Podle odborníků Fiala, Stanjura, lidovec Juračka a spol. nedokáží vytvořit reformy a snížit výdaje, pokud Fiala neudělá skromné vedení ČR. Vyhodit na sto lidí z vlády a úřadů. Ale i to nestačí, když sám tomu nerozumí. Jak volají statisíce a miliony lidí ČR na demonstracích v Praze i jinde, Fiala s celou vládou podat demisi a gen. Pavel jmenuje novou vládu odborníků, jako to v SR dělá Čaputová.
EXPREZIDENT ZEMAN: FIALA NEBOJUJE PROTI INFLACI, ALE ZA INFLACI
TOTÉŽ UŽ PŘED NĚKOLIKA TÝDNY PROHLÁSIL NA SEMINÁŘI ODBORNÍKŮ V ČNB I EXPREZIDENT KLAUS
LIDI NERVU VYMĚNIT ZA SKUTEČNÉ ODBORNÍKY
Zeman sepsul Fialu: Nebojuje proti inflaci, ale za inflaci, naštve téměř všechny
„Vláda svojí rozpočtovou politikou inflaci způsobuje, ačkoliv si to nechce přiznat. Ona nebojuje proti inflaci, ale bojuje za inflaci,“ řekl ve středu v pořadu Otázky Luboše Procházky bývalý prezident Miloš Zeman. Kabinet podle něj vytváří úsporná opatření, která ušetří pár miliard a občany naštvou. Jako příklad uvedl již odvolanou daň z tichého vína či stavební spoření.
Miloš Zeman v rozhovoru na youtubové platformě Aby bylo jasno kritizoval aktuální rozpočtovou politiku. Vláda má podle něj usilovat o snížení státního deficitu, a tím bojovat proti inflaci.
„Vláda svojí rozpočtovou politikou inflaci způsobuje, ačkoliv si to nechce přiznat. Ona nebojuje proti inflaci, ale bojuje za inflaci,“ míní exprezident.
„Řešením je vrátit na původní hodnotu daň z příjmu fyzických osob. Dnes by to vyneslo 120 miliard korun, tedy zhruba třetinu rozpočtového deficitu. Tím by se výrazně snížila inflace,“ připomněl jedno z možných opatření, o kterém mluvil již několikrát v minulosti.
„Aby byl deficit snížen, není dobré dělat takzvaně úsporná opatření, která ušetří několik miliard a naštvou občany… Vláda má podivuhodnou schopnost naštvat svými opatřeními téměř všechny,“ komentoval Zeman.
Příkladem je podle něj diskuze o zavedení spotřební daně z tichého vína. Taková daň by podle něj přinesla úsporu několik miliard, ale „rozzlobila konzumenty vína i vinaře,“ řekl. „Kromě té již odvolané daně z tichého vína si vezměte třeba stavební spoření, to je úspora jestli hodně tak tři miliardy, ale na druhé straně stavební spoření má asi tři miliony občanů,“ dodal.
„V učebnici ekonomie pro střední školy v prvním ročníku je věta, že hlavním faktorem inflace při extrémním rozpočtovém deficitu je rozpočtový deficit sám. Protože náš deficit je evidentně extrémní, tak tato věta platí i dnes,“ řekl Zeman.
Konsolidační balíček, který chce vláda představit ve čtvrtek, obsahuje 55 opatření, řekl ve středu v rozhovoru Dvacet minut Radiožurnálu prezident Petr Pavel. Jako celek ho ještě nečetl, protože nebyl k dispozici. Než se Pavel rozhodne, zda ho podepíše, chce jednat s poradci, zaměstnavateli či guvernérem České národní banky Alešem Michlem.
Exprezident kritizoval vládní rozpočtovou politiku i v dubnovém rozhovoru pro MF DNES. „Co je to za ministra financí, který zapomene dát do státního rozpočtu náklady na – ať už zákonem stanovenou, nebo předčasnou – valorizaci?… Co je to za ministra financí, který navrhne – podle mého mínění naprosto bláznivou – změnu daně z přidané hodnoty (DPH), od které se distancují i někteří koaliční partneři, a koneckonců i premiér?“ řekl.
V rozhovoru tehdy poznamenal, že vláda podle něj bojuje proti inflaci pouze slovy, nikoli činy, a „jedná v rozporu se svým programovým prohlášením.“
Zeman od středy 19. dubna úřaduje ze své kanceláře v pražských Dejvicích, dojíždí do ní jednou týdně. Po jeho boku setrvali i nadále spolupracovníci Vratislav Mynář, Jiří Ovčáček a Martin Nejedlý. Jeho pracovní tým doplnila i jeho manželka Ivana Zemanová, která mu dělá asistentku.
X X X
EXGUVERNÉR RUSNOK ODSOUDIL NÁVRHY REFORMY FIALY
Kde je hranice těžké práce? ptal se Rusnok. Bývalý guvernér zpochybnil důchodovou reformu
Velkou reformou bych to nenazýval, uvedl k chystaným vládním úpravám důchodového systému v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Od úsporného balíčku očekává, že penze budou pro další generace dostupné později. Problém má však s případným návratem pracovních kategorií. „Kde je hranice těžké práce?“ ptal se.
Vládní úpravy důchodového systému by reformou Rusnok nenazýval. „Jsou to parametrické změny systému. Výsledek bude, že důchody budou dostupné pro další generace trochu později a v průměru budou o nižší ve vztahu ke mzdám. To je v podstatě obsah parametrických změn, jinak se systém těžko vyrovná,“ komentoval bývalý guvernér.
Vyjádřil se také k návrhům, jež by mohly být součástí úsporného opatření. „V systému bychom měli zachovat míru zásluhovosti. Důchod by měl být vyměřen podle toho, kolik let lidé odpracovali a kolik platili,“ podotkl.
Naopak nesouhlasí s tím, aby se vrátily takzvané pracovní kategorie. „Rozdíly mezi profesemi by se neměly řešit v základním systému, ale zvlášť skrze speciální fondy, které pro lidi – jež pracují v těžkých profesích – zřídí zaměstnavatelé. Do nich mají zaměstnancům šetřit, aby mohli jít dříve do penze. Nevkládal bych to ale do základního systému, nevím, kde to skončí,“ líčil své obavy.
Podle Rusnoka mezi těžké profese mohou nyní patřit záchranáři, v budoucnu se mohou připojit například strojvedoucí nebo učitelé, kteří jsou vynervovaní z dětí. „Kde je hranice toho, co je těžká profese? To nemá řešit Parlament a politická reprezentace v základním důchodovém systému,“ dodal.
X X X
ING PILNÝ: FIALOVY ÚSPORY JAKO DORT PRO PSA A KOČKU
Pilný přirovnal možné úspory k dortu pejska a kočičky. Reforma daní je nutná, řekl Špidla
Jednání o důchodové reformě i konsolidačním balíčku vrcholí, úspory však podle bývalého ministra financí za ANO Ivana Pilného připomínají dort pejska a kočičky. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS vládu zkritizoval i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza či člen NERV Petr Zahradník. Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) pak vysvětlil, proč je nutná změna daňového systému.
„Čas je opravdu zvolen špatně, je pět minut po dvanácté. Celý balíček, jehož přesnou podobu neznáme, bohužel působí dojmem, jako když kočička a pejsek pekli dort. Paralela ale úplně nesedí, protože pejsek a kočička byli dva, na tomto balíčku se podílelo podstatně víc lidí,“ nebral si servírky Pilný.
To podle něj „velmi výrazně omezuje možnost konsensu“. Opatření prý hasí jen momentální situaci, nejde tak o komplexní řešení či reformu. „Jsou tam spekulace, nedotažené nebo přeceněné věci, jako to bylo u státního rozpočtu,“ předjímal ve vysílání CNN Prima NEWS.
Důchodová reforma podle informací CNN Prima NEWS bude obsahovat nejméně 11 bodů, které ovlivní věk pro odchod do penze či růst valorizace. Konsolidační balíček pak má obsahovat okolo 55 různých opatření. Ta říznou do státních dotací, daní či státních výdajů. Ve hře bylo například zdražení dálničních známek, zrušení školkovného, sloučení dvou snížených sazeb DPH nebo přesun některých položek mezi nima. Vláda by měla údajně ušetřit přes 70 miliard korun.
Špidla se také pozastavil nad plánovanými odvody OSVČ. „To, co je opravdu potřeba, je důkladná daňová reforma, a to z mnoha hledisek. V prvé řadě je u nás opravdu příliš málo zatížená, prakticky není progrese. Druhá věc – u nás vůbec nejsou daně z kapitálových výnosů, ačkoliv obvykle bývají 26 procent, stejně tak daň z příjmů právnických osob je nižší, než je běžný průměr. Podle mého názoru se musí rozdělit daňové břemeno spravedlivě na ta ramena, která to mohou nést,“ navrhl Špidla.
Vláda se zaměřila na humor
Bývalý ministr práce a sociálních věcí připomněl, že běžné nástroje, které byly „vypracovány pro průmyslovou nebo řekněme mírně postprůmyslovou ekonomiku“, přestávají fungovat. „To je další důvod pro velkou daňovou reformu. Konsolidace veřejných financí není možná bez daňové reformy hodné toho jména,“ dodal Špidla.
Kritikou nešetřil ani poradce ministra Jozefa Síkely (STAN) Prouza. „Když vidím humor některých ministrů v posledních dnech, nebudu jmenovat ministra zemědělství, tak si myslím, že je potřeba se spíš soustředit na fakta. Myslím, že jak veřejnost, tak podnikatelé od vlády čekali razantní změny. Čekali to, co vláda slibovala v programovém prohlášení – vyčištění daňového řádu. (…) Obávám se, že vláda příležitost asi úplně nevyužije,“ rozvedl Prouza. Ekonom a člen NERVu Zahradník souhlasil, že kabinet ke změnám přistupuje i pět minut po dvanácté.
X X X
Gen. Pavel se chce před podpisem konsolidačního balíčku poradit s experty. Má 55 bodů, prozradil
Prezident Petr Pavel chce před rozhodnutím, zda po schválení v Parlamentu podepíše vládní konsolidační balíček, jednat se svými poradci, zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců nebo guvernérem České národní banky. Prezident to po středečním dopoledním jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu. Ministr financí Pavlovi představil podobu úsporného balíčku.
Prezident řekl, že návrh obsahuje 55 opatření. Balíček jako celek ještě nečetl, protože nebyl k dispozici. Uvítal, že směřuje k větší rozpočtové odpovědnosti při zachování možnosti růstu ekonomiky a důrazu, aby nepostihl sociálně slabé lidi.
Dopoledne o návrhu s prezidentem jednal ministr financí Stanjura. „Představil jsem prezidentovi Petru Pavlovi hlavní obrysy našeho konsolidačního úsilí. Debata byla konstruktivní, odcházím s dobrým pocitem. Shodli jsme se, že potřebujeme snižovat schodky státních rozpočtů. Zítra seznámíme veřejnost s podrobnostmi na výdajové a příjmové straně,“ řekl ministr během tiskového brífinku.
Poslední detaily dojednávala vláda na svém středečním zasedání. „Já se domnívám, že zásadní parametry jsme dnes na vládě dořešili,“ řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nepředpokládá, že by vedení koalice vedlo ještě další zásadní jednání o tomto tématu.
Výslednou dohodu o konsolidačním balíčku chce vláda představit ve čtvrtek, jednotlivé body odmítají ministři komentovat. Současně s úspornými opatřeními vláda představí i návrh penzijní reformy. Zatímco pro penzijní reformu plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí vysvětlovací kampaň, ministerstvo financí podle Hladíka obdobný krok k rozpočtové konsolidaci nechystá.
X X X
NA UKRAJINĚ FAŠISTÉ HITLERA, VŠECHNY OBHAJUJE ZELENSKÝ
FAŠISTY NA UKRAJINĚ KRITIZUJE UŽ DLOUHO IZRAEL, ŽÁDAL I KONEC BOJŮ
Vladimir Putin na úterní vojenské přehlídce, jež připomínala vítězství nad Adolfem Hitlerem, sice seděl po boku dvou uniformovaných veteránů, ani jeden z nich však s druhou světovou válkou a bojem proti nacistům nemají nic společného. Zatímco jeden se podílel na invazi do Československa v roce 1968, druhý potlačoval vzpouru nacionalistů na Ukrajině.
Na záběru, který se po vojenské přehlídce v Moskvě objevil například na nezávislém portálu Agentstvo, sedí Putin na tribuně spolu se dvěma veterány ve svátečních uniformách. Rusko právě slavilo výročí konce druhé světové války, které tam na rozdíl od Západu připadá místo osmého na devátý květen.
Ani jeden ze seniorů s množstvím metálů se však na porážce Hitlera zřejmě nepodílel. Devětaosmdesátiletý Gennadij Zajcev, sedící po Putinově levici, se v roce 1953 zúčastnil vojenské služby, po níž zůstal v armádě a v roce 1959 začal pracovat pro sovětskou tajnou službu KGB.
