Světoví politici, jako Churchill, generál de Gaulle, Stalin, Tito, Hitler, Mussolini a mnozí další se vždycky snažili pomoci a chránit především vlastní zemi. Udělal to i  slovenský kněz dr. Jozef Tiso, který udělal dohodu s Hitlerem a byl předsedou vlády, aby zachránil zemi i lidi od fašistů. Slovensko tak s Hitlerem napadlo i Polsko.

Dnes na Slovensku na dr. Tiso vzpomínají hlavně občané obce Vavrín, kteří po něm chtějí pojmenovat i ulici. Ale prokurátoři i soudci s tím nesouhlasí. Teď o tom bude znovu jednat nové zastupitelstvo Vavrína a možná i další prokurátoři a soudci.

Pro dobro země a lidí je někdy prospěšné uzavřít dohodu s partnerem, nebo zemí. Ale zachráníte tím aspoň na čas vraždění lidí v zemi a ničení země, jako je tomu dnes na Ukrajině. Dohodu měl i Stalin s Hitlerem. Přes mrtvoly nelze chodit, ale spíš vyjednávat, jednat.

Fiala byl dvakrát na Ukrajině, ale nesnažil se jednat s vládou Ukrajiny a Ruskem o jisté dohodě, aby se už nezabíjeli lidé na Ukrajině, Ukrajinci, Rusové a dalších národnosti. To měl být především hlavní zájem Fialy. Ale protože Fiala není žádný politik, tak to nedělá a škodí tím hlavně i lidem a firmám ČR, které jsou na mizině, Ukrajině, EU, Německu a celé Evropě. Jak je už známo, USA a Biden se už snaží od války na Ukrajině, odstoupit, jako to vždycky udělal i v jiných zemích.

X X X

PRO  KONEC  VÁLKY  NIC  NEDĚLÁ  ANI  EU,  LEYENOVÁ,  MICHEL  A  SPOL,

A   VELMOC  NĚMECKO

Pomáhejme Ukrajině s výhledem na vstup do NATO. Bývalý generál odhadl, kdy skončí válka

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý:

Válka na Ukrajině trvá už déle než osm měsíců. Stejnou dobu míří z Evropské unie a Spojených států na východ humanitární a vojenská pomoc. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého je ale na čase začít myslet koncepčně a s výhledem ukrajinského vstupu do Severoatlantické aliance. Řekl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

 „Západ musí posílat zbraně i nadále. Bez této pomoci není Ukrajina schopna Rusům odolávat,“ popisoval Šedivý recept na vítězství Kyjeva. „Jde zejména o těžké zbraně. V zemích bývalé Varšavské smlouvy se vyčerpávají možnosti Ukrajincům předávat techniku, které sami rozumí,“ připomněl.

Zdůraznil, že je nutné posilovat i letectvo. „Ukrajinci by měli mít velmi efektivní protiraketovou obranu. Její důležitost vidíme spolu s každodenními ruskými útoky,“ konstatoval.

„Je však potřeba tak činit s nějakou koncepcí. Ne, že jeden stát pošle dva systémy, další stát dva jiné systémy. Ty dodávky musí být navzájem kompatibilní. Některé země by se měly soustředit na určitý druh zbraní tak, aby se vybavení unifikovalo,“ popsal Šedivý s odkazem na možnost začlenění Ukrajiny do struktur Severoatlantické aliance. „Jedním z předpokladů je vyřešení územních sporů se svými sousedy. V případě Ukrajiny to vidím na horizont několika let,“ pokračuje Šedivý.

Válka podle něj skončí v příštím roce. „Můžeme očekávat, že někdy na jaře se rozhodne,“ uzavřel Šedivý.

X X X

Maďaři brojí proti vyššímu zdanění korporací. Visegrádské kvarteto zase neladí

Obří firmy by měly platit daně férově, shodují se státy Evropské unie. Víc peněz do státního rozpočtu by dostalo i Česko, domluvu ale blokuje údajný spojenec, Maďaři. Data ukazují, že to není ojedinělé: v EU se častěji shodneme s jinými zeměmi, než je Maďarsko a Polsko.

Český premiér Petr Fiala hovoří během summitu EU se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem. (24. března 2022) | foto: ČTK

Počasí na Bahamách nebo Britských Panenských ostrovech bývá skvostné. Teď se ale nad těmito a dalšími daňovými ráji stahují mraky. Nebo přinejmenším nad firmami, které se ve zdejších vodách rozhodly „zaparkovat“ svůj byznys, aby se vyhnuly placení daní.

To si běžní lidé ani podniky nemohou dovolit a státy EU ve shodě s velkou částí světa proto chtějí tuhle nespravedlnost napravit. Na stole je totiž zavedení jednotné minimální globální korporátní a digitální daně. 15procentní sazba by se vztahovala na všechny podniky vydělávající víc než 750 milionů eur ročně, tedy asi 18,4 miliardy Kč. Platit by navíc musely daně tam, kde reálně podnikají, ne na tropických ostrovech s počtem obyvatel stejným jako má české okresní město.

Státy na tom vydělají, také do českého státního rozpočtu by nově přitekly peníze třeba od digitálních gigantů, jako jsou Google nebo Apple. Ti mají pochopitelně spoustu klientů i v tuzemsku, daně ale zatím platily jen minimální a často v „rájích“. Evropská domluva by přinesla konkrétně Česku miliardy korun.

Maďarské zarputilé „nem“

Právě Češi teď v čele Rady Evropské unie mají možnost jednání „pošťouchnout“. Prosazení daně (tu už předtím posvětily stovky zemí světa včetně USA) chce mít česká vláda vyřešenou do konce letošního roku.

Jenže dohodu blokuje Maďarsko. Když měli ministři financí dohodu odhlasovat v červnu letošního roku, Maďarsko na poslední chvíli řeklo ne. Údajně by to těžce zasáhlo tamní ekonomiku a zaměstnanost. Přitom i Budapešť by z nově pečlivějšího výběru daně měla příjem.

Co Češi nevědí o Evropské unii? Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. A 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně, má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme.

Důvod je potřeba hledat jinde: Orbán a jeho vláda se blokováním snaží vyřešit domácí potíže. Z informací od vyjednávačů napříč Evropou vyplývá, že Maďarsko chce souhlas s daní vyhandlovat za zcela nesouvisející odblokování výplaty balíku ze společných evropských peněz. Ty se Evropská komise zdráhá Maďarům svěřit, dokud se Budapešť nezaručí, že prostředky skončí tam, kde mají.

Jen se skřípěním zubů dohodu na poslední chvíli odsouhlasilo Polsko. To přitom zavedení daně původně vítalo, jenže pak se dostalo do stejné prekérní situace s výplatou peněz jako Maďaři. Pro Česko to tak byl další z případů, kdy s našimi zájmy na evropské půdě ladila spíš jiná spojenectví, třeba s Francouzi nebo Nizozemci, než slavný visegrádský pakt.

Romantická zamilovanost zákonitě vyprchá

O společných zájmech se státy V4 – Slovenskem, Maďarskem a Polskem – mluví často a rád Andrej Babiš, Miloš Zeman i politici vládní koalice Spolu. Také zhruba dvě třetiny Čechů vidí právě ve společné pozici při unijních vyjednáváních hlavní přínos celého visegrádského formátu. Jenže skutečnost je jiná.

Mezi roky 2009 až 2019 se Češi s Poláky a Maďary při klíčových hlasováních o unijních otázkách shodli mnohem méně než s řadou jiných zemí. Třeba s Francií nebo Finskem, které mají podobný pohled na jadernou energetiku. V jiných věcech zase s Lucemburskem.

Z celé V4 jsou si Češi tak blízcí jen se Slováky. Jen výjimečně zafunguje i Visegrád: třeba když dojde na otázku, jak na evropské úrovni zlepšovat dopravu.

EU bohatým bere a Česku dává. Ale ví o tom jen sedm procent Čechů

„V Česku se v souvislosti s takzvanou migrační krizí (roku 2015) prosadila představa Visegrádu jako nějakého pevného svazku. Přispělo k tomu, že se do V4 zamilovali někteří politici. Jenže stejně jako to chodí v životě, spíše se zamilovali do své představy o V4 než do jejího skutečného stavu. A v době zkoušek, třeba při reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, přišlo vystřízlivění,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Česko se od vstupu do Evropské unie od Maďarska vzdálilo a teď už obě země nemají tolik společného, jako měly ještě před deseti nebo dvanácti lety. „Na druhé straně ze střední Evropy nikdy neutečeme, tak je fajn vědět, co si myslí naší sousedé. A rozumět tomu, co se děje u nich doma. Nemusíme se vším souhlasit, a v takových případech jim to máme také říkat. Rušit V4 úplně by byla chyba,“ uzavírá Dostál.

X X X

BULHARSKO  NEPOSÍLÁ  UKRAJINĚ  ZBRANĚ  NA  ZABÍJENÍ  LIDÍ,  NIČENÍ  ZEMĚ

Bulharsko oficiálně neposílá zbraně Ukrajině, ale zbrojní průmysl vzkvétá

Bulharsko je spolu s Maďarskem jedinou zemí NATO a Evropské unie, která oficiálně odmítá posílat Ukrajině vojenskou pomoc. Ukazuje se ale, že Bulharsko patří k největším nepřímým dodavatelům do válkou zmítané země. Od začátku invaze tam prodalo rekordní množství zbraní a experti odhadují, že Bulharsko dosud Kyjevu přes zprostředkovatele dodalo zbraně a munici v hodnotě nejméně jedné miliardy eur (24,5 miliardy korun).

