Celá Evropa očekávala, že když ČR povede EU, Fiala a spol. začne jednání o ukončení bojů na Ukrajině s Ruskem, USA, Francií, Anglii a dalšími zeměmi, které stále dodávají zbraně na Ukrajinu na vraždění lidí, Ukrajinců a Rusů. Nic se nestalo. Naopak Fiala stále více zatahuje lidi a firmy ČR do války Západu proti Rusku.

Jde přes mrtvoly. Proto v ČR experti a většina národa volá po jeho demisi. Vypadá to tak, jako kdyby měl potěšení z války, kterou měl i Hitler na získání mnoha zemí světa. Dnes jedině Izrael jedná rozumně, lidsky, jako Bůh, a odmítl dodávat zbraně Ukrajině. Když nebudou mít Zelenský, vláda, poslanci, armáda Ukrajiny zbraně, budou nuceni jednat o dohodě s Ruskem a lidé Ukrajiny nebudou zbytečně umírat. To chce i Vatikán, Izrael a většina lidí světa.

X X X

PŘES  STO  TISÍC  LIDÍ  UKRAJINY  MRZNE,  JAKO  V  ČR

Do Mariupolu přišla zima, sto tisíc lidí mrzne v rozstřílených domech

Ruská okupační správa ukrajinského Mariupolu slibovala, že do zimy opraví zničenou bytovou zástavbu. Ve skutečnosti ale tisíce obyvatel mrznou ve zdevastovaných domech a bytech. O tom, jak obyvatelé Mariupolu zvládají těžké podmínky na prahu zimy, s nimi hovořili novináři investigativního webu Važnyje istorii.

 Ruské síly na jaře přes dva měsíce intenzivně Mariupol bombardovaly, než ho v květnu plně ovládly. Asi 90 procent bytových a 60 procent rodinných domů bylo přitom zničeno nebo zcela podlehlo zkáze. I tak ve městě dál v hrozných podmínkách zůstává asi 100 000 lidí z původního bezmála půl milionu. Mnozí nemají elektřinu, vytápění, tekoucí vodu, kanalizaci nebo okna.

„Náš dům to nejvíc zničilo 5. března a pak ještě 11. a 12. března, dohromady byl zasažen devatenáctkrát. Když nad mým bytem 5. března vybuchla střela, tak jsem přišel o skla v oknech. Dnes je 281. den od začátku bojů. V našem domě se absolutně nic neopravilo,“ popisuje Andrij Zonder, který je domovník v bytovém domě číslo 66 na ulici Morskij bulvar. Zkázu domu dokládá na fotografiích z listopadu, na nichž jsou vidět zející díry na místě oken a rozbitá střecha.

„V domě je opravdu zima. Lidé jsou nemocní, já také. Dneska v noci jsem zase nespal, ve čtyři hodiny ráno foukal silný vítr, který strhl z oken fólie. V domě byly tři stupně nad nulou,“ říká Andrij. Na schůzích s vedením města mu bylo řečeno, že do 10. října úřady zajistí opravu zdí, střechy a dveří a oken ve společných prostorách. Nic takového se ale nestalo. Teploty ve městě přitom už tento týden padají pod bod mrazu.

„Kvůli dírám ve střeše nám zatéká do bytů mezi 12. a 8. patrem. Šestnáct bytů v našem domě prakticky visí ve vzduchu – není kam zasadit okna, protože zdi prostě nejsou,“ zdůrazňuje Andrij. Obyvatelé části města, kde dům stojí, byli podle něj na jaře v extrémně těžké situaci. Rusové tuto oblast totiž označili za takzvanou červenou zónu, což znamenalo, že do ní nikoho nepouštěli, ani zdravotníky, a nikoho nenechávali odjet. Zóna, která sahala až k ocelárnám Azovstal, kde se opevnili obránci Mariupolu, byla také na palebné linii.

V Andrijově domě žije asi 50 lidí. Někteří chodí na pár dní ke známým, aby se ohřáli, umyli nebo si vyprali. „V našem domě to nejde. Byty jsou vymrzlé, voda ledová, těžko se v ní pere v ruce,“ říká.

Ani Nadě a její rodině s opravami jejich zničeného rodinného domu nikdo nepomohl. „Když jsme vylezli ze sklepa, kde jsme se ukrývali před ostřelováním, neměli jsme okna, dveře ani plot. Střecha byla zničená. Doteď jsme samozřejmě něco vlastními silami vyspravili, nikdo nám ale nepomohl. Látáme, upevnili jsme dveře. Ze sedmi oken nám chybí čtyři, natáhli jsme místo nich voskované ubrusy,“ popisuje Naďa. Rodině se podařilo obnovit v domě kamna, a tak alespoň topí dřevem.

Ne všichni Nadini sousedé ale mají takové štěstí. „Ostatní mrznou. Dřevo ani uhlí nikdo nenabízí, hodně lidí si je koupit nemůže. Všichni ve čtvrti měli domy s plynovým vytápěním, ale teď není čím topit. Navíc nemají okna a nemá cenu vytápět venek. Lidi se porůznu schovávají, aby se nějak udrželi naživu,“ popisuje.

O dění ve čtvrti s rodinnými domy se podle Nadi úřady nestarají a humanitární pomoc do ní nevozí. „Byla tu nějaká polní kuchyně v květnu, to bylo všechno. Pak řekli, že lidi se chovají necivilizovaně, a přestali ji vozit. Ale jak se mají lidi chovat, když jsme si nemohli koupit ani chleba?“ stěžuje si.

Dosud není jasné, kolik lidí v Mariupolu od začátku války zemřelo. Kyjev ale v květnu uváděl, že tam zahynulo nejméně 25 000 lidí. O aktuálním vzhledu města si lze udělat představu ze satelitních snímků společnosti Maxar Technologies zveřejněných ruským servisem BBC.

X X X

NĚMCI  ODMÍTAJÍ  SCHOLZE,  PREZIDENT  NĚMECKA  CHCE  DÁL   NA  UKRAJINĚ  BOJOVAT,  JAKO  HITLER  V  MNOHA  ZEMÍCH  SVĚTA

Němci se bouří proti proti Scholzovi, prezident chce stále vraždit Ukrajince a Rusy na Ukajině

Dvě třetiny Němců jsou nespokojeny s vládou Scholze, ukazuje průzkum

Dvě třetiny Němců jsou nespokojeny s vládou kancléře Olafa Scholze. Naopak spokojena je více než čtvrtina. Ukázal to průzkum pro agenturu DPA u příležitosti prvního výročí vzniku koaliční vlády sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP) a Zelených, které připadá na 8. prosince.

