Některé signály (viďte pane Fialo), které vláda vysílá prostřednictvím jednotlivých ministrů, naznačují velmi špatnou komunikaci mezi jednotlivými rezorty a nebo přímo špatný servis ze zázemí dotyčného ministra. Ukázkou je přímo mediální smršť na hlavu pana Okamury, že lže máváním složenkou ve výši 96.419,-Kč. Za uši mu dali jak ministr Rakušan, který už hledal § na žalobu, ale i odhalovači hoaxů „Manipulátoři“, kteří se tváří, že sežrali všechnu mediální moudrost a přitom nejsou schopni si ověřit pravost obyčejné (ale mastné) složenky.
Rovněž žaloba ministra Blažka na Rakušanovo MV zůstala trestuhodně trčet ve vzduchu, než bylo vysvětleno, že jde o kompetenční určení; proč nebyl patřičný komentář hned součástí zprávy o tomto aktu?! Zbytečně se vařily mediální vody a blbla se hlava málo informovaným občanům.
Nebo nedostatek penicilinu, ať se to okecává ze všech možných stran, je to jednoznačně vina ministerstva zdravotnictví, že nezajistilo dodávky – a může to svádět na cokoli a na kohokoli. Že něco pamatuji, trochu mně to připomíná nedostatek toaletního papíru v min. režimu; jenže ten šel nahradit velkoplošným Rudým právem, ale penicilín….?
Dala by se vypíchnout řada dalším přešlapů, ale všemu vévodí srovnání bohaté argumentace předsedy Fialy před volbami (daně, rozpočet, snížení administrativy, atd.,atd., včetně vysílání jasných signálů) a dnešní argumentace k současnému stavu – vysoký deficit v rozpočtu, nové daně, zvýšení administrativy, snížení valorizace důchodů s pozdějšími odchody atd., atd. To srovnání běhá po soc. sítích, kde jsou oba projevy vedle sebe ke stejné tématice s otočením o 180°.
Korunu tomu nasazuje Eurostat, když srovnává stav ekonomiky z konce r.2019 k polovině r.2023. S poklesem HDP je spojeno hodnocení: ČR je nejhorší zemí a nic nenaznačuje zlepšení. Pokud se avizují obří nákupy letadel a pěchotních vozidel, to jenom to hnojové dno přiblíží.
Zvláštní kapitolou je selhání Rakušanova ministerstva v evidenci příchozích do ČR a i evidence jejich majetku. Na českých občanech se škudlí, kde se dá, ale Ukrajinec, který zde jezdí ve svém drahém autě a dozajista má úspory doma na Ukrajině, u nás pobírá dávky a příspěvek na bydlení. Experti rovněž varují před zabydlující se mafií.
Dalším kamínkem do mozaiky určující vnímání postavení vlády je uvažované zvýšení koncesionářských poplatků za televizi a rádio. V situaci, kdy nepřehlédnutelná množina občanů volá po jejich zrušení, jít opačnou cestou, vyvolá u mnohých úvahu, zda pan Moravec, k těm svým sto tisícům měsíčně, potřebuje přidat?! Inu, má příklad z nejvyšších míst, co se přidání týče.
Kapitolou samou pro sebe je odklon těch, kteří vládu volili. Podpora dle průzkumu (i se statistickou chybou) je velmi nízká: cca 2%! Přihodí-li se na tuto hromadu několik kriminálních (hospodářských) případů s aktéry ze stran, které jsou ve vládě – není se čemu divit, že je výsledek takový. Tady je příhodný prostor pro vyjádření prezidenta, tedy případně po pohovorech s lídry jednotlivých stran.
Aby lidé, kteří „przní“ Českou republiku, ukázali alespoň kladný morální profil a uznali – NEJDE NÁM TO – je potřeba dohodnout s prezidentem úřednickou vládu a jít co nejrychleji do předčasných voleb. V neposlední řadě důvodů je také potřeba, aby při složité zahraniční situaci byla co největší shoda vlády s občany. Ale dle mého názoru lidé u koryta na to nemají a proto je potřeba je pobídnout. Miroslav Kulhavý, server vasevec.cz
X X X
GEN. PAVEL MÍSTO JEDNÁNÍ S FIALOU O DEMISI ZA KATASTROFU V ČR, KTEROU ZPŮSOBIL NESCHOPNOSTÍ, CHCE ZAKAZOVAT BLAŽKOVI A SPOL, S KÝM NESMĚJÍ ROZMLOUVAT
MINISTR BLAŽEK NEMĚL HOVOŘIT S PORADCEM EXPREMIÉRA ZEMANA NEJEDLÝM?
PAVEL ZAPOMĚL, ŽE UŽ NENÍ VOJÁK A NEMÚŽE LIDEM ROZKAZOVAT?
Situace na Hradě je nepřehledná, čistky po nástupu Vohralíkové přišly rychle
Každý vysoký ústavní činitel je závislý na svých poradcích, avšak v případě prezidenta Pavla je to ve velké míře. Může tak udělat kroky, které prosadí nejsilnější poradce. O týmu okolo hlavy státu to řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS komentátor Martin Schmarcz. Uvedl také, že po nejasnostech ohledně podpisu penzijní novely nastal v okolí prezidenta personální „fičák“. Málokdo prý mohl čekat, že čistky ze strany Jany Vohralíkové přijdou tak rychle. Jeho slova podpořila analytička webu Echo24.cz Lenka Zlámalová, která upozornila, že prezident se chystá opět představit Senátu jméno na pozici ústavního soudce.
