Exministr financí  ODS Tlustý: Fialova vláda jako hlupák, který všechno zkazí. Vypouští zmetky, souhlasil politik ČSSD Škromach. „Vláda vyslala signál a jako vždy – úplně špatný. Všechno, co pětikoalice vymýšlí, je špatně. Připomíná mi to kapitolu ‚pozitivní role hlupáka v dějinách lidstva‘. Ten hlupák musí být spolehlivý a zkazit vždy všechno. Když se ho zeptáte na cestu, tak ukáže vždy špatnou,“ nešetřil Tlustý kritikou ve vysílání CNN Prima NEWS.

Tlustý o DPH: Vláda je jako hlupák, který všechno zkazí. Vypouští zmetky, souhlasil Škromach Podle bývalého člena ODS, který se v roce 2009 podílel na pádu vlády Mirka Topolánka, by měl Fialův kabinet okamžitě snížit výdaje státu ve všech položkách, aby se přiblížil vyrovnanému rozpočtu.

„Jakmile snížíte inflaci, přestanete poslouchat od rána do večera, že zdražují potraviny. Zvyšovat daně v ekonomické krizi je zločin. Tahle vláda je ztracená a lidí, kteří to pochopí, bude přibývat. Je pravda, že ohromné schodky začala dělat už Babišova vláda. Po nástupu Fialovy vlády jsme ale doufali, že přijde omezení dluhů a inflace se zastaví. Naopak se všechno zhoršilo. Její nápady jsou jen další výdaje a dluhy,“ dodal Tlustý.

 Podobně kritický je k vládě i Škromach. „Vláda by se měla zamyslet, zda vůbec chce dělat nějaké změny, a spíš rychle dosloužit a skončit,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS. V případě řešení ohromného zadlužení Škromach naznačil, že by šel mimo jiné cestou progresivního zdanění. Případné navýšení DPH by podle něj nejvíce dopadlo na střední vrstvu. „Koaliční partneři se různě předhánějí. Výsledek z toho je ale naprostý zmetek,“ doplnil.

Stanjura kritiku odmítá

Poté, co se na vládu kvůli uniklým plánům na změnu sazeb DPH snesla obrovská kritika i z řad členů pětikoalice, premiér Fiala zveřejnil prohlášení, v němž se občany snažil uklidnit. Podle něj se v médiích objevila pouze „část z neveřejných analytických materiálů k reformě veřejných financí“.

Fiala rovněž uvedl, že zmíněné materiály byly mylně prezentovány jako finální návrhy daňových změn ministerstva financí. „Tuto interpretaci musím odmítnout. Finální návrhy z expertních a politických debat na téma snížení schodku státního rozpočtu sdělím jménem vlády osobně zhruba za měsíc. Nic jiného není a nemůže být relevantní,“ dodal.

Stanjura v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že žádný návrh na změnu sazeb DPH zatím neexistuje a že se jedná jen o analytické výpočty.

X X X

PŘEDSEDA   NKÚ  KALA:  POLÁCI  ČR  VE VŠEM  PŘEDBÍHAJÍ,  VINA  FIALY

Šéf NKÚ: Česko expertem v průměrnosti? Poláci nás předbíhají, styďme se

Česku chybí vize, tah na branku, celková koncepce, která by produktivně využívala dotace, které do naší země přitékají z Evropské unie. Polsko nebo pobaltské země jsou na tom v tomto ohledu lépe, v mnohém nás dohánějí, a dokonce i předhánějí. V Rozstřelu to řekl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Ten hovořil mimo jiné i o kontrole, kterou NKÚ provedl v Kanceláři bývalého prezidenta Miloše Zemana.

 Miloslav Kala se vyjádřil k tomu, že policie na základě prověrky NKÚ prověřuje kauzy, které se týkají hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a Lesní správy Lány z éry Miloše Zemana.

„Zjistili jsme tam skutečně celou řadu porušení zákona, celou řadu věcí, které jsme hodnotili jako nehospodárné, neúčelné nebo neefektivní. V některém případě jsme podali oznámení finančnímu úřadu. Ale to je všechno, co k tomu mohu říct, protože jsem vázán mlčenlivostí. Ta skončí v okamžiku, kdy policie svolí, abychom zveřejnili kontrolní závěr.“ Kdy to bude, to Kala v tuto chvíli nedokáže odhadnout.

Šéf NKÚ: Česko expertem v průměrnosti? Poláci nás předbíhají, styďme se Rozstřel

 Miloš Zeman za chyby nemůže

A je za pochybení odpovědný přímo bývalý prezident Miloš Zeman? „Tak zcela jednoznačně z postavení prezidenta je zřejmé, že Miloš Zeman za to nemůže. Takže jednoznačně bude zodpovědnost padat na nižší úroveň, tedy na správu Pražského hradu, Kancelář prezidenta republiky a Lesní správu Lány.“

Miloslav Kala pak odmítl, že by se množství pochybení, na která NKÚ upozornil, výrazně lišila v případě administrativy Miloše Zemana, Václava Klause nebo Václava Havla.

„Když si přečtete zprávu z doby, kdy končil pan prezident Havel nebo když končil pan prezident Klaus a srovnáte to se zprávou z doby prezidenta Miloše Zemana, uvidíte, že se tam některé věci opakují, a to i ty, které jsme vytýkali i v minulosti. Některé byly napraveny, některé ne, došlo k některým, řekněme, pozitivním změnám. Ale zase se projevily jiné problémy. Ale kdybyste to srovnali, není tam takový výkyv oproti tomu hospodaření, které bylo před 10 a 20 roky,“ popisuje prezident NKÚ.

A proběhne na Hradě nová kontrola NKÚ, jak před časem požadoval prezident Petr Pavel? Miloslav Kala se s novou hlavou státu setkal a následně proběhlo i setkání s nově jmenovanou kancléřkou.

„S paní kancléřkou Vohralíkovou jsem se sešel poté, co už zastávala svou novou funkci. Obecně se mě ptala na to, jak kontrola probíhala a domluvili jsme se, že pokud by jí informace, které už má kompletně k dispozici, nestačily, znovu se sejdeme a budeme se o tom bavit,“ říká Kala

„Mohu k tomu říct svůj vlastní pocit. Myslím, že na to, aby mohla převzít úřad a mohla ho začít řídit a mohla se snažit o odstraňování chyb, na které jsme upozornili, má informací dost a nějaká další kontrola by podle mého názoru byla nadbytečná,“ míní prezident NKÚ.

Poláci udělali skok, styďme se!

V další části Rozstřelu pak Miloslav Kala shrnul výhrady, které má NKÚ vůči fungování českého státu. Kritizoval míru zadlužování a zopakoval, že podle něj v Česku degradoval systém dotací.

Místo, aby se naše země soustředila na velké projekty, které by posunuly hospodářství dopředu, financuje Česko prostřednictvím domácích a evropských dotací drobné projekty, ale bez vnitřní logiky, celonárodní koncepce. A to na rozdíl od Polska nebo pobaltských zemí.

„My máme 769 dotačních titulů a 75 tisíc jednotlivých projektů,“ uvádí Kala, podle kterého je to příliš velké číslo. „Poláci udělali neuvěřitelný skok. Rozhodli se, že posílí svoji infrastrukturní síť, investovali do dálnic, investují do železnic. A všimněte si, že když opravují náměstí, nedělají to jako my. My vyhodíme celou dlažbu a dáváme tam novou. Oni si část nechají a obmění jen tu, která je špatná.“

„Polsku se to podařilo a myslím si, že bychom se měli stydět, protože jsme měli velký náskok. A totéž platí o pobaltských zemích,“ myslí si Kala. Česko se podle něj příliš zaměřilo na administraci projektů. Ta je po formální stránce bezproblémová. Ale problémy se ukrývají v obsahu projektů.

„Vše se zdá být administrativně v pořádku, ale celá řada přínosů je problematická. Dokonce se najdou až doslova drzí příjemci dotací,“ pokračuje Kala s tím, že NKÚ přišel například na kauzu, kdy v rámci dotace koupil autor projektu od příslušníka své vlastní rodiny nemovitost.

„Tato nemovitost zůstala v rodině, a peníze se tak nepoužijí správně,“ uvádí prezident NKÚ s tím, že v dotační politice chybí Česku vize. „Na NKÚ už zakazuji slovo vize používat, protože tento stát má, já nevím, snad 1000 vizí, strategií a koncepcí.“

Experti v průměrnosti?

Když tedy chybí vize a Česko se soustředí spíše na administraci menších projektů, neznamená to, že se z naší země stal expert v průměrnosti? „Kdybych prohlásil, že jsme experti v průměrnosti, obviní mě, že zasahuji do politiky. Ale asi se to tak dá nazvat.“

„Jistě, v celé řadě odvětví mohou vznikat zajímavé věci, ale neexistuje žádný tlak na to, aby byly dál využity. Podívejte se, přišli jsme třeba na to, že někdo vyrobil robota, který má pracovat s nukleárním palivem. Ale jeho tvůrci pro něj nemají žádné použití, nikdo ho průmyslově nevyužívá. Takže autoři si prostě vymysleli robota, a ten teď stojí v nějaké hale.“

Pokud by Česko lépe nakládalo s dotačními financemi, mohlo by podle Miloslava Kaly ušetřit desítky miliard korun ročně. I v letošním roce čeká na pracovníky NKÚ hned několik klíčových kontrol. Mimo jiné v rezortu obrany, který i v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vynakládá zvýšené množství finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Dělá nová vláda kroky, které by hospodaření s veřejnými rozpočty zlepšily? Která další pochybení zjistil NKÚ v roce 2022? Napravují úřady chyby, na něž kontrolní úřad upozorní? A kolik pochybení se podařilo dostat před soud? I na to odpovídal Miloslav Kala.

X X X

PŘÍPRAVA  NA  VÁLKU?  ODVODY  BRANCŮ  DO  ARMÁDY?

Armáda chystá mobilizační cvičení odvodů. Kubek o ničem neví, chce to řešit s Fialo

Armáda ČR chystá na květen celoplošné cvičení, na němž si mají lékaři natrénovat případné odvodní řízení. Podobná školení prý probíhají každoročně. Prezident České lékařské komory Milan Kubek však pro CNN Prima NEWS uvedl, že si taková pravidelná cvičení z minulosti nevybavuje a že sám o věci dosud nebyl informován. Plán armády mimo jiné způsobil další spor europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) s předsedou strany PRO Jindřichem Rajchlem.

„V květnu proběhne každoroční cvičení, a to s názvem ‚Odvodní řízení 2023‘. Co je nového? Provedeme ho ve všech krajích současně a využijeme i civilní lékaře. Figuranty budou tvořit lidé z řad vojáků z povolání a aktivní zálohy. Cílem je prověřit schopnosti systému pro případ potřeby,“ uvedla Armáda ČR na svém Twitteru.

O zmíněné pravidelnosti v rozhovoru pro CNN Prima NEWS však zapochyboval prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Nevím vůbec nic a žádnou takovou informaci nemám. Dnes jsem nebyl v kanceláři, jen ráno v ordinaci. Pokud vím, tak se nic takového v minulosti pravidelně nedělalo, vojna byla zrušena asi před dvaceti lety. Nevím, kdo si to vymyslel. Otázkou je, jestli jde o aktivitu nějakého iniciativního blbce. Ve čtvrtek bych měl jednat s předsedou vlády, tak se ho na to zeptám.“

 Podobné cvičení proběhlo například v roce 2022 v Brně i ve Dvoře Králové nad Labem nebo v roce 2015 v Jihlavě. Novinkou v nastaveném formátu má být již zmíněná celoplošnost i zapojení civilních lékařů.

Plánované cvičení na svém Facebooku kritizoval šéf strany PRO a organizátor protivládních demonstrací Jindřich Rajchl. „Lékaři a sestry se budou školit v tom, jak odvádět civilisty v případě vyhlášení mobilizace. Kdo chce, může si jistě myslet, že je to jen takový test připravenosti. Já osobně se ale domnívám, že je to další krok v jejich plánu,“ prohlásil. K tomu zveřejnil část textu, jenž měli obdržet lékaři v Ústeckém kraji. Součástí dokumentu je mimo jiné prosba o nominaci lékařů, kteří se cvičení zúčastní, do 2. května 2023.

Rajchla za jeho slova ostře zkritizoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je sám členem aktivních záloh ozbrojených sil ČR. „Cvičit odvody neznamená vyhlásit válku. Rajchl je fakt ostuda právníků. Teď zjistil, že existuje branný zákon, podle něhož mají ženy a muži v ČR ve věku od 18 do 60 let brannou povinnost. A s tím jsou spojené i odvody. U nich musí být samozřejmě i dva lékaři. Je to tak dáno zákonem,“ uvedl.