Spíše nebo velmi nespokojeno je s kabinetem 64letého kancléře 66 procent dotázaných, opačný postoj zastává 26 procent.

Scholz dosavadní výkon své vlády vidí odlišně a ve středu na jejím zasedání poznamenal, že toho hodně dokázala. Ministry za to odměnil tabulkou čokolády s jemně nahořklou chutí. „Ta (příchuť) to docela vystihuje,“ reagovala hojně kritizovaná ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD).

Hořce nespokojeni jsou mezi příznivci vládních stran podle průzkumu především voliči FDP, z nichž výkony kabinetu kladně hodnotí jen 24 procent. U voličů SPD spokojenost dosahuje 48 procent a u Zelených 56 procent.

Příliš dobře na tom není ani sám Scholz, s jehož prací je spokojeno jen 29 procent dotázaných, zatímco 64 procent ji hodnotí kriticky. I po roce od jejího odchodu z postu kancléřky považuje 51 procent Němců za lepší šéfku vlády křesťanskou demokratku Angelu Merkelovou. Exkancléřka, která v poslední době čelí kritice kvůli své dřívější politice vůči Rusku, má dokonce i u voličů SPD více příznivců než Scholz, a to v poměru 39 ku 37.

Při veškeré nespokojenosti s vládou očekává jen 31 procent dotázaných, že kabinet skončí předčasně. O opaku je přesvědčeno 47 procent respondentů.

X X X

Pokus o převrat v Německu: Extrémistům velel šlechtic? Policie zatkla prince Heinricha

Německem otřásla kauza plánovaného pokusu o státní převrat. V souvislosti s ním policisté zatkli extremisty, mezi nimiž je hned několik bývalých zástupců populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). V čele zamýšleného puče měl stát muž s modrou krví – princ Heinrich XIII.

Policisté v Německu rozbili teroristickou síť. Extremisté chtěli obsadit sídlo poslanců

Při rozsáhlé razii v jedenácti německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala ozbrojené útoky proti státu. Podle agentury DPA jde o členy radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí. BBC informovala o plánech skupiny zaútočit na budovu Říšského sněmu v Berlíně, kde se scházejí k jednáním poslanci. Odtud chtěli provést ozbrojený převrat. Skupina se podle agentury Reuters snažila o navázání kontaktů s Ruskem. Kreml však popřel, že by s ní měl cokoliv do činění.

Skupina byla složena z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí a ke kterému se podle kontrarozvědky BfV hlásí až 21 tisíc lidí. Podle spolkové prokuratury se snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle agentury DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.

„Demokracie se umí bránit: Od dnešního (středečního) rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolkové generální státní zastupitelství vyšetřuje podezření na teroristickou síť z říšskoněmeckého prostředí. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány,“ uvedl na svém Twitteru ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Osm ze 25 zadržených je již ve vyšetřovací vazbě.

Italská policie podle agentury ANSA uvedla, že v souvislosti s plánovaným útokem zatkla ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek. Podle rakouského deníku Kurier byli v Rakousku v souvislosti s případem zatčeni nejméně dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Další razie se odehrála v Dolních Rakousích.

Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měli vypracovány. „Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla prokuratura podle DPA.

 Deník Bild uvedl, že k vůdcům skupiny patřila někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a do října letošního roku soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss. BBC uvádí, že cílem mělo být obnovení státu podle uspořádání z roku 1871, tedy podle takzvané Druhé říše.

Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, skupina plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela Německa. Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.

Moskva popřela, že by měla se skupinou cokoliv společného. „O žádném ruském vměšování nemůže být řeč,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o „vnitřní záležitost Německa“.

Na zásahu se podílely tři tisícovky policistů

Podle mluvčí prokuratury v Karlsruhe byla skupina vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou pevně přesvědčeni, že Německu nyní vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle. Nejvyšší státní zástupce Peter Frank řekl, že extremisté zastávali různé spiklenecké teorie, včetně teorie amerického konspiračního hnutí QAnon.

 Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem je „rada“, která má podobně jako běžné vlády své resorty – od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. „Členové ‚rady‘ se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur,“ uvedla prokuratura. Podle Franka také plánovala vybudovat novou armádu s regionálními milicemi. Někteří ze zadržených a podezřelých působili v německé armádě.

Vojenská odnož skupiny měla „odstranit“ demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. „Nicméně tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené ‚změny systému na všech úrovních‘,“ dodalo státní zastupitelství.

Dvaadvacet zatčených jsou podle mluvčí přímo členové této organizace, z toho dva v ní měli vůdčí postavení. Tři zatčené osoby jsou považovány za podporovatele skupiny a dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí.

Na zásahu se podílely asi tři tisíce policistů, kteří prohledali na 130 objektů. Zatčeni byli lidé v sedmi spolkových zemích a také v Rakousku a Itálii. Výslechy zadržených by se měly odehrát ještě během středy.

Neobsadili by ani radnici v San Marinu

Poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu, v reakci na zásah policie uvedl, že v Německu nehrozí nebezpečí z pravicového politického spektra, ale od přistěhovalců. Zadržené považuje za skupinu důchodců, která by neobsadila ani radnici v San Marinu.

„Státní převrat s padesáti důchodci? Neobsadili by ani radnici v San Marinu! Snahy vybájit si ‚nebezpečí zprava‘ je stále absurdnější,“ napsal Bystroň na Twitteru. „Vraždilo se ale v Illerkirchbergu, Kandelu, Würzburgu,“ dodal. Upozornil tak na místa, kde zabíjeli či útočili přistěhovalci.

Samotná (AfD) ale pokus o svržení demokracie v zemi odsoudila a vyzvala k plnému objasnění případu. „Stejně jako většina občanů jsme se o případu dozvěděli z médií. Takové pokusy odsuzujeme a důrazně odmítáme,“ uvedli spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová o aktivitách zadržených. „Nyní musíme počkat na vyšetřování. Máme plnou důvěru v zúčastněné úřady a žádáme rychlé a plné objasnění,“ dodali spolupředsedové.

X X X

  Šlechtic a členka AfD osnovali převrat s pomocí Rusů? 

Reuters: Německá policie ve středu při rozsáhlé razii zatkla pětadvacet lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala převrat a ozbrojené útoky proti státu. Vůdci extremistů byli šlechtic a exposlankyně za Alternativu pro Německo. Skupina se snažila o navázání kontaktů s Ruskem. Kreml popřel, že by se skupinou měl cokoliv do činění.

