Britský premiér Boris Johnson a predsedníčka švédskej vlády Magdalena Anderssonová podpísali dohodu o vzájomných bezpečnostných zárukách svojich krajín. Podobnú dohodu plánuje Johnson podpísať ešte aj vo Fínsku, informuje britská stanica Sky News.

V Praze i celé ČR je zoufalá situace s uprchlíky. Noc s romskými uprchlíky na Hlavním nádraží. Lidé spící na zemi a tlačenice o jídlo. Noc na pražském Hlavním nádraží strávilo více než 400 romských uprchlíků.

Řada z nich se nevešla na připravená lůžka ani do spacího vlaku a museli spát na zemi. Největší shon nastává ve chvíli, kdy přijede soukromník s pomocí.

Podle dobrovolníků ale situace na nádraží není dobrá. Míst ke spaní je méně než uprchlíků, kteří se potřebují vyspat. Chybí jich 100 až 200. „Stejně tak máme problém s distribucí potravin, které jsou nám centrálně přidělovány,“ popsala dobrovolnice Iniciativy Hlavák Veronika Dvorská.

Děti přes den pobíhají po nádražní budově, některé si třeba kreslí. „Večer máme službu, která jim říká, že si mají lehnout a odpočinout si. Přes den se je tady snažíme udržet nějak v klidu, aby nám nelítaly do silnice, a nějak děti zabavit, protože nemají co dělat,“ vysvětlil hlavní koordinátor Iniciativy Hlavák Jan Škop.

Podle dobrovolníků vznikly problémy s romskými uprchlíky z několika příčin. Hlavní je proces ověření, zda skutečně uprchli z Ukrajiny, nebo jsou z jiné země a chtějí zneužít systém uprchlických dávek. „Trvá až deset dní, než se zjistí, jestli občanství mají, nebo nemají. Během těchto deseti dnů neexistuje žádná institucionální podpora,“ upozornila Dvorská. „Je to situace, že rodiny pendlují napříč Evropou a nikdo neví, co s nimi,“ dodal Škop.

Výstavba stanového městečka

Nevyhovující podmínky by se měly změnit. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) totiž vydal pokyn k výstavbě stanového městečka v pražské Troji, kam by se měli uprchlíci z nádraží přesunout. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) by ale měla vláda postupovat mnohem razantněji.

 „Opravdu čekám, že se pan premiér Fiala začne věnovat řešení tohoto problému a nejenom špičce ledovce, což jsou lidé na Hlavním nádraží, kteří možná budou někde jinde,“ řekl Hřib.

Jiná situace je třeba v Olomouckém kraji, kde se podle hejtmana Josefa Suchánka (STAN) řeší případy několika desítek romských uprchlíků denně. „Zejména jim vyplácíme sociální dávky, o které jde především. Potom odjíždějí pryč,“ přiznal Suchánek.

X X X

Primátor Hřib: Praha je kvůli uprchlíkům přetížená. Čekám, že s tím Fiala začne něco dělat

Příval uprchlíků z Ukrajiny už infrastruktura Prahy nezvládá. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) proto očekává, že se vzniklou situací začne něco dělat premiér Petr Fiala (ODS). V pořadu K věci na CNN Prima NEWS se do ministerského předsedy pustil s tím, že řeší jen špičku ledovce. V hlavním městě je přitom nedostatek bytů i škol, což je podle hejtmanů celorepublikový problém.

„Přetížení škol, školek a bydlení bylo napjaté už před válkou, teď se to ještě víc zhoršuje,“ uvedl Hřib v pořadu K věci. Od svého nástupu do funkce primátora se prý snaží tyto problémy eliminovat. „Přibyly základní školy, dávali jsme dotace městským částem, bytů je nejvíc od revoluce,“ zdůraznil.

 Praha je v současnosti přetížená i kvůli uprchlíkům. „Je to problém, když se nám podaří překonat problémy a budeme moct rychle stavět, tak stejně budou vznikat ghetta,“ řekl v souvislosti s uprchlíky. Tím pádem podle něj neproběhne adaptace a integrace ukrajinských dětí.

Ceny bydlení kvůli uprchlické krizi rostou

Hřib prý očekával, že Fiala začne lépe pomoc koordinovat. „Není to jen jeden resort, je to otázka výplaty dávek. Docházejí mechanismy, jak docílit přesunu z jiných regionů, ale s tím musí přijít vláda,“ podotkl dále.

Do metropole totiž míří největší počet uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že kvůli situaci na pražském hlavním nádraží vznikne dočasné přístřeší se zázemím, aby lidé nespali na chodbách. Informaci potvrdil i Hřib.

„Měla by se vytvořit nouzová přístřeší stanového tábora. Mám informaci kde, ale nevidím důvod, proč by tato informace měla být zveřejňovaná,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS primátor. Dodal také, že jde o globální problém, který bude mít dopady i na místní obyvatele.

„Ceny bydlení v kontextu krize narůstají,“ upozornil Hřib. To podle něj představuje nebezpečný argument pro populisty jako je šéf SPD Tomia Okamury. „Čekám, že pan premiér začne osobně řešit tyto záležitosti, ne pouze špičku ledovce,“ uvedl.

Hlavní město nyní řeší zejména problém s romskými uprchlíky, kteří přebývají na hlavním nádraží. V nedůstojných podmínkách tam podle občanských iniciativ žijí stovky lidí. V sále Fantovy budovy je 70 lůžek, které poskytla Správa železnic, dalších až 210 lidí může přespávat v přistaveném sedačkovém vlaku. Všechny kapacity jsou ale často naplněny. Magistrát proto požádal státní Správu uprchlických zařízení o pomoc.

X X X

Těžká výzva pro Michla. Jak hodnotí nového guvernéra ČNB Schillerová či Okamura?

