Ministři si najali i experta na polepy autobusů. Ministerstva včetně Úřadu vlády ve druhém pololetí loňského roku za externí poradce a právní služby utratila přes 145 milionů korun. Nejvíce utratil resort obrany či financí. Pozornost však poutají i přímo někteří poradci. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák si najal grafika, který dříve zpracovával polepy autobusů. Nyní mu mimo jiné spravuje soukromý web.

Ministerstva po půl roce opět zveřejnila seznamy externích poradců a výše jejich odměn, a to včetně Úřadu vlády. V této oblasti na sebe nedávno strhl pozornost ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, který mezi svými poradci zřídil pozici zmocněnce pro euro. Získal ji ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

Nevidím důvod, abychom my politikovi platili jeho stránky, které se nehlásí k vládě, hlásí odborníci ČR. Stejně by měli protestovat i chudí důchodci, zemědělci, odboráři Liberty i dalších firem, učitelé, horníci, oceláři. Většina národa. A všichni se přidat ke stávce proti Fialovi a spol. příští týden.

X X X

ANALYTIČKA   RYŠÁNKOVÁ  PŘEDPOVÍDÁ  PÁD  FIALY

POMOCI  K  TOMU  MOHOU  I  ZEMĚDĚLCI,  ŠKOLÁCI,  VĚTŠINA  NÁRODA  GENERÁLNÍ  STÁVKOU,  JAKO  ZA  HAVLA

Pozitivní myšlení se v českých končinách nikdy moc nenosilo. Nespokojené mručení vždy patřilo k převládajícím pocitům v naší historii, tedy kromě záblesků celonárodního vzepětí, jako tomu bylo na jaře 1968 nebo na podzim 1989. Premiér Petr Fiala se rozhodl jít proti tomuto proudu.

V čase, kdy jsme zaplavováni nedobrými zprávami, burcuje společnost k optimistickému smýšlení jako významnému pomocníkovi na cestě vzhůru. Mediální analytička Irena Ryšánková pro ŽivotvČesku.cz upozornila na úskalí optimismu. Nezmění realitu, na chvíli dodá pocit vzestupu, ale může pak přijít kruté vystřízlivění.

Nelze upřít, že předseda vlády se jako jeden z mála politiků rozhodl nezahlcovat veřejnost jen negativismem, ale vydal se na v Česku trnitou cestu vyzdvihování pozitivních sdělení. Je to strategie ošemetná a riziková, ale v případě Petra Fialy evidentně vedená přesvědčením, že po letech úhoru se vše v dobré obrátí. Nejnověji se šéf pětikoaliční vládní sestavy rozhodl prosazovat optimistický pohled na naši skutečnost.

„Stavme na tom, co nás spojuje. Cesty k lepší budoucnosti hledejme společně. A dívejme se dopředu s nadějí. Optimismus a pozitivní pohled na život nám pomáhají,“ uvedl Petr Fiala na síti X. Vyjádřil zároveň víru, že národ spojuje vzájemný respekt a snaha o vytváření společnosti, ve které se dobře žije všem. Slova krásná a vlastně i velebná, která je ovšem velmi těžké přetavit v realitu. Zvláště v situaci, kdy příkopy mezi jednotlivými politickými a názorovými proudy v Česku začínají mít hloubku propasti.

Právě přání a realita jsou podle mediální analytičky Ireny Ryšánkové úskalím snahy Petra Fialy. „Víte, jak je to úsloví, pesimista je informovaný optimista. Optimismus je nepochybně fajn, ale na situaci to nic nezmění. Možná nám jen na chvíli přinese víru, že všechno dobře dopadne. O to horší je pak vystřízlivění. Jistou míru pesimismu považuji za zdravou. Slogan o tom, že optimismus pomáhá, poněkud zavání zoufalstvím. Optimismus není řešení,“ podotkla expertka pro ŽivotvČesku.cz na konto kampaně vedené ministerským předsedou.

V politické práci se samozřejmě nedějí věci nahodile a spontánně, je vždy nutné strategicky plánovat dopředu. A hle, již příští rok nás čekají parlamentní volby, kdy bude Petr Fiala a jeho tým mít ambici uhájit vládnutí na další čtyři roky. V době vlády Andreje Babiše strany současné pětikoalice hlásaly, že republika prožívá krušné časy pod vedením »Nejtemnější Temnosti«. Pro obhajobu vládnutí samozřejmě taková taktika nedává smysl, a proto nastupuje linie pozitivní a propracovanou kampaní přesvědčit voliče, že už brzičko bude dobře, a to právě díky současnému kabinetu.

 Pokud se optimistická vize protne s realitou, vůbec nelze nakonec vyloučit, že Petra Fiala obhájí svou pozici. Došlo-li by ale na situaci, kdy by hlásaná hesla neodpovídala realitě života v Česku, může čelit celý pětikoaliční projekt volební porážce a už jen z opozičních lavic sledovat návrat agilního a ambiciózního Andreje Babiše do premiérského křesla ve Strakově akademii. Zvláštní komplikací jakékoliv kampaně v současnosti navíc je, že rozhodující budou pocity. Může se stát, že ačkoliv inflace klesne a HDP mírně vzroste, lidé se nadále budou psychologicky cítit nekomfortně a vláda je žádnými hesly a grafy nepřesvědčí.

X X X

ANGLIE  STARAT  SAMA  O  SEBE,  NEDOVOLÍ   ANI  SAMOSTATNOST  SKOTSKU,  JAKO  ŠPANĚLSKO,  MADRID,  BARCELONĚ

Britský velvyslanec Baker v SR kritizoval Fica za výroky o Západu. Premiéra to „šokuje“Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že ho šokuje, jak se o slovenské vládě vyjadřuje britský velvyslanec na Slovensku. Ten kritizoval postoj Ficova kabinetu k válce na Ukrajině a Ficovy výroky o pomoci ze Západu. Premiér se v příspěvku zveřejněném na Facebooku zároveň opětovně navezl do prezidentky Zuzany Čaputové.