Bulharský zbrojní byznys měl vždy dobré zisky z konfliktů v oblastech, kde se používaly sovětské zbraňové systémy. Zbrojní podniky v balkánské zemi vyrábějí munici pro sovětské zbraně a další odvozené výrobky, které jsou ve většině případů kvalitní a na mezinárodních trzích se prodávají za vyšší ceny.

A nyní se bulharský zbrojní průmysl podle serveru Euractiv.com ukazuje jako jeden z největších zdrojů munice sovětského standardu pro ukrajinskou armádu, což však způsobuje politický problém.

V současném parlamentu jsou tři síly proti tomu, aby Bulharsko posílalo zbraně na Ukrajinu: Bulharská socialistická strana (BSP), otevřeně proruská krajně pravicová strana Obrození a také strana Bulharský vzestup bývalého premiéra Stefana Janeva. Ve 240členném parlamentu má BSP 25 poslanců, Obrození 27 a Bulharský vzestup 12 poslanců.

Průzkumy ukazují, že téměř 30 procent Bulharů v konfliktu přímo podporuje Rusko a polovina má silné proruské cítění. Přibližně 70 procent obyvatel se navíc domnívá, že dodávky zbraní Ukrajině dělají z Bulharska přímého účastníka konfliktu.

Důležité příjmy pro bulharskou ekonomiku

Velké státní zbrojovky, například ve městech Sopot, Karlovo či Kazanlak, a v nich zaměstnaní lidé na druhou stranu těží z enormního nárůstu prodejů.

Letošní rekordní prodej do zahraničí potvrzuje Aleksandar Michajlov, bývalý šéf státní společnosti Kinteks, přes kterou prochází zbraně určené na export. Jako příklad uvádí vývoz bulharské zbrojní produkce v letech 2016 a 2017, kdy se odehrávaly regionální vojenské konflikty v Sýrii, Libyi a Jemenu.

„Když probíhá mezinárodní ozbrojený konflikt, vždy dochází k nárůstu používání výrobků obranného průmyslu,“ říká s tím, že povolení k vývozu zbraní vydaná státem v tomto období činila v součtu 1,1 až 1,3 miliardy eur (26,9 až 31,8 miliardy korun).

Pro srovnání Michajlov uvádí, že od začátku války na Ukrajině až do současnosti činí součet hodnoty zbraní s povolením k vývozu více než dvě miliardy eur (48,9 miliardy korun).

„Do dnešního dne jsme tedy zaznamenali stoprocentní nárůst oproti dosud nejúspěšnějším letům pro tento obchod. Letošní rok může skončit 150procentním nebo dokonce 200procentním nárůstem, což v době krize generuje důležité příjmy pro bulharskou ekonomiku a státní rozpočet,“ dodává.

Tajný obchod. Korejské zbraně za 75 miliard zamíří na Ukrajinu přes Česko

Rekordní prodej bulharských zbraní je ekonomickým úspěchem, kterým se proruské politické síly v zemi raději nechlubí. Bulharský prezident Rumen Radev, který v současné době vládne zemi prostřednictvím úřednické vlády, označil ty, kteří chtějí posílat zbraně na Ukrajinu, za „válečné štváče“.

BSP a radikálně proruské Obrození jsou otevřeně proti dodávkám zbraní, žádná z nich však nemluví o pozitivním vlivu na ekonomiku, který vývoz zbraní patrně má.

Vede to k paradoxu, kdy si američtí dobrovolníci bojující v rámci cizinecké legie na Ukrajině pochvalují, jak vynikajícími bulharskými protitankovými granátomety zneškodnili ruská obrněná vozidla, zatímco většina bulharských politických představitelů možnost něčeho takového tvrdošíjně popírá.

Bulharské zbraně míří na Ukrajinu přes Polsko

Na začátku roku bulharský parlament rozhodl, že jedinou přípustnou vojenskou pomocí Ukrajině je oprava ukrajinských tanků v Bulharsku. Kyjev toho podle předpokladů nevyužívá.

V současné době bulharští výrobci a obchodníci se zbraněmi prodávají své výrobky především v Polsku a Rumunsku, odkud jsou zbraně následně reexportovány na Ukrajinu.

„Je zřejmé, že objem vývozu do Polska se výrazně zvýšil,“ uvádí Michajlov a dodává, že ústředním logistickým uzlem je polské letiště Řešov, které je vzdáleno asi 70 kilometrů od ukrajinských hranic.

„Není náhodou, že USA na tomto letišti instalovaly systémy protivzdušné obrany Patriot. Za prvních 120 dní války na Ukrajině se z bulharských letišť do Řešova uskutečnilo 60 letů s nákladem zbraní. Průměrná kapacita nákladu je asi 70 až 80 tun nákladu na letadlo,“ dodává.

Bulharská média také opakovaně informovala o letech ukrajinských nákladních letadel přímo z bulharských letišť.

Zásoby zbraní se tenčí. Evropa spoléhá na USA, Rusko může vyrábět rychleji

„Je jasné, že Bulharsko jako země – na náklady státního rozpočtu nebo armády – nedodává zbraně Ukrajině, ale soukromí výrobci a obchodníci vyvážejí velké objemy zbraní do zemí střední Evropy. Před válkou na Ukrajině tyto země nebyly klienty bulharských firem. Proto vzniká důvodný předpoklad, že bulharští výrobci a obchodníci vyvážejí zbraně do středoevropských zemí, které jsou odtud dále přeprodávány na Ukrajinu,“ říká Michajlov.

V dubnu bývalý premiér Bojko Borisov, jehož strana GERB vyhrála poslední volby, oznámil, že je přesvědčen, že Bulharsko vyváží zbraně na Ukrajinu, a že je to jediný způsob, jak válku zastavit.

Před týdnem GERB a prozápadní politická strana Demokratické Bulharsko předložily v parlamentu návrhy, aby Bulharsko pomohlo Ukrajině těžkými zbraněmi, včetně letadel a raketových systémů.

X X X

Britští konzervativci vyloučili exministra, upřednostnil reality show v džungli

Britská Konzervativní strana pozastavila členství v parlamentním klubu bývalému ministru zdravotnictví Mattu Hancockovi. Důvodem byla jeho účast v televizní reality show I’m a Celebrity… Get Me Out of Here (Jsem celebrita… Dostaňte mě odsud!). Hancock stál v čele ministerstva zdravotnictví v letech 2018 až 2021, tedy značnou část pandemie covidu-19.

V reality show jsou méně či více známé osobnosti nuceny se v džungli či jiném extrémním prostředí vypořádat s různými výzvami, musejí například přežít s hady v uzavřeném prostoru či sníst klokaní penis, popsal pořad list The Guardian. Soutěžící jsou posléze ze soutěže vyřazováni v diváckém hlasování.

Spolu s Hancockem budou v nové řadě soutěžit například britský popový zpěvák Boy George, ragbista a manžel nejstarší vnučky bývalé královny Alžběty II. Mike Tindall nebo anglická fotbalistka Jill Scottová.

Simon Hart, hlavní whip konzervativců, tedy poslanec, který dohlíží na stranickou disciplínu, v úterý řekl, že po rozhovoru s Hancockem situaci zvážil a rozhodl se jej vyloučit z parlamentního klubu, což de facto znamená i pozastavení členství ve straně. Dozvěděl se totiž, že Hancock bude v době zasedání parlamentu na natáčení soutěže v Austrálii. Hancock tak bude v parlamentu dál působit jako nezařazený poslanec.

„Premiér je přesvědčený o tom, že v této těžké době by měl poslanec tvrdě pracovat pro své voliče,“ řekl v úterý mluvčí předsedy vlády a vůdce konzervativců Rishiho Sunaka.

Z vlády Hancock odešel loni v červnu kvůli politickému skandálu, který odstartoval bulvární list The Sun, když zveřejnil video, na němž se Hancock ve své kanceláři líbá se svojí kolegyní v době, kdy platila přísná protipandemická pravidla ohledně dodržování bezpečného odstupu pro lidi, kteří spolu nežijí ve stejné domácnosti.

X X X

BRATŘI  ITÁLIE  STÁLE  V  POHOTOVOSTI,  MYSLÍ  STÁLE  NA  MUSSOLINIHO

Další škraloup u Bratrů Itálie. Náměstka dostihla fotka s hákovým křížem

Italská vláda, která je v úřadu necelé dva týdny, čelí opět kritice kvůli postfašistickým kořenům strany premiérky Giorgii Meloniové. Místní média v pondělí zveřejnila starší fotografii nového náměstka ministerstva pro infrastrukturu Galeazza Bignamiho, který má na ní na paži pásku s hákovým křížem.

 Sedmačtyřicetiletý Bignami byl v zářijových parlamentních volbách podruhé zvolen poslancem za krajně pravicovou stranu Bratři Itálie, kterou vede Meloniová a která volby vyhrála. Koaliční vládu pak sestavila s další krajně pravicovou stranou Liga, vedenou Matteem Salvinim, a pravicovou stranu Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.

Bignami byl v pondělí jmenován náměstkem ministra pro infrastrukturu a udržitelnou dopravu, jímž je od 22. října Salvini. Bignamiho fotka v nacistické uniformě podle agentury ANSA pochází z roku 2005 a politik se za ni omluvil. V pondělí řekl, že se za ni stydí, a zdůraznil, že je téměř dvacet let stará a pochází ze soukromé oslavy. Dodal, že je proti jakékoli formě totalitarismu či porušování demokracie. Nacismus označil za „absolutní zlo“.

 Strana Bratři Itálie, kterou Meloniová spoluzakládala v roce 2012 a dva roky nato se stala její šéfkou, bývá kritizována za to, že má postfašistické kořeny. Mnozí její členové, včetně Meloniové spojování s fašismem odmítají.