Zdechovský také plánované cvičení přirovnal ke zkoušce sirén, při níž lidé také neočekávají přílet raket. Odvodní řízení 2023 by podle všeho mělo proběhnout 18. května.

X X X

HOSPODY  Z  VESNIC  ZMIZÍ?  VYŠŠÍ  DAŇ  NA  PIVO?

Vyšší daň na pivo? Hospody z vesnic zmizí, varuje expert před Stanjurovým návrhem

Změny v DPH by provoz gastronomických podniků ohrozily „naprosto fatálně“, prohlásil Kastner ve Zprávách na CNN Prima NEWS. „Analýzy nám říkají jasná čísla. Došlo by k výmazu piva na vesnicích, kde plní ‚sociální hledisko‘. Ministr Stanjura předpokládá, že zvýšení DPH se do rozpočtu propíše lineárně, ale zdražením dojde k poklesu poptávky. Přínos bude velmi malý, jestli ne nulový,“ vylíčil odborník.

Točené pivo bylo na 21procentní hranici zdanění již dříve, vláda Andreje Babiše (ANO) jej však kvůli covidové pandemii a jejímu zasažení podniků přesunula do nižší kategorie. „Nevnímal jsem to jako dočasné. Předpokládal jsem, že to bude rozhodnutí trvalejšího rázu. Podnikatelé po dvou letech covidu tratili, snažili se uživit a ponechat živnost. Změna by měla dopad až na polovinu ziskovosti v oboru, nemělo by smysl podnikat. Nejenom na vesnicích, ale i ve městech,“ popsal Kastner. Asociace má podle něj jiné návrhy, které bude ve „tvrdé diskusi“ řešit koncem dubna v Poslanecké sněmovně.

Vyšší daň na pivo i léky

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje reformu daně z přidané hodnoty, jež by dosavadní tři sazby přeměnila pouze na dvě. Jednalo by se o základní 21procentní a sníženou ve výši 14 procent, informovala o tom v pondělí večer Česká televize. Ministr financí chce zároveň do nejvyšší sazby přesunout vodné a stočné, teplo, točené pivo, vstupenky na sportovní a kulturní akce či některé služby. Do 14procentní sazby plánuje přemístit léky, veřejnou dopravu či stravovací služby. O návrhu budou nyní jednat vládní strany. Poslanci by mohli hlasovat na podzim.

 Premiér Fiala po bouřlivé reakci veřejnosti vysvětlil, že se jedná o nedokončený koncept, nikoliv o konečné vládní stanovisko. „Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení. Je to podobná situace jako před nedávnem v případě změn věku odchodu do důchodu,“ uvedl premiér v prohlášení, které zaslal redakci CNN Prima NEWS.

„Finální návrhy z expertních a politických debat na téma snížení schodku státního rozpočtu sdělím jménem vlády osobně zhruba za měsíc. Nic jiného není a nemůže být relevantní,“ řekl Fiala. Zároveň také potvrdil, že jeho vláda bude chtít primárně hledat úspory na straně státu. „A až poté v kapsách občanů. Tím se bude řídit politické rozhodování nad jednotlivými expertními návrhy,“ dodal.

X X X

Bartoš se staví proti Stanjurovi. Piráti nesouhlasí se zvyšováním DPH

„Zvýšení spodní sazby DPH na 14 % za Piráty nepodporujeme. Nesouhlasíme ani s přesuny vodného a stočného či tepla do vyšší sazby DPH, protože ceny energií jsou už nyní vysoké a rozhodně nechceme ještě více zatěžovat domácnosti či rodiny s malými dětmi, na které aktuální krize dopadá nejvíce,“ uvedl ve vyjádření pro CNN Prima NEWS Ivan Bartoš.

Předseda Pirátů také připomněl, že jeho strana navrhla koalici ozdravení rozpočtu s přínosem 140 miliard korun. Přesuny DPH ale jdou proti tomuto trendu. „Určitě chceme diskutovat i o změně DPH u ubytovacích služeb. V případě jejich přesunu do vyšší sazby by zátěž dopadla třeba i na studenty na kolejích, a  náklady na ně jsou už nyní příliš vysoké a kvalita tomu často neodpovídá. Stejně tak nevidíme důvod, proč více danit knihy včetně učebnic potřebných pro vzdělávání a dále veřejnou hromadnou dopravu nebo vstupenky na kulturní akce,“ vyjmenoval Bartoš.

Ten také připomněl, že se Piráti postaví proti ohrožení dostupnosti potřebných věcí. Konkrétně zmínil například léky. „O návrhu budeme ještě diskutovat, nic není zatím finální,“ dodal.

Ani ostatní strany se k návrhu nekloní pozitivně. Lidovci i STAN by chtěli zachování tří sazeb DPH.

x x x

KALOUSEK,  SCHILLEROVÁ  PROTI  FIALOVI  A  VYŠŠÍ  DPH

Vzácná shoda Schillerové s Kalouskem. Ostře se pustili do Fialovy vlády kvůli změnám DPH© Poskytovatel: CNN Prima NEWS. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury navrhuje úpravy DPH. Nově by vznikla nejnižší sazba 14 procent, která by doplnila základní sazbu na 21 procentech. Resort financí navrhuje, aby se služby ze zaniklé deseti a patnáctiprocentní sazby přesunuly. Opozice ale takový krok odmítá s tím, že by došlo k velkému zdražení například u léků či vodného a stočného.

 „Rychle jsem si to vypočítala a vychází mi, že čtyřčlenná rodina v třípokojovém bytě by měla roční výdaje navíc o tři tisíce korun. Zatíží to životy občanů, protože se to týká také léků nebo celé řady živnostenských profesí,“ řekla Alena Schillerová ve vysílání CNN Prima NEWS.

Podle ní navíc nemůže dojít k poklesu cen v obchodech. Potraviny se sice přesunou ze sazby 15 procent do nově vzniklé 14procentní hranice, Schillerová ale namítá, že obchodníci by tento posun do cen nepromítli. „Pomůže to jenom řetězcům. Nechají si peníze občanů pro sebe a zákazníci to vůbec nepocítí. V tuto chvíli je to jenom proinflační krok, který povede k zadusení ekonomiky. Ať vláda přijde s hospodářskou strategií a podporou českých firem,“ vyzvala bývalá ministryně financí.

 Se Schillerovou se shoduje i další bývalý šéf státní kasy. „Je skutečně zarážející, jak důsledně proinflační politiku vláda dělá. Neschopnost razantně škrtat se snoubí se zvyšováním mandatorních výdajů, počtu zaměstnanců a populistickými dárečky. A teď ještě zvýšíme ceny administrativně. Je to úmysl, nebo amatérismus?“ zeptal se řečnicky Miroslav Kalousek.

Někdejší předseda TOP 09 připomíná, že změny u sazeb DPH jsou proinflačním krokem. Oproti tomu zvýšení daně z příjmu fyzických osob, kterému se vláda snaží vyhnout, je krok protiinflační. „Jenom připomínám, že všichni ministři se shodnou, že naším největším nepřítelem je inflace,“ dodal.

Do vlády Petra Fialy se opřel i další z bývalých ministrů Karel Havlíček (ANO). Ten dříve šéfoval resortům průmyslu a obchodu i dopravy ve vládě Andreje Babiše. „Daně můžete snižovat, když je důsledně vybíráte. Alespoň tak jsme to dělali my. Tato ‚pravicová‘ vláda nejdříve zruší EET, nažene firmy do šedé zóny, a když přijde o příjmy do rozpočtu, tak navrhne za stejné služby zvýšení daní. To nevymyslíš,“ uvedl Havlíček.

Skepticky se k návrhu Stanjury staví i koaliční poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda. Podle něj se povede nad návrhem dlouhá debata. „Některé návrhy kolegů mi smysl vůbec nedávají, třeba snížení první snížené sazby DPH z 15 procent na 14 procent. V cenách pro spotřebitele se to neprojeví, v poklesu rozpočtových příjmů ano,“ uvedl Kohajda na sociálních sítích.

X X X

Švihlíková: Stanjurův plán s DPH zhoubný, dramaticky by se dotkl domácností.

„Když jsem poprvé četla ty návrhy, tak jsem si raději sedla. Domácnosti už nyní zažívají velmi těžké časy, vidíme to například na obrovském propadu reálných mezd. Je tu také nadále poměrně dost vysoká inflace. A za této situace vláda navrhuje opatření, která se velmi dramaticky mohou domácností dotknout. V případě vodného, stočného či léků jde o naprosto klíčové položky,“ řekla Švihlíková ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zvýšení DPH by podle ní mělo také další proinflační dopad. „I proto toto opatření považuji za velmi zhoubné pro domácnosti i nebezpečné pro další vývoj inflace. Ta úvaha je opravdu zcestná a opět se orientuje na nejslabší skupiny. Zhoršilo by to sociální situaci. Skutečně nemám slov. Vláda hledá zdroje u bezbranných skupin,“ dodala ekonomka.

 Poté, co se na vládu kvůli uniklým plánům na změnu sazeb DPH strhla obrovská kritika i z řad členů pětikoalice, premiér Petr Fiala (ODS) zveřejnil prohlášení, v němž se občany snažil uklidnit. Podle něj se v médiích objevila pouze „část z neveřejných analytických materiálů k reformě veřejných financí“.

Fiala rovněž uvedl, že zmíněné materiály byly mylně prezentovány jako finální návrhy daňových změn ministerstva financí. „Tuto interpretaci musím odmítnout. Finální návrhy z expertních a politických debat na téma snížení schodku státního rozpočtu sdělím jménem vlády osobně zhruba za měsíc. Nic jiného není a nemůže být relevantní,“ dodal.

Stanjura v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že žádný návrh na změnu sazeb DPH zatím neexistuje a že se jedná jen o analytické výpočty.

X X X

Pozitivní trendy v ruské ekonomice nabírají na síle, uvedl Putin

Putin na dnešním zasedání vlády vysílaném ruskou televizí pochválil odolnost ruské ekonomiky vůči sankcím, které zavedly západní země v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že ruské příjmy z prodeje ropy a plynu, které jsou klíčovou součástí státního rozpočtu, v prvním čtvrtletí klesly o zhruba 1,3 bilionu rublů (zhruba 340 miliard Kč). „Očekává se, že do konce druhého čtvrtletí se situace díky rostoucím cenám ropy změní. Do rozpočtu začnou proudit dodatečné příjmy z prodeje ropy a plynu,“ dodal nicméně. Ceny ropy se tento měsíc výrazně zvýšily, protože Saúdská Arábie, Rusko a další členové skupiny OPEC+ překvapili globální trh dodatečným snížením těžby

MMF dnes varoval, že ruský rozpočtový deficit by se v letošním roce mohl prudce zvýšit. Dodal, že globální izolace Ruska a nižší příjmy z prodeje energií podkopávají dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky. „Hromadný odchod nadnárodních podniků, úbytek lidského kapitálu, izolace od globálních finančních trhů a zhoršený přístup k vyspělým technologiím budou brzdit ruskou ekonomiku,“ dodal.

 Fond dnes zvýšil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,7 procenta z dříve očekávaných 0,3 procenta. Odhad hospodářského růstu v příštím roce však snížil na 1,3 procenta z 2,1 procenta. Předpověděl rovněž, že do roku 2027 by mohl být výkon ruské ekonomiky o sedm procent nižší, než předpokládaly prognózy z doby před zahájením ruského útoku na Ukrajinu.

Dopady západních sankcí na ruský průmysl nyní zmírňují rozsáhlé státní výdaje a nárůst produkce pro potřeby armády. Zhoršující se situace v zahraničním obchodě by však podle MMF mohla vést k výraznému poklesu rozpočtových příjmů. „Úřady tak budou muset omezit výdaje, nebo najít způsoby, jak financovat výrazně vyšší schodky,“ uvedl fond.

Páteční údaje ruského ministerstva financí ukázaly, že ruský rozpočet se v letošním prvním čtvrtletí propadl do deficitu 2,4 bilionu rublů (zhruba 630 miliard Kč), zatímco v loňském prvním čtvrtletí vykázal přebytek 1,13 bilionu rublů. Celkové rozpočtové příjmy v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesly o téměř 21 procent na 5,7 bilionu rublů, zatímco výdaje se zvýšily o 34 procent na 8,1 bilionu rublů.

X X X

Skandálu Pentagonu si dlouho nikdo nevšímal. Uniklé spisy píšou i o spojencích

Průšvih gigantických rozměrů, který dlouho bublal pod povrchem. Tajné dokumenty, které unikly z amerického ministerstva obrany, na internetu kolují možná už od ledna. V „síti“ uvázly kromě Ukrajiny a Ruska také další země, třeba Čína, Turecko nebo Maďarsko. Většina materiálů je zřejmě pravá. Američané zatím netuší, kdo spisy zveřejnil. Z celé aféry jsou v šoku.