Když pak do Československa přišlo pražské jaro, vedl v rámci operace Dunaj skupinu spadající pod sedmý direktorát KGB. Ta při sovětské invazi obsadila československé ministerstvo vnitra, píše Agentstvo. V sedmdesátých letech pak Zajcev vedl protiteroristickou jednotku Alfa.
Osmadevadesátiletý Jurij Dvojkin po Putinově pravici se sice během Velké vlastenecké války, jak Rusové na druhou světovou vzpomínají, do armády dobrovolně hlásil, ale na frontu se nikdy nepodíval. Po ukončení snajperského výcviku ho pak jeho nadřízení v NKVD v roce 1944 poslali potlačit vzpouru nacionalistů v ukrajinském Lvově.
„O Banderovi jsme toho tehdy moc nevěděli. Začali lovit: Během dvou dní zastřelili přes pět tisíc lidí. Cítili se ve Lvově a na Ukrajině jako páni. Celý region jsme vyčistili od nacionalistů. Chytili jsme je v lesích a na opuštěných farmách,“ zavzpomínal Dvojkin pro ruský web Riamo.
Právě s odkazem na banderovce, fašisty či satanisty v dnešní ukrajinské vládě rozpoutal Putin před rokem a čtvrt svou válku proti Ukrajincům. Ani jedno obvinění se přitom nezakládá na pravdě.
X X X
Drony jako ukrajinský trumf? Můžou útočit na Rusy stylem kamikaze, říká Visingr
Plánovaná ukrajinská protiofenziva se neobejde bez letecké podpory, kterou Kyjev nemá v případě stíhaček tak silnou jako Rusko, ale může chybějící letouny suplovat drony. Pro CNN Prima NEWS to řekl vojenský analytik Lukáš Visingr. Ukrajinci mají podle něj řádově až desítky tisíc dronů, které by mohly útočit ve stylu kamikaze, tedy střemhlav nalétávat přímo do ruských cílů.
„V přímém souboji Ukrajinci moc šancí nemají. Mají menší počet letadel, jejich letouny jsou vesměs starší a méně moderní než ruské. Přesto se Ukrajincům podařilo dosáhnout některých zajímavých úspěchů,“ řekl Visingr pro CNN Prima NEWS.
Zároveň zmínil, že Kyjev zkrátka ani přes své dílčí úspěchy nemůže počítat s tím, že jeho stíhačky budou stačit k získání vzdušné převahy, která je při ofenzivě nezbytně nutná. Ukrajinci ale mají jeden trumf. „Zdá se, že mají připravené suplování chybějící vzdušné převahy. V opravdu velkém počtu by mohli nasadit kamikaze drony. Mluví se o tom, že jich mají připravené řádově desítky tisíc,“ prohlásil Visingr.
Právě drony by podle něj mohly zaskočit za chybějící ukrajinské stíhačky a cíleně nalétávat na ruské cíle.
Visingr zároveň nastínil, jakými směry by se mohla ubírat ukrajinská protiofenziva. „Existuje několik variant, nejvíce se mluví o útoku na jihu, řekněme od Záporoží směrem na Melitopol. Tomu by mohly nasvědčovat některé operace, které tam ukrajinská armáda provedla, například řada úderů na ruské sklady v týlu a další významné objekty,“ zmínil vojenský analytik.
Tato cesta však nemusí být v ukrajinských plánech jediná. „Hodně se ale také spekuluje o úderu v oblasti Bachmutu, případně u Kupjansku směrem na Starobilsk nebo někde v oblasti Doněcku, občas se také mluví o úderu směrem na Krym. Těch možností je celá řada,“ popsal Visingr s dovětkem, že Ukrajinci možná „mají zase v rukávu schované nějaké překvapení“.
Kudy povede ukrajinská protiofenziva?
Odhadovalo se, že předešlá zářijová protiofenziva Ukrajinců se bude odehrávat na východní a jihovýchodní Ukrajině. Místo toho však Kyjev zatlačil Rusy zejména v Charkovské oblasti a obecně na severovýchodě země.
Visingr zmínil, že Ukrajina i nadále dostává od svých západních spojenců hlavně munici do děl a dalších zbraní, potažmo řízené střely pro protivzdušnou obranu.
Ta je totiž téměř neustále v pohotovosti kvůli ruským raketovým úderům na ukrajinská města. Ukrajina i nadále zvládá tomuto náporu odolávat. „Rusové sázejí na to, že Ukrajincům dojdou zásoby protivzdušné munice dřív než zásoby střel Rusům,“ uvedl.
Visingr se dotkl také tématu prodeje zbraní z války na Ukrajině na černém trhu. Poznamenal, že takové korupční a zločinné jednání se sice děje, ale zapojuje se do něj i opačná strana konfliktu. „Týká se to i Ruska. Už byla zaznamenána řada případů, kdy bývalí ruští vojáci začali páchat trestnou činnost s použitím zbraní, které odcizili ruskému eráru,“ komentoval analytik. Z ukrajinské strany se podle jeho slov na černý trh nedostávají těžké zbraně či vozidla jako tanky, ale panuje riziko u ručních zbraní.
X X X
SCHOLZ SE CHCE DOHODNOUT S PREZIDENTEM FRANCIE MACRONEM?
Jak promazat evropský motor. Francie a Německo plánují sblížení svých prezidentů
Spory a opačné postoje ohledně vztahu k Číně, k jaderné energetice nebo veřejným financím, v posledním roce pak také zrušená setkání vysokých vládních představitelů obou zemí. Francie a Německo místo hlubokých vzájemných citů pěstují vztah z rozumu, i ten ale zejména po odchodu kancléřky Angely Merkelové začal skřípat. Právě to brzy chtějí prezidenti Emmanuel Macron a Frank-Walter Steinmeier vzájemným setkáním napravit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve snaze zmírnit přetrvávající vzájemné napětí plánuje začátkem července navštívit Německo a jeho nejvyšší státní představitele, prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a kancléře Olafa Scholze. Dvě nejsilnější ekonomiky Evropské unie se pokusí nalézt společnou řeč v nejrůznějších politikách včetně fiskální, energetické, evropské a zahraniční – zejména co se týče vztahu s Čínou.
Podle zatím nepotvrzených informací má Macron navštívit Německo ve dnech 2. až 4. července. Vrcholem pak bude recepce v berlínském prezidentském paláci Bellevue, kterou 3. července uspořádá Steinmeier.
Jednotlivé zastávky Macronovy cesty dosud nejsou známé. Jedna z nich ale může vést do Drážďan kvůli plánovanému závodu na výrobu mikročipů Infineon, označovanému za evropský milník k vlastní velkovýrobě čipů. Další zastávka možná povede do západoněmeckého Ludwigsburgu, kde tou dobou oslaví 75. výročí od založení Francouzsko-německý institut, společná výzkumná instituce obou zemí poskytující poradenství v oblasti bilaterálních vztahů.
Právě počítačové čipy a polovodiče, stejně jako využití vodíku a obranná politika, jsou tématy, které Francie a Německo chtějí společně dál rozvíjet. Shodnou se také v postupu proti masivním ekologickým dotacím Spojených států. V dalších oblastech ale mezi Německem a Francií zejména v poslední době přetrvávají neshody a spory.
Patří mezi ně plánovaná reforma fiskálních pravidel EU, francouzská snaha o klasifikaci jaderné energie jako „zelené“ technologie a způsob, jakým se má EU postavit k rostoucímu geopolitickému napětí mezi USA a Čínou. Také Macronův výrok o tom, že Evropa nemá být zatažena do americko-čínského konfliktu o Tchaj-wan, vyvolal v Německu silnou a opačnou odezvu.
Plánovaná státní návštěva tak přichází v citlivém období. Vztahy mezi Německem a Francií loni na podzim narušily odložené mezivládní konzultace, stejně jako neshody během Scholzovy návštěvy Paříže včetně zrušení společné tiskové konference na poslední chvíli. Společné zasedání obou vlád se nakonec uskutečnilo v lednu.
Čína, finance a jádro
Německo je na Číně ekonomicky závislejší a je ochotnější s ní navázat spolupráci, zatímco Francie zaujímá opatrnější přístup. Francie kritizuje dodržování lidských práv v Číně a její obchodní praktiky a prosazuje, aby EU zaujala tvrdší postoj k otázkám, jako je krádež duševního vlastnictví a přístup na trh. Německo se naproti tomu více zaměřuje na hospodářskou spolupráci a je kritizováno za to, že ve vztahu k Číně není dostatečně asertivní.
Také k energetické politice přistupují Francie a Německo opačně. Německo se více zaměřuje na obnovitelné zdroje energie a v dubnu vyřadilo z provozu své poslední tři jaderné elektrárny. Francie se naopak na jadernou energii výrazně spoléhá a chce ji dále rozvíjet.
Další, neméně důležitý spor obou států se týká fiskální politiky. Německo má tendenci upřednostňovat rozpočtovou kázeň a snižování veřejného dluhu, zatímco Francie více podporuje stimulační výdaje a investice na podporu růstu. To se ostatně projevilo už během dluhové krize eurozóny, kdy Německo prosazovalo přísná úsporná opatření, zatímco Francie zastávala pružnější politiku, která by podpořila hospodářský růst.
Francie hasí spory také s Itálií
Na vedlejší frontě se Francie snaží hasit požár ve vztazích s Itálií poté, co francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin kritizoval italskou premiérku Giorgiu Meloniovou kvůli její migrační politice.
Darmanin minulý čtvrtek vyvolal diplomatickou roztržku mezi Itálií a Francií, když v rozhlasovém rozhovoru řekl, že Meloniová není schopná vyřešit migrační problémy Itálie, na jejichž základě byla zvolena. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani kvůli tomu na poslední chvíli zrušil cestu do Paříže. Darmanin podle něj svým tvrzením urazil Itálii, jeho výroky označil za nepřijatelné. Cesta přitom měla být částečně zaměřena na zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, které jsou také stále více napjaté.
Darmanin rovněž Meloniovou přirovnal k vůdkyni francouzské krajní pravice Marine Le Penové, která je politickou soupeřkou prezidenta Macrona. „Krajní pravice má jednu neřest: Lhát lidem,“ řekl Darmanin. Mluvčí francouzské vlády Olivier Véran se následně snažil vše urovnat. „Ministr vnitra neměl v úmyslu se Itálie jakkoli dotknout,“ uvedl Véran. „Spolupráce s Italy pokračuje.“
X X X
Německo chce zavádět další pohraniční kontroly. Ve hře jsou i s Českem
Německo chce kvůli migraci zavádět pohraniční kontroly i na dalších okolních hranicích. Dohodl se na tom kancléř s regiony. Dále také volá po zintenzivnění takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání.
„Dobře střežit naše vnitřní hranice je pro nás důležité. Možnost ostrahy našich hranic s Rakouskem jsme prodloužili. A s ohledem na aktuální situaci budeme činit podobné kroky i v případě dalších států, případně zintenzivníme skryté kontroly, které na německých hranicích beztak organizujeme,“ řekl Scholz.
Zemští ministři vnitra Braniborska a Saska požadují po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové dočasné obnovení kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Ostrahu hranic s těmito státy závěrečný dokument přímo nezmiňuje, obnovení kontrol podle vzoru z německo-rakouské hranice ale umožňuje.
„V závislosti na situaci bude spolková vláda po konzultaci s dotčenými zeměmi Spolkové republiky Německo zavádět stávající koncepci hranic s Rakouskem také na dalších německých hranicích,“ uvádí závěrečný dokument.
Německo na hranicích s Rakouskem v roce 2015 dočasně obnovilo stacionární kontroly, které od té doby pravidelně prodlužuje. Tyto kontroly nejsou plošné, ale namátkové, nejčastěji jsou na klíčových tazích.
Podle aktuální statistiky spolkové policie přišlo v prvním čtvrtletí do Německa nejméně 19 627 migrantů bez potřebných dokladů. V meziročním srovnání je to zhruba o třetinu více. V prvním čtvrtletí loňského roku zachytila německá policie 12 958 migrantů bez dokladů.
Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Podle vzoru na německo-rakouských hranicích by některé země chtěly obnovit ostrahu i na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem, což závěrečný dokument po jednání Scholze s regiony umožňuje.
O kontroly v případě Česka a Polska požádali Faeserovou její zemští kolegové z Braniborska a Saska, naopak Bavorsko o ostrahu pomezí s Českem neusiluje.
„Česká republika udělala hodně, aby přes nás nevedly migrační trasy,“ řekl český premiér Petr Fiala na úterním setkání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Řezně.
Poznamenal, že aktuální čísla ukazují, že česká opatření fungují, neboť týdenní počty migrantů jsou v poslední době v řádu desítek. Více se o tom můžete dočíst ve čtvrtletní zprávě o migraci Ministersta vnitra ČR.
Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2 658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.