Nového guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla čeká těžká výzva, shodují se politici napříč spektrem. Jeho jmenování však vidí rozdílně. Alena Schillerová (ANO) změnu ve vedení kvituje,

„Chtěla bych novému guvernérovi především poblahopřát. Je dobře, že už je jmenován, je to určitě erudovaný odborník, ekonom. Působí v bankovní radě, je tam kontinuálně a podle mě je to dobrá zpráva,“ okomentovala jeho zvolení šéfka klubu ANO Alena Schillerová.

Michl byl v letech 2014 až 2018 externím ekonomickým poradcem ministerstva financí a později i Babiše se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu. Sám bývalý premiér ho zařadil do „rozumného křídla bankovní rady“. Předseda hnutí ANO to uvedl ve vyjádření, které má k dispozici ČTK.

Na změnu v ČNB je zvědavý i předseda senátorského klubu Jaroslav Větrovský (ANO). „Byli i další kandidáti a uvidíme, jaký bude další vývoj a jak pan Michl pootočí kormidlem směřování ČNB. Budu to bedlivě sledovat,“ dodal pro CNN Prima NEWS.

„Sluší se novému panu guvernérovi pogratulovat a popřát hodně úspěchů. Nastupuje do velmi složité doby v historii ČNB, možná do jedné z nejsložitějších, protože míra inflace, kterou máme, je rekordní,“ uvedl poslanec ODS Jan Skopeček s tím, že ČNB musí právě tento nelehký úkol zvládnout.

Podle šéfa SPD Tomia Okamury je ale část zodpovědnosti i na vládních koalicích. „ČNB má důležité pravomoci v oblasti řešení inflace. Je důležité, aby se na to, obzvláště v dnešní době, plně zaměřila, budeme to hodnotit podle výsledků. Platí ale, že druhým subjektem, který řeší inflaci, je vláda a ta musí začít pracovat,“ apeloval na Fialův kabinet.

Nově jmenovaný guvernér Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. Prezident Miloš Zeman jej jmenoval do funkce ve středu. Od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát, a nemůže tak být znovu jmenován. Michl je členem bankovní rady od prosince 2018.

X X X

Inflace v Česku drtí zranitelné. Abych už makala v šestinedělí, říká čerstvá maminka

Česko zasáhla obrovská vlna zdražování. Jedna z největších ze všech zemí Evropské Unie. Mouka je o polovinu dražší než loni, mléko o třetinu a energie o desítky procent. Ceny se oproti loňskému dubnu zvedly průměrně o 14,2 %. Tvrdí to Český statistický úřad. Je to nejvyšší růst za posledních třicet let.

Romana je na mateřské a počítá každou korunu. „Maso, máslo, vajíčka, všechno šlo nahoru. A to jsou víceméně základní suroviny, bez kterých neuděláte normální jídlo a já jako kojící matka potřebuju normální jídlo,“ uvedla paní Romana. Růst cen trhá rekordy a nevyhne se nikomu. „Více méně abych teď v šestinedělí šla a hned začala makat,“ stěžuje si Romana.

 Nejvíc zdražují energie a potraviny. Cena elektřiny stoupla o 30 %, zemní plyn o 44,1 %. Co se týče potravin, výrazně zdražila například mouka, jejíž cena stoupla o 52,3 %. Takové tempo zdražování Češi nepamatují od roku 1992. „V první řadě schytáváme ránu, která byla vytvořena před rokem nebo před dvěma. Je to důsledek proticovidových opatření,“ řekl ekonom Pavel Kohout.

Do ekonomiky se dostalo příliš mnoho peněz. Do toho přišla válka na Ukrajině, která vyšponovala ceny energií. „Současná inflace je nešťastnou souhrou všech možných faktorů,“ popsal ekonom David Marek. Právě ekonom Marek použil přirovnání s válečnou ekonomikou. „Podobně jako války a přírodní pohromy bývají také neobvyklé, tak i současná inflace je podobně neobvyklou,“ uvedl ekonom.

Turecký osud?

Proti inflaci se snaží bojovat Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. Úvěry jsou teď rekordně drahé, což brzdí celou ekonomiku. Někteří experti se ptají, zda je tato forma boje účinná. Třeba viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Kdy mi to psala ČNB, že ty její sazby začnou fungovat. Na přelomu jara a léta?“ uvedl Špicar na Twitteru.

Centrální banka se ale brání. „Obvykle se efekt zvýšených sazeb v ekonomice projevuje za dvanáct až osmnáct měsíců,“ vysvětlila mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Pokud by se nezvyšovaly sazby, mohli bychom podle centrální banky skončit podobně jako Turecko, kde je inflace pětapadesát procent. Už v druhé polovině roku odhaduje Česká národní banka inflaci blížící se dvěma procentům. „Inflace může být příští rok 20 procent, ale i mínus pět procent, při dnešních nejistotách nedokážu tvrdit, že bude zpátky u dvou procent,“ popsal Marek.

„Upřímně řečeno kolikrát člověk na konci měsíce přemýšlí, jestli koupí chleba nebo rohlíky protože nemá na všechno,“ popsala maminka Romana. I když ale inflace zpomalí, ceny už zpátky klesat nebudou a na jejich novou vyšší úroveň si budeme muset všichni zvyknout.

X X X

Vláda trestá opozici, rozčiluje se Nacher. Zameťte si před svým prahem, opáčil Munzar

Úterní vystoupení šéfa SPD Tomia Okamury opět rozdmýchalo emoce ve Sněmovně. Ve středečních Zprávách PLUS se kvůli tomu pohádali poslanci Patrik Nacher (za ANO) a Vojtěch Munzar (ODS). Zástupce vlády tvrdil, že Okamurova slova byla za hranou, proto odešli ze sálu. Nacher ale varoval, že odchod všech ministrů může být precedens pro další chování kabinetu.

Poslanci ve Sněmovně měli v úterý řešit strategii řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Slovo si ale vzal šéf SPD Tomio Okamura, který mluvil zhruba hodinu. Podle členů vlády šlo o proslov plný „nenávisti a lží“, a proto odešli ze sálu. K představení vládní strategie se tak nedostali.

