Duka: Papež František varoval před vývojem, který vede k třetí světové válce. Papež František nezapomněl na svět a neustále připomínal bídu a nouzi, do níž upadl třetí svět. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl kardinál Dominik Duka. Podle něj na rozdíl od svých evropských předchůdců viděl svět jinak a zasloužil se o internacionalizaci církve.

Papež František zanechal podle Duky po sobě důležitý vzkaz. „Nezapomněl na svět. Po pádu berlínské zdi Washington i Moskva nechali třetí svět plavat. Byl to právě papež František, který stále připomínal bídu a nouzi, ale také varoval před vývojem, který směřuje ke třetí světové válce,“ řekl Duka.

 Papež František se podle Duky díval na svět jinak než jeho předchůdci. „Papežové jako Jan Pavel II. a Benedikt XVI., kteří aktivně zasahovali do světového dění, byli Evropané a vyšli z národů, které prošly druhou světovou válkou. Tito lidé chtěli Evropu do určité lidské rovnováhy. Pro Františka takové otázky nehrály roli. On viděl hlavně napětí mezi prvním a třetím světem a nová napětí, která vznikala v Evropě,“ sdělil Duka.

 X X X

 Putin se vyjádřil ke smrti papeže Františka. Poslal i telegram. 

 Ruský prezident Vladimir Putin označil dnes zesnulého papeže Františka za vynikajícího člověka, kterého si bude navždy pamatovat v tom nejlepším. Vyzdvihl také jeho snahu o dialog mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví. Podle ruské státní agentury TASS to vyplývá z prohlášení, které zveřejnil Kreml.

František zemřel dnes ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.

 „Měl jsem možnost s tímto vynikajícím mužem mnohokrát komunikovat a vždy na něj budu mít tu nejsvětlejší vzpomínku,“ uvedl Putin. „Aktivně přispíval k rozvoji dialogu mezi ruskou pravoslavnou a římskokatolickou církví, jakož i ke konstruktivní spolupráci mezi Ruskem a Svatým stolcem,“ uvádí se v prohlášení.

 Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin zaslal do Vatikánu kondolenční telegram. Podle něj se ruský prezident a hlava katolické církve vzájemně respektovali.

Ruská pravoslavná církev stejně jako Putin uvedla, že František aktivně přispíval k mezicírkevnímu dialogu. Podle vyjádření Moskevského patriarchátu se očekává, že v souladu se zvyklostmi se papežova pohřbu zúčastní vysoce postavení představitelé ruské pravoslavné církve.

X X X

 BABIŠ  O  PAPEŽOVI  FRANTIŠKOVI

MILIONÁŘ   FIALA  SE  HLÁSí  K  PAPEŽI,  ALE  SÁM  PRO  LIDI  NC  NEDĚLÁ

FIALA  NECHÁVÁ  LIDI  SPÁT  NA  ULICI,  V  KANÁLECH,  NEZAJISTÍ  BYTY,

DŮCHODY,  JAKO  V  NĚMECKU  ČEŠI  –  50 TISÍC  MĚSIČN/Ě

 Vážil jsem si jeho snahy spojovat lidi. Babiš, Fiala a další čeští politici reagují na smrt papeže Františka

 Papež František projevoval velkou starost o ty, kteří trpí jakoukoli nespravedlností, vyzařovala z něj lidskost a pokora. Na síti X to uvedl premiér Petr Fiala (ODS), kterého v červnu 2022 papež přijal v Apoštolském paláci ve Vatikánu. František dnes ráno zemřel ve věku 88 let.

„Byl to muž hluboké víry, který se snažil proměňovat církev tak, aby mohla lépe plnit své poslání v současné společnosti. Projevoval velkou starost o ty, kteří trpí jakoukoli nespravedlností, vyzařovala z něj lidskost a pokora,“ uvedl Fiala.

 Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na síti X uvedl, že papež František byl hlasem soucitu, spravedlnosti a naděje v neklidném světě. Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) otevřel František dosud tabuizovaná témata církve s lidskostí a inspiroval snahou o dialog.

 Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše byl papež symbolem pokory, porozumění a lidskosti. „Vážil jsem si jeho snahy spojovat lidi a hledat dobro,“ uvedl. „Nejenže hlásal skromnost a pokoru, ale také podle toho žil. Nebál se přitom moderních přístupů, technologií ani kritiky, která s tím souvisela. I proto byl nejen symbolem, ale rovněž uvěřitelnou inspirací,“ poznamenal první místopředseda hnutí Karel Havlíček.

Papež byl muž hluboké víry, jenž se snažil proměňovat církev tak, aby mohla lépe plnit své poslání v současné společnosti, uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Projevoval velkou starost o ty, kteří trpí jakoukoli nespravedlností, a svojí bezprostředností a skromným vystupováním otvíral náruč církve každému, kdo chtěl přijít,“ napsal.

 Předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný ocenil na Františkovi jeho lidskost, otevřenost a pochopení pro každého člověka. „Pro církev i pro svět znamenal mnoho pozitivního,“ podotkl. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) papež usiloval o to, aby se církev se ctí posunula do 21. století.

„Papež František byl tím dobrým pastýřem, který především svým osobním příkladem (někdy i velmi osobitým), laskavým přístupem uměl lidi inspirovat a vést ve víře či k víře,“ míní Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí a dřívější lidovecký předseda. František podle něj uměl inspirovat miliony lidí a dodával jim sílu a naději v mnoha složitých situacích. „Uměl být chápajícím člověkem, který se snažil v církvi přiblížit mnoha různým životním situacím a hledal, jak opravdu podávat pomocnou ruku těm, co hledají,“ uvedl.

„Symbolicky v čase naděje a znovuzrození odešel papež František – muž, který dokázal katolickou církev otevřít více světu a nezavíral oči. Za to mu patří velký dík,“ konstatoval ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).

 „Jeho velkým odkazem je kromě jiného i důraz na pomoc chudým a potřebným, k čemuž se vztahuje i jméno, které si zvolil jako první papež v dějinách, odkazující se na Františka z Assisi,“ podotkl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Sloužil tomu, čemu věřil. Sloužil do posledního dne svého života a zemřel ve službě. Úctyhodný život i práce. Ať odpočívá v pokoji,“ napsal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, někdejší předseda lidovců a TOP 09.

Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let.

X X X

 Papež František upozorňoval na bídu a potřebu pomoci, míní Duka. Konkláve se nezúčastní

Za velký vklad papeže Františka považuje kardinál Dominik Duka jeho upozorňování na bídu ve světě a potřebu pomoci. Nikdy podle něj nezapomínal na oblasti, kde je hlad nebo válka. Do Vatikánu přinesl přístup lidové latinskoamerické církve, řekl emeritní arcibiskup pražský v České televizi. Po Františkově pohřbu budou kardinálové volit nového papeže, Duka kvůli věku nad 80 let hlasovat nemůže.

 Stále upozorňoval na bídu ve světě a potřebu pomoci. Myslím, že to jeho velký vklad do dějin světa,“ řekl Duka. Církev v Latinské Americe, odkud František pocházel, je podle něj víc lidová. „Ti lidé se stále cítí součástí církve a očekávají od ní pomoc. Tento postup vnesl František do fungování církve,“ uvedl.

Postup, na jaký je zvyklá Evropa nebo USA, je podle Duky sofistikovanější a má více administrativní podobu. „V jeho případě je více emocionálně impulzivních rozhodnutí, která mají poměrně pozitivní dopad ve společnosti,“ dodal.

