Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) zaslala premiérovi otevřený dopis. Petra Fialu žádá, aby hájil občanské svobody. Zazněla také kritika ministerstvo vnitra za jeho praktiky, které podle SOSP dlouhodobě polarizují společnost a vytvářejí atmosféru strachu. Dopis podepsalo na 50 osobností, mezi nimi někteří signatáři Charty 77, herec Marek Vašut, ekonomky Ilona Švihlíková, Markéta Šichtařová či senátorky.

„Vážený pane premiére, obracíme se na Vás ke Dni lidských práv tímto otevřeným dopisem, jelikož nás zneklidňuje dlouhodobá politizace Ministerstva vnitra,“ stojí v úvodu dopisu premiérovi, který je veřejně dostupný i na webu SOSP.

Dopis zaslal SOSP v kopii také místopředsedovi ústavně-právního výboru Marku Bendovi, místopředsedovi Sněmovny Janu Skopečkovi a europoslanci Alexandru Vondrovi, kteří voličům slibovali svobodu projevu jako jejich prioritu. Podle spolku byly však předvolební sliby několikrát porušeny. Mezi adresáty se dostal také ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Podle SOSP kroky ministerstva dlouhodobě polarizují společnost a vytváří v ní atmosféru strachu. „Přibývá indicií, že si vláda, jež se původně přihlásila k odkazu Charty 77, vynucuje jeden politický názor a sklouzává k cenzurním praktikám, které mnozí pamatují z doby normalizace,“ stojí v dopise.

Pod dopis se mimo jiné podepsali signatáři Charty 77 Mikoláš Chadima, Zbyněk Petráček, Lenka Procházková, Jan Schneider nebo také členka rady ČTK Angelika Bazalová, herec Marek Vašut či exministryně spravedlnosti a senátorka Daniela Kovářová či nezávislá senátorka Jitka Chalánková. Dále se připojili ekonomové Ilona Švihlíková, Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, exšéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková či lékař a olympijský vítěz ve vodním slalomu Lukáš Pollert.

SOSP uvedl několik případů, kdy šlo podle spolku o snahy ministra Víta Rakušana o omezování svobody slova. Jedním z případů mělo být vyšetřování desítek občanů, kteří měli mít pouze jiné názory na zahraniční politiku než vláda, dalším označování odlišných výkladů za dezinformace a snahu „ovládnout mediální rady a úkolovat veřejnoprávní média bojem s dezinformacemi“, což mělo být podle společnosti zneužíváno k omezování svobody slova.

Dopisem SOSP žádá českou vládu, aby přestala zneužívat pojmů „dezinformace“ či „dezinformační scéna“ k omezování svobody slova. Spolek vyzval předsedu vlády, aby se postavil za svobodu projevu a odmítl cenzurní snahy schované za boj s dezinformacemi.

„Podobné výtky slýchám. Stejně tak jako výtky, že stát nedělá nic s dezinformacemi. Pravda, jak už to bývá, není ani jeden z těchto krajních názorů. Skutečnost je taková, že samozřejmě ctím svobodu projevu a zároveň jsem si vědom rizik, která nebezpečné dezinformace nebo hlásání nenávisti či výzvy k násilí znamenají pro naši společnost,“ řekl iDNES.cz v sobotu ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan s tím, že žádný dopis nezaznamenal.

„Jsem připravený využít veškerých nástrojů právního státu, abych těmto rizikům čelil. Pokud se někdo domnívá, že je to omezování svobody slova, tragicky se mýlí,“ podotkl ministr vnitra.

Redakce se v sobotu obrátila také na mluvčího premiéra Petra Fialy, ten však do vydání článku nereagoval.

Společnost proti cenzuře v dopise kritizuje také vládní web BranmeCesko.cz a nedávnou kampaň spolu se spuštěním webu NENALETET.cz, která podle ní připomíná propagandu 80. let. Nelíbí se jí ani návrh zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnosti na internetu a to kvůli vágně definovaným podmínkám, díky kterým může vláda weby blokovat.

Lidé by se podle SOSP neměli bát vyjádřit i k tématům jako je migrace, klimatická opatření, regulace EU, očkování proti covidu, situace na Ukrajině, genderová ideologie, korespondenční volby a energetická politika.

Deník N letos na jaře informoval o tom, že SOSP se už dřív dostal do křížku s ministerstvem vnitra. Na konci března vnitro varovalo před některými problematickými postupy, které SOSP podle ministerstva používá k šíření dezinformací či konspiračnímu chování.

Centrum pro hybridním hrozbám u tohoto spolku vysledovalo problematické momenty, které se měly týkat šíření manipulativních sdělení či ochoty spolupracovat s „kvazimédii“. Podle SOSP však vnitro nedalo jasně najevo, o jaké přešlapy se jedná či jaké „kvazimédia“ má ministerstvo na mysli.

X X X

EXMINISTR  JANDÁK: FIALA  PŘESTAT  VYHAZOVAT  MILIARDY  UKRAJINĚ

V  ČR  CHYBĚJÍ,  NA  UKRAJINU  SE  VOZÍ  I  LÉKY,  DOMA  NEJSOU

KDY  ZASÁHNOU  POLICISTÉ  A  NSZ  DR  STŘÍŽ?

EXPERTI:  FIALA  NEMÁ  VĚDOMOSTI  ANI  NA   UČITELE

Jandák: Léky nejsou, vozí se na Ukrajinu. V Kyjevě vláda vyhodí čtvrt miliardy za ambasádu

Jak hodnotí vládu Petra Fialy a prezidenta Petra Pavla? Kterého ministra považuje za nejslabší článek vládního kabinetu? A proč fandí Miroslavu Kalouskovi, aby se dostal do Evropského parlamentu? Nejen o tom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil Vítězslav Jandák, herec, bývalý politik a někdejší ministr kultury ve vládě Jiřího Paroubka.

X Vládě Petra Fialy, která je v polovině svého funkčního období, důvěřuje pouhá čtvrtina lidí. Dovládne podle vás do řádných voleb?

Je to padesát na padesát. Zrovna včera mi přišlo, že mám nedoplatek za elektřinu 18 tisíc korun. Řeknu vám, že je to poměrně dost, když ještě platíte relativně vysoké zálohy. Tohle třeba může být jedna z věcí, která by vládu mohla odvát do minulosti. Na druhou stranu si nejsem jistý, zda-li Češi se k něčemu odhodlají, čímž samozřejmě nevyzývám k povstání. Je ale potřeba, aby vláda slyšela, jaká je skutečná situace občanů této země a nejen to, kolik stojí Nuttela. Mně se zdá, že pomáhá kdekoliv na světě, ale zapomněla na to, že by měla pomáhat především vlastním lidem.

 X Lidé už ale přece několikrát dali najevo svoji nespokojenost a vyšli do ulic, bouří se odbory…

Ono by stačilo, kdyby se na pár hodin zastavila výroba. Stát by měl velké ztráty na daních. Mně přijde, že si vláda tu situaci vůbec neuvědomuje. Lidi ale ovlivňují média, která jsou podle mě k této vládě velice shovívavá, milá, chápající… Kdyby tohle bylo za toho, řekněme, proklínaného Babiše, byla by už milionová návštěva na Letné.

Vítězslav Jandák (76):  Filmový a divadelní herec, politik. Před kamerou ztvárnil desítky rolí, zahrál si rovněž v pohádce Tři oříšky pro Popelku. V roce 1990 se začal věnovat politice. Postupně byl členem Republikánské unie, KDU-ČSL a ODS. V letech 2005 až 2006 působil jako ministr kultury ve vládě Jiřího Paroubka. V letech 2006 až 2017 byl poslancem za ČSSD. V roce 2020 neúspěšně kandidoval jako nestraník za hnutí ANO do Senátu. Dlouhá léta byl prezidentem Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. S manželkou Zdenou má dvě děti, syna Vítězslava a dceru Kláru. Z předchozího vztahu s herečkou Libuší Geprtovou syna Svatopluka.

X Svého času jste v průzkumech veřejného mínění patřil k nejoblíbenějším a nejdůvěryhodnějším českým politikům. Co byste poradil premiérovi Petru Fialovi?

Aby šel učit.