 Platí přitom, že když v sále není ministr, schůze končí. „Jsme trestáni my opoziční poslanci, kteří slovo ještě neměli. Trestáni jsou také občané, protože to může být precedens, že když vláda nebude chtít slyšet cokoliv. Prostě se sebere, odejde a schůze končí. Nevím, na co přesně včera reagovala, ale ministři se mohli přihlásit a oponovat,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Nacher.

X X X

  Okamura vytýká nedostatky vládě Fialy

Během Okamurova projevu nejdříve někteří poslanci na protest bouchali do stolu. „Bouchejte si, jak chcete, já budu dál hájit slušné lidi. Jste natvrdlá vláda, zabouchejte si ještě stokrát. Jste jak z Marsu,“ řekl například zástupcům vládní koalice. V souvislosti s fungováním kabinetu mluvil i o „bordelu“. Prohlásil také, že po nástupu dětí z Ukrajiny klesne kvalita výuky pro české žáky a ve školkách nebude dost míst pro mladší české děti. Zápisy do mateřských škol byly přitom pro Ukrajince později než pro české děti, obsadily tak jen volná místa.

„Bylo to za hranou. Okamura to přehání delší dobu. Nejde jen o délky projevů, říká stále stejné věty a dokonce je prokládá urážkami vlády, což není důstojné Poslanecké sněmovny. Měl by si uvědomit, že jsme posláni lidmi, abychom reprezentovali společnost. Nedostatek argumentů se urážkami nahradit nedá. Nelíbilo se mi to,“ vysvětlil zástupce vládní ODS Munzar.

Postěžoval si, že vláda je poslední týdny svědkem neustálých obstrukcí ze strany SPD a ANO. „V úterý bylo nejprve dlouhé načítání bodů programu, pak si hnutí ANO vzalo přestávku, takže jsme se nedostali vůbec k normálním bodům. Ministři byli připraveni odpovídat na dotazy ohledně uprchlické krize, ale bohužel to celé zkazil pan Okamura. Poprosil bych pana Nachera, aby si zametl před vlastním prahem,“ nešetřil Munzar kritikou.

Přišli, prohráli a odešli

Podle Nachera dochází vládě trpělivost. „Fakt nerozumím, co tady říká pan kolega. Já načítal dva body, které tlačím dva měsíce, a ODS se s nimi pak klidně bude chlubit. Jde o krátkodobé ubytování, které už se rozehrálo, ale přerušilo. Jestli koalice bude za obstrukci považovat načítání bodů, tak opravdu nevím. Koaliční poslanci chtějí, abychom přišli, hlasovali, všechno prohráli a odešli. Ať si vzpomenou, jak dělali opoziční práci oni,“ hájil se.

Poslanci se kvůli úternímu vystoupení Okamury ohledně uprchlíků přeli i během úterý. Z koaličního tábora zněla slova o xenofobním a fašistickém projevu. Předseda klubu SPD Radim Fiala v reakci odchod členů kabinetu ze sálu vinil koalici z vládního puče. Sněmovna pak na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zařadila na středu zcela nový bod k vládní strategii ke zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi tak, aby ji ministři mohli představit.

Dolní komora se ale k projednávání strategie možná nedostane, protože předtím má schvalovat spornou vládní novelu o odkladu klíčových částí nového stavebního zákona.

X X X

Rusko uvalilo sankce na divize společnosti Gazprom Germania i firmu provozující plynovod Jamal

 Rusko uvalilo sankce na divize společnosti Gazprom Germania, v níž ruský státní plynárenský gigant Gazprom ukončil svou účast, i na firmu EuRoPol GAZ SA, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na seznam sankcionovaných subjektů zveřejněný ruskou vládou, který zahrnuje 31 podniků.

Seznam neupřesňuje podobu uvalených sankcí. Dekret ruského prezidenta Vladimira Putina nicméně stanoví, že žádný ruský subjekt nesmí se sankcionovanými podniky uzavírat dohody, ani plnit své závazky plynoucí z dohod, které s nimi uzavřel již dříve, napsala agentura Reuters.

Putinův ‚nový feudalismus‘ si zaháčkoval oligarchy. Nevzepřou se kremelské mašinerii, míní odborníci.

Ruský Gazprom začátkem dubna oznámil, že se stahuje z Německa a že ukončil účast v německé divizi Gazprom Germania. Rozhodnutí však nezdůvodnil.

Německo následně uvedlo, že správcem společnosti Gazprom Germania se stane spolková agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí, včetně České republiky. Západní země po útoku ruských vojsk na Ukrajinu zintenzivnily snahu o snížení závislosti na ruskému plynu.

Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Plynovod, který obvykle přepravuje ruský plyn do západní Evropy, ve středu opět fungoval v obráceném režimu. Dodávky z Německa do Polska však byly mírně nižší než v úterý.

X X X

Víc než čtvrtinu českých domácností extrémně zatěžují výdaje na bydlení, zjistili sociologové

Drahé energie, vysoká inflace, v Česku rostou náklady prakticky na vše. Český rozhlas se proto spojil se sociology ze společnosti PAQ Research, která stojí například za výzkumem Život během pandemie, aby zmapoval dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, s nimiž se potýkají české domácnosti. Každou středu po 11. hodině rozebere moderátor Jan Pokorný výsledky výzkumu se zakladatelem Danielem Prokopem.

x Jaká nejzásadnější zjištění zatím výsledky vašeho výzkumu ukazují?
Mapujeme, kolik domácnosti dávají na bydlení, a to vzrostlo od listopadu u průměrné domácnosti asi o patnáct set korun. U někoho je to v pohodě, protože mu třeba rostly příjmy anebo má relativně velkou rezervu.

