Fiala, Válek miliardy lékařům a všem dalším, co slíbili, nesplní. Miliardy nemají, sami ze svých peněz nezbaví. Lékařům v čele s Janem Přádou, Monikou Hilšerovou, předsedou Lékařské komory dr. Kubkem a mnohými dalšími třeba rychle jednat s gen. Pavlem o demisi Fialy, Válka a celé vlády.
Každého dne je škoda, lidé v ČR jsou ohroženi na životech, protože bez léčení nemohou být. Fiala, Válek a spol. znemožňují lékařům léčení všech občanů ČR a podle zákona na ochranu zdraví lidí je stíhat a trestat. Zavést i předběžné opatření na odstranění Fialy, Válka, celé vlády ČR a zavést novou vládu odborníků.
X X X
DR. PRYMULA: FIALA NIC NEZMĚNIL, NEZÁLEŹÍ MU NA ŽIVOTECH LIDÍ
To, co se změnilo po nástupu premiéra do jednání s lékaři, není „nic moc“, říká Roman Prymula
Na nepřipravenost a amatérismus, s jakými přistupuje vláda Petra Fialy (ODS) i k dalším problémům, ukazuje vyjednávání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a následně premiéra Petra Fialy (ODS) s lékaři podle politologa Lukáše Valeše. Uvedl, že problém s omezením přesčasů v nemocnicích hasí vláda pět minut před dvanáctou, přičemž pochybnosti o technickém naplnění čtvrteční dohody naznačují, že jednání ještě neskončilo. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bývalý šéf zdravotnictví Roman Prymula, který si není jistý, jak bude naplnění dohody technicky realizovatelné.
Podle Valeše si koalice Spolu, STAN a Pirátů okopává vlastní kotníky, když celá záležitost vznikla při přípravě novely zákoníku práce ministerstva práce a sociálních věcí, které vede šéf lidovců Marian Jurečka. Valeš si nicméně nemyslí, že premiér Válka odvolá, a to kvůli tomu, že by přiznal chyby, i kvůli stranickému postu Válka, který se nedávno stal prvním místopředsedou TOP 09.
Podle politologa Pavla Šaradína premiér čtvrtečním jednáním s lékaři poukázal na Válkovy limity. „Což ministra staví do nelichotivého světla. V každém případě je to oslabení TOP 09, ne nějaké velké, ale symbolické určitě,“ sdělil.
Další politologové se k záležitosti odmítli vyjádřit s tím, že ještě není jasné, jak jednání s lékaři skončí. Podle Valeše měl být Válek odvolán, když v jednáních neuspěl. Vláda, potažmo premiér, ale stále vytváří dojem, že vše řeší dobře, takže přiznání, že někdo udělal chybu, je vyloučené, míní.
Pro ŽivotvČesku.cz věc okomentoval bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula, který má ohledně dohody Fialy se zástupci mladých lékařů názor, že splnit dohodu bude náročné. K tomu, zda Fiala »ztrapnil« Válka, byl zdrženlivější.
„Je to těžké posuzovat z dálky, může v tom hrát roli »nějaká politika«. Pravdou je, že to, co se změnilo po nástupu premiéra do jednání s lékaři, tak není »nic moc«, protože došlo k navýšení o přibližně 15 procent. Lékaři sice dostali nějaké záruky, ale je to paradoxně nejslabší bod dohody, protože řada odborníků poukazuje na to, že tímto způsobem poskytnout záruky nelze,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz exministr a zkušený epidemiolog.
„Dovedu si představit, že peníze se někde dají sehnat, ale zajistit, aby je dostal každý »článek«, je podle mě nerealizovatelné,“ dodal pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Lékaři na podporu svých požadavků na vyšší platy a omezení přesčasové práce odmítali od prosince nastoupit do přesčasových služeb v nemocnicích po celé ČR. Zatímco požadované změny zákoníku práce ohledně maximálního počtu hodin dobrovolných přesčasů a možnosti 24hodinového pobytu na pracovišti se při jednáních se zástupci ministerstev práce a zdravotnictví vyřešily, neshoda zůstávala v otázce zvýšení platů a mezd. Ve čtvrtek po několika kolech jednání s Válkem se lékaři sešli s premiérem a ten jim slíbil zvýšit peníze určené na platy o 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění.
Nejsou léky, teď Česku hrozí, že nebudou ani lékaři, říká Ondřej Dostál ke skutečnosti, že 4 tisíce z nich jsou ochotny dát výpověď
Lékaři zatím většinou výpovědi z přesčasové práce, které podali od prosince, nestáhli. Dohodu sice vítají, ale čekají na její písemné potvrzení. Provoz některých nemocnic tak je od dnešního dne omezený, nemělo by to ale být výrazné. Omezení se týkají zejména dlouhodobě plánované péče.
X X X
DLOUHO NEJSOU LÉKY A NEBUDOU ANI LÉKAŘI
GEN PAVEL NA HRADĚ SE O POTÍŽE LIDÍ NESTARÁ, NEDĚLÁ OPATRENÍ KE ZLEPŠENÍ
Nejsou léky, teď Česku hrozí, že nebudou ani lékaři, říká Ondřej Dostál ke skutečnosti, že 4 tisíce z nich jsou ochotny dát výpověď
Poměrně velký a zásadní problém se žene na české zdravotnictví, které spadá do resortu ministra Vlastimila Válka. Lékaři mu vzkazují, »že už stačilo«. A to ve smyslu, že až čtyři tisíce lékařů jsou ochotny dát od 1. prosince výpověď, případně už nebrat přesčasové služby navíc. Zkráceně řečeno jde o vyjádření postoje proti záměru vlády protlačit novelu zákoníku práce. V ní je stanoveno, že se směny nad rámec běžné pracovní doby přechodně mají uzákonit. To se však děje i v současnosti, ale nelegálně. Lékařům primárně jde o to, aby to nebylo bráno jako samozřejmost. Situaci pro ŽivotvČesku.cz okomentoval expert na zdravotnictví Ondřej Dostál, a to v rámci dotazu redakce, co by reálně nastalo, kdyby situace došla do extrému.
V případě, že by záměr lékařů byl naplněn, Česko se ocitne v neradostném problému. „Pokud by v září skutečně podaly čtyři tisíce lékařů výpověď, jak naznačuje lékařská komora, k Vánocům dostaneme kolaps regionálních špitálů. Šlo by totiž patrně hlavně o nemocniční lékaře, s jejichž ochotou sloužit stojí a padají základní oddělení nemocnic – interny, chirurgie, porodnice. Ono se to plíživě děje už teď, například v srpnu skončila porodnice ve Stodu pro naprostý nedostatek pediatrů. A ani desetitisícová petice občanů to bohužel nezmění. Protestující lékaři by ani nemuseli podávat výpovědi, ke kolapsu by stačilo, kdyby striktně odmítli brát přesčasy nad zákonnou mez, na což mají samozřejmě právo,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz Ondřej Dostál s tím, že Češi v přímém přenosu spatřují, že ministru Válkovi se české zdravotnictví sype pod rukama.
„Nejsou základní léky a hrozí, že nebudou ani lékaři. A to vše prosím navzdory tomu, že jsme na zdravotnictví v roce 2023 odvedli neskutečných 465 miliard korun, dalece nejvíc za třicetiletou historii samostatné ČR,“ zdůraznil dále pro ŽivotvČesku.cz respektovaný expert na zdravotní právo Dostál.
Nastává tak otázka, jak z toho ven, aby české zdravotnictví nezažilo kolaps. „Řešením nemůže být tupé přinucení lékařů k porušování pravidel o přesčasech, to by si ČR vysloužila leda soudní žaloby, o kterých ČLK (Česká lékařská komora) také již mluví. Nutná je celá série kroků: Změna šikanózního systému vzdělávání a atestací, která odrazuje mladé, zkušení lékaři dokonce navrhují návrat k dvouatestačnímu systému z minulosti; odbřemenění lékařů od papírové byrokracie a přenos části kompetencí na vysokoškolsky vzdělané sestry; reorganizaci zdravotnických zařízení do jednotné soustavy, v níž si zejména ministerské a krajské nemocnice nekonkurují, ale vypomáhají, a to i personálně; a mnoho dalších kroků, s nimiž ale měl ministr do úřadu již nastoupit, neboť i tento problém byl dávno známý, a touto dobou je již uskutečňovat,“ upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Ondřej Dostál s tím, že lékaři si nepochybně uvědomují, že za tři měsíce nelze situaci komplexně vyřešit.
X X X
PŘEDSEDKYNĚ POSLANCŮ ANO SCHILLEROVÁ: PEKAROVÁ NESPLNILA SLIBY KOREJE
PEKAROVÁ V KOREJI JEN NA VÝLETĚ, JAKO FIALA V AFRICE I JINDE
POTOM NEMÁ FIALA MILIARDY PRO LÉKAŘE
ŠETŘIT TO POLICIE, ŽALOBCI, GEN PAVEL
NEBUDE TO PRVNÍ STÍHÁNÍ PREMIÉRA ČR, JAKO V CIZINĚ
Schillerová se ostře pustila do Pekarové i Válka kvůli lékům: Nesplněné korejské sliby a konec ministra
Možná mnozí mají v paměti dodnes informaci, že nedostatek některých léků na českém trhu by mohly pomoci vyřešit dodávky z Jižní Koreje. ČTK to na konci března ze Soulu před svým odletem na Tchaj-wan telefonicky řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která o věci hovořila s jihokorejským premiérem Han Duk-soem. O podle ní »klíčové záležitosti« s korejskými partnery vyjednával také náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček. Nedostatek léků ovšem v ČR přetrvává a bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová v komentáři v rámci situace pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že podle svých zjištění je více než nepravděpodobné, že by ČR získala »korejské« léky.
Pekarová upozornila, že před vstupem jihokorejských léčiv na český trh je nutné ještě například posouzení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Záleží na rychlosti těch náležitostí, ale myslím si, že v řádu týdnů, maximálně několika jednotek měsíců,“ odpověděla tehdy šéfka Sněmovny na otázku ČTK, kdy by mohly na český trh dostat například v Jižní Koreji vyrobená antibiotika nebo dětské sirupy.
Jenže nic takového v ČR stále není. „Nic takového u nás registrováno není. V databázi nejsou ani korejská antibiotika, ani jiné léky,“ řekl v úvodu týdne serveru Lidovky.cz farmakoekonom Josef Suchopár.
