Fiala z lidí žebráky, Španělsko se o Ukrajinu nestará, i Zelenskyj…

‚Nemůžu jet autobusem do nemocnice, abych měl zítra na chleba.‘ Seniory tíží zvyšující se ceny. V ČR roste počet domácností, kterým po zaplacení bydlení a potravin zbývají méně než 3000 korun měsíčně. Vyplývá to z průzkumu s názvem Česko 2022 – Život k nezaplacení. Na něm spolupracuje Český rozhlas s výzkumnou agenturou PAQ Research. Podle výsledků průzkumu vzrostl počet takových domácností od loňského listopadu z 9 na 12 procent. S finančními problémy se potýkají například někteří senioři na severu Čech.

„Beru šestnáctého v pondělí a v kapse mám jednadvacet korun, abych si mohl zítra koupit chleba na snídani,“ vysvětluje mi pan Jiří, který se v ústeckých městských sadech na chvíli posadil cestou od doktora, ke kterému se chtěl objednat na vyšetření. Neúspěšně. Téměř přes celé město teď míří pěšky do ordinace svého praktického lékaře, aby mu sehnal specialistu, který ho přijme.

Jan Bachorík o tom, jak se s rostoucími cenami potýkají senioři z Ústí nad Labem. „Jdu tam a řeknu mu, že mi dal žádanku, tady je číslo a ať tam zavolá, protože, jak jsem před chvílí řekl, důchod beru šestnáctého a v mobilu už nemám kredit. A abych jel do nemocnice, potřeboval bych jedenáct korun na autobus, a to nemám, jinak bych neměl na chleba. Tak si říkám: žiju v Evropě, v Česku, anebo jsem někdo v Africe?“

Pan Jiří tak s posledními korunami v peněžence vyhlíží termín výplaty důchodu. Jak ale říká, vždycky nakonec nějakým způsobem s penězi vyjde: „Ale je to tip ťop. Nic mi nezůstane. Pokud nechodíte do hospody, tak vyjdete, ale nesmíte si dovolit nic. Žádnou hospodu, žádné divadlo, kino, nic.“

x „Je to opravdu o tom, že otáčíte každou korunu, jestli budete mít na chleba, na dopravu?“

„Ano, přesně tak. Díváte se na letáky, kde je zlevněné maso a tak dál. Vždycky mi zůstávaly peníze, zůstalo třeba i tisíc korun. Teď ani kačka,“ vysvětluje mi během odpočinku na lavičce pan Jiří, který žije sám v pronajatém bytě. Podle něj zhoršily situaci dvě věci: „Byl koronavirus, to je jedna příčina. No a pan Putin, to je druhá příčina.“

‚S jedním platem by to nešlo‘

V opačné životní situaci je pan Robert, který je v důchodu zhruba dva roky. Jak mi řekl, lidé musí být spořiví: „Neumějí šetřit.“

x „Dá se podle vás šetřit i v dnešní době?“

„Dá. Hlavně když máte tedy svůj byt. Nesmíte být v podnájmu,“ říká mi pan Robert během venčení svojí fenky. Jedním dechem ale dodává, že právě on má štěstí v tom, že žije ve vlastním.

„Moje partnerka ještě pracuje, já jsem v důchodu, tak se to dá skloubit.“

x „Dokážete si představit, jak byste vyšel jenom z jednoho platu, respektive důchodu?“

„No tak to by nešlo,“ konstatuje jednoznačně pan Robert, který se snaží si důchod užívat, například na vlastní zahradě.

X X X

CO  ZPŮSOBIL  ZELENSKYJ,  ZNIČENÁ  UKRAJINA,  MRTVÍ  LIDĚ,  ŽÁDNÉ  JEDNÁNÍ  S  RUSKEM,  VELMOC  NĚMECKO,  SCHOLZ,  NEZASAHUJE

Reportér v Charkově: Tlející mrtvoly i zničená technika. Lidé si ale konečně oddychli

Obyvatelé Charkova si po téměř třech měsících oddychli. Ruské ostřelování skončilo. Tak situaci ve městě popsal reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Náš štáb se podíval i do blízkosti frontové linie, konkrétně na místa, které osvobodila ukrajinská armáda. „Jsou tam stopy bojů – celá řada zničené ruské bojové techniky, tlející mrtvá těla a dokonce i sestřelený ruský vrtulník,“ popsal reportér.

