Fiala rozhazuje miliardy, jako Matovič v SR. Jednat, jako Austrálie, odmítá všechny cizince. Švýcaři točí s Ruskem miliardy

Dostala jsem takřka na rok stipendium do Austrálie, kde budu studovat vedle francouzštiny ještě angličtinu. Ale musím tam jet přes agenturu, protože demokratická Austrálie nechce žádné cizince, všechny odmítá, a chce opustit i Anglii. Musela jsem podepsat doklady, že tam ani neotěhotním, nezůstanu, nevdám se a vrátím se určitě do ČR. Toho by se měl v ČR držet Fiala a nerozhazovat miliardy na Ukrajinu, jako Matovič.

Fiala už má schodek na rok 2023 376,6 miliard. Na konci minulého roku vzrostl na 2.895 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého obyvatele Česka tak teoreticky připadá dluh ve výši zhruba 275 tisíc korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun…

X X X

DEMOKRATIČTÍ  ŠVÝCAŘI  TOČÍ  MILIARDY  S  RUSKEM

 Švýcaři si našli cestu, při obchodech s Ruskem točí miliardy

Obchod s Ruskem je možná morálně pochybný, ale extrémně výdělečný. K takovému závěru zřejmě došly některé evropské země v čele se Švýcarskem, které během konfliktu posílily obchodní vztahy s Ruskem. A to navzdory zdánlivě neprůstřelným sankcím.

Evropa zavalila Rusko ekonomickými sankcemi krátce po vpádu armády Moskvy na Ukrajinu. Ke většině z postihů, které vyhlásily Evropská unie a USA, se přidalo i Švýcarsko. A to s jasným cílem – omezit či nejlépe utlumit obchod s Ruskem a ochromit tamní ekonomiku.

Státy Evropy rovněž začaly hledat nové partnery pro odběr strategických komodit a zdálo se, že všichni dávají od Kremlu ruce pryč. Jenže ze statistik, které se nyní dostávají na povrch, vyplývá, že některé země loni dokonce obchodní vztahy s Ruskem posílily. Není překvapením, že šlo například o asijské státy jako Čína nebo Indie, zisky se ale sčítaly i v Evropě.

Takovému Švýcarsku se totiž bravurně daří přidávat se k unijním sankcím, ale zároveň na obchodu s Moskvou profitovat. Tamní obchodníci totiž využívají mezer v sankčních podmínek, Švýcarsko tak dokonce objem obchodních styků s Ruskem po vypuknutí války zvýšilo.

Web Swiss Info s odkazem na třaskavé zjištění listu Tages-Anzeiger informoval, že v letech 2017 až 2021 si Švýcarsko s Ruskem vyměnily každý měsíc zboží zhruba o hodnotě 321 milionů švýcarských franků (7,8 miliardy korun). Po vypuknutí války na Ukrajině tato cifra poskočila na 383 milionů franků měsíčně (9,3 miliardy korun). To je 19procentní nárůst. Export poskočil jen o pár procent, zato dovoz o více než polovinu.

Zlato, zlato, zlato

Švýcarsko například využívá toho, že západní sankce se z humanitárních důvodů nevztahují na léky a další farmaceutické výrobky. Těch je v Rusku nedostatek, tuto poptávku tiší mimo jiné právě Švýcarsko.

To na poli dovozu z Ruska hraje největší roli zlato. To mají ve Švýcarsku rádi. Tamní centrální banka má ostatně sedmé největší rezervy tohoto drahého kovu ze všech bank na světě. Na zlato se přitom sankce uvalené na Rusko vztahují. Tak jak ho může Švýcarsko kupovat?

 I v tomto případě využili Švýcaři podle listu Tages-Anzeiger „mezeru v systému“. Například v listopadu si našlo do alpské země cestu 6,4 tuny ruského zlata za 344 milionů švýcarských franků (8,4 miliardy korun). Spolkový úřad pro cla a bezpečnost hranic přitom netuší, kdo zlato kupuje. O obchodech mlčí i ruská ambasáda.

Švýcarští obchodníci zřejmě obcházejí sankce tím, že blyštivý kov kupují přes prostředníka, napsal deník Blick. Zákaz dovozu se týká pouze zlata vyvezeného z Ruska po 4. srpnu. Zlato, které pochází z největší země světa, tak mohlo být nejprve uloženo třeba do trezoru v Londýně a následně přepraveno do Švýcarska.

Profituje i Belgie

Švýcarsko není jedinou zemí, která i přes válku na Ukrajině udržuje obchodní vztahy s Ruskem. Belgie například čelí kritice za to, že stále dováží ruské diamanty. Těch se unijní sankce netýkají.

List The Guardian ale v listopadu napsal, že Polsko společně s Pobaltskými státy tlačí na Brusel, aby příští sankční balíček zákaz dovozu diamantů obsahoval.

 X X X

FIALA  CPE  MILIARDY  UKRAJINĚ  NA  ÚKOR  POTŘEB  LIDÍ  A  FIREM  ČR

FIALOVI  POLITICI  SE  V  NIČEM  NEUSKROVNÍ,  NESNÍŽÍ  SE  POČET  VLÁDY  O  70, JAKO  ZA  BABIŠE

DRAHÁ  JÍDLA  ŽÁKŮ,  STUDENTŮ,  KOLEJE

NÁPRAVU  OČEKÁVAJÍ  LIDÉ  V  ČR  JEN  OD  PREZIDENTA  BABIŠE

MPSV navrhlo, aby nouzové ubytování pro uprchlíky bylo zdarma 150 dnů

Uprchlíci by nově mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. V další novele zákona „lex Ukrajina“ to navrhuje ministerstvo práce.

Podle něj by změny měly platit od dubna. Některé resorty, kraje či zaměstnavatelé s navrženou úpravou nesouhlasí, žádají přepracování. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se mohli uprchlíci ze zařízení přesouvat. Varují před zhoršením situace běženců a před obchodem s chudobou.

Podle podkladů k novele v nouzovém ubytování bydlí zhruba 70.000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.

Podle návrhu by uprchlíci v nouzovém ubytování mohli být bezplatně nejvýš 150 dnů. „Cizinec bude mít možnost dohodnout se s provozovatelem ubytování na ceně, za kterou bude moci nadále v objektu zůstat, případně si bude muset najít jiné bydlení,“ uvedlo v podkladech k novele ministerstvo práce.

Cílem je podle něj uvolnit místa pro další potřebné a motivovat uprchlíky, aby pracovali. Za rodiče a jejich malé děti do čtyř let, lidi nad 65 let a invalidy by stát paušál dál hradil.

Státní příspěvek by dostala jen zařízení, která by byla zapsaná v informačním systému nouzového ubytování. Provozovatelé by museli údaje o volných místech každé tři dny aktualizovat. Za vyčerpání maximální hrazené lhůty 150 dní by se považovalo i odmítnutí nabídnutého ubytování či jeho opuštění na víc než pět dnů. Rozložení ubytovacích kapacit po republice i paušální částky by měla stanovit vláda v nařízení.

Podporu na bydlení v bytech by dál vyplácely úřady práce. Lidé, kteří bezplatně ubytovávají příchozí s vízem k ochraně u sebe doma, by dál mohli pobírat solidární příspěvek. Na samostatné bydlení v bytě by se podle návrhu začala poskytovat nová dávka. Tento příplatek by dostávali nejen soukromí pronajímatelé, ale i firmy či organizace. Výše podpor by vláda stanovila v nařízení.

Některá ministerstva, část krajů, ombudsman či organizace zaměstnavatelů návrh kritizují. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se uprchlíci mohli z ubytoven přesunout. Pokud si podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů navíc začnou byt hledat naráz tisíce lidí, může to ovlivnit ceny.

Novelu dostane k projednání vláda

„Je v podstatě vyloučeno, že by si vyšší desítky tisíc uprchlíků z bezplatného nouzového ubytování byly schopny v horizontu několika měsíců nalézt nájemní bydlení,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj by navrhované změny situaci zhoršily a mohly vést ke kolapsu systému zajištění uprchlíků, k obchodu s chudobou a ke zneužívání běženců. Ombudsman označil návrh za „zcela sociálně neúnosný“.