Současné dění okolo Petra Pavla podle Schmarcze reflektuje skutečnost, že je velmi závislý na svých poradcích. „Samozřejmě každý vysoký ústavní činitel je v tomto ohledu na tom týmu závislý. Ale u prezidenta je ta záležitost daleko větší,“ myslí si.
Podle něj dochází v okolí hlavy státu k jakémusi boji o vliv. „Soupeří spolu několik mocenských skupin a každá chce mít na něj vliv. Tím, že vzniká takový tlak, dochází k tomu, že je výkon prezidentské funkce zhoršen. Pavel tedy může občas učinit kroky, které udělá nikoli z toho důvodu, že by byly nejlepší, ale proto, že je prosadil nejsilnější poradce, a to není dobře,“ vysvětlil komentátor v pořadu 360°.
Roli kancléřky je však podle Zlámalové třeba vnímat v jiném úhlu. „Skutečně spravuje a dělá mocenskou politiku, jenže obsah této politiky tam vykonávat nebude. Spíš by mě zajímalo, jak se vyvine pozice hlavního politického poradce Tomáše Lebedy. Nakolik právě on oslabí, či posílí,“ reagovala analytička.
Zlámalová rovněž připomněla, že se očekává z jeho strany další nominace na ústavního soudce. Kauzu ohledně navržení Roberta Fremra a následných kontroverzí označila za „blamáž“. „Teď zůstává otázkou, jaká jména se objeví, kdo je skutečně bude dávat dohromady nebo kde bude to vlivové centrum,“ pronesla k situaci ohledně hradních poradců.
X X X
Zvýšená inflace přetrvá, varuje ekonom. Peněžní zásoba roste nebývale rychle
Množství peněz v české ekonomice roste. Podle aktuálních dat České národní banky vzrostl peněžní agregát M2, který zahrnuje mince, bankovky a vklady na účtech, meziročně o devět procent. Ekonom Petr Sklenář z bankovní společnosti J&T varuje, že důsledkem tohoto trendu může být dlouhodobější inflace nad stanoveným dvouprocentním cílem.
Už nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman upozorňoval, že inflace je vždy peněžním fenoménem, který je poháněn nadměrným množstvím peněz v ekonomice. Vlády České republiky již delší dobu udržují velmi uvolněnou fiskální politiku, která se v praxi projevuje vysokými schodky státních rozpočtů. Současně měnová politika České národní banky však podle ekonomů nebyla a není tak restriktivní, jak by měla být.
V meziročním srovnání agregát M2 v České republice nabobtnal o vysokých devět procent. Do peněžního agregátu M2 Česká národní banka zahrnuje vše, co spadá do M1, a tedy oběživo a rychle dostupné zůstatky na účtech u bankovních domů. Oproti M1 jde navíc i o všechny termínované vklady se splatností do dvou let.
Růst peněžní zásoby u nás dál zrychluje. V červenci M2 +9,0 % r/r. 🧐
Od začátku roku je letos historicky nejvyšší nárůst M2 (data od roku 2003)!!
„Jasnou příčinou je uvolněná hospodářská politika. Tvorba nových úvěrů v bankovním sektoru a emise nových státních dluhopisů jsou zdrojem nárůstu peněžní zásoby v České republice. Měnová politika ČNB je nedostatečně restriktivní vzhledem k tomu, jak uvolněná je rozpočtová politika vlády, která hospodaří s příliš hlubokými schodky rozpočtů,“ uvádí Petr Sklenář jako hlavní ekonom J&T s tím, že při stagnující ekonomikou není takový nárůst peněžní zásoby slučitelný s očekáváním dlouhodobě nízké inflace kolem dvou procent.
Za celý loňský rok skončilo hospodaření státního rozpočtu s deficitem 360 miliard korun. Pro celý letošní rok ministerstvo financí očekává, že se schodek bude pohybovat okolo 295 miliard korun. Podle posledních údajů ministerstva se v letošním červenci deficit státního rozpočtu průběžně zatím vyšplhal na 214,1 miliardy korun, čímž šlo o druhý nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.
Vysoké schodky jako nositel vysoké inflace
Pro další léta počítá vláda s tím, že se rozpočtový schodek začne postupně snižovat. Aktuální návrh prognózuje pro rok 2024 schodek ve výši 252 miliard korun. Je však velmi pravděpodobné, že tento avizovaný schodek dozná ještě změn v nadcházejícím legislativním procesu. V roce 2025 by se měl deficit dostat na 235 miliard korun, v tom dalším pak na 220 miliard korun.
Česká národní banka jako nositel měnové politiky už několik měsíců ponechává úrokové sazby na sedmi procentech. Na tuto hladinu se úrokové míry dostaly ještě za předchozího složení bankovní rady ČNB pod vedením Jiřího Rusnoka. Současná rada je prozatím nechává na stejné výši. Pro dosažení trvale nižší inflace by ale podle Sklenáře měla být měnová politika ještě přísnější.