S výpadky některých léků, zejména antibiotik nebo léků proti horečce včetně dětských sirupů, se Česko i další země EU potýkají od loňského prosince.
„Paní Pekarová, když se vrátila ze své mise po Asii, tak na své bombastické tiskové konferenci, kde byla s ministrem Válkem, tak nám slibovala, jak na podzim dostaneme z Jižní Koreje zásilky léků. Nicméně jsem dokázala na výrocích expertů a z monitoringu včera panu premiérovi, že léky nejsou, že nemají certifikaci, jakou by měly mít, a že by do ČR zásilky měly dorazit, je naprostý nesmysl. Takže nám opět čelní představitelé TOP 09 lhali,“ uvedla pro ŽivotvČesku.cz Alena Schillerová s tím, že na čtvrteční interpelaci premiéra poslanci opozice vyčetli vládě Petra Fialy, že není schopna zajistit dostatek léků.
„Podle mého pan Válek v tuto chvíli nemá co ve své funkci dělat, a to s ohledem na jeho dlouhodobé nesplněné sliby, ale i způsob vedení resortu a podobně,“ dodala pro ŽivotvČesku.cz.
X X X
PEKAROVÉ SE VYSMÁL I ZAHRADIL Z ODS
Zahradil se vysmál Pekarové kvůli strategickému partnerství USA a Vietnamu. Ani necekne, uvedl
Spojené státy a Vietnam povyšují své diplomatické vztahy na takzvané všeobecné strategické partnerství, které bude stát na nových obchodních dohodách o polovodičích, vzácných minerálech a potenciálně i bezpečnosti, ačkoliv podrobnosti o smlouvách zatím nebyly zveřejněny, píše agentura Reuters. Prezident Joe Biden se v pondělí v Hanoji setkal s generálním tajemníkem komunistické strany Nguyen Phu Trongem a dalšími vysokými činiteli. Pro ŽivotvČesku.cz událost okomentoval europoslanec ODS a motor konzervativního křídla této vládní strany Jan Zahradil, který se zároveň »vysmál« šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové a její »hodnotově osamocené« politice.
„Spolupráci s Vietnamem jsem prosazoval v době, kdy to ještě nebylo módou, takže jsem si od různých zastánců »hodnotové politiky« vyslechl, že jsem agentem vietnamských komunistů. V tom případě je asi agentem vietnamských komunistů i prezident Biden, který právě povýšil vztahy USA s Vietnamem na strategické partnerství. Ve skutečnosti i český premiér se choval pragmaticky, když letos navštívil Vietnam a domlouval ekonomickou spolupráci. Totéž ministryně obrany. To jen paní Pekarová při své asijské cestě Vietnam vynechala,“ okomentoval pro ŽivotvČesku.cz Zahradil setkání vysokých činitelů a lehce si šťouchl do Pekarové a některých dalších tuzemských politiků, když na sociální síti X poukázal na to, že ohledně skutečnosti, že Spojené státy a Vietnam povyšují své diplomatické vztahy na takzvané všeobecné strategické partnerství, ani »neceknou«.
Vietnamský vývoz do Spojených států v posledním roce vzrostl o 13,6 procenta na 109,4 miliardy dolarů (asi 2,49 bilionu korun), přičemž nejvýznamnějšími artikly jsou oděv, mobilní telefony a další elektronika a dřevěný nábytek, napsala agentura Retuers.
Za »všeobecné strategické partnery« nicméně Vietnam označuje také Čínu, Rusko, Indii a Jižní Koreu a snaží se udržovat dobré vztahy se všemi světovými mocnostmi. Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu je podle diplomatů obeznámených se situací naplánovaná na další dny až týdny.
Agentura Reuters také napsala, že měla k dispozici dokumenty vietnamské vlády, které popisují jednání mezi vietnamskou a ruskou stranou o splátkovém nákupu ruských těžkých zbraní, včetně protilodních střel, vrtulníků, protiletadlových systémů a bojových letounů v celkové hodnotě osmi miliard dolarů (asi 182 miliard korun).
O možném nákupu vojenského vybavení vyjednává Vietnam i s dalšími stranami včetně Spojených států, které mu nabízejí diverzifikaci od ruského vybavení, což je pro vietnamskou stranu lákavá nabídka, řekl Reuters Jon Finer, zástupce amerického poradce pro národní bezpečnost.
X X X
FIALA NEMOCNĚJŠÍ MUŽEM PODLE NĚMECKA, NEŽ SE ZDÁLO
Česko je ještě nemocnějším mužem Evropy, než se zdálo. Ekonom ukázal na domácnosti
Česko je ještě nemocnějším mužem Evropy, než se dosud mínilo. V reakci na data Českého statistického úřadu, podle kterých tuzemské hospodářství ve třetím kvartálu letošního roku oslabilo meziročně o 0,7 procenta, to konstatoval ekonom Lukáš Kovanda. Parafrázoval tím německý deník Die Welt, jenž nedávno označil českou ekonomiku právě za „nemocného muže Evropy“. Zároveň upozornil, že hlavní bolestí vývoje HDP je chabá spotřeba domácností. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už však podle něj doslova nemá kde brát.
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Jde o třetí meziroční oslabení v řadě. Statistici prezentovanými daty zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. „Koruna v důsledku zveřejnění zpřesněných údajů k HDP oslabila,“ konstatoval krátce po zveřejnění nových čísel Kovanda.
Nad očekávání hluboko stahuje podle něj českou ekonomiku v prvé řadě chabá spotřeba domácností. „Ty jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků,“ míní ekonom. Domácností však podle jeho slov svírá také tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií.
Rovněž samotný Český statistický úřad píše, že meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.
Domácnosti nemají kde brát
„Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova nemá, kde brát, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla. Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – hlavně ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit,“ zmiňuje ve svém komentáři Kovanda s tím, že míra úspor v ekonomice je nadále poměrně vysoká, což výraznějšímu růstu spotřeby lidí brání.
Statistici zároveň informovali, že výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně klesly o 0,4 procenta, z toho se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta. „Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 3,9 procenta,“ uvedl Český statistický úřad.
Za celý letošní rok se tuzemská ekonomika propadne podle Kovandy o 0,4 procenta, přičemž v příštím roce přidá 1,6 procenta, zčásti ovšem jen z důvodu ponížené základny letošního roku.
X X X
POPULÁRNÍ FOTBALISTA PANENKA: FIALA ZAVEDL KATASTROFU V DŮCHODECH, ANI SPORTOVCI NEMAJÍ PENÍZE NA LÉKY
Výše důchodů je katastrofa. Fotbalové legendy nemají na léky, rozčílil se Antonín Panenka
Fotbalová legenda Antonín Panenka, který svým dloubákem z penaltového rozstřelu v roce 1976 zajistil národu titul mistrů Evropy, slaví 75. narozeniny. Pro CNN Prima NEWS promluvil nejen o tom, jak je prožije, ale i o nedůstojném stáří některých bývalých spoluhráčů z národního týmu. Jak uvedl, penzi mají tak nízkou, že jim nepokryje náklady ani na nezbytné léky.
Současná společenské situace Antonína Panenku velmi trápí. Vadí mu, že bývalé fotbalové legendy, kteří toho pro český sport tolik udělaly a skvěle reprezentovaly zemi, nemají nárok ani na důstojné stáří. „Výše penze je katastrofa. U normálních lidí i u sportovců. Někteří starší, bývalí reprezentanti, nemají ani na léky, na nájmy, na základní životní potřeby. Když to řeknu naplno, žijí z ruky do huby. Je to strašné a hodně smutné. Pomoc od státu je nulová,“ povzdechl si Panenka.
Systém je podle něj nespravedlivý. „Olympionici, kteří získali nějakou medaili, tak od olympijského výboru dostávají pravidelně dvakrát do roka slušnou finanční injekci. Fotbalisté, co hrávali v nároďáku, pro naši zemi vybojovali historický titul mistrů Evropy, nedostávají vůbec nic. Nikdo si na ně ani nevzpomene,“ poznamenal.
V současné době jedinou institucí, která bývalým fotbalovým reprezentantům v seniorském věku v tíživé životní situaci pomáhá, je Nadace fotbalových internacionálů. Ta sdružuje všechny hráče, kteří si alespoň jednou zahráli za český národní tým. Předsedou je právě Panenka. „Přispíváme jim na léky, na pobyty v LDN, operace, lékaře, lázně… Děláme, co můžeme,“ přiblížila česká fotbalová legenda.
Proč se jeho syn nestal hvězdou?
Na rozdíl od současných fotbalistů, kteří se díky vysokým platům mohou zajistit na celý život, jejich generace takové štěstí neměla. „To, co dnes berou, je neúměrné vůči normálně pracujícím lidem. Na druhou stranu sportovní život je krátkej a rizikovej. Někdo vám zlomí nohu a končíte. Dnešní hráči jen využívají možností, které jsou. Když jim takové prachy někdo dá, tak proč by si je nevzali. Kdybych hrál dneska, tak bych nebyl jinej,“ dodal s úsměvem.
Fotbalu se závodně věnoval i jeho syn Tomáš. Avšak otcova věhlasu nedosáhl. „Chybělo mu sportovní srdce. On byl a pořád je neskutečně šikovnej, kreativní hráč. Má neskutečnou kopací techniku, levá, pravá, myšlenku… Takoví hráči už dnes moc nejsou. Mohl se krásně fotbalem živit. Ale myslel si, že si vystačí jen s talentem a nebude muset trénovat, obětovat tomu čas. Síla špatných kamarádů byla bohužel větší. Je ale fakt, že měl trochu ztíženou pozici tím, že se na něj všude nahlíželo jako na Panenku… Stávalo se, že na něj lidé kvůli tomu příjmení byli zlí a řvali na něj nelichotivá slova. Neunesl to,“ prozradil Antonín Panenka.
Jak oslaví narozeniny a Silvestr?
O tom, jak oslaví své pětasedmdesátiny, má jasno. „Doma s rodinou a pár kamarády na dobré večeři s drinkem. Popláčeme si, jak to všechno stojí za prd, fotbal trochu zkritizujeme, trochu pochválíme, zavzpomínáme a myslím, že nám bude dobře. Já si na velké oslavy moc nepotrpím. Navíc tahle bude jen půlkulatá,“ poznamenal.