Krajům v návrhu chybí, jak vysoký by měl příplatek být. Vadí jim také, že se mají solidární příspěvek i nová dávka vyplácet bez ohledu na příjmy či majetek uprchlíků a bez časového omezení.

Novelu dostane k projednání vláda. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.

X X X

RINGO  ČECH:  KANDIDÁTI  NA  PREZIDENTA  RYCHLOKVAŠKY

VYNIKÁ  JEN  BABIŠ,  JEHOŽ  DOPORUČUJÍ  PREZIDENTI  ZEMAN  A  KLAUS

RINGO  ODMÍTÁ  NERUDOVOU,  MÁŇU  PREZIDENTKOU

Kandidáti na prezidenta? Jsou to rychlokvašky, nemám na to nervy, rozčiluje se Ringo Čech

Ti, co kandidují na prezidenta, jsou všechno rychlokvašky. Uvedl to hudebník, textař, malíř, spisovatel a bývalý politik František Ringo Čech. Pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že prezidentských voleb se letos nezúčastní.

František Ringo Čech v letošních prezidentských volbách hlasovat nebude. Jak prozradil CNN Prima NEWS, nemá, koho by volil. „Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, to byli političtí odborníci, angažovali se od samého počátku, prošli revolucí, byli prostě dobří. Nikdo Čechům ale nebyl dobrej, i když Miloše Zemana volila polovina národa. Ti, co kandidují na prezidenta teď, to jsou všechno rychlokvašky. Petr Pithart to řekl krásně, nemůžete volit někoho, kdo se rozhodne, že bude prezident, někde v kuchyni,“ uvedl Ringo.

Stal se ze mě kryptoanarchista

Nejvíce ho v prezidentské kampani zaskočila Danuše Nerudová. „Danuše prezidentkou, co je to za způsoby? Prezident je nejvyšší člověk ve státě, to není žádná Danuše. To je jako Máňa prezidentkou. Nevím, kdo jí tohle poradil. Lidé nechtějí Danuši z kuchyně, chtějí důstojného prezidenta. Navíc není možné, aby nevěděla o tom, že se na univerzitě, kde pracovala jako rektorka, s takovou rychlostí rozdávaly doktorské tituly. Je vyloučené, aby to dělali lidé pod ní a ona o tom vůbec nevěděla. To nemá logiku,“ poznamenal Ringo Čech, který podle svých slov politické dění sleduje už jen pasivně.

„Nesledoval jsem ani jeden z těch novoročních projevů. Vůbec mě to nezajímá. Co říkal ten tchajwanský tygr? (míněn Miloš Vystrčil, předseda Senátu ČR, pozn. red). Určitě samé kraviny. To, co se děje dnes, je chaos, bordel a zmatek. Se*e mě to a už na to nemám nervy. Z militantního demokrata se za mě stal kryptomonarchista. Užil jsem si dost. Má politická zkušenost je taková, že všechno na světě má svého majitele, i demokracie. O tom to je,“ uzavřel František Ringo Čech, který letos v červenci oslaví osmdesáté narozeniny.

 X X X

MINISTR  BLAŽEK:  V  ÚS  JEN  CHYTŘÍ  ODBORNÍCI

 Ministr spravedlnosti Blažek: Ať jsou na Ústavním soudu chytří a vzdělaní lidé bez ohledu na pohlaví

  Za nejdůležitější úkol pro justici v roce 2023 považuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) obměnu Ústavního soudu (ÚS). Letos může dojít k výměně až osmi soudců. O personálním obsazení ÚS chce proto mluvit i se senátory. „Budu na ně apelovat, aby se tomu věnovali pořádně,“ říká šéf resortu spravedlnosti v rozhovoru pro Českou justici. To, že by na Ústavním soudu mělo být více žen, od něj prý neuslyšíme.

X Vláda chystá po roce svého mandátu revizi svého programového prohlášení. Už se ví, kterých oblastí se to bude týkat obecně a kterých konkrétně v případě Ministerstva spravedlnosti?

Úvodem bych rád řekl, že vláda jako taková se tím ještě nezabývala. Pan předseda vlády řekl ve sdělovacích prostředcích, že by to bral jako dobrou věc, že o tom bude vláda diskutovat. My na ministerstvu jsme si prošli programové prohlášení, které bylo schváleno, a žádné zásadní změny nechystáme. Spoustu věcí jsme už splnili. Snad se povede debata o tom, zda nepřeformulujeme závazek vlády připravit určité věci v civilním právu procesním a možná totéž v procesním právu trestním. Nás teď čeká debata s ústavně právním výborem Senátu i Poslanecké sněmovny o tom, jestli si komory parlamentu přejí úplně nový trestní řád, nebo se, a to často slyším, půjde po nějakých zásadních, ale dílčích krocích. Takže tady ještě očekávám debatu s poslanci a senátory. Předpokládám, že na to ještě máme čas, že prohlášení vlády se bude měnit až v řádu měsíců. Ale nějaké zásadní korektury rezort spravedlnosti určitě neplánuje.

X Má ministerstvo nějaké hlavní cíle pro letošní rok?

Pokud jde o normotvorbu, tak bych byl velice rád, pokud by byla schválena novela zákona o státním zastupitelství, o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, a aby také byly dojednány a projednány zákony, které jsme již předložili a které částečně prošly vládou. Například zákon o lobbingu a hromadná řízení, kde ale očekávám ještě velmi velkou diskuzi v obou komorách parlamentu a samozřejmě i s novým prezidentem.

Advokát Blažek je ve srovnání se svými předchůdci v podávání stížností pro porušení zákona velmi aktivní Foto: Ministerstvo spravedlnosti

X Nedávno jste oznámil, že do návrhu zákona o státním zastupitelství doplníte ustanovení ohledně důvodů pro odvolávání nejvyššího státního zástupce. Už máte jasno v tom, jaké důvody to budou?

Já začnu od začátku. Cílem vlády bylo zavést funkční období vedoucích státních zástupců. Vláda je tvořena pěti stranami, a proto u některých otázek ty názory byly různé. Nakonec se podařilo dosáhnout shody úplně ve všem, vyjma způsobu odvolávání nejvyššího státního zástupce. Dvě politické strany říkaly, ať úprava zůstane taková, jaká je, jiné politické strany a částečně opozice říkaly, že by chtěly, aby byla alespoň částečně zavedeny důvody pro odvolání. Já nakonec v zájmu toho, aby ten zákon byl vůbec schválený vládou, Poslaneckou sněmovnou i Senátem, a to – pokud možno – bez nějakých větších kontroverzí, tak jsem přišel s tím, že navrhneme, aby tam ty zákonné důvody byly, ovšem aby byly v poměrně obecné rovině. Konkrétně plánujeme, že vláda bude moci nejvyššího státního zástupce odvolat, pokud zaviněným hrubým porušením povinností, nebo svým zaviněním hrubě nevhodným chováním, nebo jednáním zásadním způsobem ohrozí důvěru v řádnou činnost státního zastupitelství. Toto případné rozhodnutí vlády o odvolání by bylo přezkoumatelné soudem, a to na návrh odvolaného nejvyššího státního zástupce. Ovšem rozhodovat by měl Nejvyšší správní soud. A to rozhodnutí musí být rychlé, budeme navrhovat, aby muselo padnout do 30 dnů od podání návrhu. Aby bylo jasno.

X Takže jednoinstanční řízení?

Určitě jednoinstanční řízení. V žádném případě dvě. Ta přezkoumatelnost ale musí být, protože musíme si zase říci, že u všech ostatních úřadů státu dnes už je, tak nemusí být výjimka zrovna u nejvyššího státního zástupce. Já jsem ale velmi proti tomu, aby se odvolávalo tím způsobem, že nerozhoduje vláda, ale soud. To by bylo přenášení pravomoci z moci výkonné na soud. Chci takový model, že jednoznačně odvolává vláda, jako nejvyšší orgán výkonné moci a soud může říct, zda to odvolání je nebo není legální. Ale soudy by neměly být od toho, aby samy rozhodovaly o tom, kdo se odvolá a kdo ne. To by mělo zůstat věcí vlády.