 „Zadržení plánovali novou armádu a násilný vpád do sídla německého parlamentu,“ komentoval případ německý šéfprokurátor Peter Frank. „Existoval i plán na vpád do Spolkového sněmu,“ dodal Frank. Řekl také, že osm ze zadržených je už ve vyšetřovací vazbě.

Skupinu tvořili přívrženci radikálního hnutí Říšští občané, které popírá legitimitu spolkové republiky. Podle vyšetřovatelů se snažili získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je člen elitní jednotky Komando speciálních sil, jejíž část v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.

Členové uskupení chtěli svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měli připravené. „Byli si vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla německá prokuratura.

Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil zátah za protiteroristickou operaci na obranu demokracie. „Demokracie se umí bránit: Od rána probíhá protiteroristická akce. Spolková prokuratura vyšetřuje možnou teroristickou síť v prostředí Říšských občanů. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány,“ napsal.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pak v reakci na razie prohlásil, že i liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit.

Nemáme s tím nic společného, tvrdí Kreml

K vůdcům skupiny podle deníku Bild patřila exposlankyně Bundestagu za AfD a do října soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, jednasedmdesátiletý Heinrich XIII. Prinz Reuss.

Skupina podle prokuratury plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části východního Německa, po převratu do čela země. Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.

Kreml jakékoliv vazby na skupinu popřel. „O žádném ruském vměšování nemůže být řeč,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o „vnitřní záležitost Německa“.

Vedení AfD pokus o svržení demokracie odsoudilo a vyzvalo k plnému objasnění případu. Zapojeným úřadům vyslovilo důvěru. Soudkyně Malsacková-Winkemannová však zřejmě nebyla jedinou členkou této strany zapojenou do plánu. Podle deníku Sächsische Zeitung je mezi zadrženými také bývalý radní za AfD v saském krušnohorském městě Olbernhau.

Zatýkalo se také v Rakousku a Itálii

Tři tisíce policistů při zátahu prohledaly 137 objektů v jedenácti spolkových zemích. Mimo jiné dům v rezidenční berlínské čtvrti Wannsee či zámeček v Bad Lobensteinu. „Byla to náročná operace a já jsem ráda, že se všichni vrátili v pořádku,“ uvedla německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Skupina chtěla po převratu sestavit vládní aparát zřízený jako knížectví podle monarchistických zásad. Do vedení úřadů měli být dosazeni lidé s vlivnými pozicemi v sociálně či finančně silných oblastech veřejného života.

Stanice Deustche Welle uvádí, že 24 zadržených pochází z Německa. Jeden člověk je původem z Ruska. Dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí. Zadržené hlásí také Rakousko a Itálie. Italská policie uvedla, že ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek.

V Rakousku byli v souvislosti s případem zatčeni dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Patrně tři z podezřelých mají rakouské adresy, z toho dva jsou rodilí Němci, píše rakouský deník Der Standard, byť Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe hovoří jen o jednom zadrženém v tyrolském Kitzbühelu. Podle listu by mohlo jít o dvaašedesátiletého rodilého Mnichovana.

Jinak se v Rakousku vyšetřování údajně soustředí na jeden esoterický spolek v Dolních Rakousích. Dva obvinění, oba ve věku 63 let, podle informací deníku vedou spirituálně-esoterický spolek nabízející kurzy samoléčitelství prostřednictvím modliteb a rituálů. Podezřelí možná fungovali jako „prorocký tým“ teroristického uskupení vzhledem k jasnovideckým schopnostem, které zjevně sami sobě připisovali, píše Der Standard.

Úřady podle něj předpokládají, že dotyční obvinění mohli být vzhledem ke svému postavení do plánů skupiny zasvěceni. Pravděpodobně však u nich byly pouze provedeny domovní prohlídky. Muž zadržený v Kitzbühelu je podle Der Standardu podezřelý z podpory „vojenské odnože“ Říšských občanů, protože byl mimo jiné pověřen zajišťováním stravování.

Vojenská odnož skupiny měla „odstranit“ demokratický právní stát

Prokuratura uvedla, že síť zatím nemá název. Podle ní byla vytvořena na základě konspiračních teorií, včetně spiklenecké teorie amerického konspiračního hnutí QAnon, a její členové jsou přesvědčeni, že Německu vládne takzvaný „hluboký stát“, tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle.

Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem je „rada“, která má podobně jako běžné vlády své resorty – od spravedlnosti, přes zahraničí po zdravotnictví. „Členové ‚rady‘ se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur,“ uvedli.

„Je očividné, že organizace měla dvě složky. Takzvanou radu a vojenské křídlo. To již samo o sobě ukazuje na nebezpečnost tohoto teroristického uskupení,“ uvedla ministryně Faeserová, podle které bude Německo proti extremistům postupovat tvrdě.

Vojenská odnož skupiny měla „odstranit“ demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. „Tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené ‚změny systému na všech úrovních‘,“ uvedla prokuratura.

Hnutí Říšští občané (Reichsbürger) je tvořeno řadou malých organizací a podle kontrarozvědky BfV se k němu hlásí až 21 tisíc lidí.

Jeho členové neuznávají autoritu současného vládního systému. Mnozí z nich proto odmítají platit daně a usilují o navrácení německých hranic zpět do stavu z roku 1937. Hnutí na některých místech dokonce vyhlásilo své vlastní území pojmenované jako „Druhá německá říše“ nebo „Svobodné Prusko“.

X X X

Tanec kolem tanků pro Ukrajinu. USA nenápadně naléhají, Německo se zdráhá

USA by uvítaly, kdyby Německo dodalo Ukrajině tanky Leopard 2. Tvrdí to deník Frankfurter Allgemeine Zeitung s odvoláním na své zdroje. Berlín se zdráhá západní tanky na Ukrajinu poslat, ač jej o to Kyjev žádá.

 List na základě svých dvou zdrojů z obou zemí napsal, že bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan v říjnu po telefonu diskutoval s poradcem pro zahraniční politiku německého kancléře Olafa Scholze Jensem Plötnerem o možnosti vyslat tanky na Ukrajinu.

Sullivan údajně řekl Plötnerovi, že by USA uvítaly, kdyby Berlín dodal na Ukrajinu tanky Leopard 2. Rozhodnutí by ale mělo vyplynout z německé iniciativy.

USA samotné po Německu dodávky nežádají. Sullivan ale signalizoval, že je „v pořádku“, pokud Berlín žádosti Ukrajiny vyhoví.

