Slovensku a středolevé koalice Donalda Tuska v Polsku. Region je v sousedství ukrajinské války, a tak je podstatný jeho vztah k válečné podpoře. Poláci jsou spolu s Českem na čele podpory Ukrajině, ale Slováci a Maďaři ji odmítají a přidává se i Rakousko.

Nadcházející summit NATO ve Washingtonu musí probrat také očekávaný vstup Donalda Trumpa do Bílého domu, který pochybuje o smyslu této organizace. Prožíváme evidentní politický obrat, který je v okolním světě ještě intenzívnější než v Evropě. Prudce slábne ochota zemí přijímat americký diktát, i když my doma to tak necítíme.

Vítězství levice v pilířích Západu svědčí o tom, že největší slabinou neoliberalismu byl nárůst nerovností. Odbrzděné finanční a korporátní oligarchie ztratily kontrolu nad svou hrabivostí a mocichtivostí, což je stejné, jako divoká jízda z kopce na kole bez řídítek. V ústavách najdeme strhující pasáže o mocenském vyvažování a brzdách, ale nadvláda velkých peněz vyprazdňuje demokracii na bezmocné rituály. Žádná reálná kontrola nefunguje, proto se šíří ty kořistnické války.

Jak je možné, že se přesto začínají prosazovat občanské síly a podpora míru? Zdůrazněme jednu z mnoha převratných změn, které ukončí tuto dobu temna. Oslabil hlavní nástroj manipulace s veřejností, velká komerční a vládní média. Na internetu a sociálních sítích vyrostly alternativy, které obnovily možnosti reálné výměny názorů o podstatných věcech. Žádné stromy nerostou do nebe. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Biskupové jednali na Velehradě na 140. plenárním zasedání ČBK

V poutním domě Stojanov na Velehradě jednali od 6. – 8. července 2024 biskupové Čech, Moravy a Slezska. 140. plenárního zasedání ČBK se účastnil i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a předsedové konferencí mužských a ženských řeholí, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.

Na začátku zasedání přítomné pozdravil apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, poté arcibiskup pražský Jan Graubner, předseda ČBK, hovořil o situaci církve v dnešní společnosti a informoval o nedávném setkání předsedů evropských biskupských konferencí (CCEE) v srbském Bělehradu. Zástupci konferencí ženských a mužských řeholí pak seznámili biskupy s aktivitami v mužských a ženských řeholích.

Členové ČBK se zabývali ekonomickými otázkami společností, které spadají pod gesci ČBK, schválili hospodaření Charity Česká republika a rozdělení kostelní sbírky za rok 2023 určené na pronásledované křesťany a další potřebné v zahraničí. Biskupové rozhodli, že polovinu vybrané částky, která celkem činila 11 280 083,55 Kč, obdrží Charita ČR, která prostředky použije na své již probíhající aktivity na Blízkém východě. Druhá polovina bude zaslána Latinskému jeruzalémskému patriarchátu, prostřednictvím kterého výtěžek pomůže pronásledovaným křesťanům ve Svaté zemi.

Biskupové ustanovili novým jednatelem společnosti Katmedia s.r.o. (sdružující Katolický týdeník a Karmelitánské nakladatelství) nově nastupujícího generálního sekretáře ČBK, P. Romana Czudka. Členové ČBK rovněž schválili národní úmysly Apoštolátu modlitby pro rok 2025.

Na plenární zasedání byli pozvání speciální hosté. Velvyslanec ČR při Svatém stolci Václav Kolaja hovořil mimo jiné o přípravách na Jubileum 2025 a nabídl součinnost českého velvyslanectví v rámci Národní pouti do Říma v roce 2025 i na dalších aktivitách realizovaných během Jubilejního roku. Dalšími hosty byli Mons. Tomáš Halík a P. Prokop Brož, kteří informovali o synodě farářů, která se konala letos na jaře v Římě a o poslání „misionářů synodality“. Společně s biskupy následně diskutovali o právě probíhající synodě o synodalitě a dohodli se na krocích, které v rámci synodálního procesu v ČR společně zrealizují.

Bohoslužbu na závěr prvního dne koncelebrovali biskupové Čech, Moravy a Slezska ve velehradské bazilice, hlavním celebrantem byl arcibiskup pražský, Jan Graubner, předseda ČBK a kázal plzeňský biskup Tomáš Holub.