Ukrajina zřejmě vyhrála bitvu o Charkov. Stažení ruských vojáků z oblasti kolem města potvrdil starosta města Igor Terechov. Že Ukrajinci pravděpodobně své druhé největší město uhájili, uvádí také americký Institut pro studium války.

„Obyvatelé Charkova si oddychli. Po skoro třech měsících skončilo ruské ostřelování, protože ukrajinské armádě se při úspěšné ofenzívě podařilo vytlačit ruské jednotky do vzdálenosti 25 kilometrů od města, což je oblast dostřelu ruského dělostřelectva,“ popsal Zrno z Charkova.

Tlející těla a zničená vojenská technika

Z příměstských čtvrtí, kde se bojovalo a které byly nejvíce pod palbou, většina lidí utekla. „Ti, co zbyli, doslova žili ve sklepích. Byli jsme v panelácích, ve kterých z několika set zbylo 20 až 30 lidí, kde si společně upravili sklep a strávili v něm minulé tři měsíce,“ pokračoval reportér CNN Prima NEWS. „Teď je vidět ulehčení. Lidé se začínají vracet a ukrajinská armáda postupně vytlačuje Rusy dál,“ popsal situaci Zrno.

 „Je zkrátka vidět, že Rusové nemají dost sil na to, aby současně bojovali na více směrech a ve stále větší míře se koncentrují na to, co považují za klíčové. To znamená na frontu na Donbase, kde se ukrajinské jednotky budou pokoušet odříznout Rusy od klíčového města Izjum a překazit tak plán na odříznutí ukrajinských sil v Severodoněcké pánvi,“ uzavřel Zrno.

X X X

VYHOZENÉ  MILIONY  V  PRAZE,  TO  JE  BEZ  JEDNÁNÍ   UKRAJINY  S  RUSKEM

Stanové městečko v Praze Hlavnímu nádraží příliš neulevilo. Vláda hledá alternativy bydlení

Pražské stanové městečko pro romské uprchlíky se rychle zaplňuje. Situace se na pražském hlavním nádraží ale zatím nelepší. V noci na neděli tam spalo dokonce víc lidí, než když ještě žádné městečko v Tróji nestálo. Pro uprchlíky se tak chystají další lokality, kam by se mohli přemístit. Ve hře jsou i modulární stavby.

Situace na pražském hlavním nádraží je stále vážná. V noci tam přespaly víc než čtyři stovky uprchlíků. Podle dobrovolníků se situace zatím příliš nezměnila. „Pořád vnímáme takovou nedostatečnou součinnost vlády nebo státu a institucí. Mám pocit, že tady na tu práci zůstáváme sami,“ přiznal koordinátor dobrovolníků Iniciativy Hlavák David Chytil.

 Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) je ale přesvědčen, že vláda dělá, co může. „Je mi líto každé mámy, která leží na Hlavním nádraží s dítětem a je mi úplně jedno, jestli je to máma maďarská, ukrajinská romská nebo česká. Prostě tam nemá ležet a my děláme všechna opatření, aby tam neležely,“ tvrdí Rakušan.

Pomohou Malešice?

Jenže vznik stanového městečka v Tróji zřejmě problém nevyřeší. Jen za první den se místa zaplnila z poloviny. V neděli už bylo stanové městečko téměř plné.

Rakušan v neděli popsal další varianty, jak situaci zlepšit. Plánují se změny v systému uprchlických dávek a v Praze jsou také vytipované dvě nové lokality, kam by se mohli běženci z nádraží přemístit. „Doufám, že celkem by ty dvě nemovitosti daly dohromady dalších 150 nebo 200 míst a už se zase dostáváme na nějaké číslo, které uleví,“ vysvětlil Rakušan.

Podle informací CNN Prima NEWS by jedno ze dvou míst pro romské uprchlíky mělo být v pražských Malešicích, kde má pošta velké depo a vedle něj zasíťované pozemky. Další místa pro romské uprchlíky vláda nehledá jen v Praze. Početné rodiny romských uprchlíků by proto podle vlády mohly být v případě delšího setrvání v Česku přesouvány do takzvaných kontejnerů. Vše je ale prý ve fázi příprav.

