Přes 80 osobností se připojilo ke kritice vlády Petra Fialy. V otevřeném dopise se staví proti bezvýhradné podpoře současné izraelské vlády bez ohledu na humanitární katastrofu v Gaze. Jednou z iniciátorek výzvy je bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, podpis připojil například kněz Tomáš Halík či biskup Václav Malý. Otevřený dopis je adresován vládě, prezidentovi a sněmovnímu a senátnímu zahraničnímu výboru.

Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli jako rukojmí do Pásma Gazy. Přes stovku z nich Hamás propustil během dosud jediného příměří na konci listopadu, většinou výměnou za palestinské vězně, zhruba 135 stále zadržuje v Pásmu Gazy, řada z nich je zřejmě po smrti.

Hodně Čechů vidí v Izraeli předvoj boje proti islámu, říká Marek Čejka. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, zemřelo od začátku izraelské ofenzivy přes 27 500 Palestinců a zhruba 67 000 dalších bylo zraněno.

„Touto otevřenou výzvou chceme vyjádřit nesouhlas s reakcí naší politické reprezentace na situaci a vyzvat vládu k změně postoje ke krizi na Blízkém Východě,“ uvedly osobnosti. Útok Hamásu proti civilistům odsoudily podle signatářů všechny státy EU, podpořily také právo Izraele na legitimní obranu, nicméně též vyjádřily znepokojení nad humanitární krizí.

„Česká vláda přesto bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu, a to jak na mezinárodních fórech a v Izraeli, tak i svou komunikací v České republice,“ uvedli signatáři.

Postoj české vlády považují za nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva. Kabinet podle nich nebere ohled na akutní humanitární katastrofu a tím rezignuje na lidskoprávní rozměr vlastní zahraniční politiky a na dlouho budovanou pověst ČR.

Česko podle osobností podporuje Ukrajinu na základě mezinárodního práva, ve vztahu k Izraeli ale nebere ohled na základní práva milionů Palestinců. „Tím de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu,“ dodaly.

Signatáři vyzvali Fialovu vládu, aby se připojila se k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro okamžité zajištění dostatečné humanitární pomoci obětem konfliktu, postavila se proti násilí na civilistech a proti jednání extremistů na obou stranách, podpořila kroky mezinárodního společenství ke spravedlivému vyrovnání mezi Izraelci a Palestinci a zajištění bezpečného soužití obou národů a aby zdůraznila lidský přístup ke všem obětem konfliktu a tím přispěla k obnovení mírového procesu.

Na výzvě se dále podíleli například politoložka Zora Hesová, lidskoprávní aktivistka Anna Hradilková nebo vysokoškolský pedagog Filip Outrata. Podpis dále připojili třeba někdejší zástupce českého velvyslance v Izraeli Antonín Hradilek, lídr Prahy 1 Sobě Pavel Čižinský či spisovatelky Radka Denemarková a Alena Wagnerová.

X X X

 Tohle si ministr nemůže dovolit, za nás by Dvořák letěl, shodli se expremiéři

Koalice bude na dohodovacím řízení řešit spor ohledně nového zmocněnce pro euro, kterého bez souhlasu ostatních stran jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Redakce iDNES.cz oslovila bývalé premiéry s tím, jak by situaci na místě Petra Fialy řešili oni. Většina se shodla, že si ministr takový krok dovolit nemůže a z vlády by jej rychle odvolali.

 Dvořáka podle očekávání kritizuje lídr současné opozice a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). „Okamžitě bych ho odvolal a předsedovi koaliční strany bych to jen oznámil. Funkce je to zbytečná, nikdy bych nedovolil, aby vznikla. EU má řešit premiér, má k tomu šerpu a plno zkušených úředníků,“ řekl Babiš.

Podobně reagoval i bývalý předseda sociální demokracie Jiří Paroubek, který byl v čele Strakově akademie v letech 2005 až 2006. „Vyletěl by z vlády rychlostí supersonické střely. Ministr si nemůže dělat, co by sám chtěl. O takto závažných politických otázkách musí rozhodovat vláda,“ tvrdí Paroubek.

Kromě bývalých premiérů, kteří současnou vládu pravidelně kritizují, se jmenováním zmocněnce pro euro ostře nesouhlasí také Mirek Topolánek, bývalý předseda ODS. „Nic proti Petru Zahradníkovi (zmocněnec pro euro), byl ostatně už v mém NERVu, ale chování strany-nestrany STAN beru jako velký podraz a nebude podle mne možné to ze strany Petra Fialy standardně vymlčet. Myslím, že je čas na rekonstrukci vlády. S Martinem Dvořákem bych začal,“ napsal již včera expremiér Topolánek na sociální síti

Dvořák nikdy neměl být ministrem, míní Klaus

Podobně to vidí i bývalý prezident, premiér a zakladatel ODS Václav Klaus. Funkce ministra pro evropské záležitosti by podle něj ve vládě vůbec neměla existovat.

„Dnešní pětikoaliční vláda je vládou neřízenou, je pouhou sbírkou ministrů z pěti stran, bez jakéhokoli koncepčního vedení a řízení. Spojuje je jen snaha vládnout a „dovládnout“ až do voleb. Fatálním omylem bylo vytvoření funkce ministra pro Evropu (tuto funkci jsme měli jen krátce ve vládě Miloše Zemana) a neméně fatální bylo tuto funkci svěřit panu Dvořákovi. To předseda vlády neměl nikdy připustit,“ řekl Klaus.

Zastání naopak Dvořák našel u Paroubkova předchůdce, expremiéra Vladimíra Špidly (SOCDEM), který přijetí eura dlouhodobě podporuje. „Podle informací, které mám zprostředkovaně z médií, jde patrně o nedorozumění mezi premiérem a ministrem. Obecně ale krok ministra Dvořáka vítám. Člověk, který bude mít na starosti agendu spojenou s eurem, je potřebný,“ myslí si Špidla.

Důvody pro přijetí eura vysvětloval v nedávném rozhovoru pro MF DNES. „Neexistují žádné ekonomické ani politické důvody, abychom to neudělali. Dlouhodobě je euro výhodné už jenom proto, že kvůli ustavičnému převádění koruny na euro přichází republika o obrovské sumy. To, že jsme euro nepřijali, komplikuje ekonomickou činnost nejdůležitějších podniků. A ani proti inflaci nás národní měna neuchránila. To je víc než jisté,“ tvrdí expremiér, který v současnosti pomáhá Michalu Šmardovi s programem sociální demokracie.

Piráti chtějí řešit i chování ODS a lidovců

Dohodovací řízení svolal premiér Fiala na 16:30 do Sněmovny. Koaliční strany budou kromě Dvořákova jednostranného rozhodnutí debatovat i o kompetencích a potřebě udržet společnou pozici v klíčových tématech. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek také řekl, že na jednání upozorní na dlouhodobé nedodržování koaliční smlouvy ze strany ODS.

„Dluží nám nominace v oblasti dopravy, kdy nemáme dnes našeho zástupce, který by kontroloval například hospodaření s miliardami ve Státním fondu dopravní infrastruktury,“ uvedl Michálek. Lidovci pak podle něj v rozporu s koaliční dohodou hlasovali o pozměňovacím návrhu ohledně bioplynu.

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se koaliční strany musejí vyhnout slovenskému scénáři, kde v minulém volebním období po koaličních hádkách padla tamní vláda, což vedlo k předčasným volbám a nástupu populistů. „Dohody jsou nutné, kompromis není sprosté slovo,“ uvedla Pekarová Adamová. Zároveň si ale prý nemyslí, že koalice je v takových v problémech, jaké měla ta slovenská. „Ale někdy se může na malé věci nabalit větší problém jako sněhová koule, chci tomu zamezit včas,“ uvedla.

Veřejně nechtěla Pekarová Adamová předjímat, jaký by podle ní měl být výsledek dohodovacího řízení. „Preferuji jednání tváří v tvář, je potřeba vrátit se k základům fungování koalice,“ dodala. Nechtěla tak odhadovat, jak se jednání bude vyvíjet a zda skončí po jediné schůzce. Neodpověděla ani na to, zda by výsledkem mohl být konec Zahradníka či Dvořáka.

X X X

Bek poslal na Cermat kontrolu, i kvůli odměnám pro nezletilého syna ředitele

Ministr školství Mikuláš Bek posílá do Cermatu kontrolu kvůli hospodaření za posledních deset let. Reaguje tak na práci syna ředitele organizace Miroslava Krejčího na projektech Cermatu, za které dostává plat. Podle Krejčího je to v pořádku.

Ministerstvo školství se bude zabývat hospodařením Cermatu. „Nastavení finančních toků a personální zajištění agend bude předmětem kontroly ze strany ministerstva. Chci, aby se velmi podrobně podívala na hospodaření Cermatu nejen v současnosti, ale za posledních deset let,“ řekl ministr Mikuláš Bek Seznam Zprávám.

Kontrolu provede i kvůli tomu, že na projektech Cermatu pracuje za desetitisíce nezletilý syn ředitele Miroslava Krejčího. Ten na tom nevidí nic špatného. „Udělal nějakou práci a předpokládám, že všem přijde normální, že člověk, když udělá práci, tak by za ni měl dostat zaplaceno,“ řekl Krejčí.

Jeho syn spolupracoval například na výukové aplikaci TAU, programoval web prihlaskynastredni.cz a podílel se i na vývoji systému pro elektronické podávání přihlášek DIPSY. Za ten ale podle Krejčího nebyl a ani nebude honorován.

Systém DIPSY měl být spuštěn ve čtvrtek 1. února, kvůli chybě v přikládání příloh byl ale start o den opožděný. Ministr školství Bek nevidí důvod pro odvolání ředitele Cermatu. „Systém byl spuštěn v pátek a od té doby funguje. Chybu, která způsobila zpoždění spuštění o jeden den, se podařilo rychle vyřešit a odstranit dříve, než byl systém otevřen pro veřejnost,“ uvedl.

„Celkové hodnocení funkčnosti nového systému bude možné až po skončení celého procesu přijímacího řízení a teprve v návaznosti na to lze uvažovat o případných personálních opatřeních,“ doplnil ministr.

Na střední školy by se letos mělo podle ministerstva hlásit až 106 000 žáků devátých tříd základních škol a tisíce dalších uchazečů, například zájemců o víceletá gymnázia, studentů středních škol, kteří chtějí změnit obor, nebo dospělých uchazečů, kteří se hlásí do dálkového či večerního studia. Krejčí dříve řekl, že se počítá zhruba se 120 000 uchazeči.

Přijímací zkoušky pro čtyřleté obory a obory nástavbového studia se konají 12. a 15. dubna, pro obory šestiletých a osmiletých gymnázií 16. a 17. dubna.

X X X

USA  SI  NEDOKÁŽÍ  PORADIT  ANI  S  UPRCHLÍKY,  NATOŽ  S  KLDR,  IRÁNEM…

MIGRANTI  ZMLÁTILI  POLICISTY  AMERIKY

 Migranti v New Yorku zkopali policisty, prokurátor pachatele nechal jít

Americké město New York pobouřily záběry útoku migrantů na policisty. Strážci zákona je zadrželi, okresní prokurátor ale nechal většinu jít bez kauce, za což sklidil značnou kritiku. Město se nyní potýká s příchodem mnoha migrantů z jihu, někteří z nich se podílí na kriminální aktivitě. Jednoho zátahu se zúčastnil i starosta Eric Adams.

 Záběry z bezpečnostních kamer pořízených 27. ledna před manhattanským útulkem pro bezdomovce ukazují několik mužů, kteří kopají do policistů na chodníku. Strážci zákona zatkli sedm lidí, prokuratura nicméně stáhla obvinění proti jednomu z nich, že do útoku zřejmě nebyl zapojený. Dva policisté utrpěli menší zranění.

Video vyvolalo velké pobouření, které ještě zesílilo po zveřejnění informací, že pět zadržených podezřelých bylo propuštěno bez kauce. Na kauci pobývá ve vazbě pouze jediný zatčený. Podle policie do útoku na Manhattanu bylo zapojeno až čtrnáct lidí, okresní prokurátor slibuje jejich chycení.

Podle zdrojů stanice Fox News z Imigračního a celního úřadu (ICE) někteří z těchto migrantů byli později zadrženi v Phoenixu v Arizoně na autobusovém nádraží. Stanice též uvedla, že čtyři propuštění migranti z New Yorku zamířili do Kalifornie. Lístky na autobus jim pomohla získat církevní skupina. Není jasné, zda jde o stejné jedince, které policie vypátrala v Arizoně.

 Manhattanský okresní prokurátor Alvin Bragg nyní čelí silné kritice za to, že pro většinu podezřelých z útoku nepožadoval kauci. Demokratická guvernérka státu New York Kathy Hochulová uvedla, že po něm bude chtít vysvětlení. Podle ní měl usilovat o to, aby zůstali za mřížemi. Dodala, že existuje více než 100 trestných činů, které mohou vést k deportaci a chce s okresním prokurátorem mluvit o možnostech vypuzení útočníků.

Nedostatečná kooperace mezi imigračními úřady a policií

Skupina republikánských kongresmanů v pondělí na Times Square vyzvala městskou policii, aby spolupracovala na deportaci útočníka s imigračním a celním úřadem. K posílení kooperace vyzval i demokratický starosta New Yorku.

New York omezuje federální imigrační úřady v tom, aby zadržovaly nelegální migranty. Zastánci konceptu argumentují tím, že tito migranti jsou tak více ochotni hlásit zločiny, Podle nich se též tak zabraňuje rozpadu jejich rodin.

ICE nemá své zástupce v newyorském vězeňském systému. Policejní oddělení nemůže jejich jménem zadržovat lidi, pokud nejsou odsouzeni z určitých násilných zločinů a soudce vydal příkaz k jejich vyhoštění, uvádí agentura AP. Na pomoc imigračním úřadům s deportací město nevydává žádné finanční zdroje.

Ředitel newyorské pobočky ICE Kenneth Genalo si postěžoval na nedostatečnou spolupráci, která podle něj ztěžuje deportaci zločinců. „Po celém městě jsou zatýkány stovky lidí. Když nedovedeme určit, kteří z nich jsou nejnásilnější, budeme to muset bohužel zjistit prostřednictvím médií.“

Starosta v neprůstřelné vestě

Jednoho zadržení se zúčastnil i newyorský starosta, středový demokrat a bývalý policejní šéf Adams. V neprůstřelné vestě se vydal se strážci zákona do Bronxu zatknout členy velké skupiny zlodějů, zapojené do přibližně 62 krádeží mobilů a kabelek. Skupina sestávala z migrantů rekrutovaných z uprchlických ubytoven mozkem celé operace, Venezuelanem Victorem Parraou. Po něm úřady stále pátrají.

„Naše město zaplavila vlna migrantské kriminality,“ řekl policejní komisař Edward Caban na pondělní tiskové konferenci. Migranty, kteří se podíleli na krádežích, přirovnal k „duchům“, protože do New Yorku dorazili bez jakékoliv kriminální minulosti, fotografií a účtů na sociálních sítích.

Sám Adams varoval, že masivní počet nových příchozích může město zničit. Během jara 2022 do prosince 2023 do Velkého jablka dorazilo více než 156 600 migrantů.

Podle kritiků starosta naskakuje na protimigrační rétoriku, aby vytvořil obraz sebe sama jako rozhodného politika a zvýšil klesající volební preference. Některé lidskoprávní organizace jej osočily z xenofobie a zasévání strachu z policie mezi běženci. Podotýkají též, že podle městských statistik celková zločinnost za rok 2023 poklesla v porovnání s rokem 2022.

Starosta sám zdůraznil, že většina nových příchozích dbají zákonů. „Malý počet lidí porušuje zákon a má obrovský dopad na naši veřejnou bezpečnost, a proto jsme se na ně zaměřili,“ prohlásil.

X X X

PO  HITLEROVI  VOLÁ   DO  ARMÁDY  NĚMECKA   I  SCHOLZ

 Služte naší vlasti, dostanete pas. Nízké stavy Bundeswehru mají vyřešit cizinci

Německá armáda zoufale postrádá nové odvedence. Proto se po nich porozhlíží, kde se dá. Láká cizince na možnost občanství, tedy že by na ně po výkonu služby čekal německý pas. Nápad počítá s tím, že možnost rychlejšího získání občanství vzbudí mezi lidmi zájem.

V současné době slouží v Bundeswehru nějakých 180 000 vojáků, požadavek ale zní, že by v příštích letech měl jejich počet překročit 200 000. To ale nebude nijak snadné. Hodně se přetřásá možné znovuzavedení povinné vojenské služby.