„Je mi špatně od žaludku,“ popsal své pocity z úniku vysoce citlivých údajů jeden ze zástupců Pentagonu. Není sám z amerického ministerstva obrany, kdo je z rozsahu průšvihu v šoku. „Jsme naštvaní,“ řekl anonymně jiný úředník pro portál Politico. „Je to masivní zrada,“ dodal.

Utajované americké materiály se na sítě dostaly coby fotky vytištěných papírů, které někdo přeložil a pak znova narovnal. Dokumentů je dohromady více než sto a obsahují kritické informace nejen o válce na Ukrajině, ale i o rozsahu, s jakým tajné služby Spojených států špehují další země.

Širokou pozornost únik sice vzbudil teprve v posledních dnech, nicméně investigativní skupina Bellingcat tvrdí, že má důkazy o tom, že se alespoň některé dokumenty dostaly na světlo světa už v lednu. Další pak v únoru a březnu.

A to nečekaně na diskuzní platformě Discord, kterou mají v oblibě hráči počítačových her. Poté si je sdíleli lidé i na sociálních sítích včetně Twitteru či 4Chan. Podle Bellingcatu se některé spisy objevily také na fanouškovských kanálech youtuberů a hráčů Minecraftu. Američané zatím nevědí, jak se dokumenty dostaly na internet. A ani to, zda je další trapas ještě nečeká.

„Pravdivá a upřímná odpověď na vaši otázku je: ‚Nevíme,‘“ řekl novinářům bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. „A zda nám to dělá starosti? Myslíte si to zatraceně správně. Nevíme, kdo za tím stojí. Nevíme, jaký je jeho motiv,“ dodal. Oficiálně Pentagon v pondělí uvedl, že únik vysoce citlivých dokumentů představuje velmi vážné riziko pro národní bezpečnost USA.

Skutečnost, že dokumenty kolují online, podle mluvčího ministerstva obrany Chrise Meaghera může potenciálně podporovat dezinformace. Texty označil za vysoce utajovaný citlivý materiál. Okolnosti úniku se vyšetřují, dodal resort. Podle Politica je teď v Pentagonu na pořadu dne, kromě nalezení viníků, také debata o tom, zda by se okruh lidí s přístupem k takto citlivým dokumentům neměl zúžit.

To je ale zajímavé, zní z Kremlu

Uniklé dokumenty jsou podle agentury Reuters označeny stupněm utajení NONFORN, což znamená, že je nelze poskytnout zahraničním zpravodajským službám. Výjimkou jsou spisy označené také FVEY neboli Five Eye (česky „pět očí“, což je aliance zpravodajských služeb zahrnující Austrálii, Kanadu, Nový Zéland, Británii a USA).

Protože však ne všechny dokumenty jsou označeny i jako FVEY, američtí představitelé se domnívají, že ten, kdo je vyzradil, mohl být Američan. Některé dokumenty navíc nesou označení FISA, což znamená, že byly shromážděny na základě zákona o dohledu nad zahraničním zpravodajstvím. Ten upravuje sledování elektronické komunikace v USA.

Přestože jsou některé spisy fakticky pozměněné, američtí představitelé se domnívají, že většina materiálů je pravá. Hlavní úpravou je podle dostupných údajů editorský zásah naznačující, že Ukrajina ve válce utrpěla větší ztráty než Rusko. Údajný originál hovoří o opaku. Tyto úpravy by podle analytiků mohly naznačovat, že jde o snahu Moskvy šířit dezinformace.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že to jsou poměrně zajímavé dokumenty a že je Rusko nyní analyzuje. Ostatně o samotném Rusku se v nich údajně píše, že se americké tajné služby dokázaly „značně“ inflitrovat do ruské armády, žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina či interních debat tajné služby GRU. V některých případech díky tomu dokázaly varovat Ukrajince před plánovanými útoky.

Ukrajina ovšem právě kvůli rozsáhlému úniku amerických vojenských dokumentů z posledních týdnů musela změnit své válečné plány. Uvedla to stanice CNN s odvoláním na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V dokumentech je zmíněna třeba protiletadlová obrana Kyjeva, která je klíčová proti ruským úderům, a mezinárodní pomoc ukrajinským silám. Uniklé dokumenty také odhalují klíčové slabiny Ukrajiny spojené s výzbrojí a protivzdušnou obranou nebo velikost a připravenost praporů v kritické fázi války.

Kdo spadl do sítě? Egypt, Turecko i Haiti

Kromě Ukrajiny a Ruska se v „Pentagon papers“ zmiňují i mnohé další země, píše list The Washington Post (WP). Ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny prý například oslovili Turecko se žádostí, aby jim pomohlo obstarat zásoby. „Wagnerovci se sešli se svými tureckými kontakty s cílem nakoupit zbraně a vybavení (potřebné) pro aktivity v Mali a na Ukrajině“. Není nicméně jasné, do jaké míry Turci o cílovém využití zboží věděli a zda byly nějaké smlouvy vůbec uzavřeny, podotýká WP.

Turecko je členem NATO a balancuje mezi pomocí Ukrajině a udržováním dobrých vztahů s Ruskem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také během uplynulého roku tlačil na to, aby se mírová jednání mezi oběma válčícími zeměmi konaly právě v Turecku.

Z vícero úhlů se uniklé dokumenty zabývají také Čínou. Jedním z nich je úvaha, že by útok Ukrajinců na ruské území za použití zbraní NATO mohl Číňany vtáhnout do války. A pokud by ukrajinská armáda udeřila na významný strategický cíl v Rusku či nějakého důležitého Rusa, pro Čínu by to mohlo znovu ospravedlnit vyslání smrticí pomoci Rusku.

Závažné je pak, pokud je pravdivé, zjištění o krocích egyptské vlády. Tamní prezident Abdal Fattáh Sísí prý totiž nedávno nařídil vyrobit 40 tisíc raket a tajně je poslat do Ruska. Část přísně tajného dokumentu ze 17. února shrnuje údajné rozhovory mezi Sísím a vrchními zástupci egyptské armády a zmiňuje také plány na dodávky dělostřelecké munice a střelného prachu do Ruska.

A to navzdory faktu, že Egypt je jedním z nejbližších spojenců USA a významným příjemcem americké vojenské a ekonomické pomoci. Právě proto měl Sísí údajně nařídit úředníkům, aby výrobu a dodávku raket do Ruska utajili a „vyhnuli se tak problémům se Západem“. „Nejsme si vědomi, že by se tento plán realizoval,“ poznamenal nejmenovaný americký vládní úředník.

Mluvčí egyptského ministerstva zahraničí k dokumentům uvedl, že egyptský postoj je od počátku založen na neangažovanosti v této krizi a na závazku udržovat stejný odstup k oběma stranám. „Nadále vyzýváme obě strany, aby ukončily nepřátelské akce a dosáhly politického řešení prostřednictvím jednání,“ dodal k válce na Ukrajině. Ta ochromila přístup Egypta k ukrajinské pšenici, která je pro zemi zcela zásadní. Káhira se obrátila na Moskvu s žádostí o pomoc, což možná naznačuje posílení vztahů mezi oběma zeměmi.

O Jižní Koreji se zase v jednom z nedatovaných dokumentů uvádí, že se tamní Národní bezpečnostní rada jen těžko vyrovnávala s americkou žádostí, aby země na Ukrajinu poslala své zásoby dělostřelecké munice. Soul se obával, že to naštve Moskvu, píše WP.

Jihokorejští představitelé už nicméně vydali prohlášení, podle nějž jsou údaje v uniklých spisech „nepravdivé“ a „upravené“. K podezřením, že americké tajné služby špehovaly citlivé debaty svého blízkého spojence, pak jihokorejský prezident Jun Sok-jol uvedl, že jsou „zcela falešné“ a že jakákoliv snaha ohrozit vzájemné spojenectví je činem poškozujícím národní zájmy.

Není však jasné, které části uniklého textu by měly být nepravdivé. Dokument podle agentury Reuters popisuje, kterak Jihokorejci údajně souhlasili s tím, že Američanům prodají své dělostřelecké granáty, ovšem s podmínkou, že koncovým uživatelem bude americká armáda. Interně však mezi bezpečnostními poradci kolovaly obavy, že toto zboží skončí na Ukrajině. Jihokorejské zákony přitom zakazují posílání zbraní tam, kde právě zuří válka.

Dokumenty také tvrdí, že maďarský premiér Viktor Orbán identifikoval Spojené státy jako jednoho ze tří předních protivníků své politické strany. Prohlásit to měl během únorové schůze k politické strategii Maďarska a údajně zmínil i americkou ambasádu v Budapešti. „Orbánův komentář představuje eskalaci míry protiamerické rétoriky v jeho projevech“, dodávají Američané.

A WP připomíná, že Orbán stupňuje své výpady proti USA od chvíle, kdy se do Bílého domu nastěhoval Joe Biden. Šéf maďarské vlády také na sociálních sítích označil Bidenova předchůdce Donalda Trumpa za svého „dobrého přítele“ a „jedinou naději“ pro Ukrajinu. Trump přitom těsně před ruskou invazí hlásal, že je počínání diktátora Vladimira Putina chytré a geniální. Až později válku odsoudil a nyní tvrdí, že za jeho vlády by se vůbec nekonala.

Vláda zbídačeného Haiti prý zase žádala Wagnerovce, aby jí pomohli bojovat proti zločineckým gangům, které ovládají část hlavního města a na svědomí mají už tisíce mrtvých. Mluvčí haitského kabinetu zprávy o této pozvánce pro ruské zabijáky popřel. Kanada pak příliš nekomentuje další údaje z „Pentagon Papers“, které hovoří o tom, že se ruská tajná služba – údajně úspěšně – snažila proniknout do struktury kanadských plynovodů a způsobit výpadek či explozi.

X X X

STÁVKA  ZDRAVOTNÍKŮ  V  BRITÁNII

Lékaři drží Británii pod krkem, jejich stávka rázně otřese zdravotnictvím

Ve Velké Británii v úterý startuje další stávka zdravotnických pracovníků. Tentokrát vyjdou do londýnských ulic mladí lékaři, kteří požadují zvýšení platů o 35 procent. Britský zdravotnický systém, který se ještě stále neoklepal z pandemie covidu-19, čeká čtyřdenní ochromení. Prioritně tak ve zdravotnických zařízeních budou přijímáni pouze pacienti s akutními potížemi.

 Stávku, která začne v úterý a bude trvat čtyři dny, svolali lékaři Národní zdravotní služby (NHS). Z veřejně financovaných zdravotních systémů tak ze dne na den „zmizí“ desítky tisíc lékařů. Lékaři před atestací, kteří ještě nemohou pracovat samostatně, totiž tvoří téměř polovinu britské lékařské pracovní síly, uvádí agentura Reuters.

Hlavním požadavkem mladých lékařů je vyšší mzda alespoň o 35 procent. Tím by se platy mladých lékařů, kteří jsou teď většinou na vrcholu své kariéry, vrátily alespoň na úroveň platů z roku 2008. Zatímco pracovní vytížení lékařů a pořadníky pacientů jsou totiž v Británii rekordně vysoké, platy mladších lékařů se od roku 2008 snížily o více než čtvrtinu.

Na tento fakt upozorňovali zdravotníci první stávkou již v březnu. Vláda však plnou obnovu platů zamítla, a tak protestní akce pokračují i v dubnu.

„Ochromující krize způsobená růstem životních nákladů, vyhořením a růstem platů výrazně pod úrovní inflace představuje riziko, že těžce pracující lékaři opustí své povolání v době, kdy je potřebujeme více než kdy jindy. V zájmu ochrany NHS musí vláda řešit obavy lékařů,“ stojí v prohlášení stávkujících zdravotníků. Podle jejich slov jim nezbývá nic jiného než svolávat protestní akce

„Pokud budou mladší lékaři nuceni odejít z NHS kvůli špatným platovým a pracovním podmínkám, utrpí tím služby, na které se všichni spoléháme při péči o naše blízké,“ říkají mladí lékaři.

Inflace v Británii se podle agentury AP vyšplhala nad 10 procent. Kvůli prudkému nárůstu finančních nákladů na potraviny a energie došlo k reálnému poklesu mezd, lidé mají problémy s placením účtů.

Zdravotní systém se bude těžko zotavovat

Stávka lékařů se koná uprostřed dalších stávek státních zaměstnanců v mnoha odvětvích. Všichni vesměs požadují zvýšení platů v době zvýšení životních nákladů. Zatímco některé odbory napříč veřejným sektorem se s vládou nakonec dohodly, jiné nikoli. Například zdravotní sestry stále hlasují o dohodě navržené minulý měsíc.