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker prohlásil, že ho překvapila vyjádření o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Připomněl také, že Slovensko je součástí Západu, včetně NATO a EU.

„Tvrdit, že my nebo Západ nemáme zájem na míru, je nesprávné. Je to nepravdivé. Prostě a jednoduše. Řekněme si celkem jasně, že míru je možné dosáhnout velmi snadno, pokud se Rusko stáhne za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny. Tato podmínka není a neměla by být kontroverzní. Pan premiér Fico jasně řekl, že Slovensko tyto hranice uznává,“ připomněl Baker.

Slovensko odmítá poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ze svých státních zásob. Fico při setkání premiérů Visegrádské čtyřky v Praze tento týden například označil za „militantní“ pondělní summit v Paříži o pomoci Ukrajině. „Neslyšel jsem tam jediné slovo o míru a mírových jednáních,“ řekl.

Baker však vyzdvihl nutnost spravedlivého a udržitelného míru. Ukrajina by podle něj neměla být tlačena k jednání o příměří, protože to by válku jen zmrazilo a odměnilo ruskou agresi. Připomněl také, že sama Ukrajina svolala širokou skupinu zemí, aby s nimi na posledním ekonomickém fóru v Davosu prodiskutovala důležitost spravedlivého a udržitelného míru založeného na Chartě OSN.

Velvyslanec také připomněl, že i Fico před několika týdny mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořil. „Je to Rusko, kdo neprojevil zájem o mír,“ zdůraznil Baker.

Právě na tuto kritiku reaguje Fico v nedělním statusu na Facebooku. Nazval ho „Otázka prezidentce Z. Čaputové a vzkaz britskému velvyslanci“. Bakerovi tam spílá s tím, že ho jeho komentování vládní politiky šokovalo. „Představte si, že by v Londýně vystoupil náš velvyslanec a bral by si do úst britskou vládní politiku a britského premiéra. Divím se velvyslanci, že je překvapený mými stanovisky, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině,“ píše Fico.

„Možná by bylo lepší, kdyby občanům Slovenské republiky vysvětlil, jakou úlohu sehrál bývalý britský premiér B. Johnson, když krátce po začátku války na Ukrajině působil na ukrajinské politické vedení, aby nepodepisovalo mírovou smlouvu s Ruskem, která garantovala Ukrajině perspektivu a vojenskou neutralitu,“ pokračuje.

„Anebo kdyby si vyžádal souhlas od svého ministra zahraničních věcí D. Camerona a zveřejnil jeho militantní vystoupení na summitu v Paříži v pondělí. To jsou minimálně dva důvody, proč by ho nemělo překvapovat, že nejsem přesvědčený o upřímnosti Západu dosáhnout na Ukrajině míru. A znovu zopakuji, že strategie Západu využít válku na Ukrajině na ekonomické, vojenské a politické oslabení Ruska nefunguje,“ dodává.

A na adresu prezidentky Čaputové Fico píše, že její „politická malost trčí na konci jejího mandátu jako Čomolungma“, protože se jí nelíbí schůzka ministra zahraničí Juraje Blanára s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. „J. Blanár na rozdíl od ní vykonává suverénní slovenskou zahraniční politiku,“ míní Fico. Prý má pro hlavu státu „jednoduchou otázku“.

„Poté, co jste schválila darovaní funkčního systému protivzdušné obrany S-300 Ukrajině a neřekla jste ani slovo proti stažení dočasně umístěných patriotů, půjdete do Itálie přesvědčovat vládu, aby nám tu nechala zapůjčený italský systém PVO, který se chystá stáhnout? Jste hlavní velitelka Ozbrojených sil Slovenské republiky a kvůli vaší servilnosti k cizím zájmům máte lví podíl na zdecimování naší armády. Kdo bude, paní prezidentko, a jak chránit naše jaderné elektrárny a jiné strategické cíle? Vám je to úplně jedno, hlavně že Vás na Západě mají rádi,“ kritizuje.

Pasáž o Itálii se vztahuje ke zprávě, že se italská vláda v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou rozhodla ze Slovenska stáhnout svůj systém protivzdušné ochrany, který v rámci předsunuté přítomnosti NATO působí na vojenské základně Malacky-Kuchyňa spolu se 145 italskými vojáky. Systém SAMP/T Mamba loni podle portálu Aktuality.sk nahradil americké patrioty.

Fico předtím ve videu k této informaci poznamenal, že ho Italové stahují proto, že jej potřebují jinde. I zde se ptal, kdo bude chránit slovenské atomové elektrárny. „Nejdřív předchozí vláda darovala Ukrajině funkční masivní ruský systém protivzdušné obrany S-300. Potom jsme tu měli chvilku americké patrioty, i ty odjely a teď odejdou i Italové,“ prohlásil premiér.

X X X

OKAMURA  I  BABIŠ  JIŽ  DNES  ODSTRANIT  FIALU  GEN  STÁVKOU  SE  ZEMĚDĚLCI,  ODBORÁŘI  ŠKOL,  LIBERTY,  VELKÝCH  PODNIKŮ,  JAKO  NÉMECKO,  BELGIE,  ANGLIE

Okamura chce do vlády s ANO. Pomýšlí na resorty vnitra a spravedlnosti

Šéf SPD Tomio Okamura přiznal, že chce být součástí příští vlády po boku hnutí ANO. V podcastu Chuť moci také vyjmenoval resorty, které by pro své hnutí chtěl. Zmínil ministerstvo vnitra či spravedlnosti.