Vedle toho ale nedávno ministr obrany Boris Pistorius přišel také s nápadem, že by se do německých ozbrojených sil mohli zapojit rekruti ze zahraničí. Jeho záměr nalezl pochopení také u koaličních liberálů i opozičních křesťanských demokratů.

V první řadě nápad cílí na přistěhovalce, kteří žijí v zemi v druhé i třetí generaci, ale z různých důvodů stále nemají německé občanství.

X X X

PRAVICE  ÚTOKEM  EU  V  BRUSELU

Krajní pravice chce vzít EU útokem. Po volbách se jí děsí i bruselské špičky

 Radikální pravice je v posledních měsících na vzestupu, a to nejen na úrovni jednotlivých států. Naplno se to pravděpodobně ukáže už po červnových volbách do Evropského parlamentu. Tyto strany by si podle průzkumů mohly ukrojit velkou část křesel. Jejich vliv na formování migrační či environmentální politiky by byl nezanedbatelný.

„Budeme svědky opravdu výrazného posunu doprava,“ potvrzuje Simon Hix, profesor komparativní politologie. Předpovídá, že nacionalistické a euroskeptické uskupení Identita a demokracie (ID) by v Evropském parlamentu mohlo mít 98 zákonodárců, čímž by se posunulo na třetí místo, které v současnosti zaujímají liberálové. Aktuálně je součástí této skupiny i německá Alternativa pro Německo (AfD) a francouzské Národní sdružení (RN).

Dopady v dlouhodobém horizontu jsou nevyhnutelné. Už nebudeme moci zisky krajní pravice přehlížet. Považujme to za bod zlomu.

X X X

 Proti novým jaderných blokům v  ČR  se v Rakousku zvedl odpor

Rakouští politici kritizují to, že Česko plánuje rozšíření jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zelení, kteří jsou členem vládní koalice na spolkové úrovni, nebo hornorakouský hejtman Thomas Stelzer to považují za bezpečnostní riziko. Česko chce své jaderné elektrárny rozšířit až o čtyři bloky.

  „Rozšíření českých jaderných elektráren je masivní riziko pro nás všechny,“ řekl podle agentury APA hornorakouský hejtman Stelzer. „Jde to proti všem snahám přejít na zdroje energie šetrné vůči životnímu prostředí,“ uvedl také a dodal, že je potřeba nasadit všechny dostupné prostředky k tomu, aby bylo rozšíření jaderných elektráren zastaveno. Spolková vláda by podle Stelzera měla proti tomu „s rozhodností vystoupit“.

Také šéf sociální demokratů v Dolních Rakousích Sven Hergovich považuje budoucí rozšíření jaderných elektráren „za obrovské ohrožení pro obyvatele“ tohoto regionu. Jde podle něho o „ránu pro rakousko-české vztahy“ a žádá, aby ministerstvo zahraničí ve Vídni kvůli tomu předvolalo českého velvyslance.

„Nehledě na to, že elektřina z jádra je drahá a nebezpečná, je neúnosné, že evropské státy v době klimatické krize v roce 2024 prosazují tento zastaralý a vůči klimatu škodlivý zdroj energie, a brzdí tak rozvoj obnovitelé energie,“ řekl poslanec rakouského parlamentu za Zelené Martin Litschauer.

Rakousko více než tři čtvrtiny elektrické energie vyrábí z obnovitelných zdrojů, z toho ve velké části využívá vodní elektrárny. Jadernou elektrárnu na svém území nemá, v listopadu 1978 se Rakušané těsně před uvedením jaderné elektrárny Zwentendorf do provozu v referendu vyslovili proti jejímu spuštění. Rakousko se trvale zřeklo výroby energie z jádra a patří k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky v EU.

X X X

 Pornohvězda pózovala v Íránu u padlých symbolů USA. Vyvolala rozhořčení

Americká pornoherečka Whitney Wright odcestovala do Íránu a pořádně tím rozezlila řadu lidí. Herečka z filmů pro dospělé je totiž známá jako velký kritik Izraele a i přívrženec současné íránské politiky. Na sociálních sítích zveřejnila fotografie, kde u zavřené americké ambasády pózuje u stožáru, na kterém je těsně nad zem stažena americká vlajka.

 Wrightová snímky pořídila u ambasády, která je jedním z největších symbolů přerušení americko-íránských vztahů, a to proto, že do budovy po nástupu islámského teokratického státu vtrhli fanatičtí íránští studenti a po dlouhou dobu tam drželi její zaměstnance jako rukojmí.

Wrightová se při focení oblékla do dlouhého tmavého kabátu a na hlavě měla i šátek připomínající tradiční pokrývku islámských žen známý jako hidžáb. Snímky zveřejnila na Instagramu. Sama pornoherečka už dříve rozezlila protislámské aktivisty, a to když v roce 2022, během íránských celonárodních protestů proti povinnému hidžábu uvedla, že sama dodržuje přísný kodex islámského oblékání a všem muslimským ženám ho i doporučuje.

Po vlně kritiky se od Wrightové a její návštěvy Íránu distancovaly i tamnější úřady. „O návštěvě Whitney Wright jsme dopředu nevěděli. Vízum jí bylo uděleno, tak jako každému jinému cizinci, o její obscénní profesi jsme nevěděli,“ tvrdí Írán ve svém prohlášení.

Mnoho íránských exulantů, kteří před současným režimem v zemi uprchli do ciziny, ale vládnímu prohlášení nevěří a pornoherečku, která se může například na Instagramu chlubit více než milionem sledujících, odsoudili jako šiřitelku propagandy.

„Whitney Wright, americká pornohvězda, byla pozvána do Teheránu, aby propagovala islámskou republiku,“ napsala na síti X nezisková organizace Femme Azadi sdružující íránské uprchlíky se sídlem ve Francii.

 Na kritiku později reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí Nasser Kanani. Ten popřel, že by o její cestě ministerstvo vědělo, ale poznamenal, že navzdory politickému napětí není zakázáno Američanům, aby Írán navštívili.

Wrightová se později sama ke kritickým výrokům vyjádřila a uvedla, že jen zveřejnila fotky z cestování, což jí nepřijde vůbec špatné. „Zveřejňování fotek ze své cesty do Íránu neznamená, že šířím íránskou propagandu. Jen sdílím to, co jsem viděla,“ prohlásila pornoherečka. Z dalších příspěvků Wrightové také vyplývá, že na své „dovolené“ pokračuje a po návštěvě Íránu se přemístila do Libanonu a Maroka.

Není to první případ, co se i herečka z pornoprůmyslu kontroverzně vyjadřuje k aktuální politické situaci. Přímou podporu hnutí Hamás vyjádřila například bývalá pornoherečka Mia Khalifa (30). Spolupráci s ní poté okamžitě ukončil magazín Playboy. Na internetu začaly také kolovat nepravdivé články o tom, že server Pornhub zareagoval ještě radikálněji a peníze získané z přehrání jejích videí pošle na pomoc Izraeli.

Mia Khalifa je původem z Libanonu a na stranu Palestiny se postavila poté, co teroristická organizace Hamás zaútočila na Izrael. Uvedla, že ti, kdo v tuto chvíli nepodporují Palestinu, jsou na špatné straně lidstva v době zásadních událostí v dějinách.

„Pokud se podíváte na současnou situaci v Palestině a nepodporujete Palestince, tak vězte, že jste na špatné straně. Historie to časem ukáže,“ napsala v říjnu bývalá pornoherečka na sociální síť X.

Mia Khalifa dlouho usiluje o stažení svých videí, přesto díky Instagramu a platformě OnlyFans na sexuálním obsahu pořád vydělává:

X X X

SAMI  UKRAJINCI  SE  ZBAVÍ  ZELENSKÉHO?

 Zelenskyj ve slepé uličce. Bojí se Zalužného popularity, míní ukrajinistka

 Spory v Kyjevě se obnažily naplno. Prezident mluví o velkém resetu a chystá výměnu v čele generálního štábu. Proč chce odvolávat generála Valerije Zalužného, který se doma těší mimořádné popularitě a u západních spojenců respektu? „Právě proto. Zalužnyj nikdy nedal najevo politické ambice, ale Zelenskyj z něj nakonec toho politika vytvoří,“ říká v podcastu Kontext ukrajinistka Lenka Víchová.

 Vypadá to, že nesmírně populární velitel armády to už má definitivně spočtené. Ukrajinská média informují, že by v polovině tohoto týdne měl být odvolán nejen Valerij Zalužnyj ale i náčelník generálního štábu Serhij Šaptala. Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zvažuje výměnu více státních činitelů, a mluvil o „resetu“ ve vedení země. Co tím má na mysli a proč právě teď?

„Zelenskyj se generála Zalužného pokouší odvolat z funkce velitele ukrajinských ozbrojených sil už poněkolikáté. Ale reakce obyvatelstva je vždy tak silná a tak negativní, že se to snaží zaobalit do nějakého příběhu. Odvolat jenom Zalužného nemůže, neodvolat ho už také nemůže. Dostal se do slepé uličky a chce to zaobalit právě do takového ‚kulového blesku‘. Ukrajincům bohužel nenabízí žádné vysvětlení. Jediný důvod, který uvedl v posledním svém interview, bylo, že chce nové lidi s novou energií,“ vysvětluje Lenka Víchová.

Hlavním důvodem pro Zalužného odvolání je podle ní generálova přetrvávající popularita. „Prezidentovo okolí to přijalo tak, že by to mohlo Zelenského ohrozit v příštích volbách a hlavně je samotné. Špatná byla hlavně ta tendence. Zatímco popularita Zalužného stoupala, popularita Zelenského začala trochu klesat. Ale hlavně obrovsky klesá popularita jeho strany.“

Z posledních průzkumů tak už bylo jasné, že by v příštích parlamentních volbách vyhrála strana Valerie Zalužného. Tedy pokud by nějaká existovala, což neexistuje. „Železný generál“ dokonce nikdy nedal najevo politické ambice. „O to je to pro Zelenského horší krok, protože on z něj politika nakonec vytvoří. Zalužnyj je zcela soustředěn na válku, je to profesionální voják. Neměl ambice, nemluvil o nich, ale tím, jak jeho popularita vzrůstala, tak mu vlastně bylo naznačeno, aby se méně objevoval v médiích,“ říká Víchová.

Na rozhodnutí o odvolání Zalužného se podle všeho výrazně podílel Andrij Jermak, který je dnes Zelenského nejbližším spolupracovníkem. „Je to šedý kardinál ukrajinské politiky a většinu politicky aktivních Ukrajinců neuvěřitelným způsobem provokuje. Je to jedna z nejvíce nenáviděných osob. Není to politik, nebyl nikým zvolen a ani není státním úředníkem, nemá tudíž žádnou zodpovědnost, ale má přístup k věcem, ke kterým by přístup vůbec mít neměl,“ vysvětluje Víchová s tím, že Jermak se podobá osobě Martina Nejedlého v prezidentské kanceláři Miloše Zemana.

Volodymyr Zelenskyj se při úvahách o personální výměně v nejvyšších patrech armády neohlíží ani na mínění vojáků a veřejnosti ani na přání západních spojenců. A Bílý dům v reakci na spekulace o Zalužného konci dal najevo, že rozhodnutí ani nepodporuje, ani neodmítá a že jde výlučně o vnitřní záležitost Kyjeva.

„Jake Sullivan diplomaticky řekl, že je to zodpovědnost ukrajinského politického vedení, ne amerického. Takže si to bere na zodpovědnost Volodymyr Zelenskyj. Jenže ten si zodpovědnost vzít nechce a právě proto patrně zahájil operaci ‚kulový blesk‘, aby to nevypadalo tak špatně,“ interpretuje politické drama v Kyjevě Lenka Víchová.

X X X

 TURCI  BEZ  BYTŮ  A  DOMŮ

  JAK  TO  JEŠTĚ  DLOUHO  VYDRŽÍ?

Rok od ničivého zemětřesení. Turci stále mrznou ve stanech a hledají blízké

Uplynul rok od ničivého zemětřesení na jihu Turecka a severu Sýrie. Otřesy byly nejhorší za posledních sto let, na turecké straně zemřelo přes 53 tisíc lidí. Prezident Recep Tayyip Erdogan sliboval, že se vláda o přeživší postará, stovky tisíc lidí však i po roce musejí žít v provizorních podmínkách. Někteří navíc stále neví, co se stalo s jejich rodinami.

 Když pětipatrový dům v turecké provincii Hatay před rokem zasáhlo zemětřesení, třináctiletému Mehmetu Koçovi se v jediný okamžik zhroutil nejen domov, ale celý život. V troskách zemřela jeho matka Didem a o rok starší bratr Emre. Málem tam zemřel i on sám. Vyprošťování vážně zraněného dítěte trvalo šestasedmdesát hodin.

Když se chlapec konečně dostal do nemocnice, lékaři mu amputovali obě nohy. „Nic jsem necítil, ani jsem si nic nemyslel, když mě zachránili. Byl jsem zmatený. Měl jsem žízeň. Má rodina na mě čekala venku a já ji uviděl hned, jak mě vytáhli z trosek,“ vzpomíná Mehmet, který tehdy podle svých slov ztratil přehled o tom, jak dlouho už je pod sutinami.

Turecký chlapec Mehmet Koç přišel o obě nohy během zemětřesení, které před rokem zasáhlo jih Turecka a sever Sýrie. Jeho matka a starší bratr při tragédii zemřeli. (9. října 2023)

Přátelé a lidé z okolí rodině pomáhají, přesto se jeho otec Hasan musel vzdát profese školního asistenta, aby se mohl věnovat Mehmetovi. „Jsem velice smutný, ale snažím se to před ním nedávat najevo. Je velmi statečný a moc mě podporuje,“ řekl o synovi osmapadesátiletý Turek, jenž po tragédii zařizuje veškeré Mehmetovy lékařské prohlídky, podává žádosti o sociální podporu od státu a coby vdovec také řídí chod samotné domácnosti.

Chlapec loni v říjnu absolvoval rehabilitační cvičení v Londýně, kde v té době oba bydleli, a trénoval pohyb s protézami, které snad časem nahradí invalidní vozík. „Snažíme si na nový život zvyknout. Mehmet začal chodit do školy a zlepšuje se. Drží mě nad vodou. Říká mi: ‚Tati, nemůžeme je přivést zpátky ani změnit to, co se stalo. Zapomeňme na to všechno a žijme dál,“ vyprávěl Hasan Koç. Příběhů, jako je ten jeho, jsou na jihu Turecka a severu Sýrie desetitisíce.

Turkyně Hulya Gülová na místě, kde kdysi stával jejich dům, ukazuje fotku, na které je se svou matkou Suheylou. Ta zemřela při ničivém zemětřesení. (3. února 2024)

Zemětřesení o síle 7,8 spolu s následnými slabšími otřesy srovnalo se zemí celé ulice, celá města. Zasáhlo jedenáct tureckých provincií. Při otřesech podle nových údajů turecké vlády zemřelo 53 537 lidí a na 107 210 dalších utrpělo zranění. Nějakým způsobem se loňské události v Turecku dotkly až 14 milionů lidí. V sousední Sýrii pak zahynulo zhruba 6 tisíc lidí.

Stovky tisíc budov se zřítily nebo byly poškozeny tak, že se v nich už nedá žít, byť udávaná čísla se v médiích pohybují ve velkém rozptylu. Podle tureckého zpravodaje portálu The Middle East Eye (MEE) vláda udává, že se zřítilo nebo zásadně poškodilo 227 tisíc budov včetně mešit, kostelů a historických památek, objevují se však i mnohem vyšší odhady.

Na 691 tisíc lidí nicméně stále žije v provizorních přístřešcích v takzvaných kontejnerových městečkách, další tisíce pak dokonce jen ve stanech – a to přesto, že turecký prezident Erdogan slíbil, že nechá postavit 650 tisíc nových bytových jednotek, přičemž zhruba polovinu už do jednoho roku.

Dosud však lidem úřady předaly pouhý zlomek, zhruba 46 tisíc bytů. Jen v provincii Hatay, kterou zemětřesení zasáhlo nejvíce, se za pár sekund zřítilo tolik budov, kolik se jich běžně postaví za jednu dekádu. Vláda slibuje, že do dvou měsíců tam dokončí dalších 75 tisíc bytů. Nejen obydlí, ale i obchody, banky, pekárny či restaurace se v Hatayi přesunuly do kontejnerů – malých a nevyhovujících.

„Náš psychický stav je jeden velký chaos. S každým malým zachvěním panikaříme. Během těch dní po zemětřesení jsem viděla tolik mrtvých těl. Strašně se tehdy rabovalo, takže jsme se báli i o své bezpečí. Tak jsem začala zahradničit, abych se trochu uklidnila,“ popisuje matka tří dětí Sevcan Turková, která i se svými puberťáky musí dodnes bydlet ve stanu.