Bydlení v kontejnerech

„Vláda má vytipované lokality, má vytipované kontejnerové stání. Na druhé straně, když vytipujeme místo, kde by mohli být, kde by měli dostatečnou zdravotní péči, postarali se o ně romské neziskovky, tak pak často nastává tuhý odpor místních obyvatel,“ prozradil v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Kabinet podle Válka pro výstavbu modulů předběžně vybral devět lokalit. O nich teď prý vláda s hejtmany ještě povedou jednání. Na jednom místě by přitom prý mohly být desítky lidí. Že jsou kontejnery pro delší bydlení lepší možností než stany, souhlasí i opozice. Ta ale apeluje, aby se místa jejich výstavby volila i s ohledem na dostupnost dalších služeb, jako jsou třeba lékařské ordinace nebo školy.

X X X

Nacher: Uprchlíci žijící na nádraží? Lidé se ptají, jestli miliardy ze sbírek došly

Někteří lidé mají při pohledu na romské uprchlíky z Ukrajiny pocit, že miliardové sbírky na Ukrajinu někde zmizely. V Partii Terezie Tománkové přiblížil pocit některých českých občanů poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Naopak poslankyně ODS Eva Decroix považovala jeho slova za nevhodná. Sama hovořila o tom, jak je pro ni bolestné situaci na Hlavním nádraží v Praze pozorovat.

„Stejně jako mě bolí koukat se na situaci na nádraží, mě bolí i koukat se na stanové městečko. Doufala jsem, že to nebude nutné. Bohužel, pokud chceme rychle a krátkodobě vyřešit situaci těchto migrantů, jsem ráda, že se podařilo ta městečka udělat rychle,“ řekla poslankyně ODS. „Hrajeme s časem, kapacitami, místem a s přijetím v rámci naší populace,“ doplnila.

 Nacher však upozornil na deziluzi některých lidí. „Češi velmi aktivně pomáhají – nejen tím, že nabízejí své kapacity bytů, ale posílají i finanční prostředky. Pak se ale ptají, jestli došly, když se posbíraly miliardy a pak vidí, že tu lidi leží na zemi. Evidentně ne vždy peníze doputují tam, kam mají,“ sdělil poslanec hnutí ANO.

 Tato argumentace se však nelíbila poslankyni ODS. „Zpochybňovat, že prostředky, které byly vybrané, nesloužily k účelu, rozhodně aktuálně není vhodná cesta. Vy jste říkal: ,Obrací se na mě lidé, že byly vybrány miliardy a není nikomu pomáháno.‘ Prostředky, které byly vybrané prostřednictvím neziskovek nebo ukrajinské ambasády, určitě byly použity správně a nemá to jakoukoliv souvislost s tím, že se tu jedna skupina běženců ocitla v situaci, která tu je,“ reagovala Decroix.

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa zase nastínil důvody současné situace. „Bavíme se o velkém logistickém problému, protože v Praze je v přepočtu na počet obyvatel asi 4× více lidí v porovnání s jinými kraji. Vzniká to z důvodu, že když člověk prchá z Ukrajiny, tak Praha je to město, které v ČR zná,“ vysvětlil Peksa.

Poslanec SPD Zdeněk Kettner zase zpochybnil způsob, jakým Česká republika pomáhá. „Jsme vděční, že pomáháme, ale máme záchranný člun, který se po naplnění potopí. Ukrajina je velice velké území, těžko se určuje, kde je největší nebezpečí. Ale nemůžeme pomáhat všem. Primárně by se mělo přijímat obyvatelstvo, které je nejblíže k válečné zóně,“ vysvětlil svůj postoj.

X X X

ZBRANĚ  NA  UKRAJINU,  PŘILÉVÁNÍ  OLEJE  DO  OHNĚ,  S  PUŠKOU  NELZE  JÍT  NA  JEDNÁNÍ

Italský pacifismus ve válce na Ukrajině

Když jsem se v prvních dnech války na Ukrajině účastnila ve Florencii demonstrace na podporu napadené země, nebyla jsem si jistá, jestli jsem se omylem neocitla na gay pride. Žluto-modrých ukrajinských praporů jsem kolem sebe viděla pomálu. Zato se většina demonstrantů halila do vlajek duhových barev, připomínajících hnutí LGBT.

 Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že se jedná o tak zvanou Bandiera della Pace neboli vlajku míru. Oproti devítibarevné vlajce hnutí homosexuálů má ta mírová jen sedm pruhů a její barvy jsou srovnány v jiném pořadí. Navíc uprostřed nese bílý nápis PACE, tedy mír.

Veronika Lefrancois: Italský pacifismus ve válce na Ukrajině

Tato duhová vlajka je už od 60. let minulého století symbolem italského pacifismu a stala se znovu aktuální v roce 2003, kdy ji Italové vyvěšovali z balkonů na protest proti válce v Iráku. Od té doby v sobě nese i podtext odporu vůči NATO a vůbec vojenským organizacím.

Zdá se mi charakteristické, že dnes na italských balkonech opět vlají především tyto barevné vlajky namísto těch žluto-modrých, ukrajinských. Ukrajinský prapor dnes symbolizuje ozbrojený boj, i když se jedná o oprávněnou obranu proti agresorovi. A vojenské konflikty dnes mnoha Italům připadají nepřijatelné.

Zbraně obranné a útočné?

Velká část mých italských známých je přesvědčena, že zasíláním zbraní na Ukrajinu Západ pouze přilévá olej do ohně a přispívá k dalšímu utrpení válkou sužovaného obyvatelstva. Konflikty se prý mají řešit výhradně u jednacího stolu.

Itálie zabavila luxusní jachtu Šeherezáda. Spekuluje se, že patří Putinovi

 Je těžké s nimi diskutovat. Člověk si najednou připadá jako krvelačná bestie toužící po válce. Všeobecný mír přece musí být ideál, který si přeje každý rozumný, mírumilovný člověk! Ale jak má míru dosáhnout země, která byla zákeřně napadena? A jak vyjednávat s diktátorem, který bezostyšně lže a popírá očividnou realitu?

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění s dodáváním zbraní na Ukrajinu souhlasí pouze 29 procent italské populace. Vypadá to, jako by pacifisticky smýšlejícím Italům šlo o urovnání situace za každou cenu, i kdyby se Ukrajinci měli vzdát a podrobit se ruskému agresorovi. Jako by Itálie zapomněla na slova své slavné partyzánské hymny Bella Ciao z období protifašistického odboje. Zpívá se tam: „Jednoho rána jsem se vzbudil a našel jsem vetřelce.“ To přece doslova popisuje situaci, do které se probudili Ukrajinci 24. února tohoto roku!

Pacifistické smýšlení italských voličů, jak se zdá, velmi dobře vycítilo populistické Hnutí pěti hvězd, v čele s bývalým premiérem Giuseppem Contem. Tato antisystémová strana se momentálně v parlamentu snaží omezit zasílání zbraní na Ukrajinu, které naopak v souladu s politikou Evropské unie prosazuje vláda Maria Draghiho.

Giuseppe Conte prý souhlasí pouze se zasíláním obranných zbraní, ale poskytování zbraní útočných odmítá. Ovšem jaký je vlastně technický rozdíl mezi zbraněmi obrannými a útočnými, to už nevysvětluje. Ve skutečnosti se tato terminologie ve vojenském slovníku nevyskytuje. Každá zbraň se dá použít jak k útoku, tak k obraně.

Všichni mírumilovní odpůrci dodávání zbraní si možná neuvědomují, že jednání o míru musí provázet schopnost a možnost reagovat na agresi. K jednacímu stolu s Putinem se nedá posadit s nenabitou puškou. Zbraně jsou zřejmě jediný argument, který je ruský diktátor schopen vyslechnout. Autorka je novinářka, žije v Itálii.

X X X

NESCHOPNÁ  MINISTRYNĚ  NĚMECKA  LAMBRECHTOVÁ

Ministryně obrany není vidět, Německo řeší její neschopnost. Kdo řídí bundeswehr?

Nedá se říct, že vést ministerstvo obrany je zrovna lehká záležitost. Tím méně v největším evropském státě a v době, kdy na okraji Evropy už třetí měsíc probíhá válka. Ale kdo během této doby slyšel o Christine Lambrechtové? Německá ministryně obrany je téměř neviditelným článkem koaliční vlády vedené sociálními demokraty (SPD).