X A co když nastane situace, že vláda nebude spokojena s tím, jak státní zastupitelství obecně, a nejvyšší státní zástupce jako hlava soustavy, plní trestní politiku státu? To se do toho ustanovení, které jste tu citoval, napasuje jen velmi těžko.

Problém je v tom, že si každá vláda musí zvážit, koho do té funkce ustanovuje. To se nedá jinak říci. A i proto chci, aby ta lhůta byla sedmiletá, nikoliv desetiletá. Aby to přesahovalo maximálně funkční období dvou vlád, teď se nebavme o předčasných volbách, ale o tom řádném režimu. Deset mi připadá mnoho. Upřímně řečeno, zatím žádná vláda po roce 1989 trestní politiku neformulovala. Ono se to těžko dává i do toho zákona. Žádný dokument ohledně trestní politiky státu nevznikl. My na něm teď pracujeme. Snad se podaří ho dokončit, děláme, co můžeme. Ale zatím to dávat do zákona je velmi složité, pokud vláda žádnou trestní politiku nestanovila. Tak by to bylo trošku mrtvé ustanovení zákona, protože není co porušovat, když žádná oficiální trestní politika státu není.

Vycházejme z toho, že se tento dokument připravuje a vláda jej přijme. Nejvyšší státní zástupce odpovídá za plnění trestní politiky státu vládě. V tomto případě bych tedy očekával, že to bude jedno z těch ustanovení. Protože ty důvody pro odvolání, o nichž uvažujete, tak se vztahují spíše na etická nebo manažerská pochybení.

Neřekl bych úplně. Zaviněné hrubé porušení povinností se může vztahovat i na tento případ. Pak už půjde o výklad jak soudu, tak jakékoliv vlády, jestli to je plnění trestní politiky, nebo není. Ale zase, upřímně řečeno, já to vidím trochu jako drama ve sklenici vody. Za třicet let se nestalo, vyjma odvolání Marie Benešové, nějaké dramatické odvolání nejvyššího státního zástupce a já neočekávám, že by v příštích deseti, dvaceti letech se okolo toho očekávala nějaká dramata. Vidím tu otázku spíše jako teoretickou, ale je dobře, že je položená.

Kvůli nejmenování místopředsedy soudu nebesa málem padla

X Myslíte si, že má ministerstvo dostatečné pravomoci na to, aby efektivně plnilo roli kárného žalobce vůči soustavě státního zastupitelství?

Já bych řekl, že je přece velice podstatný rozdíl mezi soudy a státním zastupitelstvím, ministr nepotřebuje jen kárné důvody pro to, aby mluvil do soustavy státního zastupitelství. Jde o to, jak to který ministr dělá, nebo nedělá. Ale přece jenom ta soustava je jiná, je součástí moci výkonné, vláda je za ni odpovědná Poslanecké sněmovně. Těch prostředků a nástrojů, včetně obyčejných rozhovorů a dialogů, má ten ministr samozřejmě více. Jde o to, jestli je uplatňuje, nebo ne.

X To jsou ovšem „měkké pravomoci“ a soustava státního zastupitelství si po letech na dialog s ministrem či ministerstvem odvykla.

V podstatě bych řekl, jakákoliv komunikace, která je se státním zastupitelstvím, třeba personálie, je diametrálně odlišná od toho, jak je to u soudu. Já jsem odmítl jmenovat jednoho jediného místopředsedu a málem padala nebesa, protože jsem se prý dotkl nezávislosti soudní moci. Tady takováto debata není, a i státní zástupci potřebují mnoho věcí od ministerstva. To je politika, jako všude jinde. Tady nástroje jsou. U soudů je to úplně jinak, tam bych tuto větu neřekl, ale u státních zastupitelství nepochybně ano.

X Jak jste spokojený s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem?

S Igorem Střížem nemám žádné problémy, takže spokojený jsem.

X Ani jste mu nějakým způsobem nevytkl nebývale ostrý tón jeho kritiky na adresu návrhu zákona o státním zastupitelství?

Popravdě řečeno, viděl jsem ty články a ty titulky byly mnohem ostřejší než ta vyjádření, takže ne. Já obecně nemám rád, když se státní funkcionáři vyjadřují ve veřejném prostoru k návrhům zákonů. Ale vzhledem k tomu, že Igor Stříž není jediný, který toto běžně dělá, tak žijeme v době, v jaké žijeme. To je všechno, co k tomu tak nějak mohu říci.

X Co se týče nového trestního řádu, už jste to tu naznačil, se možná chystá cesta zásadních novel. Autoři a zástupci odborné veřejnosti, kteří se spolupodíleli na té předloze, tak v debatách, které nyní probíhají, vyjádřili obavy, aby ministerstvo nepředložilo opět nějakou komplexní novelu. Podle nich to má smysl jen jako celek.

Všech těch fór by se měl účastnit pan předseda komise, která to připravuje, což je pan soudce Říha z Nejvyššího soudu. U takhle základních zákonů je nepředstavitelné, abychom je tu nějakým způsobem sepisovali, aniž bychom tušili, že neprojdou v Poslanecké sněmovně a Senátu. Tedy pokud senátoři a poslanci řeknou zásadní výhrady k tomu, jakým směrem se ubírá plánovaný nový trestní řád, tak to pro nás musí být signál k tomu, abychom to dělali jinak. Osobně to neočekávám. Důvod je ještě jiný. Nazval bych ho provozní. Ono se přece jenom i díky tomu, že jsme součástí EU, několik těch věcí, se kterými počítal nový trestní řád, už zavedlo do našeho právního řádu.

Ministr Blažek s prezidentem Eurojustu prezidentem Ladislavem Hamranem. Téma jasné – stíhání válečných zločinů na Ukrajině

X Nejenom kvůli Bruselu, byla tu také nedávno velká „poslanecká“ novela. A to oni kritizují, že to je nesystémové.

Nesystémové to sice možná je, problém je v tom, že já nemohu volit jiný postup, když tu pracuje komise přes různé vlády. Musíme se bavit s komorami. Musíme.

X A ta debata ještě neproběhla?

Debata neproběhla. Já jsem vlastně na konci června požádal poslance i senátory, kterým jsem poslal základní teze plánovaného nového trestního řádu, aby se vyjádřili. To se bohužel doposud nestalo. Takže se potkáme alespoň s Ústavně právním výborem Senátu teď v lednu. Bohužel, Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny nám ještě nedal termín, kdy by to chtěl projednávat. Takže čekám na to, kdy budeme pozváni, abychom se o tom bavili.

X Jako zkušený politik a poslanec máte předpoklad, zda by mohl být schválen v tomto volebním období?

Budeme-li mít předběžný souhlas obou komor, tak se to stihnout dá. Já nevím, kdo by tam pak dával extrémní připomínky. Samozřejmě to může být vláda, to je samozřejmé, a jednotlivé rezorty, ale pokud nám ústavně právní výbory Senátu a Poslanecké sněmovny řeknou, tudy vede cesta, tak už nevím, na co by to mělo kdoví jak složitě narážet v obou komorách. Neznám samozřejmě názory nového pana prezidenta, nebo paní prezidentky, protože nevím, kdo to bude a zatím mi není známo ani stanovisko vlády.

SPZ mohou pomoci až stovkám lidí

X Budete trvat na tom, aby ministrovi spravedlnosti zůstala pravomoc podávat stížnosti pro porušení zákona?

Ano. Já si myslím, že to zdaleka není proto, že bych se v tom já, nebo kdokoliv přede mnou mocensky vyžíval, ale praxe ukázala, že nějaký nástroj, který může napravovat zejména procesní pochybení různých typů, ať už soudů, nebo státních zástupců, je potřeba. Protože Nejvyšší soud vyhovuje poměrně často těm návrhům. Prostě se ukázalo, že ten nástroj není vůbec marný. Naopak. A může pomoci doslova desítkám, možná stovkám, našich spoluobčanů.

X Co nejpodstatnějšího čeká českou justici v roce 2023?