Sociolog Daniel Prokop o projektu Česko 2022: Život k nezaplacení

Ale ono to docela hodně rostlo i mezi ohroženými skupinami, jako jsou samostatně žijící důchodci, samoživitelky či nízkopříjmoví lidé v nájmu. U nich bydlení často tvoří víc než čtyřicte procent jejich příjmů. Takto zatížená je skoro polovina těchto ohrožených skupin.

Naopak střední třída to zatím většinově zvládá díky tomu, že třeba vydělala na daňových změnách předtím, má úspory a má tedy v příjmech hodně velkou mezeru na to, aby si mohla dovolit zvýšení energií, nájmů a tak podobně.

Zejména v kontextu toho, co se děje třeba na Ukrajině, to tedy není tragédie, která by urgentně položila většinu společnosti, ale jsou skupiny, které se už propadají do chudoby a stát by na to měl reagovat – pomáhat jim.

Vysoké náklady na bydlení

x Centrální banka v minulém týdnu zvedla úrokové sazby. Teď je aktuální informace, že guvernérem bude Aleš Michl. Je něco, jak může on nebo vedení ČNB mírnit dopady této krizové situace?
Nejsem ekonom, že bych se vyznal ve vlivu úrokových sazeb, ale většina ekonomů se shoduje, že zvyšování úrokových sazeb má účinek na zmírnění inflace. Vidíme, že v Turecku, kde to nedělali, se inflace vyšplhala na šedesát procent. Nikdy nevidíte, jak by to vypadalo, kdybyste to nedělal. Ale v Turecku je trošku vidět, jak hrozné by to mohlo být.

Opatření mají podle ekonomů dopady se zpožděním, takže nemůžeme hodnotit, jaký vliv budou mít třeba za měsíc. Podle mě by to chtělo trochu nějakou kontinuitu v tom, co národní banka dělá. Je důležité inflaci udržet v nějakých mezích a udělat kroky, aby netrvala extrémně dlouho.

x Existuje přece příspěvek na bydlení, ale místo toho, aby si ho vybral ten, kdo na něj má nárok, ucházejí se o něj toliko čtyři procenta populace…
Náš výzkum ukazuje, že počet lidí, kteří jsou hodně zatížení náklady na bydlení, vzrostl z patnácti na dvacet procent za půl roku. To jsou lidé, kteří dávají na bydlení více než čtyřicet procent. Velká většina z nich by měla nárok na příspěvek na bydlení, ale čerpají ho čtyři procenta domácností. Přitom by ho mělo čerpat dvojnásobek lidí.

A teď proč je tam tak velká mezera…

Příliš složité papírování

x Je to administrativně velmi náročné, ne?
Zkoušel jsem to. Pomáhal jsem to vyplňovat sousedům důchodcům a bylo to i pro mě docela těžké. Když nevíte, co tam vyplňovat, tak to trvá docela dlouho. Žádosti jsou třeba tři místo jedné, je tam spousta příloh, nevíte, co tam máte přikládat a podobně. Takže jsem tam asi udělal chybu.

Už tři měsíce nedostali odpověď od Úřadu práce. To je taky problém, že Úřady práce jsou zahlcené… Je to rozhodně výrazně těžší než vyplnit daňové přiznání OSVČ.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ

Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.

Čili ano, je to zbytečně složité na to, kolik stát reálně potřebuje informací. Odrazujeme tím lidi. Zároveň důchodci nemají informace a je pro ně těžké si vyjednat nejrůznější přílohy o tom, kolik platí v domě a podobně.

Teď se řeší třeba to, že když lidé dneska musí u příspěvku na bydlení dokládat jednou za kvartál příjmy a výdaje, že spousta lidí na to třeba jednou zapomene a vypadne z toho. Proto navrhujeme: dokládejme to jednou za rok.

Málokomu budou náklady na bydlení klesat, a i když stát neúčelně vynaloží jeden milion korun, tak to nevadí, když to řeknu metaforicky. Stát hrozně škudlí v těchto opatření a příspěvek na bydlení tak limitujeme a svážeme administrativou, že ho čerpají čtyři procenta domácností místo deseti procent.

A potom krizi řešíme tím, že to zasypeme pěti tisíci v podstatě pro každou rodinu, nebo pro pětasedmdesát procent rodin s dětmi, z nichž to většina nepotřebuje. Takže to je systémová chyba v tom, jak stát v krizi pomáhá.

Pomáhat ohroženým

x Rodí se návrh zákona a tam jsou různé sporné momenty. Nakonec se dotkne asi 75 procent domácností. Takže to, co vláda říkala, že je proti nějakým plošným dávkám, tímto de facto trochu popírá…
To mě pobavilo. Když to ještě vázali na čistý příjem, tak by se to týkalo asi osmdesáti pěti procent domácností, a zároveň říkali, že to je velmi adresné opatření. To jsem se u večerního zpravodajství rozesmál.

Výdaje na bydlení extrémně zatěžují už 28 procent domácností, ukazuje exkluzivní projekt

 Každopádně část rodin to potřebuje, ale naše data ukazují, že u rodin s dětmi, které jsou z horní příjmové poloviny, náklady na bydlení před půl rokem tvořily sedmnáct procent rozpočtu, teď tvoří devatenáct procent rozpočtu, a většina z nich až na výjimky to dokáže v pohodě unést.

Je nutné si uvědomit, že díky daňovým změnám, které udělal Andrej Babiš v kooperaci s ODS, rodiny s lepšími příjmy hodně vydělaly. Když pracují oba rodiče, tak tím vydělají klidně pět tisíc měsíčně. Takže inflace jim neubrala zdaleka tolik, kolik dostali navíc v daňových změnách před rokem.