Odkaz papeže podle něj posunula jak levicová, tak výrazně pravicová média, sám ho viděl někde uprostřed. „Mnohokrát musel poměrně razantně vysvětlovat: toto jsem neřekl, tak jsem to nemyslel,“ zmínil Duka. Kritizovaná byla některá mediální vyjádření papeže k válce na Ukrajině nebo prezidentským kandidátům před volbami v USA.

Nebyl člověkem oficialit

Osobně se Duka jako kardinál s Františkem setkával opakovaně, papež podle něj nebyl člověkem oficialit. „Do jisté míry ani to setkání nebylo úplně oficiální, takže ho narušil nějakou průpovídkou nebo vtipem,“ vzpomínal kardinál.

„Byl jsem při volbě papeže, takže naše první setkání bylo po jeho zvolení. Byla to gratulace a pozvání na Velehrad v roce 2013,“ uvedl. Nový papež dal přednost setkání mládeže v jihoamerickém Riu de Janeiru.

Na návštěvu do Česka nepřijel František podle Duky proto, že ani jeho předchůdce Benedikt XVI. za pět let svého mandátu nestihl projet všechny země středoevropského regionu. Chyběla mu právě návštěva Maďarska a Slovenska, kam zamířil František v roce 2021. „Dával přednost menším zemím a vyrovnal počet návštěv, kde chyběla návštěva Benedikta XVI.,“ vysvětil Duka.

Papež v posledních letech jmenoval mnoho kardinálů z mimoevropských zemí, pražský arcibiskup Jan Graubner nebo někteří církevní historici očekávají, že zvolen tak bude znovu někdo mimo Evropu. „Nebude to snadné rozhodování,“ míní karidnál.

Dodal, že postavení Evropy se změnilo, teď tvoří polovinu věřících Amerika. „V roce 1911 byla Evropa největší kontinent, to všechno je nostalgie. Na druhou stranu zůstává určitý vklad křesťansko-židovské tradice a západní civilizace,“ uzavřel Duka.

 X X X

Konec vystavování těla jako v minulosti. Papeže uloží do prosté rakve

 Tělo papeže Františka bude uloženo do rakve v pondělí v osm hodin večer. Oproti jeho předchůdcům ho nebudou vystavovat na vyvýšené plošině. Taktéž bude uložen pouze do jedné rakve oproti tradičním třem. Pohřeb se uskuteční do devíti dnů, konkrétní datum zatím nebylo stanoveno. Na náměstí svatého Petra se podle médií již začali shromažďovat věřící.

 Tradičně bylo papežovo tělo vystavováno na vyvýšené konstrukci zvané katafalk. František ale pohřební rituály zjednodušil, takže bude ležet jen v otevřené rakvi.

František se též rozhodl odklonit od dlouhé tradice ukládání těla zemřelého papeže do tří rakví: ze zinku, dubu a cypřišového dřeva. Nově by ostatky měly být uloženy do dřevěné rakve se zinkovým vnitřkem.

S uložením do rakve za přítomnosti kardinála komořího Kevina Farrella počítají pravidla pro papežské pohřby, Ordo Exsequiarum Romani Pontificis, které nechal zesnulý papež zreformovat. Rakev by pak měla být vystavena v bazilice svatého Petra.

Mnozí věřící, kteří se začali srocovat ve Vatikánu, neskrývali své překvapení i zármutek ze smrti papeže, který vedl katolickou církvi od roku 2013.

„Jsme opravdu všichni udivení, protože včera (v neděli) byl na náměstí svatého Petra,“ řekl jeden z přítomných agentuře AFP. Někteří návštěvníci se o smrti dozvěděli při právě návštěvě mikrostátu v srdci Říma. Z náměstí kvůli smutku zřízenci odklízí květiny.

Římské vládní a policejní úřady oznámily před polednem, že s okamžitou platností zpřísňují bezpečnostní opatření. „Už teď jde k Vatikánu velký počet lidí,“ uvedl kolem poledne prefekt italského hlavního města Lamberto Giannini.

Dá se očekávat, že se na pohřeb papeže vypraví velký počet věřících. Pohřbu se zřejmě zúčastní i mnoho zahraničních státníků. V úterý dopoledne kvůli tomu bude zasedat i italská vláda.

 X X X

Po smrti papeže: František chtěl poslední odpočinek mimo zdi Vatikánu. Konkláve bude bez české účasti

 Papež František zemřel, svatý stolec ve Vatikánu je prázdný a skoro 1,5 miliardy stoupenců římskokatolické církve po celém světě truchlí. Události, které nyní budou následovat, mají pevný řád. Smutek a s tím spojené obřady trvají devět dnů, do 20 dnů se také musejí sejí kardinálové, aby zvolili novou hlavu katolické církve. To poté tradičně oznámí bílý kouř nad Apoštolským palácem.

 Důležitou, i když administrativní roli má nyní takzvaný camerlengo, neboli kardinál komoří. Tím je v současnosti Ir Kevin Ferrell.

Je to on, nikoliv lékař, kdo oficiálně prohlašuje papeže za mrtvého. Třikrát provolá jeho občanské jméno, v případě Františka to bylo Jorge Mario Bergoglio, a podle tradice tak ověří, že papež jenom nespí. Až když neobdrží žádnou odpověď, sdělí veřejnosti smutnou zprávu.

Po papežově smrti se také rozezní zvony svatopetrské baziliky ve Vatikánu, a to tolika údery, kolik bylo hlavě katolické církve let. V tomto případě tedy odbily 88krát. Smutek za zemřelého papeže a s tím spojené obřady trvají devět dní.

Prostší rozloučení

Pohřeb se následně začíná připravovat podle jasně daných pravidel, kardinál komoří k tomu má speciální rukověť v podobě 400stránkových pohřebních rituálů římského papeže.

 František už ale za svého života dal najevo, že by tyto obřady rád zjednodušil, řekl to španělskému novináři Javieru Martínez-Brocalovi, který loni vydal knihu rozhovorů s Františkem.

Díky tomu se tak například ví, že zesnulý papež si nepřál, aby jeho ostatky byly vystaveny ve svatopetrské bazilice na katafalku. Neznamená to ale, že věřící se nebudou moct s papežem naposledy rozloučit.

„Myslím, že tato možnost zůstane, že papežovo tělo bude nějakou dobu ve vatikánské bazilice, ale nebude na tom vyvýšeném katafalku, bude v obyčejné rakvi. Celkově ty pohřební obřady byly zjednodušeny tak, jak to odpovídá stylu papeže Františka,“ popsal pro Radiožurnál teolog a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta Radek Tichý.

Podle Vatikánu odráží Františkovo přání být pohřbený v jednoduché rakvi to, že nechtěl vystupovat jako mocný tohoto světa, ale jako následovník a učedník Krista.

Poslední odpočinek František nenajde v kryptách vatikánské baziliky sv. Petra, jak je to u papežů nejčastěji zvykem, ale mimo zdi Vatikánu v římské bazilice Santa Maria Maggiore, česky Panny Marie Sněžné, ke které měl blízký vztah a po každé cestě do zahraničí ji navštěvoval.

 Papež František byl čele katolické církve byl od roku 2013. Stal se prvním papežem z jezuitského řádu a zároveň prvním svatým otcem z Jižní Ameriky.

Konkláve bez českého zástupce

„Úmrtím papeže se přerušuje veškerý výkon rozhodnutí v katolické církvi, rozhodovací pravomoc, respektive udržovací pravomoc, přebírá nyní kardinálské kolegium, především děkan kardinálského kolegia,“ vysvětlil pro Radiožurnál teolog Martin Vaňáč z Univerzity Karlovy.