Čekací listiny pacientů na ošetření jsou ovšem mezitím rekordní. „Tyto stávky budou mít katastrofální dopad na schopnost NHS zotavit se,“ řekl pro Sky News Matthew Taylor, výkonný ředitel Konfederace NHS.

„Zdravotnictví musí uspokojovat vysokou úroveň poptávky a zároveň se musí snažit překonat obrovský počet nevyřízených případů. Když ale stávky pokračují, je to nemožné,“ doplnil.

Ministr zdravotnictví Steve Barclay k tomu dodal, že požadavky lékařů jsou nerealistické a uvedl, že stávky byly schválně naplánovány tak, aby způsobily maximální narušení systému. Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče trvá na tom, aby lékaři odvolali stávky co nejdřív.

Taylor, podle něhož stávky ohrožují bezpečnost pacientů, navrhl, aby vláda a odbory povolaly zahraniční vyjednavače, kteří by tuto patovou situaci pomohli vyřešit.

Poslední z nejrozsáhlejších stávek v historii britského zdravotnictví už je však rozběhnutá a zapříčinila, že přednost budou dostávat pacienti s neodkladnou péčí. Na Twitteru na to s předstihem upozornila i NHS.

Historická stávka lékařů před atestací tak může podle serveru BBC vést ke zrušení více než čtvrt milionu lékařských prohlídek a operací. Některé nemocnice uvedly, že zasáhne až polovinu naplánovaných ošetření.

X X X

Rakousko kvůli migraci prodlouží kontroly na maďarské a slovinské hranici

Rakousko prodlouží kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem o dalších šest měsíců. Podle agentury APA to uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je tento krok nutný v zájmu omezení migrace. Kontroly měly původně skončit 11. května.

„V těchto dnech budeme informovat (Evropskou) komisi, že budeme muset tyto hraniční kontroly prodloužit, protože je nutné nadále důsledně šlapat na azylovou brzdu a zabránit zneužívání azylu,“ řekl Karner stanici Ö1.

Pokračování kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru je podle něj nutné kvůli boji proti nelegální migraci. V předchozím roce čelilo Rakousko „neuvěřitelně silnému migračnímu tlaku“, řekl ministr

Současný pokles počtu žádostí o azyl v Rakousku připsal mimo jiné právě hraničním kontrolám. V únoru letošního roku bylo podáno 2600 žádostí o azyl, zatímco ještě v listopadu 2022 to bylo 12 000, připomněl Karner.

Rakousko v únoru zrušilo hraniční kontroly se Slovenskem, které zavedlo kvůli nárůstu nelegální migrace na konci loňského září. V téže době zrušilo kontroly na slovenské hranici také Česko.

X X X

Čerpací stanice Ázerbájdžán v ohrožení. Udrží Brusel mír i dodávky ropy?

Evropská unie zamýšlela v době ruské války na Ukrajině posílit svou přítomnost na jižním Kavkaze, kde chtěla najít náhradu za ruská fosilní paliva. Brusel však dlouhodobě odsuzuje tamní vojenské napětí i lidskoprávní situaci, a Ázerbájdžán si do pozice silného mocenského hráče nenechá mluvit. Naděje Bruselu na zisk ázerbájdžánských nerostných surovin je tak velmi nejistá.

Embargo na dovoz ruských ropných produktů začalo platit počátkem února. Významnou náhradou pro Evropskou unii je v tomto směru právě Ázerbájdžán, který je však dlouhodobě zapleten do složitých geopolitických vztahů na válkou zmítaném jižním Kavkaze.

Vzhledem k tomu, že Rusko zaměstnává válka proti Ukrajině, Brusel doufal, že by mohl posílit svou přítomnost právě na Kavkaze. Chtěl vybudovat hospodářské vazby s Ázerbájdžánem a zároveň nabídnout politickou podporu sousední Arménii ve snaze udržet křehkou rovnováhu mezi oběma soupeřícími státy.

Spory o Náhorní Karabach Krvavé střety, jež jsou součástí dlouhodobě trvajícího sporu o území Náhorního Karabachu, ukončila v roce 2020 mírová smlouva mezi prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem, předsedou vlády Arménie Nikolem Pašinjanem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Situace je ovšem neustále extrémně napjatá. K posledním bojům došlo v „dvoudenní válce“ minulý rok v září. Na klid zbraní mají dohlížet ruské mírové jednotky. Střety ovšem i tak pokračují. Obě země se dnes navzájem obvinily z rozpoutání palby poblíž Lačinského koridoru, který představuje jedinou pozemní cestu mezi Arménií a enklávou Národní Karabach ovládanou arménskými separatisty. Podle Reuters zemřeli čtyři arménští a tři ázerbajdžánští vojáci.

Evropský parlament však minulý měsíc vydal zprávu, v níž odsuzuje poslední rozsáhlou vojenskou agresi Ázerbájdžánu a obviňuje zemi z podkopávání mírového procesu. Zároveň zdůrazňuje připravenost EU aktivněji se zapojit do řešení vleklých konfliktů v regionu.

V usnesení, které odhlasoval Výbor pro zahraniční věci, dále stojí, že dodržování lidských práv a základních svobod v Ázerbájdžánu je stále negativní a je třeba ho zlepšit, než EU dále prohloubí své politické a energetické partnerství s touto zemí. Dále byly zdůrazněny represe vůči opozičním aktivistům, případy mučení a absence nezávislého soudnictví.

Výbor pro mezinárodní vztahy ázerbájdžánského parlamentu se proti tomu ohradil a uvedl, že rozhodnutí EU nese nesnesitelný pach korupce. Nařkl poslance Evropského parlamentu z toho, že se nechali ovlivnit Arménií.

Diskreditace naší mise, zní z EU

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev minulý měsíc ve svém projevu odsoudil všechna vnější vměšování do sporu své země s Arménií, a nevynechal ani Brusel. „Zprostředkovatelé zapojení do karabašského konfliktu se nesnaží problém vyřešit, ale zmrazit,“ prohlásil Alijev a tvrdil, že Baku se odmítá unavovat nesmyslnými jednáními.

Potíž je i v tom, že Arméni mají obavy z možné jarní ázerbájdžánské ofenzívy. Pokud k ní dojde, za viníka budou místní považovat i misi EU. Státní média totiž tvrdí, že mise ve skutečnosti pomáhá vyprovokovat Ázerbájdžán k nové válce.

„Ázerbájdžán a Rusko v podstatě říkají totéž. Že mise EU je vojensko-zpravodajskou operací pod rouškou monitorování,“ dodal nejmenovaný úředník EU pro Politico. „Od začátku se snaží misi, která je výhradně civilní a neozbrojená, zdiskreditovat a my s tím nemůžeme nic moc dělat,“ dodal.

Brusel tak stojí před otázkou, jak se nezaplést do mocenských vztahů Ázerbájdžánu a zároveň trvat na svých stanoviscích i získání nerostných surovin. Pokud by totiž zkrachovala jeho snaha zprostředkovat mír a došlo by k dalším střetům, ázerbájdžánská alternativa k ruským fosilním palivům by mohla být passé.

 Pouze bezpečnostní otázky, míní Baku

Pojistku nyní představuje Memorandum o porozumění z července roku 2022, které mělo posílit energetické partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem. „K dosažení plného potenciálu Ázerbájdžánu je důležité vytvořit správné podmínky pro důvěru investorů.

„To zahrnuje větší zapojení občanské společnosti a svobodných a nezávislých médií. Evropská unie se zavázala k bezpečnému, stabilnímu a prosperujícímu jižnímu Kavkazu,“ stojí v mimo jiné v memorandu.

Baku ovšem argumentuje, že si pouze pokládá legitimní bezpečnostní otázky. „Je to vlastně záležitost mezi Arménií a EU, která se ale děje pár set metrů od našich vlastních hraničních stanovišť a v silně militarizovaném prostředí, kde máme ruskou pohraniční stráž, arménskou pohraniční stráž, ruské pravidelné jednotky, arménské pravidelné jednotky a blíže k íránské hranici i íránskou armádu. Teď se do toho zapojily i mírové jednotky EU. Máme legitimní bezpečnostní otázky,“ dodal Vaqif Sadıqov, vedoucí ázerbájdžánské mise při EU.

X X X

Stíhačky, lodě a simulace. Čína prodlužuje válečný tanec kolem Tchaj-wanu

Čínské síly stále operují v blízkosti Tchaj-wanu i poté, co Peking oznámil ukončení třídenního vojenského cvičení. Během něho Čína praktikovala obklíčení ostrova, přičemž poprvé do identifikační zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu pronikly stíhačky J-15, vypuštěné z letadlové lodi. Její přítomnost na východ od ostrova znepokojila analytiky.

Ačkoliv Čína v pondělí oznámila, že třídenní vojenské cvičení skončilo, čínská státní média v úterý uvedla, že několik válečných lodí pokračuje v uskutečňování „skutečného vojenského tréninku“ v tchajwanských vodách s cílem otestovat organizační a velitelské schopnosti velitelů a bojovou efektivitu zbraní a vojenského vybavení.

Peking manévry zahájil poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla s šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že zaznamenalo devět čínských lodí a 26 letadel, včetně stíhaček J-16 a Su-30, při provádění hlídek bojové pohotovosti v úterý ráno. Tchajwanské síly velmi pečlivě monitorovaly jejich pohyb.

Tchaj-wan v pondělí uvedl, že kolem ostrova letělo 91 čínských stíhaček. Podle analytiků tyto stíhačky odlétaly z letadlové lodi Šan-tung, která zaujala pozice východně od Tchaj-wanu, a asi 230 kilometrů od japonského ostrova Mijadžima. Čína má k dipozici dvě akceschopné letadlové lodě, minulý rok na vodu spustila třetí.

Podle tchajwanského ministerstva obrany čtyři stíhačky J-15 přeletěly jihovýchodní část identifikační zóny protivzdušné obrany ostrova. Podle stanice CNN je to poprvé, co J-15 pronikly do identifikační zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu.

Čínský plukovník Čao Siao-čuo z Akademie lidové osvobozenecké armády uvedl, že Šan-tung svou přítomností může rozbít takzvaný „východní štít“ Tchaj-wanu. Podle expertů oslovených agenturou Reuters letecká loď představuje pro samotný Tchaj-wan významnou hrozbu.

V případě útoku totiž Tchaj-wan pravděpodobně přesune své vojenské síly ze západních základen na východ, kde by je měly chránit vysoké hory a síť podzemních tunelů. Nicméně, neomezený, koordinovaný čínský útok by celou situaci „učinil velmi nepříznivou,“ uvádí vojenský analytik Čch’ Čchun z think tanku National Policy Foundation.

Čínské státní médium Global Times vyzdvihovalo „zásadní roli“, kterou Shandong hraje v možném blokování evakuačních snah tchajwanských lodí či posil z USA a Japonska. Letadlovou loď doprovázely ještě nejnovější torpédoborec typ 055, starší torpédoborec typ 052D, dvě fregaty typ 054A a komplexní doplňovací loď typ 901.

Velení východního vojenského okruhu Čínské lidové osvobozenecké armády zveřejnilo video, podle kterého se její letadla a plavidla dostala do vzdálenosti 24 námořních mil od Tchaj-wanu. Podle Čaoa bylo cílem ukázat, že Čína dokáže obklíčit Tchaj-wan a odrazit zahraniční mocnosti z intervence. Peking se obává, že v případě čínské invaze na ostrov by zasáhly USA, Japonsko a další státy.

Lidová osvobozenecká armáda též uvedla, že uskutečnila virtuální simulace cílených raketových útoků na Tchaj-wan. Vyzkoušela si tak operaci likvidace vůdčích lídrů Tchaj-wanu, takzvané „dekapitační údery“. V Číně jsou známy jako „stětí“.

Proč byla čínská reakce méně intenzivní než před rokem?

Během třídenního cvičení Čína nevystřelila poblíž ostrova žádnou střelu a ani neuvalila sankce na McCarthyho. Reakce Číny na americkou návštěvu tchajwanské prezidentky ve Washingtonu byla zřetelně méně intenzivní, než když se minulý rok na ostrově zastavila předchůdkyně McCarthyho ve funkci Nancy Pelosiová.

Podle některých expertů Peking vojenská cvičení v okolí Tchaj-wanu schválně omezil. Za devět měsíců budou na ostrově volby a není v jeho zájmu, aby hrozba čínského vpádu omezila šance opoziční, vůči Číně vstřícnější strany Kuomintang (KMT). „Pokud bude Peking pokračovat ve své tvrdé rétorice, riskuje, že tím ve volbách v podstatě zajistí vítězství nezávislost prosazující Demokratické pokrokové straně (DPP),“ řekl stanici BBC profesor Čchen-šen Jie z tchajwanské Národní univerzity Chengchi.