Na vládní kontejnerový byt čeká a na úřady je pěkně naštvaná. „Od vlády jsme nedostali vůbec žádnou pomoc. Pomohli nám jen dobrovolníci. V Antakyi (metropoli provincie Hatay, pozn. red.) je plno sbírek, dost na to, aby se znovu postavilo celé město. Ale my jsme z toho neviděli nic. Žádné bankovní karty do supermarketů, jen před měsícem malé hygienické taštičky,“ rozčiluje se.

V provincii Adiyaman zase tragédie ještě zhoršila už tak napjatou situaci na trhu s bydlením. Až polovina z necelých čtyř milionů syrských uprchlíků žijících v Turecku se během syrské války stáhla právě sem. I oni stále čekají, až se na ně dostane řada a budou se moct přesunout do lepšího.

Muž v turecké provincii Hatay oplakává oběti ničivého zemětřesení na jihu Turecka a severu Sýrie. (1. února 2024)

Stovky lidí se navíc dodnes pohřešují. Sema Gulecová z Iskenderunu, jež založila organizaci DEMAK pro příbuzné pohřešovaných, líčí, že tvář svého syna hledá v každém obličeji, který potká. „V hlavách máme tolik otázek. Co se mu stalo? Ani po roce nemůžeme jít dál. Dny i noci jsou pořád stejné,“ říká matka pětadvacetiletého architekta Batuhana pro list The Washington Post.

zavřít ×

Muž byl v době otřesů ve svém bytě, jeho tělo se však ani za šest dnů pátrání a prohledávání trosek nenašlo. A turecký parlament už dvakrát odmítl výzvy ze strany DEMAK, aby pro hledání pohřešovaných ustavil speciální komisi.

K soudu se mezitím dostalo jen minimum případů nedbalosti developerů a dohlížejících úřadů, kvůli které při otřesech spadly i novější domy. Jako v případě bratra Cigdem Nurové Mehmeta. V bytě domu, který byl nově postavený, zemřel nejen on, ale i jeho žena a šestiletá dcera. Nurová prohledala márnice, hřbitovy i sirotčince, rodinu však nenašla.

„Umíte si představit, že toužíte i po něčem takovém, jako je zub nebo nehet? Po tom toužím já. Závidím všem, co mají hrob, ke kterému mohou chodit. Já se chodím vyplakat k hrobu bratrova kamaráda a předstírám, že patří bratrovi,“ říká žena s tím, že stavitel domu jejích blízkých je právě u soudu. Podle tureckého ministerstva spravedlnosti bylo z porušení předpisů dosud usvědčeno 267 lidí.

I podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch začalo stíhání developerů, stavbyvedoucích či inspektorů. „Ale ani jeden starosta nebo radní nečelil soudu za svou roli v povolování stavebních projektů, které zdaleka neodpovídaly bezpečným stavebním normám, či za nepřijetí opatření na ochranu lidí žijících v budovách, o nichž se vědělo, že mají problémy v místě s vysokým rizikem seismické aktivity,“ píše se v dokumentu organizace.

Uplynul rok a Turecko není na další podobnou katastrofu připravené o nic víc, než bylo před loňským zemětřesením, varují pak experti i opoziční politici. Ti vedou mnohá turecká města a provincie, zatímco Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) řídí vládu. Prezident hází odpovědnost za pomalou rekonstrukci na „nekompetentní a nesolidární“ opozici, starostové a vůdci provincií zase ukazují na korupci a šlendrián Erdoganovy administrativy.

V turecké provincii Hatay po ničivém zemětřesení postavili novou rezidenční čtvrť určenou pro ty, kteří se kvůli otřesům ocitli bez střechy nad hlavou. (2. února 2024)

Turecko na konci března čekají lokální volby, rázná prohlášení politiků tak pohání i předvolební kampaň. Tak jako tak je ovšem další zemětřesení pro zemi skutečné riziko. A to nejen pro regiony na hranici se Sýrií, ale i největší turecké město Istanbul. Tamní primátor Ekrem Imamoglu z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) si podle CNN postěžoval, že spolupráce s vládou na přípravách proti budoucím katastrofám drhne.

Město, v němž při zemětřesení v roce 1999 zemřelo přes 17 tisíc lidí, se podle primátora stále ze dvou třetin skládá z domů vybudovaných podle starých, ne tak striktních bezpečnostních předpisů. Na 200 tisíc budov další velké otřesy nevydrží a potřebuje rekonstrukci. V těchto domech žijí zhruba tři miliony lidí.

Jak ovšem upozorňuje MEE, ani na ty, kteří už rok trpí důsledky katastrofy obřích rozměrů, v tureckých provládních médiích nemají místo. O obětech zemětřesení se příliš nemluví, nevyhovující hygienické podmínky se nerozebírají. Ve srovnání s ničivými otřesy z roku 1999, které byly v tisku i roky poté, je to podle portálu markantní proměna. Vládní plátek Daily Sabah ve výročí loňské tragédie jen přišel s textem vypočítávajícím, kolik už Turecko do obnovy po „katastrofě století“ investovalo peněz.

X X X

FARMÁŘI  EVROPY  VOLÁJÍ  PO  MILIONECH  NA  PRODUKCI

 Eduard Šebo: Rebélie európskych farmárov – začiatok novej politiky EÚ?

Poľnohospodárstvo ako výrobný sektor je dnes početne i politicky malá, takmer bezvýznamná skupina, ktorá vďaka produkcii výkonnej techniky, nových odrôd, hnojenia… dokáže zabezpečiť potraviny pre celý svet.

Od prvej neolitickej revolúcii uplynulo už niekoľko tisíc rokov. Priniesla zmenu, kedy sa prví lovci usadili na jednom mieste a začali hľadať obživu v pestovaní obilnín a v chove domestikovaných zvierat.

Zdá sa však, že potomkovia neolitickej revolúcie sú pred úplným vymretím, a preto nás všetkých prekvapuje ich politická aktivácia v uliciach najvýznamnejších miest v EÚ.

Podpora, ktorá sa im dostáva v médiách ako aj v sľuboch politikov, je nevídaná.

Ich základnou požiadavkou je nevyhnutnosť riešiť pokles hodnoty ich príjmov, oslabenie zavádzania ekologických štandardov, zastavenie znižovania štátnej pomoci a požiadavka zamedziť bezcolnému režimu s ukrajinskými agroproduktmi.

Politické prebudenie farmárov nie je len výsledkom toho, že jar a sejba sú ešte ďaleko. Nejde ani o žiadny fašiangový sprievod na traktoroch a ani o krátenie voľného času a pálenie slamy na odháňanie zlých duchov.

Situácia európskych farmárov je zúfalá a ide im o ich pracovnú existenciu, mnohí z nich sú na konci svojich síl.

Poľnohospodári majú spravidla dosť vlastných nepriateľov, akými sú sucho, mrazy, dažde, choroby… a tie si vyžadujú veľkú dávku osobnej energie, času a peňazí.

Tento raz však farmári považujú za škodnú najmä EÚ a svoje vlády, ktoré nás zaťahujú do rusko-ukrajinského konfliktu, čo má za následok zvyšovanie nákladov a znižovanie cien ich produkcie. Predstava EÚ i národných vlád je taká, že treba šetriť a začať chcú u farmárov!

Väčším prekvapením je, že vypovedanie poslušnosti európskych farmárov svojej i európskej vrchnosti sa netýka iba západnej Európy, ale začína aktivovať aj farmárov strednej a východnej časti EÚ, a to vrátane aj Slovenska.

Základným menovateľom sa stáva liberalizácia obchodu s agrokomoditami, ktorú považujú európski farmári za nespravodlivú a devastačnú. Predsa nie je možné vyžadovať od nich, aby plnili európske normy a znášali nekonečné kontroly, a z Ukrajiny, ktorá je väčšia ako Francúzsko a má 36 miliónov hektárov mimoriadne úrodnej ornej pôdy, je dovoz obilia bez cla a bez potreby rešpektovať európske štandardy.

Farmári EÚ sa v dôsledku takejto politiky stávajú nekonkurenční a musia predávať svoje produkty pod výrobné náklady, čo vedie celé odvetvie do chaosu a úpadku.

Neracionálne či ideologické rozhodnutia EÚ postihujú všetky vrstvy spoločnosti, a preto požiadavky farmárov majú podporu väčšiny obyvateľov únie.

Všeobecné proklamácie o slobode a práve ukrajinského ľudu vstúpiť do EÚ a žiadať za to iba finančnú a vojenskú podporu proti totalitnému Rusku, sú príliš abstraktné a možno im veriť alebo aj neveriť.

Keďže ide o reálne zruinovanie európskych farmárov, je prirodzené, že sa ozývajú prví a najdôraznejšie formulujú svoje požiadavky voči EÚ a svojim národným vládam.

Ak porovnáme detailnejšie protesty a požiadavky v západnej Európe s heslami krajín, ktoré bezprostredne susedia s Ukrajinou, je zrejmé, že ich spoločným menovateľom je Ukrajina a rusko-ukrajinský konflikt.

Prísľuby európskych politikov, že Ukrajina bude prijatá do EÚ (a samozrejme do NATO!) ukazujú, že naši politici im v tomto ohľade buď klamali, alebo je im jedno ako skončí EÚ. Podporovať vstup Ukrajiny do EÚ bez hlbšej diskusie je najlepší scenár, ako ju rozvrátiť.

Obrovská výmera ornej pôdy a jej mimoriadna úrodnosť by vstupom Ukrajiny do EÚ urobila z nej európsku mocnosť, ktorá by si vynútila zásadnú reštrukturalizáciu agrosektora a od neho závislého potravinárskeho priemyslu!

Vysoká koncentrácia pôdy v rukách niekoľkých spoločností na Ukrajine je na naše pomery nepredstaviteľná. Je viacero spoločností s výmerou nad 200 až 500 tisíc hektárov. Väčšina z nich je v rukách amerických fondov. Výnimku tvorí zopár domácich oligarchov, ako je napr. bývalý prezident Porošenko, ktorý vlastní iba cca 300 tisíc hektárov…

Veľkosť Ukrajiny, zásadné zmeny v štruktúre vlastníctva pôdy, šírenie ilúzií, ako by sa Ukrajina mohla stať spolu s Poľskom, pobaltskými krajinami a samozrejme s Veľkou Britániou novou zasľúbenou krajinou, ich vzrušuje do maxima.

Ich predstavy formuluje M. Dzurinda (SME 5. 2. 2024), ktorý v rozhovore opisuje ciele tejto skupiny, ako vytvoriť novú bezpečnostnú architektúru Európy na báze dvojstranných dohôd týchto krajín s Ukrajinou. Tieto predstavy v skutočnosti nie sú ničím iným, iba bojom o nové líderstvo v Európe a vo svete.

Nehorázna drzosť poľského parlamentu žiadať od Nemecka 1,3 trilióna eur ako vojenské reparácie za II. svetovú vojnu, ukazuje, aké sú záujmy tejto skupiny a zároveň i dôkaz toho, že v budúcnosti nepočítajú s existujúcou štruktúrou sveta ako ani s EÚ.

Zdá sa, že za EÚ dnes bojujú iba jej farmári.

Či to bude iba začiatok alebo aj koniec zápasu o EÚ, bude závisieť od volebných rozhodnutí európskych občanov.

Vyše 40 miliónové ukrajinské spoločenstvo ľudí, ktoré v skutočnosti nebude nič vlastniť, by mohlo totiž vytvoriť reálny tlak na pretransformovanie celej EÚ na nové ukrajinské štandardy, a teda vyvolať jej zánik.

Ukrajina preto v tomto tvare nemôže byť prijatá do EÚ!

Na ospravedlnenie európskych politikov by sme mohli povedať, že tento nápad nevznikol v ich hlavách, ale je inkorporovaný z USA, resp. z NATO.

Z vojenského hľadiska by vstup Ukrajiny do EÚ s najväčšou pravdepodobnosťou mal význam iba vo vzťahu k Rusku.

V tejto oblasti platí zásada, že výhoda jedného je nevýhodou druhého. O tom, kto sa má stať vlastníkom tejto výhody, má sa rozhodnúť na ukrajinskom vojenskom poli.

Európania by mali mať na pamäti, že zmyslom a podstatou EÚ je udržanie mieru na tomto kontinente. Dvom generáciám sa to podarilo a tretej to treba stále pripomínať.

Vojnoví štváči, ktorí chcú zničiť Rusko a ponížiť Nemecko, chcú nielen zničiť EÚ, ale aj ukončiť mier na tomto kontinente.

Vstup Ukrajiny do EÚ je v podstate trójskym koňom vojnových štváčov, ktorý by mal prinútiť všetkých Európanov, aby sa zbavili vlastnej predstavy ako žiť, a boli pripravení na to, že tento kultúrny model nielenže musí skončiť, ale bude nutné sa pripraviť na zníženie vysokého štandardu a vysokej úrovne občanov dnešnej EÚ.

Vyzerá to šialene, ale v tomto modeli nie Ukrajina by vstúpila do EÚ, ale my, teda EÚ, do Ukrajiny!

Nová agrárna i vojenská mocnosť, ktorá by bola ochotná aktivovať sa v ľubovoľných proxy vojnách, by sa chcela stať vodcom novej Európy.

Samozrejme, ak je pre takúto víziu podpora a nadšenie medzi politickými elitami, zdá sa, že by bolo lepšie, keby otvorene hlásali projekt spojenia EÚ s USA. K tomu by mohla viesť pomerne jednoduchá cesta, t.j. že politické elity by vyhlásili EÚ za 51. americký štát.

Vtedy by to bolo korektné! Sú tu však ešte občania…

Posledné rozhodnutie europarlamentu, ktorý zamietol odtajnenie zmlúv o nákupe vakcín za vyše 70 miliárd eur nám potvrdzuje, že transformácia EÚ na obraz Ukrajiny sa už započala.

Šokuje ma mimoriadne vysoký počet hlasov poslancov odmietajúcich preverenie zmlúv, ktoré osobne zjednala a podpísala pani von der Leyenová.

Nie som žiadny stúpenec prezidenta Zelenského, ale myslím si, že by ani on neobjednal desať vakcín pre každého občana EÚ, ktoré majú šesťmesačnú expiráciu…

V týchto dňoch, kedy európski farmári blokujú hlavné mestá únie a striekajú po sídlach svojich i európskych vlád hnojovicu… Brusel sa opäť predviedol s 50 miliardovou pomocou pre Ukrajinu. Napriek tomu, že dve tretiny z tejto sumy sú pôžičky, tieto peniaze budú chýbať občanom!

Treba povedať, že tento raz sa našiel aspoň jeden premiér, ktorý žiadal, aby sa tieto prostriedky každoročne aspoň kontrolovali a vyhodnocovali.

Koľko zbytočných síl a energie vynaložilo 26 premiérov EÚ iba nato, aby v deklarácii bola zakotvená triviálna a obyčajná ľudská požiadavka – peniaze každoročne kontrolovať a vyhodnocovať. Akoby nestačili náreky americkej administratívy, koľko z ich vyše 100 miliardovej finančnej a vojenskej pomoci bolo zdefraudovaných v korupčných schémach pána Zelenského a jeho priateľov.

EÚ 25. januára odštartovala Strategický dialóg o budúcnosti agrorezortu, ktorého cieľom podľa pani von der Leyenovej je, že: „Dozrel čas na dosiahnutie nového konsenzu o potravinách a poľnohospodárstve medzi farmármi, vidieckymi komunitami a všetkými ostatnými aktérmi v agropotravinárskom reťazci EÚ…“

Zdá sa, akoby pani von der Leyenová žila na Mesiaci a nebola schopná sa konfrontovať s realitou a problémami európskych farmárov.

Je veľkou záhadou, aké problémy chce riešiť medzi farmármi a vidieckymi komunitami… Keď nevie, lepšie by urobila, keby si prestala vymýšľať prázdne floskuly a  radšej sa spýtala priamo tých, ktorí protestujú na svojich traktoroch.

Možno by potom pochopila, že je nevhodná pre úrad, ktorý zastáva, a že jej rozhodnutia sú proti podstate celej inštitúcie!

Človek by si ju mohol vážiť, keby mala odvahu a povedala farmárom, že peniaze nám došli a na naše strategické ciele budeme musieť použiť tie vaše. Kvalifikovala by sa ako empatický človek.

Jej základné politické krédo, ktoré opakuje neustále „Na Ukrajine sa bojuje za nás!“ dokazuje, že nie je schopná objektívne sformulovať svoje heslo, ktoré by mala z úcty k zdravému rozumu sformulovať tak, že: „ Na Ukrajine sa nebojuje za nás, ale iba za naše peniaze!!!“.