„Hnutí SPD chce být součástí příští vlády. Ve Sněmovně jsou jen dvě opoziční strany, a pro nás tak tady ani není jiný partner k jednání než ANO, ať si o Andreji Babišovi myslíme, co chceme,“ řekl Okamura v podcastu.

Okamura také vyjmenoval ministerstva, která by pro své hnutí chtěl. „Zajímá nás určitě ministerstvo vnitra, určitě nás zajímá spravedlnost. My bychom rádi provedli zestátnění exekutorů. Zajímá nás také zahraniční politika či sociální věci,“ popsal předseda strany.

„Část SPD Babiše nesnáší“

Podle jeho slov je hnutí ANO pro SPD nejbližším partnerem. Důvodem je, že ve Sněmovně jiná opoziční strana není. „Budu ale upřímný. Značná část členů SPD nesnáší Andreje Babiše, a to asi z různých důvodů. Například za to, že je to prounijní strana. Věcí je tam ale spousta,“ pronesl Okamura.

On sám se podle svých slov přes to přenáší. „Moje politika je, domluvit se s ostatními. Nemám problém spolupracovat. Priorita je ukončit vládu Petra Fialy. Nemám problém jednat s Andrejem Babiše či s kýmkoliv dalším,“ uvedl dále v pořadu šéf SPD.

„S Trikolorou jdeme letos do tří voleb, které jsou. Snažím se spojovat, funguje to. Cílem musí být nikoliv politikařit, ale spojovat společnost,“ zdůraznil. Okamura také několikrát zopakoval, že hnutí ANO je jediné ve Sněmovně, s kým je možné jednat. „Zbytek je pětikoalice,“ podotkl.

„Volí je půl milionu občanů“

Pokud by volby dopadly podle posledních volebních průzkumů, koalice ANO a SPD by se z matematického hlediska nabízela. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš však již několikrát spolupráci s SPD odmítl.

Ve zhruba polovině února však v pořadu Partie na CNN Prima News možnou spolupráci s SPD nevyloučil. Tehdy také pronesl, že chce opět kandidovat na premiéra.

„Volí je půl milionu občanů, je to legitimní strana,“ řekl Babiš a dodal, že se s hnutím Tomia Okamury neshodne v otázce referenda. V rámci blahopřání k opětovnému zvolení do čela ANO už tehdy místopředseda SPD Radim Fiala Babišovi nabídl spolupráci proti vládní koalici.

Babiš také tehdy zopakoval své ambice pro příští parlamentní volby, které se uskuteční v roce 2025. „Chceme získat tolik hlasů, že nás už nebudou moct obejít,“ nastínil Babiš. Do vlády s ODS by ANO podle Babiše nešlo, považuje ji za největšího soupeře.

Tehdy na slova Babiše reagoval i premiér Petr Fiala, který na sociální síti X zdůraznil, že bude dělat vše proti koalici ANO a SPD. „Budu dělat vše, co je v mých silách, aby tuto zemi nikdy neřídila koalice ANO a SPD,“ napsal tehdy Fiala.

X X X

AMERICKÝ  DENÍK:

 RUSKO  UŽ  PO  ZAHÁJENÍ  OCHRANY  OBČANŮ  RUSKA  NA  UKRAJINĚ  NÁVRH  NA  MÍR

Co žádalo Rusko za mír: Ukrajinu bez Krymu i pomoci Západu a konec vyšetřování ruských zločinů

Americký list Wall Street Journal se dostal k utajovaným požadavkům Vladimira Putina, po jejichž přijetí byl Kreml na jaře 2022 ochoten ukončit agresi na Ukrajině. V odmítnutých návrzích stálo, že napadená země musí zůstat trvale neutrální. Že se nesmí stát součástí žádných vojenských bloků včetně NATO. Že nepřijme pomoc Západu při rekonstrukci své zredukované armády. A že akceptuje ruskou kontrolu nad Krymem.

Dva roky starý návrh Vladimira Putina měl po odmítnutí ukrajinskou stranou zůstat navždy utajený. Listu Wall Street Journal se však k sedmnáctistránkovému dokumentu, původně určenému pro mírová jednání v Istanbulu, povedlo dostat.

A je to hodně zajímavé čtení.

Bez příkras ukazuje, s čím by se Rusové šest týdnů po začátku invaze spokojili, aby zastavili svou agresi na Ukrajině.

 Podle požadavků šéfa Kremlu se země Volodymyra Zelenského měla stát „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“. Musela by se vzdát jakékoli podpory Západu při obnovování své armády. Nezbývalo by jí než přijmout, že Krym bude ruský. O budoucnosti východní Ukrajiny by pak rozhodla další jednání.

Rusko si toho nárokovalo mnohem víc: Ukrajinská armáda by se musela smířit s omezením počtu tanků, děl i vojáků, nesměla by pořizovat cizí (západní) zbraně, její rakety by musely mít snížený dolet na maximálně 40 kilometrů.

Ukrajina by podle Putinova návrhu mohla na rozdíl od snů o NATO nadále usilovat o členství v Evropské unii, musela by však zároveň stáhnout mandát udělený Mezinárodnímu trestnímu soudu, který na jejím území prošetřuje ruské válečné zločiny.

A nejen to: Kyjev by také měl dovolit posílení vlivu ruštiny ve své státní správě a u soudů.

Takto formulovaná smlouva měla být podepsána nejen ruskou a ukrajinskou stranou, ale i představiteli USA, Velké Británie, Francie a Číny. Moskva jako garanta původně navrhovala i Bělorusko, Kyjev to však odmítl; ostatně stejně jako většinu požadavků.