Pokud se někdo z ministrů v dění kolem rusko-ukrajinského konfliktu veřejně angažuje, pak je to spíše zelené duo na ministerstvech zahraničí a hospodářství, Annalena Baerbocková a Robert Habeck.

Lambrechtová coby bývalá ministryně pro rodinu, mládež a seniory a bývalá ministryně spravedlnosti v předchozích vládách Angely Merkelové na sebe naopak spíše vrší jeden problém za druhým. Reputaci Německa nijak neprospívá nepřehledné rozhodování ohledně pomoci napadenému státu prostřednictvím žádaných dodávek vojenské techniky, stejně jako nejasná a často protikladná komunikace a zdůvodňování. O dlouhodobě zanedbaném stavu bundeswehru, na nějž pravidelně upozorňují každoroční nezávislé hodnotící zprávy, ani nemluvě. Nyní šestapadesátiletá Lambrechtová (SPD) je třetí ženou v řadě, která resort obrany vede, nicméně v tomto případě neplatí teze, že do třetice všeho dobrého.

X X X

Volby v západní části Německa jasně vyhráli konzervativci

Nedělní volby v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), kterou vede stávající premiér Hendrik Wüst. Po sečtení naprosté většiny hlasů získali konzervativci takřka 36 procent hlasů. Na druhém místě skončila s 26,7 procentem hlasů sociální demokracie (SPD), pro kterou je výsledek prohrou. Slaví rovněž Zelení.

 Po sečtení 120 ze 128 volebních okrsků má CDU 35,9 procenta, což je o takřka tři procentní body více než při volbách v roce 2017. Wüst doposud vládl s liberálními svobodnými demokraty (FDP), kteří ale získali 5,8 procenta, což na pokračování koalice stačit nebude. Pro FDP je výsledek zklamáním, protože před pěti lety je podpořilo 12,6 procenta voličů.

„Voliči v Severním Porýní-Vestfálsku jasně rozhodli. My, CDU Severního Porýní-Vestfálska, jsme volby jasně vyhráli!“ napsal Wüst na twitteru. Uvedl, že vítězství konzervativcům dává jasný závazek sestavit vládu a nejlidnatější německou spolkovou zemi vést.

Severní Porýní-Vestfálsko je s 18 miliony obyvatel nejlidnatější německou spolkovou zemí. Hlasovat mohlo 13 milionů lidí, což je více než pětina všech německých voličů. Dnešní hlasování, kterému se v Německu říká malé spolkové volby, tak bylo považováno za nejdůležitější v letošním roce.

Také SPD se musí smířit s neúspěchem v podobě 26,7 procenta hlasů. V roce 2017 přitom strana dostala 31,2 procenta. Thomas Kutschaty, který sociální demokraty do voleb vedl, je ale připraven vést koaliční rozhovory. Wüst mezitím oznámil, že CDU bude v Severním Porýní-Vestfálsku vyjednávat se všemi demokratickými stranami.

Rozhodující silou mohou být Zelení, kteří získali 18 procent, což je o takřka 12 procentních bodů více než v roce 2017.

Ve vládě zcela jistě neusedne protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), kterou CDU, SPD, FDP i Zelení považují za krajně pravicovou. AfD dostala 5,5 procenta hlasů, v roce 2017 to bylo 7,4 procenta.

 Volební účast činila 55,5 procenta, v roce 2017 to bylo 65,2 procenta. Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatějším spolkovou zemí, volit mohlo 13 milionů voličů, což je více než pětina oprávněných německých voličů.

X X X

Hádka guvernérů ČNB? Nezvyšovat úroky je rezignace na náš mandát, vzkázal Rusnok Michlovi

Poslední řádné měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky se zjevně uskutečnilo v napjaté atmosféře. Centrální bankéři řešili, jak nadále postupovat proti zrychlující inflaci a zároveň nezadusit obnovu české ekonomiky po pandemii koronaviru. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila.

„Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímá jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu,“ stojí v zápise z jednání bankovní rady ČNB ze čtvrtka 5. května tohoto roku. Dokument takto cituje dosluhujícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka.

Výrok tak lze vnímat jako vzkaz Rusnokovu následovníkovi Aleši Michlovi, který byl ve středu 11. května jmenován novým guvernérem ČNB s účinností od 1. července. Michl se dlouhodobě staví proti zvyšování úrokových sazeb, neboť je přesvědčen, že s inflací by se mělo bojovat na jiném bitevním poli. Podle Michla je třeba inflaci brzdit prostřednictvím snižování rozpočtových schodků a „zabráněním indexaci mezd na inflaci“.