Myslím si, že to nebudou ani žádné zákony, ani žádná dramatická jmenování v soustavě soudů, protože jediné místo, které se uvolňuje, od krajské úrovně výše, je předseda Krajského soudu v Praze, kdy bohužel končí Ljubomír Drápal, kterého mám osobně velmi rád a vážím si ho. Nicméně čas plyne tak, jak plyne. Rozhodující událostí bude nové složení Ústavního soudu. Proč říkám nové. Letos se dá očekávat, že by mohlo dojít k výměně až osmi soudců Ústavního soudu, nebo-li nadpoloviční většiny. Historie po roce 1989 ukázala, že Ústavní soud za jistých okolností se v jistých případech stává nejmocnější orgán tohoto státu.

Takže s napětím očekávám, kdo bude prezident republiky a jaké bude mít názory a návrhy k Senátu na jmenování ústavních soudců, včetně jeho předsedy, což není úplně nevýznamná funkce. Už dnes se hrne mnoho a mnoho zájemců a já jsem velmi zvědavý, jakým způsobem bude prezident navrhovat, s kým to bude konzultovat. On to samozřejmě nemusí konzultovat ani s ministerstvem, ani s vládou, ale předpokládám, že nějaký tým poradců mu bude doporučovat různá jména. A to bude rozhodující do příštího roku, přičemž v dalším roce dojde k další obměně. Prezident, či prezidentka republiky tedy během dvou let zcela změní personální charakter Ústavního soudu. Nebo nezmění.

Může navrhnout ty stejné soudce, neplatí žádné omezení. Ale to já vůbec nevím, jak toto bude probíhat. Takže očekávám, že při jednom z prvních rozhovorů s nově zvolenou hlavou státu by toto mělo být předmětem naší debaty. Druhé hlavní téma samozřejmě bude, jak to bude s milostmi. Protože prezident Zeman v roce 2013 sám sebe omezil v udělování milostí. Což znamenalo, že se 99,9% milostí vyřizuje na ministerstvu. A teď jsem napjatý a čekám na to, jak to bude dělat nový prezident. To bude mít samozřejmě vliv i na chod ministerstva spravedlnosti.

X V případě Ústavního soudu někteří mluví o potřebě nějaké kontinuity. Vy byste si u některého z těch sedmi lidí, kteří budou příští rok odcházet, dokázal představit, že by měl pokračovat?

Sám Ústavní soud, pokud jde o obecné soudy, a zrovna vedoucí funkcionáře, řekl, že by se to tak mělo nějak obměňovávat. Spousta soudců to i psalo v některých svých pracích. Na straně druhé by asi nebylo úplně zdravé, nebo správné, aby se to personální složení obměnilo úplně. Já tu nebudu vůbec věštit z křišťálové koule, ani nevím, kdo z nich chce pokračovat. Budu vycházet z toho, že všichni, protože je to samozřejmě důstojné a úctyhodné místo.

X Minimálně Pavel Rychetský řekl, že už nechce, i kdyby tu nabídku dostal. U jiných hraje roli třeba zdravotní stav.

Já nechci předpokládat a jsem fakt zvědavý, jaké ty návrhy budou a jak se k tomu postaví Senát.  Já v podstatě budu strašně chtít po senátorech, budu na ně apelovat, aby tomu věnovali mimořádnou pozornost. A to právě z toho důvodu, že když projde ten, či onen zákon, tak je to jedna věc, ale pokud Senát nebude plnohodnotně, tedy nejlépe za přítomnosti všech senátorů, řešit tuto otázku, tak to bude mnohem podstatnější a může vést k horším koncům. Takže budu chtít, aby se tomu věnovali opravdu pořádně.

X Máte nějakou představu, jak by měl vypadat nový Ústavní soud?

Řeknu to úplně obecně. Já myslím, že Ústavní soud u nás za celé trvání České republiky fungoval dobře. Já, jako bývalý advokát, bych si přece jenom představoval větší důraz na základní občanská a lidská práva. Možná bych dokonce řekl hlavně občanská. Než na práva třetí a čtvrté generace, jak se tomu někdy říká. Já bych určitě přivítal nějakého velmi dobrého advokáta, který ví, co to je, když se dostane do styku s OČTŘ od vazby, po zadržení, až po různá trestní stíhání, která se nemusí vést vždy korektně. Byl bych rád, kdyby tam byla zastoupena akademická obec a samozřejmě někdo z justice. Ale nemělo by to být tak, aby jedno z těchto tří povolání tam bylo zastoupeno na úkor těch ostatních. Mělo by to být vyrovnané.

X Jsem rád, že neslyším, že by tam měla být primárně nějaká žena.

Tak to ode mě neuslyšíte, to opravdu ne. Ať tam jsou chytří a vzdělaní lidé bez ohledu na jejich pohlaví.

X Ještě jedna politická otázka. Co Istanbulská úmluva? Uplynul rok od doby, co jste odložili její ratifikační proces.

Na Istanbulské úmluvě se stávající koalice ani opozice nedohodne, tak si myslím, že je ideální opětovné odložení. Já jen připomenu, že tato vláda funguje rok. A vzpomínám si na jedno jediné rozhodování, kdy vláda nebyla schopná rozhodnout hlasováním, a to bylo tehdy, když francouzské předsednictví plánovalo zavedení zločinu z nenávisti a vláda se neshodla. Nedokážu si představit, že by se vláda shodla na nějakém stanovisku k Istanbulské úmluvě, a asi se svět nezboří a nepadnou nebesa, jak říkal Václav Klaus, když se to zase odloží. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

LIDOVEC  HLADÍK,  KŠEFTY  S  BYTY  V  BRNĚ,  CHCE  BÝT  MINISTREM,  JAKO  JUREČKA

Kandidát na ministra Hladík lobboval za zájmy podnikatele, od něhož koupil dům

Lidovecký kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík lobboval podle zjištění Seznam Zpráv za zájmy podnikatele, od kterého jeho rodina koupila dům. V něm dosud bydlí. Podnikatele policie podezřívá z manipulací v brněnské bytové kauze. Možný budoucí ministr se tak podle Seznam Zpráv ocitl ve střetu zájmů. To však KDU-ČSL odmítá.

 Kriminalisté provedli razii v brněnských kancelářích včetně Petra Hladíka loni v říjnu. Tehdy mu při prohlídce zabavili počítač, diář a telefon. Podle zjištění Seznam Zpráv ho podezřívají z toho, že z pozice náměstka brněnské primátorky ohýbal zacházení s městským majetkem ve prospěch organizované skupiny.

Policie tehdy možné členy skupiny poslala do vazby. Hladík však stíhaný není. Podle jeho slov totiž jednal v zájmu města. V kauze s policií spolupracuje a trvá na tom, že s organizovanou skupinou nemá nic společného. Hladík je jedním z hlavních adeptů na post ministra životního prostředí.

Návrh KDU-ČSL však nepřijal prezident Miloš Zeman, který Hladíka odmítl jmenovat. Lidovci však prozatím Hladíka chtějí jmenovat do funkce náměstka a pak ministra. Hladík se kvůli tomu vzdal funkce na brněnském magistrátu.

Podezření na organizovanou skupinu

Seznam Zpráv v sobotu ráno však zveřejnily případ, který dosud známý není. Podle jejich zjištění se v něm Hladík ocitá v podezření ze střetu zájmů, protože jako náměstek hlasoval pro to, aby město poslalo čtyři miliony jeho známému.

Jenže Hladík od něj v minulosti koupil také dům, ve kterém žije dodnes. Stejného muže zároveň kriminalisté podezřívají, že byl součástí popisované organizované skupiny. Jde o podnikatele a advokáta Martina Unzeitiga.

Policisté nyní pracují s verzí, že právě Unzeitig zajišťoval pro skupinu obsazování městských domů bílými koňmi. Těm pak politici domy levně umožňovali odkoupit a skupina je tak ovládla.

Podle médií přímo Unzeitigovi, jeho příbuzným nebo společnostem v minulých letech brněnští politici přiklepli minimálně pět městských bytů či nebytových prostor. Přitom na byty v pořadnících čekají sociálně slabé rodiny i několik měsíců až let. Podnikatel je získal i přesto, že jeho rodina vlastní několik nemovitostí.

Hladík ale vazby na podezřelého označil za shodu okolností. „Nikdy jsem nedělal nic nezákonného, ze zištných důvodů. A přesto jsem vláčen policií a médii,“ uvedl.