„Nikdy jsem neměla žádné sympatie ani blízkost k antidemokratickým režimům. K žádnému režimu, včetně fašismu,“ řekla Meloniová znovu minulý týden v parlamentu, když její vláda žádala o důvěru. Před poslanci rovněž prohlásila, že rasové zákony někdejšího fašistického režimu Benita Mussoliniho považuje za samé dno italské historie

Bratři Itálie vyhodili kandidáta za chválu Hitlera. Podporuje i Putina

Krátce před volbami strana Bratři Itálie například také zbavila všech stranických funkcí i možnosti zastupovat stranu na jakékoli úrovni jednoho ze svých kandidátů kvůli tomu, že v minulosti pozitivně hodnotil nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Šlo o Calogera Pisana, který byl činitelem strany v sicilské provincii Agrigento a který označil Hitlera ze „velkého státníka“. Jeho osm let staré vyjádření o Hitlerovi zveřejnil před volbami deník La Repubblica.

X X X

USA umístí v Austrálii bombardéry B-52. Zvyšujete napětí, láteří Čína

Spojené státy přesunou do Austrálie šest bombardérů B-52 schopných nést jaderné zbraně. Čína na záměr reagovala kritikou USA, které podle ní oslabují regionální mír a stabilitu. Austrálie se také zapojila do společného cvičení letectva USA a Jižní Koreje u Korejského poloostrova.

 USA připravují pro letadla zázemí na základně australského letectva v Tindalu v Severním teritoriu. Tindal se nachází jižně od Darwinu, kde od roku 2012 tráví půl roku příslušníci amerického námořnictva podle dohody, již uzavřel bývalý americký prezident Barack Obama s tehdejší australskou premiérkou Julií Gillardovou.

Současný premiér Anthony Albanese pouze potvrdil, že Austrálie s USA spolupracuje a že členové amerického námořnictva působí v Austrálii ve střídavých cyklech, což se týká také Darwinu.

ABC citovala zdroj z amerického letectva, který řekl, že rozmístění bombardérů dá „protivníkům představu o amerických smrtících leteckých zbraních“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien řekl, že obranná a bezpečnostní spolupráce zemí by „neměla být namířena na nikoho třetího nebo poškodit jeho zájmy“. „Chování USA zvyšuje regionální napětí, závažně poškozuje regionální mír a stabilitu a může vést ke spuštění závodů ve zbrojení. Čína vyzývá ty, jichž se to týká, aby upustili od mentality vyhraješ – prohraješ a studené války, učinili pro mír a stabilitu v regionu něco užitečného a pomohli zvýšit vzájemnou důvěru mezi státy,“ řekl Čao.

Bývalý australský ministr obrany Peter Dutton plán na umístění bombardérů v Austrálii uvítal. „Posiluje to naši bezpečnost v nejisté době,“ řekl.

Podle ABC se předpokládá, že americké ministerstvo obrany vybuduje v Tindalu parkovací prostor pro šest strojů B-52. Bude tam také operační centrum letky, středisko údržby, zásobníky paliva a bunkr k uskladnění munice. Příslušníci australského královského letectva se budou moci připojit k výcviku.

Společné cvičení letectva USA a Jižní Koreje

Zprávy o rozmístění amerických bombardérů v Austrálii přišly v době, kdy USA a Jižní Korea pořádají společně cvičení letectva u Korejského poloostrova. Akce s názvem Vigilant Strom (Ostražitá bouře) se účastní 240 bojových letadel – 140 jihokorejských a 100 amerických. Jde o první společné cvičení po pětileté pauze.

Letectva USA a Jižní Koreje spolu pravidelně cvičily do roku 2017. V roce 2018 však Korea pod tehdejším prezidentem Mun Če-inem z akce odstoupila po setkání amerických a severokorejských lídrů v Singapuru ve snaze zlepšit vztahy s KLDR.

Současná administrativa prezidenta Jun Suk-jola cvičení opět zintenzivňuje ve světle zvýšeného napětí na Korejském poloostrově, kde KLDR v letošním roce provedla 28 odpalů raket. USA, Jižní Korea a Japonsko také varují před možným dalším jaderným testem, který by KLDR mohla provést ve dříve uzavřeném podzemním komplexu.

Do cvičení se zapojila také Austrálie, která vyslala transportní a tankovací letoun KC-30A. Cvičení se podle agentury Jonhap účastní též americké letouny EA-18 určené pro radioelektronický boj a bojové letouny F-35B ze základny na Okinawě v Japonsku. Jihokorejské letouny zahrnují F-35A a F-15K a KF-16.

Bojová letadla obou armád do pátku vzlétnou celkem 1600krát, píše Jonhap.

X X X

Nadstandard může být jen luxusem navíc, za který je spravedlivé platit, osvětluje předseda Nejvyššího správního soudu ústavní právo na bezplatnou péči

 Vláda chystá zavedení dobrovolného zdravotního připojištění. Musíme si ale říct, čemu říkáme standard, komentoval to na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Zdravotní péče musí být poskytována všem jednotně, zní odpověď předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky. Jakýkoli nadstandard může být jen luxusem navíc, za který je spravedlivé zaplatit, protože se platí za komfort, nikoli za péči, shrnuje soudce dosavadní výklad ústavního práva na „bezplatnou péči“ zakotveného v Listině základních práv a svobod tak, jak ho ve svých usneseních popsal Ústavní soud. Listina zároveň předpokládá, že tuto „bezplatnost“ lze konkretizovat zákonem. Takový předpis však musí podmínky a mechanismy, jak případné standardy a nadstandardy určit, definovat opravdu precizně.

Každý má právo na ochranu zdraví, píše se v Listině základních práv a svobod, která je nedílnou součástí české Ústavy. A všichni mají také podle ní, na základě veřejného pojištění, právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Tento stručný text vedl k nejednomu soudnímu řízení a byl několikrát v minulosti přezkoumáván i Ústavním soudem. Na co všechno má občan nárok, pokud má právo na bezplatnou péči?

Do jaké míry může zákonodárce toto právo omezit s tím, aby zajistil ufinancování systému? Je možné to řešit rozdělením poskytované péče na základní, kterou uhradí systém, a nadstandardní, za níž by si občan mohl připlácet? Jak takovou péči nadefinovat? A lze to vůbec? Tak zněly některé z typických otázek, které si soudci v této souvislosti kladli. A hledání odpovědi na ně je stále aktuální s ohledem na současné vládní přípravy na zavedení dobrovolného zdravotního připojištění.

Pro veřejné politiky, jako je například zdravotnictví, obecně platí, že jsou z principu nákladné, ale zároveň by měly uspokojit co nejvíce jedinců. „To, že se poskytuje nějaká zdravotní péče, něco stojí a jde o to, jak systém nastavit, aby tyto prostředky byly vynaloženy co možná nejužitečněji,“ vysvětloval předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka na II. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví pozadí úvah soudců.

„Ústavní zákonodárce jistě dobře věděl, že účelem systému veřejného zdravotního pojištění je maximalizovat jeho užitek pro co největší počet lidí při zachování principu rovnosti. A že zdravotnictví má limity dané ekonomickou úrovní společnosti,“ uvedl s tím, že i proto Listina předpokládá možnost upravit onu bezplatnost zákonem. „Nicméně stále platí, že podstata tohoto práva nesmí být zákonem vyprázděna,“ zdůraznil. Zákonodárce má díky tomu proto stále poměrně svázané ruce, pokud chce zapracovat i jen částečnou úhradu poskytnuté zdravotní péče samostatně pacientem.

Rozlišit jádro péče a její komfort je velmi složité

Maximalizace užitku jinými slovy znamená vynakládat vzácné zdroje optimálně. „Prvotně by se tedy mělo hradit „jádro“ péče, léčení v úzkém slova smyslu, a sekundárně až jeho komfort,“ pokračuje předseda Nejvyššího správního soudu. Léčení v úzkém slova smyslu, které by tedy mělo být bezplatné, zahrnuje diagnostiku, léčebný zákrok i léky či zdravotní pomůcky. Mělo by probíhat lege artis, v souladu s principem non nocere (neškodit), za použití osvědčených postupů. Experimenty jsou přípustné v případě, že osvědčené postupy již nedávají rozumnou naději, zatímco právě experiment ji nabízí. „A používat je možné i nepatrně méně vhodnou alternativu, je-li úspora nákladů významná,“ dodává soudce.

Hovoří-li se o „komfortu“ léčby, lze mluvit o míře bolestivosti (v rámci snesitelných mezí), neškodných vedlejších účincích, časové náročnosti či prostředí při léčení. „Ovšem odlišit, co je bezplatné „jádro péče“ a co měkký obal – onen „komfort“, to může být velmi složité,“ připouští zároveň Karel Šimka.

Připomíná, že Ústavní soud se jasně v minulosti vyjádřil, že rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí nesmí spočívat v rozdílech ve vhodnosti a účinnosti léčby. Zároveň zdůraznil, že ošetřující lékař stále musí mít možnost v individuálních případech rozhodnout v zájmu ochrany života a zdraví pacienta, že případná ekonomicky dražší varianta je pro něj vhodnější, a tak by měla být plně hrazena.

„Jinými slovy, jádro péče musí být poskytováno v nejvyšší dostupné kvalitě. Nadstandard nemá přinášet zlepšení z hlediska medicínského, ale jen zvýšené pohodlí či jej pacient subjektivně preferuje. A jakékoli nadstandardy jsou protiústavní, pokud tam nebude dostatečně robustní prvek individualizace, který umožní poskytnout nadstandardní péči jako hrazenou v situaci, kdy ta standardní nebude s ohledem na situaci pacienta stačit,“ vysvětluje soudce.