Růst sazeb funguje se zpožděním

Jiří Rusnok však tuto argumentaci zjevně odmítl, stejně jako tezi, že inflace roste, přestože ČNB zvyšuje úrokové sazby už poměrně dlouhou dobu. „V reakci na komentáře o tom, že inflace dále roste i navzdory poměrně razantnímu zvyšování úrokových sazeb, připomněl, že od započetí cyklu zpřísňování měnové politiky neuplynul ani rok,“ stojí dále v zápisu z jednání bankovní rady.

 Sama centrální banka přitom opakovaně zdůrazňuje, že svými opatřeními nereaguje na aktuální vývoj inflace, ale na míru růstu cen, která by podle jejích modelů měla nastat zhruba za 12 až 18 měsíců. Jinak řečeno, účinek dnes přijatých kroků se projeví nejdříve za rok až rok a půl.

V diskusi o nastavení měnových podmínek se bankovní rada podle zápisu shodla, že v situaci mimřádných nejistot spojených zejména s dopady války na Ukrajině je třeba být v měnověpolitickém rozhodování mimořádně obezřetný. Není prý totiž zřejmé, do jakých rozměrů se tato rizika mohou rozvinout.

Michl: Počkejme a uvidíme

Aleš Michl a Oldřich Dědek pak údajně znovu zopakovali, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. „Nákladový charakter současné inflace, nově umocněný válečným konfliktem, bude i nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Podle nich by bylo vhodnější ponechat úrokové sazby pár měsíců stabilní a vývoj dále vyhodnocovat,“ stojí také v dokumentu.

To je v souladu s tezí, kterou Aleš Michl během svého jmenování na Pražském hradě představil prezidentu republiky Miloši Zemanovi. „Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál,“ řekl Michl při jmenovacím ceromoniálu.

X X X

V ČR pětina mostů v havarijním stavu. Opravy vyjdou stát ročně na miliardy

V pondělí začne rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze, Ředitelství silnic a dálnic ročně opraví zhruba 70 mostů na dálnicích a silnicích prvních tříd. Ve špatném stavu se nachází také několik desítek mostů na silnicích druhých a třetích tříd. V té nejhorší kategorii je podle dat Ředitelství silnic a dálnic 63 objektů. Většina z nich je ve správě krajů.

Třeba v Ústeckém kraji jsou v nejhorším stavu tři mosty, mimo jiné také most v Radouni na Litoměřicku.

V Ústeckém kraji jsou v nejhorším stavu tři mosty

„Jsem tady už šedesát let, co jsem se sem přiženil, a ten můstek už tady byl takhle,“ vzpomíná pan Josef na podobu mostu v Radouni na Litoměřicku. Most není nijak vysoko nad zaneseným korytem, které kraj eviduje jako náhon. Podle pana Josefa se ale jedná o odvodnění. „Tady byla strouha, která šla až k poli, k lesu, když byla velká průtrž,“ vysvětluje. Provoz na mostě je v současné době omezený. „Protože se to propadlo. Když jede těžké auto, tak je vidět, jak z toho odpadává prach,“ doplnil pan Josef.

Ústecký kraj eviduje v regionu na silnicích druhé a třetí třídy tři mosty v havarijním stavu, tedy podle klasifikace stavu mostů v sedmé kategorii. Dva mosty se nepoužívají a třetí v Radouni na Litoměřicku plánuje kraj opravit ještě v letošním roce.

„U mostu v Radouni je v havarijním stavu část ocelových nosníků a klenbové zdivo mezi nosníky,“ popsala mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Během přípravy rekonstrukce se musel kraj potýká se zvyšováním ceny zakázky. „Proti předpokládaným nákladům dle projetu, které činily 7,4 milionu se vysoutěžily práce za téměř deset milionů,“ dodala Fraňková.

Ústecký kraj investoval od roku 2018 do oprav mostů více než 460 milionů korun. Zřejmě největší investice ho ale teprve čeká, za dva roky má začít kompletní oprava Benešova mostu přímo v Ústí nad Labem. Ten je v šesté kategorii stavu mostů, tedy ve velmi špatném stavu, náklady na opravu dosáhnou podle hejtmanství zhruba půl miliardy korun.