X X X
PREMIÉRKA ITÁLIE MELONIOVÁ V PRAZE, FANDILA MUSSOLINIMU
Fiala s Meloniovou řešil migraci. Budeme aktivnější proti pašerákům, řekl
Petr Fiala po schůzce s italskou premiérkou Georgii Meloniovou prohlásil, že Itálie je pro Českou republiku důležitým strategickým i obchodním partnerem. Řešili mezinárodní situaci a narůstající migraci. „Chceme být aktivnější proti pašerákům lidí,“ řekl český premiér. Později odpoledne se Meloniová setká také s prezidentem Petrem Pavlem.
„Klíčový projekt je pro nás ropovod TAL, abychom nebyli závislí na ruských fosilních palivech,“ sdělil po schůzce Fiala. Premiéři obou zemí podle slov Fialy projednávali také jednotlivé kroky Evropské unie.
„Itálie se na řadu věcí EU dívá pragmatickým pohledem, kupříkladu na emisní normu 7. Obáváme se, že může zhoršit dostupnost menších aut,“ konstatoval po jednání Fiala.
Georgia Meloniová zmínila důležitost nezávislosti v energetice. „Je to v zájmu všech států v Evropě, které po ruské invazi na Ukrajinu hledají energetickou alternativu. Z východu se nyní dívají na jih, třeba do středomoří,“ zmínila italská premiérka.
Dále také Čechy pochválila za příkladnou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, kterých do ČR od začátku války přijelo několik stovek tisíc. „Česká společnost prokázala velkou solidaritu,“ poděkovala Meloniová.
Itálie podle slov premiérky tuto solidaritu sdílí a zároveň vsadila vše na vítězství Ukrajiny. „Lidé tam bojují za svobodu nás všech,“ řekla Meloniová.
Meloniovou v Praze uvítali s vojenskými poctami. Kromě Fialy se s ní pozdravil například český velvyslanec v Římě Jan Kohout či poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
V pět hodin odpoledne ji uvítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě, oproti původnímu plánu se nakonec neuskuteční jejich tisková konference.
V Praze byl naposled loni v říjnu na neformálním summitu Evropské unie tehdejší italský premiér Mario Draghi. Meloniová úřad převzala krátce poté. S Fialou se setkali mimo jiné na jednáních Evropské rady v Bruselu nebo letos v únoru ve Varšavě.
Meloniová předsedá evropské straně Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejíž součástí je také Fialova ODS. V loňském rozhovoru, který zveřejnil italský deník La Stampa, Fiala uvedl, že doufá v koordinaci na unijní úrovni s tehdy novou vládou Meloniové.
Meloniová je předsedkyní italské vlády od října 2022 jako první žena v tomto úřadu. Od dubna 2014 je předsedkyní strany Bratři Itálie, její uskupení vládne v koalici také s krajně pravicovou Ligou a uskupením Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.
Italská politička čelí kritice, že je hluboce konzervativní, otevřeně vystupuje proti menšině LGBT a pohrozila, že svazky osob stejného pohlaví, které byly v Itálii legalizovány v roce 2016, podrobí revizi. Potraty označila za „tragédii“.
Po vítězství v podzimních volbách jí řada členů ODS, včetně Petra Fialy, gratulovala. „Meloniová je ideově blízká Thatcherové. Extremistické nálepky, které jí dávají levicová média, jsou mimořádně hloupé,“ napsal europoslanec Alexandr Vondra a stejně jako europoslankyně upozornil na údajné „pravicové nálepkování“ médii. „Vzešla nová hvězda,“ uvedl europoslanec ODS Jan Zahradil.
X X X
Hrozící deziluze. Turecko bez Erdogana by bylo prozápadnější, ale ne o moc
Turecká opozice v čele s prezidentským kandidátem Kemalem Kiliçdarogluem slibuje, že pokud porazí stávajícího vládce Recepa Tayyipa Erdogana, obrátí zahraniční politiku své země zpět k Západu, Evropské unii a NATO. Úplná otočka se však očekávat nedá. Turecko se po volbách, ať už v neděli dopadnou jakkoliv, zřejmě dál bude snažit o vyvážený postoj k Rusku a Ukrajině.
Turecko se v rusko-ukrajinském konfliktu dlouhodobě snaží vystupovat jako mediátor. Pod Erdoganovým vedením se konala jednání mezi ruským agresorem a napadenými Ukrajinci. I dohodu o vývozu ukrajinského obilí blokovaného Ruskem zprostředkovala Ankara. Ta ani neváhala Kyjevu už zkraje války poslat techniku.
Na Rusko – na rozdíl od Evropy a USA – však dosud neuvalila sankce. Do tureckých měst stále mohou ruští turisté i uprchlíci, z nichž mnozí už požádali o turecké občanství. A nedá se očekávat, že by na tom případný nový prezident něco měnil. Turecko nedávno slavnostně dovezlo první jaderné palivo do atomové elektrárny Akkuyu. Tu staví ruský Rosatom a opozice už podle portálu Middle East Eye (MEE) slíbila, že ji nezavře.
„Západní země Turecku příliš technologií neposkytly, ale Rusko ano,“ uvedl Kiliçdaroglu během svého loňského výjezdu do Washingtonu, čímž odkazoval na investice Sovětského svazu do postosmanského Turecka. Ve třicátých a padesátých letech i později díky tomu v mladé republice vzniklo několik důležitých továren.
Ekonomické vztahy s Ruskem tak šéf opozice hodlá zachovat. Zcela jasně se však postavil na stranu Ukrajiny a ruský vpád do cizí země odsoudil. „Není správné, aby země disponující jadernými zbraněmi napadla zemi, která jaderné zbraně nemá. Není správné začít válku,“ řekl Kiliçdaroglu.
Co se může po případné výhře šéfa CHP v prezidentských volbách změnit, je přístup k Evropské unii, Severoatlantické alianci a NATO. Kiliçdaroglu během kampaně Turkům slíbil, že do tří měsíců po nástupu do funkce zařídí, aby do EU mohli cestovat bez víz. Podle MEE také hodlá začít plnit evropské požadavky bez ohledu na to, zda to Turecko posune ke vstupu do EU nebo ne.
Předseda turecké prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş, ale i turecký podnikatel a filantrop Osman Kavala by se tak mohli dostat z vězení, jak žádá Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ECHR). Perličkou je, že Erdogan aktuálně slibuje, že „dokud bude u moci, Demirtaş z vězení nevyjde“. Tolik k nezávislosti tureckého soudnictví.
Ale zpět k zahraniční politice a nedělním prezidentským a parlamentním volbám. „Kiliçdarogluova zahraniční politika bude založena na neintervenci do domácích záležitostí našich sousedů, nestrannosti a dodržování mezinárodních norem,“ uvedl pro MEE opozičníkův zahraničněpolitický poradce Unal Cevikoz.
Národní aliance, za niž Kiliçdaroglu kandiduje, navíc prohlašuje, že se vrátí k Atatürkovu sloganu „mír doma, mír ve světě“. Je tedy možné, že se turečtí vojáci rozesetí v různých vzdálených zemích vrátí zpět domů.
„Diplomacie a dialog byly opuštěny. Upřednostníme dialog a neintervenční přístup. Na místech, jako je Libye, budeme čestným vyjednavačem, který mluví se všemi,“ dodal. V rozhádané africké zemi nyní Turci podporují Západem uznanou vládu proti veliteli Chalífovi Haftarovi. Na jeho straně stojí Rusko.
Řecko bude mít dál smůlu
Lepší vztahy s EU tedy ano, ale ne tak úplně. Nešťastnou výjimkou zřejmě bude Řecko. Když Erdogan Athénám vyhrožoval, že si nemají příliš vyskakovat, protože on s armádou „může přijít i v noci“, Kiliçdaroglu si postěžoval, že prezident s Řeckem sice něco dělá, ale „nedělá nic s okupovanými ostrovy“.
Těmi míní dvacítku ostrůvků v Egejském moři, které podle Lausannské smlouvy po první světové válce připadly Řekům. Opoziční kandidát na prezidenta se o Řecku podobně vyjadřoval i v minulosti a hrozil, že si „pro ty ostrovy přijde“. Turecku vadí, že na oficiálně demilitarizované území Řecko posílá americké zbraně. Podle Athén však ostrovy leží v příliš těsné blízkosti velké turecké námořní flotily, a nelze je proto ponechat bez obrany.
Spory mezi oběma historicky znepřátelenými zeměmi stále panují i v otázce námořní těžby a vymezení teritoriálních vod. Kiliçdaroglu chce dát Řecko k soudu, pokud se to nepodaří vyřešit diplomatickou cestou. Nemluvě o dekádách trvajícího „problému“ na Kypru. Opozice chce sjednotit tureckokyperskou politickou scénu a pak začít jednat s řeckým Kyprem.
Vzácnou shodu by pak Kiliçdaroglu s Erdoganem našli, pokud by prezidentův kabinet chtěl zavřít americké základny v Turecku. „Jsme proti přítomnosti cizích vojáků na našem území stejně, jako jsme proti neoliberalismu. Jsme připraveni pro to udělat vše, co je potřeba,“ varoval Kiliçdaroglu. Portál Foreign Policy (FP) k přístupu vůči Spojeným státům glosuje, že nadávání na Američany je obecným fenoménem turecké politiky.
„Je pozoruhodné, že Kiliçdaroglu v posledních deseti letech navštívil Washington dvakrát a ani v jednom případě nebylo těžké poznat, že se svou cestu snažil bagatelizovat či dokonce skrýt před tureckým tiskem a svými oponenty,“ píše FP. Veřejně by tak nynější opozice tepala USA zřejmě stejně jako současná garnitura, v soukromí by se však snažila o dohodu. Příkladem mohou být americké stíhačky F-35, které Turecku unikly proto, že si mezitím pořídilo ruský systém S-400. Ostatně otázky na to, komu Američané co platí a kdo je jejich loutkou, jsou tématem i v současné předvolební kampani.
Turecká opozice také slibuje, že vrátí do Sýrie uprchlíky, kteří odtamtud utekli před válkou. Turecko jich přijalo přes 3,7 milionu a mnozí Turci stižení ekonomickou krizí už jich mají dost. Na což politici slyší. Zatímco v případě Erdogana se vyskytují příběhy nuceně vrácených Syřanů na místa, odkud ani nepocházeli a kde stále není bezpečno, opozice chce podle MEE zajistit, aby lidé odcházeli dobrovolně tam, kde budou mít zajištěné bezpečí i zaměstnání.
Kiliçdaroglu slibuje, že uprchlíky vystěhuje do dvou let, a co se týká samotných tureckých vztahů s Damaškem, mají se prý jen zlepšovat. „Turecko se v syrské občanské válce postavilo na jednu ze stran, což napravíme. Okamžitě se sice ze Sýrie nestáhneme, ale budeme jednat o podmínkách a uvidíme, co se stane,“ popisuje nejmenovaný představitel opozice.
Turecké výboje proti Kurdům na severu Sýrie, které Erdoganova vláda považuje za teroristy, tak skončí pravděpodobně podle toho, co si nový kabinet dohodne se syrským prezidentem Bašárem Asadem. „Také Erdogan přikročil k normalizaci vztahů s Asadem – ale jen v reakci na tlak od opozice, která v průběhu syrského konfliktu byla proasadovská. Nikdo by tak neměl být překvapen, pokud bude Damašek jedním z prvních míst, kam Kiliçdaroglu v případě své výhry zamíří na návštěvu,“ podotýká Foreign Policy.
Nejasnou budoucnost pak mají vztahy „nového“ Turecka s Izraelem, se kterým se přitom v poslední době Ankara začala sbližovat. Kiliçdaroglu totiž ještě zjevně Svaté zemi neodpustil námořní incident z roku 2010, kdy Izraelci zabili devět tureckých propalestinských aktivistů. Podle dalšího opozičního představitele osloveného portálem MEE by se však nová vláda snažila vyřešit spory o odškodnění pro pozůstalé po těchto aktivistech tak, aby vztahy s Izraelem nenarušila.
A stejně tak zajímavé bude sledovat, jak se pohnou turecko-saúdské vztahy. Zatímco Erdogan už incident z roku 2018, kdy Saúdové na svém konzulátu v Istanbulu brutálně zabili novináře Džamála Chášukdžího, blahosklonně zapomněl, jeho rival se s ním nehodlá smířit. Takže když se prezident sešel se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, Kiliçdaroglu ho zkritizoval, že se stýká s člověkem, který novinářovu vraždu přímo nařídil. Erdogana tehdy osočil, že na „čest Turecka nalepil cenovku“. A odsoudil také to, že turečtí vyšetřovatelé případ kompletně předali do Saúdské Arábie.
X X X
Trosky nalezené v polském lese jsou z ruské střely, přiletěla z východu
Trosky letecké střely nalezené v dubnu v lese u města Bydhošť (Bydgoszcz) na severozápadě Polska jsou pozůstatkem ruské řízené střely Ch-55, která není v polské výzbroji. Uvedla to polská rozhlasová stanice RMF FM. Střely Ch-55, vypouštěné z bombardérů, používá Rusko k útokům na ukrajinská města a další cíle.