Díky tomu, že mu zdraví stále slouží, fotbal hrát nepřestal. „Pořád mi to přináší radost a potěšení. Už se těším na tradiční silvestrovský fotbálek se starými pány z Bohemky. Tuto tradici držíme už přes padesát let. Dříve to mělo i společenskou úroveň, zúčastňovali se toho i slavní čeští zpěváci a herci. Dopoledne si zahrajeme, pak si dáme společně oběd, zahrajeme si karty a rozejdeme se domů k rodinám,“ přiblížil Panenka.
X X X
STOVKY, TISÍCE LIDÍ ČR ČEKÁ NA DŮCHOD
V NĚMECKU ČEŠI 50 TISÍC MĚSÍČNĚ
Stovky Čechů marně čekají na důchod. Ubíráme z toho, co jsme měli našetřeno, stěžují si
Déle než tři měsíce aktuálně čeká na svůj starobní důchod v Česku více než 800 lidí. Pro Českou správu sociálního zabezpečení je to jen číslo v tabulkách. Za každým je nicméně příběh člověka, který chce jen to, na co celý život tvrdě pracoval.
Jedním z lidí, kteří dlouhé měsíce marně čekají na starobní důchod, je i Věra Koňaříková z Havířova. „Pracovala jsem od svých 16 let. Pak jsem měla dvě děti a zůstala jsem nějaký rok s nimi doma. Poté jsem ale zase pracovala, takže odpracovaných mám stoprocentně 35 let,“ řekla CNN Prima NEWS.
„Manželce vznikl nárok na řádný starobní důchod 1. března letošního roku, ale když jsme slyšeli, jak ministr Jurečka říkal, že si mají požádat už na podzim, tak jsme tam jeli už loni v listopadu,“ dodal její manžel Jaroslav.
Na vyrozumění pak Věra čekala pět měsíců. V květnu jí sociálka potvrdila, že nárok na důchod má. Zatím ale nedostala ani korunu a dodnes nezná ani výměr svého důchodu. „Je mi z toho trošku špatně. Nějak to s manželem zvládáme, ale štve mě, že si pomaličku ubíráme z toho, co jsme měli našetřeno,“ uvedla.
Podobnou zkušenost má za sebou i Rudolf Petráň z Chrudimi, který si o svůj důchod požádal na začátku června letošního roku. „Všechno jsme sepsali, odeslané to mám podle papírů. Když ale nic nepřicházelo, tak jsem volal a paní říkala, že to bude urgovat,“ řekl.
Takto svůj důchod telefonicky urgoval několikrát. Jak na pobočce v Chrudimi, tak později přímo v Praze. Tam ale o něm prý nic neví. „Nemají žádné papíry. Už jsem chtěl jít do důchodu, abych nemusel dělat, a teď musím pracovat, abych vůbec měl peníze,“ dodal Rudolf Petráň.
Podle České správy sociálního zabezpečení je situace ohledně vyřizování žádosti o důchod stabilizovaná už od října. Na výzvu CNN Prima NEWS se ale ozvaly desítky důchodců, kteří po uplynutí devadesátidenní zákonné lhůty ani neznají výměr svého starobního důchodu.
X X X
ZALUZNYJ JEDNÁ S RUSKEM O MÍRU?
Jedná Zalužnyj s Gerasimovem o míru?
Rusko a Ukrajina vedou tajná mírová jednání podél linie Gerasimov-Zalužnyj, navzdory námitkám Zelenského. Americký investigativní novinář Seymour Hersh, držitel Pulitzerovy ceny, o tom informoval v článku na platformě Substack s odvoláním na anonymní americké úředníky.
„Hnací silou těchto jednání nebyl Washington nebo Moskva, ne Biden nebo Putin , ale dva vysoce postavení generálové, kteří vedou válku, Valerij Gerasimov (náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil) v Rusku a Valerij Zalužnyj (vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny) na Ukrajině „, – píše Hersh.
Ujišťuje, že otázka možné fixace hranic podél současné frontové linie s tím, že si Rusko ponechá Krym, Doněckou lidovou republiku, Luhanskou lidovou republiku, Chersonský a Záporožský region, je údajně projednávána výměnou za vstup Ukrajiny do NATO, avšak se závazkem, že aliance nebude mít na Ukrajině vojenské základny a nerozmístí zde útočné zbraně.
„Americký představitel řekl, že Zelenskyj byl přinucen pochopit, že to není on, ale „armáda, kdo tento problém vyřeší, a jednání budou pokračovat s ním nebo bez něho,“ poznamená Hersh. Připomeňme, že Zelenskyj řekl, že usedne k jednacímu stolu s Moskvou až poté, co „ruská armáda úplně opustí území Ukrajiny“. Zákaz jednání si nechal schválit i v parlamentu.
Rusko okamžitě usedne k jednacímu stolu, pokud Ukrajina jednání nabídne, řekl v těchto dnech na televizním kanálu 1 + 1 šéf frakce Sluha lidu v Nejvyšší radě Davyd Arachamija. Ukrajinský konflikt podle něj mohl skončit na jaře 2022, pokud by Ukrajina tehdy souhlasila s neutralitou.
Podle jeho slov bylo Rusko připraveno ukončit válku, pokud Kyjev přijme neutralitu, jako kdysi Finsko, a zavážeme se, že nevstoupí do NATO.“ Kyjev s tím ovšem nesouhlasil a jedním z hlavních důvodů bylo vyjádření tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona „pojďme jen bojovat“, server vasevec.cz
X X X
Vyšetřování premiéra Fica z pytláctví pokračuje otázkami ze Štrasburku: Byla dodržena rovnost zbraní?
Na rovnost zbraní, kontradiktornost řízení a zákonnost použití audiovizuálních sledovacích prostředků v myslivně při vyšetřování slovenského premiéra Roberta Fica z trestného činu pytláctví se vlády Slovenska ptá Evropský soud pro lidská práva. Pytláctví mělo být zdrojovým trestným činem pro praní špinavých peněz. Slovensko má rovněž předat příkazy vydané v tomto případě. Nahrávky ze sledované lovecké chaty unikly do médií.
Vyplývá to z oznámení Evropského soudu pro lidská práva o komunikaci stížnosti Roberta Fica proti Slovensku slovenské vládě. Fico podal stížnost do Štrasburku 25. května 2023. Dne 6. listopadu 2023 položil Evropský soud pro lidská práva stranám otázky a požádal o vydání dokumentů.
Stížnost se týká sledování a nahrávání soukromých schůzek Fica v myslivecké chatě v souvislosti s vyšetřováním podezření, že se dopustil praní špinavých peněz, jejichž zdrojem bylo pytláctví, nošení a použití zbraně. K událostem došlo v době, kdy byl Robert Fico opozičním poslancem.
ESLP se ve svých otázkách účastníkům řízení mimo jiné ptá, zda se panu Ficovi dostalo spravedlivého procesu v řízení o stížnosti, kterou podal u Ústavního soudu pro nezákonné a svévolné použití sledovacích opatření, zda použití těchto opatření bylo zákonné a nezbytné, a zda nebyla použita k jiným účelům, než jak příslušné ustanovení zákona předpokládá
Soud povolil nasazení sledovací techniky u myslivny
Stěžovatel Robert Fico se narodil v roce 1964, žije v Bratislavě, je lídrem sociálně demokratické strany SMER a stal se počtvrté předsedou vlády Slovenska, uvádí o stěžovateli ESLP. „Začátkem ledna 2021 zahájila Národní agentura pro vyšetřování organizovaného zločinu trestní stíhání jedné nebo více neznámých osob pro podezření z přitěžující formy pytláctví. Přitěžujícím faktorem bylo použití zbraně a nošení zbraně a nejvyšší možný trest odnětí svobody na pět let.“
„V dubnu 2021 byl Okresním soudem v Nitře vydán příkaz povolující použití tajných sledovacích zařízení vně myslivny, kterou v té době používal pan Fico pro účely nesouvisející s lovem a která se nacházela v dotyčné honitbě. Trestní zákoník stanoví, že takové opatření lze přijmout při vyšetřování trestných činů, u kterých hrozí trest odnětí svobody až na tři roky,“ popisuje události dále Soud.
Proč myslivna? Protože Fico měl prát peníze z pytláctví
Začátkem července 2021 byl vydán nový příkaz, tentokrát na použití tajných sledovacích zařízení uvnitř myslivny. „Takové opatření je povoleno pouze při vyšetřování určitých druhů trestných činů, která zahrnují praní výnosů z trestné činnosti (legalizácia výnosu z trestné činnosti). V příkazu bylo uvedeno, že zdrojem výnosů z praní špinavých peněz, bylo nelegální pytláctví,“ uvádí dále Soud.
„Zdá se, že všechny nahrávky získané mimo myslivnu byly zničeny, protože informace z nich získané nebyly pro vyšetřování užitečné. Nicméně záběry zevnitř lovecké chaty se 25. října 2021 objevily v médiích a ukazovaly sérii setkání pana Fica s politickými spojenci, právníky a dalšími osobami, jak projednávají politické, právní a soukromé záležitosti,“ stojí v popisu faktů případu.
Pokud by Fico nebyl pytlák, nemohl prát špinavé peníze
V reakci na to provedlo přezkum státní zastupitelství v Nitře, které zjistilo, že obvinění uvedená v rozhodnutí o zahájení vyšetřování bylo nemístné, nebylo podloženo a bylo nepřezkoumatelné. Vyšetřovatel navíc neprovedl zásadní ústní důkazy, a provedené důkazy nedávaly vůbec žádný důvod k podezření.
„V každém případě bylo obvinění z pytláctví s přitěžující okolností nošení lovecké zbraně nesprávné; mělo být vzneseno obvinění z běžného pytláctví. To by znamenalo trest maximálně dva roky vězení a používání tajných sledovacích zařízení by v případu nebylo povoleno. Kromě toho, pokud by neexistovaly důvody k podezření z pytláctví, nemohlo by existovat žádné podezření z praní špinavých peněz,“ shrnuje dále fakta ESLP.
Vyšetřovatel, který vyšetřování zahájil, byl obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby v dubnu 2022; řízení v této věci probíhá. Samotné rozhodnutí o vyšetřování bylo zrušeno.
ÚS: Stížnost se netýká vyšetřování, nýbrž úniku do médií
V prosinci 2021 podal Robert Fico stížnost k Ústavnímu soudu. „Dovolávaje se mimo jiné svého práva na soudní ochranu a ochranu svého soukromí, tvrdil, že souhlas okresního soudu s monitorováním jeho osoby byl nezákonný, svévolný a měl postranní úmysl ho politicky zdiskreditovat,“ shrnuje obsah stížnosti Soud.