Peking se tedy pokouší o nalezení rovnováhy mezi zastrašením Tchajwanců a jejich spojenců, ale zároveň jejich přesvědčováním, že sjednocení s Čínou ostrovu přinese jen prospěch. „Peking chce říct tchajwanskému lidu, že bude válka, pokud budou hlasovat pro DPP, ale bude mír, pokud budou hlasovat pro KMT,“ popisuje čínskou metodu cukru a biče profesor Fang-yu Chen z tchajwanské Soochow University.

Během cvičení život na Tchaj-wanu probíhal normálně, bez jakýchkoliv známek paniky. Cchaj poděkovala tchajwanské armádě za klidné a profesionální chování. Vládní i opoziční strany, ve vzácném projevu jednoty, čínské kroky odsoudily.

X X X

Místo tří sazeb DPH jen dvě. Kdo na to doplatí?

Ministr financí Zbyněk Stanjura zběsile hledá nové příjmy do státního rozpočtu. Už před delší dobou avizoval, že zruší stávající tři sazby daně z přidané hodnoty (DPH) a místo nich zavede sazby jen dvě. Původně tvrdil, že důvodem je zjednodušení systému daní, nikoli vyšší inkaso.

Hned po oznámení původního návrhu jsem tvrdil, že to je holý nesmysl. Pokud by někdo chtěl zjednodušit systém, zavedl by jen jednu sazbu DPH. Dělat změny, aniž by došlo ke zvýšení inkasa z daně, mi přišlo zbytečné. Už před pár měsíci jsem psal, že největší hrozbou je přesun jednotlivých položek do jiných sazeb.

Prázdné hospody

A už je to tady. Oficiálně se mluví o tom, že z nejnižší 10% sazby půjde do nejvyšší 21% sazby třeba vodné a stočné či točené pivo. To jsou dvě politicky velmi citlivé položky. Hospody si již teď stěžují, že budou muset zavírat, protože si lidé po covidu zvykli pít někde po garážích, k čemuž se nyní přidá ještě dražší pivo. Jestliže dnes mají v hospodě velké pivo za 59 korun, po změně daně bude stát 64,9 Kč. Hospodský z navýšení ceny neuvidí samozřejmě ani haléř. Můžeme se vsadit, že mu to další hosty do podniku nenažene. Situace hospod se tímto krokem jen zhorší.

Z 10% sazby do 14% sazby se mají přesunout například léky či veřejná doprava, což jsou další politicky velmi nepříjemné položky. Některé skupiny lidí, jako jsou třeba důchodci, kteří užívají více léků než zbytek populace, najednou pocítí vyšší růst výdajů.

Inflace není vládní prioritou

To vše jsou výrazné inflační tlaky. Přitom teď se míč v boji s inflací nachází na straně vlády, jež by měla snížit výdaje a tím i inflační tlaky. Místo toho ale zvýší daň, čímž se zvedne i inflace. Inflace evidentně není vládní prioritou.

Inflaci by měly dusit položky, které se přesunou z vyšší do nižší sazby. Přesun z 15% sazby do 14% se čeká potraviny. Lidé by tento krok měli vítat, jenže i zde nacházíme háček. Když vidíme, jak se chovají obchodní řetězce, nezdá se, že by tady byl někdo připraven zlevnit. Poslední růst cen potravin byl tak razantní, že se bojím, že zde konkurence nefunguje tak, jak by měla. Nemyslím si, že by někdo kvůli tak nepatrné změně DPH potraviny zlevnil. Sleva přijde z jiného důvodu, nikoli kvůli DPH. Takovým důvodem pro zlevnění může být třeba větší dovoz levného obilí z Ukrajiny.

Vyšší inkaso nespraví deficit

Ačkoli vláda původně tvrdila, že změna sazeb DPH bude rozpočtově neutrální, dnes ministr tvrdí, že inkaso bude vyšší o 24 mld. Kč. To je pro prázdnou státní kasu jistě dobrá zpráva. Jenže pokud máme deficit jen za první tři měsíce roku na úrovni 166 mld. Kč, neřeší se tím vůbec nic. Problémem státní kasy totiž nejsou příjmy, ale naopak výdaje, které je potřeba osekat.

Za posledních deset let dramaticky přibylo státních zaměstnanců. Na trhu práce je nedostatek lidí, protože ho vyluxoval stát. Tyto lidi je třeba vrátit do tržního sektoru. Další položkou, v níž může stát šetřit, jsou dotace. Poslední zpráva Nezávislého kontrolního úřadu ohledně dotací je děsivá a ukazuje, že dotace ničí ekonomiku. Sečteno a podtrženo, vize zjednodušení daní se nekoná. Stále bude chaos v tom, co patří do které sazby. Kdybych chtěl daně zjednodušit, tak zavedu jednu daň. Stále zde budeme mít ráj pro daňové poradce. Zvýšení daní navíc přiživí inflaci v době, kdy je stále velmi vysoká. Zvýšení inkasa DPH sice pomůže rozpočtu, ale není to řešení rozklížených veřejných financí. Tím by bylo snížení vládních výdajů. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

KANCLÉŘ  ZEMANA  MYNÁŘ  BEZ  ŽENY?  UTEKLA?  ROZVEDEN?

Alex Mynářová byla obviněna, že opustila manžela. Kritikům ukázala rodinu

Pravá ruka Miloše Zemana (78) a vlivný podnikatel Vratislav Mynář se stáhl z pražského života a většinu času tráví v milovaných Osvětimanech, kde vlastní několik nemovitostí. Alex Mynářová i s dětmi zůstala v Praze, což vyvolalo spekulace, zda vztah náhodou neprochází kritickou fází.

Stojí za povšimnutí, že na drby dokonce reagoval i Jakub Janda (44), který si jako zakladatel neziskové organizace Evropské hodnoty klade za cíl bojovat s dezinformacemi a uklidňovat rozjitřené nálady ve společnosti. Bývalý skokan na lyžích tvrdil, že Mynářová manžela opustila, protože mu došly peníze a moc. Mynář přitom po odchodu z Hradu o své jmění nepřišel.

 „Alex Mynářová naplňuje všechny stereotypy a pár dní po konci desetiletého vládnutí vlekaře s ním končí. Moc a peníze došly. Roztomilé je, jak generální ředitel Českého rozhlasu předstíral, že je skvělá novinářka, a dal jí trafiku jen proto, aby se zavděčil hradní mafii,“ napsal 20. března na svém facebookovém profilu muž, který úzce spolupracuje se současným prezidentem Petrem Pavlem (61). Kde tuto informaci vzal, strážce evropských hodnot nespecifikoval.

Alex Mynářová přitom vysvětlovala, že manželství dál funguje bez ohledu na to, zda její manžel je na Hradě, či nikoliv. V rozhovoru pro bulvární web Expres.cz dokonce vysvětlila, že sama manželovi navrhla, aby si odjel odpočinout do Osvětiman. „Manžela si teď moc neužíváme. Bude delší čas na Moravě, v řádů měsíců. Myslím, že to po vypjatém a hektickém finiši ve funkci potřebuje. Byla jsem to já, kdo mu to navrhl a na nějaký čas ho uvolnil z rodinných povinností,“ vysvětlila matka dvou synů.

Mynářová se rozhodla, že Jandovi a všem lidem, kteří tvrdí, že manžela opustila, rázně zavře pusu. Na svém facebookovém profilu sdílela rodinnou fotku, ze které domácí pohoda jen tryská. „Hodně se toho řeklo, hodně napsalo… Jedině spolu,“ uzavřela drby o rozchodu snímkem, který vznikl na Velikonoce.

X X X

Ombudsman doporučil poslancům, aby zvýšili po letech příspěvek na péči

Zvýšení příspěvku na péči doporučuje poslancům úřad veřejného ochránce práv. „Je nastaven velmi nízko,“ řekl v úterý ve Sněmovně zástupce ombudsmana Vít Alexandr Schorm. Spolu s ombudsmanem Stanislavem Křečkem přišli představit poslancům výroční zprávu o činnosti úřadu veřejného ochránce práv za loňský rok.

Obsahuje celkem šest doporučení na změnu zákonů a zvýšení příspěvku na péči a jeho pravidelná valorizace je jedním z nich.

„Lidé, kteří potřebují pomoc druhých, dostávají tak malý příspěvek na péči, že si z něj potřebnou pomoc nemohou zaplatit,“ upozornil ombudsman ve své zprávě, kterou vzali poslanci petičního výboru na vědomí.

Výše příspěvku závisí na věku a stupni závislosti. Na počátku roku 2007 byl příspěvek na péči pro dospělé v prvním stupni 2 tisíce korun, ve druhém stupni 4 tisíce korun, ve třetím 8 tisíc a ve čtvrtém stupni 11 tisíc. „Nyní je to ve stupni I jen 880 korun, ve stupni II 4 400 korun, ve stupni III 12 800 a ve stupni IV jde o částku19 200 korun,“ připomněl ombudsman.

„Výše příspěvků na péči je nedostatečná, protože nepokrývá potřebné služby ani v rozsahu, který nastavil zákon o sociálních službách v roce 2007. Tím je ohroženo i právo lidí s postižením na nezávislý život. Česká republika tak porušuje čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,“ burcuje úřad veřejného ochránce práv ve své zprávě.

„Týká se to to lidí, kteří si těžko mohou pomoci sami,“ dal zprávě ombudsmana za pravdu šéf petičního výboru Tomio Okamura.

Dodal, že jeho SPD zvýšení příspěvku na péči již dříve navrhla, ale návrh stále leží ve Sněmovně a koalice ho není ochotna projednat. Věří, že po apelu úřadu ombudsmana by se to mohlo změnit a že by koalice neměla řešit to, že zvýšení příspěvku navrhla politická konkurence.

Ombudsman kromě zvýšení příspěvku na péči doporučuje také nový zákon o ústavní výchově dětí či snížení soudního poplatku za odvolání v diskriminačních sporech a rozšíření takzvaného milostivého léta i na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Vhodné by podle ombudsmana byly i změny předpisů, díky kterým by justiční pohledávky mohly vymáhat celní úřady a správa sociálního zabezpečení by mohla zastavit vyplácení sirotčího důchodu při jeho zjevném zneužívání.

X X X

 Soudkyně Treglerová žádala za stíhání odškodnění 10 milionů korun, dostala 250.000 korun

Treglerová byla stíhána a původně i odsouzena za vynášení informací. Nakonec byla ale zproštěna viny. Soudkyně poslala dceři SMS, ve které ji varovala, že skončí ve vězení, pokud se bude stýkat s distributory drog. Poté se s dcerou setkala, a její dcera následně varovala další lidi podezřelé z distribuce drog. Soudkyně přitom předtím rozhodla o povolení odposlouchávání dealerů. Sama dcera soudkyně byla potom v drogové kauze stíhána.

Treglerová byla kvůli podezření ze zneužití pravomoci v roce 2018 dočasně zproštěna funkce a zhruba tři roky pak podle HN zůstala doma s polovinou platu. Obvodní soud pro Prahu 1 nejprve soudkyni viny zprostil, Městský soud v Praze jí pak ale po odvolání státního zástupce udělil roční podmínku. Proti tomu se odvolala Treglerová a Vrchní soud v Praze ji v roce 2020 pravomocně zprostil viny. Treglerová poté podle HN požadovala od státu za nezákonné stíhání deset milionů korun, dostala však jen 62.000 korun. Treglerová se kvůli odškodnému soudila, ale Obvodní soud pro Prahu 2 jí přiznal navíc už pouze 188.000 korun.

 Verdikt o odškodném minulý týden ve středu potvrdil i odvolací Městský soud v Praze. Podle deníku konstatoval, že nelze vzhledem k osvobozujícímu rozsudku dovodit, že by se Treglerová dopustila chování, které by mohlo snižovat její morální integritu, ale přiznanou sumu označil za odpovídající.

Soudkyně okresního jabloneckého soudu Treglerová v únoru 2016 posvětila odposlouchávání mužů podezřelých z drogové trestné činnosti. Ve spisu k návrhu na odposlechy figurovalo i křestní jméno dcery Treglerové. O den později podle obžaloby zaslala dceři SMS zprávy, ve kterých jí vyčítala, že se s těmito muži stýká. „Obchoduješ s pervitinem? Ty vozíš dealera Choura? Tak to je jen otázkou času, kdy skončíš v kriminále,“ napsala podle HN dceři. Poté se sešla s dcerou, a ta poslala varovnou SMS jednomu z podezřelých.