„Střela, která dopadla u Bydhoště, nebyla vyzbrojena (bojovou hlavicí),“ uvedla stanice s odvoláním na neoficiální informace z technického ústavu letectva, který zkoumal trosky několikametrového objektu náhodně nalezeného v lese na konci dubna. Ze zkoumání vyplývá, že střela nejspíše přiletěla z východu, protože polské vojsko takovou zbraň nemá ve výzbroji ani ve skladech.
Tento poznatek podle stanice vylučuje prvotní verzi, že jde o raketu vystřelenou na polském cvičišti během cvičení či střeleb protivzdušné obrany.
„Pokud se potvrdí, že jde o střelu Ch-55, znamenalo by to, že byla odpálena z ruského letadla a přiletěla k nám z východu,“ uvedl web RMF FM. Připomněl, že v polovině loňského prosince ruské letectvo podniklo nálet na Ukrajinu s využitím letadel, bombardérů Su-34, rozmístěných v Bělorusku.
Jejich nálet sledovaly polské radary, které zaznamenaly objekt, který vletěl do Polska z Běloruska. Právě u Bydhoště ale tento objekt zmizel, a to asi dva kilometry od místa, kde se nakonec našly trosky rakety. Prosincové pátrání po objektu ale bylo neúspěšné, nejspíše i kvůli husté vánici. Polská armáda nicméně podle rozhlasové stanice neinformovala prokuraturu, což působí podle RMF FM dojmem, že buď incident podcenila, anebo jej chtěla zatajit. Vyšetřování se tak rozběhlo až po nálezu trosek na konci dubna.
Střely Ch-55 byly vyvinuty a vyráběny za Sovětského svazu. Mohou mít dolet až 3000 kilometrů a mohou být vyzbrojeny i jadernými hlavicemi. Rusko ve válce proti Ukrajině používá verzi vyzbrojenou konvenční hlavicí.
Nález v lese nedaleko Bydhoště na severozápadě Polska vyvolal velkou pozornost zřejmě i proto, že na východě země loni v listopadu nedopatřením dopadla podle všeho raketa ukrajinské protiletecké obrany. Dva Poláci tehdy přišli o život. Bydhošť je vzdálena stovky kilometrů od hranic Ukrajiny, která se už více než rok brání ruské invazi.
X X X
Šedá díra Čeljabinsk. Líčí nás jako opilce a zloděje, vadí Rusům na seriálu
Ruské poslance rozhněval díl amerického animovaného seriálu Griffinovi (v originále Family Guy), v němž jeho hlavní postavy putují do Čeljabinsku. Uvádí to informační kanál Nexta, podle kterého chtějí zákonodárci nelichotivou epizodu v Rusku zakázat. „Tvůrci chtějí, abychom vypadali jako národ opilců, narkomanů a korupčníků,“ zlobí se jedna poslankyně.
„Umělec má právo na svou vizi, ale toto je záměrně urážlivý umělecký obraz, který nemá nic společného s realitou,“ zuřila podle zpravodajského kanálu poslankyně Státní dumy za Čeljabinskou oblast Jana Lantratovová.
„Je to záměrná práce proti naší zemi. Informační válka prostřednictvím uměleckých děl. Záměrně vytvářejí obraz Ruska jako země, kde jsou všichni nespokojení se svým životem, pijí, berou drogy a úplatky,“ dodala.
Lantratovovou a další poslance rozhněvala epizoda nazvaná „Z Ruska s láskou“, která se točí kolem krádeže instagramového účtu mluvícího psa Briana – jedné z hlavních postav seriálu. Vše nasvědčuje tomu, že za zločinem stojí hackeři z Čeljabinsku. Brian se proto společně s teenagerkou Megan a batoletem Stewiem, v jejichž rodině žije, vydává na místo činu.
V Čeljabinsku se trojice setká s hackerem Ivanem, jenž tvrdí, že účet ukradl, aby alespoň na chvíli zakusil „dobrý americký život“. Později se mezi Ivanem a Meg rozvine romantický vztah a dívka v zemi na čas zůstane. Později ale zjistí, že Ivan má o ni zájem jen proto, aby se dostal do USA.
Tvůrci seriálu průmyslové město na východním úpatí Uralu zahalili do šedi a kouře. Americká trojice zde například navštíví Kuzněcovovu továrnu na balení čaje a Čeljabinsk označí za „uralské Chicago“. Podobně jako město v americkém Illinois je Čeljabinsk sídlem průmyslu. Mimo jiné se tu nachází i závod na likvidaci jaderného odpadu.
Ruské zákonodárce zřejmě rozhněvala série scén, které Čeljabinsk a potažmo celé Rusko ukazují v nelichotivém světle. Na záběrech se postupně objeví opilci s lahvemi tvrdého alkoholu, policisté mlátící muže s ukrajinskou vlajkou, vandalové močící na ulici nebo lidé bez domova. Tvůrci rovněž naznačují, že ruští obyvatelé trpí nedostatkem potravin a jsou pod drobnohledem státu.
X X X
ČSSD BEZ ŽIVOTA, CHYBÍ PRŮBOJNĚ VEDENÍ, VEDOUCÍ POLITICI
Ztrápené tváře, nevýrazný styl. Kampaň ČSSD je laciný úpadek, míní experti
Laciná, fádní a bez nových tváří. Tak experti mimo jiné hodnotí novou kampaň sociální demokracie. Strana, která vypadla ze Sněmovny po předloňských volbách se voličům připomíná novou kampaní. „Tentokrát pro všechny? Pro koho to tedy bylo ty roky předtím, kdy se ČSSD podílela na vládě,“ kritizuje jeden ze sloganů Karel Komínek z Institutu politického marketingu.
„Zapojili jsme naše straníky a pokoušíme se mírnou provokací zvýšit mediální zásah. Tvorba kampaně nepřináší nové výdaje, protože je tvořena našimi lidmi,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí strany Jan Nováček s tím, že se jedná o „překlenovací“ nízkonákladovou kampaň, ve které chtěli zdůraznit autenticitu, představit krátký příběh.
Dodal, že mezitím sociální demokracie připravuje výraznou proměnu komunikace od letošního června. „Tyto změny budou představeny na sjezdu strany v Plzni 10. června,“ upřesnil Nováček.
ČSSD šetřila na nesprávném místě
Karel Komínek z Institutu politického marketingu ke kampani poznamenal, že všichni rozumí, že aktuálně se ČSSD ekonomicky nedaří úplně nejlépe, nicméně politická strana si podle jeho slov nemůže dovolit klesnout pod určitou úroveň profesionality, protože politika je obchod s důvěrou.
„Politici nabízejí svou, lepší vizi budoucnosti a zároveň demonstrují kompetencí této budoucnosti dosáhnout. Pokud se budou prezentovat způsobem, který nepůsobí dostatečně kvalitně, podrývají u příjemců sdělení svou vlastní kompetencí k řízení země,“ podotkl Komínek.
Z jeho pohledu ČSSD šetřila na nesprávném místě. „Žádný komunikační kanál, ani sociální sítě, není bezvýznamný natolik, aby si to strana mohla dovolit,“ komentoval dále marketér. Podle něj tu je však ještě druhá rovina.
„To je sdělení, které grafiky provází: „Tentokrát pro všechny“. Pro koho to tedy bylo ty roky předtím, kdy se ČSSD podílela na vládě nebo dokonce měla svého premiéra? Vzbuzuje to spoustu otázek, které se týkají důvěryhodnosti politické strany, a to je to nejcennější, co každá politická strana má,“ doplnil Komínek.
Politolog z Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibl pro iDNES.cz řekl, že neví, co má být cílem a jak bude posuzován úspěch té kampaně. „V rovině líbí, nebo nelíbí hodnocení vlastně není důležité, co nefunguje na mě, může fungovat na někoho jiného,“ poznamenal Eibl.
Podle něj je sdělení ale celkem jasné. „ČSSD se připomíná voličům a poukazuje na to, že vláda (a další politické strany?) jsou tu jen pro někoho. Silné česko byl mimochodem Babišův slogan,“ uvedl politolog.
Navíc je podle jeho slov také otázka, kolik lidí, a jakých budou mít šanci se s tím potkat. „Pokud se spoléhá ČSSD jen na stávající fanoušky na svých stránkách, velkého efektu nedosáhnou, přesvědčují z velké části přesvědčené. Takže se nabízí možnost zvyšovat dosah reklamou, přijetí pak nemusí být nejvřelejší. Je třeba vzít v potaz i to, že po (staro)nových stranách, které by nastavovaly zrcadlo vládě a nabízely alternativu, není tak úplně poptávka,“ komentoval dále s tím, že tuto roli zatím docela přesvědčivě hrají ANO a SPD.
Nenabízí nové tváře
Ohledně kampaně podotkl, že vypadá trochu lacině a snímky mají do ideálu daleko. Volby však podle politologa nerozhoduje líbivost materiálů, ale emoce, autenticita a důvěryhodnost představitelů politických stran. A tady má právě ČSSD podle Eibla nedostatky.
„Nenabízí nové tváře a vlastně nejsou vidět ani ty staré. V tomto kontextu je kampaň na sociálních sítích jednou z mála věcí, kterou mohou sociální demokraté udělat,“ podotkl.
Současně poukázal na fakt, že nešťastné lidi ale ČSSD neukazuje poprvé, což podle něj nemusí být nutně špatně. „Ukázat utrápené cílové skupiny může pomoci uvědomit si ostatním, že jsou také součástí té ohrožené skupiny. Obecně je pak snazší vyprovokovat nějakou emoci,“ poznamenal.
Jestli však bude fungovat ukáže podle politologa čas. „Nicméně historie dává za pravdu těm, kteří jsou k návratům stran na výsluní skeptičtí, pravda, KDU-ČSL se podařilo vrátit, ale lidovci byli a jsou v úplně jiné situaci (členskou základnou, motivací členů, penetrací v komunální politice), takže i přesto, že vypadli ze Sněmovny, nezmizeli z očí. Což se o ČSSD říct tak úplně nedá,“ doplnil dále.
Eibl současně dodal, že to může být předzvěst toho, jak bude vypadat kampaň třeba k evropským volbám. „Tedy nakročením doleva a přiostřením vůči vládě.“
Nepůsobí příliš profesionálním dojmem
Podobně kampaň vidí i politolog Miloš Gregor z brněnské Masarykovy univerzity. „Kampaň na mne nepůsobí příliš profesionálním dojmem. Vezmeme-li v potaz, že ČSSD byla před přibližně deseti lety brána jako strana, která dokáže vést velmi profesionální kampaně, můžeme zde pozorovat značný úpadek,“ poukázal Gregor.
Vizuální podoba komunikace by měla podle něj vždy měla odpovídat obsahu sdělení a emoci, kterou chce autor v publiku vzbudit. To se zde, ale podle Gregora bohužel nedaří, naopak jde kolikrát o protichůdné stimuly.
„ČSSD cítí, že v době společenského napětí, nízké popularity vlády a až antisystémové opozice v Parlamentu by mohla mít šanci zaujmout nespokojené voliče. Bohužel to však působí, jako by si to uvědomila na poslední chvíli a kampaň připravila svépomoci a v časové tísni,“ uvedl dále politolog, který předpokládá, že ČSSD cílí na své bývalé voliče, kteří se jí „rozutekli“ do ostatních stran, ať už k ANO, SPD nebo do dalších menších subjektů.
V menší míře se může podle Gregora snažit zaujmout voliče lidovců, kteří svými hodnotami nemají k ČSSD daleko. „Nevnímal bych to jako volební kampaň před jakýmikoliv volbami. Ty jsou totiž ještě daleko. Chce-li mít ale ČSSD šanci ve volbách alespoň trochu uspět, potřebuje se v myslích voličů vrátit do centra dění,“ doplnil a současně dodal: „Musí o sobě dát vědět, že tu je, neboť poslední skoro dva roky tomu tak nebylo. A právě k tomu má nejspíš stávající kampaň sloužit.“
X X X
Ústavní soud se postavil proti trestní represi úředníků za jiný právní názor
Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, jednou z úřednic, která vydala osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí o občanství úspěšně uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Nyní musí znovu rozhodovat odvolací Městský soud v Praze. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. ÚS se také postavil proti trestní represi úředníků jen za jiný právní názor.
„Nelze připustit, aby jakýkoliv jiný právní názor, který se posléze ukázal nesprávným, zakládal trestní odpovědnost osoby, která jej v určité době učinila, a to bez ohledu na východiska, která ji k němu vedla. Po nikom, kdo je vybaven rozhodovací pravomocí, není možné vyžadovat absolutní neomylnost, pokud není při chybném rozhodnutí prokázán záměr či neakceptovatelný nedbalý, excesivní či svévolný přístup,“ řekl při odůvodnění soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Odarčenková ani její právní zástupce Jakub Kotrba na dotazy novinářů odpovídat nechtěli. Žena však po vyhlášení nálezu emotivně děkovala soudci Zemánkovi.