Mírová jednání byla zastavena v červnu 2022 poté, co se vším všudy vyšly najevo podrobnosti ruských válečných zločinů. Nedávno se o zprostředkování dalších rozhovorů pokusil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, zástupci Ukrajiny však opakují, že k žádnému setkání nedojde, dokud Rusko zcela nestáhne svá vojska z okupovaných území.

Wall Street Journal míní, že cíle Putinova tažení se ani po dvou letech příliš nezměnily. Moskvě jde i nadále o to, aby Ukrajina vyšla z konfliktu zásadně oslabená a z dlouhodobého pohledu zranitelná vůči ruské vojenské síle.

 X X X

ODBORNÍCI  O  BEZPEČNOSTNÍM  RIZIKU  ČR

 Podzemní debata o reálných bezpečnostních rizicích ČR

Vysloužilí vojenští zpravodajci kroutí hlavou nad nákladnými rozhodnutími vlády, která ve skutečnosti ohrožují naši obranyschopnost. Největším bezpečnostním rizikem se zdá být financování politických stan z těchto obchodů.

Mimořádně zajímavou a informativní debatu na téma reálných bezpečnostních rizik České republiky zahájil bývalý ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost a bezpečnostní analytik Jan Schneider výzvou k myšlenému experimentu: „Zkuste si představit, že do Strakovky nastoupí úplně blbá vláda. Jak si poradí s informacemi od svých zpravodajských služeb? Klasická poučka zní: Zpravodajská informace má takovou hodnotu, jak ji pochopí příjemce.“

„Mám pocit, že politici dneska zpravodajské služby vůbec nepotřebují, oni mají jasno od samého začátku,“ poznamenal k tomu bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby generál Ándor Šándor. Ale jak říká, za jeho aktivního působení před dvaceti lety tomu bylo jinak, a tak si ani neumí představit situaci, kdy máte jiný názor, který umíte opřít o nějaká fakta, ale před vámi stojí někdo, kdo to vůbec nechce slyšet.

Uvedená „podzemní“ debata se odehrávala v suterénním konferenčním sále Slovenského domu v Praze. Měla mimořádně kvalifikované obsazení. Vedle generála Šándora se jí zúčastnil se ještě další bývalý ředitel Vojenského zpravodajství generál Petr Pelz. A k nim se připojil bezpečnostní analytik Miloš Balabán, autor knihy Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy, která vyšla z roku 2015 v univerzitním nakladatelství Karolinum.

Debata byla dlouhá, a tak jsem z ní vybral pár klíčových témat.

X Posílí naši bezpečnost nákupy zbraní, které dnes republika pořizuje?

Generál Šándor ty akvizice považuje za naprosto nelogické a poukazuje na nejviditelnější chyby myšlení na ministerstvu obrany:

Filozofie číslo jedna: Koupíme nový letoun F-35, protože jej mají skoro všechny evropské země.

X Ale proč jsme tedy kupovali americké vrtulníky, které naopak nemá nikdo jiný než námořní pěchota Spojených států? Jaká byla filozofie číslo dvě?

Nebo na jedné straně tvrdíme, že musíme být v klubu těch nejlepších, proto chceme ty stíhačky F-35.

X Ale proč takto nepostupujeme u bojových vozidel pěchoty, kdy si kupujeme 30 let starou švédskou platformu?

Přitom nejsme schopni splnit jediný skutečný slib NATO, že vytvoříme těžkou brigádu, to pořád odsouváme.

X A kdyby válka skutečně vypukla, budeme mít 100 bojových vozidel pěchoty, ale kde máme zálohu za rozbité a zničené vozy? To máme čekat další dva roky, až nám je Švédové vyrobí?

Celý přístup k české obraně tak vykazuje podle generála Šándora řadu flagrantních chyb a také naši potenciální nepřátelé musí vidět, že tady jsou jasné rozpory mezi tím, co říkáme, a tím, co děláme. To nás ohrožuje, pokud dokážou těchto našich slabin využít.

Otázkou je, proč ta politika je takto jednostranně zaměřená, ptá se generál Šándor. Jestli výsledkem nemá být jen nějaká fotečka v Bílém domě…

X Jsou stíhačky F-35 opravdu nejlepší?

Tohle letadlo je vlastně i pro Američany, vojenské analytiky, kteří o tom píšou, vždycky symbol naprosto zkaženého, nepodařeného a tisíckrát předraženého projektu, konstatuje generál Pelz. Ale to je ještě to menší nebezpečí.

To větší nebezpečí spočívá v tom, že ta pětatřicítka je natolik vybavena umělou inteligencí a její součástky jsou tak pokročilé a napojené na americké systémy vedení boje, že nemohou  být obsluhovány nikým jiným než Američany. To znamená, že v této fázi budeme chtě nechtě sloužit americkým zájmům.

Samozřejmě, že my jim sloužíme už teď, nemá cenu to zakrývat, ale tady už to bude přímo dané typem zbraně.

Miloš Balabán připomíná, že výběru letounu nepředcházela žádná seriózní bezpečnostní debata. Byla to spíš reklamní kampaň.

Přitom se nebraly do úvahy ani špatné zkušenosti z minulosti. Protože, když si pořizujeme letadlo za 320 miliard korun, a ta cena bude možná ještě vyšší, tak to samozřejmě musí postihnout ostatní složky armády z hlediska jejich rozvoje. V 90. letech jsme si pořídili letoun L-159, což bylo velice neprozíravé. Zastavilo to rozvoj pozemního vojska skoro na dekádu.