X Nicméně je zjevné, že se svůj mediální obraz u občanů snaží vylepšit, což se mu ne vždy daří…

Tak třeba za tu slavnou Nuttelu bych vyhodil poradce. Myslím, že tato vláda má strašné množství poradců. Já jsem například v době, kdy jsem byl ministrem kultury, žádné neměl. Když jsem nastupoval, byla jich tam spousta a okamžitě jsem všechny poslal domů. Na dnešní vládě mi ale ze všeho nejvíce vadí jedna věc.

X Jaká?

V ryze vládním týmu nemá v podstatě žádného ekonoma. Jediný ekonom je Skopeček a z toho udělali za lehkou koketerii s Václavem Klausem mladším místopředsedu Poslanecké sněmovny. To je škoda. Sleduji pořady na CNN Prima NEWS, nemusím v mnoha věcech s jeho názory a argumenty úplně souhlasit, nicméně je graduovaný ekonom a měl by být ve vládě. Za více než třicet let od revoluce seděl v každém kabinetu nějaký ekonom. Teď nevidím žádného. Ať je Skopeček ministrem čehokoliv, ale ať je tam jeho hlas slyšet.

X Nepostačilo by k lepším výsledkům vlády spíše provést její rekonstrukci a vyměnit některé ministry?

Ne. Když jablko začne hnít, tak ho ořežete, ale furt to bude shnilé jablko. Vládní tým se nepovedl. Není to vina lidí, kteří se stali ministry, je to vina toho, kdo ten tým poskládal, tedy předsedy vlády.

X Které ministry považujete za nejslabší články vládního kabinetu?

Jednoznačně pana Lipavského. Vezměte si, že všechny státy mají například s Ruskem ambasády a mají tam ambasadory, a my ne. Až teď se to začalo řešit, ale než někoho najdou, může být po válce. Nebo v Kyjevě koupil barák asi za 250 milionů korun, kde chce vybudovat novou ambasádu.

 Fiala pomáhá nějakou svou nadací ženám na Dálném východě. Možná, že už si připravuje pozici na místo komisaře v Evropské unii, a proto tyhle věci dělá.

X Čeští diplomaté tam ale úřadují v pronajaté budově. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského nevyhovuje blízkým vztahům Prahy a Kyjeva. 

No nevím, jestli jsou to dobré kroky pana ministra. Když si vezmu jeho předchůdce, ať už Cyrila Svobodu, nebo Karla Schwarzenberga, byly to osobnosti. Třeba se Schwarzenbergem jsem v mnoha věcech nesouhlasil, ale když jsem položil mandát a odcházel z Poslanecké sněmovny, tak ač byl mým politickým protivníkem, přišel za mnou jako jediný se rozloučit a řekl, že je škoda, že odcházím. A jako velmi slabého ministra vnímám i šéfa resortu zdravotnictví pana Válka, ač je mi svým způsobem.

X X X

PLESL:  HROZÍ,  ŽE  GEN.  PAVEL  SKONČÍ  JAKO  CHROMÁ  KACHNA

NEMŮŽE  SE  MĚŘIT  SE  ZEMANEM,  KLAUSEM

 X Co Vám na něm vadí?

Doktoři přijdou, že chtějí přidat patnáct, dvacet tisíc, a najednou se ty peníze najdou? Takže stát je asi má… Tak proč zdražuje třeba elektrickou energii, když vyrábíme kilowattu v podstatě za korunu? A samozřejmě další věcí je nedostatek léků. Proč pan ministr otevřeně neřekne, že jdou na Ukrajinu?

X Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nedostatek některých léků vysvětluje problémy s farmaceutickými firmami, hlavní výrobce například přerušil dodávky základního penicilinu. Vliv podle něho měla i zvýšená nemocnost respiračními infekcemi…

Podle mého názoru jdou léky na Ukrajinu, kde se bojuje, protože kam by šly jinam? Možná je můj názor mylný, ale zatím mi to nikdo nevysvětlil. Mně přijde, že tahle vláda celkově víc pomáhá všem ostatním než českým občanům. Pan Fiala pomáhá nějakou svou nadací ženám na Dálném východě, jak jsem se dočetl. Možná, že už si připravuje pozici na místo komisaře v Evropské unii, a proto tyhle věci dělá.

X Pokud by se bývalí předsedové TOP 09 Miroslav Kalousek nebo Jiří Pospíšil dostali na kandidátku koalice Spolu do eurovoleb, v zákulisí se mluví o jejím rozpadu, přinejmenším pro volby příští rok v červnu. Tak to redakci CNN Prima NEWS popsala téměř desítka koaličních politiků napříč stranami. Vypadá to, že dusno je kvůli tomu i v TOP 09. Nemůže to stranu rozdělit?

Pokud jde o TOP 09, co chcete rozdělovat na tříprocentní politické straně? Mirkovi Kalouskovi bych přál, aby se do europarlamentu dostal. Nenadřel by se a po letech tvrdé práce by si odpočinul, měl dobrý job. My se spolu známe dobře, tykáme si, vždycky jsme se navzájem respektovali. Jinak EU je k ničemu, jen aby otravovala ostatní. Je hezké, že třeba přispěje na odbahnění nějakého rybníku v jižních Čechách, ale ve zbytku své činnosti lidem život zprotivuje. A pokud se podaří ten sebevražedný úkon, Green Deal, zničí to celou Evropu. Kdo třeba zvolil paní Leyenovou, která dnes šéfuje celé Evropě? Evropa neví kudy kam, neví, čím chce být. Chce federalizaci, konfederaci, spojené státy evropské? Vezměte si, jak roste HDP v Evropě a jak jinde ve světě.

 Petr Pavel rozhodně nebude automaticky zvolen na své druhé funkční období. Dokonce si myslím, že na prezidenta bude kandidovat i Mirek Kalousek.

X Během své politické kariéry jste vystřídal několik stran. Která je vám v současné době nejbližší?

Vystřídal jsem je úmyslně, chtěl jsem se projít po luzích a hájích české nové demokratické politiky. Předtím jsem v žádné politické straně nikdy nebyl, ani u komunistů. Říkal jsem si, že zjistím, jak to vypadá. Podotýkám, že ze žádné strany jsem nebyl vyhozen, vždy jsem odcházel po vlastním rozhodnutí. Členství u sociální demokracie jsem pozastavil kvůli tom, že jsem se stal členem Rady Českého rozhlasu a zatím jsem ho neobnovil. Mrzí mne, že se z dnešní politiky vytratilo to základní: souboj pravice zastupované ODS a levice zastupované sociální demokracií. Pravice už dneska není. Byl to podobný model jako v USA, tedy republikáni a demokraté, což mi přišlo dobré.

X Dnes je to spíše souboj mezi konzervativci a liberály…

Je to tak, máte pravdu. A v tom případě jsem spíš tím konzervativcem.

X Jak hodnotíte současného prezidenta Petra Pavla?

Je to osobnost, ale názor na něj úplně zatím nemám. Přece jen je tam pořád ještě krátkou dobu. Už dnes si ale myslím, že v příštích prezidentských volbách to bude velký souboj mnoha osobností a Petr Pavel rozhodně nebude automaticky zvolen na své druhé funkční období. Dokonce si myslím, na prezidenta bude kandidovat i Mirek Kalousek. Pavlovi na jednu stranu hraje do noty, že není politik, zároveň je to ale pro něj obrovské minus.

 X X X

 Michopulos: Lékařská komora chce víc peněz, Fiala nejednal a nedokončil sliby stávkujícím

PŘIJDOU  NOVÉ  STÁVKY…

Politický komentátor Petros Michopulos v pořadu Partie Plus tvrdě zkritizoval požadavek části lékařů na zavedení výsluh. Podle něj tímto nárokem stala Česká lékařská komora ultralevicovým spolkem a přerostla normalizační zdravotnictví. Výsluhy považuje za požadavek z jiné galaxie, který by pouze ždímal peníze ze státního rozpočtu.

Krok České lékařské komory a zdravotnických odborů se nesetkal u části veřejnosti i vlády Petra Fialy (ODS) s pochopením. Jako absolutní nesmysl označil snahu zavést výsluhy politický komentátor Petros Michopulos. „Jenom to ukazuje, jak pan Kubek (Milan Kubek, prezident ČLK, pozn. red.), jeho komora a všechny podobné organizace se staly ultralevicovými nátlakovými sdruženími,“ řekl v pořadu na CNN Prima NEWS.