Zdá sa mi, že pani von der Leyenová nevie, o čom hovorí a ani nechápe, prečo farmári po politikoch jej typu hádžu surové vajcia a metajú hnojovicu po úradoch EÚ.

Nie som si istý, či šéfka komisie EÚ pochopila postoj USA k ukrajinskému konfliktu. USA totiž dôrazne požadujú, aby všetky zásadné rozhodnutia o vojne a mieri zostali v rukách ukrajinskej vlády, nakoľko miesto USA je iba vo finančnej a vojenskej pomoci.

Návrh vo výške 60 miliárd dolárov ďalšej pomoci pre Ukrajinu, v dôsledku chabých výsledkov na vojenskom poli ako i nehoráznej korupcie, americký Kongres zamietol.

Možno pani von der Leyenová to mylne pochopila, že teraz je na rade EÚ.

Zdá sa však, že jej postoj je viac motivovaný osobne, a konkrétne jej ašpiráciami na funkciu generálneho tajomníka NATO, ako skutočnou snahou reálne pomôcť európskym farmárom.

 Eduard Šebo, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

NIZOZEMEC  NEMÁ  PARTNERA

PARTNERA  MUSÍ  MÍT  I  BABIŠ,  NEBO  PŘES  50  PROCENT, JAKO  ORBÁN

BABIŠ  UŽ  DNES  NA  TO  MUSÍ  MYSLET

Wilders zůstal jako kůl v plotě. Země nemá koalici na to, aby sestavila vládu

Koaliční jednání, která vedl nizozemský pravicový populista Geert Wilders se třemi dalšími pravicovými stranami, neuspěla. Zhruba deset týdnů po parlamentních volbách tak není jasné, jak bude formování příští vlády pokračovat, uvedla v úterý agentura DPA.

Středopravá strana Nová společenská smlouva (NSC) se v úterý večer v Haagu rozhodla, že v koaličních rozhovorech nebude pokračovat. Oznámil to šéf strany Pieter Omtzigt. NSC však podle něj nevylučuje, že bude tolerovat případnou pravicovou menšinovou vládu. Tři zbývající strany, které se účastnily dosavadních jednání, nedisponují většinou v parlamentu.

Wilders, který stoji v čele krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), na platformě X vyjádřil velké zklamání nad vývojem. „Nizozemsko tuto vládu chce a teď hodí Pieter Omtzigt ručník do ringu, i když jsme až do úterka vedli rozhovory. Naprosto to nechápu,“ napsal Wilders, jehož strana v listopadu překvapivě jasně zvítězila v parlamentních volbách, když získala 37 ze 150 poslaneckých mandátů.

Omtzigt jako důvod pro ztroskotání koaličních jednání označil napjatou rozpočtovou situaci. Kromě NSC a PVV se dosud koaličních jednání účastnily také Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho a menší pravicově populistické agrární hnutí BBB. VVD dala předem najevo, že by mohla případně jen tolerovat menšinovou vládu v čele s Wildersem, aniž by v ní měla své ministry.

X X X

 Při pádu vrtulníku zemřel bývalý chilský prezident, kterému Klaus sebral pero

Bývalý chilský prezident Sebastián Piňera, který zemi vedl do roku 2022, v úterý zemřel při pádu vrtulníku na jihu Chile. Zahraničním tiskovým agenturám to potvrdila chilská ministryně vnitra Carolina Toháová. Ve vrtulníku cestovali celkem čtyři lidé, tři další nehodu přežili se zraněními, uvedla agentura Reuters.

 Vrtulník se čtyřiasedmdesátiletým exprezidentem na palubě se zřítil nedaleko města Lago Ranco na jihu země. Podle chilských médií mohly být příčinou nehody silné deště. Z vraku už se dostali záchranáři a potvrdili nález jednoho mrtvého a tří raněných.

Prezident Gabriel Boric vyhlásil státní smutek a nařídil vystrojit svému předchůdci státní pohřeb, uvedla Toháová podle serveru El Divisadero.

Piňera byl jedním z nejvlivnějších politiků v Chile, zemi vládl po dvě funkční období. Jeho první mandát v letech 2010 až 2014, kdy se jako první pravicový prezident dostal k moci po konci diktatury Augusta Pinocheta, se vyznačoval prudkým hospodářským růstem a poklesem nezaměstnanosti. Podruhé zemi vedl mezi lety 2018 a 2022, kdy byl prvním prezidentem, který dokázal po návratu demokracie získat druhý mandát. Byl také velmi úspěšným podnikatelem.

V Česku byl Piňera nejvíce známý jako člověk, kterému tehdejší prezident Václav Klaus sebral během návštěvy Chile na tiskové konferenci luxusní pero. Chilská příhoda prezidenta Václava Klause s perem tehdy zaujala i světová média. Manévr české hlavy státu, při němž protokolární pero mizí nejprve pod stůl a pak v kapse, rozebíraly britské listy i americké televize. Třeba stanice CBS News na svém webu před třinácti lety psala o tom, že Klaus „sbalil pero s rošťáckým úsměvem“.

X X X

 MODERÁTOR  USA  V  MOSKVĚ  NA  ROZHOVOR  S  PUTINEM

Americký moderátor Carlson je v Moskvě. Jdu udělat rozhovor s Putinem, ohlásil

Někdejší moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson je v Moskvě. Informovala o tom ruská média. Carlsonova návštěva nejdříve vyvolala spekulace, zda do Ruska nedorazil s cílem natočit rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml oficiálně popřel, že je interview v plánu, sám Carlson ale v úterý večer uvedl, že se rozhovor uskuteční.

 „Jsme tady, abychom udělali rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ uvedl Carlson. Připustil, že udělat podobný rozhovor přináší jistá rizika, ale své rozhodnutí hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat lidi,“ uvedl.

 V  Moskvě poprvé zachytila na nedělním baletním představení ve Velkém divadle. Americký novinář podle ruského telegramového kanálu Mash dorazil do metropole minulý čtvrtek z tureckého Istanbulu. Zřejmě jde o jeho první návštěvu Ruska. podle ruského novináře Alexeje Venediktova se už zřejmě odehrálo

Carlsona v pondělí natočil prokremelský deník Izvestija. „Jenom jsem chtěl vidět Moskvu. Tolik jsem o ní četl, tak jsem si chtěl promluvit s místními lidmi, porozhlédnout se tu a podívat se, jak to tu vypadá. A Moskvě se daří velmi dobře,“ zdůvodnil moderátor listu svou přítomnost v zemi.

Na otázku, zda chce udělat rozhovor s Putinem, Carlson nejdříve odpověděl: „Uvidíme.“ Ačkoli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že rozhovor mezi moderátorem a prezidentem rozhodně není v plánu, během úterka se na sociálních sítích dokonce začaly šířit zvěsti, že se už uskutečnil.

„Pokud tomu rozumím, Tucker Carlson dostal, co chtěl,“ napsal v úterý na síti X bez bližších podrobností Venediktov, jenž dříve vedl nezávislou rozhlasovou stanici Echo Moskvy. Jeho příspěvek sdíleli šéf moskevské kanceláře listu The Financial Times Max Seddon či korespondent deníku The Guardian Pjotr Sauer, podle něhož má Venediktov dobré kontakty.

Ruští blogeři a propagandisté možnost, že by se interview mohlo uskutečnit nebo že už se odehrálo, přijali podle magazínu Politico s nadšením.

„Bez přehánění lze říci, že nás čeká epochální událost,“ napsal telegramový kanál Bezgraničnij Analitik. Pokud k rozhovoru dojde, bude to podle něho první Putinův rozhovor se západním novinářem od zahájení jeho „speciální vojenské operace“ proti Ukrajině před téměř dvěma lety.

„A buďte si jisti, že tentokrát Putina vyslechne mnoho lidí na Západě,“ stálo v hojně sdíleném příspěvku.

 Russian journalist tells Tucker Carlson he’s the best American journalist, asks him why he’s in Moscow, Tucker tells him he’s just looking around, talking to people, there to see how Putin is doing. In reality he’s there to sit down with Putin. WATCH | (1:03)

Russian journalist tells Tucker Carlson he’s the best American journalist, asks him why he’s in Moscow, Tucker tells him he’s just looking around, talking to people, there to see how Putin is doing. In reality he’s there to sit down with Putin. WATCH

Kanál s napojením na státní agenturu RIA Novosti uvedl, že v předchozích interview s americkými novináři se Putin musel bránit různým „obviněním“. „Možná bude mít s Tuckerem Carlsonem více štěstí. Říká se, že televizní moderátor, který otevřeně sympatizuje s Ruskem, sem přijel v naději, že si s Putinem promluví,“ stálo dále v příspěvku.

Agentura Nexta v úterý na síti X uvedla, že o Tuckerovi nonstop informují nejen ruští blogeři, ale také státní média. „Ta uvedla, že Carlsonovo auto bylo viděno, jak opouští budovu prezidentské administrativy,“ napsala Nexta, která Tuckera označila za „kremelského propagandistu amerického původu“.

 Konzervativní novinář se dlouhodobě netají tím, že by ruského prezidenta rád vyzpovídal. Loni v září prohlásil, že interview plánoval, ale americká vláda mu v tom „zabránila“. „Lidé nesmí slyšet Putinův hlas,“ tvrdil.

Někdejší hvězda americké stanice Fox News Carlson o Putinovi opakovaně hovořil příznivě, a to jak před ruskou invazí na Ukrajinu, tak po ní. Naopak kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho spojence.

Poté, co Fox News Carlsona loni v dubnu vyhodila kvůli skandálu s pomluvami, novinář spustil vlastní streamovací službu. Předtím na sociální síti X zveřejnil mimo jiné svůj rozhovor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem či americkým exprezidentem Donaldem Trumpem. Ten má Carlsona v oblibě a prohlásil, že si ho v letošních volbách dovede představit jako kandidáta na svého viceprezidenta.

X X X

 Trump nemá imunitu, může být stíhán, rozhodl odvolací soud

Bývalý americký prezident Donald Trump nemá prezidentskou imunitu proti trestnímu stíhání v souvislosti s jeho snahou zvrátit prohru ve volbách v roce 2020. V úterý o tom jednomyslně rozhodl federální odvolací soud. Trump se proti rozhodnutí odvolá.

 Federální odvolací soud dnes rozhodl, že bývalý americký prezident Donald Trump nemá imunitu před stíháním v souvislosti se snahou zvrátit poslední prezidentské volby z roku 2020, v nichž jej porazil demokrat Joe Biden, píše agentura Reuters. Trumpův mluvčí již podle agentury AFP potvrdil, že se exprezident proti rozhodnutí odvolá. Případem se tak zřejmě bude zabývat nejvyšší soud.

Tříčlenný senát odvolacího soudu odmítl Trumpovo tvrzení, že nemůže být stíhán, protože obvinění se týkají jeho oficiálních povinností z doby, kdy zastával prezidentský úřad. V odůvodnění rozhodnutí stojí, že soud pečlivě zvážil zájmy na imunitě, které uplatňuje Trump, „oproti důležitým veřejným zájmům ve prospěch pokračování tohoto trestního stíhání“.

Exprezident, který si nyní upevňuje svou pozici favorita na republikánskou nominaci do podzimních prezidentských voleb, se proti rozhodnutí odvolá. Krátce po oznámení rozhodnutí soudu to uvedl mluvčí Trumpova štábu Steven Cheung. „Ve vší úctě, prezident Trump s rozhodnutím soudu nesouhlasí a odvolá se,“ řekl mluvčí.

Otázku prezidentské imunity tak pravděpodobně definitivně vyjasní až nejvyšší soud, na odvolání k nejvyššímu soudu má nyní Trump podle AP čas do 12. února. Na nejvyšším soudu USA aktuálně poměrem šest ku třem převažují soudci považovaní za konzervativní, z nichž tři nominoval sám Trump.

 Velká porota loni na návrh zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe rozhodla o obžalobě Trumpa z různých druhů zločinného spiknutí v návaznosti na jeho kampaň proti výsledkům prezidentských voleb roku 2020. Tehdejší prezident nikdy neuznal svou porážku a místo toho podkopával důvěru Američanů ve volby a jejich výsledky a tlačil na činitele na různých úrovních ve snaze zablokovat jejich potvrzení. Trumpovi příznivci vtrhli 6. ledna 2021 do sídla Kongresu ve Washingtonu, kde se zákonodárci sešli, aby formálně potvrdili Bidenovo vítězství v prezidentských volbách. Trump předtím při projevu vyzval své příznivce, aby se vydali ke Kapitolu a dali najevo svůj nesouhlas. V důsledku nepokojů zemřelo pět lidí.

Odvolací soud se dostal do centra sporu ohledně prezidentské imunity poté, co nejvyšší soud na konci loňského roku uvedl, že se do případu alespoň dočasně nezapojí, a odmítl žádost zvláštního vyšetřovatele Smithe, aby ve věci vydal rychlé rozhodnutí.

Začátek soudního procesu s Trumpem byl původně stanoven na březen, ale minulý týden byl odročen a nové datum podle AP zatím stanoveno nebylo. Termín soudního řízení přitom s sebou nese obrovské politické důsledky, neboť favorit republikánských primárek doufá, že se jej podaří odložit až do doby po listopadových volbách.

Pokud Trump porazí prezidenta Bidena, mohl by se pravděpodobně pokusit využít svého postavení a nařídit novému ministru spravedlnosti, aby případ smetl ze stolu, nebo by mohl zkusit sobě samému udělit milost, píše AP.

Jelikož žádný jiný americký prezident před Trumpem nečelil obžalobě, soudy se aktuálně ocitají v neprobádaných vodách. Bývalí prezidenti mají širokou imunitu vůči občanskoprávním žalobám vycházejícím z jejich počínání v Bílém domě, soudy se však dosud nezabývaly uplatňováním tohoto principu v trestní rovině.

X X X

 Soud nechránil oběť, tvrdí zmocněnec dívky, kterou znásilňoval otčím

Krajský soud v Brně čelí vlně kritiky poté, co zmírnil trest muži, který znásilňoval svou nevlastní dceru. Závěr soudu zpochybňuje i zmocněnec dívky Marcel Jurčaga. Ten tvrdí, že zveřejnění rozsudku způsobilo dívce další psychickou újmu. Soud navíc podle něj nechránil oběť, místo toho dal přednost obhajobě svého rozhodnutí.

 Zhruba dva roky znásilňoval nevlastní dceru, někdy i pětkrát týdně. Natočil si ji na video a vyfotil si ji. A pak jí vyhrožoval, že záznamy zveřejnění. Okresní soud ve Vyškově mu za to udělil tříletý trest vězení, Krajský soud v Brně letos rozsudek zmírnil na podmínku.

Krajský soud na konci ledna zveřejnil odůvodnění rozsudku, ve kterém přihlédl k tomu, že styk iniciovala sama dívka. Odvolací soud konstatoval, že znásilňování nemělo na dívku větší dopad. Opíral se přitom o znalecké posudky.

Anička, jak dívku média nazývají, se přitom několikrát pokusila o sebevraždu. Naposledy když zjistila, že její otčím bude na svobodě. Krajský soud v Brně v posledních dnech kvůli mírnému trestu čelil kritice.

Zmocněnec Aničky Marcel Jurčaga nyní kritizuje přístup soudu. Podle něj zveřejnění rozsudku způsobilo poškozené další psychickou újmu, kterou museli řešit zaměstnanci psychiatrické nemocnice, ve které se momentálně nachází. Soud se bránil, že k další újmě dochází na základě toho, že sama Anička s médii mluví.

„Pokud se poškozená na medializaci jejího případu částečně podílí, k tomu je třeba uvést, že poškozená rozhodnutí odvolacího soudu vnímá jako velmi nespravedlivé, pročež je v podstatě nucena k tomu, aby proti této nespravedlnosti bojovala navzdory tomu, že jí to není příjemné a jejímu zdravotnímu stavu to neprospívá,“ uvedl Jurčaga.

„Soud dal přednost obhajobě rozhodnutí“

Odvolací soud dal podle Jurčagy přednost snaze obhájit své rozhodnutí před tím, aby chránil oběť. Advokát zdůraznil, že otčím dívky se k činu zcela doznal. Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že dobrovolný pohlavní styk mezi dívkou a jejím otčímem trval tři čtvrtě roku. Poté dívka řekla, že už v intimním kontaktu dál pokračovat nechce. Otčím ji ale do sexu nutil pod pohrůžkou zveřejnění videa a fotografií, které si během jejich pohlavního styku pořídil.