Kromě toho kolegium zvolí novou hlavu katolické církve. Sejít se musí v rozmezí 15 až 20 dnů po úmrtí papeže. Celkem jde o 252 kardinálů z celého světa, 135 s právem volit nového papeže, většina z nich bude v Římě už na pohřeb. Volit papeže můžou jen ti kardinálové, kterým ještě nebylo 80 let, jak připomněl Vaňáč. Česko tak na konkláve svého zástupce mít nebude, jedinému českému kardinálovi Dominiku Dukovi je 81 let.

Kardinálové se před vlastní volbou obvykle několik dní radí o tom, jaké jsou potřeby katolické církve a jaké vlastnosti by nadcházející papež měl mít. Obvykle vyvstane několik takzvaných papabili, kandidátů, kteří by byli vhodní pro papežský stolec. Nakonec se určí datum samotného konkláve, které nového papeže zvolí.

Nejdelší volba 4 dny

Kardinálové se v určený den odeberou do Sixtinské kaple, kde rozhodují za zavřenými dveřmi. Není na to žádný časový limit, může to trvat i několik dní.

 Od začátku 20. století ale rokování nikdy netrvalo déle než čtyři dny, konkrétně čtyři dny a 14 kol volby se v roce 1922 rozhodovalo o papeži Piu XI.. Nejkratší dobu, tedy dva dny a tři volební kola trvalo zvolení Pia XII. v roce 1939. Papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí, kardinálové vybrali 13. března 2013 po dvou dnech a pěti kolech hlasování.

Úspěšnou volbu hlavy katolické církve pak, opět tradičně, oznamuje bílý kouř ze Sixtinské kaple.

„Instalují tam kamínka, která jsou napojená na komín, který vystupuje nad střechy Apoštolského paláce. Vždy po každé volbě kostelník nebo sakristián spálí lístečky, pomocí nichž kardinálové hlasovali, a přidá k tomu takovou chemickou směs. Pokud je kouř černý, znamená to, že papež nebyl zvolen, pokud je kouř bílý, tak byl papež zvolen,“ upřesnil pro Radiožurnál Radek Tichý.

Aby nevznikly pochybnosti, jelikož bílý dým bývá občas špatně vidět, oznamují rozhodnutí konkláve v případě úspěšné volby od roku 2005 a zvolení papeže Benedikta XVI. také zvony svatopetrské baziliky.

X X X

 MALÁČOVÁ  PŘIPOMNĚLA,  ŽE  FIALA  NA  LIDI  NEMYSLI,  JAKO  PAPEŽ

MILIONÁŘ  FIALA  PENÍZE  LIDEM,  BYTY  NEPŘEJE,  ROZHAZUJE  MILIONY  ČR

TAK  NEJEDNÁ  VĚŘÍCÍ,  FIALA  TO  JEN  PŘEDSTÍRÁ,

ABY  SE  DOSTAL  DO  VATIKÁNU

 Maláčová připomněla překvapivé nedělní vystoupení Františka na balkoně svatopetrské baziliky. Tam pouhých pár hodin před smrtí pozdravil tisíce věřících, kteří se shromáždili na přilehlém náměstí. Tradiční poselství Urbi et Orbi za něj přečetl arcibiskup Diego Ravelli. Pasáž, kterou si vypůjčila Maláčová, mířila především na izraelsko-palestinský konflikt. Poselství nicméně připomnělo také „mučednickou Ukrajinu“ či spory mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Maláčová v posledních dnech kritizuje českou vládu za plánované navyšování výdajů na obranu a zároveň nepřímo bagatelizuje nebezpečnost Ruska, které již více než tři roky brutálně útočí na Ukrajinu. „Mnohem větší hrozbou pro Česko je vaše vláda než Putin a Rusko, to nám lidé na ulici říkají,“ prohlásila před časem exministryně práce na adresu Fialova kabinetu, čímž rozčílila některé členy koalice i část veřejnosti.

Maláčová ve volební kampani doslova slibuje, že SOCDEM „zastaví bezhlavé zbrojení na úkor dostupného bydlení, důchodů či veřejného zdravotnictví“. Před týdnem také vyrazila se svým stranickým kolegou Lubomírem Zaorálkem mezi lidi, aby jim představila referendum, v němž se mohli vyjádřit, zda chtějí raději „bydlení, nebo zbrojení“.

 X X X

 Z dalšího světadílu, nebo zase Ital? O nástupci papeže Františka se už spekuluje

 Po úmrtí papeže Františka veřejnost spekuluje o jeho možném nástupci. Nabízí se jména možných kandidátů z řad vysoce postavených kardinálů. Podle vatikánských pozorovatelů a sázkových kanceláří má největší šanci například Luis Antonio Tagle z Filipín nebo Pietro Parolin z Itálie.

 „Celkově si myslím, že skutečnost, že podle mého odhadu bylo více než 100 z oprávněných papežských volitelů jmenováno Františkem, může mít na výsledek volby zásadní vliv,“ uvedla Cristina Traina, profesorka na Northwestern University. To podle ní znamená, že se nemusí stát, že se kyvadlo odkloní od Františkových priorit, uvedl server Newsweek, který přinesl seznam možných kandidátů.

  X X X

Kdo bude novým papežem? Mluví se o 12 možných kandidátech, jeden z nich se narodil na Litoměřicku

 Nový papež bude zvolen na konkláve, uzavřeném shromáždění kardinálů v Sixtinské kapli. Staré italské přísloví praví: „Kdo vchází do konkláve jako papež, odchází jako kardinál“. Varuje před tím, aby lidé věřili před konkláve zprávám o možných favoritech. Agentura Reuters ale vybrala 12 kardinálů, kteří by po Františkovi mohli být vhodní pro papežský stolec. Těm, kteří mají šanci na zvolení, se říká papabili. Jsou uvedeni v abecedním pořadí.

 Jean-Marc Aveline (66 let)

Arcibiskup marseillský je známý svou lidovou povahou a ideologickou blízkostí k zesnulému papeži Františkovi, zejména v otázkách imigrace a vztahů s muslimským světem. Má také doktorát z teologie a filozofie.

 Narodil se 26. prosince 1958 se v Alžírsku, ale vyrostl v Marseille. Pod vedením papeže Františka udělal velký kariérní pokrok, v roce 2013 se stal biskupem, v roce 2019 arcibiskupem a o tři roky později kardinálem.

Jeho postavení zesílilo v září 2023, kdy zorganizoval mezinárodní církevní konferenci o otázkách Středomoří, na níž byl papež František hlavním hostem.

Pokud by získal papežský úřad, stal by se podle agentury Reuters prvním francouzským papežem od 14. století a byl by také nejmladším papežem od dob Jana Pavla II.

Peter Erdö (72 let)

Maďarský kardinál (od roku 2003) byl považován za papežského uchazeče již v roce 2013 díky svým rozsáhlým církevním kontaktům v Evropě a Africe.

 V teologii se řadí ke konzervativcům a ve svých projevech zdůrazňuje křesťanské kořeny kontinentu. Zároveň je však vnímán jako pragmatik a na rozdíl od jiných tradičně smýšlejících duchovních se s papežem Františkem nikdy otevřeně nestřetl. Přesto během migrační krize v roce 2015 vzbudil ve Vatikánu pozdvižení, když se postavil proti výzvě papeže Františka, aby církve přijímaly uprchlíky.

Narodil se 25. června 1952 v Budapešti. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975. Od roku 2003 působí jako ostřihomsko-budapešťský arcibiskup a primas maďarský.