U soudů potom Treglerová tvrdila, že se jednalo pouze o souhru náhod. Po povolení odposlechů prý dostala z internetu anonymní zprávu o kontaktech své dcery s podezřelými, tu přepsala a ve vzteku dceři přeposlala. Popřela, že by dceru varovala, že ji prověřuje policie.

X X X

Šéfkou britské kontrarozvědky bude poprvé žena. V MI5 řešila i Ukrajinu

Dosavadní náměstkyně ředitele britské kontrarozvědky MI5 Anne Keastová-Butlerová se v květnu stane novou šéfkou zpravodajské služby GCHQ. Oznámil to v úterý britský ministr zahraničí James Cleverly. Agenturu s více než stoletou historií, která se zaměřuje na elektronické odposlechy, tak poprvé povede žena.

Keastovou-Butlerovou vybrali jako nástupkyni Jeremyho Fleminga, který v lednu oznámil, že po šesti letech v čele tajné služby skončí. Následovalo výběrové řízení, na které podle BBC dohlížel šéf státní správy Simon Case. S jejím jmenováním souhlasil britský premiér Rishi Sunak.

Ministr Cleverly ji popsal jako ideální kandidátku, která využije svých rozsáhlých zkušeností, aby pomohla udržovat britskou veřejnost v bezpečí. Nastupující šéfka zpravodajské služby má za sebou tři desetiletí služby v britských tajných službách, během nichž mimo jiné v GCHQ vedla oddělení boje proti terorismu a organizovanému zločinu.

Skrze funkci v MI5 se zase v posledních měsících podílela na britské reakci na útok Ruska na Ukrajinu.

 „Před několika lety jsem měla tu čest pracovat pro GCHQ, takže vím, že se opět přidávám ke špičkovému týmu,“ komentovala Keastová-Butlerová své jmenování do čela agentury. „Poslání GCHQ chránit Spojené království je dnes inspirující stejně, jako když byla před více než sto lety založena,“ dodala.

Tajná služba GCHQ, jejíž zkratka zastupuje anglický název „vládní komunikační centrála“, vznikla těsně po první světové válce a spadá pod britské ministerstvo zahraničí. V posledních letech při své práci využívá i hromadné sledování telefonátů, e-mailů, textových zpráv a dalších dat či digitální komunikace.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před dvěma lety dospěl ke stanovisku, že tato praxe porušovala lidská práva, protože aktivity neprovázel dostatečný nezávislý dohled.

X X X

Katolická církev křtí téměř jako před pandemií

 Římskokatolická církev se v roce 2022 již zcela vzpamatovala z pandemických omezení a v počtech pokřtěných se vrací na úroveň před covidem-19. Podíl pokřtěných dětí dokonce roste a struktura křtů podle věku a území se blíží předchozímu stavu.

V prvním roce pandemie covid-19 se omezení nevyhnula ani církvi. Kromě zákazu návštěv bohoslužeb se snížil také počet křtů. V roce 2021, kdy byl při dodržování epidemiologických opatření život církve již možný, se počty křtů zvolna vracely na dřívější úroveň, ale přetrvávaly odlišnosti ve věkové struktuře a územní distribuci křtů.

V roce 2022 bylo v České republice pokřtěno v katolické církvi 17 725 osob. Ve srovnání s rokem 2020 se jedná o více než pětinový nárůst. Oproti roku 2021 vzrostl podíl pokřtěných dětí do 1 roku na celkový počet všech narozených na 13 %, což se blíží k hodnotám před pandemií.

Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference, k tomu říká: „Jsem rád, že se počet pokřtěných dětí dostal na své předcovidové hodnoty. Křtít malé děti je Katolické církvi vlastní od jejího počátku, kdy se stávaly křesťany celé rodiny. Každý křest je radostí, protože je znamením toho, že církev žije. Přeji všem dětem, aby se jim po křtu dostalo i křesťanské výchovy, která jim pomůže přijmout víru od rodičů a ve víře vyrůstat.“

Křty dětí do jednoho roku na celkovém počtu pokřtěných přitom v posledních dvou letech klesly. Do roku 2020 představovaly vždy více než ¾ ze všech křtů, loni klesly pod 73 %. Tento pokles je kompenzován nárůstem pokřtěných v kategorii 1-7 let ze 14 na 18 %. Což v roce 2021 jistě souviselo s odkládáním křtů dětí narozených během největších restrikcí, nicméně tento trend zůstal zachován i v loňském roce, a to v Čechách i na Moravě.

Křty dětí ve školním věku 7-14 let a dospělých v posledním desetiletí představovaly kolem 9 % ze všech pokřtěných a nejinak tomu bylo minulý rok. Pouze v roce 2021 jejich podíl klesl na 7,4 %, v souvislosti s omezením možnosti přípravy na svátost křtu. Současné počty katechumenů, kteří se připravují na křest, se vrací na hodnoty před rokem 2020. V Čechách je zastoupení křtů dospělých dlouhodobě vyšší (8-9 % oproti 3-4 % na Moravě).

Ředitel sekce pro mládež ČBK P. Roman Kubín, který se v polovině roku 2022 přesunul z Brna do Prahy, může srovnávat: „Ti, kteří uvěřili a jsou pokřtěni, jsou osloveni Bohem skrze různé zkušenosti. Někdy jsou lidé nečekaně osloveni a setkávají se s Bohem. Tyto jejich zážitky jsou často: v přírodě, na poutních místech, v kostelech, ale i v jejich domovech. Někteří zažijí hlubokou osobní zkušenost s Bohem v rámci malé skupiny věřících a někteří zcela opačně v rámci velkých setkání (například Světové setkání mládeže bude letos v srpnu v Lisabonu: www.svetovednymladeze.cz). Někdy je rozhodnutí pro víru výsledkem dlouholetého hledání, studia a zkoumání a někdy je to jako mrknutí oka. Znám věřící, kteří uvěřili skrze hlubokou zkušenost vlastního utrpení nebo někoho blízkého.

Na základě jejich svědectví, by se dalo říci, že v tomto ohledu nemůžeme najít nějaké pravidlo. Jsou takto osloveni mladí i starší, lidé různých profesí a inteligence z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska.

Tradičně zbožnější Morava se podílí na křtech v České republice téměř ze 3/5. Během let lockdownů a omezení se tento podíl ještě zvýšil, na 62,2 % v roce 2021. V loňském roce však všechny diecéze české církevní provincie vykazovaly vyšší počty pokřtěných než v předchozích dvou letech a poměr křtů mezi Čechy a Moravou se vrátil do původního stavu.  CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska

X X X

Konec Putinovy peněženky. Žaloba chce dokázat terorismus Wagnerovců a zmrazit jim majetek

Mezinárodní skupina advokátů usiluje o zablokování bankovních účtů osob napojených na takzvanou Wagnerovu armádu. O ni se opírá Vladimir Putin nejen při ruské invazi na Ukrajinu, ale i při prosazování zájmů Kremlu v Africe. Mezinárodní žaloba chce dosáhnout toho, aby byli Wagnerovci celosvětově označeni za teroristickou organizaci. Právě to by mělo otevřít cestu ke zmrazení jejich majetku.

Středoafrická republika, Mali, Burkina Faso, Súdán, Madagaskar – to jsou země afrického kontinentu, odkud Wagnerově armádě proudí nemalé příjmy. Ať už z těžby zlata, exotického dřeva nebo z vojenských a pašeráckých aktivit. Na výdělky Wagnerovců z afrického podnikání si teď chce posvítit britská advokátní kancelář McCue Jury and Partners. Podle serveru televize Al-Džazíra připravila žalobu na 32 osob spojených s Wagnerovci, včetně jejich šéfa – ruského miliardáře blízkého Kremlu Jevgenije Prigožina.

„Dokážeme, že Wagnerova armáda je teroristická organizace, že její členové spáchali teroristické činy nejen proti konkrétním jednotlivcům nebo institucím na Ukrajině, ale proti populaci jako celku, protože Wagnerovci jsou v nezákonném spiknutí s Ruskou federací. “ řekl redaktorům Al–Džazíry advokát Jason McCue. Podle něj ruský prezident Vladimir Putin řeší prostřednictvím Wagnerovců kriminálními způsoby své zahraničněpolitické cíle, aniž by za to mezinárodně musel nést zodpovědnost.

Cílem takzvané. „Aliance pro spravedlnost na Ukrajině“ – mezinárodního týmu advokátů, investigativních novinářů i bývalých zpravodajců, kteří shromažďují důkazy proti Wagnerovcům – je dosáhnout toho, aby byla soukromá armáda globálně označena za teroristickou organizaci. To by pak mělo podle záměru žalobců vést i k obstavení jejích bankovních účtů ve Švýcarsku a zastavení podnikatelských aktivit v afrických zemích.

X X X

Teroristé bojující proti terorismu

Ruští oligarchové, včetně prezidenta Vladimira Putina, mají ve švýcarských bankách uložené miliardy dolarů. Poukázal na to i březnový rozsudek okresního soudu v Curychu, který odsoudil čtyři bankéře (jednoho Švýcara a tři Rusy) ze švýcarské pobočky ruské společnosti Gazprombank za to, že v roce 2014 umožnili otevření švýcarského účtu pod jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery přezdívaného také jako „Putinova peněženka“. Přes jeho osobu bylo do Gazprombanky uloženo přes 30 milionů dolarů, které podle vyšetřovatelů s největší pravděpodobností reálně patří ruskému prezidentovi.

 Ačkoliv se Švýcaři částečně připojili k sankcím, které na ruskou politicko-podnikatelskou elitu uvalila Evropská unie, a na účtech ve švýcarských bankách zmrazili kolem osmi miliard „ruských dolarů“, podle deníku Financial Times je to stále jen malá část z více než 46 miliard dolarů, které má podle informací švýcarského ministerstva hospodářství na účtech v místních bankách uloženo 7500 ruských občanů.

Jestli jsou mezi nimi i členové Wagnerovy armády, není z veřejných zdrojů možné ověřit, nicméně výroky advokátů z Aliance pro spravedlnost na Ukrajině tomu napovídají.

„Když mluvím o žalobě proti Wagnerovcům, mluvím také o společnostech a jednotlivcích. O oligarších a kleptokratech, kteří jsou schováni pod jejich deštníkem a společně dosahují geopolitických nebo ekonomických zájmů Putinovy zahraniční politiky,“ řekl pro Al-Džazíru advokát Jason McCue. V případě, že by žalobu podanou u britských soudů vyhrál, chce využít rozsudek k obstavení nejen bankovních účtů ve Švýcarsku, ale také dalšího podezřelého majetku lidí napojených na Wagnerovu armádu v Africe.

„Putin používá tyto lidi jako své zástupce, protože můžou páchat kriminální činy nebo akty terorismu k dosažení jeho cílů, ale on zároveň může stát stranou a říkat, že nejsou součástí ruské armády,“ vysvětluje JasonMcCue. Podle něj bude, v případě označení za teroristickou organizaci pro Wagnerovu armádu těžší také rekrutovat vysloužilé vojáky. „Těžko by pak mohli svým manželkám vyprávět, jak bojují proti terorismu,“ domnívá se McCue.

X X X

Jmenuji se Fedha. Kuvajt představil umělou zprávařku, reprezentuje diverzitu

Novináři v Kuvajtu měli možnost zhlédnout prezentaci první moderátorky zpráv vygenerované umělou inteligencí. Zpravodajská agentura Kuwait News si od virtuální zprávařky jménem Fedha slibuje budoucí prezentování online zpravodajství. Její zjev má reprezentovat rozmanitou populaci monarchie.

 „Jsem Fedha, první moderátorka v Kuvajtu, která pracuje s umělou inteligencí v Kuwait News. Jaké novinky preferujete? Poslechněme si vaše názory,“ pronesla v klasické arabštině serózně vypadající blondýna oblečená v bílé košili a černém saku.

Fedha se prvně objevila na twitterovém účtu Kuwait News, který sleduje více než 1,2 milionů sledujících. Agentura plánuje, že „moderátorka“ si osvojí kuvajtský akcent arabštiny a bude prezentovat zpravodajské novinky právě na twitterovém účtu.

Zveřejněné video bylo podle zástupce šéfredaktora Abdullaha Boftaina testem možností umělé inteligence poskytnout nový a inovativní obsah. „Fedha je oblíbené staré kuvajtské jméno odkazující na stříbro. Roboty si vždycky představujeme stříbrné a kovové, takže jsme to spojili,“ vysvětlil Boftain jméno zprávařky.

Fedha se svými blonďatými vlasy a světlýma očima nevypadá jako typická obyvatelka Blízkého východu. Podle Boftaina její zjev má odrážet rozmanitou populaci monarchistického státu, v němž žije početná komunita cizinců. „Fedha reprezentuje každého,“ dodává zástupce šéfredaktora.