Ukrajina prosí o tanky dlouhodobě. „Německá strana již prokázala vůdcovství v dodávkách raketových systémů protivzdušné obrany Iris-T a dalších důležitých zbraní. Spoléháme na toto vedení též v dopravě systémů Patriot, tanků Leopard 2 a bojových vozidel pěchoty Marder,“ vyzval Německo v úterý ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

Berlín požadavek doposud odmítal s tím, že žádná země neposlala na Ukrajinu tanky západní výroby. O takovém kroku se nejdříve musí dohodnout se spojenci, dodává Německo.

Německá vláda informace listu nepopřela. Mluvčí řekl, že je „v neustálém kontaktu se spojenci, zejména s USA, pokud jde o společné úsilí na podporu Ukrajiny“. Informace o jednáních mezi USA a Německem jsou ale „důvěrné“.

Německé leopardy prozatím získají například Česko a Slovensko, kterým je Berlín daruje výměnou za to, že Ukrajině poskytly své tanky a obrněná vozidla. Německo tento postup nazývá řetězovou výměnou.

Podle Gustava Gressela z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou tanky Leopard 2 vhodnou volbou pro Ukrajinu, neboť tyto tanky používá polská armáda. Ukrajina by tak hned za svými hranicemi měla možnost německé stroje opravovat.

X X X

Pučisty sledovali v Německu od jara, plánuje se další vlna zatýkání

Šéf Spolkového kriminálního úřadu Holger Münch očekává v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice, další vlnu razií a zatýkání. Obvinění prozatím čelí 54 lidí. Spiklence, které němečtí vyšetřovatelé označují jako teroristické uskupení, sledovaly bezpečnostní úřady od jara.

 Extremisté se hlásili k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky. Skupina měla podle německého šéfprokurátora Petera Franka své politické vedení, takzvanou radu, a ozbrojené křídlo, které shromažďovalo zbraně a chystalo útoky proti státu.

Proti uskupení zakročila policie ve středu rozsáhlými raziemi napříč Německem a také v Rakousku a Itálii.

Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara. Vyšetřovatelé tak získali jasný přehled o postupu a plánech radikálů.

„Plány byly stále konkrétnější a byly obstarávány zbraně,“ řekl Haldenwang v ZDF. „Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou,“ dodal s tím, že skupina představovala skutečné nebezpečí.

Policie cíleně nezakročila dříve

To, že policie nezakročila proti uskupení dříve, bylo podle Müncha nezbytné kvůli shromažďování důkazů. Dodal, že se ale se zátahem nečekalo do posledního okamžiku. O termínu, kdy chtěla skupina s útoky proti Německu začít, zatím jasno není.

Při rozsáhlých raziích provedla policie přes 150 prohlídek a ve zhruba padesáti objektech našla i zbraně. Münch uvedl, že obviněno bylo 54 lidí, část z nich skončila ve vazbě.

Doplnil, že počet obviněných se zřejmě v nadcházejících dnech zvýší, stejně tak lze podle něj vzhledem k pokračujícímu vyšetřování očekávat i další zátahy.

X X X

My válku nezačali, pro Západ jsme druhořadí, řekl Putin. 

Rusko dává přednost mírovým mechanismům, v případě potřeby je ale připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky. Na středečním jednání ruské rady pro lidská práva to prohlásil prezident Vladimir Putin. Připustil však, že speciální vojenská operace na Ukrajině, jak Kreml brutální válce přezdívá, se může protáhnout.

„Pokud jde o dobu trvání armádní operace, no, samozřejmě, to může být dlouhý proces,“ konstatoval Putin s tím, že v tuto chvíli ale nevidí důvod k zahájení další vlny mobilizace, protože do bojů na Ukrajinu byla zatím vyslána jen polovina z přibližně 300 tisíc v Rusku mobilizovaných mužů.

„Na 77 tisíc z nich je v bojových jednotkách, zbytek plní obranné pozice,“ prohlásil Putin. Ostatní povolaní muži jsou podle ruského prezidenta „zatím v rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku.

Putin na televizí přenášeném jednání také upozornil, že není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali a vzdávali se. Vojáci se naopak podle něj dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.

„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ podotkl Putin na úvod jednání rady.

Ruský prezident si na něm postěžoval, že západní lidskoprávní organizace považují Rusko za „druhořadou zemi, která nemá žádné právo na existenci“.

Nezešíleli jsme, řekl Putin k jaderným zbraním

Rusko má podle šéfa Kremlu „ty nejpokročilejší jaderné zbraně, ale nehodlá s nimi mávat“. „Nemáme taktické nukleární zbraně v cizích zemích tak jako USA. Nezešíleli jsme, víme, co jsou zač. Jaderné zbraně bychom použili jen v případě reakce na útok,“ řekl s tím, že riziko nukleárního konfliktu narůstá.

Putin zopakoval své stanovisko, že Rusko nemělo jinou možnost, než na Ukrajině zasáhnout poté, co zde „Západ zahájil konflikt už roku 2014″. „Revolucionáři tam začali válku, my nikoliv,“ tvrdil. „Rozpoutaly ji tehdy ukrajinské úřady, které přišly k moci cestou státního převratu, aby potlačily projevy vůle lidí žijících na Donbasu,“ řekl Putin.

Právě ochranou Rusů žijících na východě Ukrajiny Kreml mimo jiné vysvětluje svůj vpád do sousední země. Události z února 2014 skončily v Kyjevě pádem proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kreml opakovaně viní západní země, že změny na Ukrajině vyprovokovaly.

Putin ve svém projevu také bez konkrétních důkazů řekl, že polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, v Polsku, tak tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území, která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS.

Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence Kyjeva, který se brání ruské agresi. Přes polské území na Ukrajinu také míří většina západní vojenské pomoci. Podle Putina však jediným garantem ukrajinské celistvosti může být právě Rusko.

Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle diktátora skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na anektovaném poloostrově Krym.

Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.

X X X

POLSKO  CHCE  ČÁST  UKRAJINY

Budeme se bránit všemi způsoby. Část Poláků sní o záboru Ukrajiny, šokoval Putin

Podle Putina je Rusko připraveno bránit svoje zájmy všemi prostředky. Ruská armáda na Donbasu popravila 21 dezertérů, tvrdí Ukrajinci.

TASS: Srážka kamionu s ruskými vojáky a mikrobusu na východě Ukrajiny si vyžádala 16 obětí. Rusové pokračují v bombardování. Většinu raket ale zasáhnou Ukrajinci ještě ve vzduchu.