Studoval na seminářích v Ostřihomi a Budapešti a na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal doktorát z teologie a kanonického práva. Je rektorem Katolické univerzity Petra Pázmánye.

 Mario Grech (68 let)

Maltský kardinál Grech je od roku 2020 generálním sekretářem Synody biskupů. Předtím vedl diecézi na malém ostrůvku Gozo.

 Původně byl považován za konzervativce, později se stal podporovatelem reforem Františka. V minulosti podpořil komunitu LGBT+.

Některými konzervativci byl i kritizován, svými příznivci je chválen za to, že má přátele jak v konzervativním, tak v umírněném táboře a že díky své vysoce postavené roli je znám mezi kardinály, což je výhoda v konkláve.

Narodil se 20. února 1957. Studoval filozofii a teologii na diecézním semináři Gozo. Na kněze byl vysvěcen v roce 1984. Vystudoval právo.

 Juan Jose Omella (79 let)

Blízký spolupracovník papeže Františka se v roce 1996 stal biskupem, v roce 2015 byl povýšen na barcelonského arcibiskupa a o rok později se stal kardinálem. Působil jako misionář a věnoval se charitě.

Narodil se 21. dubna 1946, po vysvěcení v roce 1970 působil jako kněz v řadě španělských farností a rok strávil jako misionář v Africe.

 Marc Ouellet (80 let)

Kanadský kardinál, kterého v březnu 2001 papež Jan Pavel II. jmenoval sekretářem Papežské rady pro jednotu křesťanů, zároveň ho jmenoval titulárním arcibiskupem, biskupské svěcení přijal v březnu 2001.

 V roce 2003 se stal arcibiskupem Quebecu a primasem Kanady, ve funkci byl do roku 2010. Kardinálem je od roku 2003. V letech 2010-2023 působil také jako prefekt Dikasteria pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku.

Narodil se 8. června 1944 v provincii Québec. Vystudoval například filozofii a teologii. V počátcích kariéry vedl semináře, například i v Kolumbii.

V roce 2022 čelil obvinění ze sexuálního napadení, které proti němu vznesla nejmenovaná žena v rámci hromadné žaloby proti katolické arcidiecézi v Québecu. Za Ouelleta se postavil i Vatikán, který oznámil, že neexistuje dostatek důkazů pro zahájení interního vyšetřování.

V roce 2017 měl kázání na Velehradě, během kterého vyzdvihl význam Cyrila a Metoděje při šíření víry, kultury a vzdělanosti.

 Pietro Parolin (70 let)

Italský kardinál Paroli je považován za kompromisního kandidáta. Většinu života působil jako církevní diplomat a od roku 2013, kdy byl zvolen papež František, zastával vlivnou funkci státního sekretáře papeže, byl tak druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem.

V roce 2009 ho papež Benedikt XVI. jmenoval velvyslancem Vatikánu ve Venezuele. V minulosti kritizoval pokusy umožnit kněžím v Německu symbolicky žehnat párům stejného pohlaví.

Narodil se 17. ledna 1955. Do vatikánských diplomatických služeb vstoupil pouhé tři roky po svém kněžském svěcení v roce 1980. Loni navštívil Českou republiku.

 Pierbattista Pizzaballa (60 let)

Italský kardinál, který od listopadu 2020 zastává funkci latinského patriarchy Jeruzaléma. Jako františkánský řeholník působil v letech 2004 až 2016 jako kustod Svaté země a v letech 2016 až 2020 jako apoštolský administrátor latinského patriarchátu. Kardinálem ho papež František jmenoval v roce 2023.

Podle tisku má pověst nekonfliktního kardinála, který se shodoval s Františkem v otázkách ochrany životního prostředí a mezináboženského dialogu. Jeho předností je podle odborníku jeho autorita na Blízkém východě.

K Františkánům vstoupil v roce 1984 a na kněze byl vysvěcen v roce 1990. Vystudoval biblickou teologii v Jeruzalémě, kde poté vyučoval biblickou hebrejštinu.

 Christoph Schönborn (80 let)

Bývalý dlouholetý vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn je jedním z nejznámějších teologů konce 20. a počátku 21. století, na přelomu 80. a 90. let se mimo jiné podílel na přípravě nového katechismu katolické církve.

 Opakovaně se o něm spekulovalo jako o možném novém papeži. V roce 1963 vstoupil Schönborn do řádu dominikánů a v prosinci 1970 byl vysvěcen na kněze. Funkce vídeňského arcibiskupa se ujal v září 1995 po Hansi Groerovi, který rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech. V den Schönbornových 80. narozenin, 22. ledna 2025, přijal papež František jeho rezignaci na úřad vídeňského arcibiskupa.

Vystudoval filozofii a teologii. Zaměřuje se na studium východních křesťanských církví a vyjadřuje se smířlivě vůči dříve tabuizovaným tématům jako je celibát kněží či homosexualita. Kardinálem byl jmenován v únoru 1998.

Schönborn má blízko i k českému prostředí, pochází ze šlechtické rodiny odsunuté po druhé světové válce. Narodil se 22. ledna 1945 na zámku Skalka, který leží u Vlastislavi na Litoměřicku. Na podzim 1945 se rodina musela vystěhovat do Rakouska.

V roce 2005 Schönborn označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě. Uvedl tehdy. že sám byl zklamán tím, že při vstupu Česka do EU nebylo nic řečeno „o našem vyhnání“. V roce 2023 vedl zádušní mši za bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni.

 Luis Antonio Gokim Tagle (67 let)

Filipínský kardinál je často nazýván „asijským Františkem“ kvůli podobným názorům a postojům. V případě zvolení by byl prvním pontifikem z Asie.

 Od svého vysvěcení na kněze v roce 1982 má za sebou desítky let pastoračních zkušeností. Poté získal administrativní zkušenosti, nejprve jako biskup v Imusu a poté jako arcibiskup v Manile. Papež Benedikt XVI. ho v roce 2012 jmenoval kardinálem.

V letech 2015 až 2022 byl nejvyšším představitelem Caritas Internationalis, konfederace více než 160 katolických organizací, které poskytují pomoc, sociální služby a rozvoj po celém světě. V roce 2022 papež František propustil celé její vedení po obviněních ze šikany a ponižování zaměstnanců.

Narodil se 21. června 1957 ve filipínském Imusu. Na Filipínách žije nejvíce katolíků v Asii.

 Joseph W. Tobin (72 let)

Arcibiskup z amerického Newarku je kardinálem od roku 2016. Ve funkci arcibiskupa se zabýval jedním z nejzávažnějších skandálů katolické církve posledních let.

V roce 2018 byl tehdejší kardinál Theodore McCarrick, jeden z Tobinových předchůdců v Newarku, odvolán ze služby kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání seminaristů. Tobin si získal popularitu kvůli svém otevřenému přístupu ke skandálu.

Narodil se 3. května 1952 v Detroitu jako nejstarší ze 13 dětí. V minulosti prohlásil, že je vyléčený alkoholik. Je známý svým otevřeným postojem vůči LGBT+ lidem.

 Peter Kodwo Appiah Turkson (76 let)

Ghanský kardinál Turkson studoval v seminářích v Ghaně a v New Yorku, v roce 1975 byl vysvěcen na kněze a poté vyučoval ve svém bývalém ghanském semináři a absolvoval biblická studia v Římě.

Papež Jan Pavel II. ho v roce 1992 jmenoval arcibiskupem Cape Coast a o jedenáct let později ho jmenoval prvním kardinálem v historii tohoto západoafrického státu.