 Michopulos ale v kritice pokračoval. Uvedl, že Milana Kubka vůbec nezajímá, jak funguje stát a jeho ekonomika. „Chtějí vytvořit ze státu dojnou krávu,“ řekl s tím, že slovo absurdní je v tuto chvíli příliš slabé.

 „Když poslouchám pana Kubka, který podle mého nežije ve stejném státě jako my, tak nám prezentuje své nároky přesahující normalizační zdravotnictví za Gustáva Husáka,“ dodal Michopulos.

Komentátorka Lenka Zlámalová řekla, že dosud vláda nezasahovala do platů lékařů a zdravotníků. To totiž byla věc pojišťoven a ředitelů nemocnic. Nyní dochází k tomu, že vláda zavedla stejné platové ohodnocení pro všechny. Je jedno, jestli jste po atestaci, před atestací nebo primář. To mě děsí, protože je to systémový posun k britskému zdravotnictví, které patří k nejhorším na světě,“ řekla Zlámalová.

Kubek ve vysílání CNN Prima NEWS prohlásil, že návrh na zavedení výsluh chce komora delší dobu.„Je to náš dlouhodobý požadavek. Lékaři v nemocnicích ne zcela dobrovolně odpracují obrovské množství přesčasové práce, ničí si zdraví v zájmu pacientů. Je zcela legitimní požadavek, aby se to, že někdo za rok odpracuje místo 12 měsíců třeba 15 nebo až 18, nějak zohlednilo,“ řekl Kubek.

X X X

Erdoğan: Spravedlivý světový řád je za účasti USA nemožný

Spravedlivý světový řád je nemožný za účasti Spojených států, které zaujaly pozici Izraele tím, že podporují zabíjení palestinských civilistů. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v rámci vystoupení na programu „Face of Humanity on World Human Rights Day“.

Komentoval tak rozhodnutí Spojených států vetovat návrh rezoluce OSN o okamžitém příměří v pásmu Gazy.  „Proti příměří hlasovaly pouze Spojené státy. Bude to spravedlivé? Říkáme, že spravedlivý svět je možný, ale ne s Amerikou. Spojené státy se postavily na stranu Izraele,“ řekl turecký prezident.

Erdoğan také hovořil o nutnosti reformy Rady bezpečnosti OSN s tím, že dnešní „svět je větší než pět“ zemí, které jsou stálými členy tohoto orgánu.  „Už se nespoléháme na Radu bezpečnosti OSN… Ta se změnila v Radu pro obranu a vyzbrojování Izraele. Jsme nepřátelé utlačovatelů, obránci utlačovaných, ať je to kdokoli.“ dodal.

Erdoğan zdůraznil, že izraelská vláda s plnou podporou Západu páchá v Pásmu Gazy zvěrstva a masakry, které hyzdí lidstvo jako celek.

Připomeňme, že Spojené státy v Radě bezpečnosti OSN vetovaly návrh rezoluce SAE požadující okamžité příměří v pásmu Gazy a také propuštění všech rukojmích bez předběžných podmínek. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 13 členů Rady bezpečnosti, další země – Velká Británie – se zdržela, ale Spojené státy zůstaly osamoceny, přesto projekt vetovaly, server vasevec.cz

X X X

Ukrajina je v hluboké jámě, kvůli míru musí nejprve změnit dekret, řekl Lavrov

Pokud mají začít rozhovory o řešení situace na Ukrajině, musel by Kyjev nejprve změnit svůj prezidentský dekret, který zakazuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V neděli to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal, že Západ se snaží přes konflikt na Ukrajině Rusko vyčerpat a že proti němu vede hybridní válku.

 „Je na Ukrajincích, aby si uvědomili, v jak hluboké jsou jámě, do které je dostali Američané,“ řekl Lavrov o válce na Ukrajině. Dodal, že Západ ignoroval vše, co se dělo na Ukrajině před únorem 2022.

Na otázku, jaká je pravděpodobnost, že se podaří dosáhnout příměří nebo míru pomocí diplomatických jednání Lavrov odpověděl, že na to je potřeba se zeptat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten před rokem a půl podepsal dekret, který zakazuje jakákoliv jednání s Putinem.

Rusko se podle Lavrova kvůli válce na Ukrajině stalo silnější, stejně jako se stalo silnější porážkou Hitlera a Napoleona. Západ nyní podle něj vede proti Rusku hybridní válku, ale 500 let trvající nadvláda Západu nad světem se podle něj nyní blíží ke konci.

Lavrov letos v září ve svém projevu v OSN uvedl, že mírová dohoda s Ukrajinou byla uzavřena loni v dubnu a všechny body byly parafovány, pod tlakem Západu však nakonec Ukrajina od dohody upustila. Prohlásil také, že někdo v Londýně nebo ve Washingtonu nechce, aby tato válka skončila. Rusko je podle něj připraveno k jednání.

X X X

Netanjahu volal Putinovi, vytkl mu rezoluci o příměří v Gaze i podporu Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli po telefonu vytkl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Rusko podpořilo rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající k okamžitému pozastavení bojů v Pásmu Gazy. Tel Aviv má rezoluci za protiizraelskou. Netanjahu v telefonátu kritizoval i vztahy Ruska s Íránem, uvedl úřad izraelského premiéra. Kreml sdělil, že je Rusko připraveno pomoci zmírnit utrpení civilistů.

 Rada bezpečnosti OSN v pátek nepřijala návrh rezoluce, která požadovala zavedení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy a pozastavení bojů mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. Proti se postavily Spojené státy, které uplatnily právo veta.

Média si všímají i toho, že Netanjahu kvůli telefonátu s Putinem předčasně odešel z jednání válečného kabinetu. Hovor mezi oběma politiky trval asi 50 minut.

Kterákoliv země, která by čelila útoku, jako byl ten Hamásu na Izrael 7. října, by reagovala s podobnou silou, jako to učinil Izrael, řekl podle oznámení Netanjahu Putinovi. Poděkoval také Rusku za jeho snahu, která přispěla k propuštění zadržovaného rukojmího s dvojím izraelským a ruským občanstvím.

Premiér také požádal šéfa Kremlu, aby vyvinul tlak na Červený kříž a zajistil návštěvy zbývajících rukojmích vězněných Hamásem a dodal jim léky. Také Moskva potvrdila ochotu spolupracovat na dalším propuštění rukojmích. Těch Hamás unesl asi 240, zatím jich propustil 110.

 

„V centru pozornosti byla vyhrocená situace v zóně palestinsko-izraelského konfliktu a zejména katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy. Vladimir Putin zopakoval důsledné odmítnutí a odsouzení terorismu ve všech jeho formách,“ cituje Interfax prohlášení Kremlu.

Rusko je podle Putina připraveno poskytnout „veškerou možnou pomoc s cílem zmírnit utrpení civilního obyvatelstva a snížit v konfliktu napětí“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli na fóru v Dauhá prohlásil, že je nepřijatelné, aby Izrael využíval teroristický útok Hamásu ze 7. října k ospravedlnění kolektivního trestání palestinského lidu. Vyzval rovněž k pozemnímu monitorování situace v Gaze.

X X X

Izrael chce válčit na jihu Gazy do ledna. Katar hledá mír a bojí se radikalizace

Izraelská vojenská operace u Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy bude trvat ještě tři až čtyři týdny, uvedl izraelský kanál Channel 13 s odvoláním na víkendový telefonát mezi izraelským premiérem a prezidentem USA. Americká administrativa podle televize očekává, že poté boje v Gaze ztratí na intenzitě a rozsahu. Katar se snaží jednat o příměří, izraelské útoky to ale znesnadňují, sdělil katarský emír s obavou z radikalizace.

 V útocích na Gazu, kde ve velmi těžkých podmínkách žije 2,3 milionu Palestinců, pokračoval Izrael i v noci na neděli.

Channel 13 se ve svém zpravodajství odvolává na víkendový telefonický rozhovor mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Joem Bidenem, při němž prý Netanjahu informoval o očekávané době trvání nynější vojenské operace.

Bidenova administrativa podle izraelské televize očekává, že poté boje v Gaze ztratí na intenzitě a rozsahu. Citovaní diplomaté také tvrdí, že Biden nestanovil Izraeli konec roku jako termín, do kdy by válka měla skončit.