Rusko dává přednost mírovým mechanismům, ale pokud bude třeba, bude své zájmy bránit všemi prostředky. Uvedl to prezident Vladimir Putin. Nejméně šestnáct obětí si vyžádala fatální srážka kamionu s ruskými vojáky a mikrobusu na východě Ukrajiny, píše TASS. Ukrajinský generální štáb také tvrdí, že Rusové na Donbasu popravili 21 dezertérů. Mají mezi nimi být i naverbovaní vězni, kteří se chtěli službou na frontě vyhnout trestu.

Rusko dává přednost mírovým mechanismům. Podle agentury TASS to ve středu na jednání ruské rady pro lidská práva prohlásil prezident Vladimir Putin. „Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl. Pokoušel se také rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a ruští vojáci nasazení na Ukrajině hromadně opouštějí bojové pozice.

Ve středu uvedl, že polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny. „Jediným garantem ukrajinské celistvosti a suverenity pak může být právě Rusko,“ prohlásil podle agentury TASS.

Nejméně 16 mrtvých si vyžádala srážka nákladního vozu, převážejícího ruské vojáky, a mikrobusu u města Šachtarsk, které leží zhruba 50 kilometrů východně od Doněcka v Ruskem okupované části Donbasu na východě Ukrajiny. Informovala o tom agentura TASS. Tři těžce zranění jsou na jednotce intenzivní péče, uvedla ruská agentura s odvoláním na zdroj mezi záchranáři. Ten také uvedl, že o život přišel i řidič kamionu. Místní úřady později upřesnily, že zranění utrpělo celkem šest lidí.

Ruská armáda zabila na ukrajinském Donbasu 21 ruských dezertérů, uvedl v úterý ve svém pravidelném večerním hlášení ukrajinský generální štáb. Mezi dezertéry bylo podle štábu i 13 trestanců naverbovaných do bojů z věznic. Ti se chtěli vyhnout svému trestu.

 Rusko také pokračuje ve vzdušných útocích na další oblasti Ukrajiny. V Záporožské oblasti na jihu země údery připravily o život nejméně dva lidi a další zranily, informoval na Telegramu zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.

Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle prezidenta Volodymyra Zelenského většinu ruských raket sestřelí, píše agentura Reuters. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj uvedl, že Ukrajinci sestřelili přes 60 z více než 70 ruských střel s plochou dráhou letu, a rovněž poděkoval partnerům za poskytnuté systémy protivzdušné obrany.

V sestřelování ruských střel se angažuje i německý systém Gepard, který je snadno rozpoznatelný podle rychle rotujícího radaru. Práci Geparda zveřejnila stránka Ukraine Weapons Tracker.

x X X

 V Miláně se demonstrovalo proti uvedení ruské opery, policii zaměstnala levice

V Miláně ve středu několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezónu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

X X X

Rusko se bude snažit získat v Íránu další drony a rakety, myslí si diplomaté

Rusko se bude snažit získat v Íránu další bezpilotní prostředky a rakety. Myslí si to diplomaté, se kterými hovořila agentura AP. Podle analytiků totiž Rusko vyčerpává zásoby dronů, které mu Teherán dodal v letních měsících. Tyto zbraně ruská armáda využívá například pro útoky na civilní a energetickou infrastrukturu na Ukrajině.

X X X

Ministři obrany podpořili Ukrajinu i začleňování Švédska a Finska do NATO

Ministři obrany 13 zemí spolupracujících v rámci Evropské intervenční iniciativy (EI2) se ve středu v Oslu shodli na potřebě dlouhodobé podpory Ukrajiny. Podpořili také Švédsko a Finsko v jejich směřování do NATO, vyplývá ze společného prohlášení.

Během tří pracovních schůzek si ministři vyměnili názory na současné bezpečnostní a obranné výzvy. Konkrétně se mimo jiné navzájem seznámili se svými analýzami války na Ukrajině a shodli se na nezbytnosti podpory Ukrajiny v dlouhodobém horizontu. Znovu potvrdili také svou podporu začleňování Švédska a Finska do NATO. Jejich členství podle účastníků schůzky posílí bezpečnost v regionech Pobaltí a severní Evropy.

X X X

Dlouhodobý blackout v Kyjevě tuto zimu stále není vyloučen, tvrdí Kličko

Stále není vyloučeno, že v Kyjevě tuto zimu nastane „apokalyptický scénář“, kdy se jeho obyvatelé budou muset kvůli dlouhodobému výpadku proudu evakuovat, řekl ve středu starosta města Vitalij Kličko v rozhovoru s agenturou Reuters. Už dříve s ohledem na pokračující ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na podobnou možnost upozorňoval.

„Kyjev může přijít o proud, o vodu i o dodávky tepla. Apokalypsa může nastat jako v hollywoodských filmech, kdy už kvůli nízkým teplotám nejde v domech žít,“ sdělil Kličko. „Děláme ale vše pro to, abychom zajistili, že k tomu nedojde,“ zdůraznil starosta. Pokud ovšem nastane úplný blackout, město nebude schopno zajistit pro 3,6 milionu Kyjevanů teplé přístřeší. Lidé by tak měli být připraveni na evakuaci.

X X X

Sankce kvůli invazi na Ukrajinu zasáhly téměř všechny ruské sportovce

Vojenská invaze na Ukrajinu má negativní dopad také na ruské a běloruské sportovce. V reakci na invazi byly na Rusko uvaleny sankce a sportovní organizace po doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) zakázaly ruským sportovcům účast v mezinárodních soutěžích, postupně zrušily akce na jeho území či Rusku odebraly pořadatelství.

Sankce tak postihly například ruské pořadatelství šampionátů ve volejbale, curlingu či plavání, závodů Světového poháru v lyžování či gymnastice nebo Velkou cenu formule 1, která se měla konat v Soči.

X X X

Na Ukrajině se předpovídá mokrý sníh, v noci až -5 stupňů

Na Ukrajině se 8. prosince očekává mokrý sníh a déšť v jižních, východních a středních oblastech. Teplota v noci mezi 0 a -5, přes den od -2°C do 3°C. Podle expertů ale počasí v tuto chvíli hraje do karet spíše Ukrajincům.