Podle mě by bylo lepší pomáhat třeba i více a pomáhat těm ohroženým částem společnosti, což nejsou rodiny nadprůměrně příjmové s dětmi, jsou to chudší rodiny s dětmi a jsou to třeba i samostatně žijící důchodci nebo samoživitelky s dítětem nad 18 let, které z toho podle těch původních záměrů byly vyřazeny.

x  Patříte k těm, kteří soudí – i na základě dat, která zkoumáte –, že toto opatření má v sobě proinflační potenciál.
Myslím, že má. Lidé to najdou na serveru iROZHLAS.cz, kde jsou ta data podrobně – unikátnost tohoto našeho výzkumu je v tom, že se na výsledky můžete kouknout sami a podívat se, jak se třeba mění chování a dopady na samoživitelky nebo v různých regionech a podobně.

Je z toho vidět, že část domácností se orientuje na redukci spotřeby a středně příjmové domácnosti se snaží ušetřit na zbytečnějších věcech. A to je pro redukci inflace potřeba. A když budeme dávat moc peněz i domácnostem, které to nepotřebují, tak hrozí to, že inflaci prodloužíme pro lidi, které výrazně ohrožuje. Takže já bych byl opatrnější.

Vláda by mohla od července zvýšit životní minimum o pět procent, řekl Jurečka. Chce tak bojovat s inflací.

Liší se to od covidu. Covid byl šok. Tam byl v našich datech, která měříme od roku 2020, nárůst chudoby ještě větší než dnes, ale byla to věc na tři měsíce. Tam se třeba podle mě vyplatilo dát všem pět tisíc.

Tady má smysl říct: Podívejte se, inflace bude s námi minimálně do konce roku a musíme udělat systémová opatření, která míří třeba na dvacet až dvacet pět procent nejohroženějších domácností a pomáhat jim, posílat to každý měsíc. Ony to dají za bydlení a nenakopne to inflaci v dalších oblastech.

Možná postačí čestné prohlášení

x Asi ale nebude jednoduché doložit, kdo bude mít na příspěvek nárok, myslím si. Zatím jsme ale neviděli ještě hotovou materii.
Ano. Je to taková kombinace: Buďto to dáte všem, kdo si o to zažádá, nebo to musíte dát lidem, o kterých máte nějaké informace, že na to mají nárok.

Takže kdyby se vláda rozhodla, že to dá třeba samostatně žijícím důchodcům, kteří mají často vdovské důchody, nebo že to dá lidem, kteří čerpají přídavek na děti, nebo podle nějaké takové definice, tak jim může poslat rovnou pět tisíc na účet bez toho, aby se jich ptala.

Ale když uděláte nějaký kompromis mezi tím, lidé budou muset dokládat příjmy, což je obrovsky složité. Žádný úřad v Česku o nich nemá všechna data – jeden má data o dávkách, druhý o příjmech, zaměstnání, třetí o důchodech –, takže pochybuji, že to stát je schopen dát dohromady. Nakonec to může skončit nějakým čestným prohlášením, že máte příjem do milionu.

x Ale i tak. Jak to doložíte? No dobře, čestným prohlášením, budiž. Ale kdyby nebylo čestné prohlášení, jak doložíte, že máte příjem do milionu?
Musel byste si nechat udělat výpisy z Úřadu práce o dávkách, z daňového přiznání, výpisy od sociálky o důchodech… To v podstatě dělají ti lidé, kteří žádají o příspěvek na bydlení. Takže když děláme takovou dávku, jejímž cílem je jednoduchost, tak místo abychom ji udělali jednoduchou, tak ji uděláme super složitou a necílenou.

Vláda rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Přidání pomůže lidem kompenzovat růst cen

 To bych nedoporučoval. Radši bych to poslal lidem, o kterých už stát ví, že mají problémy, a dokáže je najít v evidencích. Jinak se bojím, že to může skončit čestným prohlášením, ale nechci podceňovat stát, možná to nějak vymyslí.

Potom je ale absurdní, že šetříme desítky milionů korun na příspěvku na bydlení. Vede se obrovský boj, jestli se to musí dokládat jednou za kvartál, nebo jednou za půl roku, nebo rok, protože bychom mohli náhodou prodělat na tom, že příspěvek někdo čerpá o čtvrt roku déle.

V kontextu toho, že se potom dá osm miliard na věc, která je necílená, možná bude muset být doložená čestným prohlášením, jsou to úplně drobné výdaje. Šetříme na nepravých místech a bojím se, aby politici nepodlehli tomu, že tím ten problém vyřešili, protože je tam spousta opatření, která musí dělat, a musí je dělat hned. Pět tisíc na dítě vyřeší lidem situaci jen na chvíli.

Chudoba narůstá na severozápadě

x Které skupiny ze kterých regionů dosavadní chudoba či pád pod hranici chudoby nejvíce postihl podle vašich dat?
Náš panel domácností, který máme od začátku epidemie, čítá nyní asi sedmnáct set domácností, takže v regionech, které definujeme, je vždy třeba sto padesát lidí. Vidíme, že chudoba je vysoká a narostla v regionech, kterým říkáme severozápad, Karlovarský a Ústecký kraj, tam je obecně nejvyšší chudoba, ale dokonce ještě narostla.

Chování Čechů už poslední vlny nezměnily. Pětina neočkovaných stejně do restaurací chodila, říká sociolog

Dále jsme udělali metriku, která podle mě vypovídá lidsky o problémech nejvíce, a sice kolik je lidí, kterým poté, co uhradí bydlení a potraviny, zbyde málo peněz, což definujeme jako sto korun na člověka na den. Z toho musí hradit telefon, dopravu, vzdělávání, oblečení, nábytek a všechny podobné věci. Těchto domácností je nyní asi jedenáct procent. Ten počet narostl z osmi na jedenáct.

Není to tedy propad celé společnosti do chudoby, ale selektivní zásah – v některých částech společnosti je to třeba čtyřicet procent domácností. A právě v Ústeckém a Karlovarském kraji počet těchto domácností narostl, protože mají nižší příjmy, a když narostly ceny energií, které narůstaly napříč republikou, tak jim zbytkové příjmy prostě klesají.