Tvrdé boje a apokalyptická situace

Boje v oblasti pokračovaly i v noci na neděli, podle serveru listu The Times of Israel se soustředily právě na Chán Júnis a město Džabálija na severu Gazy. Na jih Pásma Gazy přitom před nejtvrdšími boji utekly statisíce Palestinců. Tel Aviv obyvatele Chán Júnisu nicméně vyzval, aby město opustili.

U Chán Júnisu se Izraelci střetávají s bojovníky radikálního hnutí Hamás i ozbrojené skupiny Palestinský islámský džihád, informuje s odkazem na zdroje v obou organizacích reportér agentury AFP. Organizace pomáhající v Pásmu Gazy varují, že humanitární situace je podle jejich hodnocení apokalyptická.

Izraelské letectvo nad ránem bombardovalo okolí Chán Júnisu a silnici vedoucí z tohoto města k hraničnímu přechodu Rafáh do Egypta. Podle AFP to oznámilo vedení Hamásu, které má nad Pásmem Gazy kontrolu.

V médiích a na sociálních sítích se objevují další fotografie Palestinců vysvlečených do spodního prádla, kteří se vzdávají izraelské armádě. Deník The Times of Israel zveřejnil fotografii z řady stojících mužů ve spodním prádle, která byla podle něj pořízena ráno poblíž města Džabálija.

Izraelská armáda uvedla, že svlečení lidé byli bojovníci Hamásu a že bylo potřeba zkontrolovat, zda nejsou ozbrojeni nebo zda neukrývají pásy s výbušninami. Hamás to však podle AFP označil za lež. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari sdělil, že se zadrženými je jednáno v souladu s mezinárodním právem a „když se po výslechu ukáže, že nejsou zapojeni do teroristických aktivit, tak jsou propuštěni“.

Jednání o příměří ztěžují útoky

O příměří mezi Izraelem a Hamásem se snaží jednat Katar. Podle tamního emíra Tamima bin Hamad Sáního to ale výrazně ztěžují izraelské útoky. „Naše úsilí, vyvíjené Katarem a našimi partnery, pokračuje. Nevzdáme to,“ řekl na mezinárodním fóru v Dauhá v neděli. Dodal, že nikoliv izraelské útoky, ale vyjednávání zajistilo propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Válka v Pásmu Gazy podle Sáního může vést ke vzniku celé generace radikalizovaných lidí na Blízkém východě.

Šéf OSN António Guterres na konferenci v Dauhá shledal, že reakce OSN na dění v Pásmu Gazy byla pomalá, organizaci podle něj paralyzovaly geostrategické neshody. Opožděná reakce na tento konflikt „kompromitovala autoritu a důvěryhodnost Rady bezpečnosti,“ dodal Guterres. Její reputaci pak zhoršilo veto Spojených států při hlasování o rezoluci vyzývající k okamžitému příměří.

Šéf OSN ale slíbil, že ve snahách o urovnání konfliktu neustane. Varoval také, že „situace rychle spěje ke katastrofě s potenciálně nevratnými důsledky pro všechny Palestince a pro mír a bezpečnost v regionu.“

Palestinský premiér Muhammad Ištajja zase prohlásil, že pokud bude Izrael dál porušovat mezinárodní právo a humanitární rezoluce, měl by čelit sankcím.

Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí řekl, že Izrael provádí systematickou politiku vytlačování Palestinců z Pásma Gazy válkou, při níž zahynuly tisíce civilistů. Izrael podle něj vytvořil mnoho nenávisti, která bude pronásledovat region a definovat budoucí generace.

Válka si dosud v Gaze vyžádala přes 17 700 mrtvých, z nichž kolem 40 procent byly děti. Velká většina zdejších obyvatel musela opustit své domovy.

Předchozí útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael připravil o život 1 200 lidí, většinou civilistů. Dalších 240 lidí ozbrojenci vzali jako rukojmí, 137 jich nadále zadržují.

X X X

Eduard Šebo: Vojenská prehra Ukrajiny a jej dôsledky pre USA a EÚ

Ukrajina ešte neprehrala vojnu s Ruskom, ale napriek tomu môže byť užitočné premyslieť aj takýto scenár.

Vo svetových médiách sa čoraz častejšie objavujú názory, že vojna Ukrajiny s Ruskom sa nevyvíja podľa očakávaní ukrajinského prezidenta Zelenského a jeho predstavy o dobytí Moskvy a porážke Ruska väčšina politológov vylučuje.

Ukrajina pod ťarchou neúspešných ofenzív je tiež nútená prehodnotiť svoje vojenské i politické ciele.

Už to nie sú tie silné požiadavky, čo všetko musí Rusko urobiť, keď Ukrajina dobyje Moskvu. Sny o vojenských reparáciách, ktoré bude musieť Rusko zaplatiť, požiadavka, aby sa vzdalo jadrových zbraní a povinnosť Ruska presunúť svoje armády až za Ural…

O tom všetkom by dnes prezident Zelenskyj vedel rokovať a asi by bol pripravený na takýchto požiadavkách už netrvať.

Čo považuje za nemenné, je návrat všetkých území, ktoré dnes okupuje Rusko!

Táto požiadavka je bezpodmienečná a o nej nie je možné diskutovať.

Toto principiálne stanovisko je pre prezidenta Zelenského existenčne dôležité vzhľadom na pol milióna mŕtvych vojakov, jedného milióna zmrzačených, desať miliónov Ukrajincov v exile, na zdevastovanú infraštruktúru, zničené fabriky, školy, domy…

Ak k tomu prirátame zabratie 20 % územia Ukrajiny, to všetko vytvára tlak na jej politické vedenie a kladie otázku, akú protihodnotu za tieto straty na ukrajinskom národe môže Ukrajina očakávať.

Zdá sa, že tieto obete a miliardové materiálne straty budú škodou, ktorú bude treba odpísať bez akejkoľvek protihodnoty a náhrady.

Bez vojenského víťazstva alebo aspoň významného oslabenia Ruska bude krúžok divadelníkov okolo ukrajinského prezidenta skôr alebo neskôr braný na zodpovednosť.

V tejto situácii vyzývať USA, EÚ, Veľkú Britániu, že ukrajinská armáda by mohla po totálnej mobilizácii dodať možno ďalšie štyri milióny vojakov do zákopov, sa ukazuje ako nepresvedčivé. Heslo „Vy dajte zbrane a my dáme vojakov“ sa stáva vyprázdnenou frázou bez akéhokoľvek mobilizačného účinku a je skôr podnetom k zamysleniu sa každého ukrajinského občana.

Nielen družina okolo prezidenta, ale i ukrajinský národ si bude klásť otázku, čo sa to vlastne stalo a kto nesie za to zodpovednosť.

Zdá sa, že vojenské riešenie rusko-ukrajinského konfliktu sa uzatvára a jedinou možnosťou ako vykúpiť obete, ktoré v tejto vojne prišli o život a zdravie, sú diplomatické rokovania, ktoré by mohli zachrániť aspoň časť politických cieľov, ktoré k tomuto konfliktu viedli.

Hlavným politickým cieľom ukrajinskej administratívy bol vstup do EÚ a NATO. Tento program mal garantovať ukončenie korupcie zo strany vlastnej oligarchie, a vymaniť sa z kultúrneho a jazykového panstva svojho suseda.

S najväčšou pravdepodobnosťou sa ani tieto politické ciele nepodarí dosiahnuť, a jedinou náplasťou tohto ťažko skúšaného národa môže byť hľadanie vinníka či vinníkov, ktorí túto hrôzu privolali a zrealizovali.

Zdá sa, či sa to bude ukrajinským občanom páčiť alebo nepáčiť, že ich budú musieť hľadať iba medzi sebou. Nemali by zabudnúť, že víťazov nik nesúdi!

Nevylučujem, že ukrajinský komik, sa pod vplyvom nejakých narkotík díva na bombardovanie Ukrajiny ako Nero na horiaci Rím.

Možno to s jeho súdnosťou nie je až také zlé a naopak si myslí, že vojna s Ruskom je chytrý nápad, na ktorom zarobí iba Ukrajina. Američania zaplatia nielen všetku výzbroj, ale aj jachty…

Nech je to tak, či onak napĺňa predstavu ideálneho antihrdinu.

Americký prezident ako hlavný aktér a sponzor tohto konfliktu v poslednom období viackrát zdôraznil, že tento konflikt nie je americko-ruskou záležitosťou, a preto o ukončení vojny a o začatí diplomatických rokovaní môže rozhodnúť iba ukrajinská vláda.