Z pozice náměstka ale loni vylobboval, aby od jeho známého Martina Unzeitiga město ve čtvrti Soběšice, kde oba žijí, vykoupilo pozemky za čtyři miliony korun. Na nich magistrát za dalších přibližně 12 milionů postaví silnici, která vede ke dvěma domům Unzeitigovy rodiny. Jednání o městském majetku přitom Hladík jako náměstek neměl v gesci.

Pozemky za miliony

Odkup pozemků i výstavbu nové cesty Hladík ale odůvodňuje tím, že jsou třeba pro novou školku. Podle jeho slov to jediný pozemek v Soběšicích, kde školka šla postavit.

Rozhodnutí magistrátu o výkupu předcházelo „interní jednání“, které kandidát na ministra uspořádal loni v březnu. „Hladík vystupoval mezi zastupiteli tak, že oba Unzeitigy zná a dokáže se s ním domluvit na ceně pozemku,“ řekl Seznam Zprávám jeden ze zastupitelů z městské části Brno-sever.

V dokumentech, které vedení města předložilo zastupitelům k odhlasování čtyřmilionové úhrady Unzeitigovi, se radní opírají o znalecký posudek z loňského července. Ten podnikatelovu půdu ocenil na pět tisíc korun za metr. Magistrát si však nechal vypracovat jiný posudek a ten pozemek ocenil na necelou polovinu.

Hladík přiznal, že druhý odhad magistrát vypracoval po jedné ze schůzek s Unzeitigem starším. Unzeitig starší pro Seznam Zprávy popřel, že by o původním posudku věděl, nebo si na jeho cenu stěžoval. „Vím jen o jednom posudku, cena kolem čtyř milionů mi přišla fér,“ řekl. Jeho syn tvrdí, že se transakci vůbec nevěnoval. Vlastníkem pozemků je přitom on.

Martin Unzeitig přiznává, že Hladíka zná. To, že by mu ale politik vyšel vstříc kvůli známosti, vylučuje. Současně odmítá, že by se podílel na machinacích s majetkem města. „Já, moje žena a Petr jsme věřící, i on chodí do kostela. Že bychom si tykali, to ne. Vzhledem k tomu, že je ‚Soběšák‘ stejně jako já, tak se setkáváme v kostele a řešíme zdraví svých dětí. Máme spolu vazby týkající se naší farnosti,“ tvrdil.

K odkupu pozemků vůbec nedošlo

Po vydání článku zaslala redakci iDNES.cz vyjádření i mluvčí KDU-ČSL Lucie Ješátková. Ohledně pozemku zdůraznila, že Hladík hlasoval pro odkup cesty stejně jako členové všech ostatních stran na radě, komisi, zastupitelstvu. Nikdo nebyl podle Ješátkové proti, šlo o jednohlasnou záležitost.

„Petr Hladík celou situaci okolo mateřské školy řešil z důvodu toho, že v té době byl 1. náměstek primátorky a v gesci měl školství a sport, zdravotnictví a rodinnou politiku, životní prostředí, územní plánování a rozvoj města,“ napsala redakci iDNES.cz Ješátková.

Rovněž doplnila, že k vlastnímu odkupu zmíněných pozemků navíc vůbec nedošlo, protože je nyní na jeho majetek exekuce. Tedy podle jejích slov město tento výkup nezrealizovalo.

„Šest let poté se řešila koupě pozemků, na kterých bylo třeba udělat příjezdovou cestu a celkové zasíťování, voda, kanalizace a plynovod, aby mateřská školka mohla fungovat. Právě k zasíťování bylo nutné dané pozemky odkoupit,“ doplnila mluvčí vyjádření s tím, že to muselo město udělat bez ohledu na názor Hladíka. Mateřská školka musela mít podle jejích slov zasíťování a příjezdovou cestu.

„Cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem na 5 tisíc korun za metr. Přičemž část pozemku pan Unzeitig prodával už před lety za 4 300 korun za metr. Konkrétně v květnu v roce 2016, mezitím se ceny pozemků v Brně dvakrát zvedly a trval na tom, že pod tuto cenu nepůjde,“ komentovala dále Ješátková.

Není identifikovatelný osobní zájem

Ta také redakci zaslala vyjádření právníků. „Dle dostupných informací není v tomto případě identifikovatelný osobní zájem pana Hladíka, který by se při hlasování o odkupu pozemků dostal do střetu se zájmem veřejným, což je základní podmínka naplnění definice střetu zájmů,“ uvedla advokátka Karolina Besser Zelenková.

„Pro naplnění skutkové podstaty přestupku – stejně jako při odpovědnosti za škodu nebo trestní odpovědnosti – je kromě jiného zapotřebí i příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem, v úvahu je třeba také vzít časovou souvislost. Existence velké časové prodlevy mezi oběma předpoklady může vyvolávat pochybnosti o naplnění kauzálního nexu,“ doplnil vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy David Elischer.

Hladík od podnikatele koupil dům

Unzeitiga s Hladíkem pojí ještě jedna věc. Hladík od jeho rodiny totiž koupil dům. Hladíkova žena ho podle smlouvy, koupila v roce 2016. Tedy půl roku potom, co se její manžel stal poprvé náměstkem primátora.

Hladík ale tvrdí, že jde o náhodu. Dům podle jeho slov našel na inzerát a Unzeitiga předtím neznal. Smlouva ale hovoří o tom, že za dům se zahradou ve čtvrti Soběšice zaplatila Zuzana Hladíková šest milionů korun a vzala si na to hypotéku. Ve smlouvě je ale u jejího jména uveden Hladíkův e-mail.

„Kupovali jsme to na manželku. V té době už jsem byl aktivně v politice a kdyby se se mnou cokoliv stalo, třeba mě přejelo auto, tak aby nemusela řešit nějaké dědické řízení,“ reagoval Hladík.

Ač na straně prodávajících figurují Unzeitigova žena a švagr, kteří dům o několik měsíců dříve zdědili, jako kontakt na ně je v dokumentu opět napsaný e-mail samotného Unzeitiga. Hladík ale tvrdí, že komunikoval jen s realitním agentem a Unzeitig mu pak jen přinesl dokumenty k podpisu a jednal s ním o provozních věcech. Jako obyvatelé Soběšic se prý až později potkávali v kostele.

Podle mluvčí KDU-ČSL však zmíněný rodinný dům Hladíkovi koupili přes realitní kancelář od sourozenců Nehmetových, kteří to zdědili po zemřelé matce. „Paní Nehmetová je vdaná Unzeitigová. Koupě proběhla v roce 2016 a dodnes na dům Hladíkovi splácí hypotéku. Peníze splácí bance, nikoliv přímo panu Unzeitigovi, jak by se mohlo zdát. Hladík tak s panem Unzeitigem nemá ani obchodní vztahy, ani jakékoliv jiné,“ zdůraznila Ješátková.

X X X

Hledači vyrazili pro nacistický poklad. Nizozemský archiv zveřejnil tajnou mapu

Zlatou horečku vyvolal nizozemský národní archiv, který zveřejnil starou mapu s označením místa, kam němečtí vojáci na konci druhé světové války údajně ukryli cennosti v hodnotě milionů eur. Do polí v okolí vesnice Ommeren se vydaly desítky amatérských hledačů pokladu, informoval dnes list The Guardian.

Podle archivu by na místě zobrazeném na mapě mohly být ukryty čtyři velké bedny naplněné diamanty, rubíny, zlatými mincemi, hodinkami a různými druhy šperků, které nacisté uloupili po bombardování banky ve městě Arnhem na východě Nizozemska v srpnu 1944.

Krátce po válce získal mapu od německého vojáka nizozemský institut, který byl pověřený pátráním po německém majetku v zemi. Soubor dokumentů, obsahující mapu, byl zveřejněn tento týden, protože uplynula maximální doba 75 let, po kterou bylo možné držet jej v tajnosti, napsal The Guardian.

Existence pokladu nebyla nikdy plně prokázána. Institut přesto v roce 1947 podnikl několik neúspěšných pokusů o jeho nalezení, řekla mluvčí národního archivu Anne-Marieke Samsonová agentuře Reuters. „Nevíme, jestli ten poklad existuje. Institut tuto záležitost pečlivě prověřil a příběh o něm se mu zdál věrohodný. Poklad ale nikdy nenašel. A pokud existoval, mohl ho již někdo vykopat,“ dodala.