Ústavní soud prohlásil stížnost za nepřípustnou dne 24. listopadu 2022 s tím, že úroveň přezkumu okresního soudu ve věci byla omezena typem předmětného řízení a že podezření ze zneužití pravomoci ze strany vyšetřovatele bylo prověřováno v jiném souboru řízení. Vyšetřování bylo ukončeno, což zbavilo pana Fica následků. Ústavní soud se domníval, že jádro Ficovy stížnosti má co do činění s únikem informací do médií a rozhodl, že jakákoli tvrzení musí být nejprve vznesena před obecnými soudy.
„Pan Fico nebyl nikdy obviněn ani zadržen za podezření z pytláctví,“ uvádí Soud.
V myslivně slovenský stát porušil čtyři články Úmluvy
V nesouvisejícím řízení byla 19. dubna 2021 proti Robertu Ficovi a dalším dvěma osobám vznesena obvinění v souvislosti s různými trestnými činy souvisejícími „v podstatě se zřízením a provozování systému pro uplatňování nepatřičného vlivu v rámci donucovacích orgánů a daňových orgánů, včetně získávání důvěrných informací o politických oponentech a dalších lidech s cílem je zdiskreditovat“.
„Tato obvinění však musel stáhnout generální prokurátor z důvodu procesních vad a různých pochybení ve skutkovém stavu toho, co bylo panu Ficovi vytýkáno,“ dodává dále Soud s odkazem na stížnost Kaliňák a Fico v. Slovensko ze dne 28. února 2023.
Ve stížnosti na sledování v myslivně z letošního května si Robert Fico u Evropského soudu pro lidská práva stěžuje na porušení práv podle článků 6 § 1 (právo na spravedlivý proces), článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života), článku 13 (právo na účinný prostředek nápravy) a článku 18 (hranice použití omezení práv) Evropské úmluvy o lidských právech.
Otázky, které Evropský soud pro lidská práva položil stranám:
- Byl stěžovatel v řízení o jeho ústavní stížnosti spravedlivě slyšen při rozhodování o jeho občanských právech a povinnostech v souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy? Byly zejména dodrženy zásady kontradiktornosti a rovnosti zbraní s ohledem na jeho tvrzení, že Ústavní soud přijal své rozhodnutí ze dne 24. listopadu 2022 poté, co získal dodatečné informace, aniž by stěžovateli dal možnost se k nim vyjádřit?
- Došlo s ohledem na napadené používání skrytých audiovizuálních záznamových zařízení k porušení stěžovatelova práva na respektování jeho soukromého života v rozporu s článkem 8 Úmluvy? Bylo použití takových zařízení v souladu se zákonem a nezbytné podle článku 8 § 2?
- Měl stěžovatel k dispozici účinný vnitrostátní opravný prostředek pro své stížnosti podle článku 8 Úmluvy, jak vyžaduje článek 13 Úmluvy?
- Pokud byla v projednávané věci použita skrytá audiovizuální záznamová zařízení, byla omezení, uvalená na stěžovatelovo právo na respektování jeho soukromého života podle čl. 8 Úmluvy, použita pro jiný účel, než jaký předpokládá toto ustanovení, v rozporu s článek 18 Úmluvy (viz shrnutí platných zásad ve věci Merabishvili v. Gruzie [GC], č. 72508/13, §§ 287-317, 28. listopadu 2017)?
Evropský soud pro lidská práva současně žádá vládu Slovenska, aby Soudu poskytla kopie příkazů ze dne 18. dubna a 4. července 2021 a veškerou relevantní dokumentaci v této souvislosti (včetně, ale nikoli výhradně, žádostí o takové příkazy a jakékoli dokumentace týkající se použití a možného zničení materiálu získaného jejich implementací). „Zejména pokud by byl materiál shromážděný dne 18. dubna 2021 zničen, vláda se žádá, aby vysvětlila důvody a okolnosti a podpořila tyto informace poskytnutím příslušné dokumentace,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Peníze na živelnou katastrofu podle německého ústavního soudu měly zůstat „zaparkované“
Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů změnila (Semafor) retroaktivně německý rozpočet, porušila dluhovou brzdu zakotvenou v Ústavě a peníze určené na živelnou katastrofu převedla do klimatického fondu (EKF) bez zjevné souvislosti a s absurdním odůvodněním. To jsou důvody, proč německý Ústavní soud zrušil převod 60 miliard euro do fondu na úhradu nákladů klimatických cílů. Dopadne i na Fond hospodářské stabilizace, ze kterého Němci platí drahé energie. Vláda ovšem chce požádat Bundestag o další nouzový stav.
Reakce na rozsudek německého Ústavního soudu z 15. listopadu 2023 jsou velmi silné, horečnaté a neustávající. Komentátoři z médií zdají se být na straně Ústavního soudu, demokracie a obyčejných počtů. Vláda chce ovšem splnit „klimatické cíle“, tedy financování transformace, slovy soudu s nejasnými termíny a výsledkem, za každou cenu.
„Po rozsudku v Karlsruhe si Semafor pohrává s absurdní myšlenkou: Po koronaviru nebo válce na Ukrajině by mohli jednoduše vyhlásit další nouzový stav, aby ospravedlnili své dluhy. Toto vládnutí v krizovém režimu může být nebezpečnější než krize samotné: Pro demokracii,“ napsal týden po rozsudku deník Die Welt.
Semaforem je v Německu nazývána koaliční vláda Socialistů (SPD) spolu se Svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.
Ekonomická redakce téhož deníku k situaci uvedla: „Německý rozpočet je v zoufalé situaci. Nyní se musí přezkoumat každé opatření Semaforu. Otevírá se možnost znovu zpochybnit zákon o vytápění – vynaložené úsilí a přínosy jsou v naprostém nepoměru. Rozum a finanční situace vyžadují změnu kurzu. Okamžitě zastavte zákon o vytápění.“
Kromě fondu EKF je však rozhodnutím německého Ústavního soud ovlivněn ještě nejméně jeden další speciální fond ve federálním rozpočtu, a to fond hospodářské stabilizace (WSF) . Fond WSF je v současnosti používán jako brzda placením vysokých cen energií, upozorňuje dále deník.
Dluhová brzda? Zrušit. Je to brzda budoucnosti
Energetický zákon, nazývaný v Německu „zákon o vytápění“ říká, že nové budovy musí fungovat ze 65% na obnovitelné zdroje a počítá například s masivní podporou domácností, co se týče této přeměny: Stát uhradí nejméně 30% nákladů domácností. Povinností obcí a stavebníků bude předkládat tepelné plány, systémy starší 30 let budou muset být vyměněny a kdo zákon nedodrží, riskuje pokutu až 50 000 euro.
Jak s tím souvisí rozsudek německého Ústavního soudu? Zásadně. Německá vládní koalice si totiž v nouzovém stavu živelné katastrofy vypůjčila peníze na následky koronavirové epidemie, překročila zákon o dluhové brzdě, ale následující rok šedesát miliard eur převedla do dříve klimatického, nově klimaticko-transformačního fondu na úhradu klimatických cílů a takto zpětně dodatkem zákona upravila rozpočet za rok 2021. Po rozsudku z Karlsruhe nejsou v rozpočtu peníze, vlastně v tuto chvíli nemá Německo ani jasný rozpočet.
Vláda ovšem v nastoupené kurzu hodlá pokračovat: Už ve čtvrtek 23. listopadu 2023 se její zástupci vyjádřili, že kvůli rozpočtu požádají znovu Bundestag o vyhlášení stavu nouze a rovněž navrhnou reformu dluhové brzdy, neboť tato brzda, která má brzdit zadlužení země, ve skutečnosti „brzdí budoucnost“, jak uvádějí citace v médiích.
Ústavní soud: Převod je s ústavou neslučitelný a neplatný
Jak vyplývá z rozsudku německého Ústavního soudu, žalobu o přezkum ústavnosti dodatečného převodu 60 miliard do klimatického fondu v roce 2022 určených na sanaci pandemie v roce 2021 podalo 197 stěžovatelů, což představuje více než čtvrtinu ze 736 členů 20. německého Bundestagu.
Dne 15. listopadu 2023 vyslovili soudci Ústavního soudu tento celý akt zrušující výrok: „Článek 1 a článek 2 zákona o stanovení druhého dodatku k federálnímu rozpočtu na finanční rok 2021 (zákon o druhém doplňkovém rozpočtu z roku 2021) ze dne 18. února 2022 (Federal Law Gazette Part I, strana 194) jsou s článkem 109 odst. 3, čl. 110 odst. 2 věta 1, jakož i čl. 115 odst. 2 základního zákona neslučitelné a neplatné.“
A to přesto, že všechny transakce si odsouhlasili vládní zákonodárci zákonem v Bundestagu: „Zákonem o doplňkovém rozpočtu na rok 2021 byla úvěrová oprávnění na finanční rok 2021 navýšena o dalších 60 miliard eur na celkových 240 175 714 000 eur,“ uvádí důvody stížnosti poslanci v žádosti o přezkum.
Kvůli rozpočtové krizi není jasné, jak bude vypadat rozpočet pro rok 2024 a kdy by ho mohl Spolkový sněm schválit.
„V průběhu rozpočtového roku 2021 se ukázalo, že navýšení stanovená v zákoně o doplňkovém rozpočtu nebyla potřebná. Na tomto pozadí vznikla v politické sféře myšlenka, že úvěrová oprávnění provedená zákonem o doplňkovém rozpočtu z roku 2021 v plné výši 60 miliard eur by mohla být převedena do „Energetického a klimatického fondu“ (dále jen: EKF), zvláštního federálního fondu,“ popsali stěžovatelé před Ústavním soudem, co provedli vládní poslanci v únoru 2022.
Živelná pohroma a dluhová brzda v ústavním zákoně
Rozpočet (včetně dluhu) tedy poslanci změnili zpětně a fond EKF se zpětně zvýšil z částky 42 694 600 000 na 102 694 600 000 eur. Kromě retroaktivity tímto došlo k porušení § 115 základního zákona (ústavy) o dluhové brzdě. Celkový rozpočet ji překročil o 207 007 miliard eur, uvádí se v rozsudku.