Dodávky zbraní pre Ukrajinu chápu USA iba ako prejav americkej solidarity s ľudom Ukrajiny, ktorá chce ukončiť koloniálny vzťah s Ruskom a žiada o vstup do EÚ a NATO. Tento krok považuje za výsledok prirodzenej túžby Ukrajincov po slobode a odmietnutí ruskej vojenskej agresie.

Dnešný pohľad americkej administratívy však aj po neúspechoch viacerých ofenzív je oveľa opatrnejší. Už to nie sú len silné slová o zastavení či porážke Ruska a ani o Putinovi zabijakovi, ktorý chce opätovne vzkriesiť ZSSR.

Problematické uvalenie dvanástich balíkov sankcií voči Rusku, ktorých cieľom bolo vyvolať krach ruskej ekonomiky a priviesť k nespokojnosti všetkých občanov, výsledkom čoho malo byť minimálne odstránenie diktátora Putina, k ničomu neviedlo.

Ukrajinský prezident si uvedomuje, že finančná a vojenská pomoc zo strany USA sa problematizuje, čo necelý rok pred prezidentskými voľbami odsudzuje Demokratickú stranu a jej kandidáta Joe Bidena na totálnu prehru.

Oveľa dramatickejšie na týchto voľbách však je, že otvára dvere pre Donalda Trumpa, ktorý nielenže odmieta ďalšiu podporu Ukrajiny, ale je pripravený ukončiť angažovanie USA v preňho zbytočnej, drahej a nebezpečnej aliancii, akou je NATO.

Takýto prezident by mohol nielen zásadným spôsobom zmeniť svetový poriadok, ktorý bol definovaný výsledkami II. svetovej vojny, ale vážnym spôsobom by mohol aj odhaliť úbohosť európskych vojny chtivých elít, ktoré mali a majú iba jeden bod vo svojom ideologickom programe, a tým je služba pre USA a pre ich záujmy.

Takýto nový politický koncept ohrozuje nielen dominanciu USA, ale aj postavenie ich politických satelitov.

Zahraničná politika Joea Bidena so svojím reálnym a pochopiteľným programom udržať dominantné postavenie USA vo svete je zastaralá pre jej sebeckosť. Jej zásadnou chybou je, že neakceptuje významné zmeny vo svete od 90-tych rokov, t.j. od rozpadu ZSSR a nástupu Číny, a chýba jej sebakritický pohľad na seba a na potrebu vlastných zmien.

Ukazuje sa, že doterajšia hegemónia USA, založená na ich hospodárskej, vojenskej a finančnej sile, vytvorila nepresvedčivý ideologický koncept pružných ľudských práv, na základe ktorých mohli USA selektívne intervenovať, kde mohli byť ich hospodárske záujmy ohrozené.

Predstava, že na svete existuje iba jeden pravdivý a úspešný model riadenia štátu, a tým sú USA, a iba pod ich vedením sa môže vytvoriť úspešný svetový poriadok, však nezodpovedá reálnej skutočnosti.

USA si nechcú priznať, že ich vlastná predstava výnimočnosti sa dnes stáva skôr zdrojom napätia a konfliktu vo svete.

Ukrajinský prezident nechápe, že finančná a vojenská pomoc zo strany USA a EÚ sa problematizuje, nakoľko významne zaťažuje štátne rozpočty a radikalizuje ich vnútropolitickú situáciu. Rady stúpencov v boji proti Rusku sa oslabujú a geopolitický problém vzťahov USA – Rusko sa zmenil v závažnú vnútropolitickú krízu USA.

Ukrajinský antihrdina nechápe, že ďalších 100 miliárd podpory je iba jeho vlastným želaním a nezostáva mu nič iné iba prázdne náreky a sťažnosti na svojich partnerov z demokratickej koalície.

Jeho bezvýchodisková situácia vedie aj k vnútornému štiepeniu ukrajinskej politickej vrchnosti a k logickým úvahám o výmene ich antihrdinu. Jeho posledné rozhodnutie o zrušení prezidentských volieb počas vojenského konfliktu iba vyostruje vnútropolitickú situáciu, a vedie k strate jeho legitimity a vydanie sa do rúk budúcim novým kyjevským pánom.

EÚ nevie naplniť očakávanie USA, že by prevzala na seba náklady vojenského konfliktu, pretože to presahuje jej vojenské a finančné možnosti a najmä, že sa hospodárskymi sankciami proti Rusku významne oslabila.

Ak Brusel i národné štáty EÚ chcú udržať sociálny zmier, musia priznať, že ďalšia podpora ukrajinského antihrdinu by iba otvárala možnosti nástupu extrémnych politických síl, ktoré by ukončili existenciu súčasného liberálneho mainstreamu.

Mediálne zverejnenie, že ukrajinský antihrdina (prezident Zelenskyj) v posledných dňoch kúpil dve jachty za takmer 100 miliónov dolárov, potvrdzuje, že nebude celkom chudobný a ak bude mať šťastie, môže dožiť niekde v Karibiku. Pochybujem, že by niektorí z politikov USA či EÚ mal záujem v budúcnosti sa previezť na týchto jachtách.

Myslím si, že návrh, ktorý by dnes demokratický Západ možno aj uvítal, t.j., že všetky územia, ktoré doteraz Putin anektoval, si môže ponechať za podmienky, že Rusko bude súhlasiť, že zvyšok Ukrajiny môže byť prijatý do EÚ a NATO, je nerealistický a pre Rusko neprijateľný.

Takýto scenár by v zásade Rusko dostalo iba na začiatok celej krízy, t.j. nesúhlasu s rozširovaním NATO a s rozmiestnením jeho rakiet na rusko-ukrajinských hraniciach.

Jediným riešením rusko-ukrajinského konfliktu je uznať geopolitické obmedzenia, ktoré musí rešpektovať aj Ukrajina.

Znamená to, že aj Ukrajina musí pragmaticky posudzovať geopolitickú mocenskú rovnováhu významných hospodárskych a vojenských rivalov, a to presne tak, ako to bolo v prípade Karibskej krízy v roku 1962, alebo uznanie problematických princípov na ktorých je založená Monroeova doktrína.

Je pravda, že v takejto podobe by každá zmluva mohla vyzerať ako prehra USA. Zdá sa mi, že by to stále bolo elegantnejšie riešenie ako ich útek z Kábulu.

Preto aj USA budú musieť uznať požiadavky Ruska, ktoré sú založené na pocitoch či presvedčení, že prijatie Ukrajiny do NATO vedie k rozmiestneniu rakiet na rusko-ukrajinských hraniciach, čo ohrozuje jeho národnú bezpečnosť.

Dnešný argument americkej administratívy, že príčinou jej angažovania sa v rusko-ukrajinskom konflikte je iba solidarita s ukrajinským ľudom, je nezodpovedný, pretože vystavuje svet zničujúcemu vojenskému konfliktu.

Samozrejme, takýto prístup by nútil aj slovenskú vládu, aby svoju skepsu k vojenskej pomoci na Ukrajinu zradikalizovala a zaradila sa tak do skupiny štátov EÚ, ktoré by mali žiadať Brusel o zásadnú zmenu jeho politiky voči tomuto vojenskému konfliktu, i k americkým požiadavkám o pokračovaní v podpore Ukrajiny.

Z hľadiska mainstreamových médií sa takýto prístup môže zdať extrémistický, ale ako ukazujú verejné prieskumy, takmer 50 % občanov SR si myslí, že príčinou rusko-ukrajinského konfliktu je Ukrajina, čo takýmto požiadavkám vlády môže dodávať legitimitu, server vasevec, Eduard Šebo, (Nové slovo)

X X X

ZLATÁ  KRIZE  PRO  BOHATÉ

  Pro bohaté je krize zlatá

Závěr letošního těžkého roku přináší oslnivé příjmové statistiky, bohužel ne pro každého.

Skupina nejbohatších rodin světa zbohatla od loňského roku o 1,5 bilionu (1 500 miliard) dolarů, informuje Bloomberg. Je to jasný doklad toho že pro „blbou náladu“ opravdu není – jak varuje náš milovaný vůdce Petr N. Fiala – žádný důvod. Aspoň v rodinách, kterých se to týká.