“Není tedy sporu o tom, že na poškozené docházelo dlouhodobě a s vysokou četností k nuceným sexuálním kontaktům pod pohrůžkou zveřejnění pornografického materiálu zachycujícího poškozenou,“ řekl Jurčaga.

Zmocněnec dívky upozornil, že brněnský soud vydal rozhodnutí na základě informací ze strany obžalovaného, toho ale podle Jurčagy nelze považovat za zcela důvěryhodného. Uvedl také, že soud neověřil například současné rodinné poměry obžalovaného či jeho chování po činu.

Anička později na tvrzení otčíma reagovala prostřednictvím svého zmocněnce. „V tom svém vyjádření v podstatě vše, co obžalovaný uváděl ve svém odvolání, negovala,“ vysvětlil Jurčaga s tím, že odvolací soud se měl rozpory zabývat. Veřejného zasedání se Jurčaga ani Anička neúčastnili, soud je totiž nepředvolal.

Jurčaga kritizuje také konstatování soudu, že Anička styk s otčímem iniciovala sama. K tomu odvolací soud dospěl na základě jejích slyšení v přípravném řízení. „Je třeba uvést, že odvolací soud dal přednost tomu, co je uvedeno v úředním záznamu ze dne 10. 6. 2022 o podání vysvětlení poškozené, před tím, co je uvedeno v protokolu o jejím výslechu ze dne 27. 7. 2022,“ uvedl Jurčaga.

Záznamy podle něj navíc nebyly součástí důkazu, odvolací soud z nich tak nemohl činit závěry. Otčím dívky navíc sám podle zmocněnce v přípravném řízení neuvedl, že by první intimní kontakt iniciovala.

Závěr je rozporný, míní zmocněnec

Anička i její matka podle odvolacího soudu popřely, že by kdy dívka vyhledala psychiatrickou či psychologickou pomoc. Soud proto v rozhodnutí uvedl, že neměl pochybnost o závěru znalce psychiatra ohledně předpokládaného vymizení psychických obtíží poškozené do budoucna.

Brněnský soud přihlížel také k vyjádření psychologa, podle kterého bude vývoj psychického stavu dívky záležet také na prostředí, ve kterém se bude dále pohybovat. Podle Jurčaga ale nelze vycházet z názoru Aničky a její matky na potřebu psychiatrické či psychologické pomoci, protože nejde o profesionální názor.

Rozhodnutí je tedy podle advokáta rozporné. Soud totiž v návaznosti na znalecký posudek psychologa neprověřil situaci, v jaké se dívka v současné době nachází, a nemohl proto dospět ke kvalifikovanému závěru. Sami soudní znalci se proti uvedenému hodnocení stavu dívky ohradili.

Odpovědnost nese obžalovaný, tvrdí advokát

Soudci přihlédli také k tomu, že otčím dívky do té doby se jiné násilné nebo sexuálně motivované trestné činnosti nedopustil. „Zároveň nelze odhlížet od toho, že obžalovaný se na poškozené dopouštěl trestné činnosti dlouhodobě, opakovaně a s vysokou četností, což již samo o sobě tento závěr odvolacího soudu výrazně oslabuje,“ uvedl Jurčaga. „Již z povahy věci se při ojedinělém vybočení z jinak řádného způsobu života musí jednat skutečně o ojedinělou záležitost a nikoli o dlouhotrvající a opakovanou trestnou činnost,“ dodal.

Jurčaga zároveň zpochybnil závěr soudu, že muž není a priori násilníkem, deviantem nebo sexuálním predátorem. Poukázal například na fakt, že k intimnímu styku otčíma s nezletilou nevlastní dcerou docházelo v době, kdy bylo muži zhruba 40 let.

„Tento závěr je projevem přístupu odvolacího soudu spočívajícího v navlékání odpovědnosti za to, co na ní bylo obžalovaným pácháno, na poškozenou, přestože osobou v plné míře odpovědnou za předmětné protiprávní jednání je obžalovaný a nikoli poškozená,“ uvedl zmocněnec. Anička je podle Jurčagy odůvodněním rozsudku „silně znepokojena“.

Soud kvůli svému rozhodnutí čelí v posledních dnech vlně kritiky. „Osobní útoky na rozhodující soudce, které v minulých týdnech probíhaly zejména na sociálních sítích a v diskuzích pod novinářskými články, jsou i pro nás neakceptovatelné a od těchto se distancujeme,“ doplnil Jurčaga.

X X X

 JEPTIŠKA  V  ITÁLII  POLÍBILA  KNĚZE

ZMĚNÍ  PAPEŽ  NÁZOR  NA  FARÁŘE?

Jeptiška políbila kněze a Itálie se otřásla. Fotografa zničil pád mostu

Holčička těsně po narození, muž umírající na AIDS nebo mafián v kaluži krve. To jsou jen některé ze scén z reklamních kampaní oděvního giganta Benetton, jejichž autorem je italský fotograf Oliviero Toscani. Málokterý z jeho snímků se ale lidem vryl do paměti tak jako jeptiška líbající kněze. Nejen její příběh přináší další díl seriálu Slavné fotografie.

 Že snímek vyvolá kontroverze, věděl Toscani ještě předtím, než stiskl spoušť fotoaparátu. U jeho předchozích reklamních kampaní pro Benetton, které ho proslavily po celém světě, tomu nebylo jinak. Toscani rád spojoval do jednoho obrazu silné protiklady, rád dráždil a šokoval.

Fotografie s bíle oděnou jeptiškou a knězem v černé sutaně stavěla do kontrastu vášnivý polibek s posvátným slibem celibátu, jenž muži i ženy skládají při vstupu do řeholních řádů. Benetton ji nasadil na podzim 1991 a kritika na sebe nenechala dlouho čekat.

Odpůrci se pohoršovali nad tím, že kampaň nabádá veřejnost k odmítnutí tradičních zábran a útočí na základní hodnoty katolicismu. Vatikán zuřil a požadoval stažení reklamy, což se mu podařilo. Uražení nebyli jen Italové, odstranění plakátů z ulic požadovali také Francouzi.

„Poselství snímku mělo oslovit mladší, klíčové zákazníky Benettonu. Ve Španělsku, které žije mladými lidmi, se nad reklamou s jeptiškou usmívají. V Itálii, kde jsou stále ještě staří novináři, staré instituce, jsou naštvaní,“ popsal Toscani v roce 1991 deníku The New York Times.

Pro fotografa to nebyl první konflikt s římskokatolickou církví. O dvacet let dříve ji naštval svou kampaní na „Ježíšovy džíny“, kterou Vatikán označil za rouhačství. „Kromě mě už žádné džíny mít nebudeš,“ stálo v reklamě zobrazující modelku ve dvou různých verzích – zepředu v kalhotách rozepnutých až po rozkrok nebo zezadu v těsných šortkách.

Italský fotograf Oliviero Toscani pózuje na výstavě svých snímků v Miláně. (23. června 2022)

Toscaniho stylem si ale často nebyli jistí ani v samotném Benettonu, pro který pracoval v letech 1983 až 2000. Za tu dobu stál fotograf, jenž se vypracoval na uměleckého ředitele oděvní firmy, u zrodu mnoha přelomových, provokativních a sociálně progresivních kampaní. S každou z nich posouval hranice, přitahoval pozornost médií a vyvolával vlnu nevole.

Pro Toscaniho nebylo žádné téma tabu. Od obětí nemoci AIDS, přes souložící koně a otázky rasismu až po zakrvácené oblečení mrtvého bosenského vojáka. „Kreativita není založena na bezpečnosti. Jakmile máte jistotu, děláte něco, co už bylo uděláno,“ komentoval Toscani svou práci.

Ostrou kritiku Benetton sklidil už rok po „líbající jeptišce“, a to když pod Toscaniho taktovkou použil deset let starou fotografii Benedetta Grada zavražděného v italském Palermu při mafiánském vyřizování účtů. Některá média odmítla snímek s tělem ležícím v tratolišti krve publikovat.

Fotografie zavražděného Benedetta Grada z italského Palerma

S chválou spotřebitelů se nesetkal ani snímek novorozené holčičky, který měl dle Benettonu představovat „hymnu života“. Podle magazínu Vogue jde dodnes o nejcenzurovanější obrázek společnosti.

Silnou odezvu publika vyvolala v roce 1992 také kampaň, pro kterou si Toscani vybral fotografii začínající novinářky Therese Frareové, na které leží na smrtelné posteli homosexuální aktivista a oběť AIDS David Kirby.

Fotografie umírajícího aktivisty Davida Kirbyho z roku 1990

Bojovníci proti AIDS Benetton obratem odsoudili s tím, že snímek šíří strach z nemocných a vydělává na utrpení, a zahájili celosvětovou kampaň za bojkot firmy. Kirbyho otec Bill byl ale jiného názoru. „Benetton nevyužívá nás, my využíváme Benetton. Pokud ta fotografie někomu pomůže, pak stojí za to, abychom si prošli jakýmkoli tlakem,“ uvedl podle magazínu Vogue.

Roku 1996 Benetton zase veřejnost konsternoval snímkem tří srdcí, na nichž stála slova „bílé, černé a žluté“. Kritici Toscaniho fotografii, na které jsou zachycené prasečí vnitřnosti, označovali za rasistickou. On sám ji naopak vnímal jako součást boje proti rasismu.

Na prahu nového tisíciletí to ale Toscani nakonec přehnal, a to když v lednu 2000 uvedl kampaň s názvem „Pohled do tváře smrti“, která zobrazovala šestadvacet amerických vězňů odsouzených k nejvyššímu trestu, jak zírají do objektivu.

Reakce veřejnosti byla nečekaně silná. Příbuzní obětí těchto zločinců lobbovali u maloobchodníků a spotřebitelů, načež se Benettonu prudce propadly prodeje. Obchodní domy značku opouštěly, americký stát Missouri na ni podal mnohamilionovou žalobu, v níž tvrdil, že fotografie vězňů pořídila pod falešnou záminkou.

Pro fotografa to znamenalo konec sedmnáctiletého partnerství s oděvním impériem. „Toscani už nikdy neosloví celosvětové publikum v takovém měřítku jako svými billboardy pro Benetton,“ napsal tehdy list The Observer.

Toscani nakonec neskončil kvůli reklamě

Jeho předpověď se však nevyplnila, neboť v roce 2017 se fotograf do role kreativního ředitele společnosti vrátil a Benetton o rok později pod jeho vedením použil fotografie migrantů zachráněných ze Středozemního moře.

Toscaniho působení v Benettonu ale po pouhých třech letech opět skončilo vyhazovem. Tentokrát nicméně na vině nebyla reklama, ale kontroverzní komentář tehdy sedmasedmdesátiletého fotografa ke zřícení Morandiho mostu v italském Janově, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí.

Benetton byl v době incidentu podle NYT hlavním akcionářem holdingu Atlantia, který ovládal společnost Autostrade per l’Italia spravující most a většinu zpoplatněných italských silnic.

Toscani dva roky po tragédii v rozhlasovém rozhovoru řekl, že ho kolaps mostu vůbec nezajímá. „Koho ten příběh zajímá? Mě ne. Už toho bylo dost,“ prohlásil, když vysvětloval, proč by Benetton neměl být s událostí spojován. „Ty, kteří zemřeli, by to zcela jistě zajímalo,“ odvětil mu moderátor.

Toscani se sice záhy za svá prohlášení omluvil, nebylo mu to ale nic platné. Po jeho propuštění volali příbuzní obětí i uživatelé sociálních sítí.

X X X

Dnes zveřejněná data signalizují uzdravování ekonomiky. Začíná maličký růst.

Průmyslová produkce v prosinci meziročně reálně klesla o 0,7 %. Meziměsíčně byla vyšší o 2,8 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 0,9 %. To je hlavní zpráva dnes zveřejněných dat Českým statistickým úřadem.

V jedné větě řečeno, za poklesem průmyslu stojí drahá energie. Firmy nejsou s takovými cenami schopny konkurovat.

Mírný pokles průmyslu ukazuje, že rok 2023 byl pro ČR ztracený. Jsme na tom hůř, než jsme byli. Bez automobilek by na tom byl průmysl ještě mnohem hůř. To je alarmující, protože právě u automobilek lze v Evropě do budoucna očekávat velké problémy. Až moc komponentů přichází z Číny. Velká přidaná hodnota je tak jinde než v Evropě. To je potřeba změnit. Zatím ale nevíme jak. V Číně to prostě vychází levněji.

Velmi zajímavá je struktura nových zakázek. Zahraniční zakázky rostou o 1,5 %, zatímco domácí klesají o 0,2 %. To ukazuje, že česká ekonomika stále trpí mírnou recesí a nahoru ji tlačí zahraničí. Tady je přitom mnoho ekonomů skeptických k budoucímu růstu Německa jako našeho hlavního obchodního partnera. Je tedy otázkou, zda se pozitivní zahraniční vývoj udrží.

Pro výhled do budoucna nejsou ani tak důležitá meziroční srovnání, ale meziměsíční. Krátká srovnání totiž ukazují poslední změny trendu mnohem rychleji než meziroční. Tady bych tedy podtrhl nečekaný meziměsíční růst o 2,7 %. Ještě v listopadu meziměsíčně průmysl padal o 1,4 %. Přechod ze záporných do kladných čísel indikuje, že se v ekonomice něco mění k lepšímu.

To ostatně pozorujeme třeba i v maloobchodu. To mě utvrzuje v tom, že rok 2024 bude lepší než rok 2023. Nicméně to zlepšení bude podle mě jen mírné a Ministerstvo financí bude opět donuceno snížit svůj odhad budoucího růstu.

Z pohledu jednotlivých odvětví očekávám největší propad v chemickém průmyslu, hutnictví, slévárenství a sklářství.

Problémem je, že vnější prostředí nebude pro nás příznivé. Poslední data Eurostatu říkají, že průmysl celé EU meziročně poklesl o 5,5 %. Někde je to přitom šílené. Irský průmysl klesl o 34 %. Pro nás nejdůležitější německý průmysl poklesl o 3,9 %.

Stavební výroba je jeden velký průšvih

Stavební produkce v prosinci meziročně klesla o 4,6 %, meziměsíčně byla ale vyšší o 1,3 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 7,5 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 62,4 %. Meziročně bylo zahájeno o 16,5 % bytů méně, dokončeno bylo o 5,0 % bytů více.

To přináší podobnou informaci jako v průmyslu. Rok 2023 byl ztracený. Nicméně meziměsíční data přinášejí naději na zlepšení. Trh se začíná zotavovat s tím, jak se všichni připravují na snížení úrokových sazeb ČNB a následný růst objemu poskytnutých hypoték, který se časem přetaví ve vyšší výstavbu. Jenže není to tak růžové, jak se může zdát. Stavební povolení mluví o tom, jak se investoři chystají stavět. Pokles počtu povolení o 7,5 % je varovný.

Nové peníze nejspíš nepůjdou do více developerský projektů, ale na nákup dosud neprodaných nebo rozestavěných bytů. Tomu odpovídá i statistika zahájených bytů. Těch bylo meziročně méně o 16,5 %. To signalizuje jen velmi pomalé oživení nových projektů. Rok 2024 bude ještě nudný. Zajímavý bude až rok 2025. Tady je otevřený prostor pro větší zdražení nemovitostí.

Další novou statistikou Českého statistického úřadu jsou data o zahraničním obchodě

Tady vidíme optimistické číslo. Zahraniční obchod skončil přebytkem 3,5 mld. Kč, což představuje meziroční zlepšení o 5,9 mld. Kč. Dobrou zprávou je i to, že za rok 2023 skončila bilance přebytkem 122,8 mld. Kč. To je hodně.

Za zlepšením stojí pokles cen ropy zemního plynu. Špatné to bylo naopak s elektrickou energií. I tady se projevil pokles cen. Jenže zatímco plyn dovážíme, energii vyvážíme.

Meziročně poklesl vývoz o 7,2 % a dovoz o 8,9 %. To odpovídá recesi ekonomiky. Méně se vyrábělo a k tomu bylo třeba i méně vstupů.

Sečteno a podtrženo, dnes zveřejněná data ukazují na meziroční bázi špatné výsledky. Rok 2023 byl ztracený. Rok 2024 bude ale lepší. Indikátory se už začínají lámat.

Na to bude reagovat i centrální banka. Očekávám, že ve čtvrtek rozhodne bankovní rada České národní banky o snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Asi není na trhu nikdo, kdo by si myslel, že ČNB ponechá sazby beze změny. Jde jen o to, zda to bude čtvrt nebo půl procentního bodu.