Ústavní soud v této souvislosti také zdůraznil, že zákon by měl jasně stanovit hranice mezi informováním o základní variantě a ekonomicky náročnější variantě či variantách a doporučením určité varianty. „Pacient by tedy neměl být naváděn k volbě částečně hrazeného nadstandardu. A pokud se lékař rozhodne dražší variantu přímo doporučit, tak jedině v případě, že se bude jednat právě o situaci, kdy bude plně hrazena,“ konstatuje Šimka.

Vše musí být jasné již ze zákona

Zásadní také podle usnesení Ústavního soudu je, aby vše podstatné řešil zákonodárce zákonem a nikoli podzákonnými předpisy, například vyhláškou, jak se stalo v minulosti. „Podstatné tedy je, aby úprava v zákoně sama o sobě byla adresátům dostatečně srozumitelná a aplikovatelná,“ vysvětluje Šimka a pokračuje: „Již přímo ze zákona musí být tedy jasné, že péče bude poskytována jednotně a každý případ individuálně posouzen tak, aby byl případně léčen nadstandardně, pokud jsou pro to důvody.“

Summitu Zdravotnického deníku se zúčastnil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který zde oznámil harmonogram příprav pro zavedení dobrovolného zdravotního připojištění. Na snímku v debatě o jedné z přestávek.

Již zákon tedy musí jasně deklarovat, že jakýkoli nadstandard je „luxus navíc“, tvrdí soudce, a je tak spravedlivé za něj platit, protože se platí za komfort, nikoli za péči. Pokud by to měli pacienti, poskytovatelé i pojišťovny poznat až z vyhlášky vydávající seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, jak se stalo v minulosti, jde o protiústavní postup. „Nemyslím si, že by v zákoně měly být kategorie či jednotlivé typy péče. Ale mají tam být precizně definovány podmínky a mechanismy, jak se to má určit. Vyhláška pak může řešit jen technikálie,“ upřesňuje Šimka.

Na závěr ještě předseda Nejvyššího správního soudu upozorňuje na další „zapeklitost“ citovaného článku 31 Listiny základních práv a svobod. A to výslovnou zmínku o veřejném zdravotním pojištění. „Znamená to tedy, že takový systém musí existovat? Mohli bychom zavést zdravotnictví financované čistě státem?“ ptá se a hned si odpovídá: „Moje předběžná odpověď je, že pokud ústavní zákonodárce takto zapsal způsob financování péče, jsou jiné způsoby nepřijatelné. Takže v Ústavě máme zakotvený i pojištěnecký systém.“ Helena Sedláčková, Zdravotnický deník, ceskajustice.cz

X X X

Spor dvou největších stálých rozhodčích institucí: Průlomový rozsudek ve „válce soudů“

 Městský soud v Praze doručil dne 30. října 2022 stranám průlomový rozsudek ve sporu dvou největších stálých rozhodčích institucí v ČR, který bývá také nazýván jako „válka soudů“.[1] Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (RSHKAK) se podle rozsudku jednoznačně dopustil nekalé soutěže, protože nechal publikovat článek, ve kterém osočil Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) z protiprávního jednání. To mělo údajně spočívat v tom, že PRIAC měl vyvolávat dojem, že rozhoduje majetkoprávní́ spory přesahující jeho zákonnou kompetenci a dopouští se nekalých praktik.

Městský soud v Praze konstatoval, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR nařkl Mezinárodní soud při Českomoravské komoditní burze z protiprávního jednání neoprávněně, když bylo v řízení zcela prokázáno, že PRIAC nikdy veřejnost neklamal a jím poskytované informace byly pravdivé. Městský soud v Praze proto svým rozsudkem uložil Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, aby se šíření takových tvrzení zdržel.

Městský soud v Praze taktéž zcela odmítl tvrzení Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, kterým se samozvaně pasoval do role garanta kvality a pověsti rozhodčího řízení v České republice z titulu svého výsadního postavení. V příkrém kontrastu s tímto postojem RSHKAK dospěl Městský soud v Praze navíc k závěru, že RSHKAK i v tomto soudním řízení založil svou obranu na dalších nepravdivých tvrzeních. Rozhodnutí Městského soudu v Praze je zatím nepravomocné.

Nepravdivé prohlášení Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR následovalo záhy poté, co byly zveřejněny legislativní snahy o budoucí rozšíření pravomoci ostatních dvou stálých českých rozhodčích soudů. RSHKAK ve stejné době přistoupil také k hrozbě vyškrtnutí ze svého seznamu těch rozhodců, kteří současně působí u PRIACU a v případě rozhodců, kteří se tomuto diktátu nepodvolili, k vyškrtnutí skutečně RSHAK přistoupil. O tom vedou další soudní spor proti RSHKAK nejen ostatní dva rozhodčí soudy,[2] ale Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR žalují i někteří jednotliví rozhodci.

David Řezníček, člen předsednictva PRIAC, k vydanému rozsudku doplnil: „Osobně se domnívám, že soudní spory mezi nejvýznamnějšími rozhodčími institucemi v zemi nepřispívají k důvěryhodnosti rozhodčího řízení mezi podnikatelskou a odbornou veřejností. Ačkoliv PRIAC měl upřímnou snahu o smírné vyřešení této situace mimosoudní cestou, nedostalo se nám ze strany Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ani odpovědi. Nezbývalo tedy nic jiného než se bránit lživému osočování žalobou, ohledně které nyní Městský soud v Praze rozhodoval a dospěl k názoru, že jednání RSHKAK bylo jednoznačně protiprávní. Pro rozvoj a zkvalitnění rozhodčího řízení v České republice je z mého pohledu naprosto klíčové, aby Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, coby instituce mající za cíl zajišťování odpovídajícího zázemí pro rozhodce při nalézání práva, sama dodržovala právní předpisy a konstantně jednala v souladu s dobrými mravy.“, ceskajustice.cz

X X X

Soudci opět zrušili trest advokátce za vtip o pohlavním orgánu

 Městský soud v Praze (MS) zrušil rozhodnutí odvolacího kárného senátu České advokátní komory (ČAK), který zamítl odvolání advokátky Zuzany Candigliota proti verdiktu kárného senátu ČAK. Ten shledal kárné provinění v tom, že Candigliota na sociální síti před šesti lety použila podobenství o pohlavním orgánu u fotografie tehdejšího starosty Břeclavi. Jedná se již o druhý zrušující verdikt soudu.

„Malá hádanka. Co je to? Má to dva hrby a na zádech pohlavní orgán,“ napsala advokátka Zuzana Candigliota v roce 2016 v komentáři na Facebooku u fotografie, na které byl zachycen starosta Břeclavi na velbloudovi.

Tenhle „vtip“ se však nesetkal s pochopením nejen u dotčeného představitele obce, ale nepřehlédla ho ani Česká advokátní komora. Kárný senát ČAKu totiž shledal v jednání advokátky kárné provinění.

„Při výkonu advokacie nepostupovala tak, aby nesnižovala důstojnost advokátního stavu, když za tím účelem nedodržovala pravidla profesionální etiky ukládající jí povinnost všeobecně poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu,“ stálo mj. v odůvodnění rozhodnutí kárného senátu komory.

Candigliota následně neuspěla s odvoláním k odvolacímu senátu, když se bránila argumenty, že nevystupovala jako advokátka, a navíc nepoužila žádný vulgarismus.

„Označil-li advokát kohokoli, zejména orgán veřejné moci, za pohlavní orgán, jde jednoznačně o urážku dotýkající se velmi intenzivně cti osoby, na níž dopadá. Snaha kárně obviněné o rozmělňování tohoto faktu tím, že šlo vlastně o neškodnou metaforu mající více významů, zanáší do problému navíc notnou dávku nevkusu. Stejně tak jako pokus vyjádřit, že výrok není způsobilý kohokoli urazit, protože neobsahuje žádný vulgarismus,“ odmítl její argumentaci odvolací kárný senát ČAKu.

Candigliota tedy podala proti rozhodnutí žalobu k MS v Praze. V podání mj. opětovně namítala, že se vytýkaného jednání nedopustila „při výkonu advokacie“ a kárné orgány ČAK tak nepřípustně rozšířily povinnosti, které zákon ukládá advokátům jen při výkonu advokacie, nikoliv mimo něj. Srovnávat v tomto ohledu advokáty se státními zástupci či soudci, na kteréžto se vztahuje kárná odpovědnost i mimo „pracovní dobu“, podle ní nelze, neboť vykonávají veřejnou moc. Advokát naopak může být oproti nim politicky aktivní či komentovat veřejné dění. Zásah ČAK je podle ní potřeba také vnímat z pohledu ochrany svobody slova, která může být u advokátů omezena jen a právě v souvislosti s výkonem advokacie.

Komentář Sokola o lobotomii

Candigliota dále namítla také to, že rozhodnutí ČAKu je excesivní, protože neměří všem stejným metrem. Poukázala v této souvislosti mj. na komentář místopředsedy komory Tomáše Sokola na adresu jiné advokátky, který ČAK nijak neřešila. V komentáři Sokol označil onu advokátku za natolik intelektuálně oslabenou, že její intelekt odpovídá úrovně dosažené po lobotomii.

Excesivnost spatřuje Candigliota i v uložené povinnosti úhrady nákladů, respektive ve stanovené výši 8 tis. Kč, která podle ní neodpovídá obvyklé výši nákladů přestupkového řízení. Jedná se tak podle ní o skryté trestání advokáta.