„Všechny vzaté úvěry v červenci meziročně vzrostly o pět procent. Jelikož vláda přistupuje k rozpočtové politice expanzivně, měla by ČNB pro splnění svého dvouprocentního cíle meziročního růstu spotřebitelské inflace být připravená ještě šlápnout na brzdu. Buď zvýšit úrokové sazby, případně je držet zvýšené v příštím roce, nebo víc zatlačit na posílení kurzu koruny,“ říká Sklenář.
Ve vyspělých státech je situace jiná
Ve vyspělých ekonomikách po celém světě peněžní agregát M2 roste mnohem pomaleji, nebo dokonce klesá. Podle aktuálních červencových čísel jde třeba v případě Švýcarska o meziroční pokles ve výši 12 %, ve Spojených státech téměř o 4 % a v eurozóně o 1,6 %. Peněžní agregát M2 se v červenci propadl i v případě Maďarska (5 %) nebo Norska (0,7 %). Roste naopak v sousedním Polsku (o 7,7 %).
„Ve většině vyspělých zemí k takovému nárůstu peněžní zásoby nedochází, jelikož jejich hospodářská politika je pojatá mnohem restriktivněji. Nejsou tam tak hluboké deficity veřejných financí, a pokud ano, tak o to je jejich měnová politika agresivnější,“ dodává Sklenář.
X X X
Teenagerka jásá. Gauffová otočila finále US Open a získala první grandslam
Pod zataženou střechou slavného dvorce Arthura Ashe rozvášnila domácí publikum. Americká tenistka Coco Gauffová po otočce ve finále US Open uzmula turnajový vavřín. V utkání, které provázely místo vítězných úderů spíše nevynucené chyby, dokázala zvrátit nepříznivý vývoj a Bělorusku Arynu Sabalenkovou porazila 2:6, 6:3, 6:2. V devatenácti letech slaví svůj první grandslamový titul. Ve finále dvouhry juniorek prohrála Tereza Valentová.
Gauffová uspěla navzdory tomu, že do zápasu vstupovala jako mírná favoritka běloruská tenistka, která svou jedinou dřívější účast v grandslamovém finále letos na Australian Open dokázala přetavit v triumf. Naopak mladá Američanka v boji o vítězství na loňském Roland Garros pohořela.
Hon za titulem z letošního US Open však zvládla po vynikajícím představení, které naplno rozjela v rozhodujícím třetím dějství.
Shodila ze sebe poslední zbytky nervozity a zaútočila na premiérovou grandslamovou trofej.
Ve velkém stylu.
Sabalenkovou dostala pod obrovský tlak. Dobíhala každý míček a obětavě vracela i nejtěžší údery. Když na zákeřný forhendový lob odpověděla vítězným volejem a poslala soupeřku do úzkých ziskem brejku, Běloruska jen nevěřícně kroutila hlavou.
Běloruska Aryna Sabalenková gestikuluje ve finále US Open.
Naštvané výkřiky a nevynucené chyby byly jedinými aspekty, ve kterých Gauffovou ve třetím setu trumfla. Američanka s jistotou brejk potvrdila a vrhla se na další výzvu. Servis Bělorusce ukradla i podruhé, a když uspěla při vlastním podání, držela náskok už 4:0.
Po pátém gamu se Sabalenková s utrápeným výrazem nechala ošetřit. Po krátké pauze sice snížila na 2:4, následně si ale nechala vzít další servis. Gauffová se s kamennou tváří soustředila na každý úder, po závěrečném bekhendovém prohozu spadla na kurt a za ohlušujícího jásotu tribun propukla ve vítězný pláč.
„Znamená to pro mě hodně, jsem v šoku. Prohra ve finále Roland Garros pro mě byla těžká, ale i díky ní je tento okamžik sladší, než jsem si kdy uměla představit,“ dojímala se čerstvá šampionka. „Věděla jsem, že musím odevzdat vše, co mám, Aryna je neskutečná hráčka, zaslouží si být světovou jedničkou,“ podotkla, že Běloruska od pondělí vystřídá na trůnu Igu Šwiatekovou.
Američanka Coco Gauffová se natahuje po míči ve finále US Open.
Sabalenková však na začátku finále Gauffovou trápila.
Rychle si přichystala dva brejkboly a křižným balónem z levé strany získala úvodní game. Zakřiknutou Američanku přehrála i na vlastním podání, po kterém odskočila do vedení 2:0. Houževnatá Gauffová hnaná domácím publikem pak bez problémů snížila.
Diváky na hlavním newyorském dvorci zvedla i záhy, když donutila soupeřku chybovat a skóre srovnala. O servis se obě soupeřky přetahovaly i nadále.
Sabalenková dominovala a zkušeně se vrhla do trháku. Díky přímému bodu na téčko uzmula osmiminutový game a hýčkala si náskok 4:2.
Dvojchybou mladá Američanka odstartovala už téměř jistou ztrátu první sady. Běloruska jejích nevynucených kiksů využila a pod drobnohledem slavné Martiny Navrátilové i vítězky US Open z roku 2006 Marie Šarapovové servírovala na zisk setu. Vyšvihla eso a vyhnala Gauffovou do útrob stadionu.
Běloruska Aryna Sabalenková pózuje s trofejí pro poraženou finalistku US Open.
Pauza americké tenistce evidentně prospěla.