Jak v Německu funguje dluhová brzda, která je ústavním zákonem? „Dluhová brzda byla zakotvena v základním zákoně v roce 2011. Stanoví, že země smí každý rok převzít nový dluh pouze ve výši maximálně 0,35 procenta hrubého domácího produktu. Ale existují výjimky. V čl. 115 základního zákona je uvedeno: „V případě živelných pohrom nebo mimořádných situací, které jsou mimo kontrolu státu a významně ovlivňují finanční situaci státu, mohou být tyto úvěrové limity překročeny na základě usnesení většiny členů Bundestagu,“ vysvětluje jednoduše deník Zeit on-line včetně důsledků rozsudku.
Změna klimatu není pandemie
EKF byl původně založen zákonem o zřízení speciálního fondu „Energetický a klimatický fond“ ze dne 8. prosince 2010 (BGBl I str. 1807) jako významný příspěvek k realizaci dlouhodobé energetické koncepce federální vlády. S ohledem na pandemii koronaviru německý Bundstag zákonem tento fond v roce 2022 přejmenoval na klimatický a transformační. Jeho účelem mělo být podle vládní koalice Semafor financování opatření změny klimatu a udržitelnosti německé ekonomiky vhodná pro boj s důsledky pandemie koronaviru, shrnuje rozsudek.
„Jako hromadné onemocnění je COVID-19 jednoznačně přírodní katastrofou ve smyslu čl. 109 odst. 3 věta 2 a čl. 115 odst. 2 věta 6 GG. To však neplatí pro změnu klimatu. Nejedná se o případ ,exogenního šoku´, který zákonodárce pozměňující ústavu měl na mysli v roce 2009, když navrhoval možnost nouzových půjček. Jednalo se o rozpočtové kompenzace náhlých, nepředvídatelných mimořádných situací. Změna klimatu je známá již dlouhou dobu, vyžaduje dlouhodobou a dalekosáhlou vládní akci, a proto je budoucí strukturální výzvou, kterou je třeba překonat v rámci řádného rozpočtového řízení,“ uvedli stěžující si poslanci.
Tohle se nebude opakovat, peníze je třeba zaparkovat
Kromě toho, že byly peníze převedeny do fondu v rozporu s účelem, měly být takto i čerpány – nikoli okamžitě v rámci živelné katastrofy, nýbrž někdy v budoucnu. Peníze tam podle rozsudku „měly zůstat zaparkované“ s ohledem na fakt, že v budoucnu nebude možné takový převod podle zákona o živelných katastrofách učinit. Vládní Semafor si nikterak nelámal hlavu ani s odůvodněním.
„Odůvodnění zákona se zvláště vzdaluje ústavním požadavkům na odůvodnění nouzových půjček, když se zaměřuje na význam ochrany klimatu a postupného ukončení využívání fosilních zdrojů energie pro ochranu klimatu. Má smysl provádět transformační budoucí investice do opatření na ochranu klimatu a podporovat energetickou transformaci, která podpoří růst a podpoří konkurenceschopnost hospodářství. Cíle ochrany klimatu a energetické transformace, což jsou cíle EKF, které bylo založeno v roce 2011, však nemají nic společného s řešením pandemie koronaviru, ke které došlo na začátku roku 2020,“ uvedli stěžovatelé.
Spolková vláda označila žalobu za nedůvodnou. Zúčastněné strany svá podání prohloubily a doplnily při ústním jednání dne 21. června 2023 za účasti třetích stran, kterými byli experti na hospodářství, ekonomii i ochranu klimatu, přítomen byl i zástupce Spolkového kontrolního úřadu.
Soud: Recese není mimořádná situace a havárie
Soudci Ústavního soudu v úvodu svého rozhodování shrnuli: Středem zájmu je zde čl. 109 odst. 3 věta 2 ve spojení s čl. 115 odst. 2 věta 6 GG který dává Bundestagu právo rozhodnout, o úvěrových limitech vyplývajících z ustanovení předložených v případě přírodních katastrof nebo mimořádných situací, které jsou mimo kontrolu státu a mají významný dopad na finanční situaci státu.
„Kromě písemných náležitostí čl. 115 odst. 2 vět 6 až 8 základního zákona (a) je vyžadována příčinná souvislost mezi mimořádnou situací a překročením úvěrových limitů (b). Dále je třeba při nouzových půjčkách dodržovat zásady ročního rozpočtu, které jsou také základem dluhové brzdy,“ uvedl německý Ústavní soud.
Důvodem výjimky z běžného úvěrového limitu musí být živelná pohroma nebo mimořádná situace, zdůraznil Soud. „Pojem ,přírodní katastrofa´ označuje bezprostřední nebezpečí nebo škody značného rozsahu, které jsou vyvolány přírodními událostmi, jako jsou zemětřesení, povodně, bouře, sucho nebo hromadné nemoci,“ konstatoval dále Soud.
Termín „mimořádná situace“, který se používá nově, je třeba vykládat v kontextu zákona o státním dluhu způsobem specifickým pro rozpočtové právo, a není proto omezen na případy „zvláště závažné havárie“, i když je může také zahrnovat, pokud je relevantní pro rozpočet, uvedl dále Soud. Ne každé narušení ekonomické situace však podléhá výjimce článku 115. „Zejména zhoršení finanční a ekonomické situace není aplikací tohoto standardu, pokud jde pouze o vzestupy a poklesy v cyklickém ekonomickém cyklu,“ uvedl Soud.
Ústavní soud nenahrazuje zákonodárné orgány Německa
Jaký charakteru tedy musí mít situace, která by odůvodnila zvýšení dluhu a vykročení z rámce brzdy? „Živelná pohroma nebo mimořádná situace, která má vést k výjimce z obecného zákazu nového strukturálního dluhu, musí být mimo kontrolu státu podle § 109 odst. 3 věty druhé a § 115 odst. 2 věty. 6 základního zákona,“ vysvětlil Soud. „Mezi mimořádnou situací a potřebou nového dluhu musí existovat příčinná souvislost,“ uvedl dále Soud.
Mimořádná situace musí rovněž vést k mimořádnému zhoršení finanční situace. Mimořádná situace, která má pouze „nevýznamné“ důsledky pro finanční situaci státu, nemůže kvůli stavu nouze podpořit nový dluh. „V takových případech musí být náhlá finanční potřeba pokryta bez dalších půjček, například prostřednictvím přerozdělení rozpočtu, škrtů ve výdajích nebo zvýšení daní,“ uvedl Soud. A navíc, pokud si stát odhlasuje další půjčky, musí mít splátkový kalendář.
Kromě zásadního zákazu strukturálních nových půjček v čl. 109 odst. 3 věta 1 a čl. 115 odst. 2 vytvořila ústavní novela z roku 2009 také požadavky na přípustnost překračování běžných limitů pro federální půjčování ve výjimečných a mimořádných situacích, pokud jde o situace, které se vymknou kontrole státu. Je však vyžadována příčinná souvislost mezi událostmi, která přímo v zákonu ukotvena není, avšak z článku 115 vyplývá, uvedl Soud.
Spolkový ústavní soud nemůže svými vlastními znalostmi nahradit zákonodárné orgány primárně určené k tomuto účelu,“ uvedl Ústavní soud Německa. Podle Soudu je pouze na Bundestagu, aby učinil politické rozhodnutí a rozhodl o vhodnosti řešení včetně alternativ. „Vhodnost nouzových výpůjček dále nepodléhá ústavnímu přezkumu. Princip ,rozpočtové ústavní přiměřenosti´ nelze nalézt v ústavě,“ podotkl dále ústavní soud.
Rozpočet má zásadu roku a ta podléhá přezkumu
Avšak „systematická struktura ústavních požadavků na federální výpůjčky v souladu s čl. 109 odst. 3 a čl. 115 základního zákona obsahuje rovněž rozpočtově právní principy ročního rozpočtu – doplněné rozpočtovým principem splatnosti a zákazem nového strukturálního dluhu“. „Tyto zásady platí i pro výjimku z dluhové brzdy v případě živelných pohrom a mimořádných situací a nelze je obejít použitím zvláštních fondů. Dodržování zásad ročního rozpočtu a ročního rozpočtu podléhá přísné ústavní kontrole,“ uvedl Ústavní soud.
Podle Soudu dále existuje zásada ročního rozpočtu a splatnosti: „Zásada ročního plnění rozpočtu funkčně úzce souvisí se zásadou ročního plnění rozpočtu, která je výslovně zakotvena v čl. 110 odst. 2 větě 1 Ústavy; zatímco první stanovuje požadavky na periodicitu přípravy rozpočtu, druhý řeší otázku doby platnosti oprávnění v rozpočtových plánech.“
„Roční platnost v oblasti federálních požadavků na výpůjčky znamená, že přípustná výše výpůjčky musí být stanovena samostatně podle roku. Po uplynutí jednoho roku je nutné přepočítat přípustnou čistou půjčku na následující rok,“ uvedl Soud.
Konec fosilních paliv jako lék na pandemii koronaviru?
Koronavirová pandemie se svými rozmanitými zdravotními a ekonomickými důsledky představovala podle Soudu mimořádnou situaci ve smyslu čl. 115. Vývoj byl nepředvídatelný a výrazně ovlivnil finanční situaci státu.
„Ještě před přijetím prvních opatření v roce 2020 museli zákonodárci předpokládat, že globální pandemie bude mít citelné důsledky pro celkový rozpočet. Rozměry výzev, které byly a jsou spojeny s bojem státu proti pandemii, se v době přijetí zákona nezměnily a v dubnu 2021 německý spolkový sněm znovu vyhlásil nouzovou situaci. Pokračovala příčinná souvislost mezi krizí a významným dopadem na federální rozpočet,“ uvedl Soud.
Zákonodárce však dostatečně nevysvětlil příčinnou souvislost mezi zjištěnou mimořádnou situací a opatřeními krizového řízení financovanými z nouzové výpůjčky, potvrdil Ústavní soud závěr stěžujících si poslanců. Bundestag ani nevysvětlil nezbytnost opatření.
Podle Soudu mnoho investic nebylo v době pandemie provedeno. „Ochrana klimatu a postupné ukončení využívání fosilních zdrojů energie mají zvláštní kvalitu s cílem trvale posílit ekonomiku na cestě z pandemie,“ citoval z odůvodnění Bundestagu Soud. „Toto odůvodnění se ukazuje jako nedostatečně spolehlivé. V době, kdy se zákon projednával, pandemie koronaviru trvala již téměř dva roky,“ uvedl Soud.