MS v Praze v lednu letošního roku rozhodnutí odvolacího kárného senátu zrušil, neboť dospěl k závěru, že je zčásti nepřezkoumatelné. Konkrétně se jednalo o tu část námitek, které se týkaly údajného různého přístupu ČAK k prohřeškům svých členů.

Soud naopak odmítl, že by se kárná pravomoc ČAKu vztahovala pouze na prohřešky advokátů při výkonu advokacie. Soud připomněl konstantní judikaturu, podle níž požadavek poctivosti, čestnosti a slušnosti platí nejen pro výkon advokacie, ale i pro soukromý život advokáta, včetně jeho projevů na veřejnosti. „Není výjimečné, že pro běžného člověka každý, kdo vykonává advokacii, tedy je advokátem, je advokátem neustále (lidově řečeno: ve dne v noci). O to více uvedené platí v případě žalobkyně, která byla mediálně známá a mediálně aktivně vystupovala jako advokátka již před předmětnou událostí, a v podvědomí společnosti se takto uvedla. K tomu přispívá také příjmení žalobkyně, které je v ČR velmi neobvyklé. Veřejnost, jíž je žalobkyně, jakožto advokátka známá, si její jméno, byť na soukromém facebookovém profilu spojí s její osobou i s jejím povoláním. (…) Lze tedy uzavřít, že čím známější advokát, tím menší možnost má tento advokát vystupovat tak, aby jeho činy nebyly spojovány s výkonem advokacie,“ uvádí se v lednovém rozhodnutí MS.

Soud také odmítl, že by zmíněný komentář nemohl adresáta urazit a jednání advokátky nedosahovalo takové intenzity, aby poškozovalo pověst advokátního stavu.

Bezdůvodné přirovnání k orgánu

„Bezdůvodné přirovnání jiného člověka k pohlavnímu orgánu činěném veřejně a za účelem tohoto člověka ponížit, nelze považovat za slušné chování obecně, natožpak v případě advokáta, který je stavovskými předpisy vázán k důstojnému chování. Jedná se tedy o porušení pravidel profesionální etiky (čl. 4 odst. 1 etického kodexu), které dosahuje takové intenzity, že je způsobilý narušit důstojnost advokátního stavu,“ uvádí soud v odůvodnění lednového rozhodnutí.

Podle soudu nelze bezduchý vulgarismus považovat ani za přípustnou kritiku, u níž by přicházela v úvahu ochrana svobody projevu. „Soud dodává, že žalobkyně nebyla potrestána za své vyjádření per se a za možný zásah do osobnostního práva starosty, který je, jako osoba veřejně činná, nucen snášet vyšší úroveň kritiky, avšak byl potrestána za to, že její vyjádření mohlo narušit důstojnost a vážnost advokátního stavu, do něhož sama náležela, jako advokátka se prezentovala a veřejně angažovala,“ uzavřel soud.

Odvolací kárný senát ČAK letos v dubnu rozhodl znovu, a to tak, že setrval na svém předchozím verdiktu. Candigliota, kterou zastupuje Pavel Uhl, se opět bránila žalobou, které minulý týden MS opět vyhověl. A znovu byla důvodem zrušujícího rozhodnutí nepřezkoumatelnost.

Podle soudu se totiž odvolací kárný senát ČAK nijak nevypořádal s novými námitkami žalobkyně, které se týkají jak údajného rozdílného přístupu ČAK k výrokům svých členů, tak „skryté pokuty“ v podobě náhrady nákladů řízení. Odvolací kárný senát ČAK tak nyní bude muset opět, již napotřetí, rozhodnout. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Putinův možný nástupce se omluvil Židům děsícím se své budoucnosti v Rusku

lTajemník Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev se omluvil za slova svého podřízeného Alexeje Pavlova, který židovské náboženské hnutí chasidismus označil za satanistickou sektu. Proti Pavlovovi se postavil i „Putinův“ vrchní rabi. Omluva vysoce postaveného ruského činitele Židům je vzácná.

 „Článek náměstka tajemníka Rady bezpečnosti Ruska A. A. Pavlova, který zde vyšel, obsahoval chybné řádky o lubavičském chasidismu,“ uvedl Patušev. „Omlouvám se těm, kteří si přečetli článek, a rád bych poznamenal, že tato analýza neodráží osobní názory A. A. Pavlova a v žádném případě nepředstavuje oficiální stanovisko Rady bezpečnosti Ruské federace,“ dodal podle listu The Times of Israel.

Patrušev odkazoval na článek svého náměstka Alexeje Pavlova v týdeníku Argumenty a fakta. Pavlov v něm tvrdí, že na Ukrajině jsou stovky „totalitárních“ sekt a je proto potřeba provést její „desatanizaci“. Proměna rétoriky podle odborníků naznačuje, že zdůrazňování ruské „fašistické“ hrozby už nefunguje a Rusko tedy došlo k závěru, že je potřeba válku na Ukrajině pojmout v náboženských termínech.

Pavlov mezi jednu z těchto satanistických sekt staví židovské pietistické hnutí inspirované středověkou mystikou jménem chasidismus. Podle Pavlova se příznivci „sekty“ považují za nadřazené všem lidem a národům.

Chasidismus vznikl v 18. století na území východního Polska. Postupně se rozšířil na Ukrajinu či do Ruska a nyní je jedním z nejvýznamnějších židovských proudů ve východní Evropě.

V nezvykle ostrém tónu slova Pavlova odsoudil i jeden ze dvou vrchních rabínů Berel Lazar, jenž je sám člen chasidismu. Pavlov se podle něj dopustil „vulgárního antisemitismu“ a jeho názory jsou „nebezpečné“.

Pro svou blízkou vazbu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je Lazar nazýván „Putinův rabín“. Vůči Kremlu se snaží nevystupovat . Ačkoliv se vymezil proti válce na Ukrajině, vyhnul se tomu, aby odpovědnost za její rozpoutání kladl na ruské vedení. Agentura Jewish Telegraphic Agency proto poznamenává, že Lazarova kritika je „neobvyklá“.

Obavy z budoucnosti

Ještě vzácnější je, aby se ruští vrchní činitelé Židům omlouvali, navíc tak vysoce postavení jako Patušev. Někdejší šéf ruské zpravodajské služby FSB patří do Putinova úzkého kruhu. Patří mezi největší a nejmocnější ruské jestřáby, s šéfem Kremlu jej pojí mimo úzké přátelství i hluboká nedůvěra k Západu. Právě Patušev je zmiňován jako nejpravděpodobnější nástupce Putina na křesle vládce země.

„Bylo to poprvé v mém životě a myslím, že poprvé v životě mnoha generací, kdy se (ruský) generál omluvil Židům,“ uvedl mluvčí Ruské židovské komunity Baruch Gorin. I když je za omluvu rád, děsí se, jaká budoucnost čeká židovskou komunitu v Rusku.

Podle Gorina Pavlovova slova zašla i dále než institucionalizovaná, antisemitská Stalina propaganda. Obává se, zda neoznačují „začátek nové éry ve vztazích Ruska k Židům.“

Bývalý vrchní rabín Pinchas Goldschmidt v souvislosti s článkem vyzval Židy v Rusku, aby ze země uprchli. On sám odešel z Ruska s tím, že na něj ruští činitelé vyvíjeli nátlak, aby podpořil ruskou invazi na Ukrajinu.

Vztahy mezi židovskou komunitou, Ruskem a Izraelem jsou v posledních měsících v důsledku války na Ukrajině velmi napjaté. Ruské ministerstvo zahraničí vzbudilo pobouření svými výroky, že Izrael podporuje ukrajinské „neonacisty“ a sami Židé jsou největší antisemité. Diplomatickou roztržku musel mírnit sám Putin.

Izraeli se též nelíbí, že Rusko používá na Ukrajině íránské drony. Obává se, že Teherán hodlá zkušenosti z bojiště využít při úderu proti němu.

X X X

Parlamentní volby v Izraeli znovu ovládl Bibi se spojenci, říkají první odhady

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho spojenci podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zřejmě získali v úterních parlamentních volbách dostatek hlasů k zajištění parlamentní většiny potřebné k sestavení budoucí vlády. Jedná se o předběžný odhad, konečný výsledek se může v nadcházejících hodinách ještě změnit, upozorňuje agentura AP.

V Izraeli se konaly páté parlamentní volby za tři a půl roku. Podle odhadů tří významných izraelských televizních stanic získala Netanjahuova strana Likud a její spojenci většinu 61 křesel ve 120členném Knesetu.

Druhou stranou s největším počtem mandátů je podle odhadů centristická strana Ješ Atid dosavadního premiéra Jaira Lapida, té je přisuzováno 22 až 24 křesel. Podle odhadů spolu se spojenci získá 54 až 55 křesel.

Třetí nejsilnější formací je formace Náboženský sionismus (RZ) Bezalela Smotriče a Itamara Ben Gvira, které prognózy přisuzují 14 až 15 křesel.

Izraelci měli ve volební den placené volno, odevzdat svůj hlas mohlo zhruba 6,78 milionu oprávněných voličů. V 6:00 SEČ se jim otevřelo na dvanáct tisíc volebních místností. Uzavřely se ve 21:00 SEČ a první výsledky se čekají o hodinu později.

Místní média informovala o několika incidentech. V Bejt Šemeši u Jeruzaléma museli volební místnosti zavřít a nahradit je mobilními buňkami, protože v nich ultraortodoxní extremisté v noci rozlili páchnoucí tekutinu ve snaze odradit lidi od účasti.