V roce 2009 byl jmenován hlavou Papežské rady pro spravedlnost a mír – orgánu, který prosazuje sociální spravedlnost, lidská práva a mír ve světě. V roce 2021 Turkson z této funkce odstoupil a byl jmenován do čela dvou papežských akademií pro vědy a společenské vědy.

 Matteo Maria Zuppi (69 let)

Italský kardinál a boloňský arcibiskup je podobně jako papež František v době, kdy žil v Buenos Aires, znám jako „kněz ulice“, který se zaměřuje na migranty a chudé a málo dbá na okázalost a protokol. V Bologni někdy místo oficiálního automobilu používá jízdní kolo.

Je úzce spjat s celosvětovým hnutím katolické církve Sant’Egidio. Byl jedním ze zprostředkovatelů mírových jednání, která v roce 1992 pomohla ukončit občanskou válku v Mosambiku.

Kardinálem jej papež jmenoval v roce 2019 a v roce 2022 byl zvolen předsedou italské biskupské konference. Loni ho papež František pověřil mírovou misí k ukončení války na Ukrajině.

X X X

NÁVRHY  AGENTUR

Italský kardinál Pietro Parolin.

Další možností je Pietro Parolin, sedmdesátiletý kardinál z Itálie. S kurzem 4:1 je jedním z nejslibnějších z nejzkušenějších vatikánských úředníků. Ve funkci vatikánského státního sekretáře, kterou zastává od roku 2013, se významně podílí na diplomatických záležitostech, včetně citlivých jednání s Čínou a vládami zemí Blízkého východu.

Je považován za umírněného teologického kandidáta, který by mohl zajistit stabilitu a zároveň zachovat některé Františkovy reformy. Jeho hluboké vazby na vatikánskou byrokracii z něj dělají silného kandidáta pro zastánce kontinuity.

V nedávném rozhovoru podle serveru Independent řekl: „Každý může přispět k míru, ale řešení se nikdy nesmí hledat jednostranným vnucováním, které by mohlo pošlapat práva celých národů, jinak nikdy nebude dosaženo spravedlivého a trvalého míru.“

Peter Turkson

Kardinál z Ghany Peter Kodwo Appiah Turkson na úterní mši (12. března)

Kardinálovi Peteru Turksonovi z Ghany je šestasedmdesát let. Je známou osobností v kruzích sociální spravedlnosti církve a v současné době je na něj na sázkových trzích vypsán kurz 5:1 Jako bývalý šéf Dikasteria pro integrální rozvoj se Turkson vyjadřuje k otázkám jako je změna klimatu, chudoba nebo ekonomická spravedlnost. Jeho zvolení by znamenalo historický okamžik.

Stal by se totiž prvním africkým papežem po několika staletích. Posledním africkým pontifikem byl papež Gelasius, který působil v letech 492-496 n. l. Gelasius se narodil v Římě africkým rodičům.

Peter Erdő

Na předního konzervativního kandidáta, dvaasedmdesátiletého kardinála Petera Erdő z Maďarska, je v současné době vypsán kurz 6:1. Je uznávaným odborníkem na kanonické právo a silným zastáncem tradičního katolického učení a doktríny. V minulosti působil jako předseda Rady evropských biskupských konferencí a kladl důraz na teologickou ortodoxii.

Pro ty, kdo hledají návrat ke konzervatismu Jana Pavla II. a Benedikta XVI., by Erdő představoval velký odklon od Františkova přístupu.

Angelo Scola

Italský kardinál Angelo Scola.

Dvaaosmdesátiletý kardinál z Itálie Angelo Scola je s poměrem hlasů 8:1 dlouhodobým kandidátem na papeže. V roce 2013 patřil k favoritům konkláve, které nakonec zvolilo papeže Františka. Scola, jenž je bývalým milánským arcibiskupem, má hluboké teologické kořeny a oslovuje příznivce centralizovanější a hierarchičtější církve.

Jeho tradicionalistické postoje z něj dělají silného kandidáta pro ty, kteří se chtějí odklonit od Františkových reforem. Pochybnosti může zanechat jeho věk.

Matteo Zuppi

Jitka Hosprová, Maurizio Sciarretta, jejich syn Marcello a italský kardinál Mateo Zuppi na křtu

Mezi své kandidáty zařadil server Independent také devětašedesátiletého kardinála Mattea Zuppiho, rovněž z Itálie. Ten byl podle webu považován za oblíbence papeže Františka a od května 2022 také předsedou Italské biskupské konference. František ho jmenoval kardinálem v roce 2019 a od té doby byl vyslán na řadu světových cest.

V rámci jedné z nich se vydal na mírovou misi na Ukrajinu, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, nikoli však s ruským Vladimirem Putinem. Ve Spojených státech jednal s tehdejším prezidentem Joe Bidenem.

Předtím, než se stal kardinálem, sdílel Zuppi své pozitivnější názory na komunitu LGBTQ, neboť v roce 2018 napsal esej do knihy Jamese Martina Building a Bridge, Un ponte da costruire, že je „užitečné povzbudit dialog, jakož i vzájemné poznání a porozumění“ pro nový pastorační přístup s „našimi LGBT bratry a sestrami“.

Raymond Leo Burke

Americký kardinál Raymond Burke

Americký kardinál Leo Burke je kritiky považovaný za otevřeného tradicionalistu. Narodil ve Wisconsinu a kardinálem ho jmenoval papež Benedikt XVI. v roce 2010. Veřejně se dostal do sporu s liberálnějšími postoji papeže Františka, zejména když šlo o jeho ochotu umožnit rozvedeným a znovu sezdaným osobám přijímat eucharistii. Také označil nový jazyk církve týkající se umělé antikoncepce, civilních sňatků a homosexuálů za „nepřijatelný“.

Další možní nástupci

Mezi další možné kandidáty zařadila agentura Reuters například Jeana-Marca Avelina, arcibiskupa francouzského Marseille. Podle francouzského tisku je v některých domácích katolických kruzích znám jako Jan XXIV., což je narážka na jeho podobnost s papežem Janem XXIII., reformním papežem z počátku 60. let.

Aveline je známý svou lidovou, pohodovou povahou, ochotou vtipkovat a ideologickou blízkostí papeži Františkovi, zejména v otázkách migrace a vztahů s muslimským světem.

Možným papežovým nástupcem je podle agentury také kardinál Mario Grech z Malty. Je generálním sekretářem Biskupské synody. Zpočátku byl vnímán jako konzervativec, ale v průběhu let se stal nositelem Františkových reforem v církvi a výrazně se přizpůsobil současné době.

Zvolení Juana Josého Omella, arcibiskupa Barcelony, je také možné. Devětasedmdesátiletý Španěl je skromný a dobrosrdečný, vede pokorný život navzdory svému vysokému titulu. Svou církevní kariéru zasvětil pastorační péči, podpoře sociální spravedlnosti a ztělesnění soucitného a inkluzivního pojetí katolicismu.

Je nepravděpodobné, že by kardinálové z celého světa zvolili prvního amerického papeže, ale pokud by na to došlo, kardinál Joseph Tobin by byl dalším možným kandidátem. Dvaasedmdesátiletý arcibiskup Newarku je z New Jersey v USA. Bývalý celosvětový vůdce významného katolického řeholního řádu redemptoristů má zkušenosti ze služeb ve Vatikánu i z vedoucích pozic v americké církvi.

Kdy bude rozhodnuto?

Papežské konkláve začíná obvykle 15 až 20 dní po papežově smrti. V tuto dobu se běžně konají pohřební obřady a během devítidenního období smutku přijíždí kardinálové z celého světa do Vatikánu.