„Rozhodování veřejného činitele v souladu s právními předpisy je jeho zákonnou povinností. Případné porušení této povinnosti v rámci běžné rozhodovací činnosti – například pro odlišný právní názor – ještě samo o sobě nemůže představovat naplnění skutkové podstaty předmětného trestného činu, který se ve skutečnosti vztahuje jen na závažné případy porušení povinnosti veřejného činitele,“ řekl Zemánek. Soudce zdůraznil, že trestní represe je vždy až krajní, nejzazší prostředek. Nález, který se podle Zemánka v názorově pestrém senátu rodil dlouho a těžce, je dostupný na webu soudu.
Odarčenková ve stížnosti uvedla, že zjevným cílem trestního řízení bylo vytvořit podmínky pro zrušení správního rozhodnutí o občanství a následně prosadit majetkové zájmy státu. Žalobci a Nejvyšší soud prý nebrali ohledy na její základní práva. Žena v roce 1999 pracovala jako vedoucí odboru vnitřní správy pražského magistrátu. Druhá odsouzená Markéta Svobodová působila jako právnička a hlavní městská matrikářka. I ona podala ústavní stížnost, dnes však soud vyhlásil jen nález, který se týká Odarčenkové. Lze však předpokládat, že rozhodnutí o Svobodové bude podobné.
Czerninová, která pocházela z rodu Schwarzenbergů, opustila v roce 1945 Československo. Benešovy dekrety pak její rodinu připravily o majetek. Úřady vydaly v roce 1999 rozhodnutí, že Czerninová byla v době své smrti v roce 1965 občankou Československa. Potomkům hraběnky následně pozemkové úřady na základě potvrzení občanství Czerninové vydaly miliony čtverečních metrů lesů a další nemovitosti v jižních či západních Čechách, včetně například zámku ve Velichově na Karlovarsku.
Policie se rozhodnutím o občanství Czerninové začala zabývat v roce 2013. Žalobci pak úřednicím vytkli, že změnily původní negativní rozhodnutí matriky Prahy 1 bez zjištění přesného a úplného stavu věci a ignorovaly některé dostupné dokumenty. Státní pozemkový úřad po uzavření trestní kauzy obnovil sérii restitučních řízení, ve kterých se úspěch restituentů zakládal na osvědčení o československém občanství Czerninové.
Czerninové mají několik rodových linií. Část rodu získala majetky zpět už na začátku 90. let a nynější spory se jí nijak netýkají, ceskajustice.cz
X X X
Advokáti s Kovářovou nezahájí kárné řízení kvůli výrokům o sexu a manželství. Není důvod
Česká advokátní komora (ČAK) nezahájí kárné řízení s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou kvůli jejím výrokům o povinném sexu manželů. Všech osm podnětů stěžovatelů a stěžovatelek vyhodnotila kontrolní rada komory jako nedůvodné, odpověděla dnes na dotaz mluvčí stavovského sdružení Iva Chaloupková. Kovářová veřejně vyjádřila názor, že „pokud je hlavním účelem manželství založení rodiny a děti, mají manželé povinnost a právo provozovat sex, milovat se a počínat děti“.
„Podněty byly shledány nedůvodnými a proti dotyčné advokátce kárné řízení tedy zahájeno nebylo, o čemž byli stěžovatelé v těchto dnech komorou vyrozuměni,“ uvedla mluvčí. Rada míní, že výroky nenaplňují zákonné znaky kárného provinění podle zákona o advokacii.
Chaloupková doplnila, že ČAK obdržela stížnosti v souvislosti s vystoupením Kovářové na celostátní konferenci gynekologické sexuologie a s jejím následným příspěvkem na facebooku z loňského října. „Stěžovatelé ve svých podáních upozorňovali, že podle jejich názoru advokátka svými výroky (o manželství a sexu) porušila povinnosti dané advokátům zákonem o advokacii a etickým kodexem,“ uvedla Chaloupková.
Zákon o advokacii definuje kárné provinění jako „závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností“ stanovených advokátovi zákonem nebo stavovským předpisem. Nejmírnějšími sankcemi za kárné provinění jsou napomenutí a veřejné napomenutí, uložit lze například také pokutu.
Bývalá ministryně spravedlnosti za ODS Kovářová je prezidentkou Unie rodinných advokátů, kterou založila. Na svém webu uvádí, že její specializací jsou vztahy. Ve svém životopise dále píše, že od října 2018 s komorou úzce spolupracuje na vzdělávání advokátů. V orgánech ČAK se angažovala i v minulosti, působila tam mimo jiné jako šéfka odboru výchovy a vzdělávání.
K jejím výrokům o manželství a sexu se dříve vyjádřila i Unie advokátů. Uvedla, že se s myšlenkou Kovářové neztotožňuje, a vyjádřila názor, že na manželský svazek nelze pohlížet pouze jako na svazek vznikající za účelem zplození potomstva – a to i s ohledem na to, že řada manželských párů má s početím potomka problém. „Unie advokátů také upozorňuje na nebezpečí, které může z tohoto pojetí manželství vzniknout. Již opakovaně – a v různých náboženstvích – dospěly některé náboženské proudy k názoru, že sex je možno provozovat pouze za účelem zplození potomka,“ upozornil spolek. Přesto ale vyjádřil přesvědčení, že kárné stíhání Kovářové není namístě, protože „tyto názory mají být předmětem diskuse“, ceskajustice.cz
X X X
Ryanair uspěl u soudu se stížností na státní pomoc pro německou Lufthansu
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair uspěla u druhého nejvyššího soudu EU s žalobou, ve které napadla schválení státní pomoci v objemu šesti miliard eur (140,6 miliardy Kč) pro německé aerolinky Lufthansa. Německo v roce 2020 zorganizovalo pro aerolinky pomoc v souvislosti s dopady pandemie nemoci covid-19 na cestovní ruch a leteckou dopravu. Soud nyní zrušil rozhodnutí Evropské komise (EK), která pomoc schválila.
Soud mimo jiné upozornil, že EK se při schvalování dopustila několika chyb. Zejména se domnívala, že Lufthansa nebyla v té době schopna zajistit si finance pro své potřeby na trzích.
Komise se může v právních otázkách odvolat k nejvyššímu unijnímu soudu, tedy k Soudnímu dvoru Evropské unie. Lufthansa uvedla, že rozhodnutí Tribunálu přezkoumá a pak rozhodne o dalším postupu.
Lufthansa a řada leteckých společnosti v EU obdržely státní podporu kvůli dlouhodobému poklesu cestovního ruchu v důsledku pandemie. Všechny tyto podpory EK schválila, avšak při dodržení přísných podmínek. Rekapitalizaci Lufthansy komise povolila pod podmínkou zákazu vyplácení dividend, odkupu vlastních akcií a některých aktivit, dokud nebude státní pomoc splacena.
Ryanair tvrdil, že Lufthansa nepotřebuje státní pomoc, aby přežila koronavirovou krizi, ale aby poškodila konkurenci. Pomoc byla podle Ryanairu proti pravidlům hospodářské soutěže, protože největší evropskou leteckou společnost posilovala na úkor menších aerolinek. Německo pro Ryanair představuje jeden z nejdůležitějších trhů. Rozhodnutí o pomoci pro Lufthansu napadly spolu s Ryanairem také menší německé aerolinky Condor.
Tribunál unijního soudu také upozornil, že unijní orgán pro hospodářskou soutěž nevyžadoval mechanismus motivující Lufthansu k co nejrychlejšímu odkupu státního podílu. Chyboval také, když popřel, že Lufthansa má na některých letištích významnou tržní sílu. Evropská komise také pochybila, když přijala různé závazky, které nezajišťují zachování účinné hospodářské soutěže na trhu, ceskajustice.cz
X X X
Pacienti s celiakií žádají o příspěvek na léčbu – tou je jídlo bez lepku
Stovky z nich už podepsaly petici
Stovky pacientů se už podepsaly pod petici za příspěvek na léčbu celiakie – autoimunitního onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva. Petice upozorňuje na fakt, že ačkoliv jedinou možnou léčbou je přísná celoživotní bezlepková dieta, pojišťovny ji neproplácí. Přitom lidé, kteří musí dietu dodržovat, zaplatí každý měsíc v obchodech s potravinami přibližně o 3 000 Kč více než ti, jimž lepek v jídle nevadí. Pacienti o tom informují u příležitosti Mezinárodního dne celiakie, který připadá na 16. května. Podpisy budou sbírat i na Fóru celiaků, které se koná o čtyři dny později v Praze.
„Cílem petice je nashromáždit více než 10 000 podpisů a předložit ji petičnímu výboru poslanecké sněmovny. Zároveň je to také způsob, jak na problém chybějících úhrad léčby upozornit veřejnost,“ vysvětluje pacient s celiakií Jiří-Jakub Zévl, iniciátor petice, kterou organizuje Společnost pro bezlepkovou dietu. Finanční náročnost bezlepkové diety může podle něj často vést k jejímu porušování. To se časem projeví na zdravotním stavu pacienta a v konečném důsledku také na větším finančním zatížení zdravotního systému.
„Pacientům, kteří celiakii neléčí, hrozí celá řada komplikací. Patří mezi ně například osteoporóza, anémie, zhoršení reprodukční schopnosti, nádorová onemocnění nebo vznik dalších autoimunitních chorob,“ vyjmenovává doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a současně předseda Pracovní skupiny pro celiakii České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Právě tato odborná společnost nyní jedná o úhradě léčby s ministerstvem zdravotnictví. „Jednou z variant řešení je změna zákonné normy, která podléhá schvalování v obou komorách parlamentu, a to je běh na dlouhou trať. Usilujeme proto o to, aby pojišťovny pacientům přispívaly odpovídající částkou z fondu prevence,“ shrnuje doc. Kohout.
Pacienti si už nyní mohou u některých pojišťoven o příspěvek na bezlepkovou stravu zažádat individuálně. Jeho výše se pohybuje v rozmezí od 1 000 do 10 000 Kč na rok. Některé pojišťovny však příspěvek poskytují pouze dětem, jiné mají způsob čerpání natolik složitý, že jej pacienti nevyužívají. Například pojištěnci Oborové zdravotní pojišťovny mohou získat až 10 000 Kč prostřednictvím kreditního systému. Průměrně však v roce 2021 čerpali pouze 379 korun na osobu.
„Vysoká cena bezlepkových potravin přitom není jediný problém, se kterým se lidé s celiakií potýkají. Školní jídelny nemají povinnost vařit nemocným dětem speciální stravu. Rodiče tak musí buď zajistit vlastní obědy, nebo se obrátit na takovou školu či školku, která jim vyjde vstříc, což ale většinou znamená delší dojíždění. Bezlepková dieta tak vyžaduje nejen dostatek peněz, ale klade i vyšší nároky na čas,“ doplňuje Ing. Ivana Lášková, předsedkyně pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu z.s.
Svůj podpis pod petici mohou lidé připojit například na webu Portál občana. Pro zájemce, kteří se chtějí zapojit přímo do sběru podpisů, jsou na stránkách Společnosti pro bezlepkovou dietu připraveny petiční archy ke stažení. Osobně bude možné petici podepsat na 18. ročníku Fóra celiaků, které se koná 20. května v pražském PVA EXPO v Letňanech. Celý den zde budou přednášet přední odborníci na problematiku celiakie a bezlepkové diety. Mluvit budou například o tom, jak zvládnout bezlepkové stravování mimo domov, jaký je vztah mezi celiakií a nesnášenlivostí laktózy, jak dopadlo testování bezlepkových potravin nebo jaké sociální otázky jsou spojené se životem na bezlepkové dietě. Podrobnosti o akci jsou na webu celiak.cz.
Odborníci odhadují, že celiakií trpí přibližně 1 % populace. Ne všichni však o své nemocí ví. Její projevy jsou velmi rozmanité, a mnohdy je proto obtížné ji odhalit. V České republice se s celiakií léčí 25 000 pacientů. „Přibližně 75 % pacientů s celiakií o svém onemocnění vůbec neví,“ dodává doc. Kohout.
Společnost pro bezlepkovou dietu
Pacientská organizace Společnost pro bezlepkovou dietu pomáhá pacientům s celiakií již od roku 2001. Vytváří prostor pro výměnu informací, které se týkají stravování, vaření, nakupování, cestování nebo péče o zdraví. Současně dlouhodobě zvyšuje povědomí české veřejnosti o celiakii a bezlepkové dietě a boří mýty, které jsou s nemocí spojené. Snaží se tak usnadnit život lidem, pro něž je tento druh diety celoživotním údělem. Ing. Ivana Šalbabová, Mgr. Markéta Pudilová
X X X
Mladí praktici na venkov chtějí, chybí jim ale podpora
Pomoci může nový systém krajských školitelů nebo krátkodobé stáže na venkově
Chybějící praktici na venkově? Smutná realita dnešních dní. Mladí lékaři jsou přitom ochotní opustit město a vydat se pracovat na venkov, potřebují ovšem správně nastavené podmínky pro práci a život. Samotné finanční pobídky ze strany Ministerstva zdravotnictví, krajů a zdravotních pojišťoven podle nich nejsou vše. Vychází to z průzkumu mezi dvěma stovkami mladých praktiků před atestací, který provedla Pracovní skupina venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Mladí praktici považují za důležité spojit pobídky s cílenou podporou ze strany místních samospráv a zajištěním zázemí pro lékaře na venkově. Důležitým faktorem pro práci ve venkovských praxích je podle nich také podpora dalšího vzdělávání, rozvoje a zvyšování kompetencí a v neposlední řadě zajištění kvalitního vzdělání pro děti a kvalifikované práce pro partnera či partnerku. Také o této problematice budou stovky praktiků diskutovat na nadcházející XVII. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která se koná 12.–14. května 2023 v Praze.