Fond EKF byl zřízen mnohem dříve a jeho cíle byly stanoveny. „Alokace do EKF prostřednictvím druhého zákona o dodatkovém rozpočtu na rok 2021 je rovněž v rozporu s ústavními požadavky ročního rozpočtu,“ připomněl Soud, podle kterého dodatek k rozpočtu za roku 2021 byl neslučitelný s Ústavou.
Pokud je to vůbec možné, tak důvody nejsou zřejmé
A naposledy se Ústavní soud vyjádřil k retroaktivitě zákona, kterým byly peníze převedeny do fondu. „To, že retroaktivní novela zákona o rozpočtu na rok 2021 druhým dodatečným zákonem o rozpočtu neplní funkci rozpočtového zákona jako nástroje plánování, je zřejmé z odůvodnění samotného zákona, kde spolková vláda upozorňuje, že státní opatření v boji proti pandemiím již nelze realizovat pro rozpočtový rok 2021,“ citoval Soud.
„Bez ohledu na otázku, zda je ospravedlnění tohoto porušení vůbec možné, důvody pro to nebyly uvedeny ani nejsou jinak zřejmé,“ zhodnotil jednání vládních poslanců německý Ústavní soud. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Prezident Pavel navrhl Senátu do funkce ústavního soudce Milana Hulmáka
Prezident republiky Petr Pavel předložil Senátu žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním Doc. JUDr. Milana Hulmáka, Ph.D. do funkce soudce Ústavního soudu. Prezident to oznámil na webu Hradu. Osmačtyřicetiletý Milan Hulmák se podílel na přípravě občanského zákoníku, byl členem Legislativní rady a jako of councel působil v advokátní kanceláři Havel & Partners v expertní pozici. Nyní přednáší právo na dvou univerzitách.
Milan Hulmák absolvoval Fakultu právnickou ZČU v Plzni v roce 1998. Od roku 1998 se věnuje vysokoškolské výuce občanského práva hmotného a procesního. Působí též jako lektor pro Justiční akademii ČR a Justiční akademii SR. Má za sebou bohatou publikační činnost. „Fakultu právnickou ZČU v Plzni absolvoval v roce 1998. Nastoupil na katedře občanského práva jako asistent, později odborný asistent. V roce 2001 obhájil rigorózní práci na téma Hypoteční úvěr. Postgraduální studium ukončil v roce 2008 obhajobou práce „Proces uzavírání smluv“,“ uvádí o sobě právník. Hulmák už však na Západočeské univerzitě v Plzni přes deset let nepůsobí.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.
Od roku 2000 byl členem pracovních komisí Legislativní rady vlády pro soukromé právo. Jako člen Komise pro přípravu nového občanského zákoníku při Ministerstvu spravedlnosti se podílel na přípravě nového občanského zákoníku.
Věnuje se právu i po praktické stránce. Jako advokát byl rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR a rozhodcem zapsaným v seznamu Ministerstva spravedlnosti. Podílel se jako expert na řadě rozhodčích řízení. Od roku 2012 působil v advokátní kanceláři Havel & Partners jako of councel.
Dvouměsíční lhůta na schvalování Hulmákovy kandidatury by měla senátorům skončit koncem ledna. Hulmák by mohl v týmu ústavních soudců nahradit Jiřího Zemánka, jehož desetiletý mandát skončí 20. ledna.
Výběr kandidátů probíhal podle předem avizovaných kritérií, která prezident zveřejnil dne 20. března a v souvislosti s novým návrhem z něho prezident vybral tyto zásady:
1/ Pestrost s ohledem na profesní původ a zkušenost, s obvyklou převahou soudců obecných soudů a akademiků, doplněných dalšími profesionály.
2/ Důležitá je odbornost, a to nejen v ústavním, případně mezinárodním a evropském právu, ale i v hlavních oborech, jako jsou občanské, trestní nebo správní právo.
3/ Dalším zřetelem je i regionální rozrůzněnost, a to jak ve vztahu k životní zkušenosti, tak k právnickým fakultám, které soudci absolvovali nebo na nich působí.
4/ Důležité je mít soudce napříč generacemi, ale i v genderové vyváženosti.
5/ Důležitá je hodnotová a názorová různorodost: soud nemá být složený pouze z konzervativců, liberálů a socialistů, lidí pravice nebo jenom levice.
6/ Všechno musí být ve shodě s osobní integritou a uznáním ze strany kolegů či širší veřejnosti. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Pojišťovny nově zaplatí očkování proti HPV dalším „náctiletým“
Účinná zbraň proti zbytečným úmrtím na rakovinu
Dětský očkovací kalendář se mění. Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku už je ale uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. HPV je jednou z nejčastějších sexuálně přenosných infekcí – v průběhu života se s ní setká osm z deseti osob. Pokud se jejich tělo s infekcí nevypořádá, může u nich vypuknout rakovina nebo se například objevit genitální bradavice. Důsledným očkováním proti HPV lze mimo jiné vymýtit rakovinu děložního hrdla, na kterou nyní v Česku zemře každých 29 hodin jedna pacientka.
„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejúčinnější prevencí HPV onemocnění. Viry napadají různá místa na těle žen i mužů a u obou pohlaví mohou vést k rozvoji závažných onkologických onemocnění,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. HPV infekce má na svědomí až 98 % případů rakoviny děložního hrdla a 90 % případů genitálních bradavic. Je příčinou i dalších HPV asociovaných rakovin, jako jsou některé nádory řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel. „Proti HPV by se proto měly nechat naočkovat nejenom dívky, ale i chlapci. Ideálně před zahájením sexuálního života. Ochrání sami sebe a výrazně sníží riziko přenosu viru,“ zdůrazňuje MUDr. Hülleová.
Rakovinou děložního hrdla, nejčastějším karcinomem způsobeným HPV infekcí, v České republice ročně onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na ni zemře. V tuzemsku se jedná o třetí nejčastější nádorové onemocnění žen v produktivním věku. „V některých zemích, například v Austrálii nebo severských státech, rakoviny děložního hrdla významně ubývá. Proočkovanost proti HPV se v nich totiž vyšplhala až na 90 %. K takovému číslu chceme směřovat také,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Podle posledních oficiálních dat z roku 2021 dosáhla v tuzemsku proočkovanost u dívek téměř 70 %, u chlapců to bylo skoro o třicet procentních bodů méně. Na základě předběžných dat za rok 2022 by se měla proočkovanost u dívek pohybovat na podobné úrovni. U chlapců se předpokládá, že vzrostla asi na 48 %. Aktuální rozdíl v proočkovanosti obou pohlaví by tedy měl být zhruba dvacet procentních bodů. „Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života proti HPV infekci chráněna,“ dodává lékařka.
HPV infekce se šíří převážně intimním kontaktem. K přenosu dochází nejenom při pohlavním styku, ale i při orálním sexu, mazlení nebo přes kontaminované předměty, například ručníky. Podle odborníků se HPV „naivita“ – období, v němž ještě u dívek a chlapců nedošlo ke kontaktu s HPV, posunuje do nižších věkových skupin. „Rozšíření věkového rozpětí pro hrazené očkování proti HPV je proto velmi rozumným krokem,“ říká MUDr. Alena Šebková.
Vakcíny budou nově hrazeny pro všechny děti od 11 let do dosažení jejich 15. narozenin. Změna vyplývá z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabude účinnosti 1. ledna 2024. Díky rozšíření věkové kohorty pro úhradu očkování budou mít lékaři větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu. Výrazně jim to také usnadní plánovaní očkování „náctiletých“ dětí. „I když rodiče o možnosti očkování proti HPV informujeme s dostatečným předstihem, často se stává, že si na něj vzpomenou až po 14. narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhnou, protože očkování je v současné době zdarma jenom pro třináctileté,“ přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006 a doposud na celém světě aplikovali stovky milionů dávek. Bezpečnost a účinnost očkování proti HPV opakovaně potvrdila nejenom řada odborných studií, ale především aplikace očkovacích látek a počty naočkovaných dávek vakcín na celém světě. Rodiče se tedy nemusí bát ani nežádoucích účinků po očkování – jsou totiž velmi vzácné. „K očkování proti HPV nabádá i Světová zdravotnická organizace. V současné době je to jediné očkování, které chrání před vznikem onkologického onemocnění,“ doplňuje MUDr. Cabrnochová.
Důležitost očkování proti HPV si uvědomuje stále větší množství rodičů. „Očkování proti HPV je výborná prevence, protože o rakovině slyšíme pořád a jakýkoli nádor může způsobit velké problémy. Moje dcery už podstoupily řadu jiných očkování a všechny snesly dobře – s očkováním proti HPV jsem proto vůbec neváhal. Nikde jsem se navíc nedočetl o nějakých zásadních problémech, které by tohle očkování mohlo způsobit. Starší dcera, které bude 14, už naočkovaná je a mladší jedenáctiletou nechám naočkovat také,“ uzavírá 50letý Tomáš Votava z Plzně. Ing. Barbora Mertová
X X X
Žen v chirurgii přibývá navzdory překážkám. Jsou stejně dobré jako muži
Chirurgie je fyzicky a psychicky náročným oborem, a možná i proto je chirurgů nedostatek. V posledních letech však významně roste zájem o chirurgii mezi ženami, které přitom například na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy tvoří 70 procent všech studujících. Chirurgie je někdy vnímána jako výlučně mužská disciplína, ale i v České republice stále častěji zaznívá, že k tomu není žádný důvod a že ženy mohou být stejně kvalitní chirurgové, respektive chirurgyně, jako muži.
Bohatě to potvrzuje například velká studie publikovaná v srpnu letošního roku v jednom z nejvýznamnějších medicínských časopisů JAMA Surgery. Výsledkem studie zahrnující více než milion pacientů bylo zjištění, že pacienti operovaní chirurgyněmi měli dokonce méně pooperačních komplikací než ti, které operovali muži.
Že se mění vnímání žen v chirurgických oborech také v České republice, ukázal například vznik zvláštní sekce Ženy v chirurgii při České chirurgické společnosti. Už tehdy 20 procent celé odborné společnosti tvořily ženy. Nikdy v historii předtím neměla Česká chirurgická společnost pětinu žen. Podle předsedkyně sekce dr. Moniky Švorcové z III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol bylo zhruba před 10 lety zastoupení žen sotva poloviční. „Počet žen v chirurgii se zřetelně navyšuje. Že jde o trend, který bude pokračovat, naznačuje převaha mladých chirurgyň do 40 let, které tvoří tři čtvrtiny všech chirurgyň odborné společnosti,“ vyzdvihuje dr. Švorcová.