Hodně ekonomů sází na pokles o čtvrt procentního bodu. Nicméně trh ve svých kontraktech počítá se snížením o půl procentního bodu. Já se kloním k půl bodu. Očekávám, že ČNB přijde s optimistickým výhledem inflace, který snížení sazeb umožní. Z většího nadhledu je však jedno, jestli to bude tento týden čtvrt, nebo půl procentního bodu. Jde o celkové snížení sazeb za rok, a to bude výrazné, jen jinak rozložené v čase.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

 Nižší úrokové sazby povzbudí české stavebnictví

„Snižování úrokových sazeb Českou národní bankou povede k vyššímu zájmu lidí o hypoteční úvěry. Díky tomu bude proudit více peněz z hypotečního na realitní trh, což povede k růstu cen nemovitostí. Na základě tohoto vývoje lze očekávat, že se postupně začne oživovat stavební produkce, kterou však zatěžuje přílišné množství regulací,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V roce 2023 došlo k meziročnímu poklesu stavební produkce o 2,6 procenta. Do útlumu se dostala bytová výstavba v zahajovací fázi, což bylo způsobeno reálným poklesem cen nemovitostí v průběhu inflační epizody. Náklady na výstavu však v loňském roce vzrostly. Ceny stavebních prací se v průměru navýšily o 6,0 procenta a ceny materiálů podražily o 3,8 procenta.

Kombinace reálného poklesu cen nemovitostí a růstu nákladů na výstavbu snižovala zájem o realizaci nových projektů. V roce 2023 byla zahájena výstavba pouze 35 700 bytů. Situace by se měla zlepšit, jakmile citelně klesnou úrokové sazby v ekonomice. Díky tomu se vrátíme k reálnému růstu cen nemovitostí, což zvýší lukrativnost nové výstavby.

V loňském roce bylo celkem dokončeno 38 082 bytů, což představuje meziroční pokles o 3,2 procenta. Snížilo se však pouze dokončování bytů v kategorii rodinných domů. V kategorii bytových domů byl vykázán nepatrný růst. Celkové tempo bytové výstavby lze označit za nedostačující, což bude zhoršovat dostupnost bydlení především v žádaných lokalitách. Přetrvávající úskalí lze spatřovat v přílišném množství regulací v rámci českého stavebního práva. Ing. Štěpán Křeček, MBA

 X X X

 Goldman Sachs: Zůstaňte zainvestování v amerických akciích

„Ačkoli jsou nyní americké trhy dražší, existuje několik důvodů, proč strategická skupina Goldman Sachs doporučuje i nadále držet americké akciové tituly,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Americké akcie v roce 2023 dosahovaly silných výsledků s celkovým výnosem 26 %, který převyšoval výnos akcií na rozvinutých trzích mimo USA o 19 %, rozvíjejících se trhů o 10 % a čínských akcií, které ztratily 11 %. Takto silná výkonnost posunula ocenění amerických akcií do horního historického decilu, což znamená, že americké akcie byly historicky levnější nejméně 90 % času. Skupina Investment Strategy Group od Goldman Sachs (ISG) uznává, že americké akcie jsou drahé, a to jak na absolutní bázi, tak v porovnání s neamerickými akciemi. Ve skutečnosti jsou americké trhy dražší než trhy téměř v jakémkoli regionu (jedinou výjimkou je Indie). Přesto ISG ve své zprávě 2024 Outlook, America Powers On, nadále doporučuje klientům udržovat dlouhodobou strategickou nadváhu amerických akcií. Klientům také doporučuje, aby si zachovali tuto alokaci namísto taktického přesunu do dluhopisů, hotovosti nebo neamerických akcií.

Goldmani preferují americké akcie před zahraničními tituly

Investiční ředitelka a vedoucí ISG nedoporučuje alokovat kapitál pryč z amerických titulů ve prospěch jiných rozvinutých nebo rozvíjejících se trhů. Za prvé uvádí, že americké akcie nejsou tak drahé, jak se na první pohled zdá, ve srovnání s jejich protějšky mimo USA. Mix sektorů na těchto trzích se výrazně liší, což ovlivňuje celkové ocenění trhu. Některé sektory jsou dražší, například technologie, takže index akciového trhu s velkým podílem technologií bude mít vyšší ocenění. Například index S&P 500 je zatížen drahými technologickými akciemi, které se obchodují s poměrem ceny k zisku ve výši 27násobku očekávaného zisku příštích 12 měsíců. V porovnání má ale index menší váhu finančních akcií s 15násobkem zisků a energetického sektoru s 11násobkem. Složení zisků se liší i mezi indexy jednotlivých zemí. Technologické akcie představují 29 % zisků v americkém indexu, ale pouze 1 % zisků v britském akciovém trhu. Naproti tomu akcie energetických společností tvoří 20 % zisků na britském akciovém trhu, ale menší 7% podíl v USA.

Údajně pokud se upraví sektorové váhy jednotlivých indexů akcií Spojeného království, eurozóny, Japonska nebo rozvíjejících se trhů tak, aby byly podobné jako u indexu S&P 500, rozdíl v ocenění se výrazně zmenší. Například valuační prémie amerického trhu vůči britskému klesne po provedení těchto sektorových úprav z 82 % na 23 %. I když se americké trhy i po těchto úpravách stále obchodují dráže, podle ISG je tento rozdíl více než kompenzován menším rizikem, jež investoři podstupují investováním do amerických titulů.

Dalším důvodem, proč zůstat v amerických akciích, je podle nich skutečnost, že rozdíly v ocenění nebyly v minulosti užitečným signálem budoucí výkonnosti trhu. Rozdíl v ocenění akcií rozvinutých neamerických trhů vůči americkým se podle indexu MSCI EAFE a indexu S&P 500 již několik desetiletí zvyšuje. Tedy i přesto, že jsou akcie indexu EAFE a rozvojových trhů z valuačního hlediska atraktivnější, to historicky nutně nevedlo k lepšímu zhodnocení.

Co ještě zvýhodňuje americké akcie oproti ostatním? Autoři poukazují na to, že americké zisky na akcii rostou rychleji. Od svého vrcholu v roce 2007 těsně před velkou finanční krizí se více než zdvojnásobily. Ve stejném období vzrostl zisk na akcii zbytku světa o 22 % a zisk v eurozóně se zvýšil pouze o 4 %. Je nutno ovšem poznamenat, že rostoucí zisk na akcií není jenom funkcí rychlejšího růstu zisků společností. Závisí to ve velké míře také na objemu zpětných odkupů akcií, což je praktika, jenž je nejvíce rozšířená právě v USA. ISG očekává, že americké společnosti budou i nadále generovat trvale rychlejší a rozmanitější růst zisků ve srovnání se svými neamerickými konkurenty.

Mezi další výhody americké ekonomiky a tamních akciových trhů uvedené v analýze patří:

1) Relativně menší závislost na Číně jako cílové destinaci vývozu nebo zdroji příjmů podniků. To může být žádoucí vzhledem k vyhlídkám na zpomalení tamního růstu.

 2) Vliv generativní umělé inteligence na růst. Goldman Sachs Research odhaduje, že růstový impuls, který může generativní umělá inteligence přinést, se projeví nejdříve a nejsilněji právě v USA.

 3) Status bezpečného přístavu. I přes vlastní vnitropolitické napětí a rozpory mohou USA těžit z toho, že investoři v období zvýšeného geopolitického rizika vyhledávají bezpečná aktiva.

Analýza Goldman Sachs zároveň varuje, že americké akcie nebudou vždy překonávat ostatní trhy, rozhodně ne tak výrazně jako v letech od roku 2008, kdy překonávaly neamerické rozvinuté trhy o 9 procentních bodů ročně. ISG tak očekává, že v roce 2024 budou akcie mimo USA překonávat americké akcie přibližně o 2 procentní body. Jelikož jsou však tyto výnosy uváděny v místní měně, pokud by dolar v letošním roce posílil o zmíněné 2 %, americké a neamerické rozvinuté akcie by ve skutečnosti měly podobné výnosy. ISG rovněž neočekává, že by americké akcie v příštích letech dosahovaly stejně vysokých absolutních výnosů jako v roce 2023. Podobně zvýšené ocenění (jako je nyní) historicky zatížilo výkonnost akcií v následujících pěti letech a snížilo šance na kladné výnosy.

Co dluhopisy a hotovost?

ISG také nedoporučuje klientům, aby si část svých zisků uzamkli prodejem amerických akcií a alokovali získané prostředky do dluhopisů nebo hotovosti. Důvodem je to, že očekávané výnosy amerických akcií v příštím roce až pěti letech jsou podle ISG nepatrně vyšší než očekávané výnosy dluhopisů a hotovosti.  Obecněji řečeno, ISG se domnívá, že rizika podvážení amerických akcií jsou vysoká vzhledem k silnému vzestupnému trendu zisků, který americké akcie dlouhodobě nadnáší. Pokud nedojde k bezprostřední recesi nebo velké negativní události, kterou by trh nestihl zacenit, je obecnou investiční filozofií ISG zůstat u amerických akcií.

Ing. Štěpán Křeček, MB, Hlavní ekonom

X X X

Špatně se mu sráží krev, přesto plánuje zdolat Mont Blanc

Pokud se mu podaří nasbírat dost peněz, podpoří další nemocné

 Třiadvacetiletý Daniel Šimek se jako první český hemofilik pokusí v červenci zdolat vrchol nejvyšší hory Alp Mont Blanc (4 807,81 m n. m.). Přestože trpí poruchou srážlivosti krve, chce zdolat horu, na kterou by si netroufl leckterý zdravý člověk. Hemofilie – vrozená nemoc – přitom ještě před 30 lety běžně pacienty směrovala k invaliditě. Díky moderní léčbě se však může Daniel Šimek na začátku července připojit k dalším osmi lezcům-hemofilikům. Svým výstupem podpoří mezinárodní projekt Save One Life, jehož cílem je pomáhat pacientům s hemofilií v méně rozvinutých zemích světa. Účast na expedici je ale podmíněna tím, že na ni student vybere 4 000 eur – ty poputují přímo k lidem s hemofilií na úhradu jejich léčby.

 Kdo chce Daniela v jeho úsilí podpořit, může posílat příspěvky na účet Českého svazu hemofiliků, č. ú. 2109200873/2700, a do zprávy napsat Mont Blanc, případně pomocí QR kódu, který je k dispozici zde. „Výstup na Mont Blanc je to pro mě další výzvou, kterou chci pokořit. Hory nejsou můj hlavní koníček a jsem si vědom, že výstup nebude jednoduchý, i proto nesmím podcenit přípravu. Při studiu vysoké školy šel sport trošku stranou, takže se teď snažím dostat do kondice – běhám, plavu. Před samotným výstupem budeme mít tři dny na přípravu, musíme se adaptovat na místní podmínky,“ říká Daniel Šimek, student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Je jedním z asi tisíce lidí v Česku, kteří hemofilií trpí. Tuto vrozenou chorobu charakterizuje nedostatek tzv. koagulačního faktoru, takže se krev nesráží a pacientům způsobuje spontánní krvácení, například do kloubů. O výstup se mladý student pokusí jako člen skupiny devíti hemofiliků z celého světa, vedené horolezcem Chrisem Bombardierem. Ten jako první hemofilik na světě zdolal tzv. Korunu planety neboli sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. „K projektu mě přizval sám Chris, který vede organizaci Save One Life. Ta pomáhá hemofilikům v rozvojových zemích. Takže jsem rád, že kromě zdolání hory mohu také pomoci pacientům, jako jsem já, a to v zemích, kde nemají to štěstí na stejně dostupnou léčbu jako v České republice,“ říká Šimek, který reprezentuje pacientskou organizaci Český svaz hemofiliků.

Danovo počínání budí obdiv i u lékařů, kteří hemofilii léčí. „Dříve se hemofilikům sportování nedoporučovalo, hlavně z důvodu rizika spontánního krvácení nebo úrazu. Díky profylaktické léčbě už ale můžeme srážlivost krve upravit tak, že sport nepředstavuje zásadní problém. Doporučujeme ale nekontaktní sporty, jako je cyklistika, plavání nebo běh,“ říká MUDr. Světlana Köhlerová z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno, která o Daniela pečovala v dětství. Jeho případ je podle lékařky specifický, protože trpí těžkou formou hemofilie. Přesto jej rodiče odmalička k pohybu vedli. To Danielovi nyní výrazně pomůže i při výstupu na Mont Blanc. „Podobný výstup bude pro hemofilika vždy spojený s výrazně vyšším zdravotním rizikem než pro zdravého člověka, přestože má nasazenou nejmodernější faktorovou léčbu. Daniel má velkou výhodu v tom, že je zvyklý sportovat, je osvalený a to chrání jeho klouby a tělo před zraněním a potenciálním krvácením.

Navíc vždy svědomitě dodržoval léčbu a díky tomu jsou jeho klouby ve velmi dobré kondici,“ říká Danielův současný lékař, MUDr. Petr Smejkal z Oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Brno. Podobný výstup je podle něj pro hemofilika možný pouze díky pokroku v léčbě. Ještě na začátku 90. let by byl nemyslitelný. Pacienti s hemofilií neměli k dispozici profylaktickou léčbu, takže čelili i několika krvácením do kloubů ročně. To vedlo k nevratnému poškození kloubů a často k invaliditě. „Dnes si pacienti od malička nitrožilně doplňují koagulační (srážlivý) faktor, případně dostávají tzv. nefaktorovou léčbu. Oba způsoby léčby hemofilie pak velmi účinně zlepšují srážlivost krve, aby nedocházelo ke spontánním krvácením,“ vysvětluje MUDr. Smejkal.

Danielův příklad může také inspirovat mladší generaci nemocných. „Daniel všem ukazuje, že pacienti s hemofilií mohou žít plnohodnotný život bez výrazných omezení. Stačí, když k léčbě přistupují zodpovědně,“ říká Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků, který Daniela na jeho cestě podporuje. Příběh podle něj také povzbudí rodiče hemofiliků nebo ty, kteří o založení rodiny teprve uvažují a váhají právě z důvodu, že mohou být přenašeči choroby. „Je úžasné vidět, kam jsme se díky léčbě za poslední roky posunuli. Ukazuje se, jak je pro dítě s hemofilií a celou jeho rodinu důležitá motivace léčbu dodržovat. Přestože se jedná o nitrožilní nebo podkožní aplikaci léků, která není nikomu příjemná, díky ní mohou hemofilici dělat prakticky cokoliv,“ říká Kateřina Altmanová, předsedkyně pacientské organizace Hemojunior. To ostatně potvrzuje i Daniel Šimek. „Hemofilii beru jako svou nedílnou součást. Naučila mě vážit si všeho, co mám. Když se ohlédnu zpět, tak si myslím, že mi dala víc, než mi vzala. Beru ji jako svoji superschopnost,“ uzavírá.

O hemofilii

Hemofilie je vzácné a vrozené onemocnění způsobené nedostatkem koagulačního (srážecího) faktoru VIII (hemofilie A), resp. IX (hemofilie B). Projevuje se nedostatečnou krevní srážlivostí. V ČR žije přibližně 1 000 pacientů s hemofilií, 38 % z nich má těžkou formu nemoci. Hemofilie se v současné době léčí podáváním chybějícího srážecího faktoru přímo do krve, nebo pomocí tzv. nefaktorové léčby. Preventivní podávání léčby (tzv. profylaxe) pomáhá předcházet mimo jiné spontánnímu krvácení do kloubů, které je běžné u těžkých forem hemofilie. Opakované krvácení kloub vážně poškozuje a bez rychlé a účinné léčby se rozvíjejí těžké kloubní změny, které mohou vést až k trvalé invaliditě.

O sdružení Hemojunior 

Hemojunior, z.s., je dobrovolnou neprofesionální organizací sdružující své členy z řad občanů bez rozdílu věku, národnosti, víry, profese či společenského postavení, kteří se chtějí aktivně podílet na pomoci rodinám s dětmi s hemofilií a von Willebrandovou chorobou. Vzniklo z iniciativy rodičů v listopadu 2001. Spolupracuje s Českým svazem hemofiliků. Více na www.hemojunior.cz.