Dále máme regiony, které se nepropadají do chudoby, ale jsou specificky zasaženy nárůsty cen bydlení. Jsou to jednak venkovské regiony, kde lidé bydlí ve velkých domech, mají velké výdaje za plyn a jeho zdražení jim hodně zvýšilo náklady. Nepropadají se přímo do chudoby, ale tlačí je to ze střední třídy do nižší střední třídy. A jednak je tu ještě Praha: rostou hypotéky a rostou lidem, kteří nemají fixaci, mají novou hypotéku a tak podobně, což nejvíce dopadá právě na Prahu, kde jsou nejvyšší ceny bytů.

x Dá se u tohoto tématu také vysledovat, jakou strategii domácnosti volí? Dá se to „ukočírovat“ třeba šetřením?
Ještě ano. Počet domácností, které nám řekly, že chtějí šetřit, vzrostl z deseti na sedmnáct procent. Ve vrcholech covidové krize, když se kombinovala nejistota s poklesem příjmů – to bylo zejména na začátku -, se snažilo šetřit ještě více lidí.

Jsou tam i domácnosti, které si hledají novou práci, to jsou hlavně nízkopříjmoví lidé nebo lidé s částečnými úvazky. Rodiny se středními příjmy se snaží trošku šetřit. Liší se podle toho, kde mohou šetřit. Některé mohou šetřit na rekreaci, jiné na jídle.

Pak máme skupiny, kterým toho už moc nezbývá, to jsou třeba samostatně žijící důchodci. No a pak je část, která už nemá kde šetřit. Sledujeme mírný nárůst lidí, kteří říkají, že nezvládají platit své závazky jako nájem, hypotéky, energie a tak podobně, to je potřeba sledovat.

Myslím si, že u střední vrstvy je ještě velký prostor omezit se, ale u jiných ten prostor už není a může docházet k tomu, že prostě nebudou stíhat platit.

Když děláme takovéto výzkumy, tak mi lidé volají a říkají, že si na zaplacení záloh za energie půjčují, to bych rozhodně neradil. Další část lidí platí nižší zálohy, než mají předepsáno, a bude to „bomba“, až jim přijde doplatek.

Vyšší daně pro energofirmy

x  Dá se říct, že na zhoršující se situaci doplatily všechny domácnosti bez ohledu na to, čím topí?
Domácnosti, které topí tuhými palivy, mají velký nárůst deklarovaných výdajů přes zimu, teď začala klesat, takže to hodně osciluje s ročním obdobím. Tito lidé nemají zálohy, ale mají reálné výdaje v zimních měsících.

U domácností, které topí plynem, je největší kontinuální nárůst, ale týká se to i těch, kteří topí elektřinou. Jediná část domácností, která má nárůsty z hlediska energií nižší, jsou ty, které mají nějakou kombinaci topení.

Nevíme, jestli to je tím, že si to mohou nějak nakombinovat, anebo zda jde o nějaký specifický druh domácností, tedy lidí, kteří například žijí v lepších domech. Jinak to stoupá ve všech typech domácností.

x Jsou to zajímavá čísla a údaje, která přináší váš výzkum, na druhou stranu: kdyby to takhle zůstalo, tak to není extrémně alarmující situace. Ano, je to problém, ale řešitelný třeba šetřením. Očekáváte, že se to bude v průběhu toho, jak budete sbírat data dál, tedy do podzimu, výrazně zhoršovat?
Nyní je to řešitelné kombinací strategií domácností a pomocí třeba dvaceti procentům domácností. Ta může stát třeba dvacet miliard, ale uvědomme si, že stát vybere na DPH spousty desítek miliard. Takže je podle mě v pořádku, když se investuje patnáct dvacet miliard do podpory lidí, kteří to potřebují, pak se ta situace dá udržet.

x Jakým způsobem stát zaplní plynové zásobníky před příští topnou sezonou?

 Když to bude pokračovat dál, tak inflace má dva efekty: užírá příjmy, takže lidem zbývá méně peněz, a snižuje hodnotu úspor.

My vidíme, že roste počet lidí, kteří ne že by měli extrémně nízké zbytkové příjmy, ale roste počet domácností, které ty zbytkové příjmy mají takové střední, takže když inflace o výši deset až patnáct procent bude trvat rok, tak to bude mít výrazně vyšší dopady.

Dlouhou dobu jsem si to nemyslel, ale teď si myslím, že by vláda měla dělat něco s cenami energií. Například nevyužíváme regulovanou složku energií, která tvoří u elektřiny čtyřicet pět procent ceny, dále jsou tam příspěvky na obnovitelné zdroje, které by mohly být udělány třeba tak, že na první megawatt hodinu ročně se nevztahují, takže za tu základní spotřebu ušetříte.

Podle mě by se mohla dlouhodobě regulovat první složka základní spotřeby a to, co je nad to, by mohlo být tržní. Regulovaná složka je tvořená poplatky na distribuci, jističe, obnovitelné zdroje, ale žádný z nich neslouží k tomu, aby snižoval základní spotřebu, kterou si nikdo nemůže odpustit.

Řada zemí dělá to, že společnostem, které na energetické krizi hodně vydělají, dají vyšší daň na zisk, který je nad úroveň posledních třeba pěti let. Myslím si, že by mělo smysl to řešit a sledovat ziskovost těchto firem, naopak nemělo smyl dle mého snižovat DPH. Lze si „ale“ hrát s regulovanou složkou, aby to ulevilo chudším domácnostem.

X X X

Slovinsku povládne levicová koalice, Janša skončí v opozici. Očekává se zlepšení vztahů s Bruselem

Hnutí svoboda, které vyhrálo dubnové parlamentní volby ve Slovinsku se 34 procenty hlasů, se dohodlo na vládní koalici s dalšími dvěma levicovými stranami. Nová koalice ve středu ohlásila program i podobu budoucí vlády, uvedla agentura AFP. V opozici tak zřejmě skončí stávající konzervativní premiér Janez Janša, jehož Slovinská demokratická strana skončila ve volbách druhá s 23 procenty hlasů.