„Všude jsou skupiny lidí s detektory kovů. Zprávy o pokladu přiměly i mě, abych šel hledat. Šance, že by tu po 70 letech ještě byl, jsou hodně malé, ale chci to zkusit,“ řekl agentuře Reuters při hledání 57letý Jan Henzen.

„Mapa s řadou tří stromů a červený křížek označující místo, kde by poklad měl být schován, podněcuje fantazii,“ prohlásil bývalý starosta Ommerenu Klaas Tammes, jenž nyní vede nadaci vlastnící pozemky, které by mohly poklad ukrývat.

X X X

Vražda motorovou pilou. Muž v Berlíně zranil policistu a zabil jeho partnerku

Policisté v hlavním městě Německa zadrželi muže, který zabil svou sousedku a způsobil závažná poranění jejímu partnerovi, federálnímu policistovi, který nyní bojuje v nemocnici o život. Při útoku použil muž motorovou pilu, na místě hořely také lahve se zápalnou kapalinou.

K útoku došlo v rozlehlé berlínské čtvrti Lichtenberg Paul-Zobel-Strasse v pátek ve 2:20 místního času. Žena, kterou server bz-berlin.de představil jako Dianu G., zavolala na policii se slovy, že ji napadl soused.

Když policisté přijeli na místo, byla už 52letá žena mrtvá. „Všude byla krev. Na schodišti, až do čtvrtého patra a v bytě,“ uvedl podle serveru forenzní technik. Policie pak na místě našla motorovou pilu. Kromě toho byly na místě činu nalezeny také skleněné lahve se zápalnou kapalinou, které hořely, informoval policejní mluvčí.

Podle informací zmíněného serveru utrpěl vážná zranění také stejně starý partner ženy, který pracuje jako federální policista a právě se vracel domů ze směny. Když viděl, co se stalo, chtěl svou přítelkyni bránit a na útočníka se vrhl. Při potyčce mu útočník pořezal obličej a uřízl mu prst. Policista nyní bojuje o život v jedné z berlínských nemocnic.

Během operace se u muže střídalo osm chirurgů, podle mluvčí nemocnice Angely Kijewské používali lékaři k záchraně mužova obličeje části kostí z uříznutého prstu, který našli na místě činu.

Zranění si při útoku způsobil také sám pachatel, motorovou pilou si pořezal nohu. Policie ho proto doprovodila do nemocnice, odkud ho v pátek odpoledne odvedla k výslechu.

Podle výsledků dechové zkoušky nebyl pachatel pod vlivem alkoholu, na výsledky testů na přítomnost drog zatím úřady čekají. Policie také čeká na vyhotovení posudku, zda muž trpí psychickou poruchou.

X X X

MACRON  CHCE  POVINNOU  VOJNU  PRO  MLADÉ

Pořád o ní mluví. Macron sní o povinné „vojně“ pro mladé, proti jsou i poradci

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že zavede povinnou obdobu vojny. Takzvaná Univerzální národní služba v zemi už pár let funguje na dobrovolné bázi. Počty zájemců však šéfovi Elysejského paláce nestačí a rád by v mladých Francouzích ještě víc posílil národní cítění. V soukromí o službě údajně „pořád mluví“. Nejen mládež však nápad kritizuje.

 Macron svůj návrh na obnovení povinné vojenské služby přednesl už během prezidentské kampaně v roce 2017. Vojna měla trvat jen jeden měsíc a povoláni měli být mladí francouzští občané ve věku od osmnácti do jednadvaceti let. Všichni díky tomu měli získat skutečně přímou zkušenost s vojenským životem.

Tato prezidentova představa by však byla velmi drahá a příliš by zatížila i samotnou armádu. Proto byl původní plán zjednodušen a změnil se na takzvanou Univerzální národní službu (SNU), jejímž cílem je povzbuzení mladých Francouzů k účasti na životě národa a posílení sociální soudržnosti.

Právě tato služba může být brzy povinná. Na dobrovolné bázi program začal už v roce 2019, například v minulém roce však přilákal jen 32 tisíc zájemců, což prezidentovi nestačí. Sám přitom na vojně nikdy nebyl, patří totiž k první generaci Francouzů, které se povinná vojenská služba vyhnula.

Nynější SNU by měla být povinná pro mládež od patnácti do sedmnácti let, celkem by se tak týkala zhruba 800 tisíc lidí – chlapců i dívek, uvádí portál Franceinfo. Čtyřtýdenní kurz má dvě fáze. Účastníci nejprve odjedou do kempů, kde dostanou uniformu a během čtrnácti dní se zapojí do sportovních a kulturních aktivit, přičemž se vzdělají o tradicích republiky.

Ve druhé polovině služby pak odejdou na svého druhu veřejné práce, například pro charitu, v pečovatelském domě či na armádní základně. Ani tam by však nemělo jít o tradiční vojnu.

Kdy studenti doženou zameškanou výuku?

Podle britského deníku The Times chce Macron novinku sdělit národu v projevu plánovaném na tento měsíc, ovšem definitivně se ještě nerozhodl. Zatímco opoziční strany až na radikální levici podle informací Franceinfo proti nápadu příliš neprotestují, u mladých lidí nadšení nevzbuzuje.

Idea naráží na odpor také u některých komentátorů a dokonce i části Macronových spolupracovníků.Učitelé například namítají, že tím studenti přijdou o podstatnou část výuky. Variantou by bylo plánovat službu přes prázdniny, což potenciálně může vyvolat ještě větší protesty naštvaných teenagerů.

Kritici argumentují, že bude služba zbytečně drahá – přijít by měla na 1,5 až 3 miliony eur (až 72 milionů korun) ročně – a její výsledky pochybné. Macron o ní však v soukromí „pořád mluví“, jak francouzským médiím prozradil jeden z prezidentových blízkých poradců. A veřejně ji prezident během svých projevů nebo mediálních rozhovorů zmínil nejméně šestkrát.

Podle poradce se šéf Elysejského paláce domnívá, že povinná služba „zformuje celou generaci“. Zároveň prý věří, že se tímto nápadem zapíše do historie.

„Je těžké obnovit národní cítění v individualistické společnosti, kde by jen hrstka lidí přijala omezení, které jdou ruku v ruce s odvodem (do armády). Hrozí tedy, že se zrodí pochybný projekt, který nebude mít velký užitek, ale zato vojsko vysaje z jeho prostředků, a to všechno jen proto, aby prezident mohl pronášet krásné projevy,“ míní editor magazínu Le Figaro Guillaume Roquette.

X X X

DEMOKRATICKÁ  USA,  JAK  TO  OHODNOTÍ  FIALA?  BUDE  TO  I  V  ČR?

Šestiletý chlapec ve Virginii postřelil učitelku. Ta bojuje o život

Chlapec z první třídy základní školy postřelil během vyučování svou učitelku, která nyní bojuje v nemocnici o život. K incidentu došlo na základní škole Richneck ve městě Newport News v americkém státě Virginie po hádce mezi dvojicí. Podle policie není jasné, jak se dítě ke zbrani dostalo.

 Ke střelbě došlo krátce po 14:00 místního času (19:00 SEČ) na základní škole Richneck ve městě Newport News po hádce mezi dítětem a učitelkou, řekl náčelník Steve Drew. Není jasné, jak dítě ke zbrani přišlo. Podle Drewa se však nejednalo o náhodnou střelbu.

Policie odmítla uvést konkrétní typ zbraně použité při incidentu, potvrdila ale uvedla, že chlapec použil ruční zbraň.

Třicetiletou učitelku odvezla záchranná služba do nemocnice, kde nyní bojuje pod dohledem lékařů o život, uvedl server BBC.

Úřady uvedly, že škola, kterou navštěvuje asi 550 žáků, má zařízení na detekci kovů. Děti jsou ale kontrolovány náhodně a ne každé musí ukázat, co si do školy v aktovce přineslo. „Je to hrozné, něco takového by se nikdy nemělo stát,“ řekl ředitel školy George Parker. „Chceme zajistit, aby se nic podobného už neopakovalo,“ dodal.