Debata o F-35 se nevedla v souvislosti s hrozbami a obranou země. Přitom první F-35 dostaneme někdy roku 2031, když to dobře půjde.

Takže kdyby hypoteticky došlo k nějakému konfliktu, třeba s Ruskem, jak říká generál Řehka, tak nám nepomůžou. Nemáme ani silnou protivzdušnou obranu, kterou bychom mohli potřebovat i na základě zkušeností z Ukrajiny.

Jak přitom Balbán důrazně sděluje, „aliance po nás pořízení F-35 nechtěla, to prostě není pravda. Aliance po nás chce vytvoření těžké brigády a těžká brigáda dosud vytvořená není. Ta těžká brigáda je primárně určena k tomu, aby zasahovala, když použijeme článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně. To jsou vážné věci, proč ten akviziční proces je v podstatě špatný. A možná máme tím způsobem ohroženou bojeschopnost armády.“

X Jsme opravdu ve válce?

Když politici si takhle pouští hubu na špacír, že jsme ve válce, je třeba se docela přízemně zeptat, co se dělá v oblasti civilní obrany, říká Jan Schneider. Když jsme tedy ve válce, co se dělá pro obyvatelstvo?

Plytké kecy v lepším případě, hodnotí to Schneider dál. Spíše si však myslí, že je to dost nebezpečné, když obrana a vojenskoprůmyslový komplex za pomoci spřízněných zpravodajců budí hrůzu a děsí obyvatelstvo. Poslanci pak hlasují pro zvýšený obranný rozpočet, a ani nevědí, za co to utratit.

„V pozadí jde samozřejmě o obrovské odvody na financování politických stran,“ dodává Schneider a považuje to za největší bezpečnostní riziko v tomto státě od roku 1990.

Řeči o válce mají i další důsledky.

Když si vojenskoprůmyslový komplex zvyšováním rozpočtových výdajů takhle na sebe vydělá, nastává další fáze. Politici, kteří to zvýšení rozpočtu podporovali, začnou těm fejkům a fámám o válce věřit. Že nás někdo chce napadnout.

Takže oni začnou věřit svým vlastním kecům – a najednou to jsou ti generálové a lidé z vojenského průmyslu, kdo je musí brzdit. Říct, vždyť vy vůbec nevíte, jak vypadá válka! Vždyť vy vůbec nevíte, o čem mluvíte!

Tahle fáze nastává zřejmě teď, kdy se prý Černochová trošičku distancovala od generála Řehky, že to s tou válkou přepísknul. Ale to není osvíceností Černochové, spíš jí to někdo řekl. Někdo ji trošičku přitahuje uzdu.

To je nevýhoda demokracie, že je tam 4 roky bezpečnostní riziko, když tam přijdou lidi, který jsou úplně blbí a neznalí. Prostě nevědí o tom nic a jsou nepoučitelní, uzavřel Schneider v návaznosti na to, co zaznělo na začátku.

K čemu jsou vám služby a jejich zjištění, když to nechcete slyšet? Nebo když je to nad vaše chápání? Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

FIALA  ZBAVIT  ZLOBIVÉHO  DVOŘÁKA,  NOVÝCH  NÁMĚSTKŮ  NA   ZEMĚDĚLSTVÍ

Škoda rány, která padne vedle aneb Fiala se musí zlobivého Dvořáka zbavitKaždý rodič to někdy zažil. Brečící dítě sedí na zemi, mlátí gumovým zvířátkem o podlahu a křičí, že něco chce. Když to něco dlouho nedostává, mrskne hračkou do kouta, začne kolem sebe mlátit pěstičkami a notně přidá na hlase i na slzách. Rodiče ale mají jednu velkou výhodu – z období vzdoru dítko brzy vyroste a pak už se s ním většinou dá docela normálně vyjít. Premiér Petr Fiala (ODS) ovšem takovou možnost nemá. Zlobivé hnutí STAN vřískající, že chce euro za každou cenu, je k neutišení a ministr Dvořák mlátí hračkami o podlahu stále silněji.

Vít Rakušan sice nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že žádné zlobivé dítě není, ale faktem je, že přesně takto se jeho hnutí ve vládě chová. Ještě se ani nepodařilo vyvětrat vzduch po dusném dohodovacím jednání a už je v koalici zaděláno na další dusno. V roli hlavního „troublemakera“ je překvapivě stejná osoba, kvůli níž se dohodovací jednání svolávalo zhruba před dvěma týdny – tedy ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a jablkem sváru nadále zůstává euro. A také poněkud upovídaná pusa pana ministra.

 Zatímco zlobivou ratolest můžete postrašit bubákem, na Martina Dvořáka očividně bubák v podobě ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) příliš nezabral. Vypadá to, že nic ze Stanjurových velmi, velmi nahlas řečených slov si ministr pro evropské záležitosti k srdci nevzal a se stejnou upřímností, s níž se koncem roku rozpovídal o euru a poměrech ve vládě, se nyní na stejné téma rozpovídal znovu na portálu Novinky.cz.