Nedostatek praktických lékařů na venkově je jedním z problémů zdravotní péče v Česku. Pacienti stárnou a s nimi i jejich lékaři – 40 % praktiků v České republice je ve věku nad 60 let. Generační obměnu obvykle zajišťují nově atestovaní lékaři, regiony mimo město však doplácí na jejich nerovnoměrné rozdělení, proto v nich mnohdy praktici zoufale scházejí. Každá zrušená venkovská praxe tak stovky pacientů staví do situace, kdy musí za novým lékařem dojíždět desítky kilometrů, nebo v krajním případě zůstanou bez praktika úplně. Mladí lékaři se ale přitom svou budoucnost spojit s venkovem nezdráhají.
„Podle průzkumu až 54 % mladých praktických lékařů zvažuje práci na venkově, ovšem za správných podmínek pro jejich práci. Současné formy podpory se příliš nepotkávají s tím, co by lékaři považovali za atraktivní. Například místo jednorázového příspěvku na pořízení ordinace by spíše uvítali dlouhodobou podporu ve formě trvalé finanční bonifikace zdravotních pojišťoven za neatraktivitu venkova. S tím by Ministerstvo zdravotnictví, kraje a pojišťovny měly počítat při úvahách, jak dostat lékaře do vzdálenějších oblastí,“ vysvětluje MUDr. David Halata, vedoucí Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP.
Průzkum potvrdil i to, že dlouhodobě je při výběru místa ordinace pro mladé lékaře zásadní dostupná kvalifikovaná práce pro partnera a kvalitní vzdělávání pro děti. „Nově ale mladí lékaři velmi často uváděli i dostupnost navazující péče pro své pacienty, která na mnoha místech České republiky vázne. Lékaři pak vnímají větší nároky ze strany pacientů, ale také tlak zdravotních pojišťoven na rozsah poskytované zdravotní péče. Ty ale přitom nejsou ochotny hradit některá dnes již běžná vyšetření ve venkovské ordinaci, jako je např. vyšetření ultrazvukem,“ říká MUDr. Halata. Jednou z příčin nedostatečného zájmu mladých praktiků o venkovské oblasti je podle expertů i to, že během studia medicíny se o něm mnoho nedozví. Podle průzkumu slyšelo o venkovském lékařství pouze 7 % respondentů. „Výuku oboru všeobecné praktické lékařství na lékařských fakultách považuje za nedostatečnou 82 % respondentů, její obsah ani rozsah již neodpovídá dnešním standardům v řadě jiných zemí Evropy. Systém potřebuje větší počet praktických lékařů, případné změny v učebních plánech ale tento požadavek vůbec nezohledňují,“ říká MUDr. Kateřina Javorská, členka výboru SVL, postgraduální studentka oboru Veřejné zdravotnictví na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Podle ní by mohly pomoci stáže pro mediky v ordinacích venkovských lékařů již během studia. To ostatně letos na jaře úspěšně nabídla v rámci projektu „Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji!“ Lékařská fakulta v Hradci Králové, IPVZ, SVL ČLS JEP ve spolupráci s Královéhradeckým krajem.
Nedostatky ale odborníci vidí i ve vzdělávání lékařů, kteří už si primární péči vybrali za svůj obor a v ordinacích praktiků se připravují k atestaci. „Ne vždy se jim totiž školitel věnuje tak, jak by bylo potřeba – přitom mladí lékaři se chtějí vzdělávat a potřebují, aby jim vědomosti někdo předával při samotné práci,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, členka výboru SVL a vedoucí katedry Všeobecného praktického lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Proto podle ní SVL od letošního jara vytvořila skupinu krajských zástupců pro školení. Ti mají za úkol dohlížet na kvalitu výuky lékařů v přípravě a spolupracovat se zástupci krajů a zdravotnických zařízení na podpoře mladé generace. Podle MUDr. Halaty je také velmi zajímavé, že 64 % mladých praktiků v průzkumu preferovalo tzv. sdružené praxe, tedy tým primární péče složený z více lékařů, sester a dalšího personálu na jednom místě. „Mladí lékaři také uváděli, že by uvítali možnost částečných úvazků, a to jak ženy – v 82 % případů, tak překvapivě i muži – téměř v 65 % případů.
V Česku jsou přitom sdružené praxe a práce na částečné úvazky v primární péči vzácností, převládajícím modelem je jeden lékař, jedna sestra, který z principu částečné úvazky neumožňuje. Snaha o jejich generační obměnu za stávajících podmínek tak bývá i přes různé pobídky často marná a míjí se účinkem,“ říká MUDr. Halata s tím, že jejich podpora ze strany státu by mohla přispět k zabezpečení vstupu většího počtu lékařů do oboru všeobecné praktické lékařství. Mgr. Vojtěch Šprdlík
X X X
Grolich: Nejde jen o cenu. Malé vinaře na Moravě udusí Fialova vláda
Navýšení cen vína, ohrožení tradičních vinařských akcí, jako například místních koštů, byrokratické zatížení především malých vinařů, vinařských spolků a jejich produktů, velké komplikace pro navazující gastronomický a turistický ruch v hospodářsky a sociálně zatížených regionech.
Zdanění tichého vína navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Přineslo by až likvidační dopady na oblast vinařství na jihu Moravy, kde se nachází více než 94 procent plochy vinic v České republice. Proti se postavili představitelé kraje v čele s hejtmanem Janem Grolichem společně s vedením Svazu vinařů ČR, prezidentem Martinem Chladem.
Jihomoravský hejtman spolu s náměstkem Janem Zámečníkem, radním Jiřím Kasalou a prezidentem svazu vinařů podepsali aktuální petici, která se staví proti navrhovaným změnám. Stalo se tak v úterý 9. května 2023, symbolicky před obnovenou vinicí poblíž brněnského Špilberku.
„Nápad s novou daní na tichá vína a tím získat peníze do rozpočtu nefunguje tak jednoduše. Víno se totiž nepěstuje v excelu. Nejde jen o cenu v supermarketech. Malé vinaře ohrozí hlavně byrokracie, kontroly ze strany státu, zavádění celních skladů a další náklady, které s novou daní souvisí. Když zavřou nebo odejdou do šedé ekonomiky, bude to mít velký dopad na vinařský turismus, místní venkovské akce nebo otevřené sklepy v oblastech, které patří mezi ekonomicky ohrožené části našeho kraje,“ řekl hejtman Jan Grolich.
Prezident vinařského svazu Martin Chlad vytýká malou erudici a neznalost tématu autorům návrhu uvedeného zdanění. Jeho dopady budou podle něj také v rapidním nárůstu cen vína. „Poměrně přesně také dokážeme vyčíslit, o kolik by u nás narostla cena vína po zavedení uvedené daně, protože jsme okamžitě vstoupili do jednání s prodejci v řetězcích a dalšími. Pokud se budeme bavit o nějaké základní entitě, jako například v případě stokorunového vína, tak zde se můžeme bavit o nárůstu ceny o 35 korun. U přívlastkových vín to půjde o 45 korun nahoru,“ odhadl nárůst cen prezident svazu vinařů Chlad.
Podle náměstka hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Jana Zámečníka by se mělo jít spíše cestou podpory podnikání v ekonomicky zatížených oblastech. „Nechali jsme si v uplynulém období vypracovat analýzu hospodářsky ohrožených regionů v kraji, jako je Znojemsko, Hodonínsko, Kyjovsko nebo Veselsko. Právě to jsou oblasti, kde malí vinaři žijí a podnikají. Z té jednoznačně vyplývá, že řešením této situace je především podpora malého a drobného podnikání. Jejich další byrokratická zátěž je přesným opakem,“ uvedl Zámečník. Negativní dopady pro region potvrzuje také krajský radní pro cestovní ruch Jiří Kasala. „Turistický ruch na jihu Moravy je s vínem neodmyslitelně spjatý a zavedení této daně by tento a navazující segmenty, jako je gastronomie nebo podnikání v oblasti ubytování, negativně postihlo. Snažíme se všemi cestami zvýšit povědomí o možnostech cestovního ruchu v kraji a toto by byl negativní krok, který by ho nevratně postihl,“ konstatoval radní Kasala.
Se záměrem zavedení nenulové spotřební daně nesouhlasí ani náměstek hejtmana František Lukl, který je zároveň předsedou Svazu měst a obcí ČR. „Stále voláme po debatě, komunikaci s vládními činiteli. Požadujeme konsolidaci veřejných financí, ale ne nahodile, bez systému a návazností, a s přihlédnutím k dopadům do lokální ekonomiky,“ uzavřel Lukl.
Petici Svazu vinařů proti zavedení daně na tichá vína je možno podepsat mimo jiné také v prostorách brněnského sídla krajského úřadu Žerotínovo náměstí 3 naproti hlavní vrátnici u hlavního vchodu. Mgr. Alena Knotková
X X X
Krajští zastupitelé schválili dotaci na stavbu Horácké multifunkční arény
Zastupitelé Kraje Vysočina dnes schválili finanční podporu výstavbě Horácké multifunkční arény v Jihlavě. Kraj postupně statutárnímu městu Jihlava, jako investorovi tohoto projektu, přispěje na výstavbu moderního a kapacitního objektu pro konání sportovních, kulturních, společenských a vzdělávacích akcí částkou maximálně 500 miliónů korun. Dotace bude rozdělena na tři části, proplácena bude zpětně po jednotlivých částech, v případě potřeby až do roku 2027.
Krajské zastupitelstvo schválilo závazek poskytnutí dotace městu Jihlava už v červnu 2021. Nyní město Jihlava splnilo obě zásadní podmínky pro schválení a uzavření dotační smlouvy. „Jihlava deklarovala zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i Evropská komise potvrdili, že za stanovených podmínek lze podporu projektu považovat za kategorii podpory slučitelnou s vnitřním trhem – tzn. projekt nezakládá nepovolenou veřejnou podporu,“ uvedla Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje.
Investorem Horácké multifunkční arény v Jihlavě v hodnotě zhruba 1,9 miliardy korun je statutární město Jihlava. Dotace kraje se vztahuje na objekt samotné haly, nikoli na doprovodnou infrastrukturu.
X X X
FIRMY HLEDAJÍ NA PRACOVIŠTĚ ODBORNÍKY
Nezaměstnanost klesá. Zaměstnavatelé ale hledají lidi bez vzdělání
Úřad práce ČR dnes zveřejnil podíl nezaměstnaných osob v ČR. Nezaměstnanost poklesla z březnových 3,7 % na dubnových 3,6 %. Před rokem ale nezaměstnanost činila jen 3,3 %. Meziměsíčně se tedy situace zlepšila, zatímco z meziročního hlediska je horší.
Je ovšem otázkou, zda lze o nezaměstnanosti na úrovni 3,6 % mluvit jako o zhoršení, protože takto nízká nezaměstnanost je stále nezdravá. Ekonomika by potřebovala nezaměstnanost alespoň o jeden procentní bod vyšší. Ta stávající totiž ukazuje, že je po zaměstnancích obrovský hlad. To vytváří tlak na růst mezd, což zase roztáčí inflační spirálu. V boji s inflací by tedy potřebovala ekonomika nezaměstnanost vyšší.
Neberou se ti nejlepší
Nízká nezaměstnanost se negativně projevuje i v tom, že si zaměstnavatelé nemohou vybírat mezi uchazeči o pracovní místa. Když na pohovor přijde jen jeden kandidát a firma nutně nového zaměstnance potřebuje, nemůže si příliš vybírat. To se pak negativně projevuje v produktivitě práce. Neberou se ti nejlepší, ale ti, kteří zrovna jsou.
Počet volných pracovních míst je stále o desítky tisíc vyšší, než je množství uchazečů o zaměstnání. To je jasný převis poptávky po lidech nad nabídkou, divný výsledek nedávné recese. Za recese by naopak neměly být pracovní místa. Jediné důsledky recese tedy vidíme v tom, že je letos méně volných míst než před rokem.
Z pohledu regionů je nejvyšší nezaměstnanost v Karviné (8,3 %) a v Mostě (7 %). Obecně by šlo říct, že nezaměstnanost je vyšší v celých Sudetech. Naopak nejnižší je na Praze – Východ (1,5 %).