Mosty na Karlovarsku na spadnutí

Ve špatném stavu jsou také dva mosty nad silnicí první třídy z Karlových Varů do Prahy u obce Stružná, hrozí dokonce jejich zřícení. Není ale jasné, kdo by je měl opravit.

„Zjistili jsme, že mosty jsou viditelně v závadovém stavu, je tam v nepořádku zábradlí, povrch. V tu chvíli jsme chtěli vyzvat vlastníka, aby provedl udržovací práce, případně aby mosty odstranil, ale všichni, na koho jsme se obrátili, tak to odmítli s tím, že vlastníkem nejsou, že nemají mosty v evidenci,“ řekl mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

Dvěma mostům nad silnicí z Karlových Varů do Prahy hrozí zřícení. Majitel je však neznámý

Karlovy Vary proto pověřily obec Stružnou, aby most označila a zajistila jeho uzavření. „Díky tomu, že to je v našem katastrálním zemí, jsme povinni zajistit bezpečnost. Vsypali jsme tam za naše peníze hromady štěrku, aby tam nikdo nepřejížděl. Jsou tam i cedule, že je tam zákaz vstupu i vjezdu,“ uvedla starostka Stružné Zuzana Večerková. Obci však podle ní mosty nepatří.

V katastru nemovitostí je jako vlastník uvedené Ředitelství silnic a dálnic, jeho krajský ředitel Lukáš Hnízdil to ale popírá. „Ani k jednomu mostu se nehlásíme. Ani nám to nedovoluje zřizovací listina. Podle zřizovací listiny ministerstva dopravy se staráme o dálnice a silnice první třídy, nikoliv o účelové komunikace,“ vysvětlil Hnízdil.

Stovky historických důlních děl v Krušných horách zajišťují kvůli bezpečnosti báňští záchranáři

 Podobné stanovisko zastává i další z možných vlastníků, pozemkový fond, jak se domnívá karlovarský magistrát. „Most je součástí polní cesty, takže by měl sledovat majitele té polní cesty. Z toho odvozujeme, že majitelem by měl být pozemkový fond. Ale v případě takovýchto nejasností si pozemkový fond jako státní instituce nemůže dovolit investovat peníze do majetku, který není jeho. Proto podal žalobu k soudu o určení vlastnictví, čekáme na výsledek soudního řízení,“ sdělil Kopál.

Senzory v lávce v Písku

V Jihočeském kraji není v havarijním stavu ani jeden z mostů. Nachází se zde ale jedna z nejstřeženějších lávek v Česku. Mostní konstrukce lávky v Písku mezi sídlištěm Portyč a Nábřežím 1. máje je totiž podobná jako u pražské Trojské lávky, která se před pěti lety zřítila. Lávku v Písku proto hlídají senzory a čidla, která monitorují jakékoli změny.

V Písku se nachází jedna z nejstřeženějších lávek v Česku, má podobnou konstrukci jako lávka v pražské Troji

„Když se na lávce někdo pohybuje, tak se prohýbá, vlní. Je to dáno konstrukcí. Volně visí nad terénem. Konstrukce je uvnitř, je uzavřená,“ popisuje Petr Hladík, místostarosta Písku. „Do vnitřních částí konstrukce byly instalovány monitorovací body, které budou hlídat vlhkost, teplotu konstrukce, jakým způsobem se vyvíjí prohýbání, naklánění lávky a tak podobně,“ vysvětlil Hladík.

Stavem lávky u sídliště Portyč se začal intenzivně zabývat Kloknerův ústav při ČVUT ihned po pádu Trojské lávky v Praze. Podle lidoveckého místostarosty Petra Hladíka je konstrukce z 80. let minulého století zhruba v polovině své životnosti dané projektantem. Nový monitorovací systém z ní dělá jeden z nejsledovanějších mostů na jihu Čech.

Začala stavba Štvanické lávky, která propojí Holešovice a Karlín. Při povodni se nadzvedne.