Papež bude zvolen za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple. Ideologické frakce v církvi budou zvažovat své možnosti mezi kontinuitou a konzervativnějším posunem.

Podle arcibiskupa Graubnera je možné, že zvolen bude mimoevropský kandidát. Očekává jeho několikadenní volbu, uvedl v České televizi.

X X X

 Chcete obnovit nacismus, nařkl Lavrov EU. Analytici tuto ruskou propagandu čekali.

Evropská unie chce otevřeně obnovit evropskou ideologii nacismu, prohlásil v neděli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vedení údajného procesu podle něj patří lídrům „bruselské byrokracie“. Analytici z amerického Institutu pro studium války varovali před touto strategií Kremlu již na začátku roku 2024.

„Pro mysl je nesrozumitelné, jak otevřeně chce Evropská unie oživit ideologii nacismu. Není slov, která by tento jev popsala,“ řekl šéf ruského ministerstva zahraničí v reakci na to, že EU vydala pokyn lídrům členských zemí, aby se neúčastnili přehlídky ke Dni vítězství 9. května v Moskvě.

Ideologie nacismu vznikla v Evropě, uvedl, a byla zničena a kategoricky zakázána Norimberským tribunálem také na území Evropy. Teď se znovu rodí, řekl ministr v komentáři novináři VGRK Pavlu Zarubinu, který příslušný záznam umístil na svůj Telegram kanál.

Údajný jev Lavrov označil za smutný a znepokojivý. Hned poté uvedl, že Rusko se s tím nesmíří, informoval server Wiadomości.

„Vynaložíme veškeré úsilí, aby tato ideologie „nepozvedla hlavu“, aby byla jednou pro vždy zničena a aby se Evropa vrátila ke svým hodnotám,“ uvedl. Ty podle něj nespočívají v tom, že všechny upraví podle stejného vzoru, postaví je do pozoru a pošle proti konkurentům Evropy, proti těm, jejichž hodnoty, názory a přesvědčení se nelíbí evropským lídrům, vůdcům a dalším komisařům.

Dodal, že doufá, že v evropských zemích převáží počet lidí, kteří nechtějí opustit své kořeny a podřídit se byrokracii, zejména té „s nacistickým nádechem“.

Své tvrzení však ministr nepodložil žádným konkrétním příkladem ze strany zástupců Evropské unie, který by svědčil o šíření nacismu.

 Stejným způsobem mluví Rusko už léta o Ukrajině. Propaganda Kremlu využívá narativu o „ukrajinských nacistech“ k ospravedlnění agrese, kterou Rusko vůči zemi vede. Také se tím snaží zdiskreditovat ukrajinské autority.

Již při zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vůdce země Vladimir Putin oznámil, že jedním z cílů této „speciální vojenské operace“ je denacifikace Ukrajiny. Současní ruští vojáci podle něj navazují na své předchůdce v boji za „osvobození své vlasti od nacistických nečistot“.

Analytiky scénář nepřekvapil

Pobaltské země obvinil Putin z přijetí nacismu už na konci ledna 2024. Již tehdy se americký Institut pro studium války domníval, že si Kreml postupně připravuje informační půdu pro budoucí agresi vůči členským státům NATO.

Analytici tehdy také zdůraznili, že může jít o cílené budování propagandistické základny k tomu, aby mohlo Rusko potenciálně zaútočit proti členům NATO pod záminkou obrany krajanů. Předpověděli, že v budoucnu se může Rusko ospravedlňovat údajnou ochranou před nacistickými praktikami.

Podle analytiků by mohl narativ o údajné ruské válce proti nacismu fungovat lépe než ideologie ruského míru, kterým Kraml označuje domnělou ruskojazyčnou kulturní komunitu bývalých zemí SSSR.

 X X X

 Peking varoval před obchodními dohodami s USA, které by poškodily Čínu

 Peking varoval země vyjednávající se Spojenými státy ohledně cel před uzavřením dohod, které by poškodily Čínu. Informovaly o tom v noci na pondělí agentury Reuters a AFP, podle nichž čínské ministerstvo obchodu pohrozilo protiopatřeními.

 Podle Reuters reagovalo na zprávy agentury Bloomberg o tom, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá tlačit na ostatní země, aby omezily obchod s Čínou výměnou za celní výjimky ze strany Spojených států.

Čína respektuje všechny strany, které řeší ekonomické a obchodní neshody se Spojenými státy prostřednictvím konzultací, ale postaví se rozhodně proti tomu, aby kterákoliv strana uzavřela dohodu na úkor Číny, uvedlo ministerstvo obchodu v Pekingu podle Reuters.

Čína v pondělí varovala ostatní země před uzavíráním obchodních dohod se Spojenými státy, které by byly na úkor Číny. Vlády včetně Tchaj-wanu, Japonska a Jižní Koreje zahájily jednání s Washingtonem poté, co prezident Donald Trump 2. dubna oznámil rozsáhlá cla vůči téměř všem obchodním partnerům USA. Dovozní daně byly rychle pozastaveny vůči většině zemí poté, co trhy zpanikařily, avšak cla vůči Číně byla ještě navýšena.

Peking podle něj „přijme rozhodná a reciproční protiopatření“, pokud by některá země o takové dohody usilovala.

Clo na dovoz osobních aut

Spojené státy v tuto chvíli uplatňují 145procentní cla na dovoz z Číny, přičemž Peking na jejich navýšení odpověděl 125procentním dovozním poplatkem na export ze Spojených států.

Vedle toho USA zavedly plošné desetiprocentní clo na dovoz většiny produktů z většiny zemí světa a vyšší cla pro státy, které podle Trumpovy administrativy kladou vysoké překážky dovozu do USA, přičemž většinu z nich později pozastavil na 90 dní.

USA také uplatňují 25procentní clo na dovoz osobních aut a stejně vysoký dovozní poplatek na hliník, ocel a odvozené produkty.

Řada zemí na Spojené státy uvalila odvetná cla, některé státy s Washingtonem vyjednávají o snížení těchto poplatků. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer před časem podle Reuters uvedl, že se na něj obrátilo téměř 50 zemí, aby cla projednali.

 X X X

 Pětice agresorů v Trnavě surově zmlátila muže. Kopali ho a bili holí, oběť skončila v nemocnici

Skupina agresorů v Trnavě surově napadla muže, informuje TV JOJ. Útok zachytily kamery, motiv pachatelů ale zatím policisté neznají. Napadený skončil vážně zraněný v péči lékařů.

Brutální útok se stal na Velký pátek v Trnavě. Pětice agresorů zaútočila na 48letého muže. Napadli ho holemi, bili ho a kopali do hlavy i do břicha. Muž neměl šanci se takové přesile ubránit.

 „Na základě volání policie jsme k 48letému vyslali sanitku. Po prvotním ošetření byl s poraněním hlavy a hrudníku převezen do nemocnice v Trnavě,“ uvedla mluvčí Operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Petra Klimešová.

Policie agresory zadržela

Podle informací TV JOJ měli agresoři napadnout muže, když otevíral vchodové dveře domu. Po útoku ho okradli a používali jeho kreditní kartu. Spravedlnosti ale nakonec neunikli. Přišla si pro ně zásahovka a všichni podezřelí skončili v poutech na policejní stanici.

 „Policisté pohotovostních útvarů z Trnavy a Nitry společně s kriminálními policisty provedli policejní akci v Trnavě. Zadrželi pět osob v souvislosti s napadením 48letého muže v Trnavě,“ řekla tisková mluvčí Krajského ředitelství policie Trnavského kraje Veronika Dachová.