Zkraje druhého setu se vymanila z dvojité brejkové hrozby a na rozdíl od prvního dějství úvodní servis udržela.
Gauffová své zlepšení korunovala ve čtvrté hře, v níž sledovala, jak Běloruska agresivně pálí do sítě a dvojchybou ji posílá do vedení 4:1. Nevynucených chyb udělala Sabalenková ve druhé sadě celkem 15, šesti vítěznými míči si bilanci nezachránila.
Američanka už jen s přehledem set dopodávala, za mohutného potlesku plně obsazených ochozů vyslala jasný vzkaz, že nechce odejít jako poražená.
Američanka Coco Gauffová slaví zisk titulu z US Open.
Což se rozverné americké teenagerce nakonec splnilo. Ve třetím dějství se dopustila jen dvou nevynucených chyb, zatímco frustrovaná Běloruska jich spáchala 17. Gauffová po vítězství 2:6, 6:3 a 6:2 kýženou odměnu vytřískala.
Zařídila si posun na třetí místo světového žebříčku a stala se první americkou teenagerkou od roku 1999, která získala grandslamovou trofej. Naposledy takto slavila triumf na US Open sedmnáctiletá Serena Williamsová.
„Chci jí moc pogratulovat, hrála neuvěřitelně, je skvělá. Děkuju svému týmu, jako vždy se vrátíme silnější,“ slíbila se slzami v očích Sabalenková. „Jsem pyšná, že jsem během sezony dokázala držet emoce a soustředit se sama na sebe.“
Valentová padla ve finále, mix ovládli outsideři
Šestnáctiletá Češka Valentová vyhrála ve dvouhře juniorek pět zápasů a dokráčela až do finále, v němž ale nestačila na domácí Katherine Huiovou dvakrát 4:6.
V první sadě, kterou krátce po startu na dlouho přerušil déšť, neudržela vedení 3:1, ve druhé naopak rychle ztrácela 0:4. Ke konci se sice ještě vzepřela a odvrátila šest mečbolů, při sedmém už ale neodolala.
Tereza Valentová hraje bekhend ve finále dvouhry juniorek na US Open.
Ve smíšené čtyřhře proměnili premiérový společný start v zisk titulu Anna Danilinová a Harri Heliövaara. Kazašsko-finská dvojice porazila ve finále smíšené čtyřhry nejvýše nasazený domácí pár Jessica Pegulaová, Austin Krajicek 6:3, 6:4 a slaví v New Yorku shodně první grandslamovou trofej.
Čtyřiatřicetiletý Heliövaara se do finále na některém z turnajů velké čtyřky dostal poprvé v kariéře, pro osmadvacetiletou rodačku z Ruska to byl druhý start. Vloni si Danilinová zahrála o titul v ženské čtyřhře na Australian Open.
Tenisový turnaj US Open v New Yorkutvrdý povrch, dotace 65 milionů dolarů Ženy Smíšená čtyřhra – finále: |
X X X
POLITICI EU A ZÁPADU SE BOJÍ POLITIKA FICA ZE SR?
Slovensko, černá díra Evropy. Západ se začíná děsit Ficova vítězství
Nestává se příliš často, aby západní média vzrušoval politický vývoj u našich východních bratrů. Tři týdny před volbami na Slovensku si však čím dál víc deníků všímá náskoku Roberta Fica a bojí se, že Slovensko by se po jeho návratu do premiérské funkce mohlo stát spojencem Ruska.
Byl to projev, který vedení Kremlu musel zahřát u srdce. Robert Fico koncem srpna vystoupil na oslavách 79. výročí Slovenského národního povstání ve Zvolenu a před zaplněným náměstím dal jasně najevo, že slovenská vláda se podporou Ukrajiny zpronevěřila národní historii a zradila hrdiny protinacistického odboje.
„V západních médiích se otevřeně hovoří o tom, že v řadách ukrajinské armády jsou fašisté. Vezměte si pluk Azov. To je prokazatelně fašistický pluk. A víte, co se říká na Slovensku? Že banderovci a podobní, kteří tam bojují, to jsou jen pouliční chuligáni na okraji společnosti. Já jsem ještě nikdy neviděl chuligána s tankem a kulometem,“ hlásal předseda strany Směr-SD.
„Ale oni jsou součástí armády a dělají hrozné věci. Jsem šokovaný, že jim v zahraničí natáhnou červené koberce. A ten, kdo účelově podporuje takové jevy, ten jde proti odkazu Slovenského národního povstání,“ řečnil Fico a obvinil vládu, že o fašistické symbolice v řadách ukrajinské armády mlčí, protože chce být pochválena ve
Jeho projev si vysloužil uznalé zmínky v ruském tisku a mezi vlivnými válečnými blogery na Telegramu. Naopak na Západě před parlamentními volbami naplánovanými na 30. září roste nervozita, že návratem osmapadesátiletého Fica do premiérské funkce by se Slovensko mohlo změnit ve spojence Moskvy.
„Slovensko má mnohem větší význam, než si Evropa uvědomuje. Koncem září se v této malé evropské zemi konají parlamentní volby, které budou mít důsledky daleko za jejími hranicemi. Pokud se průzkumy veřejného mínění potvrdí, budou znamenat návrat Roberta Fica: muže, který chválí Moskvu a vzorem mu je Viktor Orbán. V řadách EU a NATO by se tak brzy mohl objevit nový potížista,“ píše se v komentáři listu The Guardian.