Několik incidentů mají na svědomí také příznivci Netanjahuova Likudu, kteří údajně plivali na voliče strany Izrael je náš domov, již vede bývalý expremiérův spojenec Avigdor Lieberman. Ten po odevzdání hlasu řekl, že doufá, že se Izrael „probudí do sionistické, liberální, tolerantní a svobodné země, nikoli do halachického státu“, tedy státu židovského náboženského práva.

„Tyto volby jsou svátkem demokracie a jsou pro ni také budíčkem. Vyzývám izraelské občany, aby využili své právo volit a respektovali druhé. Nechceme žádné další vášně, nechceme rozkol. Chceme větší jednotu, větší bezpečí, více smíření mezi lidmi a schopnost přijmout jeden druhého,“ uvedl ministr obrany Benny Ganc.

Kolem 15:00 SEČ volební účast činila 47,5 procenta, což je v tuto dobu nejvíce za posledních 23 let. Jak ovlivní hojná účast výsledek zatím není jasné.

Netanjahu novinářům řekl, že „má trochu obavy“. „Ale s pomocí lidí, kteří nás slyší, doufám, že se v závěru dne dočkáme vítězství. Doufám, že se nevzdáte svých demokratických práv,“ vzkázal voličům.

Třiasedmdesátiletý Netanjahu byl nejdéle sloužícím izraelským premiérem a navzdory trestnímu stíhání nyní žádá Izraelce, aby mu dali další šanci. Ve svém neprůstřelném Bibibusu v létě objížděl celou zemi a hovořil ke svým stoupencům.

Podle AP nyní Netanjahu oslovuje spíše chudší voliče, věřící a obyvatele menších měst, kteří mají tvrdý postoj k Palestincům. Bývalí Netanjahuovi podporovatelé s ním nyní odmítají kvůli jeho soudnímu řízení sedět ve vládě a expremiér tak nebyl schopný sestavit většinovou vládu ve 120členném Knesetu.

Krajní pravice může být třetí

Současný předseda vlády Lapid, který se prezentuje jako hlas slušnosti a jednoty, je naproti tomu oblíbený spíše u sekulárních voličů z měst. Doufá, že jeho krátké působení v čele přechodné vlády občanům ukázalo, že zemi může vést i někdo jiný než Netanjahu.

„Běžte volit pro budoucnost našich dětí, naší země. Volte dobře, hodně štěstí všem,“ řekl Lapid poté, co vhodil svůj lístek do volební urny v Tel Avivu. Ještě předtím navštívil hrob svého otce, píší média.

Volit přišel i minulý premiér Naftali Bennett, který tentokrát nekandiduje. „Vyzývám všechny v Izraeli, aby šli volit, je to velká výsada. Po desetiletí v politice poprvé věci posuzuji zvenčí. Chci říci všem izraelským občanům: Všichni jsme v jednom táboře, všichni jsme národ Izraele,“ řekl.

„Při všech těchto volbách je cítit zoufalství,“ řekla Hagit Kohenová, která pracuje jako sociální pracovnice v Tel Avivu. Uvedla, že hlasovala pro Lapida.

Prezident Jicchag Herzog před novináři řekl hebrejsky, anglicky a arabsky, že Izrael je demokracie a miliony voličů v ní mají možnost rozhodnout o budoucnosti národa, což není v mnoha zemích možné.

AP s odvoláním na jeruzalémskou organizaci Democracy Institute uvádí, že politická nestabilita uplynulých let nahlodala v zemi důvěru lidí v demokracii a politické vůdce.

Velmi sledovaný bude výsledek formace Náboženský sionismus (RZ) a lidí kolem šéfa strany Židovská síla, ultranacionalisty Itamara Ben Gvira. „Svým hlasem přijímáme Netanjahua jako premiéra, ale také jednoznačně pravicovou vládu. Mnoho let se hledaly výmluvy pro nepřijímání pravicových programů. Teď máme příležitost je použít,“ řekl Ben Gvir.

Ultranacionalisté mohou podle průzkumů skončit v parlamentu po Likudu a Lapidově centristické straně Ješ Atid jako třetí nejsilnější formace. Za ní by se mohla umístit Strana národní jednoty ministra obrany Gance.

X X X

Italská vesnice se chce připojit ke Švýcarsku. Kvůli rozbité lanovce

Obyvatelům italské horské vesnice Monteviasco došla trpělivost s faktem, že je už čtyři roky bez jediného dopravního spojení se světem. Kvůli rozbité lanovce nyní žádá připojení k sousednímu Švýcarsku.

 Monteviasco leží na pomezí italské Lombardie a jihošvýcarského kantonu Ticino. Do vesnice z italské strany vedla kabinová lanovka, ale po smrtelné nehodě byl její provoz přerušen. Opětovné spuštění se vzdaluje kvůli průtahům při vyšetřování odpovědnosti za nehodu i kvůli nedostatku financí.

Ke stovce kamenných domů a kostelu v nadmořské výšce 1 000 metrů teď místo lanovky vede jen stezka se 1 442 schody, po které se chodí s osly. Posledních sedm místních obyvatel a majitelů rekreačních nemovitostí zveřejnilo v italském regionálním listu La Prealpina otevřený dopis.

„Připojte Monteviasco ke Švýcarsku. Zdá se, že je to jediný způsob, jak znovu otevřít lanovku,“ píší místní. Podle švýcarského rozhlasu RTS je to ovšem spíše zoufalé volání o pomoc než vážně míněná žádost.

X X X

Bolsonaro dva dny po debaklu vystoupil na veřejnosti, Lulovi nepogratuloval

Brazilský prezident Jair Bolsonaro v úterý večer poprvé vystoupil na veřejnosti od své porážky v nedělních prezidentských volbách. V krátkém projevu řekl, že bude dodržovat ústavu. Vítězi prezidentských voleb Luizi Ináciovi Lulovi da Silva přitom nepogratuloval a prohlásil, že podporuje nenásilné protesty. Bolsonarův ministr Ciro Nogueira potvrdil, že pracuje s týmem vítěze na předání moci.

 Na začátku několikaminutového vystoupení Bolsonaro poděkoval svým voličům za hlasy, které mu dali. Porážku ale otevřeně neuznal a nepogratuloval ani vítězi Lulovi.

„Jako občan i jako prezident budu nadále dodržovat všechny body naší ústavy,“ řekl Bolsonaro. Po něm krátce vystoupil jeho ministr Nogueira, který potvrdil zprávy brazilského tisku, že začíná pracovat na předáním moci vítězi voleb.

„Prezident Jair Bolsonaro mi dal pokyn, abych podle zákona začal s předáním moci,“ řekl Nogueira. Lula již dříve uvedl, že tento proces v jeho týmu povede zvolený viceprezident Geraldo Alckmin.

Bolsonaro řekl, že je poctěn být vůdcem milionů Brazilců, kteří jako on chrání svobodu podnikání, náboženství či slova. Dodal, že jeho strana, která má ve sněmovně největší klub, a jeho spojenci mají v novém brazilském parlamentu silnou pozici. „Naše sny jsou silnější, než kdy jindy,“ dodal Bolsonaro.

Bolsonarova slova uvítal brazilský nejvyšší soud. Podle něj spuštění předání moci znamená, že stávající prezident výsledky voleb uznává.

Proti vítězství levicového exprezidenta v ulicích protestovalo mnoho Bolsonarových příznivců. Někteří z nich blokují silnice a dálnice. Podle prezidenta jsou demonstrace výsledkem pocitu nespravedlnosti a rozhořčení, které vyvolal volební proces.

Podpořil přitom nenásilné protesty. „Naše metody nemohou být metodami levice, které vždy poškozovaly obyvatelstvo, jako obsazení nemovitostí, ničení majetku či omezování práva (svobodného) pohybu,“ uvedl Bolsonaro.

Prezident se svým prohlášením čekal téměř dva dny od uzavření volebních místností, což je podle médií netradičně dlouhá doba. Podle některých komentátorů to mohlo přispět k růstu napětí v zemi. Od nedělního večera Bolsonarovi příznivci uspořádali stovky blokád, které postupně rozhání policie.

V nedělním druhém kole prezidentských voleb zvítězil Lula se zhruba 51 procenty hlasů, zatímco Bolsonaro dostal 49 procent. V minulosti Bolsonaro tvrdil, že elektronický systém voleb používaný v Brazílii umožňuje manipulace a podvody. To ale volební orgány popřely.

X X X

Do října se stalo více vražd než za loňský rok. Většina kvůli osobním sporům

V Česku do konce září došlo k většímu počtu vražd než za celý loňský rok. Podle policejních statistik se od letošního ledna do září vraždilo 122krát, zatímco loni se v tomto období stalo pouze 85 vražd. Za celý rok 2021 došlo ke 105 mordům. Číslo ale nelze přičítat žádnému společenskému jevu, jako například následkům covidu nebo krizi. Většinu vrahů nadále motivují osobní spory.

„Nárůst skutečně registrujeme. Vraždy je ale potřeba posuzovat případ od případu,“ řekl v úterý tiskový mluvčí prezidia Jakub Vinčálek. „U většiny vražd zná oběť svého vraha,“ upozornil.

Vražd motivovaných osobními vztahy bylo za prvních devět měsíců letošního roku celkem 66. Tři další vraždy byly na objednávku, dvě loupežné a jedna sexuální. Zbývající padesátka vražd měla motivy, které policejní statistici nepodřadili ani pod jednu z těchto kategorií.