Pokračuje tak dlouhodobý trend, který na začátku letošního roku zaznamenala britská charitativní organizace Oxfam ve zprávě z ledna 2023 Survival of the Richeset, čili Superboháči přežívají. Že jde o léta krize? Jak pro koho. Horní jedno procento se zmocnilo téměř dvou třetin veškerého nového bohatství od roku 2020.

Někdo to samozřejmě musí zaplatit, a tak v posledních deseti letech z každých 100 dolarů vytvořeného bohatství připadlo 54,40 dolarů hornímu 1 %. Na spodní polovinu lidstva toho pak pochopitelně zbylo míň, musela se spokojit s 0,70 dolaru. Když to převedeme do akumulovaného majetku, horní jedno procento za tu dobu získalo 74krát víc bohatství než dolní polovina lidstva.

Z toho plynou i reálné mocenské poměry ve světě, když nejbohatší jedno procento vlastní 45,6 % světového bohatství, zatímco nejchudší polovina světa má jen 0,75 %. Berte to z té světlé stránky: Když superboháč vydělá pětistovku (ani si toho nevšimne), vy máte na teplý karbanátek i s hromádkou hranolků a zelí (což hladovému neuteče). A když se budete víc snažit, aby mělo horní procento tisícovku, bude karboš i pro mámu. Píle, nikoliv závist to řeší!

Když ten okruh mocných trochu zúžíme, tak 81 miliardářů vlastní více než polovina světa dohromady. Ty miliardáře by měl znát každý jmenovitě, aby nenarazil. Pomůžu: Jeden z nich, indický miliardář Gautam Adani, do jehož portfolia patří energetické společnosti, zaznamenal v roce 2022 nárůst svého bohatství o 46 %.

Spousta světových filozofů a ekonomů, počínaje klasikem Friedrichem von Hayekem, tvrdí, že tak je to správně. Čím víc mají ti nenažranci peněz, tím víc musí přemýšlet, jak je utratit, a přicházejí tak na nejúžasnější věci, které obohatí celé lidstvo. Běžte se podívat na pražský Staromák, jaká je to nádhera. Kdyby tam žila chudina, vypadal by jinak (ale zase by byl bližší svému lidovému označení).

Britská charitativní Oxfam se věnuje tak pečlivě společenským nerovnostem, protože v Británii jsou největší z vyspělé Evropy. Kdybychom hledali nejextrémnější nerovnosti v celém vyspělém světě, pak jsou v USA.

K Británii se ještě vrátíme, teď aspoň krátce nakoukněme za velkou louži. Dva kalifornští profesoři ekonomie „francouzské školy“ Emmanuel Saez a Gabriel Zuckman se tomu věnují soustavně, a tak v knize The Triumph of Injustice (o triumfu nespravedlnosti) prezentují vývoj hrubého příjmu v zemi za období mezi lety 1978 (před neoliberální revolucí) a 2018 (před pandemií), jak jej nasbírali z neuvěřitelného množství nejrůznějších hospodářských a daňových statistik. Vytáhli z toho podíl horního jednoho procenta (černé puntíky) a dolních padesáti procent (prázdné kroužky), jak vidíme na následujícím grafu.

A hned je jasné, komu se ta neoliberální revoluce hodila. Horní jedno procento téměř zdvojnásobilo svůj podíl na celkových příjmech, když začínalo na 10 % a končilo na 20 %. Dolní polovina dopadla téměř zrcadlově opačně – začínala na 20 % a skončila na 12 %.

Britský projekt Centra pro ekonomickou výkonnost CEP na London School of Economics (financovaný Resolution Foundation) zjistil něco podobného. Ve studii Stagnation nation najdeme zajímavý graf, který dělí upravené příjmy, ořezané o extrémy, penzisty a náklady na bydlení, rozčleněné po pětiprocentních skupinách. Časová osa kopíruje britská volební období, někdy pětiletá, někdy čtyřletá. Ale tyhle detaily nejsou zajímavé, jako spíše odlišný vývoj pravého krajního sloupce každé 20členné skupiny, kde přírůstky příjmů horních 5 procent najednou uskakují ostatním. Od roku 1979, kdy nastoupila konzervativní premiérka Margareta Thatcherová, se vysokým příjmům mimořádně dařilo, když dosahovaly reálného růstu skoro o 40 %. Dnešní britské nerovnosti se vyhrotily právě v tomto období, a pak ještě krátce před Brexitem.

Roku 2010 už bylo všechno špatně a vývoj britských mezd zamířil pod nulu. Výsledkem je, že roku 2018 byly příjmy domácností ve Velké Británii o 16 % nižší než v Německu a 9 % procenta nižší než ve Francii, přestože ještě v roce 2007 byly vyšší než v obou těchto zemích. Studie shrnuje: „Stagnace je toxickou kombinací nízkého růstu a vysoké nerovnosti, která je zničující pro nízko a středně příjmové Brity.“

Cílem uvedené práce byla podpora projektu střednědobé strategie ekonomiky Británie do roku 2030, která právě vyšla pod názvem Ending stagnation. Je psána pro potřeby labouristů, kteří příští volby s velkou pravděpodobností vyhrají. Proto za jeden ze zdrojů pro financování rychlejšího hospodářského růstu považuje mimo jiné posílení daňových příjmů od nejvyšších plátců. Neměnily by se sazby 20 – 40 – 45 procent, ale snížila by se hranice pro horní pásmo na 100 tisíc liber ročně, zatímco efektivní zdanění běžných zaměstnanců by zůstalo stejné nebo nižší. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Ceny bytů dolů nepůjdou a okna na výhodný nákup se pomalu uzavírají

Ceny bytů dolů nepůjdou a okna na výhodný nákup se pomalu uzavírajíZdroj: ČSNF SICAV, a.s. (ČSNF)

Současná situace nehraje do karet developerům ani zájemcům o bydlení. Developeři dokončují stávající projekty a s novými nepospíchají. Klienti čekají na snížení úrokových sazeb nebo na pokles cen nemovitostí, aby si pořídili své vysněné bydlení. A trh se neposouvá a spíše zamrzl a stagnuje. Do popředí se dostávají nové trendy a chování zájemců o nové byty či domy, které reagují na aktuální situaci.

X Jaké jsou trendy a budou klesat ceny?

Vysoké ceny novostaveb i rodinných domů a drahé energie mění chování zájemců o bydlení. Mladší generace má také jiné nároky, než měli jejich rodiče. Zákazníci hledají lokality s dobrou dostupností MHD, metra nebo vlaku, zajímá je vybavenost obce nebo města, parkovací místa, úložný prostor a sklep i celkové náklady na energie, zda má nemovitost vlastní kotel, solární panely, tepelné čerpadlo a jaká je energetická náročnost objektu.

 „Klienti jsou lépe informováni a více se ptají při prohlídkách na kvalitní materiály nejen při výstavbě, ale i při vybavování nemovitosti. I přes vyšší ceny chtějí domácnosti ovládané moderními technologiemi,“ doplňuje Lukáš Macháček, vedoucí prodeje z ČSNF Group.

Nový trendem developmentu je spolupráce se známými a respektovanými architekty nebo ateliéry, které dokáží projektu dodat atraktivitu a renomé. Projeví se to samozřejmě i na ceně a zvedá to i prestiž dané lokality.

 X A co ceny?

Ceny bytů u novostaveb nebo pozemků dolů nepůjdou a očekávání ohledně výrazného snížení úrokových sazeb se do konce letošního roku a minimálně pro první polovinu příštího roku podle analytiků také nenaplní. Spíše je blíže scénář, že ceny porostou a okna pro výhodný nákup nemovitostí se slevou nebo vybavením formou parkovacího místa, domácnosti nebo kuchyně skončí. Na sekundárním trhu nemovitostí k nějakému zlevnění dojít může, kdy kupující bude kalkulovat s náklady na rekonstrukci a bude tlačit prodávajícího ke snížení ceny nemovitosti.

ČNB a banky už zareagovali a od ledna budou osvobozeny od povinnosti uplatňovat limit maximální výše z celkového dluhu žadatele o hypotéku ve srovnání s jeho ročním příjmem. To může pomoci získat část váhajících klientů.

 „Domnívám se, že zrušení DTI od ČNB dodá trhu nový impuls. Doba „levných“ peněz, je ale podle mě pryč,“ soudí Lukáš Macháček z ČSNF Group, která má v portfoliu investiční a nemovitostní fond.