Autor textu připomíná, že Slovensko se po ruském vpádu na Ukrajinu zařadilo mezi nejpevnější spojence napadené země a mimo jiné jí jako první poslalo stíhací letouny MiG-29. Ale zároveň je dlouhodobě velmi náchylné k proruské propagandě, dezinformacím a konspiračním teoriím.
Šedesát procent Slováků si myslí, že o světovém dění rozhodují tajné spolky usilující o nastolení totalitního řádu. Nedávný průzkum think-tanku Globsec ukázal, že padesát procent Slováků považuje Spojené státy za bezpečnostní riziko a pouze 40 procent je přesvědčeno, že za válku na Ukrajině je primárně zodpovědné Rusko. To je nejméně ve střední a východní Evropě.
List The New York Times si všímá, že slovenská náchylnost ke spikleneckým teoriím a ruské propagandě nepramení jen z obecného rozčarování veřejnosti ze vzájemných půtek mezi prozápadními politiky, ale také z hlubokého a ryzího proruského sentimentu, jenž sahá až do 19. století.
Fico, který v průběhu své politické kariéry zmutoval ze sociálního demokrata v typického populistu, se na panslovanské sny části populace umí dobře napojit. „Ficovi se podařilo rozdmýchat proruské nálady s takovou intenzitou, jaká tu nebyla od Mečiarovy éry. Ale Západ a zejména Spojené státy se o tyto nebezpečné tendence nezajímal nebo si jich nebyl vědom,“ poznamenává portál Foreign Policy.
Slovensko se navíc pět let po vraždě novináře Jána Kuciaka a masových demonstracích, které svrhly Ficovu vládu, potácí v politickém chaosu. Prozápadní scéna je rozhádaná a rozdrobená, v čele vlády se za čtyři roky vystřídali čtyři premiéři. Prezidentka Čaputová, jejíž zvolení vnímali prozápadně naladění Slováci jako symbol naděje, nedávno oznámila, že nemá sílu mandát obhajovat. A válka elitních policistů ukazuje, že bezpečnostní složky stále nebyly očištěny od lidí s vazbami na mafii a lobbisty.
A tak se vrátil Robert Fico. Text v magazínu Foreign Policy ho charakterizuje jako politického dědice Vladimíra Mečiara, za jehož vlády se Slovensko stalo slovy Madeleine Albrightové „černou dírou“ střední Evropy a kvůli autokratickým praktikám si na vstup do NATO muselo počkat o pět let déle než Česko, Polsko a Maďarsko.
„V roce 1998 sesadila Mečiara demokratická opozice a slovenská politická elita přijala neformální dohodu známou jako Konsensus 1998. Nová doktrína navzdory výrazným proruským náladám mezi obyvatelstvem tvrdila, že slovenská zahraniční politika by se nikdy neměla obrátit proti západnímu proudu, protože by to vážně poškodilo geopolitické zájmy země,“ píše slovensko-maďarský publicista Balázs Tárnok pro prestižní americký magazín.
Politická a společenská shoda, že Slovensko by mělo být orientováno na Západ, se podle něho po čtvrt století otřásá. A změnil se i Robert Fico, který sice během svých funkčních období v letech 2006 až 2010 a 2012 až 2018 učinil některá vstřícná gesta vůči Rusku, ale při přijímání zásadních rozhodnutí se nikdy neobrátil proti západnímu proudu.
Nyní vystupuje úplně jinak. V reakci na kauzu Kuciak a svůj nucený odchod z vlády odhodil masku evropského politika a začal naplno vyjadřovat sympatie k Moskvě. Prezidentku Čaputovou nazývá americkou agentkou, obrannou smlouvu s USA označil za zradu národních zájmů a vojáky NATO na území Slovenska srovnává s wehrmachtem.
„Dnešní Fico však již není Ficem z roku 2016. Pokud se vrátí k moci, zboří Konsensus z roku 1998 a radikálně změní slovenskou zahraniční politiku. Slovensko je v současnosti jedním z největších podporovatelů Ukrajiny ve válce proti Rusku. Fico by nařídil obrat o sto osmdesát stupňů a místo toho by šířil ruskou propagandu,“ varuje Tárnok v textu pro Foreign Policy.
Ještě dál než Fico jdou někteří jeho spolustraníci. Například Ľuboš Blaha líčí rusou agresi proti Ukrajině jako existenční boj proti západní dekadenci. „Vnímáme to jako zástupnou válku Spojených států proti Rusku na ukrajinské půdě. Tady nejde o Rusko a demokracii. Jde o to, aby Rusko chránilo svou kulturní a národní identitu před západní liberální mánií,“ uvedl pro The Guardian.
Dny NATO v Ostravě. Letouny MiG-29 slovenského letectva
Vývoj předvolebních průzkumů netrpělivě sledují i na Ukrajině. „Na Slovensku se k moci dere velký příznivec Kremlu a Putina,“ upozorňuje například portál Obzorovatel. Další ukrajinská média ovšem upozorňují, že Fico se nemůže stát druhým Orbánem, protože jeho strana ani v případě vítězství nebude mít v parlamentu většinu a bude muset brát ohledy na koaliční partnery.