 Liberální a prounijní Hnutí svoboda se na koalici dohodlo se sociálními demokraty a uskupením Levice. Koalice může počítat s pohodlnou většinou 53 mandátů z 90. Do vlády mají vstoupit i zástupci dalších dvou stran, které se nedostaly do parlamentu.

„Po týdnu intenzivních jednání jsme se dohodli na koaličním programu a potvrdili jsme seznam ministrů,“ řekl šéf Hnutí svoboda Robert Golob, který tak má velkou šanci stát se příštím slovinským premiérem. Podle slovinských médiích však některá ministerstva ještě nejsou obsazená.

Slovinský parlament zasedne poprvé po volbách v pátek a až poté prezident Borut Pahor začne oficiální rozhovory o tom, koho pověřit sestavením nového kabinetu. Podle agentury AFP by Golob mohl být jmenován do čela vlády na začátku června.

Nová vládní koalice pravděpodobně přinese výraznou změnu ve vztazích mezi Slovinskem a Evropskou unií. Konzervativní premiér Janša unii opakovaně kritizoval a Evropskou komisi označoval za „přeplacené byrokraty“.

Čelil také kritice, že chce omezovat nezávislost tisku či soudů a že míní kopírovat styl vládnutí svého spojence a maďarského premiéra Viktora Orbána. Naopak Golobova strana vystupuje směrem k Evropské unii vstřícněji.

X X X

Velvyslanec USA Sullivan jednal v Moskvě s ruskými činiteli. O vztazích i ambasádě.

Velvyslanec USA John Sullivan se ve středu v Moskvě setkal s ruskými činiteli a hovořil s nimi o úzkém okruhu témat týkajících se vzájemných vztahů obou velmocí. Uvedl to mluvčí americké diplomacie Ned Price. Spojené státy s Ruskem napřímo nejednaly od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Bílý dům v úterý uvedl, že o to není zájem ze strany Moskvy.

„Velvyslanec Sullivan diskutoval o záležitostech ve vzájemných vztazích se svými ruskými protějšky. Ty (diskuse) bývají poměrně úzké. V mnoha případech se obvykle zaměřují na fungování naší ambasády,“ řekl Price.

Vysocí američtí činitelé od začátku invaze nejednali se svými ruskými protějšky, ačkoliv některé evropské země začínají naléhat na to, aby se Washington snažil co nejrychleji zajistit zastavení bojů.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v úterý řekla, že o rozhovory není zájem ze strany Moskvy a že USA nyní považují za nejkonstruktivnější podporovat Ukrajinu při vyjednávání s Ruskem a poskytování zbraní ukrajinské armádě, aby se dokázala bránit proti ruské agresi.

X X X

Péče o prezidenta do konce funkčního období vyjde Hrad asi na 162 tisíc korun

Za péči o prezidenta Miloše Zemana do konce funkčního období zaplatí jeho kancelář přes 162 tisíc korun. Vyplývá to ze zveřejněných smluv. Péči o prezidenta zajišťuje firma Senior Home Group, která nedávno opět vyhrála výběrové řízení. Nad zmíněnou částku by společnost měla dostat další peníze ještě od zdravotní pojišťovny.

O prezidenta se od 1. května letošního roku nadále stará společnost Senior Home Group. Ta vyhrála výběrové řízení, které Hrad vypsal v březnu. Firma se však o Zemana stará již od jeho návratu z nemocnice.

„Šlo o nejlepší nabídkovou cenu. Příslušná smlouva byla podepsána a bude v nejbližších dnech vyvěšena na profilu zadavatele v Národním elektronickém nástroji,“ řekl nedávno pro iDNES.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Právě ze smlouvy uveřejněné v Národním elektronickém nástroji vyplývá, že Hrad za péči o Zemana do konce funkčního období zaplatí zhruba 162 800 korun. „Smluvní strany se dohodly, že odměna za poskytování péče hrazené Kanceláří prezidenta republiky je stanovena hodinovou sazbou příslušného pracovníka,“ stojí ve zveřejněné smlouvě.

Nutriční terapeut za 100, sestra za 225 korun

Podle dohody zaplatí Hrad za hodinu práce všeobecné zdravotní sestry 225 korun, nutriční terapeut vyjde na sto korun za hodinu. Částka za domácí péči všeobecné sestry je zhruba podobná cenám, které požadují jiné společnosti, specializující se na domácí péči.

„Soutěž byla postavena tak, že musíte kalkulovat jednotkovou cenu v té smlouvě a vynásobit ji třiceti dny a 24 hodinami. Ta celková částka je fakticky obdobná tomu, co fakturujeme doteď. My pak k tomu ještě účtujeme péči na zdravotní pojišťovnu,“ vysvětlil pro iDNES.cz Boris Šťastný z vedení společnosti Senior Home Group.

Podle něj se jedná o maximální částku. „Samozřejmě se může stát, že se ošetřující lékař rozhodne a shledá pana prezidenta tak, že bude chtít péči zúžit nebo rozšířit. V druhém případě by se musela vypsat nejspíš podle zákona nová soutěž,“ podotkl pro iDNES.cz Šťastný s tím, že nyní je dostačující jedna zdravotní sestra.

Hrad poptával péči o Zemana pro období od 1. května do konce jeho mandátu v březnu 2023, a to na zámku v Lánech a Pražském hradě. Ve zveřejněné smlouvě jsou rovněž zveřejněny úkony, které sestra musí při péči o prezidenta obstarávat.

Za péči o prezidenta Miloše Zemana do konce funkčního období zaplatí Kancelář prezidenta republiky přes 162 tisíc korun.

„V rámci domácí péče bude zajištěno zejména, nikoliv však výhradně, průběžná kontrola zdravotního stavu, kontrola medikace (příprava a podání), krevního tlaku včetně natočení EKG křivky, pitného a stravovacího režimu, glykemie, provedení odběru biologického materiálu či lokální ošetření, bude-li potřeba,“ píše se ve smlouvě.