Vyšetřovatelé pětici vyslýchají a už zahájili trestní řízení. „Za trestný čin ublížení na zdraví ve stádiu pokusu, přečin krádeže a přečin neoprávněného držení platebního prostředku spáchaný formou spolupachatelství. V současné době se zadrženými osobami provádíme procesní úkony a není vyloučena změna právní kvalifikace skutku,“ doplnila Dachová.

Motiv surového útoku zatím policisté neznají a nepadlo zatím ani žádné obvinění. Pravděpodobně to ale bude jen otázka času. Napadený muž by měl být v současné době mimo ohrožení života.

 X X X

 Majetkový úřad vedl přes 8000 právních jednání, prodal majetek za miliardy

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) loni dosáhl příjmů 1,66 miliardy korun, meziročně se snížily o 166,6 milionu korun. Hlavní příjmovou položkou byl prodej nepotřebných státních nemovitostí, který úřadu vynesl 986,4 milionu korun. Ke konci loňského roku úřad spravoval majetek s účetní hodnotou 25,2 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy, kterou ÚZSVM zveřejnil na svých internetových stránkách.

Největší výnosy přinesly prodeje pozemků a nemovitostí

Za uplynulý rok prodal ÚZSVM 3099 nemovitostí. Prodeje pozemků vynesly státu 497 milionů korun, prodeje ostatních nemovitostí 489,4 milionu korun. Nejvýznamnějším prodejem byla aukce zámku v pražských Kunraticích, který se vydražil za 126 milionů korun. Dalších 36,2 milionu korun vynesl prodej bývalé hasičské zbrojnice ve Znojmě, za 20,5 milionu korun se prodaly pozemky v pražských Klánovicích a za 15,4 milionu korun bytový dům v Havlíčkově Brodě.

Tisíce nemovitostí převedeny bezúplatně

Kromě prodejů nemovitostí je majetkový úřad také bezúplatně převáděl na obce, kraje a státní instituce, které o ně projevily zájem. Loni takto převedl 143.777 nemovitostí v účetní hodnotě 4,5 miliardy korun. Většinu nemovitostí získaly státní instituce, a to především Státní pozemkový úřad a Lesy ČR. Na města a obce ÚZSVM bezúplatně převedl 3655 nemovitostí v hodnotě 175,3 milionu korun. Kraje a správy silnic od ÚZSVM loni získaly 937 nemovitostí v hodnotě 187,4 milionu korun.

Příjmy z nájemného i z Paláce Broadway

Na nájemném loni majetkový úřad získal 214,1 milionu korun. Nejvyšší nájemné inkasoval ÚZSVM z pražského Paláce Broadway, celková výše dosáhla 40,4 milionu korun. Z nájmu pozemků v pražských Vysočanech získal 15,4 milionu korun.

Počet majetkových položek prudce vzrostl

Ke konci loňského roku měl majetkový úřad ve správě 334.957 majetkových položek za 25,2 miliardy korun. Z toho bylo 22.264 nemovitostí, převážně pozemků, v celkové hodnotě 22,9 miliardy korun. Počet položek ve správě ÚZSVM se meziročně zvýšil o 137.469, zejména kvůli převzetí pozemků, jejichž vlastníky se nepodařilo za deset let identifikovat.

V právních sporech uhájil 162 miliard

V právních sporech, kdy ÚZSVM zastupoval organizační složky státu, se loni podařilo uhájit 162 miliard korun. Ke konci prosince vedl majetkový úřad jménem státu přes 8000 právních jednání, celková žalovaná částka v těchto sporech byla 31,7 miliardy korun.

Největší výdaj: platy zaměstnanců

Výdaje majetkového úřadu loni dosáhly 1,72 miliardy korun, meziročně se snížily o 16 milionů korun. Hlavní výdajovou položkou byly platy zaměstnanců, na které šlo 1,15 miliardy korun.

ÚZSVM spravuje i majetek po zemřelých bez dědiců

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vedle správy majetku zastupuje Česko v právních sporech, které se týkají majetku státu. Úřad vystupuje především před soudy a rozhodčími orgány místo jiných organizačních složek státu. Hlavní zdroj příjmů úřadu tvoří prodeje a pronájmy pozemků, budov a staveb a také peníze, které státu připadly z tzv. odúmrtí po zemřelých bez dědiců. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Papež František uznával rozmanitost a otevřel dveře LGBTQ+, postavil se ale proti „genderové ideologii“

 Zatímco zesnulý papež František byl mnohými vnímán jako reformátor a zastánce marginalizovaných skupin, v oblasti genderové identity a práv transgender osob čelil rostoucí kritice. Po otevřenějším přístupu k požehnání nesezdaných a stejnopohlavních párů přišel razantní obrat: Vatikán v dokumentu striktně odmítl změnu pohlaví i ideologii genderu. Dokument vzbudil znepokojení u části věřících, akademiků i uvnitř samotné církve, která je podle kritiků v tomto směru „v těžkém zpoždění za realitou světa“.

Kritika dokumentu Amoris laetitia

V roce 2016 vydal František apoštolskou exhortaci Amoris laetitia, která umožnila přístup ke svátostem pro rozvedené a znovu sezdané katolíky. Tento krok vyvolal nesouhlas čtyř kardinálů, kteří papeži zaslali tzv. dubia – pět otázek žádajících objasnění některých částí dokumentu. Když nedostali odpověď, zveřejnili dopis veřejně. V roce 2017 skupina 62 teologů a akademiků podepsala dokument Correctio filialis, ve kterém obvinili papeže z šíření herezí prostřednictvím Amoris laetitia a dalších výroků.​

Postoj k LGBTQ+ komunitě a požehnání pro nesezdané páry

V prosinci 2023 Vatikán vydal dokument Fiducia supplicans, který povolil kněžím udělovat požehnání párům v „neregulérních“ situacích, včetně stejnopohlavních svazků. Tento krok vyvolal silnou kritiku, zejména v Africe, kde biskupské konference odmítly tyto požehnání jako neslučitelná s učením církve. Kardinál Gerhard Ludwig Müller označil dokument za „rouhačský a blasfemický“.​

Potrat a nájemní vrazi

​Papež František během svého pontifikátu důsledně zastával tradiční postoj katolické církve k potratům. Opakovaně přirovnával umělé přerušení těhotenství k „najatí nájemného vraha“ a zdůrazňoval, že lidský život je třeba chránit od početí až po přirozenou smrt. Tento příměr použil například v roce 2018 během generální audience na Svatopetrském náměstí a znovu v roce 2019 na konferenci „Ano životu“ v Římě. V rozhovoru pro agenturu Reuters v roce 2022 pak uvedl: „Je to lidský život – to říká věda. Morální otázkou je, zda je správné vzít lidský život, abychom vyřešili problém.“ ​

Současně však František prosazoval pastorační přístup k ženám, které potrat podstoupily.

Osobní vstřícnost k trans lidem

​Papež František během svého pontifikátu zaujal k transgender problematice postoj, který kombinoval osobní vstřícnost s institucionálními omezeními. Na jedné straně se setkával s transgender jednotlivci a zdůrazňoval potřebu jejich přijetí a integrace do společnosti. Na druhé straně však Vatikán pod jeho vedením vydal dokument Dignitas infinita, který odsuzuje změnu pohlaví a genderovou teorii jako porušení lidské důstojnosti.