„Pokud se Fico znovu stane premiérem, nemyslím si, že Slovensko bude kopírovat proruskou politiku, kterou provádí Orbán. Slovensko pod jeho vedením spíš jednoduše ztichne – vyhne se prohlášením a akcím na podporu Kyjeva,“ píše komentátor deníku Evropská pravda s tím, že ani Fico nejspíš nezastaví Západem financované projekty na výrobu zbraní pro Ukrajinu, protože z nich má prospěch i Slovensko.
„Celkově je však Ficova strana pro to, aby Kyjev zbraně nedostával. Vyzývají k míru za každou cenu, a to je samozřejmě pro Ukrajinu naprosto nepřijatelný scénář. Fico chce prostě být v očích svých voličů co nejlepší, a proto bude říkat jedno a ve skutečnosti dělat něco jiného,“ dodává ukrajinský list.
X X X
POPLATKY ZA TV A ROZHLAS PROTIÚSTAVNÍ, SOUDCI SE BOJÍ VŠECHNY ZRUŠIT?
NA SLOVENSKU POPLATKY NEMAJÍ, DOKONCE POUZE ŘEDITELE PRO TV I ROZHLAS, UŠETŘÍ MILIONY EURO, JSOU CHYTŘEJŠÍ
Podle právníka jsou koncesionářské poplatky protiústavní. Soudci nenašli důvod k zásahu
Ústavní soud (ÚS) se odmítl zabývat právní úpravou koncesionářských poplatků za média veřejné služby. S ústavní stížností a návrhem na zrušení dvou pasáží v zákonech o Českém rozhlase a České televizi se na soud obrátil muž s právním vzděláním, který neuhradil televizní poplatek za 13 měsíců v letech 2019 a 2020. Povinnost zaplatit České televizi dlužných 1755 korun mu uložil Okresní soud v Opavě. Ústavní soudci nenašli důvod k zásahu, opavský soud své rozhodnutí řádně odůvodnil.
Fyzické osoby mají možnost podat spolu s ústavní stížností také návrh na zrušení nějakého právního předpisu, případně jeho části, což právník z Opavy učinil. Pokud ale ústavní soudci odmítnou stížnost, tedy dospějí k závěru, že napadený verdikt je v pořádku a stížnost proti němu nepřináší zásadní argumenty, sdílí návrh na škrty v zákonech osud ústavní stížnosti a soud se jím dál nezabývá.
„ÚS neshledává, že by ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo projevem svévole, či v extrémním rozporu s principy spravedlnosti,“ stojí v odmítavém usnesení.
Muž v listopadu 2018 přihlásil televizní přijímač a nastavil si roční frekvenci plateb. Za prosinec 2019 a následující měsíce však už poplatek neuhradil. V ústavní stížnosti vyjádřil přesvědčení, že stávající systém výběru koncesionářských poplatků je sice zákonný, ale protiústavní. Skutečnost, že respektoval povinnost přihlásit televizní přijímač, prý automaticky neznamená, že se ztotožňuje také s povinností hradit koncesionářské poplatky nebo že by se k jejich úhradě zavázal svým svobodným smluvním jednáním.
„Pokud stěžovatel neuvedl žádný relevantní argument nad rámec tvrzení o ústavní nekonformitě napadené úpravy, respektive svém nesouhlasu s ní, ÚS nemá, co by na napadeném rozhodnutí věcně přezkoumával. Stěžovatelova argumentace přitom není vnitřně konzistentní a adekvátní,“ reagovali ústavní soudci.
Koncesionářské poplatky jsou nyní tématem veřejné debaty poté, co se vládní koalice dohodla na jejich zvýšení. Televizní poplatek od začátku roku 2025 pravděpodobně stoupne o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely. Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení. Zvýšení poplatků kritizoval například předseda opozičního ANO Andrej Babiš, jenž obvinil vládní tábor z uplácení dvojice veřejnoprávních médií.
Návrh mediální novely počítá také s tím, že se rozšíří počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoli zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem. Nový ředitel České televize Jan Souček, který se vedení ujme v říjnu, v minulosti uváděl jako ideální variantu, že by koncesionářský poplatek hradila každá domácnost, která má odběrné místo elektrické energie, ceskajustice.cz
X X X
NĚMECKO POVEDOU POLITICI AfD?
František Škvrnda: Po dovolenkách a prázdninách Nemci nebudú príliš spokojní (2)
Nespokojnosť obyvateľstva so sociálno-ekonomickou situáciou v Nemecku sprevádza rast nepokoja a napätia v politickej atmosfére. Je spojený najmä so zosilňovaním podpory AfD, ktorá v posledných mesiacoch dosahuje rekordné hodnoty. Krátky pohľad na nemeckú politickú scénu oprieme o prehľad vývoja volebných preferencií šiestich najväčších politických strán, ktoré si v posledných dvoch voľbách rozdelili všetky mandáty v Bundestagu. Len v roku 2021 sa do neho dostal jeden poslanec za Juhošlezvický voličský zväz.