X X X

 Evropská komise oznámila devátý balíček sankcí proti Rusku

Evropská komise připravila devátý balíček sankcí proti Rusku. Uvedla to na Twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na seznamu sankcí tak přibylo téměř 200 fyzických a právnických osob, byly zavedeny sankce proti dalším ruským bankám, byl také omezený přístup Ruska k drobům a zavedeny byly i nové kontroly vývozu, zejména u zboží dvojího užití, které by mohla využít ruská válečná mašinérie

X X X

Válka na Ukrajině připomíná papežovi jednu fázi holokaustu, operaci Reinhard

Válka na Ukrajině připomíná papežovi Františkovi jednu fázi holokaustu – operaci Reinhard. Tímto názvem nacisté označovali své plány na vyhlazení Židů a Romů na území Polska za druhé světové války, napsala agentura DPA. Papež také vyzval k modlitbám za „mučednický lid“ Ukrajiny.

Ve svém proslovu na generální audienci ve Vatikánu papež uvedl, že před několika dny si centrum židovsko-katolických vztahů na katolické univerzitě v polském Lublinu připomnělo operaci Reinhard. „Dějiny se opakují. Vidíme, co se dnes děje na Ukrajině,“ dodala hlava katolické církve, která vyzvala věřící, aby se modlili za „mučednickou Ukrajinu“.

X X X

 Nový rychlovlak TGV dorazil do Česka, ve Francii má začít jezdit za dva roky

Nový rychlovlak TGV ráno přejel česko-rakouské hranice a dopoledne dorazil do Českých Budějovic. Odtud jel dál do Prahy a nakonec do středočeské Velimi, kde ho budou testovat. Přepravu na našem území zajišťuje ČD Cargo. Souprava dokáže jet rychlostí až 350 kilometrů v hodině.

Novinku si nenechaly ujít desítky lidí, kteří dorazili už s předstihem na nákladové nádraží v Českých Budějovicích. Museli si však počkat, protože vlak dorazil se zpožděním.

Novinka TGV M je další generací francouzských rychlovlaků, které se mají dostat do provozu pravděpodobně za dva roky, kdy bude ve Francii olympiáda.

Na špičkovou moderní jednotku se přišel podívat také Marek Žlábek. „Jezdíme se na vlaky dívat od mala. Studuju navíc tady v Budějovicích dopravu na VŠTE, takže mě to zajímá o to víc,“ vysvětlil. Stejně tak dorazilo i mnoho dalších šotoušů, kteří se detailně zajímají o vlaky a železnici.

Ti na moderní soupravu čekali i na nádraží v Praze – Běchovicích, kde vlak krátce zastavil.

Přepravu vlaku zajistila společnost ČD Cargo. TGV nabralo zpoždění ještě v Rakousku a do Budějovic tak přijelo před 11. hodinou. Odtud jela souprava do Prahy a nakonec do Velimi. Tam bude vlak testovat Výzkumný ústav železniční.

Nový vlak TGV M nese název Avelia Horizon, pochází od francouzského výrobce kolejových strojů společnosti Alstom.

Fanoušci těchto souprav si ihned všimli, že nový vlak má oproti předchůdcům například jiné čelo, které má zajistit lepší aerodynamiku. Jde o dvoupodlažní soupravy.

Webové stránky společnosti uvádějí maximální rychlost 350 kilometrů v hodině. Vlak bude také schopný rekuperace energie při brzdění. Při verzi, kdy bude mít délku 200 metrů, pojme až 740 cestujících.

X X X|

Škoda způsobená pražskou advokátkou Sukové přesáhla podle policie 120 milionů Kč

 Zjištěná škoda, kterou podle vyšetřovatelů způsobila pražská advokátka zpronevěrou peněz z úschovy, už přesáhla 120 milionů korun. Policie nyní eviduje 19 poškozených klientů, sdělil dnes mluvčí pražských policistů Richard Hrdina. O obvinění advokátky a její koncipientky informovali kriminalisté v září, tehdy škodu vyčíslili na 50 milionů korun a zasažených klientů bylo 11.

Stíhání se podle toho, co již dříve zveřejnila Česká advokátní komora, týká advokátky Hany Sukové a koncipientky Pavly Marešové. Suková má od 13. září pozastavený výkon advokacie, což znamená, že dočasně nemůže poskytovat právní služby.

Podle policie advokátka a koncipientka společně neoprávněně nakládaly se svěřenými finančními prostředky od letošního července do září. Ženy takto údajně například zpronevěřily osm milionů, které jim dal do advokátní úschovy kupec nemovitosti v Hodkovičkách. Peníze měly předat prodávajícímu po převodu v katastru nemovitostí. To se ale nestalo.

Za zpronevěru hrozí oběma ženám až desetileté vězení. O klienty Sukové se nyní z pověření advokátní komory stará dvojice advokátů z kanceláře KGS legal, kteří takto převzali přes 400 otevřených případů.

X X X

Prezident Zeman podepsal osm zákonů, je mezi nimi i volba hlavy státu z izolace

Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal osm zákonů. Mezi nimi je například možnost volby příštího prezidenta i v situaci, kdy bude dotyčný v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Dále i to, že posudkovým lékařům budou moci pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, kteří nejsou lékaři.

Nového prezidenta v lednu budou moci volit rovněž lidé, kteří se kvůli koronaviru nachází v karanténě nebo v izolaci. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek. Stanoviště pro hlasování bude podle zákona nejméně jedno na každý okres, v Praze jich má být nejméně pět. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, oznámil ve středu Hrad.

Voliči v karanténě či izolaci kvůli nemoci covid-19 měli podobnou možnost hlasování během koronavirové epidemie v senátních a krajských volbách před dvěma lety a loni při sněmovních volbách. Stejně jako tehdy budou moci hlavu státu vybírat lidé, kteří budou v karanténě v uzavřeném pobytovém zařízení sociálních služeb. První kolo prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku, předpokládané finále o dva týdny později.

Pomoc posudkovým lékařům

Posudkovým lékařům budou moci pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, kteří nejsou lékaři. Změnu přinese vládní novela o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Předloha je reakcí na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů a bude účinná od ledna.

Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči. Dlouhodobě čelí kritice za dlouhé vyřizovací lhůty. Problémem je vedle nedostatku posudkových lékařů i to, že řada z nich je v důchodovém věku. Cílem nynějších změn je podle dřívějšího vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky posílení a zrychlení činnosti lékařské posudkové služby.

Zákon o národních sankcích

Díky podpisu zákonu o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání, bude stát moci zabránit jejich vstupu na své území či jim zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

O zařazení na sankční seznam bude rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.

Lhůta 48 hodin na převoz podezřelého

Převoz člověka podezřelého ze spáchání trestného činu ze zahraničí do České republiky bude muset policie zajistit do 48 hodin od chvíle, kdy ho od justičních orgánů cizího státu převezme. Lhůtu, která má zabránit neodůvodněným průtahům při transportu, zakotví novela o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.