 Na otázku, zda si je vědom toho, že jmenováním Zahradníka zmocněncem porušil kompetenční zákon, Dvořák prohlásil: „Absolutně ne, není to pravda. Partneři to tvrdí a bohužel není žádný rozhodčí orgán, který by to mohl objektivně vyhodnotit. Na dohodovacím řízení, jsou-li čtyři proti jednomu, tak mi nezbývá, než výsledek respektovat. Ale nesouhlasím s tím.“ Kromě toho Dvořák v rozhovoru i nadále tlačí euro a o letech 2028 až 2030 hovoří jako o možném termínu jeho přijetí. Stručně shrnuto: „S eurem si pokoj nedám a nic jsem špatně neudělal – prostě byli v přesile a převálcovali mě. Budu se tvářit, jako že to respektuju, protože mi nic jiného nezbývá, ale ve skutečnosti si dál povedu svou, bez ohledu na stanovisko celé vlády. Já to euro prostě chci, chci, chci!“

Jestli měl Petr Fiala dojem, že by „bubák Stanjura“ mohl děcka z hnutí STAN na chvíli srovnat do latě, očividně se mýlil. Jestli měl pocit, že když nechá neloajálního Dvořáka i nadále ve vládě (namísto toho, aby ho vyrazil už po prvním rozhovoru nebo po jmenování Zahradníka), zklidní to situaci, teď ví, že to byla chyba. Bude-li ministr pro evropské záležitosti, jehož portfolio vzniklo stejně jen do počtu, pokračovat ve stejném duchu, bude-li i nadále hrát svoji hru bez ohledu na vládu jako celek, stejně premiér nebude mít jinou možnost, než se zbytečného a navíc neloajálního ministra zbavit. A čím později to udělá, tím hůř. Moderní výchovné metody sice tvrdí, že děti se bít nemají. Ovšem v případě trucovitých děcek ze STAN začíná daleko více platit přísloví, že je škoda rány, která padne vedle.

X X X

HALEYOVÁ   V  USA  ZNOVU  VYPADLA

Trump uspěl v Missouri i Michiganu. Haleyová je v primárkách dál bez výhry

Bývalý americký prezident Donald Trump zvítězil na republikánském volebním shromáždění v Missouri a ovládl také republikánský sjezd v Michiganu. V sobotu tak uspěl na dvou ze tří akcí, na kterých se rozhoduje o republikánském kandidátovi na prezidenta. Hlasování na volebním shromáždění ve státě Idaho stále probíhá. Delegáti z Demokratické strany v sobotu žádné hlasování neměli.

Bývalá americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová zatím stále usiluje o své první vítězství v republikánském hlasování. Poslední šancí pro Haleyovou, jak zastavit snahu bývalého prezidenta Trumpa získat republikánskou nominaci do letošních prezidentských voleb, bude tzv. superúterý.

To připadá na 5. března. V 15 státech USA se ten den konají nominační klání strany, což bude největší den primárek, kdy bude přidělena více než třetina delegátů na červencový republikánský sjezd.

Trump už tento týden v úterý suverénně zvítězil nad Haleyovou v michiganských primárkách se ziskem 68 procent hlasů. Michiganští republikáni však letos uplatňují hybridní nominační systém rozdělený mezi primárky a volební shromáždění a na sjezdu rozdělují 39 z 55 delegátů. Trump jich získal 33, šest jich ještě zbývá přidělit.

X X X

 ĆINA  VYUŽÍVÁ  ROZPORY  ZÁPADU

Čína využívá třenic se Západem k přeměně světového obchodu podle svých pravidel, píše Financial Times

Abú Dhabí tento týden hostilo ministerskou konferenci Světové obchodní organizace (WTO). Spojené státy před jejím začátkem označily Čínu za „největší výzvu pro mezinárodní obchodní systém“. Organizace se tak stala rukojmím ostrých rozporů mezi oběma světovými velmocemi. Geopolitické a ekonomické souvislosti analyzuje britský list Financial Times.

Čína využívá třenic se Západem k přeměně světového obchodu, píše list Financial Times | Foto: Bernd Dittrich | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash

Čína je členem Světové obchodní organizace od roku 2001. Jak praví čínské přísloví, Washington a Peking od té doby „sdílejí stejnou loži, ale sní odlišné sny“.

Vlivem velmocenských sporů přitom význam organizace slábne a Čína usiluje o vytvoření alternativní obchodní architektury: izolované od vlivu Spojených států a orientované na rozvojový svět.

Hlavní strategií Pekingu je vytěžit vazby se zeměmi „globálního Jihu“. Dělá to například prostřednictvím iniciativy Pás a stezka v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Do tohoto investičního programu spuštěného v roce 2013 se zapojilo více než 140 zemí světa.

Čínská obchodní architektura má ale stát i na husté síti bilaterálních a regionálních dohod o volném obchodu. Cílem mají být nízká cla a podpora přímých investic. Dnes tato síť zahrnuje 28 států a území, kam směřuje téměř 40 procent veškerého čínského vývozu. Seznam zemí v síti čínských obchodních dohod přitom nezahrnuje Spojené státy ani kterýkoli stát Evropské unie.

„Čína získala dojem, že musí vybudovat alternativní systém sloužící jejím vlastním zájmům,“ říká profesor práva na Singapurské univerzitě Henry Gao. Obchod z tradičních trhů, jakými jsou americký nebo evropský, se Čína snaží přesunout na alternativní platformu, která má stavět především na iniciativě Pás a stezka.

Obchodní spory

Čínské snahy ochránit své obchodní zájmy jdou ruku v ruce s obavami z chřadnutí systému světového obchodu vytvořeného po druhé světové válce. Strach v Pekingu zesílil hlavně poté, co v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump vyhlásil Číně obchodní válku.

Financial Times poznamenává, že od roku 2019 čelí Světová obchodní organizace nefunkčnosti nejvyššího odvolacího soudu pro světový obchod. To podle ní vedlo k faktickému rozpadu řešení sporů uvnitř této více než 160členné organizace. Obchodní spory v hodnotě několika miliard dolarů tak zůstávají v právním vakuu.

Většina analytiků si přesto nemyslí, že by mělo dojít k zániku Světové obchodní organizace. Namítají ale, že její globální význam může výrazně oslabit – například vlivem vysokých masivních dotací do průmyslového sektoru nebo vytvářením paralelních systémů dohod o volném obchodu, které buduje právě Čína.