Od montoven k službám
Struktura volných pracovních míst je žalostná. U 71,7 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním. Ekonomika tak volá po imigrantech, kteří by tyto pozice obsadili. Bohužel tyto pozice nejsou tím, co moderní ekonomika potřebuje. Potřebujeme vyšší přidanou hodnotu. Musíme změnit strukturu ekonomiky od skladů a montoven ke službám, protože na nich stojí budoucnost.
Výhledově lze čekat nezaměstnanost nižší. Zaprvé se pozitivně projeví sezónní práce a zadruhé poroste ekonomika. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
x X X
DAKO-CZ dodá brzdový systém pro modernizované tramvaje v Göteborgu
Hydraulické brzdové jednotky včetně řízení na celkem 80 modernizovaných tramvají do švédského Göteborgu dodá v příštích letech společnost DAKO-CZ, člen skupiny Czechoslovak Group. Výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla z východočeské Třemošnice je v příštích letech vyrobí pro soupravy, jež bude ve svém ostravském závodě Škoda Ekova modernizovat společnost Škoda Group. Cena zakázky na dodávku zcela nového hydraulického brzdového systému dosahuje téměř 110 milionů korun.
Původní brzdový systém tramvaje M31 byl kombinací pneumatického brzdového systému na motorových podvozcích a hydraulického brzdového systému na běžném podvozku. Základním účelem modernizace byla podmínka dodat kompletní hydraulický brzdový systém pro všechny podvozky. Modernizované tramvaje typu M31 se skládají ze tří podvozků, dvou motorových a jednoho běžného. Motorové podvozky budou osazeny dvouokruhovými pasivními brzdovými jednotkami a běžné podvozky aktivním brzdovým systémem. Soupravy M21 byly vyrobené v letech 1984-1992 jako dvoučlánkové, v letech 1998-2002 proběhla první modernizace na tříčlánkové tramvaje s označením M31.
„Jsme rádi, že se na této zakázce můžeme podílet a přispět ke zvýšení bezpečnosti provozu modernizovaných tramvají v Göteborgu. Získaná zakázka navazuje na úspěšnou spolupráci právě se Škodou Ekova v rámci rekonstrukce brzdového systému na tramvajích pro estonský Tallin. V Göteborgu bude na běžném podvozku použit právě tento modifikovaný brzdový systém a pro motorové podvozky vyvineme nový brzdový systém, a to vzhledem k vysokým relativním pohybům brzdového kotouče vůči brzdové jednotce, říká Ing Zdeněk Macháček, business development manažer DAKO-CZ, a doplňuje „Tato zakázka je pro nás velmi významná, jedná se o druhý největší projekt v oblasti dodávek hydraulických brzdových systémů a dodávky potrvají až do roku 2027.
Při kompletní modernizaci po více než dvaceti letech provozu tramvají M31 v Göteborgu bude kromě nového brzdového systému nahrazen též například dveřní systém včetně nájezdové rampy u jednoho z článků. Instalována bude též klimatizační jednotka v kabině řidiče, dojde ke kompletní renovaci elektrického systému, výměně podlah i úprav interiérů souprav. DAKO-CZ v rámci zakázky konkrétně dodá: řídící systém iRB 03.3, nově vyvinuté brzdové jednotky M31, brzdové kotouče a kombinované agregáty nouzového odbrzdění, agregáty střadačové brzdy s bezpečnostním okruhem, brzdové aktivní jednotky JA 52, agregáty aktivní brzdové jednotky a brzdové kotouče.
Třemošnický výrobce spolupracuje v letošním roce se Škoda Group zároveň na dodávkách hydraulických brzdových jednotek včetně řízení pro nové tramvaje s označením 29T3 a 30T3, které budou nasazeny v Bratislavě. V oblasti tramvajové dopravy dlouhodobě dodává své brzdové systémy též polskému výrobci Modetrans Poznaň. Pro tuto společnost v letošním roce dokončuje zakázku na dodávku elektrohydraulických brzdových systémů pro 49 nízkopodlažních 4-podvozkových tramvají typu LF 07 AC, které budou nasazeny v polské Vratislavi a získal další zajímavou zakázku na dodávku jednočlánkových dvoupodvozkových tramvají s elektromechanickou brzdou do Woltersdorfu, části Berlína.
Další spolupráce s firmou Pragoimex je na projektu tramvají pro Brno, kde bude v letošním roce dodáván hydraulický brzdový systém s označením EVO 2 pro tramvaje Drak a pro lotyšské město Daugapils bude použita elektromechanická brzda pro záporné teploty do -40 °C s řízením. — Ing. Jaroslav Martínek, Account Manager
X X X
Ikonický výrobce činelů letos slaví 400 let. Na jeho výrobky hraje Ringo Starr i David Koller.
Takovou číslovkou se nemůže chlubit snad žádný rodinný podnik na světě. Slavný výrobce činelů Zildjian letos slaví 400 let od svého založení. Business patnácté generace přitom stále zůstává v rodinném vlastnictví. Ačkoliv jeho závod nyní sídlí v Norwellu v americkém státě Massachusetts, historie Zildjian sahá až do roku 1623 do Osmanské říše.
Příběh společnosti začal na dálném východě v sultánském paláci v roce 1600. Turecký alchymista arménského původu Avedis I. tam vyvinul činely pro Osmanskou vojenskou kapelu, která jejich zvuk používala k zastrašení nepřítele. V roce 1623 dostal sultánovo požehnání opustit palác a založit vlastní slévárnu činelů na předměstí Konstantinopole. Původní Avenisovou snahou přitom nebyla výroba bubenických ani vojenských pomůcek, ale snaha přeměnit běžné kovy ve zlato, o což se pokoušel slitinami mědi, cínu a stříbra.
„Výsledný kov měl nakonec skvělé zvukové vlastnosti. Receptura se od té doby předává v rodině z generace na generaci a v současnosti jsou to právě potomci Avenise Zildjiana, kteří jako jediní znají kompletní technologii výroby světoznámých činelů,“ říká Filip Černý, marketingový ředitel Kytary.cz, která u nás výrobky Zildjian distribuuje.
V roce 1651 předal Avedis tajný proces výroby svému synovi Ahkamovi. Koncem 17. století se už začal zvuk činelů prosazovat i v evropské klasické hudbě a v 18. století je použil dokonce Mozart. Později se činely Zildjian staly nedílnou a stálou součástí orchestrů. Další synové rodu Zildjian pokračovali v technologickém vývoji a sbírali světová ocenění i nové kontrakty.
Dnes, po 390 letech mužského vedení, je společnost pod kormidlem ženy Craigie Zildjian (14. generace). Ta byla jmenována generální ředitelkou v roce 1999 a stala se první ženskou generální ředitelkou společnosti. Nyní je zároveň také výkonnou předsedkyní společnosti. „I po těch letech pohání naši tvorbu zvuk a inovace,“ dodává další žena ve vedení, Cady Zildjian z 15. generace, dnes místopředsedkyně představenstva společnosti, která letos například podporuje světové turné bývalého bubeníka Blink 182 Travise Barkera.
V České republice je firemním hráčem Zildjian například David Koller a aktuálně se jím stal i jeden z nejlepších českých bubeníků Roman Vícha. Vystupuje třeba s Ewou Farnou nebo je slyšet i na aktuálních nahrávkách Richarda Müllera, MYDY či November 2nd. „Na činely Zildjian hraju teprve krátce, ale už teď jsem z nich unešený. Je to pro mě nová inspirace. Ve studiu se perfektně snoubí s mojí bicí soupravou. Vyloženě mě nadchla řada Kerope, která je svým zvukem vyvážená a komplexní. Na velké koncerty pod širým nebem jsem si vybral K Dark Light Crash, které se nekompromisně prosadí skrz kapelu,“ říká Roman Vícha.
VYZVAT KAŽDOU NOVOU GENERACI, ABY OŽIVILA PODNIK
Během posledních čtyř století společnost Zildjian překonala mnoho výzev, včetně světových válek, Velké hospodářské krize a naposledy pandemie COVID-19. „Navzdory těmto výzvám pokračujeme v prosazování našeho odkazu předního a nejstaršího výrobce činelů na světě,“ říká Cady Zildjian. Tajemstvím úspěchu podle ní tkví ve striktním dodržování základních hodnot společnosti. „Upřímně řečeno, naše základní hodnoty se v čase příliš nezměnily. Naše rodinné hodnoty řídí naše firemní hodnoty. Snažíme se o dokonalost ve všem, co děláme, s ohledem na neustálé zlepšování a řešíme příchozí problémy, ze kterých si bereme ponaučení,“ vysvětluje.
I inovace jsou nadále hnací silou v Zildjian. „Nedávno jsme například vytvořili novou divizi společnosti s názvem New Ventures. Vytvoření tohoto oddělení nám umožnilo být v našich inovacích uvážliví a zároveň si udržet zaměření na naše hlavní podnikání v oblasti činelů a paliček,“ říká.
Chcete-li uspět v podnikání tak dlouho jako Zildjian, má Cady několik rad pro další rodinné podniky. „Vyzvěte každou generaci, aby oživila rodinný podnik. Vštěpujte základní hodnoty členům rodiny na začátku jejich života, abyste rozvinuli emoční rovnost. To posílí hrdost na rodinné vlastnictví.“ Roman Helcl
X X X
PRVNÍ PSYCHICKÁ POMOC POTŘEBUJÍ LIDÉ PŘI TRAGICKÝCH UDÁLOSTECH I PŘÍTOMNÍ ZDRAVOTNÍCI
Úmrtí dítěte, vážná dopravní nehoda, bezpečnostní incident. Tragické situace, které jsou psychicky náročné pro jejich přímé účastníky i zasahující zdravotníky. Okamžitou psychosociální podporu jim už šest měsíců v Moravskoslezském kraji poskytuje Krajský zdravotnický intervenční tým. Speciálně vyškolení zdravotníci jsou k dispozici v terénu i v krajských nemocnicích. Provoz mobilního týmu finančně podporuje Moravskoslezský kraj.
„Jsou situace, které nikdo z nás nechce zažít. Vážný úraz blízkého člověka, havárie, úmrtí miminka při porodu, můžeme třeba vzpomenout i na tragickou střelbu před čtyřmi lety v nemocnici v Ostravě. Jsou to chvíle, kdy mají záchranáři plné ruce práce, musí napnout své profesní síly a jednat. Co se ovšem děje s psychikou zdravotníků i účastníků nějakého neštěstí, bývá někdy až na druhé koleji. Psychická a psychosociální pomoc je ale nesmírně důležitá, proto na celém území našeho kraje působí mobilní tým speciálně školených zdravotnických interventů a peerů,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer. Vysvětlil, že interventi jsou k dispozici všem účastníkům neštěstí, zatímco takzvaní peeři jsou zaměření na podporu kolegů, tedy zdravotnických pracovníků.
Krajský zdravotnický intervenční tým funguje na vyžádání, nejčastěji na základě indikace posádky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) v terénu nebo oddělení nemocnice. Požadavek na zásah zdravotnického interventa nebo peera je směřován na krajské zdravotnické operační středisko, které ihned na místo vysílá nejbližšího dostupného pracovníka v pohotovostní službě. Mobilní tým je složený ze členů ZZS MSK a zaměstnanců nemocnic v regionu.
„Propojením peerů a interventů jednotlivých nemocnic a zdravotnické záchranné služby jsme vytvořili velice flexibilní, výborně dostupnou a funkční síť, která je k dispozici zasaženým osobám, a to jak z řad veřejnosti, tak i zdravotnickým pracovníkům. Krajský intervenční tým výrazně zlepšuje možnost včasného poskytnutí první psychické pomoci v resortu zdravotnictví na území Moravskoslezského kraje,“ vysvětlil Lukáš Humpl, klinický psycholog Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje, která provoz Krajského zdravotnického intervenčního týmu zajišťuje.
Krajský mobilní tým má za sebou prvních šest měsíců činnosti, během kterých poskytl psychickou podporu při šedesáti událostech, a to 152 zasaženým osobám. Systém počítá s dojezdem pracovníka v okruhu cca 30 km, tedy jeho dostupností na cílovém místě v řádu několika desítek minut, a to kdekoliv na území regionu. Jeho členové, kterých je v Moravskoslezském kraji aktuálně 37, jsou pro potřebu zásahu k dispozici v nepřetržité pohotovosti.
„Nešťastné situace a tragické události, které s sebou přinášejí psychickou zátěž pro všechny zúčastněné, se bohužel odehrávají denně. V řadě z nich je okamžitá psychická pomoc nepostradatelná, často na ni navazuje následná odborná psychologická péče, kterou mohou interventi i peeři bez zbytečných prodlev doporučit nebo dokonce zajistit,“ řekl náměstek hejtmana kraje Martin Gebauer.