 X Nemovitost jako investice

Alternativou v této době může být investice do nemovitostního fondu kvalifikovaných investorů (FKI), který má v portfoliu developerské projekty. Investici do fondu lze využít na zhodnocení finančních prostředků před nákupem nemovitosti a investorovi dává příležitost podílet se na realizaci zajímavého portfolia projektů fondu. Tyto fondy mají zkušené analytiky, dobrou orientaci na trhu a často se dostanou k nabídkám v atraktivních lokalitách dříve než běžný investor. Disponují potřebným kapitálem na koupi větších investičně zajímavých celků a tím mohou nabídnout zájemcům spoluúčast na projektech a následné výnosy, ke kterým by se jinak nedostali. Zhodnocení FKI se pohybují od 7 % p.a., jsou po 3 letech osvobozeny od zdanění a některé fondy mají garanci minimálního výnosu.

„Pozorujeme v posledních měsících zájem o koupi bytů například v projektu našeho fondu ČSNF SICAV, a.s. na Karlštejně a současně zájem o investice do tohoto fondu. Portfolio rezidenčních nemovitostí diverzifikujeme do menších projektů, kterými zajišťujeme stabilní chod společnosti a také rozšiřuje svůj záběr i na větší projekty, u kterých řešíme celkovou urbanistickou koncepci lokality. Touto strategií zajišťujeme investorům stabilní výnos“ dodává Lukáš Macháček.

Podle posledních čísel Asociace pro kapitálový trh – AKAT ČR k 30.9.2023 mají Češi zainvestováno1,29 bilionu korun ve fondech kolektivního investování. Nemovitostní fondy měli ke stejnému datu nárůst o 2 miliardy korun a mohou být pevným pilířem investic.

X X X

 Prasklá stehenní kost, šrouby, kapačky. Exprotokolář Hradu Kruliš se vážně zranil

Bývalý šéf hradního protokolu Miloše Zemana a nynější šéf sekce kancelář České národní banky Vladimír Kruliš měl těžký úraz na ledovce. „Šel jsem prostě k autu, deset metrů. Ten poslední už jsem nedošel, během půl vteřiny jsem byl na zemi,“ napsal na Instagramu a přidal snímek z nemocnice, kde je na vozíku s berlemi v rukou. Zlomeninu nohy si přivodil i kvůli nevhodné obuvi.

 „Víte, že mám sešroubovanou páteř, že extrémním sportům neholduju a dávám si pozor i na lyže. Šel jsem prostě k autu, deset metrů. Ten poslední už jsem nedošel, během půl vteřiny jsem byl na zemi,“ popsal začátek úrazu.

Kruliš se po pádu snažil zvednout, ale neposlouchala noha. „Tak si řeknete, že to klouže a málo jste dávali pozor. Chcete se zvednout, ale levá noha neposlouchá. Víte, že to nebude jen tak. Přijde pár kolemjdoucích, ale tušíte, že zvednout se s pomocí ničemu nepomůže. Během tří minut chytnete zimnici,“ uvedl.

Operovali ho v pražské Fakultní nemocnici Motol. „Volá se rychlá, všichni vám pomáhají, dají pod vás aspoň deku. Jede záchranka, bolí to jako čert, zastabilizují vás a vaše plány se rázem na další dobu totálně změní. Prasklá stehenní kost hned pod krčkem, narkóza, operace, šrouby, tuna kapaček,“ vypočítal následky zranění.

„Život umí připravit překvapení. Tak na sebe dávejte pozor, jsou Vánoce, ať je nemusíte trávit mimo domov,“ uzavřel s poděkováním lékařům i kamarádům.

„Myslím, že to je zranění, jakých se stávají denně tisíce a pozornost patří spíš těm, kteří jejich následky zmírňují – lékařům. Třeba bude případně článek právě o nich, to by mi spíše udělalo radost,“ řekl v neděli redakci iDNES.cz.

Kruliš už dříve utrpěl vážnější zranění. Ve Fakultní nemocnici Brno se léčil po nehodě policejního auta, při které utrpěl zlomeninu dvou obratlů. Nehoda se stala v květnu roku 2017, kdy Kruliš dělal na jižní Moravě doprovod Miloši Zemanovi.

Vypůjčený hybridní vůz za čtyři miliony korun sjel do potoka v brněnských Chrlicích poté, co řidič kvůli mozkové příhodě nezvládl řízení.

X X X

 Němečtí muslimové se cítí vyloučení, frustruje je kolektivní nedůvěra

Amira šla vyzvednout dceru do školky, když jí neznámý muž začal nadávat, že je „teroristická mrcha“, a převrhl jí kočárek. Vidělo ho několik lidí, nikdo však nezakročil. Amira se narodila v Německu, zabývá se výzkumem rasismu, nosí šátek. Incident jí však nahnal strach. Po útoku teroristů z Hamásu na Izrael v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy.

 „Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci,“ říká pro agenturu DPA třicetiletá Amira, jež žije v Kolíně nad Rýnem. Jistá právnička, která vyrostla v Berlíně, také popisuje, že zažila nadávky a ponižování a že už se necítí v bezpečí. V celé zemi žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Sama je vzdělaná, zrovna píše doktorskou práci. V posledních týdnech ale slýchá, že je v Německu zcela cizí, že se má nejdříve naučit německy nebo dodržovat pravidla platná v Německu. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože „se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně“.

Yasemin El-Menouarová, expertka na náboženství z Bertelsmannovy nadace, říká, že mnoho muslimů v Německu má pocit, jako by se opakovala situace po teroristických útocích z 11. září 2001. I tehdy podle ní němečtí muslimové byli pod tlakem, aby k útokům, jež ve Spojených státech provedla teroristická organizace Al-Káida, zaujali nějaký postoj.

Nyní většinová společnost pohlíží na muslimy tak, jako by byli reprezentanty zemí, odkud údajně pocházejí, a částečně nesli odpovědnost za to, co se tam děje. „Kvůli tomu u nich sleduji velkou frustraci,“ říká El-Menouarová. Během současného konfliktu na Blízkém východě přitom mezi muslimy v Německu pozoruje velkou vlnu soucitu s lidmi na obou stranách.

Podle předsedy ZMD Aimana Mazyeka zažívají děti z muslimských komunit ve školách stigmatizaci, někde se objevily dokonce případy takzvaných „testů smýšlení“. V nich jsou žáci s muslimskými kořeny dotazováni ohledně názorů na konflikt na Blízkém východě a na Hamás. Někde se takto pokoušeli získat i informace o názorech rodičů, což Mazyek označuje za nepřijatelné.

Podle El-Menouarové panuje už dlouho v Německu skepse ohledně muslimů a jejich náboženství. „Islám je v menší míře považován za náboženství, lidé si ho spojují spíše s islamismem a terorem. Muslimy podezírají, že přijímají nábožensky motivovaný extremismus a teror,“ dodává.

Odborník na islám Jörn Thielmann připomíná, že islámské spolky teror ze strany Hamásu opakovaně odsoudily, zasazují se za bezpečné podmínky pro židy, a přesto jsou neustále pranýřovány. „Mnoho muslimů jsou němečtí občané, vyrostli tady, chodili tu do školy a mají se ospravedlňovat za něco, o čem vědí stejně málo jako katolík pan Müller nebo evangelička paní Meyerová,“ ptá se Thielmann.

Podle Thielmanna panují obavy, že především v případě mladých muslimů může mít dlouhodobé následky to, že se cítí ublíženě, že jsou nespravedlivě nálepkováni jako ti, kteří chápou teroristy nebo s nimi sympatizují. Dirk Helman z Centra pro turecká studia hovoří o rozštěpení společnosti. To se projevuje „ve stále otevřenějším antisemitismu, ale i v nenávisti vůči muslimům“.

Mazyek varuje, že hlavně u mladých by atmosféra kolektivního podezřívání mohla mít za následek znepokojivé odcizení. Někteří by pak mohli uváznout v sítích extremistů. Amira říká, že ona a mnoho jejích známých se setkává s „mikroagresí“ – se zesměšňujícími vyjádřeními nebo s drobným postrkováním.

„Pracujeme tady, vychováváme tu děti, spoluutváříme společnost, a přesto se stále více zpochybňuje, že sem patříme,“ stěžuje si tato žena. Právnička z Berlína říká, že má pocit, že velkou část toho, co tvoří její identitu, tedy to, že je Palestinka, musí skrývat ve strachu před negativními reakcemi.