Vytváření bilaterálních a regionálních dohod o volném obchodu je prioritou dlouholetého čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Prvním impulzem k tomuto čínskému přístupu byla finanční krize v roce 2008, která v Pekingu vyvolala obavy o stabilitu světové ekonomiky.

V návaznosti na to Čína uzavřela dohodu se Singapurem. Za další dva roky následovala dohoda se všemi deseti členskými státy regionálního bloku ASEAN v jihovýchodní Asii.

Alternativní světový řád

V současné době Čína vyjednává deset dohod o volném obchodu. Zaměřuje se zejména na rozvojové země globálního Jihu. Využívá přitom svých vazeb na státy, které se zapojily do iniciativy Pás a stezka, a již uzavřených bilaterálních dohod. Odborník na rozvíjející se trhy Michal Power říká, že Číně se daří vytvářet alternativní světový řád.

Čínský přístup k obchodním dohodám se řídí i geopolitickými zájmy Pekingu. Dlouhodobě je klíčový africký kontinent, kde je Čína největším obchodním partnerem. Aktuální prioritou je také dohoda se státy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu sdružující například Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty nebo Katar.

Na těchto monarchiích má Peking strategický zájem. Nejenže se v poslední době staly významným importérem čínského zboží, ale Čína je také závislá na jejich fosilních palivech. Přibližně 40 procent veškeré ropy dovezené do Číny připadá podle britského listu na jmenované země Arabského poloostrova. Kromě toho také čínské technologické společnosti jako Huawei budovaly v těchto zemích infrastrukturu.

Peking si nepřeje konec globalizace, kterou symbolizuje i Světová obchodní organizace. Čína totiž z rozvolňování obchodních bariér v posledních dvou dekádách těžila. Od svého vstupu do organizace zaznamenala více než desetinásobný nárůst celkového obchodu.

Mračna nad obchodními vztahy Číny se Západem proto Peking znepokojují. Podle Zongyuan Zoe Liuové z newyorského think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) Peking nemůže snadno zaplnit výpadek obchodu se Spojenými státy a Evropou obchodováním s jinými zeměmi a regiony.

Jak obejít cla?

Hlavním sporným bodem jsou stejně jako v minulosti dotace v průmyslu. Washington varoval Peking, že pokud Čína nepřehodnotí svůj postup ohledně subvencí některých odvětví a neukončí praktiky dumpingu na mezinárodních trzích, budou proti ní učiněna opatření.

Čínské společnosti se mezitím snaží nejrůznějšími způsoby obejít americká i evropská cla. Využívají k tomu například Mexiko, kde překládají čínské zboží a následně jej vyváží do Spojených států. Jižní soused USA totiž může jako člen Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) vyvážet zboží na americký trh za mnohem nižší cla než Čína.

Další metodou je takzvaný „nearshoring“. Ten spočívá v přemisťování výrobních kapacit s cílem snížit závislost na geopolitických tlacích. Tím dochází k nárůstu přímých čínských investic do Malajsie nebo Indonésie.

Avšak ani tato metoda není podle Liuové zcela účinná. Americká nebo evropská legislativa může změnit pravidla týkající se čínského vlastnictví továren mimo Čínu, dodává závěrem pro britský list Financial Times analytička Liuová z newyorského think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy.

X X X

Izraelci stříleli do lidí, tvrdí po incidentu u konvoje svědci i šéf nemocnice

Čtyři pětiny zraněných, které přijala nemocnice ve městě Gaza po čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje, měly střelná poranění. Podle agentury AP to naznačuje, že izraelští vojáci stříleli do davu. Také svědci mluví o tom, že se stali terčem izraelské palby, zatímco se snažili sehnat jídlo pro své rodiny. Izraelská armáda to převážně popírá.

 Při čtvrtečním izraelském zásahu proti davu, který obklopil projíždějící konvoj s humanitární pomocí, zemřelo podle úřadů ovládaných hnutím Hamás nejméně 115 Palestinců a více než 750 utrpělo zranění.

Izrael tvrdí, že obětí bylo méně a většina byla ve zmatku ušlapána či přejeta nákladními vozy. Armáda nicméně připustila, že vojáci při jednom incidentu zahájili „omezenou palbu“ proti davu, který se k nim nebezpečně přiblížil.

 

Ředitel nemocnice Avda Muhammad Salhá agentuře AP řekl, že do jeho zařízení přivezli 176 zraněných, z nichž 142 mělo střelná poranění. Zbylých 34 lidí mělo zranění zjevně způsobená tlačenicí. Příčinu úmrtí nebyl schopen určit, protože těla byla převezena do nemocnic ovládaných Hamásem, aby se mohla spočítat. Představitele dalších nemocnic se AP nepodařilo bezprostředně kontaktovat.

Čtyři svědci, kteří o události mluvili v nemocnici Šífa v Gaze na videozáznamu, který získala agentura Reuters, shodně uvedli, že na ně izraelští vojáci stříleli. Někteří z nich hovořili také o palbě z tanků a bojových dronů.

„Když dorazila humanitární pomoc, začali na shromážděné lidi pálit z tanku a kvadrokoptéry, na lidi, kteří si přišli pro jídlo pro sebe a pro své děti. Začali po nich střílet,“ řekl Mahmúd Ahmed, který na plánované trase konvoje čekal už od středečního večera. „Byl jsem raněn do zad. Hodinu jsem krvácel, než přišel jeden z mých příbuzných a vzal mě do nemocnice,“ uvedl.