Zásah člena Krajského zdravotnického intervenčního týmu je vhodný bezprostředně po proběhlé psychicky nadlimitně zátěžové události. „Zasaženým pomáháme hlavně prostřednictvím krizového rozhovoru a emoční podpory. Snažíme se pro ně najít bezpečné a klidné místo, také zajistit základní tělesné potřeby. Dalším krokem je poskytnutí informací, kdy doporučíme, co všechno by v těžké situaci mohlo pomoci. Pro tyto účely máme vytištěné edukační letáčky. Také můžeme nabídnout nebo zprostředkovat návaznou odbornou pomoc,“ sdělil člen Krajského zdravotnického intervenčního týmu Petr Gaj. Doplnil, že kvalitní a včasné ošetření stresového stavu vede k rychlejšímu vyrovnání se s traumatickou zátěží a je prevencí vzniku duševního i somatického onemocnění. Poskytování základní psychické a peer podpory je plně v souladu s reformou duševního zdraví v ČR. /birˇ/
X X X
Velkou výstavu o baroku otevírají v německém Řeznu Dům bavorských dějin a Národní muzeum
Ve středu 10. května 2023 se v německém Řezně v Muzeu bavorských dějin otevřela veřejnosti Česko-bavorská zemská výstava s názvem Baroko! Bavorsko a Čechy, kterou společně připravily Národní muzeum a Dům bavorských dějin (HDBG). V úterý 9. května ji v Katedrále sv. Petra slavnostně zahájí svými projevy bavorský ministerský předseda Markus Söder a český premiér Petr Fiala společně s ministry Markusem Blumem a Martinem Baxou. Výstavu uvede ředitel Domu bavorských dějin Richard Loibl a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Společný projekt věnovaný zrcadlení kulturních i společenských vazeb obou zemí v politicky komplikované době 17. a 18. století je vynikající přehlídkou uměleckých děl uspořádaných do pěti tematických oddílů. V prosinci letošního roku se výstava přesune do Prahy, kde ji bude možné navštívit v Historické budově Národního muzea.
Výstavu začíná Prolog: Světlo a stín, v němž je zachycena česká protihabsburská revolta a její neslavný osud zpečetěný bitvou na Bílé hoře, popravou předáků stavovského odboje a v kontrastu vzestup bavorského vévody Maxmiliána I. jmenovaného 1623 kurfiřtem jako odměna od císaře Ferdinanda II. Habsburského za vojenskou pomoc při potlačení českého povstání. Následuje druhá část Bouřlivé časy věnovaná náboženským sporům 16. a 17. století, počátkům pronikání barokního slohu do českých zemí a Bavorska, těžkému životu obyvatelstva v dobách neúrod a epidemií zasaženého navíc vleklou válkou v Evropě – tzv. třicetiletou (1618-1648). Barokní Memento mori – Pamatuj, že jsi smrtelný proniká barokním uměním do duchovního světa těžce zkoušených lidí.
Třetí část – Barokní prostor. Hlavní dějiště: střední Evropa ukazuje rysy stavebního boomu v církevní a světské architektuře na příkladech staveb a profesního života velkých stavitelů i bezejmenných řemeslníků, sleduje výrazné proměny měst a krajiny na přelomu 17. a 18. století. Čtvrtá část Barokní divadlo světa je v podstatě sondou do forem a principů teatrality uplatňovaných při významných slavnostech i zábavě. Pompézní životní styl se však nezbavil válek, ať s vnějším nepřítelem Evropy – „Turkem“ či válečnou rivalitou mezi bavorskými Wittelsbachy a dynastií Habsburků. Divadlo války pak přechází v Epilog: Bavorsko, Čechy, Baroko! rekapitulující společné stylové a kulturní propojení obou zemí až do odeznívání dynamického baroka kolem roku 1730.
Autorský tým tvořený na české straně předním znalcem barokní kultury Vítem Vlnasem a za bavorskou stranu skupinou vedenou zástupcem ředitele HDBG Peterem Wolfem zobrazil na pozadí rozdílných politických osudů Bavorského vévodství a Českého království (resp. českých zemí) paradox dějin: v kontextu ničivé třicetileté války roste a posléze mohutní kulturní invencí prodchnutá barokní kultura. Její úžasné výsledky v architektuře jsou v obou zemích patrné dodnes v městech i krajině. Pro Bavorsko to byla doba mocenského výsluní, pro Čechy tzv. pobělohorské trauma usazené v naší kolektivní paměti dodnes. Velkou předností výstavy je, že neupřednostňuje jeden historický pohled na náboženskou a národní identitu nad druhý.
„Barokní epocha Bavorsku i Čechám přinesla mnohé společné prvky, kontakty a podněty. Na tom nic nemění skutečnost, že na některé historické události mají obě strany různý pohled. Naopak, tato skutečnost propůjčuje naší výstavě dynamiku. Věci společné, nadčasová krása uměleckých děl a výjimečné exponáty dávají výstavě celistvost a harmonii. Rozdílné historické pohledy a zkušenosti pak přinášejí jisté napětí, otevírají prostor pro diskusi a umožňují podívat se na věci z nadhledu. Výstava tak dostává vskutku evropský rozměr a je nejvýznamnějším mezinárodním projektem Národního muzea v letošním roce,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Na přelomu 17. a 18. století se Bavorsko a Čechy staly křižovatkou uměleckých a duchovních proudů ve střední Evropě. Na reprezentativním předmětovém vybavení výstavy pro všechna její témata od válečnictví a politiku přes náboženství včetně židovství, po architekturu, malířství, sochařství, divadelní, hudební a literární tvorbu se podíleli zapůjčitelé sbírek z Česka, Německa, Rakouska a Holandska. Vedle našich velkých sbírkových institucí, jako je Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Arcibiskupství pražské nebo Správa Pražského hradu se zde objevují předměty rozeseté ve vlastnictví menších organizací, měst, far, soukromých vlastníků. Podobně vypadá i průřez zahraničními půjčiteli. Výstava představuje celkem 180 sbírkových předmětů, z toho 82 pochází z tuzemska a 25 přímo z fondů Národního muzea.
Z unikátních předmětů z českých sbírek vyniká vzácně dochovaná stolní souprava (lavabo a konvice) k obřadnímu mytí rukou, kterou daroval císař Ferdinand II. mariánskému kostelu ve Staré Boleslavi roku 1625. Špičková stříbrnická práce z Augsburgu je přímo konfrontována se stejně kvalitní augsburskou zlatnickou ukázkou protestantské křestní soupravy z roku 1630.
Barokní teatralitu a hravost prezentují výjimečně zapůjčený divadelní kostým Pallas Athény (bolerko a helma) a materiálově vzácné rekvizity (Amorův luk a toulec) ze sbírek zámku v Českém Krumlově, kde se nachází unikátní a nejkompletněji dochovaná barokní divadelní scéna na světě.
Sbírky Národního muzea reprezentuje dvoumetrový malířský model k iluzivní freskové výmalbě knihovního sálu pražského Klementina od Jana Hiebela či špičková, dosud nevystavená dřevořezba Kalvárie od Matyáše Bernarda Brauna. Nepřehlédnutelná jsou tři velkoformátová malířská plátna z českých sbírek – reprezentační portrét císaře Ferdinanda II. s narážkou na pražskou defenestraci v roce 1618, dále detailně rozfázovaná poprava vůdců stavovského povstání v Praze roku 1621 a skupinový portrét trojice úředníků při výběru dávek na panství Manětín, pocházející z ojedinělého cyklus obrazů zámeckého služebnictva a vrchnostenského personálu při jejich charakteristických činnostech. Vtip a hravost do výstavy vnáší nevšední optická hříčka v podobě lamelového portrétu Bernarda Ignáce z Martinic a jeho dvou manželek z Vlastivědného muzea ve Slaném.
Ze zahraničních předmětů je pozoruhodný ikonický obraz Alegorie Církve jako plachetnice malíře Jacoba Gerritsze Loefa z muzea v Utrechtu, který znázorňuje vítězství římskokatolické církve nad jejími náboženskými odpůrci včetně českého reformátora Jan Husa. Výjimečné insignie představují dvě přepychově zdobená žezla Univerzity v Ingolstadtu či podmalba na skle s erbem kolínského arcibiskupa Arnošta Bavorského z Bavorského národního muzea v Mnichově. Výjimečný je regensburgský archeologický nález mincovního pokladu z doby třicetileté války z roku 2019.
Mezi umělecké skvosty náleží kupolový model k fresce od předního německého rokokového malíře Matthiase Günthera z Diecézního muzea v Rottenburgu a Památník Marie Terezie se slonovinovým reliéfním portrétem panovnice od dvorního sochaře Nikolause Molla. Jeden z nejsugestivnějších obrazů výstavy s námětem David a Abigail vytvořil proslulý benátský mistr Giovanni Battista Tiepolo během svého působení v arcibiskupské rezidenci ve Würzburgu. Téma Smrti ztělesňuje mramorová náhrobní deska se skeletonem ze Salzburského muzea. Mgr. Kristina Kvapilová, Vedoucí Oddělení vnějších vztahů, NÁRODNÍ MUZEUM
X X X
Na podporu kultury v Praze pro příští rok 400 milionů korun
Rada hl. m. Prahy dnes schválila Program podpory v oblasti kultury a umění pro jednoleté dotace v roce 2024 a pro víceleté dotace na léta 2025-2028.
Předpokládaný objem finančních prostředků na příští rok činí 400 milionů korun, z toho je 27 milionů 700 tisíc korun vázáno schválenými víceletými dotacemi, na jednoleté projekty zbývá 128 milionů 300 tisíc korun. Pro srovnání částka schválená v rozpočtu hl. m. Prahy na program podpory v oblasti kultury a umění pro rok 2023 byla ve výši 380 tisíc korun.
„Jsem rád, že se nám podařilo navýšit rozpočet Programu podpory v oblasti kultury o 20 milionů korun. Chceme, aby dotační program odpovídal pražské kulturní politice a chceme tak podporovat jedinečné projekty, které Prahu umístí na kulturní mapu světa. Ráz Prahy totiž nevytváří pouhé architektonické dědictví, ale i to co se v jeho kulisách odehrává a dobré projekty si jistě naši podporu zaslouží. Kultura je pro nynější radu jednoznačnou prioritou a částka 400 milionů korun je toho jasným důkazem,“ říká Jiří Pospíšil, náměstek primátora s působností v oblasti kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata (animal welfare).
„Peníze do kultury vnímám jako investici, která zvýší atraktivitu Prahy jako turistické destinace a přinese tak místním podnikatelům, i pražskému hospodářství tolik potřebné finance,“ dodává Zdeněk Kovářík, radní s působností v oblasti financí, rozpočtu, fondů a podpory podnikání. Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
X X X
Oficiální zahájení cyklistické sezóny v Jihočeském kraji pro rok 2023. Cyklisty čeká 100+ tipů na výlety na kole
Jižní Čechy nabízejí nejdelší síť značených cyklostezek v rámci celé České republiky s téměř 10 000 kilometry značených cyklotras. Současně návštěvníky zvou na více než stovku výletů na kole.
„Cyklisté se mohou vydat například po páteřních cyklotrasách podél toků jihočeských řek Vltavy, Otavy, Volyňky, Lužnice a Nežárky nebo si vyzkoušet svoji zdatnost při zdolání stezky Železné opony Eurovelo 13. Pro rodiny s dětmi jsou ideální například cyklostezky na Šumavsku a Lipensku, v rovinatém kraji rybníků na Třeboňsku nebo v okolí Hluboké nad Vltavou. Pro příznivce adrenalinu nabízí jižní Čechy také cyklokrosové tratě neboli traily, plných různých překážek, schodů, lesních cest nebo blátivých úseků,“ uvádí ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR), Petr Soukup.
Při cykloturistice je obvykle důležité zvolit vhodnou trasu, která respektuje zkušenosti cyklistů, ale zároveň nabízí dostatek zajímavých míst k návštěvě. Jižní Čechy nabízejí možnost cestovat po různých místech plných přírodních a historických památek pro všechny úrovně cyklistů, od rodin s dětmi až po zkušené cyklisty.
„Pro cyklisty máme připravenou více jak stovku cyklovýletů rozdělených podle kategorií napříč všemi turistickými oblastmi – rodinná cyklistika, po cyklotrasách a cyklostezkách, elektro cyklistika, adrenalinová cyklistika (traily) a etapová cyklistika“, uvádí vedoucí domácího cestovního ruchu, Tereza Procházková.
I když cyklisté, již díky příznivému jarnímu počasí, svou cyklistickou sezonu zahájili, tak její tradiční oficiální zahájení v Jihočeském kraji proběhne dne 20. května 2023 od 11:00 na tábořišti Val v obci Hamr na Veselsku. Na jednom místě se zde tak setkají účastníci třech samostatných cykloakcí – Jindřichohradecký pedál, Jaro na Blatech a Třeboňská šlapka. Pro účastníky bude připraven program v podobě kapely Jan Řepka & Bájsykl, bohatého občerstvení, nebude chybět stánek BESIP, zábavné atrakce pro děti a samozřejmě ani stánek s turistickými informacemi z celých jižních Čech. Ing. Jana Píchová, manažerka marketingu