Vyžadována je výborná znalost českého jazyka

Ta rovněž podotýká, že domácí péče bude poskytována v režimu 24/7. „V průběhu plnění však může být režim upraven v závislosti na aktuálním zdravotním stavu prezidenta republiky,“ stojí v dokumentu.

V něm se současně píše, že pracovník musí mít kromě odborné způsobilosti, také výbornou znalost českého jazyka, trestní bezúhonnost, dobrou fyzickou kondici a společenské vystupování.

„V průběhu plnění může dojít k přerušení či omezení poskytování domácí péče například z důvodu hospitalizace prezidenta republiky z důvodu, že zdravotní stav prezidenta republiky nebude poskytování domácí péče vyžadovat,“ dodává zveřejněný dokument.

Podle Seznam Zpráv Hrad za zdravotní péči o Zemana v listopadu zaplatil 79 420 korun, faktura za prosinec poté byla vystavena na částku 399 300 korun. Další peníze měla firma získat od zdravotní pojišťovny.

X X X

Podezření z provokace GIBS je důvodné, konstatoval odvolací soud v případu exředitele ruzyňské věznice

 Závěr obvodního soudu o možné policejní provokaci je důvodný. K tomuto hodnocení dospěl senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s předsedkyní Věrou Trojanovou, který zamítl odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) v případu bývalého ředitele Věznice v Ruzyni Ivana Horáka. Jak vyplývá z písemného odůvodnění rozhodnutí, odvolací soud potvrdil bezvýhradně rozhodnutí nalézacího soudu, který zprostil Horáka obžaloby z braní úplatků a zneužití pravomoci.

MS v Praze rozhodl o zamítnutí odvolání státního zástupce na konci března. V odvolání státní zástupce zpochybňoval údajné neúplné dokazování, selektivní hodnocení důkazů a nesprávné hmotně právní posouzení věci nalézacím soudem.

Konkrétně napadal jeho závěr ohledně možné provokace ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). A také to, že nevzal podle něj dostatečně v potaz informace, že Horák již v minulosti měl za výhody pro vězně brát úplatky, které měly být maskovány jako sponzoring fotbalového klubu, v němž byl Horák činný. Pro to měly svědčit výpovědi především osob nacházejících se ve výkonu trestu.

Pro připomenutí. Ivan Horák se měl podle státního zástupce dopustit korupce tím, že měl jako ředitel ruzyňské věznice přislíbit přesun vězně z jiné věznice a později zajistit jeho podmíněné propuštění. Horáka oslovil jeho známý, na něhož se zase obrátili jeho známí. Ti měli oslovit vězně z věznice ve Znojmě, který několikrát neúspěšně žádal podmíněné propuštění. Ten sám ovšem o takovou službu nepožádal a celý údajný korupční děj se tak odehrával bez jeho vědomí a od jisté fáze také za aktivní asistence příslušníků GIBS, kteří také poskytli peníze na předstíraný převod. Monitorovaných schůzek se neměl účastnit ani Horák.

K podezření o nepřípustné policejní provokaci GIBS se přiklonil po nalézacím i odvolací soud, podle něhož není pravdivé tvrzení státního zástupce, že úloha GIBS byla toliko pasivní a vstoupila do děje až poté, co si Horák měl nechat úplatek přislíbit a provést lustraci v interním systému Vězeňské služby.

Policejní provokace

Podle zjištění odvolacího soudu totiž GIBS do děje vstoupila od samého počátku, protože hlavního podezřelého sledovala a monitorovala i všechny jeho schůzky s dalšími podezřelými osobami. Soud připomněl, že vězeň, o jehož přemístění šlo, sám o takovou službu nežádal, ani nenabízel úplatek. Je tudíž podle soudu nutné zabývat se otázkou, v čí prospěch se tak vlastně celý příběh měl odehrát a proč do něj GIBS vstoupila a poskytla peníze za účelem úplatku. „V tomto směru nelze pominout ani záznam komunikace na č.l. 588, z něhož vyplývá, že po obž. Mezeiovi při vracení peněz bylo žádáno, aby to ještě zkusil, aby to udělal. Závěr obvodního soudu o možné policejní provokaci je tak důvodný,“ konstatoval odvolací soud.

Ten odmítl i argumenty státního zástupce, že se nalézací soud nezabýval dostatečně údajnými důkazy o tom, že v případě Horáka mělo jít v podstatě o zavedenou praxi, kdy měl inkasovat sponzorské dary na fotbalový klub za služby spojené s výkonem funkce ředitele věznice. O tom měly svědčit především již zmíněné výpovědi osob ve výkonu trestu a také starší informace a odposlechy z roku 2012.

Podle soudu však ve skutečnosti žádný důkaz o takové dlouhodobé trestné činnosti nesvědčí, i sama policie takové podezření odložila. Stejně tak je podle soudu nelogické, pokud státní zástupce tato podezření vznáší, ačkoliv Horáka žaluje jen pro tento jediný skutek.

Odvolací soud pak potvrdil i rozhodnutí obvodního soudu, který zprostil druhého obžalovaného. Ten měl Horáka kontaktovat a nabízet mu policií poskytnutý úplatek. Státní zástupce požadoval, aby byl v případě neprokázání korupce uznán vinným alespoň z trestného činu podvodu. „Obžalovaný M. skutečně obž. Horáka nejprve kontaktoval, převzal peníze poskytnuté v rámci předstíraného převodu, které také vrátil zpět poté, co byl obž. Horákem odmítnut. Obžalovaný žádnou ze stran v omyl neuvedl, žádnou škodu nezpůsobil a vzhledem k závěru o možné policejní provokaci nelze vůbec dovodit jeho subjektivní stránku k naplnění skutkové podstaty tohoto přečinu,“ uzavřel odvolací soud. Petr Dimun, ceskajustice.cz