Kuvajtská moderátorka není prvním pokusem zavést umělou inteligenci do zpravodajství. Čínská zpravodajská agentura Nová Čína v listopadu 2018 představila virtuálního zpravodaje, který s robotickým hlasem předčítal zprávy.

Prudký vývoj v oblasti generativního strojového učení umožňující umělé inteligenci přicházet s vlastními odpověďmi, psát eseje či vytvářet či obrazy, vyvolává obavy ohledně budoucnosti pracovního trhu. Analytici investiční banky Goldman Sachs odhadují, že umělá inteligence by mohla nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Mezi ohrožené profese se řadí právě práce v médiích.

Objevují se též varování před možností zneužití AI k šíření dezinformací. Nedemokratické, autoritářské režimy ji mohou používat k prosazování vlastní propagandy a vymývání mozků obyvatelstva. Samotný Kuvajt nepatří mezi země s rozvinutou ochranou svobody slova. V žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranice se umístil na 158. místě ze 180 zemí.

X X X

Bývalý senátor Novák neuspěl s ústavní stížností kvůli zákazu vycestování

 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele a bývalého senátora Alexandra Nováka, jemuž justice uložila zákaz vycestování. Zákaz souvisel s Novákovým obviněním v kauze údajných machinací s dotacemi v Regionálním operačním programu (ROP) Severozápad. Omezení pohybu začalo v roce 2017. Šlo o součást podmínek propuštění z vazby, spolu s kaucí 15,8 milionu korun. Obžalobu nyní projednává ústecký krajský soud. Anonymizované usnesení zpřístupnil ÚS ve své databázi.

Novák si stěžoval například na to, že více než pět let nemohl navštívit ani Německo. Přitom má německé občanství. Opakovaně se obracel na různé soudy včetně ústavního, avšak neuspěl, většinou s vysvětlením, že omezení svobody pohybu ještě netrvá tak dlouho, aby znamenalo porušení ústavně zaručených práv. Nyní už je porušení práv a svobod neoddiskutovatelné, uvedl Novák v poslední stížnosti.

ÚS připomněl, že justice sice loni omezení nezrušila, ale zmírnila. Místo obecného zákazu vycestování krajský soud využil jiný paragraf, který umožňuje předsedovi senátu z důležitých důvodů a na konkrétně vymezenou dobu povolit výjezd do zahraničí, například kvůli pracovní cestě. Právě zmírnění režimu vyhodnotil ÚS jako „zásadní a relevantní“ okolnost.

„Na uvedeném postupu a závěrech obecných soudů na pozadí veškerých okolností zkoumané věci nelze shledat nic neústavního,“ stojí v usnesení.

Trestní kauza, ve které figuruje 27 lidí, se týká rozdělování evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji od května 2008 do září 2011. Mezi obžalovanými jsou bývalí hejtmani, radní, podnikatelé, vysocí úředníci. Bývalý ředitel ROP Severozápad Petr Kušnierz původně vypověděl, že o podpoře jednotlivých projektů se radil s podnikateli Novákem a Danielem Ježkem, které pak obžaloba označila za hlavní aktéry organizované zločinecké skupiny.

V březnu však Kušnierz u krajského soudu svou výpověď změnil a nově uvedl, že nikoho neposlouchal, nebyl nikomu podřízený a neví o tom, že by někdo ovlivňoval hodnotící proces. Policie i státní zástupce po něm prý chtěli velkou kauzu. Soud prvního stupně bude obžalobu projednávat celý rok, chce vyslechnout téměř stovku svědků.

Novák byl v letech 2000 až 2006 senátorem za ODS. V roce 2012 byl potrestán za přijetí úplatku, který dostal jako starosta Chomutova za zprostředkování prodeje akcií města v Severočeské energetice a Severočeské plynárenské společnosti. Za mřížemi strávil dva roky a měsíc, z vězení odešel v červnu 2015.

Kvůli kauze ROP Severozápad Nováka na Štědrý den 2016 na žádost české strany na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem zadržela německá policie. Strávil deset měsíců v německé vazbě, než byl vydán ČR. Je stíhaný pro jednání kvalifikované jako osm různých trestných činů, tím hlavním je organizátorství ke zneužití pravomoci úřední osoby ve prospěch zločinecké skupiny. V případě uznání viny mu hrozí až 16 let ve vězení.

X X X

Ginzburg žádá 1,3 milionu korun jako odškodné za nezákonnou vazbu a další výdaje

 Za nezákonnou vazbu, náklady na právní zastoupení a další výdaje spojené s nezákonným rozhodnutím o neudělení mezinárodní ochrany požaduje bývalý dodavatel pro stavbu ruského kosmodromu Vostočnyj Vitalij Ginzburg po českém ministerstvu spravedlnosti zhruba 1,3 milionu korun. Jeho žalobu dnes začal projednávat Obvodní soud pro Prahu 2. V extradiční vazbě byl muž od ledna 2019, soudy se zabývaly žádostí Ruska o jeho vydání. Jednání o žalobě bude pokračovat v květnu.

Rusko o vydání Ginzburga do země žádalo ve dvou žádostech, české soudy u obou rozhodly, že je vydání přípustné. Ginzburg mezitím v Česku požádal o azyl, tvrdil, že by ho v Rusku čekal politický proces. Ministerstvo vnitra jeho žádost v březnu 2019 zamítlo, jeho rozhodnutí ale zrušily soudy. Znovu o žádosti o azyl vnitro rozhodlo až v lednu 2021, kdy muži udělilo doplňkovou ochranu. Následně byl propuštěn, v nezákonné vazbě tak byl Ginzburg podle své státní zástupkyně 675 dní.

Největší část z požadované sumy žádá Ginzburg za nemajetkovou újmu spojenou s pobytem ve vazbě a také s tím, jak dlouho ministerstvo o jeho žádosti po zrušení prvního rozhodnutí rozhodovalo. Další peníze požaduje za právní zastoupení a také za výdaje, které z vazby musel vynaložit. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zamítnutí žaloby.

Soudce obvodního soudu dnes vyslechl žalobu, Ginzburga pak vyzval, aby do stanovené lhůty upřesnil požadované nároky. Další jednání soud nařídil na 22. května, kdy by mohl provést některé důkazy. Ginzburg, který má ruskou a izraelskou státní příslušnost, veškerá ruská obvinění odmítá. Už v minulosti uvedl, že jsou nezákonná a stíhání je zmanipulované.

X X X

„Extrémně krutí, porušují lidská práva“

O zařazení na seznam teroristických organizací požádali minulý týden v rezoluci belgický parlament také tamní Zelení (Groen). Podle nich je nutné, aby Wagnerova armáda byla zařazena mezi teroristické organizace na evropské úrovni.

„Wagnerova armáda by měla být zařazena na seznam teroristických organizací Evropské unie. Mluvíme tu o nelítostné, extrémně kruté organizaci, která soustavně nerespektuje lidská práva a zákony války,“ řekl šéf parlamentní frakce Groen Wouter De Vriendt při představování rezoluce, kterou Zelení poslali belgickým poslancům.

K obdobnému kroku ostatně Radu Evropské unie vyzval v listopadu loňského roku i Evropský parlament. Ten ve svém usnesení prohlásil Rusko za stát sponzorující terorismus a Wagnerovu armádu označil za nadnárodní zločineckou organizaci. Koncem ledna tohoto roku pak obdobný krok podniklo americké ministerstvo financí, které díky tomu mohlo zpřísnit sankce uvalené na konkrétní subjekty spojené s Wagnerovci.

Ministerstvo uvedlo, že uvalilo sankce na osm jednotlivců a 16 subjektů, z nichž mnohé mají vazby na Wagnerovu armádu. Své rozhodnutí zdůvodnilo tím, že toto soukromé ruské vojenské uskupení rozsáhle mezinárodně porušuje lidská práva a zneužívá přírodní zdroje v Africe. Sankce dopadly také na dvě společnosti se sídlem v Rusku a v Číně, které poskytují komerční satelitní snímky a letecké záběry Wagnerově armádě a pomáhají jí tak v boji ve válce na Ukrajině. Sankcionovaným subjektům byl zmrazen majetek na území Spojených států a zároveň nesmí majetek v Americe nabývat a jakkoliv tyto zákazy obcházet.

Koordinátor pro strategickou komunikaci Národní bezpečnostní rady Spojených států John Kirby při té příležitosti oznámil, že Spojené státy zaznamenaly známky rostoucího napětí mezi ruským ministerstvem obrany a vedením Wagnerovy armády, na které se čím dál více spoléhá prezident Putin.

„Wagnerovci se stávají konkurenčním mocenským centrem ruské armády a dalších ruských ministerstev. Jevgenij Prigožin se snaží prosazovat na Ukrajině své vlastní zájmy a Wagnerovci převážně podle nich činí vojenská rozhodnutí na Ukrajině,“ citovala Kirbyho americká televize CBS.

X X X

Diamanty za vojenskou podporu

Konkurentem se Wagnerova armáda stavá i pro evropské zájmy na africkém kontinentě. Například v Mali, kde místní vládu dlouhá léta podporovali Francouzi, ale angažovala se tam v rámci výcvikových misí a protiteroristické operace Takuba i Česká republika, se vztahy s malijskou juntou zhoršily natolik, že několik evropských zemí vloni oznámilo stažení jednotek.

Malijská vojenská junta si k boji s místními islamisty najala koncem roku 2021 Wagnerovu armádu a společně koncem března 2022 spáchaly největší civilní masakr v historii jedenáct let dlouhého občanského konfliktu.

Podobnou spolupráci navázali Wagnerovci s vládnoucími režimy ve Středoafrické republice, ale také v Čadu, Burkině Faso nebo v Súdánu. Spolupráce to není jen bezpečnostní.

Středoafrická republika je nejvýraznějším příkladem toho, jak Wagnerova armáda propojila role žoldáků s rozsáhlými obchodními, ale i politickými zájmy. Podrobně to popisuje studie vydaná v únoru neziskovou organizací GI-TOC (Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu):

„Výměnou za přístup k přírodním zdrojům – především diamantům a zlatu – poskytla Wagnerova armáda vojenskou a politickou podporu prezidentu Faustinovi Archchange-Touadérovi. To se ukázalo být klíčové pro jeho udržení u moci. Vojenská závislost vedení Středoafrické republiky na Wagnerově skupině jí získala zásadní politický vliv v zemi,“ popisuje studie GI-TOC zhruba pětiletou historii vzestupu Wagnerovců v této chudé a válkou zmítané zemi.

Žoldácké služby pro establishment pak otevřely Wagnerovcům dveře k obchodním aktivitám. Vláda udělila několika společnostem napojeným na Jevgenije Prigožina rozsáhlé koncese na těžbu diamantů a exotického dřeva. Před dvěma lety Wagnerova skupina založila firmu nazvanou První průmyslová společnost, která začala působit v potravinářském průmyslu. Jejím cílem je vstoupit do obchodu s cukrem a nápoji, ze kterého se snaží vytlačit francouzskou společnost Castel.

X X X

Hybridní válka na africký způsob

Způsoby Wagnerovců přitom s běžným obchodováním nemají moc společného. Jak popsali novináři ze serveru Africa Report, Wagnerovci napadají webové stránky společnosti Castel a jejích cukrovarnických poboček SUCAF. Vedou dezinformační kampaně, hrozí útoky.

V polovině ledna například před výrobními závody SUCAFU protestovalo několik desítek demonstrantů, kteří třímali transparenty s nápisy „Castel = terorismus“ nebo „Pokud si koupíte Castel, platíte svou vlastní vraždu“.

Jedním z nejnovějších incidentů je pak napadení skladu pivovaru MOCAF, který patří také francouzským majitelům Castelu. Čtyři muži v maskáčích počátkem března naházeli do skladu pivovaru zápalné bomby, část zásob shořela, požár se ale podařilo uhasit, takže nepoškodil celý sklad firmy.

Podle francouzské agentury AFP jde o první fyzický útok na francouzské zájmy ve Středoafrické republice, odkud se Wagnerova skupina snaží Francouze vytlačit. K útoku došlo jen několik dní po schůzce prezidenta Středoafrické republiky Touadera s Emmanuelem Macronem v Gabonu.

„Rusové se obávají možného sblížení mezi Touaderem a Západem a udělají vše, co je v jejich silách, aby to zastavili,“ řekl k útoku pro France 24 Roland Marchal, specialista na občanské konflikty na africkém kontinentu. Podle analytiků je cílem zastrašování západních firem jejich vytlačení z trhu, tak, aby se ho mohly plně zmocnit firmy napojené na Wagnerovu skupinu a ještě tak prohloubit ekonomické zisky, ale i politický vliv. Výstižně to dokresluje i dezinformační kampaň, která zaplavila sociální sítě a proruská média ve Středoafrické republice.