Podle přednosty III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol prof. Roberta Lischkeho nejde o okrajové téma „Chirurgové nejsou, a je proto třeba změnit nastavení mysli. Musíme vytvářet takové podmínky, aby se ženy mohly stávat chirurgyněmi, protože jinak nás nebude mít v budoucnu kdo operovat,“ konstatuje prof. Lischke.
Pozitivní úlohu mohou ve zvýšeném zájmu studentek o chirurgii hrát právě významní a exponovaní představitelé a představitelky oboru, kteří zapojení žen do chirurgie podporují. Dokladuje to svým vlastním příběhem dr. Anna Marie Stejskalová z I. chirurgické kliniky – kliniky břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN. „Na mé rozhodnutí věnovat se chirurgii mělo vliv mnoho inspirativních osobností z oboru, o kterých jsem slyšela v médiích nebo jsem je měla příležitost poznat osobně v průběhu studia nebo během svých stáží v České republice i v zahraničí,“ podotýká dr. Stejskalová a jako příklad uvádí světově uznávaného prof. Bohdana Pomahače působícího na Yale, který provedl jako první na světě se svým týmem kompletní transplantaci obličeje. „Během své návštěvy Prahy, kterou se mi podařilo domluvit v roce 2018, si pan profesor udělal čas i na studenty medicíny a vyslovil tehdy názor, že ženy jsou v chirurgii stejně dobré jako muži, ne-li lepší,“ uvádí jeden z inspirativních momentů dr. Stejskalová.
Jaké vlastnosti chirurgie vyžaduje?
Na druhou stranu, chirurgie byla vždy vnímána jako mužský obor, a i dnes se lze stále setkat s předsudky, že chirurgie není pro ženy vhodná. Je pravda, že chirurgové a chirurgyně musí mít specifické fyzické a psychické předpoklady. Na jedné straně potřebují přiměřenou, nikoli však mimořádnou sílu, dobrou fyzickou kondici a šikovnost. Chirurgie vyžaduje také psychickou odolnost a rozhodnost ve vypjatých situacích – chirurg si musí věřit. Všechny tyto vlastnosti potřebují chirurgyně nebo chirurgové v míře, v jaké je nalézáme u mužů i žen. Není nutné být dvoumetrovým svalovcem, kterými většinou nejsou ani chirurgové, ani chirurgyně. Roli hrají různé faktory, individuální dispozice, dobrá fyzička, ke které může dopomoci sport, určitý význam může mít i věk. K rozhodnosti a sebevědomí je třeba praxe. Komplex vlastností, znalostí a dovedností, kterými je třeba v chirurgii disponovat, zkrátka nelze spojovat s jedním nebo druhým pohlavím – jedná se o individuální vlastnosti.
Chirurgie se dnes navíc dělí na řadu podoborů a roste využití miniinvazivní chirurgie, takže si každý, pokud dostane příležitost, může najít tu část chirurgie, která mu vyhovuje. V každém případě je důležitá motivace a pracovitost. „Za svého studia jsem vyslechla mnoho. Ať už věty podporující nebo odrazující. Nejspíše díky své tvrdohlavé povaze jsem si přesto šla za svým, a věděla jsem, že sama nejlépe zjistím, kde je pravda. Zda je chirurgie skutečně pro ženu tak nedosažitelná, jak někteří tvrdili, nebo zda je to úžasný a naplňující obor šitý na míru každému, kdo je ochoten se v něm rozvíjet. Z osobní zkušenosti se mi potvrdilo to druhé,“ popisuje dr. Stejskalová.
Skloubit kariéru s osobním životem je výzva
Jak však upozorňuje dr. Barbora East z III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol, chirurgyně opravdu čelí některým překážkám, kterým muži většinou čelit nemusí. „Ženy se potýkají s jedinečnými výzvami, především pokud jde o skloubení kariéry v chirurgickém oboru s rodičovskými povinnostmi. Český zdravotní systém má určitá specifika, která ženám ztěžují dosažení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Celou situaci ještě více komplikuje sociální politika státu, která ženy v produktivním věku diskriminuje ve vztahu k zaměstnavatelům,“ přibližuje dr. East.
Podle dr. Josefa Vošmika, gendrového experta a etika z oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, omezená možnost žen plnohodnotně se uplatnit v chirurgických oborech je kromě zmiňovaných předsudků spojena s organizačními mechanismy, které nezohledňují potřeby spojené s péčí o děti. „Jedná se zejména o nedostatečné kapacity zařízení péče o děti, apriorní ‚obavy‘ z toho, že by ženy mladšího či středního věku mohly odejít na rodičovskou a nedostatečné pracovní zapojení chirurgyň během mateřské a rodičovské,“ shrnuje dr. Vošmik. Jeho slova potvrzují zjištění České chirurgické společnosti, podle kterých by více než polovině žen v chirurgii vyhovovala flexibilní pracovní doba nebo zkrácený úvazek.
Odchod na rodičovskou, která je u nás mimořádně dlouhá, ženy v chirurgii potenciálně limituje nejvíce. Studiem medicíny totiž chirurgické, respektive lékařské vzdělávání nekončí. V první řadě proto, že k výkonu samostatné praxe je třeba získat atestaci, což v chirurgii trvá šest, mnohdy i více let. Dotazník mezi ženami v České chirurgické společnosti přitom ukázal, že víc jak 50 % chirurgyň do 40 let nemá atestaci. Časové skloubení chirurgie a mateřství je tedy podle všeho pro vzdělávání chirurgyň a kontinuitu praxe zásadní.
Podle dr. Vošmika nicméně ženy v jejich plnohodnotném zapojení do chirurgie limituje také obecně vysoká společenská tolerance projevů obtěžování včetně sexuálního obtěžování, šikany či dokonce různé formy násilí. „Často právě v oborech, kde se vyskytuje zvýšená míra stresu a současně značná blízkost osob, které zde působí, může docházet k překračování osobních hranic a někdy i ‚normalizaci‘ takového chování. Přitom i (sexuální) obtěžování je podle antidiskriminačního práva posuzováno jako jedna z forem diskriminace, a to nejen na podkladě pohlaví, respektive genderu, ale i jiných potenciálně diskriminačních kritérií, například ‚seniority‘, ale také etnicity a podobně,“ upozorňuje dr. Vošmik
Mgr. Lukáš Malý, Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK
X X X
Šéf betonáren: Bojujeme za to, co v cizině už dávno funguje
Ulevit přeplněným silnicím české metropole by mohla pomoci intenzivnější lodní doprava. V Praze však zatím nákladní lodní dopravu využívá pravidelně a ve velkém pouze společnost TBG Metrostav. Podle jejího šéfa je to promarněná šance.
I když intenzita výstavby v Praze stále poněkud pokulhává za rychle rostoucími potřebami jejích obyvatel, je objem každoročně spotřebovaných stavebních hmot v české metropoli jednoznačně největší ze všech měst v Česku. Výkyvy trhu ovlivněná výstavba bytů nebo kanceláří se opět probouzí k životu a lze očekávat, že se ve velmi blízké budoucnosti opět začne rychle stavět, kde to jen půjde.
K tomu se po dlouhých letech znovu budují také důležité infrastrukturní projekty – zahájena byla další etapa výstavby metra, staví se nové mosty, rychle vyrůstá nádraží Bubny, rekonstruují se železniční koridory a stranou výstavby nezůstává ani letiště Ruzyně. V nedaleké budoucnosti se Pražané jistě dočkají také zahájení staveb vnitřního a vnějšího městského okruhu a vysokorychlostních tratí.
„Takto intenzivní výstavba evokuje hned dvě základní otázky – bude vůbec z čeho stavět, když všude slyšíme, že základních surovin je nedostatek, a také, zda se s takovými přesuny hmot vyrovná pražská doprava,“ upozorňuje Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG METROSTAV, která se zabývá vývojem, výrobou a distribucí betonu v Praze.
X Bude v budoucnu z čeho stavět?
Bude. Jen je otázkou, jak moc drahé to bude.
X Jak to myslíte?
Známým příkladem z posledních let je kamenivo. Ve stavebnictví se pojmem kamenivo myslí písek i hrubé kamenivo dohromady. Obojího začíná být nedostatek. Nejen, že se neotevírají nové pískovny a lomy, ale ty fungující se postupně uzavírají. A to i přesto, že lokalita není kompletně vytěžená. Jen se třeba veřejnost nebo úřady postaví proti a těžební společnost už další povolení k těžbě nezíská.
X Je možné dovézt kamenivo odjinud?
A odkud? Situace v České republice je všude podobná. V sousedních zemích jsou rádi, když uspokojí svou domácí poptávku a některé evropské státy už například písek dovážejí po moři. Ano, tato cesta asi možná bude. Jen je třeba se připravit na mimořádný cenový skok a enormní nárůst dopravního zatížení.
X Společnost, kterou řídíte, sídlí v Praze, kde se podle statistických údajů staví nejvíce ze všech měst v Česku. Máte představu, o jaký objem materiálu se jedná?
Přesný údaj neznám, ale nepochybně jsou to miliony tun. Jen surovin pro beton se ročně do Prahy doveze přes dva miliony tun.
X Odkud a kam se materiály převáží?
Na každou stavbu je třeba dovézt desítky až statisíce tun všemožných materiálů, jako jsou například dřevo, ocel, cihly, sklo, izolace nebo třeba beton, a ze staveb zase odvézt vytěženou zeminu nebo demoliční odpad. Komodity se dovážejí ze všech koutů republiky, ale často i ze zahraničí. Kamenivo do betonu se například dováží nejčastěji z pískoven severně od Prahy z okolí řek Vltavy a Labe.
X Jak se převozy, například kameniva do betonu, projeví v dopravě?
Celkem významně. Jestliže uvažuji, že se do Prahy každý rok přivezou asi 2 miliony tun kameniva, jeden kamion uveze asi 25 tun a vzdálenost pískovna – pražská betonárna je přibližně 50 km, tedy cesta tam a zpět je 100 km, jedná se ročně o 8 milionů km ujetých kamiony po silnicích.
X To je v kontextu celkové nákladní dopravy hodně, nebo málo?
Je to jen jeden segment v oblasti veškerých nákladních přeprav. Ale když si představíte, že se jedná o 80 tisíc jízd kamionů a každý kamion má na délku asi 15 metrů, tak kdyby ty vozy stály těsně za sebou, vznikla by kolona dlouhá 1 200 km… Takže si vezměte, že pojedete z Prahy třeba do Splitu a v pravém pruhu bude celou cestu stát jeden kamion s kamenivem za druhým. Je to hodně, nebo málo?