To, zda se za rostoucím počtem vražd skrývá nějaký dlouhodobější trend, by podle Vinčálka bylo otázkou spíše pro kriminology a další badatele. Na rozdíl od policistů totiž mají k dispozici například i následné rozsudky z jednotlivých případů. Vinčálek ale míní, že vzhledem k počtu obyvatel Česka je 122 vražd málo reprezentativním vzorkem ke kategorickým závěrům. „Bylo by zavádějící vztahovat to na celou společnost,“ podotkl.

Nejvíce vražd, 16, se letos do konce září stalo v Ústeckém kraji. O jednu vraždu méně evidoval Středočeský kraj, v hlavním městě se jich stalo 14 a v Moravskoslezském kraji 13. Statistiky dále uvádějí, že ze 122 vražd jich spáchali 14 cizinci a 28 recidivisté.

Měsícem s nejvyšším počtem vražd bylo září, kdy jich policisté začali řešit 20. O jednu vraždu méně se stalo v dubnu. Naopak nejméně vražd, sedm, bylo v únoru.

Ze 122 registrovaných vražd jich policie objasnila 104, což představuje 85,3 procenta. Loňská objasněnost vražd na konci září byla v podstatě stejná, zhruba o půl procenta vyšší.

O tom, že počet vražd v určitém období nelze přisuzovat společenským jevům, jak se to často nabízí, mluvil před časem v rozhovoru pro iDNES.cz psychoterapeut a odborník na vrahy Andrej Drbohlav. „Počet vražd se postupem času vlní, mnohdy nezávisle na vnějších okolnostech… U vražd sehrává roli obrovské množství věcí, jako třeba aktuální politické nastavení, nálady ve společnosti, současná ekonomická situace, jak kvalitní je kriminalistická činnost v dané oblasti, kriminalita regionu nebo i přísun nových drog,“ řekl.

Už nyní je zřejmé, že statistiky za říjen přinesou další nárůst vražd. Žena ze Šumperska se přiznala k tomu, že minulý týden zavraždila svého měsíčního syna. Na Šumpersku zemřel i sedmnáctiletý mladík po pobodání od svého o rok staršího známého.

V Praze policisté minulý týden obvinili šestnáctiletého chlapce z vraždy o tři roky staršího mladíka. Zabývají se také vraždou, v níž figuruje středočeská zubařka. Ve vazbě skončila rovněž žena, která podle kriminalistů ubodala třiatřicetiletého muže v pražské Libni. Svého bývalého přítele ubodala také žena v Pardubicích.

X X X

V  HUSTOPEČÍCH   U  BRNA   FRONTA  LIDÍ  NA  ZUBAŘE

Zmatek v Hustopečích. Ve frontě na zubaře čekaly od rána stovky lidí

Dlouhá fronta čekajících lidí se ráno táhla centrem Hustopečí na Břeclavsku. Jeden z místních zubařů ordinující v Mrštíkově ulici nabíral nové pacienty. Přišly stovky zájemců, protože registrace byla možná pouze osobně na místě.

 Nahlásit se ke stomatologovi chtěli nejen místní z Hustopečí, přijeli i lidé bydlící v okolních obcích, jako jsou Šakvice nebo Starovičky. Někteří na místě dokonce nocovali.

Zubaři Tomáš Kuča a Jana Krišpínová informovali o registraci nových pacientů 1. listopadu dlouho dopředu. „Nové pacienty budeme přijímat pouze tenhle jediný den! Telefonicky, ani skrze email přijímat nové pacienty nebudeme,“ upozorňovali na webu ordinace.

Podle některých čekajících dorazili první zájemci v jednu hodinu v noci. Řada lidí tak kvůli registraci musela ve frontě vydržet i několik hodin.

V ulici byl i kvůli hromadě přijíždějících zájemců problém s dopravou, která kolabovala. Na odstavování aut na blízkém parkovišti musela dohlížet městská policie.

Stížnosti nespokojených čekajících zájemců kvůli aktuální situaci zaznamenali na místní radnici.

„Zatím v Hustopečích nemáme žádné zubaře, kteří by spadali pod státní zařízení, takže jsou to soukromníci a ti si samozřejmě mají právo určit způsob nabírání nových pacientů. Mrzí mě, že tu vznikla taková menší panika,“ řekla starostka Hana Potměšilová (nez.).

Podle ní má vedení radnice řešení problému s nedostatkem zubařů ve městě jako jednu z priorit v novém volebním období. Jako zubní ordinace mohou posloužit prostory v budově místní polikliniky. Nejprve je ale potřeba místo vybavit a určit podmínky pronájmu, což podle radnice nějakou dobu ještě potrvá.

V Hustopečích je hned několik zubních lékařů. Podle Potměšilové někteří další v minulosti z města odešli jinam, třeba do Pohořelic, a řada lidí i kvůli tomu momentálně vlastního stomatologa nemá.

X X X

V Lánech budeme vybíjet zvěř, varuje Balákova náměstkyně kvůli škrtům

Lesní správa Lány bude muset kvůli snížení svého rozpočtu vybít třetinu zvěře, odložit některé investice nebo omezit výsadbu, varuje v dopise poslancům náměstkyně ředitele Lesní správy Lány Ivana Pokorná. Reaguje tak na rozpočtové změny, které Poslanecká sněmovna schválila v polovině října. Lánské lesní správě byl rozpočet snížen o 30 milionů korun.

Návrh skupina koaličních poslanců zdůvodnila pravomocným odsouzením ředitele lesní správy Miloše Baláka, kterého prezident Miloš Zeman omilostnil. Balák v říjnu na místo ředitele rezignoval, z funkce odejde na konci roku. Dopis Pokorné zveřejnil na webu Pražského hradu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Pokorná v dopise uvedla, že návrh na snížení rozpočtu lánské lesní správy byl předložen bez znalosti jejího hospodaření i bez znalosti problematiky lesního hospodářství. Označila ho za nesystémový. Správci obory, ve které žije přes 1300 kusů divoké zvěře včetně jelenů, daňků nebo divokých prasat, podle ní musí přistoupit k razantním krokům.

„Zajistit takovému množství zvěře potravu na zimu je za současné situace nemožné. Početní stav chované zvěře proto musíme redukovat,“ napsala Pokorná. Odlov se podle ní bude týkat asi třetiny zvířat. Poznamenala, že v chovu jsou výhradně zdravé a silné kusy.

„Ztrácíme rozpočtové krytí pro řadu akcí“

Škrty se podle ní dotknou i osazování holin vzniklých kvůli kůrovcové kalamitě a dlouhodobému suchu, protože správa nebude mít peníze na zajištění dostatku sazenic. Pokorná uvedla, že tak bude porušen zákon o lesích.

„Ztrácíme rozpočtové krytí pro řadu akcí, které byly odpovědně naplánovány s důrazem na skutečné provozní potřeby Lesní správy Lány,“ dodala. Omezení se podle ní týká rekonstrukce části krmného centra na Šancích v Lánské oboře, hájovny Šubrt, oborního plotu v lokalitě Píně – Brejl, cesty Pivovarská a rekonstrukce a revitalizace vodních nádrží. Uzavřena bude obůrka Lánské obory.

„V neposlední řadě dojde k ohrožení funkcí Lesní správy Lány při možných krizových situacích a živelních pohromách,“ poznamenala Pokorná. Na hospodaření lánské obory mají podle ní zásadní vliv klimatické podmínky a organizace musí na vzniklé situace reagovat bezprostředně, což bez dostatečné finanční rezervy nelze.

X X X

Pacienti s migrénou čekají na léčbu příliš dlouho, v průměru jsou to 3 roky

Každý třetí pacient trpící migrénami čeká na profesionální léčbu více než tři roky, i když jim to mezitím zasahuje do osobního života. Může za to přetíženost specializovaných center a nedostatečné rozpočty. Vyplývá to z průzkumu, který v roce 2022 provedla organizace Migréna-help ve spolupráci s Evropskou aliancí pro migrénu (EMHA).

Zakladatelka a předsedkyně organizace Migréna-Help Rýza Blažejovská popisuje, jak hodně migrény ovlivňují životy pacientů s migrénou. „Migréna není obyčejná bolest hlavy, lidé zvracejí, nemohou mluvit, jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi i osmkrát, patnáctkrát, dvacetkrát do měsíce. Je frustrující vědět, že pro mnohé z nich existuje řešení, ale že na něj čekají dlouhá léta a někdy marně. To hluboce ovlivňuje jejich životy, nutí je odkládat své plány a přání.“

„Z našich zjištění vyplynulo, že přes 5 let trvalo než se 24 procent dotazovaných dostalo od stanovení diagnózy k léčbě, u 52 procent to byl rok a alarmujících 16,5 procenta respondentů na terapii čekalo dokonce více než 10 let,“ uvádí dále Blažejovská.

O Migréna-help Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje kruhy sdílení, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma.

Pokud má pacient více než čtyři záchvaty za měsíc, měl by uvažovat o léčbě ve specializovaném centru. Zdravotní pojišťovny jsou schopny takzvanou biologickou léčbu v centru uhradit na dva roky. Těchto center je v České republice 31, ale mají pouze určitý rozpočet od zdravotních pojišťoven, který málokdy stačí na přijetí nových pacientů.

Biologická terapie ve specializovaném centru dokáže podle dat z Českého registru pacientů snížit počet záchvatů až o polovinu. Dále umí snížit dobu trvání záchvatu a zmirňuje i jeho intenzitu. Pacienti také během biologické terapie přestávají postupně nadužívat léky na akutní bolesti hlavy, uvedl předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti Tomáš Nežádal.

Řada lidí trpící migrénami mají veliké problémy se do těchto zařízení dostat a postupem času ztrácejí důvěru ve zdravotnický systém a snaží se léčit sami. Tyto problémy uvádí 65% pacientů. Mají obtíže se dostat i k inovativním lékům na léčbu.