Samí Muhammad čekal se svým synem na konvoj u silnice. „Můj syn běžel na pláž a oni ho dvakrát střelili… jedna rána ho škrábla na hlavě, druhá zasáhla hrudník,“ řekl. Také on vypověděl, že vzduchem létaly kulky i granáty.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari ve čtvrtek večer řekl, že tanky konvoj doprovázely a vypálily pouze varovné výstřely, aby dav rozehnaly, a když se situace začala vymykat kontrole, stáhly se. „Proti konvoji s humanitární pomocí nebyl veden žádný útok,“ uvedl Hagari.

K nezávislému vyšetření incidentu v pátek vyzvali čelní představitelé Evropské unie, generální tajemník OSN António Guterres a také Spojené státy, hlavní spojenec Izraele. Francouzský prezident Emmanuel Macron či brazilská vláda v souvislosti s tragickou událostí žádají zastavení bojů. Palestinské ministerstvo zahraničí vyzvalo k zavedení sankcí proti Izraeli.

Incident podle Reuters dokládá míru zhroucení řádných dodávek humanitární pomoci v těch oblastech Pásma Gazy, které mají pod kontrolou okupační izraelské síly a kde není zavedena žádná správa. Činnost hlavní agentury OSN v oblasti, Úřadu pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), je přitom ochromena kvůli vyšetřování jejích údajných vazeb na teroristické hnutí Hamás.

Také izraelská stanice Channel 12 v názorovém sloupku na svém webu uvedla, že incident svědčí o absenci jakékoli civilní správy či vlády práva v Pásmu Gazy, což podle ní „může postavit Izrael do složité pozice z hlediska legitimity pokračování bojů“. Sloupkař největšího izraelského deníku Jediot Achronot napsal, že tato událost povede k „bodu obratu“ ve válce a v důsledku by mohl být vyvinut takový mezinárodní tlak, a to i ze strany Bílého domu, kterému Izrael nebude schopen odolat.

Předseda Komise Africké unie (AU) Moussa Faki Mahamat obvinil Izrael z masakru Palestinců. Na diplomatickém fóru v tureckém městě Antalya zároveň vyzval k mezinárodnímu vyšetření čtvrtečního incidentu. Komise je výkonný orgán nejrozsáhlejšího projektu africké integrace.

X X X

 Verstappen si připsal další vítězství. Velké ceně Bahrajnu F1 kralovali jezdci Red Bullu

Nizozemský jezdec Max Verstappen z Red Bullu vyhrál úvodní Velkou cenu Bahrajnu a vykročil za obhajobou titulu v mistrovství světa formule 1. Trojnásobný šampion porazil o více než 22 sekund týmového kolegu Sergia Péreze z Mexika a spolu s ním zopakoval na okruhu v Sáchiru loňský double. Třetí byl Španěl Carlos Sainz z Ferrari.

Šestadvacetiletý Verstappen vyhrál úvodní Grand Prix sezony stylem start-cíl. V Bahrajnu triumfoval podruhé v kariéře a vybojoval 55. vítězství v F1. Navázal zároveň na výkony ze závěru loňského ročníku, v němž vyhrál 19 z celkových 22 závodů. Zvítězil v osmé Velké ceně za sebou. Získal i prémiový bod za nejrychlejší kolo v závodě.

 „Neuvěřitelné. Dneska (v sobotu, pozn. red.) to bylo lepší, než jsem čekal. Byli jsme hodně rychlí a závod jsem si fakt užíval. Vyhnuli jsme se všem potížím a je to dobrý vstup do sezony. Nemohlo to být lepší,“ řekl před televizními kamerami Verstappen.

Spokojený byl také druhý Pérez. „Získali jsme maximum, co šlo. Bylo důležité správně pečovat o pneumatiky. Z dnešního závodu si můžeme hodně vzít. Je to skvělý způsob, jak začít sezonu,“ uvedl Pérez.

 Za třetím Sainzem dojel týmový kolega Charles Leclerc. Bodovali také oba piloti Mercedesu: George Russell byl pátý a Lewis Hamilton sedmý. První desítku uzavřela dvojice jezdců Aston Martinu. Devátý skončil Fernando Alonso, desátý Lance Stroll.

„Začátek nebyl ideální, ale poté se mi podařilo zajet pneumatiky a získat rychlost, abych se dostal na stupně vítězů. To, že jsem se na konci držel i Red Bullu, bylo příjemné překvapení. Pořád to není takové, kde bychom chtěli být, ale v porovnání s minulým ročníkem je to krok kupředu,“ podotkl Sainz.

Závod v Bahrajnu se jel kvůli blížícímu se ramadánu netradičně v sobotu. Stejný program bude příští týden při Velké ceně Saúdské Arábie.

Verstappen uhájil pozici před Leclercem

Vítěz páteční kvalifikace Verstappen ubránil po startu vedení před Leclercem. „Byl to dobrý start. V první zatáčce to bylo těsné, ale poté jsem se už jen soustředil na náš závod,“ řekl Verstappen.

Šestadvacetiletý monacký pilot Leclerc druhé místo neudržel dlouho. Ve třetím kole se před něj dostal Russell a později jej předjeli i Pérez a Sainz. Ve 12. kole začali jezdci měnit poprvé pneumatiky. Leclerc se vrátil zpět před Sainze, Španěl se ale při nájezdu do 18. kola znovu na týmového kolegu dotáhl a podruhé ho předjel. Později se dostal až na třetí místo za Verstappena a Péreze.

V dalším průběhu se pořadí neměnilo. Zatímco první tři jezdci drželi pozice, v závěru se o čtvrté místo utkali Leclerc s Russellem. Deset kol před koncem využil pilot Ferrari soupeřova zaváhání a udržel čtvrtou příčku až do cíle.