Preferencie šiestich najsilnejších nemeckých politických strán v auguste 2023
Zopakujeme, čo sme viackrát v materiáloch o nemeckej politickej scéne uviedli: Ani v Nemecku sa nedajú výsledky prieskumov preferencií preceňovať, ale vzhľadom na ich množstvo (v auguste boli medializované výsledky 24 prieskumov 7 agentúr) majú pomerne vysokú výpovednú hodnotu a zachytávajú aj tendencie vývoja. Prieskumy sa uskutočňujú na rozdielne veľkých vzorkách od 1 000 do 2 500 respondentov.
V auguste sa potvrdili tendencie vývoja preferencií strán, ktoré sa ukazovať začali zhruba pred pol rokom. Znovu došlo k miernemu rastu preferencií AfD, ktoré sa stabilne držia už nad hranicou 20 %. Len v troch prieskumoch v auguste boli nižšie. Na čele preferencií je CDU zhruba v rozmedzí 26 – 27 %, od čoho sa len málo odďaľuje nahor či nadol. V číslach sú zarátané aj preferencie CSU. SPD sa už definitívne ocitla na treťom mieste s preferenciami v rozmedzí 17 – 19 %. Len v jedinom prieskume mala o 1 % viac ako AfD, zato AfD už viackrát malo o 4 % vyššie preferencie ako SPD. Preferencie Zelených sú tiež ustálené na hranici 14 – 15 %. Podobne pomerne stále sú aj preferencie FDP medzi 6 – 7 %. Podľa zistených preferencií bude mať zrejme Ľavica problémy so vstupom do Bundestagu, lebo len v 13 prieskumoch dosiahla 5 a viac percent. (Bližšie pozri tabuľku 1, Preferencie hlavných nemeckých politických strán v percentách v auguste 2023.)
Doplníme ešte zaujímavé údaje z materiálu Najnovšie volebné prieskumy vo volebných trendoch vo voľbách do Bundestagu (Neueste Wahlumfragen im Wahltrend zur Bundestagswahl). K 31. augustu bol vypočítaný zo 7 prieskumov vyššie uvedených agentúr od 18. augusta. Na prieskumoch sa zúčastnilo 10 769 respondentov. Podpora respondentov bola pre CDU/CSU 26,7 %, pre AfD 20,9 %, pre SPD 18,1 %, pre Zelených 14,0 %, pre FDP 6,9 % a pre Ľavicu 4,4 %. Súčasná vládna koalícia by už väčšinu v Bundestagu nezískala. Z teoretického prepočtu na 630 poslancov by v tomto prípade mala len 283 kresiel.
Na základe týchto údajov možno konštatovať, že nemeckí voliči vo svojich náladách z vládnej koalície najviac „trestajú“ SPD (vo voľbách v roku 2021 získala 25,7 % hlasov) a čiastočne aj FDP (vo voľbách 11,5 %), ale Zelení majú len nepatrne nižšiu podporu ako vo voľbách (14,8 %). Ľavica mierne klesá oproti úrovni podpory vo voľbách (4,9 %). Zvýšila sa podpora CDU/CSU (vo voľbách 24,1 %), ale najviac narástli preferencie AfD – o niečo viac ako na dvojnásobok (vo voľbách 10,3 %).
Pozícia hlavných strán na nemeckej politickej scéne
Za cenu určitého zjednodušenia urobíme niektoré závery kvalitatívneho (dlhodobejšieho) charakteru na spolkovej úrovni. Dôvera v „zabehnuté“ strany (CDU/CSU, SPD, FDP a už aj Zelených) prepadá. Pokračuje odliv voličov od dvoch najväčších politických strán CDU/CSU a SPD, pričom viac to postihuje SPD. Napriek tomu ešte voľby do Bundestagu doteraz nevyhrala nijaká iná strana. Na treťom mieste sa držali roky Zelení, ale ich politika sa výrazne až dramaticky odchýlila od pôvodnej línie spred desaťročí. Zdá sa, že potenciál ich rastu je vyčerpaný a prispieva k tomu aj ich politika v súčasnej vládnej koalícii. FDP má kolísavú podporu (vo voľbách v roku 2017 sa do Bundestagu nedostala) a v zložitých sociálno-ekonomických a politických pomeroch si musí voličskú základňu „inovačne“ hľadať, lebo tradičný stredovo pravicový liberalizmus je na ústupe.
Ľavica sa zhruba pred 15 rokmi (vo voľbách v roku 2009) etablovala ako jedna vtedy z piatich najsilnejších strán, ale v posledných rokoch jej podpora klesá, pričom za príčinu sa často označuje oslabenie jej radikalizmu a príklon k sociálnemu liberalizmu.