Z útoku na pivovar v ní obvinili samotné Francouze nebo maskované „žoldáky“ placené údajně Francií, aby to „vypadalo jako Wagnerův útok“. Zpravodajský web Ndjoni Sango, zarytý zastánce ruské přítomnosti v zemi, dokonce oznámil zatčení sedmi „podezřelých“ a útok připsal etnické skupině Fulani, se kterou je v dlouhodobém napětí stávající vláda Středoafrické republiky.

Podle analytiků se podobná taktika dá očekávat i na Madagaskaru, kde se blíží prezidentské volby a kde už má „oficiální“ adresu několik firem, přes které Wagnerovci obchodují v jiných afrických zemích. Podle studie GI-TOC například firma vedená jako Midas Resources, registrovaná na Madagaskaru, podniká v oblasti těžby právě ve Středoafrické republice. Podle analytiků GI-TOC Rusové zasahovali do prezidentské kampaně na Madagaskaru už v roce 2018.

„Několik ruských stratégů, údajně finančně podporovaných Jevgenijem Prigožinem, nabídlo financování kampaně několika prezidentským kandidátům výměnou za přístup k těžebním zdrojům,“ popisuje studie nazvaná Šedá zóna – zapojení žoldáků a kriminálních skupin v Africe. Podle ní se obdobná situace opakuje i při současné prezidentské kampani na Madagaskaru.

X X X

Itálie čelí rostoucí migraci. Vyhlásila nouzový stav, chce pomoc EU

Italská vláda vyhlásila nouzový stav kvůli rostoucím počtům migrantů. Potrvá šest měsíců a vláda na opatření s ním spojená vyčlení v první fázi pět milionů eur (asi 120 milionů Kč). Itálie se letos potýká s více než čtyřnásobným přílivem migrantů ve srovnání s loňskem, jen za poslední tři dny doplulo do země přes 3000 lidí.

Podle agentury ANSA nouzové opatření mimo jiné usnadní zřizování nových přijímacích středisek pro běžence, ale také umožní posílit struktury zaměřené na repatriaci těch, kteří nemají právo v Itálii zůstat.

„Hovoříme o výjimečné situaci, italské ostrovy ten příliv samy nezvládnou,“ řekl ministr civilní ochrany Nello Musumeci, který byl do loňského října pět let guvernérem Sicílie. Právě ta se potýká s největší migrační vlnou. „Řekněme si to ale jasně, nouzový stav problém nevyřeší, je potřeba plný a zodpovědný přístup Evropské unie,“ dodal Musumeci.

Rovněž místopředseda vlády a ministr dopravy Matteo Salvini vyzval Brusel, aby Itálii pomohl. „Je nutné, aby se Evropa probudila a zasáhla. Už roky jen mluví, ale nehnula ani prstem,“ řekl lídr jedné ze dvou krajně pravicových stran italské koaliční vlády Salvini.

Jen od pátku přistály na italském ostrově Lampedusa čtyři desítky lodí s více než 2000 běženců. Dalších asi 1200 migrantů doprovází italská pobřežní stráž a v nejbližších hodinách by měli dorazit do přístavu. Italská pobřežní stráž v pondělí zasahovala u plavidla se 400 migranty asi 250 kilometrů jihovýchodně od sicilského mysu Capo Passero a u přeplněné rybářské lodi s 800 migranty asi 200 kilometrů od sicilského přístavu Syrakusy.

Ostrov Lampedusa je častým cílem migrantů, protože leží nejblíže břehům Afriky – asi 190 kilometrů od tuniského přístavu Sfax. Tamní přijímací středisko s kapacitou pro 400 osob bývá chronicky přeplněné; nyní tam je asi 1800 lidí.

Podle italského ministerstva vnitra od začátku roku dorazilo do Itálie přes Středozemní moře na 31 290 migrantů, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo asi 6 830 a v roce 2021 na 8400.

X X X

Hory popela ze sopky Šiveluč pokryly okolní vesnice. Děti nemohou do škol

V úterý brzy ráno vybuchla jedna z nejaktivnějších ruských sopek Šiveluč na poloostrově Kamčatka na ruském Dálném východě. Vyslala do okolí asi desetikilometrový oblak popela, který představuje nebezpečí pro okolí i leteckou dopravu.

Kamčatská sopka Šiveluč vybuchla těsně po půlnoci, o šest hodin později vychrlila popel na ploše zhruba 100 tisíc kilometrů čtverečních, jak uvádí tým kamčatské pobočky ruské akademie věd.

Ze sopky se valily proudy lávy, které rozpouštěly sníh a způsobily bahenní proudy. Ty ohrožovaly především silniční dopravu v okolí. Vesnice zároveň pokryly závěje šedého popela hluboké až 8,5 centimetrů, což je nejvíc za posledních 60 let.

„Mrak popela se díky větru pohyboval západním směrem a zasypal několik nedalekých vesnic,“ řekl Danila Chebrov, ředitel kamčatské pobočky geofyzikálního průzkumu. Dodal, že vulkán se nyní pravděpodobně uklidní, ale nelze vyloučit další velké mraky popela. Láva by se podle něj neměla dostat do vesnic.

Tým akademiků zároveň vydal varování pro leteckou dopravu. „Probíhající sopečná aktivita by mohla ovlivnit mezinárodní a lokální lety,“ uvedli.

Obyvatelé mají nařízeno zůstat doma

Některé školy na poloostrově Kamčatka vzdáleném asi 6 800 km východně od Moskvy se uzavřely. „Obyvatelé by měli teď zůstat doma,“ řekl šéf kamčatského městského regionu Oleg Bondarenko. Je podle něj nemožné, aby nyní děti chodily do školy. Dodal také, že se již obnovily dodávky elektřiny i pitné vody.

Jedna z největších a nejaktivnějších kamčatských sopek Šiveluč zaznamenala v poslední době několik desítek významných erupcí. K poslední došlo v roce 2007.

Vědci již zveřejnili snímky oblaku popela, který se rychle valí nad lesy a řeky na Dálném východě a z vesnic pokrytých popelem. Zveřejnili obrázek hloubky popela.

X X X

„Znají sovětskou éru.“ Kvitová a Šwiateková jsou v menšině, vyčítá ukrajinský šéf

Petra Kvitová a Iga Šwiateková v uplynulých týdnech veřejně vystoupily na podporu Ukrajiny trpící pod ruskou agresí.

Předseda ukrajinského tenisového svazu Jevgenij Zukin v rozhovoru pro UBITennis ocenil stanoviska české tenistky Petry Kvitové a světové jedničky Igy Šwiatekové z Polska. Zároveň si ale postěžoval, že jejich podpora je v tenisovém světě spíše výjimkou.

„Bohužel jsou ve velké menšině. Je opravdu zlé, že nikoho dostatečně nezajímá, co se na Ukrajině děje,“ uvedl Zukin.

Aktivní přístup Kvitové se Šwiatekovou přisoudil faktu, že obě pocházejí ze zemí, které mají k Ukrajině velmi blízko a to nejen v geografickém smyslu.

„Jsou celému konfliktu blízko, proto jsou empatické. Cítí, jak je to ovlivňuje, jednak z hlediska uprchlíků a také co se týče hrozby pocházející z Ruska, pokud Ukrajina padne,“ podotkl Zukin.

Kvitová se Šwiatekovou prý od svých předků dobře vědí, jak se žilo v období Sovětského svazu.

„Znají tuto éru, proto mají mnohem lepší povědomí o tom, o co tady jde. Jsme jim vděční za to, že poskytly veřejnosti jasné stanovisko, že by válka neměla být normalizována,“ dodal.

Petra Kvitová se k situaci vyjádřila na nedávném turnaji v Miami, kde nakonec získala svůj jubilejní 30. titul na okruhu WTA a jeden z těch nejcennějších. Na tiskové konferenci tam uvedla, že ocenila loňské rozhodnutí Wimbledonu nepozvat hráče z Ruska a Běloruska.

„Můj postoj je samozřejmě stále jasný, jsem proti válce a více mi záleží na lidech a hráčích z Ukrajiny,“ uvedla dvojnásobná šampionka londýnského grandslamu.

„Myslím si, že by tenisté z Ruska a Běloruska neměli startovat ani na olympiádě. V tomhle jsem spíše na ukrajinské straně. Cítím to tak, že olympijské hry jsou tu proto, že nechceme na světě válku. Takže to mi dělá starost a opravdu jsem ocenila, když je Wimbledon loni nepozval,“ odpověděla třiatřicetiletá Kvitová na otázku, co říká aktuálnímu oznámení Wimbledonu.

Zástupci pořadatele, tedy All England Clubu, se totiž před letošním ročníkem rozhodli, že tentokrát ruským a běloruským tenistům umožní startovat, byť v neutrálních barvách.

Šwiateková k tématu promluvila minulý týden pro britskou BBC. Světový tenis prý po loňské únorové invazi na Ukrajinu promeškal velkou příležitost k vyslání silného vzkazu Kremlu.

Podle polské tenisové královny měl ruským a běloruským tenistům okamžitě plošně zakázat starty.

„Po druhé světové válce němečtí tenisté nesměli hrát stejně jako japonští a italští a já mám pocit, že taková věc by ruské vládě ukázala, že to nestojí za to,“ uvedla Šwiateková.

„Jsme jen sportovci, malá součást světa, ale sport je poměrně důležitý a vždy byl využíván k propagandě. Tenis mohl už od počátku udělat víc, aby všem ukázal, že tenisté jsou proti válce,“ řekla s tím, že nyní už je na změnu přístupu pozdě.

„Tenis se touhle cestou prostě nevydal a teď už by to bylo k ruským a běloruským hráčům nefér. Tohle rozhodnutí mělo padnout před rokem,“ dodala jednadvacetiletá polská tenistka.

X X X

Čaputová kritizuje zákon i NBÚ: Dôvod na odvolanie Mikulca nevidím

Prezidentka Zuzana Čaputová nevidí dôvod na vyvodenie politickej zodpovednosti voči poverenému ministrovi vnútra Romanovi Mikulcovi, uviedla po dôkladnom zvážení všetkých skutočností, predovšetkým však znenia zákona o ochrane utajovaných skutočností a jeho dôvodovej správy, a relevantných predpisov Európskej únie (EÚ) a NATO.

 Po podrobnom oboznámení sa s protokolom z kontroly Národného bezpečnostného úradu (NBÚ) vykonanej na ministerstve vnútra a tiež so stanoviskami rezortov spravodlivosti, zahraničných vecí, vnútra a stanoviskom predsedu parlamentu sa tak prezidentka nestotožnila s hodnotením NBÚ o uplatnení paragrafu 60 odseku sedem uvedeného zákona.

Ministri, predseda vlády, predseda parlamentu, či hlava štátu a ďalšie oprávnené osoby sa podľa prezidentky môžu oboznamovať s utajovanými skutočnosťami EÚ a NATO v rozsahu nevyhnutnom na výkon svojich právomocí. V zmysle zákona sú už z titulu svojej funkcie osobami s osobitným postavením a vykonanie bezpečnostnej previerky na oboznamovanie sa s utajovanými skutočnosťami nepotrebujú.

Mesiace čakania

Prezidentka zdôrazňuje, že nesprávny až absurdný výklad zákona NBÚ by mohol viesť k tomu, že napríklad novoustanovený minister obrany, vnútra alebo zahraničných vecí by musel najprv čakať na previerku stupňa prísne tajné, ktorá spravidla trvá niekoľko mesiacov a až potom by sa mohol plnohodnotne zúčastňovať na zasadnutiach Severoatlantickej rady, Rady EÚ alebo sa oboznamovať s príslušnými písomnosťami. „Takýto výklad pravidiel by mohol paralyzovať výkon právomocí jednotlivých členov vlády alebo iných osôb s osobitným postavením,“ dodáva hlava štátu.

 Aj keď o porušení zákona bude ešte zrejme rozhodovať NBÚ v správnom konaní, prezidentka sa s prezentovanou interpretáciou NBÚ nestotožňuje, a preto ani nevidí dôvod na vyvodenie politickej zodpovednosti voči ministrovi vnútra Mikulcovi.

Podľa prezidentky je skôr zarážajúce, že právna úprava v tejto oblasti je aj po 22 rokoch existencie NBÚ a po 19 rokoch nášho členstva v EÚ a NATO mimoriadne nedostatočná. Očakáva preto, že NBÚ ako gestor legislatívy na úseku ochrany utajovaných skutočností bude iniciovať jej spresnenie./agentury/