Předloha také na základě praxe stanoví, že současná lhůta pro dodání obviněného soudu nebo pro podání návrhu na vazební stíhání při zatčení činí až 24 hodin a v případě zadržení až 48 hodin.

Zpřísnění pravidel pro bezpilotní letouny

Pravidla pro používání bezpilotních letadel budou přísnější, aby odpovídala předpisům EU. Piloti těchto letounů budou potřebovat osvědčení, které získají po absolvování výuky a zkoušek. Regulace se bude týkat hlavně provozovatelů dronů.

Používané drony i jejich provoz se podle novely nově budou rozdělovat do tří kategorií – otevřené, specifické a certifikované. Liší se účelem, hmotností a vybavením. Podle toho se liší i míra regulace a požadavky pro jejich provozovatele a piloty.

Novela také zpřesňuje povinnost pojistit se proti škodám způsobeným jejich provozem a přesněji vymezuje podmínky pro využívání prostoru pro lety dronů.

Jednodušší zakládání obchodních korporací

Další novela má zjednodušit zakládání obchodních korporací. Úprava zákona počítá s tím, že například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti.

Novelu zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků má podle vlády zredukovat časovou náročnost a náklady spojené se zakládáním společností nebo s vytvářením poboček nejen v ČR, ale i v jiných členských státech EU. Zakladatelé nebo zástupci společnosti zakládající pobočku nebudou muset osobně navštívit žádný úřad veřejné moci s výjimkou důvodného podezření například ze zfalšování totožnosti.

X X X

Nouzové přistání v Barceloně: žena simulovala porod, ven vyběhli migranti

Na barcelonském letišti ve středu časně ráno nouzově přistálo letadlo tureckých aerolinií kvůli tomu, že jedna z cestujících tvrdila, že rodí. Přistání využila skupina tři desítek lidí z letadla k útěku, a pokusila se tak dostat nelegálně do Španělska. Čtrnáct z nich policie zadržela, po zbytku pátrá.

Posádka letadla směřujícího z marocké Casablanky do Istanbulu s 228 pasažéry požádala o nouzové přistání v Barceloně ráno kolem půl páté kvůli tomu, že jedna cestující uvedla, že začíná rodit. Na letiště kvůli tomu dorazila sanitka a také policie.

Po přistání z letadla vyběhlo 28 cestujících, z nichž 13 policie zadržela. Těhotnou ženu převezla do nemocnice. Tam lékaři zjistili, že začátek porodu simulovala.

Pět zadržených policie nechala odletět, protože se k letadlu vrátili dobrovolně a posádka s tím souhlasila. S ostatními zahájila řízení o repatriaci.

Podobný incident se stal loni v listopadu na letišti na španělském ostrově Mallorca, kde rovněž kvůli naléhavým zdravotním potížím jednoho z cestujících přistálo nouzově letadlo.

Tehdy šlo o letoun marockých aerolinií, který rovněž směřoval z Casablanky do Istanbulu. Po přistání utekly dvě desítky pasažérů, kteří se tak pokusili nelegálně dostat do Evropské unie. Cestující, který si stěžoval na zdravotní potíže, byl dopraven do nemocnice, kde lékaři zjistili, že problém předstíral.

X X X

Fotbalistům spadla pod tíhou sněhu nafukovací hala, nemají kde trénovat

V tréninkovém centru českobudějovických fotbalistů na Složišti v úterý v podvečer spadla pod tíhou sněhu nafukovací hala. Při nehodě na místě nikdo nebyl a nikomu se nic nestalo. Škoda půjde do milionů korun.

 Přívaly sněhu v úterý na jihu Čech nadělaly kromě komplikací v dopravě i další škody a problémy. Hala spadla ve Sportovním centru mládeže Složiště v Českých Budějovicích.

„Už od rána členové technického úseku pustili halu na plný výkon, aby z ní sníh odtával. Vše se zdálo, že postupuje dobře. Jenže pak se začaly tvořit velké vodní plochy, které stáhly halu k jedné straně,“ popsal výkonný ředitel akademie Petr Benát.

V hale jsou napevno přidělané branky a o jednu z nich se pak plachta protrhla. „Jak začala klesat, tak se navalila na branku, o kterou se protrhla zhruba desetimetrová díra. Pak se asi za patnáct až dvacet minut sfoukla úplně,“ dodal Benát.

Plánovaný podvečerní trénink byl preventivně zrušený. Nakonec se to ukázalo jako dobrá volba. „Oslovili jsme i hasiče, jestli by nám s tím nepomohli. Ale zrovna asistovali na jiných halách a zároveň na tu naší neměli potřebnou techniku,“ upřesnil bývalý ligový fotbalista.

I když se nikomu nic nestalo, jde pro klub a akademii o velkou nepříjemnost. Nafukovací halu sportovci využívají celoročně, v zimě znamenala hlavní možnost pro trénování a o víkendech byla obsazená od rána do večera. V areálu tak na zimní období zbylo jen hřiště s umělou trávou. Kromě ligového A týmu a třetiligové rezervy Složiště využívá až čtyři sta dětí v devatenácti kategoriích.

Nepříjemnost na startu zimní sezony

Další postup nyní záleží na pojišťovně. Na místo musí dorazit likvidátor. Bude otázkou, jestli půjde díra opravit, nebo jak se bude věc řešit. Každopádně je to na samém startu zimní sezony nepříjemné. „Jsme z toho nejen v akademii všichni smutní,“ přiznal Benát.

Počasí už halu na Složišti poničilo dříve. Naposledy se tak stalo při vichřici v roce 2019, kdy se náklady na opravu blížily k pěti milionům korun. Předtím šla hala dolů také při velkém větru v roce 2008. Vysoké náklady na nápravu budou třeba i tentokrát.

„O pádu haly víme, ale není to vyloženě záležitost města. Na Složišti sice vlastníme pozemky, ale objekty na nich jsou klubu a akademie. Určitě bude nutné halu vystavět znova, ale v současné době se musí počkat především na vyjádření pojišťovny, pak se uvidí,“ sdělil náměstek budějovické primátorky Petr Maroš.

X X X

S fotbalovým šampionátem v Kataru nesouhlasí dvě pětiny Čechů

Dvě pětiny Čechů nesouhlasí s tím, že se současné mistrovství světa ve fotbalu koná v Kataru. Naopak 13 procent pořádání schvaluje, 43 procent na to nemá názor. Jako důvody, proč by se šampionát neměl v Kataru konat, lidé nejčastěji uváděli vojenský útok pořadatelské země na jiný stát a porušování lidských práv. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury NMS Market Research.