Údržbám a opravám mostů se intenzivně věnuje i Jihočeský kraj. Ze svého letošního rozpočtu na to vyčlenil přes půl miliardy korun. To je podle náměstka hejtmana Tomáše Hajduška z ODS zhruba o 200 miliónů korun více, než v předchozích letech. „Je to dané tím, že v letošním roce se opravují tři velké mosty, Kozákův most u Římovské přehrady, most v Kaplici a most v Plané. Tyto tři akce jsou investičně velmi náročné,“ řekl náměstek hejtmana Jihočeského kraje Tomáš Hajdušek.

Z celkových 1074 mostů v majetku kraje není podle dat krajského úřadu v havarijním stavu ani jeden. Ředitelství silnic a dálnic pak na jihu Čech spravuje téměř 400 mostů. Špatný nebo velmi špatný stav silničáři evidují zhruba u třinácti.

Problémy na cestě k lékaři

Komplikace způsobuje obyvatelům Ptenského Dvorku na Prostějovsku oprava místního mostu, dělníci v tomto týdnu uzavřeli z jedné strany průjezd obcí. „Nemůžeme k doktorovi, musíme to objíždět až přes Konice,“ stěžuje si jedna z místních obyvatelek.

Oprava mostu v Ptenském Dvorku na Prostějovsku způsobuje místním komplikace

„K doktorovi a na nákupy jsou lidi na této straně úplně odřízlí,“ potvrdil starosta Ptení Jiří Porteš. Obec podle něj uzavírku ovlivnit nemohla, protože jí mosty nepatří.

Podle starosty se to týká zhruba 250 stálých obyvatel, v létě k nim přibydou chataři. Uzavírka obci komplikuje také svoz odpadu. Řada lidí tudy navíc jezdí do práce na nedalekou pilu. Teď svá auta parkují před značkami zákaz vjezdu. Uzavírka mostu potrvá podle informací Správy silnic Olomouckého kraje až do konce září.

Dvě miliardy na údržbu

Jediný most v havarijním stavu na silnici první třídy číslo 35 přes Oldřichovický potok nedaleko Hrádku nad Nisou Ředitelství silnic a dálnic teď opravilo. „Most už je opraven, nicméně čeká na hlavní mostní prohlídku, která potvrdí stav, který umožňuje provoz automobilů,“ vysvětlil mluvčí ŘSD Rýdl.

Naopak několik zavřených mostů je třeba ve středních Čechách – ve Svinařích na Berounsku, za obcí Veleliby na Nymbursku nebo v Dolních Břežanech v Praze západ. Celkem silničáři řeší opravu u 27 havarijních mostů.

Údržba a opravy mostů v republice vyjdou stát na dvě miliardy ročně, říká mluvčí ŘSD Jan Rýdl

„Všechny mosty pravidelně monitorujeme. Na základě závěrů kontrol pak provádíme opatření, jako například snížení zatížitelnosti a rychlosti, zúžení jízdního profilu a v nejkrajnějším případě pak úplnou uzavírku mostu,“ řekla mluvčí silničářů Petra Kučerová.

Stát vynaloží na údržbu a opravy mostů v republice nemalé finance. „Je to každý rok zhruba 1,8 až dvě miliardy korun bez daně. Ročně je opraveno kolem sedmdesáti mostů. Ovšem nad rámec bylo opraveno každý rok několik dalších mostů v rámci modernizace dálnice D1, která byla ukončena v loňském roce,“ uvedl.

X X X

Trenér Vrba podepsal smlouvu s Baníkem, začne trénovat od léta

Trenérem fotbalistů Ostravy bude od nové sezony Pavel Vrba, který byl začátkem tohoto týdne odvolán od mužstva Sparty. Bývalý kouč Plzně či české reprezentace v sobotu podepsal s Baníkem víceletou smlouvu.

„Přiznám se, že nebylo moc nad čím přemýšlet. Chtěl jsem se vrátit tam, kde jsem s velkým fotbalem začínal. K Baníku mám vztah. Klub má zase ambice, dobré zázemí, akademii a skvělé fanoušky,“ sdělil Vrba klubovému webu.

Osmapadesátiletý kouč v Baníku začínal svou trenérskou kariéru. V roce 2004 klub opustil poté, co s Františkem Komňackým tým dovedli k poslednímu titulu.

Na lavičce Vrba nahradí Tomáše Galáska, který se rozhodl po sezoně vrátit do Německa, kde má rodinu.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.