O Českém svazu hemofiliků

Český svaz hemofiliků, z. s., je dobrovolný spolek osob s hemofilií a von Willebrandovou chorobou. Byl založen v roce 1990. Zastává zájmy nemocných a všemožně jim pomáhá zvládat nepříznivý osud. Hlavní snahou celého svazu je připravit všem členům podmínky pro co největší zkvalitnění života, zastávat zájmy celé komunity lidí s poruchami srážlivosti krve a umožnit jim plné začlenění do běžného života. Jejími členy jsou nejen sami nemocní, ale také jejich rodinní příslušníci, přátelé, lékaři a další zdravotníci, případně příznivci svazu. Český svaz hemofiliků (ČSH) je členem Světové federace hemofilie (WFH), Evropského hemofilického konsorcia (EHC) a Českého národního hemofilického programu (ČNHP). Spolupracuje se sdružením Hemojunior a v rozhodujících otázkách postupují společně. Mgr. Vojtěch Šprdlík

X X X

Každá rodina někdy potřebuje podporu a pomoc

 Při ohrožení dětí kvůli nepříznivé sociální situaci v rodině se může jevit jako je nejjednodušší řešení je odebrat z rodiny. Pardubický kraj ale v programových dotacích podporuje mnohá podpůrná řešení, která mohou rodinnou situaci uklidnit, pokusit se ji zlepšit a odebrání dítěte se vyhnout. Jednu z organizací, která se tím zabývá, navštívil radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, aby zjistil, jak se to konkrétně daří a s jakými problémy se tu setkávají.

 „Nejste na to sami!“ říkají rodičům ze sociálně znevýhodněného prostředí v pardubické společnosti DaR – Centrum pro dítě a rodinu, která od roku 2015 navazuje  na službu Podpora rodiny společnosti SKP-CENTRUM, o.p.s. a nadále pokračuje v poskytování a rozvoji sociálních služeb pro rodiny s dětmi, služeb pěstounské péče, a v poradenských a vzdělávacích aktivitách. „Naším posláním je podporovat rodiny tak, aby mohly i v obtížných okamžicích svého života plnit všechny svoje funkce ve prospěch dětí. Nabízíme pomocnou ruku a podporu při překonávání nezdarů a překážek, hledáme spolu s rodinami jejich silná místa a zdroje, respektujeme jedinečnost každé rodiny a každé situace. Veškeré činnosti děláme se zřetelem na zájem dítěte,“ říká ředitelka Gabriela Chovancová.

Někdy stačí respekt a pomocná ruka

Člověk si teprve na konkrétních příkladech uvědomí, jak těžké to v některých případech rodiny a zejména ženy samoživitelky mají. Třeba žena, která je sama se čtyřmi malými dětmi, v obtížné finanční situaci a navíc trpí Crohnovou chorobou, logicky nezvládne všechno jako zdravý rodič z úplné rodiny. Právě v takových případech je pomoc na místě. „Chodíme do rodiny, děti i rodiče mohou chodit sem. Pro děti tu máme pravidelný klub, pro rodiče různé konzultace a programy. U nich doma jim pomáháme se naučit efektivně organizovat rodinný provoz, do budoucna by s tím mohl pomáhat i takzvaný rodinný asistent,“ vysvětluje paní ředitelka Chovancová. Řada maminek nemá, kdo by děti pohlídal, a tudíž si nemůže přivydělat, děti často mají problémy ve škole, maminky ani nemohou chodit na třídní schůzky, děti třeba nemají svého zubaře a problémy se na rodinu valí ze všech stran.

„Pro nás je nejdůležitější navázat s rodinou důvěryhodný vztah. Aby její členové neměli pocit, že je kontrolujeme, ale že naopak chceme pomoct. Můžeme zprostředkovat potravinovou pomoc, charitativní šatník, doučování za pomoci dobrovolníků, sháníme lékaře, ale hlavní je morální opora rodin, posílení sebehodnoty maminek a jejich důvěra v možnou změnu. Mnohdy jsme totiž první, od koho dostanou respekt, kdo je vyslechne a kdo jim věnuje čas,“ dodává Gabriela Chovancová.

Dospívající hůře řeší problémy

Radní Pavel Šotola se zajímal také o práci s dospívajícími, u kterých v poslední době strmě narostl počet psychických problémů a řešení je kvůli celostátnímu nedostatku dětských psychiatrů často složité. „Mnohem jednodušší je podle odborníků těmto problémům u dětí a mladých lidí předcházet. Proto mě potěšilo, že v DaRu chtějí zahájit inovativní projekt na podporu duševní pohody dospívajících od 14 do 18 let. Z jejich analýzy vyplývá, že mladí lidé v tomto věku se o svých problémech nechtějí bavit s rodiči a často ani s učiteli. Jejich důvěru si získávají školní psychologové, ke kterým mohou jít anonymně a řešit s nimi své záležitosti, ale také pracovníci služeb pro ohrožené děti, se kterými mají děti vztah. To je oblast, kterou také podporujeme v našem dotačním programu Pardubický kraj pro rodinu,“ uzavřel návštěvu Pavel Šotola.

V tuto chvíli mohou dětem pomoci různé aplikace v telefonu, jako je například Nepanikař, první pomoc zdarma při psychických potížích. Ta obsahuje moduly jako deprese, úzkost/panika, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu, poruchy příjmu potravy a také kontakty na odbornou pomoc. PhDr. Zuzana Nováková

X X X

Rozpoznávání obličejů na ulicích nebo šmírování přes chat musíme řešit, říká europoslanec Kolaja

 Migrace a Green deal jsou podle jedničky Pirátů ve volbách do Evropského parlamentu Marcela Kolaji tématy, která budou voliče zajímat nejvíce. Pro něj a pro Piráty je klíčová i otázka ochrany soukromí. „Pirátská strana na otázce ochrany soukromí vznikla a od té doby je toto téma čím dál více urgentní,“ uvedl Kolaja. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 7. a 8. června 2024. Nově zvolený Evropský parlament by měl být složen ze 720 poslanců, Česká republika v něm bude mít 21 zástupců.

X Jaká budou tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?

Nikoho nepřekvapí často opakovaná mantra – Green deal a migrace. To jsou témata, ze kterých si část politiků vytvořila slaměné panáky, o kterých lže, háže na ně všechno možné a snaží se sbírat politické body. To jsme viděli v několika posledních volbách, divil bych se, kdyby tomu tentokrát bylo jinak. Očekávám taky intenzivní debatu o celkovém směřování Evropské unie. Jestli se máme více sbližovat, usilovat o větší efektivitu, nebo zda se křečovitě držet I těch aspektů, které nefungují, ve strachu ze změny.

X Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?

Nově zvolený EP by neměl polevovat především v roli strážníka, který poukazuje na nepravosti dějící se ve světě. Ať už je to eroze právního státu v Maďarsku, situace v Náhorním Karabachu nebo zvěrstva dějící se na Ukrajině. Geopolitický megafon Evropského parlamentu je jeho nedoceněnou vlastností.

Zapomínat by však neměl ani na svoje vlastní voliče. Již v tomto funkčním období nastolil Evropský parlament směr, kterým se má Evropa ubírat v ochraně životního prostředí. V tom dalším bude nutné se soustředit na to, aby ten směr fungoval. A to pro všechny. Aby z něj benefitoval každý, ať už žije na venkově nebo ve velkoměstě. To je velký úkol.

A pak to je ochrana soukromí. To může být pro lidi překvapivé, moc se o tomto tématu totiž nemluví. Vetšinu lidí to příliš nezajímá, a protože se na tom nedají nahnat politické body, neřeší to ani většina politiků. Pro mě to je ale naprosto klíčové. Pirátská strana na otázce ochrany soukromí vznikla a od té doby je toto téma čím dál více urgentní. A to s tím, jak se vyvíjejí moderních technologie. Rozpoznávání obličejů na ulicích nebo šmírování skrz chatovací platformy. To jsou věci, které jsou reálně na stole. Pokud k nim nezaujmeme jasné stanovisko nyní, za deset let můžeme čelit obřím problémům. V Číně se před deseti lety začaly postupně využívat technologie ke sledování obyvatel, dnes tam mají takzvané sociální skóre. Od toho jsme samozřejmě daleko, schválně uvádím extrémní příklad. Je to ale dobré zmínit pro ilustraci toho, proč je právě dnes čas na to nastavit základní mantinely. Aby někdo nepoložil základ, ze kterého bude za těch deset let velký problém.

X Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?

V první řadě by nová Komise neměla polevovat v podpoře Ukrajiny, kde se rozhoduje o budoucnosti nás všech.

Podstatná bude také vnitřní reforma EU, se kterou se nová Komise bude muset poprat. Hlavně ve spojení s dalším rozšiřováním EU se změně procesů hlasování v Radě EU nevyhneme.

Velmi bych také uvítal, kdyby si nová Evropská komise vzala k srdci další kroky ke zdokonalení vnitřního trhu. Stále na něm existují bariéry, které musíme odstranit. Například u tzv. geoblockingu, tedy odepření přístupu k určitému obsahu na základě geografické polohy spotřebitele.

V dnešním propojeném světě je naprosto absurdní, aby uživatelé kupříkladu streamovacích služeb neměli přístup k obsahu, který si zaplatili ve své domovině. A aby jen přejetím hranic ztratili mnohdy i významné množství tohoto obsahu. Celníci vám také přece nezabaví na hranicích knihu, protože ji v dané zemi vydává jiné nakladatelství. Stejně tak bychom měli ulehčit třeba uznávání kvalifikací mezi evropskými zeměmi, aby se lidé mohli skutečně stěhovat za studiem či prací tak, jak chtějí, bez byrokratických překážek.

X Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období EP, považujete za nejpřínosnější a proč?

Z mého pohledu jde zaprvé o Akt o digitálních trzích. Ty jsou totiž často v rukou jen několika málo obřích hráčů. Skoro až nemožný vstup konkurence na trh pak brzdí vývoj a inovace. Ve výsledku to negativně dopadá i na uživatele. To chceme v této legislativě zvrátit. Mým osobním úspěchem je zajištění propojitelnosti chatovacích platforem. Vývojáři chatovacích platforem budou moci svým uživatelům umožnit komunikovat napříč různými platformami. Platformy jako Whatsapp totiž budou muset toto propojení umožnit. Už od března 2024 tak budeme moct této propojitelnosti všichni využívat.

Jako další bych rád zmínil nařízení zavádějící covid pasy. Z dnešního pohledu, kdy už jsme na realitu pandemie tak trochu zapomněli, to nemusí působit zas tak důležitě. Musíme si ale uvědomit, že došlo k naprosto bezprecedentnímu uzavření hranic mezi členskými zeměmi. A právě covid pas pomohl obnovit volný pohyb v rámci Evropy, což je jedna ze základních myšlenek celé Evropské unie. Podařilo se navíc dosáhnout takové podoby covid pasu, která nediskriminovala ani ty, kteří se ještě nestihli naočkovat, a která ochránila naše osobní údaje.

Jako třetí bych rád zmínil mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (zkratka CBAM). Je to legislativa, která má zajistit, aby výrobky dovážené do EU splňovaly jednotné ekologické normy. Pomáhá zabránit tomu, aby společnosti přesouvaly své znečištění do zemí se slabšími pravidly, jako je Čína. Znečištění totiž nezná hranice, planetě je jedno, kde emise vznikly. Doplácíme na ně všichni.

X Kterou stěžejní legislativu by měl současný EP a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?

Skutečně palčivým problémem, s jehož řešením si ale Evropa stále nedokáže efektivně poradit, je sexuální zneužívání dětí na Internetu. Ačkoliv z odborných studií víme, že nějakou formu obtěžování on-line zažije až třetina dětí, legislativa, která to má řešit, je de facto „zaseklá“. A to proto, že Evropská komise namísto skutečně efektivního a funkčního řešení navrhla paskvil, který by zavedl plošnou kontrolu všech zpráv, které si posíláme přes aplikace, jako je WhatsApp nebo Messenger. V praxi by takové opatření nedosáhlo ničeho kromě naprostého zahlcení bezpečnostních složek nerelevantními podněty. Nikdo z nás by si nemohl být jistý, že neskončí kvůli nevinné zprávě, která se z nějakého důvodu nelíbila automatickému filtru, na policejní stanici. V Evropském parlamentu se podařilo Pirátům prosadit opatření, která jsou skutečně efektivní a nezavádějí plošné šmírování. Bohužel, některé členské země však na špehování trvají, a tak se nedokážeme posunout k funkčnějšímu řešení, protože legislativa je zablokovaná v Radě Evropské unie. Přál bych si, abychom tuto věc konečně vyřešili a přispěli k ochraně dětí.

X Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový EP? Který? Proč?

Již dva roky je na Radě EU zaseklá legislativa, která by přispěla k ochraně zranitelných skupin před zločiny z nenávisti. Konkrétně by rozšířila ochranu, kterou už nyní mají oběti činů motivovaných nenávistí k etnicitě nebo náboženskému vyznání, i na osoby, které jim čelí kvůli své sexuální orientaci, věku nebo třeba zdravotnímu postižení. Tři země tento krok naprosto iracionálně blokují a bohužel nemůžeme očekávat, že by s tím v dohledné době přestaly.

X Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým EP od nuly?

Na konci minulého roku konzervativci potopili nová pravidla pro použití pesticidů. Jen těžko ale říct, jak se především nová Komise postaví k mezinárodním environmentálním závazkům a jaké kroky k jejich naplnění zvolí.

X Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? EHDS? Považujete tato témata za důležitá?

Co se týče farmaceutického balíčku je jisté, že se do konce tohoto legislativního odbobí projednat nestihne. Cílem Parlamentu nyní je, aby návrh získal oficiální pozici Parlamentu na dubnovém plénu. Více není možné do konce mandátu stihnout.

U EHDS Parlament svoji pozici schválil na prosincovém zasedání. Legislativa je tedy už měsíc předmětem vyjednávání mezi evropskými institucemi v tzv. trialozích. Aktuálně čekáme na první kompromisní text představený pod taktovkou belgického předsednictví. Legislativu se pravděpodobně podaří uzavřít do konce mandátu.

X Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?

Koronavirová pandemie jasně ukázala, že současná patentová pravidla umějí v některých situacích klást více omezení než vytvářet prostředí pro inovace. Na farmaceutickém trhu jsme svědky častého zneužívání patentových výsad, jako je zavádění falešných změn u léků s končící patentovou ochranou. Piráti podporují výrobu generických léčiv a zavedení systému financování, který by motivoval k farmaceutickým inovacím. Jen tak otevřeme cestu k využití moderních léčebných postupů, evropské produkci léčiv a spolupráci ve zdravotnictví napříč Evropou. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Účetní z lounského soudu si na soukromé účty poslal 13 milionů. Měl je prosázet

 Obrovský průšvih řeší ústecký krajský soud i Ministerstvo spravedlnosti. Dnes již bývalý účetní Okresního soudu v Lounech Josef Pelc si od roku 2019 měl postupně na soukromé účty poslal 13 milionů korun. Podle informací České justice peníze s největší pravděpodobností prosázel. „I přesto, že se nejedná o systémovou chybu, pracujeme na opatřeních, která by znemožnila opakovat podobná selhání jednotlivce,“ reagoval na milionovou zpronevěru mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Trestnou činností úředníka už se zabývají orgány činné v trestním řízení. Vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pod který Okresní soud Louny spadá, už ministerstvo o závažném kriminálním činu bývalého účetního informovalo. „Mohu potvrdit pouze to, že probíhá vyšetřování závažného kriminálního jednání zaměstnance Okresního soudu v Lounech. S ohledem na fázi trestního řízení je veškeré další informace ve věci oprávněn poskytovat pouze dozorující státní zástupce, proto nemohu komentovat podrobnosti ani jméno,“ reagovala šéfka krajského soudu Lenka Ceplová.

Pelc zatím podle informací České justice zatím zůstává vyšetřován na svobodě, obvinění ještě nepadlo. Jak je možné, že podvodné jednání úředníka, který měl mít problémy s gamblerstvím, nikdo za několik let neodhalil? „V tomto případě (šetření je teprve na začátku) se jednalo o sofistikovanou trestnou činnost páchanou od roku 2019, která při běžných kontrolách vedením soudu ani Ministerstvem financí nemohla být odhalena,“ vysvětlil mluvčí ministerstva.

Podle webu lounského soudu Pelc působil ve funkci finančního účetního. Měl na starost rozpočet i financování a zastupoval hospodářku soudu. Zpronevěra takové částky nemá v justici obdoby.

Známý je ale případ z roku 2016, kdy bylo zaměstnancem ukradeno 20 milionů z účtu Českého volejbalového svazu. I tehdy měl muž problémy s gamblerstvím. Při výsleších na policii nezapíral, rovnou přiznal, že všechny peníze volejbalistů skončily ve sportovních sázkách. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Proces se soudcem nezačal, Elischer namítl podjatost státního zástupce

  Druhé kolo hlavního líčení se soudcem Ivanem Elischerem dnes nezačalo, soudu se totiž nepodařilo obeslat všechny obžalované. Elischer, který čelí obžalobě z korupce, podal námitku podjatosti státního zástupce. Obžalovaní navíc podle něj navíc nedostali dostatečnou lhůtu k přípravě na proces, protože se z obžaloby nedozvěděli návrhy trestů. Novinářům Elischer řekl, že délka jeho trestního řízení ho „štve“.