V neděli 7. července biskupové odjeli společně nejprve do Suché Lozi, kde si prohlédli kostel sv. Ludmily, poté se vydali do Strání, kde slavili mši svatou v kostele Povýšení sv. Kříže u příležitosti 110. výročí od narození místního rodáka Mons. Josefa Olejníka, významného hudebníka, pedagoga a skladatele liturgické hudby. Hlavním celebrantem bohoslužby byl litoměřický biskup Stanislav Přibyl, kázal ostravsko-opavský biskup Martin David. Po bohoslužbě biskupové požehnali nový reliéf Mons. Josefa Olejníka na budově fary a společně s věřícími se pomodlili u jeho hrobu.

Pondělí 8. července zahájili biskupové společnou mší svatou ve velehradské bazilice, hlavním celebrantem byl královéhradecký biskup Jan Vokál, kázal brněnský biskup Pavel Konzbul.

Na plénu pokračovali dalším projednáváním podnětů vyplývajících z komisí a rad ČBK. Přivítali zástupce Charismatické obnovy v ČR (CHARIS), Pavlu Petrášovou a P. Vojtěcha Koukala, kteří přítomné seznámili s aktivitami této služby. Dalším hostem byl člen předsednictva Evropského laického fóra Pavol Kossey (Slovensko), který biskupům představil činnost této organizace, která sdružuje národní reprezentace laiků uznané biskupskými konferencemi Evropy a zaměřuje se na podporu spolupráce a výměnu mezi jejími členy a jinými laickými organizacemi v církvi. Jejím mottem je „Jednota v různosti.“

Biskupové hovořili také o přípravách na Svatý rok 2025 a organizaci a programu Národní pouti do Říma (28. – 30. března 2025). Všechna biskupství již obdržela k distribuci do farností kartičku s modlitbou, hymnou a stručnými informacemi k národní pouti v Jubilejním roce. Věřící budou o dalších informacích k pouti postupně informováni. CSILIc. Monika Klimentovedoucí tiskového střediska

X X X

NSS poskytl vodítko, jak postupovat při odškodňování protiprávních sterilizací

 Ministerstvo zdravotnictví musí podle Nejvyššího správního soudu (NSS) do budoucna samo činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka o odškodnění byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. V zamítnuté kasační stížnosti NSS odmítl dosavadní přístup ministerstva, které po žadatelkách vyžadovalo, aby samy prokázaly oprávněnost jejich nároku. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněné na webu NSS. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou získat odškodné od státu 300.000 korun, přihlásily se jich stovky.

Ministerstvo zdravotnictví žádost ženy o odškodnění zamítlo na jaře 2022. Rozhodnutí odůvodnilo především tím, že zdravotnická dokumentace žadatelky byla už skartovaná a ona sama protiprávnost své sterilizace neprokázala. Městský soud v Praze po žalobě žadatelky následně věc vrátil ministerstvu zpět k posouzení, ministerstvo proti tomu podalo kasační stížnost.

„Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní přístup Ministerstva zdravotnictví, který po žadatelkách vyžadoval, aby samy plně prokázaly oprávněnost jejich nároku a za tím účelem doložily všechny nezbytné dokumenty. Takový přístup nerespektuje smysl a účel právní úpravy, jímž je zajistit účinnou nápravu v minulosti protiprávně prováděných sterilizací,“ uvedl NSS webu.

Důkazní nouze

Uvedená praxe ministerstva zdravotnictví podle NSS stavěla žadatelky do důkazní nouze. Vzhledem k intimní povaze zákroku a jeho časovému odstupu nemají ženy často možnost, jak protiprávnost sterilizace prokázat. Tento problém podle NSS nastává především tehdy, kdy zdravotnická dokumentace už neexistuje. Může být skartována, často i protiprávně.

„Ministerstvo zdravotnictví musí do budoucna samo činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. Žadatelce přitom musí srozumitelným způsobem sdělit, jaké svědecké výpovědi či typy dokumentů může za tím účelem označit, aby si je mohlo ministerstvo vyžádat,“ konstatoval NSS.

Soud současně upřesnil postup ministerstva pro situace, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná. V takovém případě postačí, jestliže žadatelka alespoň předestře na první pohled hájitelné tvrzení, že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem.

S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavedení odškodného už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od roku 2022. Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300.000 korun. Podle Ligy lidských práv ministerstvo zdravotnictví dostalo do poloviny loňského listopadu víc než 1500 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci, ceskajustice.cz