Tento dokument tvrdí, že genderová identita je pevně spojena s biologickým pohlavím a jakékoli pokusy o její změnu jsou v rozporu s přirozeným řádem lidské osoby. Tento postoj vyvolal kritiku ze strany LGBTQ+ komunit a některých teologů, kteří poukazují na nesoulad mezi papežovým osobním přístupem a oficiální doktrínou církve.

Kritika kapitalismu a ekonomických systémů

Papež František často kritizoval současný ekonomický systém a kapitalismus. V encyklice Laudato si‘ z roku 2015 označil globální ekonomický systém za „strukturálně perverzní“ a obvinil ho z vykořisťování chudých a ničení planety. Tyto názory vyvolaly odpor zejména mezi pravicově orientovanými katolíky v USA, kteří ho obvinili z propagace marxismu. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Turek jel v Česku i 325 km/h. Mediální lynč, reaguje. Jeho následovníci však riskují taky

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) na sebe o víkendu strhl pozornost, když se na sociální síti pochlubil fotkou, ze které je patrné, že jel po dálnici D5 u Plzně rychlostí až 250 kilometrů za hodinu. Turkovi fanoušci nyní zveřejňují podporu a fotky, kde se rovněž chlubí jízdou ve vysoké rychlosti. Turek se vyšší rychlostí, než v Česku povoluje zákon, vykazuje dlouhodobě.

 Politik se zaštiťuje sice tím, že jezdí v Německu, kde místy není omezena rychlost vůbec. Jsou ale záběry, které ho usvědčují, že tomu tak není, protože nebezpečnou jízdu provozuje na českých dálnicích. Například na zhruba tři roky starých záběrech, kdy ještě nebyl Turek europoslanec, jel za Ostravou místy dokonce i rychlostí 325 kilometrů za hodinu.

Turkovi přibývají následovníci, kteří jeho výsledky pojali jako výzvu. V rámci nadivoko vznikající challenge se chlubí vlastními záběry palubní desky, kde naskakují čísla dokazující, že i oni umí jezdit rychle. Taky občas zmíní, že jsou v Německu, ale dá se o tom velmi pochybovat.

Policejní mluvčí Ondřej Moravčík v pondělí ráno redakci iDNES.cz řekl, že policie dění na sociálních sítí sleduje. „Opravdu intenzivně sledujeme sociální sítě. Budeme se ptát daných lidí, co je k tomu vedlo a kde takhle řídili,“ zdůraznil Moravčík.

Současně uvedl, že se jedná o hazard se životem. „Ohrožuje to ostatní účastníky silničního provozu a je to extrémně neohleduplné jednání,“ dodal mluvčí.

Policie ohledně rychlé jízdy zveřejnila v pondělí odpoledne i příspěvek na sociální síti X. „Příklady, které táhnou, mohou a nemusí být pozitivní. Zejména veřejně známé osobnosti mají všeobecně tendence příkladem se stávat a je na nich, k čemu tento svůj potenciál využijí,“ upozornila policie na síti s tím, že bezohlednost nejen na české silnice nepatří.

 1/4 Příklady, které táhnou, mohou a nemusí být pozitivní. Zejména veřejně známé osobnosti mají všeobecně tendence příkladem se stávat a je na nich, k čemu tento svůj potenciál využijí.

Turek se však vůči kritice vymezuje. „Hysterie médií způsobila tuto přirozenou reakci, na rychlé, plynulé a bezpečné jízdě po dálnici není nic vzácného, ani nebezpečného. Dokud nebudou média a naše předpisy počítat s tím, že čeští občané nejsou méněcenní, že mohou mít na některých úsecích dálnic neomezenou rychlost, jako třeba Němci a že radary mají řešit preventivně skutečnou bezpečnost, nikoli stahovat lidi o peníze, tak toto agresivní chování médií bude vyvolávat ve společnosti bohužel adekvátní reakci,“ uvedl pro iDNES.cz.

Současně dodal: „Jen bych apeloval na všechny, že rychlost je bezpečná, pokud je přiměřená všem podmínkám, technickému stavu vozu, jeho konstrukci, povrchu, viditelnosti, provozu, schopnostem řidiče. Věřím, že se autoři tohoto mediálního lynče poučí a věřím, že si inteligentní část společnosti uvědomuje, o co se tady ve skutečnosti jedná.“

Ve čtvrtek se europoslanec pochlubil snímky, kde mu tachometr ukazuje 200 až 250 kilometrů za hodinu. Z Turkova popisku u fotek vyplývá, že se mělo jednat o část jeho cesty po Německu, kde se účastnil série přednášek. Pohled do Google Maps, ale ukazuje, že se jedná o dálnici D5, tedy na českém území, kde je taková rychlost zakázaná. Politik se nacházel zhruba na 45. kilometru ve směru Praha – Plzeň u obce Cekov. Policie v neděli potvrdila, že i tuto událost prošetřuje.

Není to samozřejmě poprvé, kdy se současný europoslanec pochlubil jízdou ve vysoké rychlosti. Turek natočil společně se slovenským influencerem Dávidem Matejíčkem, který vystupuje na sociálních sítích pod pseudonymem Koza Bobkov, sérií videí, v nichž testují nejrůznější sportovní auta.

„Tři sta dvacet pět. Netrvalo to dlouho“

Před třemi roky zdokumentovali zhruba dvacet minut trvající jízdu vozem Ferrari SF90 Assetto Fiorano, a to v běžném provozu na dálnici D56 z Ostravy do Frýdku-Místku.

První za volant usedl Matejíček, který záhy nabral rychlost. „Kolik jsme jeli?“ ptal se Turka. „Dvě stě osmdesát pět plus minus,“ reagoval Turek, který se poté ujal řízení a svého spolujezdce trumfl.

„Tři sta dvacet pět. Netrvalo to dlouho,“ řekl Matejíček, který přiložil mobil k volantu, aby důkaz na tachometru zvěčnil. „V téhle rychlosti žádné brzdy nejsou dost dobré,“ dodal.

Turek ve videu také tvrdí, že rychlosti dosáhl v Německu. Tedy použil stejnou fabulaci jako v nejnovějším případě.

„Snažím se dohnat Filipa Turka“

Na Turkovy poslední snímky už reagují jeho fanoušci. Na sociálních sítích začali zveřejňovat snímky, které zachycují jejich jízdu ve vysoké rychlosti. A politik to ochotně sdílí na svém profilu v Instagramu.

„Snažím se dohnat Filipa Turka,“ stojí například u snímku, kde řidič na svém tachometru zaznamenal 220 kilometrů za hodinu. Podobných příspěvků jsou už desítky. Většina řidičů sdílí fotku s vysokou rychlostí a označením Turka.

 Mnozí pak rovněž tvrdí, že jedou po německé dálnici. „Cesta z Německa, samozřejmě,“ přidává se Turkův podporovatel, když má na tachometru asi 250 kilometrů za hodinu.

 K té jízdě Filipa Turka jsem se nechtěl vyjadřovat, byla to banalita a zmiňovat to mu především dělá reklamu, ale nastal určitý vývoj, který mi už jako banalita nepřijde.

Turkovi fanoušci mu vyjadřují podporu tím, že ho napodobují. A sám pan europoslanec dokonce jejich fotky sdílí. Tohle fakt není dobrá challenge!

Turek je bývalý automobilový závodník a jel sice ve starém, ale velmi dobrém Mercedesu. Tihle jeho fans jsou zhusta naivní mlaďoši, které ještě život za podobné chyby nijak nevytrestal. A někteří z nich nemají dobrá auta. Může to snadno vést k tragédii. Tohle NENÍ dobře!