Obžaloba tvrdí, že soudce pražského vrchního soudu Elischer bral nejméně v letech 2013 až 2016 úplatky od vietnamské komunity, která chtěla ovlivnit rozhodování v některých odvolacích řízeních o drogové kriminalitě. Policie muže obvinila před šesti lety. Pražský městský soud ho v roce 2021 nepravomocně potrestal devíti lety vězení, a to za zneužití pravomoci, přijímání úplatků, neoprávněný přístup do počítačového systému a nadržování. Odvolací Vrchní soud v Olomouci ale tento verdikt zrušil – předchozí řízení podle něj provázely podstatné vady, rozsudek je neúplný a existují pochybnosti o správnosti skutkových zjištění.

„Délka řízení není úplně standardní. Ani Ústavní soud ale není až tak striktní, šest let nemusí znamenat nepřiměřenou délku řízení vzhledem k obtížnosti věci a tomu, že jde o cizince,“ připustil Elischer. „Je to významný zásah do normálního způsobu života,“ pokračoval. Od roku 2018, kdy ho tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil výkonu soudcovské funkce, pobírá Elischer polovinu svého platu. „Nechodím vybírat popelnice, to samozřejmě ne, ale byl to obrovský zásah do rodinného rozpočtu. Já i moje rodina jsme se museli uskrovnit, ale žijeme normálně,“ popsal.

Naznačil, že jeho kauza možná skončí tím, že „mu za chvilku bude 70“ – což je hranice odchodu soudců do důchodu. V současnosti je nicméně Elischerovi teprve 63 let. Na otázku, zda tedy očekává, že se jeho proces potáhne další roky, reagoval jen smíchem.

Předvolání nebylo doručeno

Vedle Elischera čelí stíhání pět Vietnamců. V jednací síni pražského městského soudu dnes vyšlo najevo, že dvěma z nich soud nedokázal doručit předvolání. Jedním z nich je Nguyen Quoc Hung, který byl podle obžaloby Elischerovým přítelem a soudce pro něj lustroval v neveřejných rejstřících některé vietnamské pachatele. Hung byl v minulosti stíhán jako uprchlý. Jeho advokátka Lucie Kýčková sdělila na dotaz předsedkyně senátu Veroniky Cukerové, že neví, kde se její klient nachází, nemá na něj kontakt a naposledy ho viděla počátkem loňského prosince. Podle ní ale žije v Česku.

Cukerová následně zrušila termíny hlavního líčení nařízené na tento týden, pokračovat chce koncem měsíce. Elischer se přesto dostal ke slovu – vznesl námitku podjatosti vůči dozorujícímu státnímu zástupci Vladimíru Pazourkovi. Vyšel přitom z rozhovoru, který žalobce poskytl ve zcela jiné kauze. Vyvodil z něj, že Pazourek by mohl v jeho případu překročit své pravomoci a nezákonně ovlivňovat soudní senát. „Máme ještě v čerstvé paměti, že státní zástupce zpravidla zůstával po skončení jednání nejdéle v jednací síni, aniž bychom se dozvěděli, o čem se vlastně se soudem bavil,“ poznamenal Elischer k prvnímu kolu svého procesu.

Mluvčí městského soudu Adam Wenig sdělil, že hlavní líčení se bude muset uskutečnit celé znovu od začátku – obžalovaní totiž po výměně jednoho z přísedících soudního senátu nedali souhlas se stručným přečtením dosavadních výsledků dokazování. Česká justice již o změně dříve informovala.

Odvolací soud nařídil dovyslechnout jednoho z obžalovaných, opětovně vyslechnout znalkyni i některé svědky a případně předvolat další, vyžádat si řadu listinných důkazů a přehrát v soudní síni některé záznamy. První hlavní líčení trvalo přes dva roky. Elischer se podrobně hájil, závěrečnou řeč přednášel zhruba pět dní. Neúspěšně si tehdy také stěžoval na soudkyni i státního zástupce, ceskajustice.cz

X X X

 Fasel: Dvojí standardy Západu

Bývalý prezident Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) René Fasel v rozhovoru pro Sport24 hovořil o dvojích standardech Západu ohledně přijímání ruských sportovců na mezinárodní soutěže.

Na otázku, zda je v hokeji šance vrátit alespoň dorosteneckou nebo juniorskou ruskou reprezentaci do mezinárodních soutěží, Fasel odpověděl: „Možná by to bylo kompromisní řešení. Ale je tu velmi silný tlak ze Švédska, Finska, Lotyšska a zemí Severní Ameriky, které mají ve světovém hokeji vážnou váhu. Můžete si vzít příklad z mistrovství světa 2021, které se mělo konat nejen v Rize, ale také v Minsku . Kvůli tlaku jednotlivých týmů a sponzorů však musela být běloruská část turnaje zrušena. To je fakt.

Má hlava nebere, že ruský národní hokejový tým nemá zastoupení na olympijských hrách mládeže, které se právě konají v Jižní Koreji. Podle mého názoru je to nemožné a nemělo by se to stávat! Jak můžeme začít mluvit o míru, když nezačneme s dětmi? To jsou olympijské hry, které mají lidi spojovat! Nyní ale nejsou olympijské hodnoty žádané.“

V těchto souvislostech je třeba připomenout, že 11. ledna IIHF dočasně pozastavila účast na svých turnajích izraelskému týmu. Toto rozhodnutí bylo vysvětleno přáním zajistit bezpečnost všech účastníků soutěže. O šest dní později federace Izraelcům povolila účast na mistrovství světa mládeže ve třetí divizi. Fasel k tomu řekl: „Jsem velmi rád, že izraelský tým má možnost zahrát si na mistrovství světa mládeže v Bulharsku. V dobrém slova smyslu by měla IIHF učinit stejné rozhodnutí ohledně ruského týmu. To je dobré znamení. Jsem pro, aby hokejová rodina byla celistvá.“

Podle Fasela je to vše záležitostí politiky a propagandy. „Po mnoho let v historii byl sport nástrojem pro sjednocování lidí. Nyní tomu tak bohužel není. Pokud vím, mnozí by si přáli, aby se hokejová rodina znovu spojila a všechny země mohly hrát mezi sebou. Věřím, že mezinárodní hokej potřebuje Rusko a Rusko potřebuje mezinárodní turnaje.“

V průběhu rozhovoru René Fasel také řekl, že Rusko „má přátele, kteří ho brzy budou moci skutečně podpořit“.

Je nutné uvést, že od roku 2023 má Fasel ruské občanství a je majitelem většinového podílu ve firmě Alma Holding, která hospodaří na rozsáhlých jabloňových sadech poblíž Krasnodaru. Bez finanční odměny potom jako poradce pracoval pro KHL, server vasevec.cz

 X X X

 Karlovarsko letos rozdělí první dotace do oblasti sportu

Sport je jednou z oblastí, která je Karlovarský krajem dlouhodobě a významně podporována. Také letos sem míří velká část peněz z krajského rozpočtu. Radní v pondělí odsouhlasili rozdělení prostředků v prvních dvou dotačních programech. Na podporu vrcholového sportu půjde celkem 6 milionů korun a na pořádání velkých sportovních akcí
3,4 milionu korun. Fanoušci sportu se mají tedy rozhodně na co těšit. O části schválených dotací bude rozhodovat ještě krajské zastupitelstvo.

Na podporu vrcholového sportu byla z rozpočtu Karlovarského kraje vyčleněna částka
6 milionů korun. K rukám krajských úředníků putovalo 41 žádostí o dotace, přičemž všechny splnily požadované podmínky. Při jejich kontrole byla posuzována nejen jejich bezdlužnost, ale také případné duplicity. „V rámci tohoto dotačního programu podporujeme vrcholové sportovní kolektivy a jednotlivce působící ve sportovních soutěžích na nejvyšší národní nebo mezinárodní úrovni. Je obecně známo, že vrcholový sport dokáže spojovat lidi různého postavení, rozvijí jejich sociální dovednosti, přispívá k uvědomění si regionální identity a vzbuzuje v nich hrdost. Zároveň mnohé motivuje k vlastní sportovní činnosti a zejména pak u dětí je to více než vítané. Celkové požadavky jednotlivých klubů stejně jako vloni i letos přesáhly alokaci dotačního programu. Vyšplhaly se na částku
15 milionů korun. Museli jsme tedy přistoupit k jejich krácení. Podpora nakonec směřuje ke všem úspěšným klubům napříč sporty, od vzpěračů v Rotavě, přes chodovské stolní tenisty, sokolovské fotbalisty až po karlovarské hokejisty, včetně parahokejového klubu Sharks,“ uvedl krajský radní pro oblast vzdělávání, školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Jindřich Čermák.

Do dotačního programu na podporu sportovních akcí s celkovou alokací 3,5 milionu korun bylo podáno 42 žádostí, z toho 7 bylo ze strany žadatelů stornováno. Celkem tedy bylo hodnoceno 35 žádostí. „V rámci tohoto dotačního programu podporujeme větší sportovní akce
s náklady minimálně ve výši 300 tisíc korun. Stejně jako v předchozím případě si i zde žadatelé zažádali o podstatně větší objem peněz, než který jim byl k dispozici.
Po odečtení všech nezpůsobilých žádostí dosahovaly jejich požadavky částky téměř 11,5 milionu korun. Mezi akcemi, jež usilovaly o naší podporu, jsou již tradičně hojně navštěvované motokrosové Grand Prix of Czech Republic v Lokti, karlovarský City triatlon, nebo například Evropská liga ve volejbalu mužů a žen či mezinárodní turnaj žen v házené O Štít města Chebu,“ uzavřel Jindřich Čermák./svo/

X X X

 FIA OFF-ROAD PRIZE GIVING HISTORICKY POPRVÉ NA AUTOKLUBU

Velmi prestižní akce proběhla začátkem února v klubovém domě AČR. Slavnostní galavečer přivítal mistry a vítěze evropského šampionátu v autocrossu, nejlepší jezdce mistrovství světa v rallycrossu a hlavní představitele off-road disciplín FIA. Slavnostnímu dekorování vítězů předcházelo páteční zasedání off-road komise FIA a sobotní dopolední seminář za účasti zástupců FIA, AČR, činovníků, techniků a pořadatelů jednotlivých podniků.

Smetanův sál klubového domu naplnilo celkem 160 hostů z celé Evropy. Kromě oceňovaných jezdců byli vyhlášeni nejúspěšnější pořadatelé a týmy. Večerem provázel známý sportovní redaktor Radek Mazal, slavnostní atmosféru provázela videoprojekce, hudba a světelná taneční show.

„Pro Autoklub a celou Českou republiku je opravdu velkou ctí, že se tahle prestižní akce mohla uskutečnit u nás. Předcházela tomu pochopitelně usilovná práce a jsem opravdu velice potěšen skutečností, že máme tak velkou důvěru u FIA. Stala se z nás pořadatelská velmoc v řadě automobilových i motocyklových disciplín. Vrcholem byla loňská Central European Rally, která splnila sen několika generací fanoušků motorsportu. A tím rozhodně nekončíme. Díky našemu zapojení v několika komisích FIA a ve světové radě motorsportu, můžeme ovlivňovat vývoj a další směřování jednotlivých disciplín,“ poznamenal prezident AČR a člen světové rady motorsportu FIA – Jan Šťovíček.

„Za loňský rok máme několik mistrů a vicemistrů světa a například právě v autocrossu se můžeme chlubit třemi tituly mistrů Evropy. Je skvělý pocit, že si Arnošt Florián, Kuba Novotný a Petr Nikodém mohli své trofeje převzít přímo v budově Autoklubu. A těší mě, že podle ohlasů byli hosté galavečera nadšení nejen z našeho klubového domu, ale také z návštěvy historického centra Prahy,“ doplnil generální sekretář AČR – Tomáš Kunc.

Slavnostní galavečer ukončil nabitý dvoudenní program, jehož pracovní část zahrnovala zhodnocení loňské sezóny v disciplínách off-road a přípravu dalších ročníků.

Jan Koudelka, AMK

X X X

Brno vrátilo úder, odnáší si z Prahy těsnou výhru o 3 body

 3.  kolo Kooperativa NBL skupina A1 2023/2024

USK Praha – Basket Brno  63:66 (16:15, 30:34, 45:51)

 Už úvodní hrací část naznačovala, že se jedná o souboj dvou nejlépe bránících celků Kooperativa NBL. Bodově chudou čtvrtinu uzavřel houževnatým nájezdem brněnský Křivánek, lídrem USK byl se šesti body Johnson II.

Ten v úvodu druhé čtvrtiny zaznamenal již devátý bod, následně ho domácí lodivod střídal za kapitána Vyroubala. Bodově se ani ve druhé čtvrtině neutrhl ani jeden z týmů, oba celky byly v obraně důsledné. Za hosty bodově vyčuhoval Brown-Soares, který zvedl diváky ze sedaček efektním alley-oop smečem v závěru prvního poločasu. V defenzivně laděném zápase dominoval brněnský celek zejména v bodech z druhé šance, v tomto ukazateli vedl tým trenéra Vaněka 6-0. Za domácí však táhla lavička. Do hry zasáhli ve druhé čtvrtině také hráči ze širší rotace, Palas s Kopřivou. I díky nim měla lavička USK na vrch nad lavičkou Basket Brno 20:5. Do šaten se šlo za nepříznivého stavu z pohledu domácích, 30:34.

Třetí čtvrtina vyšla lépe hostům z Brna, dosáhli v ní do té doby nejvyšší náskok, a to o 8 bodů. Oba týmy se potýkaly se slabou efektivitou na čáře trestného hodu. Za hosty dominoval bodově zejména Šiška, který zaznamenal ve třetí čtvrtině 7 bodů.

Situaci s faulemi musel brněnský lodivod řešit u Krakoviče, který odcházel z palubovky minutu do konce se čtyřmi faulemi na svém kontě.

Poslední čtvrtinu odstartovali domácí skvělou obranou a ziskem Faulknera. Radost z úvodu čtvrtiny však zbrzdil dvěma rychlými fauly Mbida, který putoval se čtyřmi osobními chybami na lavičku. Domácí postupně stahovali manko, na dosah 2 bodů to stáhl Vyroubal, po jehož úspěšné trojce sáhl lodivod Brna po timeoutu. Po obrovské snaze v útoku a 3 útočných doskocích domácích to USK tři minuty před koncem vyrovnal na 54:54 a schylovalo se k dramatické koncovce.

V ní táhlo za delší konec Brno. 9 vteřin do konce sáhl při tříbodovém manku po timeoutu domácí trenér Kuhn, po něm se na čáru trestného hodu postavil Johnson II. Ten první šestku proměnil, druhou takticky minul a stihl si i doskočit, ale v zápatí mu byl při snaze skórovat odpískaný úmyselný faul a hosté už kontrolu nad zápasem nepustili z vlastních rukou. Brno si odneslo výhru z Folimanky 63:66.

Frank Kuhn (trenér USK): Každý zápas v A1 bude pro nás těžký, hlavně po fyzické stránce. Celkově to byl dobrý zápas, ukázali jsme bojovného ducha a že se lehce nevzdáváme, ale Brno bylo lepší. Dali několik těžkých střel a my jsme si jimi nevěděli rady. Bojovali jsme a byli jsme jeden útok od výhry, takže za to svým klukům musím dát kredit.

Dalibor Vlk (USK): Věděli jsme, že to bude ťežké a že na nás bude Brno připravené. Byl to pro nás velmi důležitý zápas, který jsme bohužel nezvládli. Od začátku zápasu jsme táhli za kratší konec, jejich pivot Brown nám dělal velké potíže a nezvládli jsme koncovku. Čeká nás Nymburk, musíme se na ně pořádně připravit.

 Martin Vaněk (trenér BRN): V první řade jsme rádi za vítězství. Hlavně protože jsme sousedé v tabulce, o to důležitější je tato výhra. Druhé pozitivum bylo, že jsme znovu dobře bránili a třetí je, že jsme opět vyhráli venku. Nebyl to moc pohledný zápas, utkali se týmy, které jsou defenzivně laděný, takže to byl urputný basketbal. Navíc jsme minuly spoustu šestek, udělali hodně ztrát ve druhém poločase, ale dotáhli jsme to k vítězství a to je pro nás nejdůležitější, protože každé vítězství venku se počítá dvakrát.

 Matěj Dáňa (BRN): Je to pro nás důležitá výhra, počítá se obzvláště, protože je ze zápasu venku. Dnešní zápas rozhodl náš dobrý doskok v útoky i obraně, Musíme se soustředit na další utkání, abychom ho doma vyhráli. Michal Fabrici