 Šampionát, který začal v Kataru 20. listopadu a finále bude 18. prosince, provázejí kontroverze od chvíle, kdy byl turnaj před 12 lety Kataru přidělen. Týkají se nejen samotného procesu volby, ale také lidskoprávních otázek, včetně podmínek zahraničních dělníků, kteří stavěli stadiony, či práv žen a sexuálních menšin v této konzervativní muslimské zemi.

Právě porušování lidských práv je pro 39 procent dotázaných v průzkumu důvodem, proč by se mistrovství nemělo v Kataru konat. Stejný počet lidí to odůvodnil i vojenským útokem země na jiný stát. Podle 36 procent by se tam neměl konat šampionát kvůli podezření na korupci při volbě pořadatelské země. Důkazy, jež by vedly až k odebrání pořadatelství, ale nebyly nalezeny.

Pětatřicet procent lidí jako důvod pro nekonání soutěže v Kataru uvedlo smrt pracovníků při stavbě stadionů a infrastruktury, třetina zmínila nedemokratický režim v zemi a 27 procent porušování práv LGBT+ lidí. „Naopak zákaz pití alkoholu na stadionech či žádnou fotbalovou tradici Češi a Češky nevidí jako překážku pro pořádání mistrovství,“ doplnil spoluautor výzkumu Michael Bouška.

Lidé oslovení v NMS Market Research si nicméně myslí, že by se při fotbale neměla politika řešit. Zájem Čechů o sledování mistrovství je podle průzkumu však malý. Tři čtvrtiny dotázaných ho nesledují, většinou je fotbal vůbec nezajímá. Dění související s konáním šampionátu, tedy například zprávy ohledně podmínek v pořadatelské zemi, 17 procent lidí ale sleduje.

Katar dostal pořadatelství v roce 2010, kdy při hlasování výkonného výboru FIFA porazil 14:8 kandidaturu USA. Výsledek byl okamžitě kritizován, mimo jiné i proto, že kvůli vysokým teplotám byl turnaj poprvé z léta přesunut na přelom listopadu a prosince. Katar ale sází na to, že mu MS pomůže udělat ze země turistickou a podnikatelskou destinaci, která se vyrovná jeho regionálnímu rivalovi Dubaji.

Kataru vládne emír Tamim bin Hamad Sání, politické strany jsou v zemi zakázané a právo zakládat odbory a stávkovat je výrazně limitované. V zemi nepůsobí žádné nezávislé organizace na ochranu lidských práv a pouze asi deset procent obyvatel jsou občané, kteří využívají štědrých dávek, uvedla agentura AP. Bývalý předseda FIFA Sepp Blatter začátkem listopadu v rozhovoru pro švýcarský deník Tages-Anzeiger připustil, že zvolení Kataru pořadatelem mistrovství světa byla chyba.

X X X

 Už dva roky se v Česku jezdí s elektronickou dálniční známkou. 90 % motoristů ji nakupuje přes státní e-shop

 Elektronická dálniční známka slaví dva roky od svého spuštění do ostrého provozu. K 30. 11. 2022 se jich prodalo přes 13 milionů kusů za bezmála 11 miliard korun. Nejvíce si lidé pořizovali desetidenní (5 908 703 ks), následovaly roční (5 706 513 ks), nejméně si koupili třicetidenních (1 395 390 ks).

E-známku lze koupit na pobočkách České pošty, u čerpacích stanic EuroOil a prostřednictvím samoobslužných kiosků v příhraničních oblastech. Ale nejoblíbenějším prodejním kanálem je e-shop edalnice.cz. „Téměř 90 % dálničních známek si řidičky a řidiči pořizují elektronicky, což je skvělé číslo. Je to konkrétní příklad projektu, kdy digitalizace pomáhá prakticky neomezenému množství lidí najednou a usnadňuje jim tak život, protože přináší komfort ve službách. Poplatek lze uhradit prostřednictvím pár kliků, a ještě si každý může nastavit upozornění na končící platnost e-známky,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) jako správce systému a státní podnik CENDIS jako jeho provozovatel společně na webu edalnice.cz průběžně spouštějí různé novinky, kterými reagují na podněty a přání řidičů. Letos na státním e-shopu přibyla například možnost změnit po počátku platnosti e-známky až dva znaky v SPZ a stát registrace vozidla. „Vyšli jsme tak vstříc řidičům, kteří se při koupi známky spletli a nabídli jim možnost svou chybu opravit,“ vysvětluje Jan Paroubek, ředitel státního podniku CENDIS. Další novinkou spuštěnou před měsícem je rozcestník, který uživatele webu edalnice.cz navede na oficiální e-shopy s elektronickými dálničními známkami v okolních zemích, kde nebudou platit žádné další manipulační poplatky, jak tomu bývá u webů, které mají zaplacené reklamy ve vyhledávačích.

Řidiči na e-známce oceňují hlavně to, jak jednoduše a rychle ji lze koupit z počítače nebo mobilu. Užitečnou funkcí je i upozornění na končící platnost známky. Nejjednodušší je notifikaci nastavit hned při koupi známky na edalnice.cz zaškrtnutím políčka „Chci obdržet upozornění před vypršením platnosti“. Upozornění pak automaticky dorazí na zadaný email, případně i formou SMS na zadané telefonní číslo. Pokud si nejste jisti, zda máte upozornění nastaveno, můžete si to kdykoli na stejném webu zkontrolovat a případně nastavit po přihlášení do Správy známky a po zadání SPZ a autorizačního kódu z potvrzení o úhradě, které jste dostali e-mailem při koupi známky. „Pokud si nejste jistí, kdy končí platnost vaší známky, doporučujeme kdykoli ověřit na webu edalnice.cz zadáním své SPZ v bloku Ověření platnosti. Je to velice rychlé, dá se to udělat například z každého chytrého telefonu. Peníze si nechte raději na dárky než na případné pokuty.“ doplňuje Paroubek.

 Elektronická dálniční známka může být i praktickým dárkem pod stromeček. Na webu edalnice.cz stačí zadáním SPZ zjistit, do kdy platí ta stávající a v návaznosti na to koupit novou. Pokud řidiči potřebují při nákupu e-známky s čímkoli poradit, je jim 24 hodin denně a 7 dní v týdnu k dispozici zákaznická linka na čísle 222 266 757 nebo na e-mailu info@edalnice.cz. Mgr. Bc. Radka Nastoupilová, Ředitelka úseku komunikace, Tisková mluvčí