Škola bude na základě jeho rozhodnutí v pondělí uzavřená, žákům i jejich rodičům pak ředitel nabídl podporu, která jim má pomoct vyrovnat se s traumatickou událostí.

Starosta města Phillip Jones, který se ujal úřadu před pouhými třemi dny, řekl, že střelba je temným dnem pro Newport News. „Poučíme se z toho a budeme silnější,“ řekl starosta.

Guvernér Virginie Glenn Youngkin pak uvedl, že nabídl pomoc místním úřadům. „Naše administrativa je připravena pomoci jakýmkoli způsobem,“ slíbil. „Situaci monitorujeme. Modlím se za bezpečí všech studentů a komunity,“ napsal na Twitteru.

Newport News je město s přibližně 180 000 obyvateli a leží asi 100 kilometrů jižně od Richmondu, hlavního města státu Virginie.

X X X

ČSSD   STARTUJE  DO  PARLAMENTU?  ODSTRANÍ  FIALU  A  POMŮŽE  LIDEM?

Šmarda chce křísit ČSSD spoluprací s odbory, se Středulou si strana rozumí

Lepší budoucnost sociální demokracie vidí šéf ČSSD Michal Šmarda ve velmi úzké spolupráci s odbory. Josefa Středulu, šéfa odborové centrály ČMKOS také strana podpořila necelý týden před volbou příští hlavy státu. Středula dorazil na sjezd ČSSD do Brna a bylo znát, že on a tato strana, dříve nejsilnější, nyní mimo Sněmovnu, si velmi rozumí.

 „I v druhém kole budeme také podporovat Josefa Středulu, pokud se nestane prezidentem už v tom prvním,“ řekl Šmarda a rozesmál se přitom.

„Je nepředstavitelné, aby ve chvíli, kdy předseda odborové organizace kandiduje na prezidenta, tak aby sociální demokraté podporovali někoho jiného. Sociální demokracie a odbory vždycky stály na jedné straně,“ uvedl pro iDNES.cz předseda ČSSD.

Podle volebního modelu agentury Median pro MF DNES z konce roku 2022 má ale Středula šanci na jen 2,44 procenta voličů a má obrovskou ztrátu na trojici Petr Pavel, Andrej Babiš, Danuše Nerudová, která utekla svým šesti soupeřům v boji o příštího prezidenta.

Středula varoval před nadstandardy, popřál ČSSD úspěšný restart

Týden před volbou nové hlavy státu to Středula ale nevzdává a vypravil se i osobně na sjezd ČSSD do Brna mezi ty, kdo jsou mu nakloněni.

V rozhovoru pro iDNES.cz Středula řekl, že ke kandidatuře na Hrad ho vyzval Bohuslav Sobotka, bývalý premiér a dříve i šéf sociální demokracie. „Jsem moc rád, že tu mohu být s vámi,“ pozdravil Středula delegáty sjezdu. Popřál ČSSD úspěšný restart.

„Česká republika nevzkvétá, dopady budou dramatické,“ řekl kandidát na prezidenta. I kvůli inflaci skončí podle něj rozpočet schodkem výrazně větším než 295 miliard korun, jak to prosadila vládní koalice.

Středula na sjezdu ČSSD varoval také před zaváděním nadstandardů ve zdravotnictví i návratem karenční doby, tedy před tím, že lidé budou v prvních dnech stonat bez nároku na nemocenskou. Plán na zavedení nadstandardů připravuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.

Nic moc preference šéfa ČMKOS před volbou na Hrad Šmardu nechávají v klidu. „Já jsem takto zklamaný už asi páté volby v řadě, když už páté volby v řadě jsou o tom, jestli Andrej Babiš je hodný nebo zlý člověk a celá česká politika se motá jenom kolem jednoho člověka,“ prohlásil Šmarda. „To ostatním politikům bere i chuť do práce,“ řekl předseda ČSSD.

„Pořád se lidé baví o tom, jestli kandidují s Andrejem Babišem nebo proti Andreji Babišovi, jestli když někdo odstoupí, mu tím uškodí nebo pomůže. Pro mě to je degradace české politiky,“ řekl Šmarda.

Otázka, zda by mu byl bližší Petr Pavel nebo Danuše Nerudová, pokud nebude Středula už ve hře, ho nevykolejila. Vybírat si mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou by šéfovi ČSSD Michalu Šmardovi připadalo, jako kdyby si měl vybírat mezi ODS a již neexistující ODA.

Machovec po 25 letech místopředsedou ČSSD

Exministr zahraničí Tomáš Petříček byl méně kategorický než předseda strany. Naznačil, že by jeho hlas mohla dostat ve druhém kole Nerudová. Právě v souvislosti s Petříčkem došlo k jediné personální změně na sjezdu.

Místopředsedou strany se stal Karel Machovec, který jím už dříve byl. Do vedení ho delegáti sjezdu ČSSD zvolili proto, že rezignoval Petříček.

Machovec se do vedení ČSSD vrátil po 25 letech. V letech 1995 a 1997 byl statutárním místopředsedou strany a představitelem vnitrostranické opozice proti tehdejšímu předsedovi strany Miloši Zemanovi.

Vládne asociální vláda, prohlásil Šmarda. ČSSD podle něj zničily roky v Babišově vládě

Sociální demokracie, která ve volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, zažívá podle Šmardy jednu z nejtěžších chvil. „ČSSD má velmi poškozenou značku. Spraví se to, ale nespraví se to hned,“ prohlásil.

Většina dluhu strany byla podle něj ale splacena a nyní se podle něj může strana soustředit na to, aby znovu oslovila voliče. Kvůli tomu strana podle něj udělá i turné po celé České republice.

„V České republice vládne asociální vláda, opozice je populistická a nacionalistická,“ kritizoval Šmardu na sjezdu. Voličům chce stranu, kterou vede, prezentovat jako odpovědné řešení mezi vládou a opozicí.

„Musíme ukázat, že jsme schopni napravit, co jsme pokazili,“ plánuje Šmarda, jehož strana na podzim 2021 zaujala jen 4,65 procenta voličů a vypadla ze Sněmovny poté, co byla ve vládní koalice s ANO a tuto vládu tolerovali komunisté, kteří také vypadli z dolní komory parlamentu.

„Čtyři roky v Babišově vládě naši stranu zničily,“ řekl později Šmarda na sjezdu.. Byla podle něj chyba, když partneři sociální demokracie v koalici jednali proti zájmům lidí a ČSSD tomu nedokázala zabránit.

Jako příklad uvedl, že ANO s ODS a SPD společně prosadily změnu daní, která zvýšila schodek o desítky miliard korun. A právě proto nyní hrozí placení za nadstandard ve zdravotnictví, upozornil šéf sociální demokracie.

Kdybychom neprodali Lannův palác, za rok tu nebudeme, řekl Bruzl

„Jedinou možnou cestou byl prodej majetku,“ řekl místopředseda ČSSD Igor Bruzl. Strana proto prodala Lannův palác v centru Prahy za 201 milionů korun, aby nezkrachovala. „Kdyby se prodej nerealizoval, tak mám obavy, že už tady za rok nebudeme,“ řekl Bruzl. „V podstatě za to můžeme my všichni,“ prohlásil.

Nová ČSSD by podle místopředsedkyně Daniely Ostré měla být spolehlivá, hodnotová a pečující, hájit zájmy střední třídy a nižších sociálních skupin, pohybovat se na levém středu politického spektra a chránit před extrémy.

Strana si před sjezdem nechala zpracovat průzkum vnímání ČSSD v Česku. Vyplynulo z něj, že voliči očekávají od strany hlavně práci na sociálních tématech, zatímco spor mezi liberálním a konzervativním proudy pro ně není podstatný.

X X X

 Pokud válka na Ukrajině neskončí, čekají nás krize v regionech a nedostatek potravin, píše New York Times

Moskva stále blokuje většinu lodních dodávek z Ukrajiny, která je jedním z největších producentů pšenice na světě. Útoky na energetickou infrastrukturu navíc komplikují práci ukrajinským zemědělcům. Země čelí také útokům na pšeničné sklady nebo závody, které zrno zpracovávají. Dopady ruských válečných strategií na regionální krize týkající se nedostatku potravin a celosvětové inflace analyzuje americký deník The New York Times.