Před biologickou léčbou, doktoři předepisují antiepileptika a antidepresiva jako léčbu preventivní. Až poté zvažují léčbu biologickou ve specializovaných centrech.

Někteří pacienti o centrech ani neví, dokud se neobrátí na organizaci Migréna-help. Lékaři jim tuto možnost většinou vůbec nenabídnou, přitom pacienti by rádi našli účinný způsob na jejich problémy. „Lidé nám při průzkumu psali, že na léčbu čekají více než rok nebo že o ni žádali svého neurologa a ten se zdráhá je do centra pro bolest hlavy doporučit,“ uvedla Rýza Blažejovská.

Lidé, kteří čekají na léčbu, nejprve léčí migrény analgetiky dostupnými ve volném prodeji. Později triptany, což jsou léky přímo na záchvaty migrén. Jsou často nadužívány, a to paradoxně způsobuje další záchvaty bolesti.

O léčbě migrény V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat léčbu preventivní. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání.

Podle organizace a odborníků, by situaci pomohlo správná a včasná diagnoza praktickými lékaři. Dále by pomohlo navýšení rozpočtu specializovaných center, aby byla možnost přijímat více pacientů. Neměly by se ani podceňovat potíže spojené s nemocí, varovat pacienty před nadužíváním volně dostupných léčiv, a doporučování léčby v centrech neurology.

Migréna-help sbírala data 3 měsíce od 521 respondentů v Česku. Naprostá většina dotazovaných se potýká se středně těžkou až vážnou formou migrény, a to po značnou část svého života.

X X X

Po volbách v Dánsku nesestaví většinu ani pravice ani levice, vyplývá to z průzkumu u volebních místností

V úterních předčasných parlamentních volbách v Dánsku nezískal zřejmě většinu levicový ani pravicový blok. Vyplývá to z průzkumů u volebních místností, o kterých informují dánská média. Rozhodující role tak možná připadne nové centristické straně Umírněných, kterou před několika měsíci založil někdejší premiér Lars Lökke Rasmussen.

Veřejnoprávní stanice DR uvedla, že sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové a další členové levicového bloku mají šanci v 179členném parlamentu obsadit 85 křesel. Pravicový blok v čele s liberální stranou Venstre by mohl získat 73 mandátů, 17 křesel pak Rasmussenovi centristé. Čtyři mandáty připadají zástupcům Grónska a Faerských ostrovů.

Agentura Reuters píše, že tyto výsledky by poprvé po více než čtyřech desítkách let mohly vést ke vzniku vlády napříč tradičním levo-pravým rozdělením, což by znamenalo významnou změnu v dánské politice.

Premiérka Frederiksenová stojí od roku 2019 v čele menšinové sociálnědemokratické vlády, která se v parlamentu většinou spoléhá na podporu levicově orientovaných stran, ale třeba v otázkách přísné migrační politiky i na hlasy pravice. Po úterních volbách by podle agentury DPA tato 44letá politička chtěla sestavit vládu, v níž budou zástupci obou hlavních táborů.

Frederiksenová předčasné volby ohlásila v říjnu pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu. Premiérka byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až 17 milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.

X X X

Plzeň končí v Lize mistrů s nulou. Na závěr skupiny prohrála s Barcelonou

Fotbalisté Plzně na závěr hlavní fáze Ligy mistrů doma podlehli favorizované Barceloně 2:4 a ve skupině C prohráli i šesté utkání. Obě domácí branky vstřelil útočník Tomáš Chorý.

Za hosty se v úvodním poločase trefili Marcos Alonso a Ferrán Torres. V 51. minutě snížil Chorý z penalty, ale chvíli nato se prosadil znovu Torres. V 63. minutě vstřelil svou druhou branku v utkání také Chorý, konečný výsledek stanovil Pablo Torre.

Úřadující čeští šampioni při čtvrté účasti ve skupině elitní soutěže poprvé vyšli bodově naprázdno. Už před dnešním zápasem bylo jasné, že Viktoria obsadí poslední čtvrté místo a Barcelona skončí v „céčku“ třetí za postupujícím duem Bayern Mnichov, Inter Milán.

Plzeň v šesti duelech dosáhla skóre 5:24, ale negativní rekord skupinové fáze Ligy mistrů dnes překonali glasgowští Rangers, kteří uzavřeli skupinu A s šesti porážkami a skóre 2:22. Předtím bylo nejhorší Dinamo Záhřeb bez bodu a se skóre 3:22 z ročníku 2011/12.

V plzeňské základní sestavě nastoupili i krajní bek Holík a záložník Ndiaye. Barceloně chyběl lehce zraněný kanonýr Lewandowski, jenž při zářijové domácí výhře 5:1 nad Viktorií nastřílel hattrick.

Hosté v pozměněné sestavě hned z první povedené akce dali gól. Fatiho střelu gólman Staněk vyrazil před sebe a obránce Alonso zblízka doklepl míč do branky.

Plzeňští byli ve 21. minutě blízko vyrovnání, když po Kalvachově standardní situaci Chorý hlavičkoval do břevna. Následnou Pilařovu střelu si pohlídal brankář Peňa, jenž zastoupil barcelonskou jedničku Ter Stegena.

Plzeň držela krok

Domácí s pětinásobným vítězem Ligy mistrů drželi krok a vytvářeli si řadu šancí. Ve 30. minutě mohl srovnat Kalvach, ale tváří v tvář nepřekonal vyběhnutého Peňu.

Barcelona byla efektivnější a těsně před pauzou po Albově přihrávce zblízka skóroval Torres. Jeho zásah původně neplatil kvůli ofsajdu, ale rozhodčí Petrescu po kontrole videorozhodčího původní verdikt změnil a branku uznal.

Západočeši začali dobře druhý poločas. Torre v pokutovém území srazil Chorého, který v 51. minutě proměnil penaltu. Kataláncům hned za tři minuty vrátil dvoubrankový náskok Torres. Nejprve obešel několik obránců, pak si narazil s Raphinhou a pohotově prostřelil Staňka.

Plzeňští se rychle oklepali a dál útočili. Peňa vychytal Vlkanovu, který ale v 63. minutě nacentroval do šestnáctky a Chorý hlavičkou o zem už barcelonského gólmana překonal. Sedmadvacetiletý útočník si připsal první dvě branky v tomto ročníku skupinové fáze Ligy mistrů.

Atraktivní přestřelka před 11 258 diváky pokračovala. Čtvrt hodiny před koncem Raphinha přesným centrem vybídnul Torreho a devatenáctiletý záložník překonal Staňka. Na druhé straně Jirka napálil tyčku. Viktoria tak prohrála i historicky čtvrtý duel s Barcelonou v Champions League.

X X X

BASKETBAL  V  PRAZE  NA  FOLIMANCE,  BEZ  FAULU

Šlágr kola na Folimance Bez faulu. Kolo: 8. kolo Kooperativa NBL 2022/23
Datum, čas, místo: 2.11.22, 17:00, Praha, Utkání: USK Praha – BK ARMEX Děčín.

Ve středu se na Folimance netradičně od 17:00 představí v rámci šlágru kola Děčín. Ten Děčín, který je oproti loňské sezóně rozjetý tak, že má bilanci šesti výher a jediné porážky. Tu obdržel na půdě Kolína a bylo to o pouhý bod 73:74! Naopak si poradil s Nymburkem, Ústím nad Labem, Pardubicemi, Slavií, Hradcem Králové a v posledním
kole s Ostravou. Favoritem utkání tak jsou svěřenci trenéra Grepla, který Folimanku moc dobře zná, stejně jako bývalí hráči USK Macháč, Žikla, Bobek nebo pivot Josipovič.

Děčínské trio cizinců doplňují nejlepší střelec týmu Nichols (18 bodů) a Walton (13 bodů). Tyto dva jsou průměrně dvouciferní střelci, které doplňuje skvěle hrající Pomikálek (14 bodů) a Svoboda (13 bodů). Sovy doma nečeká nic lehkého. Bude se bezesporu jednat o velmi fyzické utkání, které se bude rozhodovat na doskoku a bude záležet na udržení konceptu hry. Domácí také budou chtít odčinit porážku s palubovky
Slunety, kde se jim nedařilo na doskoku ani z čáry trestného hodu a před zraky TV započnout další vítěznou vlnu. Fanoušci mají tu nejlepší možnou pozvánku. Kde jinde uvidíte druhého (Pipes Jr.) a pátého (Nichols) nejlepšího střelce KNBL a zároveň nejvíce asistujícího hráče (Walton) na jedné palubovce?

Celé utkání má navíc charitativní podtext. Letos popáté odstartuje charita CZ BASKETBALL, České televize a Vás, klubů Kooperativa NBL, jež nese název Bez faulu. Tentokrát společně s Kontem Bariéry i dalšími partnery pomůžeme sedmatřicetileté hendikepované basketbalistce Janě Hanové z Prahy, která je kvůli
rozpadu v oblasti páteře, se kterým si lékaři nevěděli rady, upoutaná na invalidní vozík. Cílem projektu Bez faulu, jenž se jinak zaměřuje na chování rodičů v hledišti během zápasů, je pomoci vybrat finanční prostředky na nový mechanický vozík, který Jana, jež hraje basketbal za oddíl Pražských jezdců a také ráda zkouší vodní sporty, nutně potřebuje ke svému životu. Charitativní období odstartujeme právě televizním
utkáním mezi USK Praha a BK ARMEX Děčín 2. 11. 2022. Ve vybraném utkání v období listopadu + prosince kluby KNBL přispějí:/mš/