X Ale s tím toho asi moc udělat nelze. Více využívat železniční dopravu se stále nějak nedaří a moc dalších možností už není. Jak to řeší v zahraničí? Vždyť v jiných evropských městech se staví ještě mnohem více než v Praze.
Máte pravdu. Když jedete do Vídně nebo Berlína, jsou tam všude samé jeřáby a staveniště. Staví se tam výrazně více než u nás, přesto tam doprava nekolabuje.
X Jak je to možné?
Mám čerstvý zážitek z Paříže. Na podzim loňského roku jsme se byli podívat v tamních betonárnách. V Paříži se aktuálně staví opravdu hodně. Chystají se na olympiádu, kterou pořádají v příštím roce, a tak to tam opravdu jede. A oni dělají naprosto přirozenou a jednoduchou věc. Všechno, co jen trochu lze, dopravují po řece. Seina je plná nákladních lodí. Miliony tun stavebního materiálu přepravují nákladní lodě. Místo po silnicích plují suroviny po řece.
Seina v Paříži se využívá jako běžná dopravní cesta
X Ale to přece není žádná novinka, vždyť říční doprava se využívá už desítky let.
Právě že to žádná novinka není. A není to ani žádná velká věda. Mimo Paříž se zboží nebo materiál naloží a až do města se přiveze nákladní lodí. Jedna průměrná loď nahradí třeba 40 kamionů. Francouzi mají přímo v centru, na dohled od Eiffelovy věže, na břehu řeky asi osm betonáren. Když budu počítat jen jednu loď na každou betonárnu a den, jedná se o 320 denně ušetřených kamionů. V Paříži navíc po řece dováží nejen kamenivo do betonu, ale také cement a jiné suroviny. Lodě rovněž odvážejí stavební odpady, výkopky nebo převáží další stavební materiály.
X V Praze ale přece také funguje lodní doprava…
To je právě ten omyl. V Praze lodní doprava fungovala v minulosti. Ještě za minulého režimu se lodě využívaly celkem často. Ale dnes? Postavte se na některý z pražských mostů a spočítejte, kolik nákladních lodí s materiálem za den uvidíte. Ušetřím vám čas – když budete mít štěstí, tak jednu, možná dvě. Jediný, kdo nákladní lodě v Praze pro velkoobjemový pravidelný dovoz surovin využívá, jsou naše dvě betonárny Rohanský ostrov a Libeň, která je hned vedle tunelu Blanka.
X Proč tomu tak je?
To úplně nevím. Je jasné, že lodě nemohou vozit úplně všechno a všude, ale je až s podivem, co všechno jimi převážet jde. V Paříži například dovážejí až na náplavku pod Eiffelovkou běžné spotřební zboží. Jeden významný francouzský řetězec dokonce zásobuje své prodejny v centru města loděmi. Některé zásilkové firmy kombinují lodní dopravu s cargo koly, aby eliminovaly automobilovou přepravu ze svého logistického řetězce.
X A v Praze to nejde proč?
Opravdu nevím. Když to vezmu podle naší firmy, tak ani nás k tomu vlastně nikdo nenutí. My lodní dopravu využíváme už mnoho let, máme to zautomatizované a funguje to skvěle. Stejně tak bychom ale mohli využívat zásobování kamiony. Nijak by nás to provozně nebo ekonomicky neomezilo. Ale když pominu, že mně osobně po těch letech lodní doprava učarovala, asi podvědomě vnímáme jako určitou splátku Pražanům za umístění našich provozoven ve městě. Přijde nám to přirozené.
X Myslíte tedy, že nákladní lodní doprava je správným řešením k průjezdnosti Prahy?
Určitě není jediným řešením, ale může k větší průjezdnosti přispět. Na příkladu Paříže, ale také Berlína či Bruselu je zřejmé, že k silniční dopravě existují alternativy, které se vyplatí využívat. Je jednoznačné, že těžké a objemné materiály nebo odpady se mohou bez větších investic a komplikací začít převážet po řece. Na jednu loď naložíte tolik, co by muselo odvézt 40 kamionů. To ale neznamená, že zanikne nákladní silniční doprava. Jen se vytvoří alternativa, kterou bude možné používat. Když to přirovnám třeba k populárním cargo kolům, ta ulevují obyvatelům centra města, ale celkově se dodávek stejně nikdy nezbavíme. Lodě zase usnadňují život Pražanům a Středočechům, protože okolo jejich domovů nejezdí tisíce těžkých kamionů, ale určitě to neznamená, že už kamiony nebudou potřeba.
Bez kolon a bez čekání – náklad 40kamionů písku právě proplouvá kolem Císařského ostrova a míří na betonárnu Libeň (Troja)
x Má lodní doprava v Praze politickou podporu?
Deklaratorní podporu určitě ano, ale chtělo by to už i konkrétní činy. Trochu mi připadá, že určitá nedůvěra v lodní dopravu v Praze je spojena s provozem velkého množství osobních turistických lodí v centru města. To je ale úplně jiný obor. Nákladní lodě jednoznačně ulevují pražské dopravě, jejich využívání snižuje opotřebení silnic, prašnost a množství exhalací. Chtělo by to ale najít ještě další využití než jen pro betonárny. Začít by se mohlo například s umístěním depa pro cargo kola k řece. Místo náklaďáků by zboží mohly dovážet, ale i odvážet lodě. Kola a malé dodávky pak už jen krátký úsek po městě. Tak jako právě v Paříži či v Bruselu.
X A není už vnitrostátní říční doprava překonaná?
To v žádném případě. Naopak. Minulý měsíc jsem měl na konferenci v Senátu přednášku o využití lodní dopravy v Praze. Přede mnou měli příspěvky kolegové z Francie, Německa a Belgie. Myslel jsem, že nám řeknou něco k tomu, jak více využívat lodní dopravu, na jaká odvětví se hodí, jestli je potřeba nějaká podpora a podobně. Ale oni tohle už vůbec neřeší. Nákladní lodní doprava je tam naprosto běžnou součástí logistického mixu. Využívá se pro mnoho oblastí. Oni nyní řeší, a v tom duchu se nesly jejich přednášky, elektrifikaci těchto lodí, solární panely, vodík, ale třeba také provoz autonomních plavidel. Jsou zkrátka úplně jinde než my.
X Není právě třeba toto problém nákladní lodní dopravy u nás? Že ty lodě nejsou úplně moderní a nejsou třeba elektrické?
Podobně jako auta, procházejí i lodě technickými prohlídkami a musejí plnit i stanovené exhalační limity. Většina lodí už má modernizovaná pohonná ústrojí, ale o vodíku se jim samozřejmě může jen zdát. Ale problém je zase v tom, zda je vůle dopravu nákladů po řekách podporovat, nebo ne. Chceme přesunout část těžkých nákladů na lodě nebo už jsme se smířili s tím, že prostě všechno jezdí po silnicích a jinak to v Česku neumíme? Dokud si neujasníme, jak má vypadat dopravní mix, těžko můžeme po provozovatelích lodí chtít, aby investovali do elektrifikace a vodíkových pohonů. Většina z těchto firem jen udržuje svá plavidla v provozuschopném stavu, aby splňovala alespoň stávající legislativu. Investovat více znamená vidět před sebou nějaké větší uplatnění. A vidíme ho?
X Jak byste si vy představoval budoucnost lodní dopravy v Praze?
Nejsem odborník, jsem fanda a naše společnost je dlouholetým uživatelem nákladní lodní dopravy. Konkrétní recept musí připravit odborníci a posvětit politici. Já mohu jen přispět do diskuse našimi praktickými zkušenostmi a tím, co vidím v jiných metropolích na západ od nás. Nedávno mi někdo říkal, že lodní doprava je nesmysl a alternativou k té silniční je prý jedině železnice. No nevím. Sedím u hotelu ve Vídni a za hodinu jsem na Dunaji napočítal devět nákladních lodí. Se dřevem, s kamenivem, s kontejnery. V Paříži na Seině jsem se v počítání ztratil po půl hodině. Myslím, že lodě na řeku patří a potenciální kapacita Vltavy je dlouhodobě nevyužitá.
Betonárna Libeň (Troja) dopravuje kamenivo od lodi unikátním podzemním kolektorem – cyklostezka a zelený pobřežní pás zůstává k dispozici pěším a cyklistům
x Mnozí by ale rádi využívali řeku spíše jako místo k odpočinku nebo k rekreaci..
To se přece nevylučuje. Každé město, každá společnost má své potřeby. Chceme běhat, jezdit na kole, relaxovat, nebo se jen tak procházet a odpočívat. Také ale chceme jíst, bydlet, oblékat se nebo cestovat autem, či na kole. Mosty, tunely, cyklostezky i byty se musejí z něčeho postavit. Oblečení a potraviny se musejí do města nějak přivézt. A může to být výhradně po silnicích, nebo to může být od každého způsobu trochu. Něco po železnici, něco po řece, a co nejde, tak po silnici. Jde jen o to, umět udělat kompromis a uvědomit si, jaké dopravní alternativy pražská aglomerace nabízí. Zdá se, že zatímco stále složitěji hledáme způsoby, jak postavit více silnic, rozšířit jejich kapacitu, a když už to jinak nejde, tak na nich nuceně omezit provoz, třeba pro kamiony, tak Vltava – největší pražská nákladní dálnice – zůstává nevyužitá.
X Co se týká nákladní lodní dopravy u nás, jste tedy spíše skeptik, nebo optimista?
Já jsem vždy optimista. Navíc mám takovou blbou povahu, že nic nevzdávám. Takže věřím, že se v Praze podaří rozšířit využití lodní dopravy i pro jiné účely, než je dovoz kameniva pro betonárny. Vždyť stavět se bude stále více, čekají nás úžasné dopravní projekty, které ale budou znamenat přesuny milionů tun hmoty. Bez lodí to nepůjde. A jen doufám, že se podaří lodní dopravu udržet v chodu do té doby, než se stane běžnou součástí pražského dopravního mixu, tak jako je tomu už desítky let v zahraničí. A třeba už za pár let připluje plně elektrická loď s pískem k nám na betonárnu Libeň, během vykládky se zase nabije a nehlučně a bez emisí odpluje zpátky k Roudnici pro další náklad. Jak říkám – jsem optimista!