El-Menouarová si je vědoma toho, že i mezi muslimy panují radikální nálady a antisemitismus vztahující se zejména k Izraeli. „Nicméně v Německu je antisemitismus, který se táhne napříč společností, tedy včetně muslimské komunity. Ukazovat jen na tuto skupinu by bylo špatné a vedlo by to k dalšímu štěpení,“ myslí si.

Podle Thielmanna islamisté pro své účely šikovně využili některá shromáždění a pak od muslimů zaznívala radikální hesla schvalující útoky Hamásu. „Muslimské spolky se proti tomu důrazně ohradily,“ připomíná.

Slovní útoky, agresivita nebo nálepkování podrývají jistotu berlínské právničky s palestinskými kořeny. Německo považuje za svoji vlast. „Nicméně poprvé vážně uvažuji o tom, že tuto zemi opustím a emigruji. A tak to necítím jenom já,“ říká.

X X X

Porušujete ústavu, píší Putinovi ruští lékaři kvůli odpírání péče kritikovi války

Na 120 ruských lékařů se v otevřeném dopise obrátilo na prezidenta Vladimira Putina se žádostí, aby se vězněnému kritikovi ruské invaze na Ukrajinu Alexeji Gorinovovi dostalo zdravotnické pomoci. Připomínají, že její odpírání je v rozporu s ruskou ústavou. Komunální politik Gorinov byl v Rusku prvním člověkem, kterého soud poslal do vězení za „šíření falešných informací o ruské armádě“.

 Tento moskevský zastupitel v jedné ze čtvrtí metropole loni na jaře odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil jej za válku, zatímco Moskva o něm oficiálně hovoří jako o speciální vojenské operaci.

Hovořil také o smrti ukrajinských dětí a žádal, aby zastupitelé drželi minutu ticha za „oběti vojenské agrese na Ukrajině“.

Soud Gorinova potrestal sedmi lety v trestanecké kolonii. Trest si odpykává ve Vladimirské oblasti. Agentura DPA uvedla, že úřady proti němu vedou další řízení kvůli „ospravedlňování terorismu“, protože s dalšími odsouzenými mluvil o válce na Ukrajině.

Lékaři v dopise uvádějí, že Gorinov trpí už delší dobou tuberkulózou a že se od jeho právníků dozvěděli, že se jeho zdravotní stav zhoršil, protože dostal i zánět průdušek, při kterém má vysokou horečku. Také se mu špatně dýchá a zmodral, je vysílený, někdy už ani nedokáže mluvit.

Lékaři upozorňují, že takový stav je život ohrožující a může se rychle zhoršit. Gorinov žádal o poskytnutí zdravotní pomoci, žádné se mu ale nedostalo.

Agentura DPA napsala, že se závažnými zdravotními problémy se potýká i vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj. Jeho spolupracovníci v neděli uvedli, že už několik dnů o něm nemají žádné zprávy a že se ho jeho advokát marně snaží kontaktovat. Nepřicházejí od něho žádné dopisy ani mu je vězeňská správa nedoručuje.

X X X

Exzelený Stropnický tvrdě zkritizoval Schwarzenbergův pohřeb: Umřel člověk, ne král. Byl zpátečnický

Velmi kriticky zhodnotil sobotní pohřeb Karla Schwarzenberga bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Poslednímu rozloučení politika TOP 09 se prý dostala „královská pompa“, a napsal, že „umřel člověk, ne král“. Většina politiků však poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničních věcí hodnotila kladně.

„On snad umřel král?!“ uvedl v příspěvku na Facebooku bývalý člen Strany zelených. Pozastavil se tím nad pohřbem se státními poctami bývalého ministra zahraničí a spoluzakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga.

 „Tohle tedy není poznámka k němu (Schwarzenbergovi, pozn. red.), ale k té šlechtické, ba vskutku královské pompě, které se jeho odchodu dostává,“ doplnil. Podle Stropnického byl pohřeb nedemokratický, nerepublikánský a „smrděl“ reakcionářstvím neboli zpátečnictvím.

 „V téhle zemi díky Masarykovi s Benešem neexistují žádná knížata, žádná šlechta, žádná panství v jejich majetku. Vždycky, když něco takového napíšete, je to dezinformace. Umřel člověk, ne král,“ napsal politik, který v parlamentních volbách v roce 2021 kandidoval za SOCDEM.

V komentářích většina lidí se Stropnického názorem nesouzněla. Někteří ho například označovali za „burana“ nebo za „upachtěného malinkého bezvýznamného človíčka“. „Pokud je tu někdo reakcionář a oportunista, jste to vy. Toto je fakt dílo,“ napsal politikovi jeden z uživatelů sociální sítě.

 Svoboda: Pohřeb byl důstojný

Většina politiků ale poslední rozloučení se Schwarzenbergem hodnotila kladně. „Jsem dojat. A musím říci, že to byl krásný a důstojný pohřeb. Takový, jaký si Karel Schwarzenberg zasloužil a jaký si i přál,“ napsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

 Důstojnost obřadu ocenil zase expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. „Byl po všech stránkách dobře zvládnutý. V proslovech se objevilo výrazné množství politické noty, očekával jsem i více duchovních slov. I přesto bude tento pohřeb vnímán jako důstojný a zůstane v paměti v dobrém slova smyslu,“ sdělil bývalý ministr zahraničí ve vysílání CNN Prima NEWS.

Slova katolického kněze a teologa Tomáše Halíka, který na rozloučení se Schwarzenbergem přednesl svou řeč, ocenil i expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Byl to skvělý projev. Dokonalý. Všichni jsme vždycky cítili, že takový Karel byl a tohle pro nás znamenal a udělal. Jenom jsme to neuměli tak mistrně pojmenovat,“ napsal na sociální síti X.

Poslední rozloučení se Schwarzenbergem se konalo v předvečer jeho šestaosmdesátých narozenin. Vláda souhlasila s tím, že ceremoniál v katedrále, která má zhruba tisíc míst k sezení, doprovodí státní pocty. Obřadu se v katedrále na Pražském hradě účastnili z bezpečnostních a kapacitních důvodů vedle rodiny jen pozvaní hosté. Mezi nimi byli diplomaté, politici a přední příslušníci evropské šlechty. Rozloučit se dorazil kromě českého prezidenta Petra Pavla a slovenské hlavy státu Zuzany Čaputové i bývalý prezident Miloš Zeman.

X X X

Argentinský prezident Milei složil přísahu, aktu přihlížel Zelenskyj či Orbán

Argentinský prezident Javier Milei, zvolený v listopadu, v neděli za přítomnosti světových politiků složil přísahu a oficiálně se ujal úřadu. Argentina se potýká s vysokou inflací a s nejhorší hospodářskou krizí za desítky let. Nástup pravicového politika, který je stoupencem volného trhu a radikálním zastáncem minimálního státu, proto znamená pro Argentinu zásadní zvrat, uvedla agentura Reuters.

 Třiapadesátiletý Milei v neděli převzal prezidentskou šerpu od odstupující hlavy státu Alberta Fernándeze v zaplněné budově Kongresu v Buenos Aires.

Mezi hosty byla řada latinskoamerických politiků včetně bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, ale zúčastnila se i delegace ze Spojených států, španělský král Felipe VI., ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či maďarský premiér Viktor Orbán.

Ceremonie se naopak nezúčastnili někteří významní levicoví politici, zejména brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a jeho mexický kolega Andrés Manuel López Obrador.

Milei po inauguraci svým příznivcům shromážděným před budovou parlamentu řekl, že Argentina dneškem vstoupila do nové éry. „Neexistuje alternativa k šoku“ z finančních záležitostí, protože „nejsou peníze,“ uvedl nový prezident.

Milei, který bývá někdy označován za krajně pravicového politika, anarchokapitalistu či populistu, v rámci předvolební kampaně opakovaně uváděl, že argentinské hospodářství hodlá vyléčit mimo jiné zrušením několika ministerstev či nahrazením národní měny dolarem. Tyto radikální ekonomické reformy podle některých analytiků situaci mnohých Argentinců v krátkodobém horizontu ještě zhorší.

Milei zároveň bude jen těžko prosazovat své reformy v parlamentu, kde nemá většinu. Podle deníku El País proto bude muset hledat spojence i mezi těmi, které v kampani nazýval „zloději“ či „odpornými levičáky“.