 Dřív než se lodě s ukrajinskou pšenicí vydají do přístavů po celém světě, musí projít inspekcí v Istanbulu, píše americký deník.

Počet lodí proplouvajících bosporským průlivem, který spojuje černomořské přístavy se zbytkem světa, prudce klesl po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko zavedlo námořní blokádu a až pod diplomatickým nátlakem začali ukrajinským lodím umožňovat částečný export surovin.

Listopadové rozhodnutí prodloužit mezinárodní dohodu o vývozu obilí o další čtyři měsíce přispělo k poklesu světových cen pšenice téměř o tři procenta. Stále jsou ale mnohem vyšší než v letech před Putinovou invazí.

Podle ukrajinského ministerstva zemědělství se od března do listopadu loňského roku vyvezlo v průměru 3,5 milionu tun obilí a olejnin, před začátkem války to bylo 5 až 7 milionů tun obilí měsíčně.

„Doufáme, že brzy dojde ke změně tak, aby ukrajinské přístavy mohly znovu fungovat na vyšší kapacitu. Ukrajinský vývoz zůstává zásadním prvkem v boji proti celosvětovému nedostatku potravin,“ upozorňuje představitelka OSN Ismini Pallaová.

Zdražování potravin

Plnění obilné dohody má přitom zásadní dopad na vývoj cen potravin. Jak uvádí představitelka Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj Isobel Colemanová, světové ceny potravin vzrostly o 5 až 6 procent poté, co Moskva loni v říjnu jen pohrozila, že od smlouvy odstoupí. Doplňuje, že dopady války na Ukrajině uvrhly miliony lidí do chudoby.

Další klíčoví producenti obilí, jako Spojené státy, Brazílie nebo Argentina, za sebou mají tři po sobě jdoucí roky velkého sucha. Hladina Mississippi klesla do takové míry, že znemožnila průplav lodím s obilím, které musely být dočasně odstaveny.

Výkonná ředitelka analytické společnosti Gro Intelligence Sara Menkerová říká, že jsme svědky nárůstu cen potravin od 60 procent ve Spojených státech, v Súdánu dokonce až o 190 procent.

Americký deník si všímá, že situace se zhoršuje i v bohatších zemích, jako jsou Spojené státy a Velká Británie. Růst cen tam zásadně dopadá na nižší socioekonomické třídy společnosti.

Světový potravinový program OSN odhaduje, že problémem akutního nedostatku potravin trpí více než 345 milionů lidí. To je dvojnásobek oproti roku 2019. Americký ministr zahraničí Antony Blinken už v prosinci avizoval, že americká vláda bude udělovat plošné výjimky ze svých programů hospodářských sankcí po celém světě.

Nedostatek zemědělců

Důvodem je zajištění potravinové a další pomoci, pokud by se tato dostala do rozporu s americkými sankcemi. Podle ministerstva zahraničí jde o nejvýznamnější změnu sankční politiky Spojených států za poslední roky. Rada bezpečnosti OSN krátce poté přijala rezoluci ve stejném duchu.

Řada ukrajinských zemědělců kvůli válce narukovala do armády, nebo uprchla ze země. Infrastruktura, která zpracovávala a distribuovala pšenici a slunečnicový olej na zahraniční trhy se tak rozpadla.

Například z farmy, která leží asi 300 kilometrů jižně od Kyjeva, odešlo do armádních řad 40 z 350 zaměstnanců. Podnik se ale v důsledku ruských útoků potýká i s dalšími problémy.

Nizozemský spolumajitel Kees Huizinga říká, že ruské útoky na energetickou síť vedly k odstavení závodu, který jeho farmu a další zemědělce zásobuje dusíkatými hnojivy.

Jiné závody na výrobu hnojiv v Evropě se kvůli vysokým cenám zemního plynu, který je pro jejich výrobu klíčový, zastavily úplně. „Jestli bude ruská armáda pokračovat jako doteď, úroda bude příští rok ještě horší,“ obává se Huizing.

Už letošní sklizeň byla výrazně omezená a zemědělcům na Ukrajině tak prudce vzrostly náklady na dopravu na více než dvojnásobek.

Ruský kompromis ohledně dodávek po Černém moři sice pomohl, Huizing má ale podezření, že Moskva zpomalením kontrol záměrně brzdí provoz, uzavírá deník.

X X X

Polonahá Hrušínská se pochlubila fotkou se synem

Herečka Kristýna Hrušínská (37) se na sociálních sítích pochlubila fotkou se synem Jakubem, který se narodil v polovině prosince. Na snímku fotografky Michaely Kamprlové leží jen v černých kalhotkách se synem na břiše. Rukou si zakrývá poprsí.

Dcera Miluše Šplechtové a Jana Hrušínského se stejnou fotografkou nafotila i snímky před porodem. Pózuje na nich s těhotenským bříškem oblečená i jenom v prádle, na záběrech nechybí její manžel a starší syn.

Dvojnásobnou maminkou se Kristýna Hrušínská stala v prosinci 2022, ještě předtím stihla i focení pro Playboy. S režisérem Matějem Balcarem (31) mají kromě Jakuba ještě Vojtu. První snímek mladšího syna sdílela na sociálních sítích hned po jeho narození. Od té doby svým fanouškům už ukázala několik fotek šťastné rodiny.

Herečka je zatím poslední v řadě herců rodu Hrušínských, který sahá do 19. století. Nedávno zazářila ve své první hlavní roli ve filmu Pánský klub, kde si zahrála terapeutku pro sexuálně závislé.

Kristýna Hrušínská vystudovala střední odbornou školu cestovního ruchu se zaměřením na průvodcovství. Po maturitě ji láska k divadlu neopustila a rozhodla se, že zkusí přijímací zkoušky na DAMU.

Hostovala v Národním divadle v Praze. V Divadle Na Jezerce účinkuje ve hrách Pánský klub, Naprostí cizinci, Poslední aristokratka, Charleyova teta, Mašíni, Už je tady zas! Divákům je známá i ze seriálů Všechny moje lásky, Modrý kód, Ulice nebo filmů Vánoční Kameňák a zmíněný Pánský klub.

X X X

Harryho nehoráznost škodí celé rodině. Král má ale v záloze „jaderný trest“, říká expert

Buckinghamský palác nadále drží dekorum a k tvrzením prince Harryho v jeho knize se nevyjadřuje. Podle královského experta Richarda Fitzwilliamse ale možná bude dříve či později donucen jednat. „Naprostá nehoráznost tvrzení a zhoubná povaha memoárů poškodí královskou rodinu,“ uvedl pro web Express.

Expert na královskou rodinu Richard Fitzwilliams podle webu Express uvedl, že král Karel III. doufá, že strategie mlčení bude dostatečná a udržitelná. Ovšem zároveň upozornil, že aby se král účinně vypořádal s „explodující“ situací, mohl by přistoupit k „jaderné variantě“.

A tou je jedna jediná možnost. „Odebrání vévodství. Bude-li tato možnost zvažována, je věcí parlamentu. Oživení obvinění Meghan ze šikany, které důrazně popřela, by bylo jadernou variantou,“ vysvětlil Fitzwilliams.

 V roce 2021 Buckinghamský palác prošetřoval tvrzení, že vévodkyně Meghan vyhnala a ponížila dva královské zaměstnance. Výsledky vyšetřování se ale na veřejnost nikdy nedostaly. „Nevěřím, že by to královská rodina pohřbila, aby ochránila image Meghan. Je pravděpodobnější, že budou mít pocit, že ještě nenastal vhodný okamžik pro zveřejnění výsledků,“ míní podle Expressu odborník na PR Edward Coram James.

Na vyjádření královské rodiny si nicméně budeme muset ještě počkat. Harryho kniha s názvem Spare má vyjít příští týden, 10. ledna. Omylem už je ale na knižním trhu ve Španělsku. Úryvky z ní se díky tomu pomalu dostávají na veřejnost. Už nyní je ale zřejmé, že dílo bude velmi šokující. Podle dalšího královského experta kniha „otřese“ základy monarchie, jak napsal web Sky News.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.