Nový fenomén predstavuje AfD, ktorá v súčasnej podobe pôsobí od roku 2013. Vo voľbách do Bundestagu vtedy zostala tesne pod hranicou kvóra (mala 4,7 % hlasov). Označuje sa za pravicovo populistickú, radikálnu, niekedy aj extrémistickú stranu, ktorá ostro kritizuje situáciu v štáte. Výhrady sa objavujú k niektorým výrokov jednotlivcov alebo skupín v rámci strany, najmä na adresu prisťahovalcov, niekedy aj nemeckej minulosti. Výrazne vyššiu podporu má v starých ako nových spolkových krajinách. Doteraz ju ďalších 5 veľkých strán odmieta a vylučuje uzavretie koalície s ňou. V niektorých kruhoch CDU sa síce objavili okrajové úvahy o možnosti uzavretia koalície s AfD na regionálnej úrovni, ale zatiaľ k tomu nedošlo a vedenie strany to naďalej odmieta. Po výraznom náraste podpory AfD sa rozširujú viaceré úvahy o tom, či by ju nebolo potrebné zakázať, lebo vraj ohrozuje nemeckú demokraciu. Sú však analýzy, ktoré uvádzajú, že len časť podporovateľov AfD sa dá označiť za pravicových radikálov a že k nej inklinuje aj časť stredných vrstiev v dôsledku svojej zhoršujúcej sa sociálno-ekonomickej situácie. Okrem toho sa AfD podarilo prevziať aj časť voličov Ľavice, najmä v nových spolkových krajinách. V neposlednom rade je proamericky orientovaným neoliberálom v Nemecku tŕňom v oku aj kritika NATO a postupu spolkovej vlády pri riešení ukrajinskej krízy v radoch členov a prívržencov AfD.
Nemecký volič stojí tiež pred viacerými zložitými otázkami. „Zabehnuté“ strany sa snažia svoje pozície udržať za každú cenu, ale nedokážu ponúknuť príťažlivé riešenia problémov. Aktuálne sa poukazuje napr. na to, že zvyšujúce sa náklady na zelenú transformáciu nemeckej ekonomiky prispievajú k nárastu popularity opozície, pričom to je viac smerom k radikálnejšej. Dlhodobo chúlostivým problémom je migrácia. Klesá aj podpora vojenských dodávok na Ukrajinu.
Očakáva sa aj to, aká bude účasť na nasledujúcich voľbách. V roku 2021 bola 76,6 %, v 2017 prišlo 76,2 % voličov a v roku 2013 len 71,5 %. Negatívnym rekordom bola účasť 70,78 % voličov v roku 2009, čo bolo historicky najmenej vo všetkých celonemeckých voľbách od roku 1898 (!). Predpokladá sa, že nižšia účasť bude na prospech AfD.
Aktuálne podľa najnovšieho prieskumu agentúry Forsa, ktorý bol zverejnený 5. septembra, mali preferencie CDU/CSU 27 %, AfD 21 %, SPD 16 %, Zelení 14 %, FDP 7 % a Ľavica 4 %.
Blížiace sa krajinské voľby
Voľby v jednotlivých spolkových krajinách nemožno porovnávať s voľbami do Bundestagu. V súčasnej zložitej situácii však môžu zohrať významnejšiu úlohu ako bežne a vyvíjať tlak aj na spolkovej úrovni. Dňa 8. októbra budú krajinské voľby v Bavorsku a Hesensku. Očakávajú sa najmä výsledky v Bavorsku, ktoré je s necelými 13,5 mil. obyvateľmi druhou najľudnatejšou nemeckou krajinou. V Hesensku žije necelých 6,5 mil. obyvateľov.
V Bavorsku je volebným „hegemónom“ CSU. Ide o stranu, ktorá pôsobí len v Bavorsku a na spolkovej úrovni sa spája s CDU. Je viac konzervatívna a niekedy sa poukazuje aj na jej inklináciu k pravicovému populizmu. Sú zdroje, ktoré uvádzajú, že AfD je čiastočne v jej tieni. Od prvých volieb v Bavorsku od roku 1946 nezvíťazila CSU len raz – v novembri 1950, keď ju predbehla SPD. Vo voľbách v rokoch 1946 a potom nepretržite od 1970 do 2003 získala CSU nadpolovičnú väčšinu hlasov. Od roku 2003 jej podpora klesá a vo voľbách v októbri 2018 bola už „len“ 37,2 %.
V Landtagu, zvolenom v októbri 2018, boli zastúpené okrem CSU (85 kresiel), Zelení (38 kresiel), strana Slobodní voliči Bavorska (27 kresiel), SPD a AfD po 22 kresiel a FDP (11 kresiel). Vládnu koalíciu tvoria CSU a Slobodní voliči Bavorska. Predsedom vlády je Markus Söder (*1967), ktorý sa netají aj vyššími ambíciami.
Kandiduje 15 strán, z toho len 10 má uchádzačov vo všetkých volebných obvodoch. Je medzi nimi všetkých šesť veľkých politických strán, ako aj strana Slobodných voličov Bavorska. Prieskumy preferencií naznačujú pomerne stabilné tendencie. Bez problémov by mala znovu zvíťaziť CSU (cca 40 %). Na druhom mieste by mali byť Zelení (posledné mesiace 14 – 16 %). Boj o túto pozíciu s nimi môže zviesť najmä AfD (13 – 14 %) a možno aj Slobodní voliči Bavorska (11 – 12 %). Preferencie SPD sa pohybujú okolo 9 – 10 % a zrejme skončí na piatom mieste. FDP bude mať asi ťažkosti so získaním miest v Landtagu (4 – 5 % preferencií). Ľavica je bez šancí na vstup do Landtagu, ale nikdy tam zastúpená nebola.
Aktuálne je v popredí politicko-mediálnej situácie kauza Huberta Aiwangera, predsedu strany Slobodných voličov Bavorska, ktorý je aj podpredsedom bavorskej vlády. Nedávno, 25. augusta 2023, informovali Süddeutsche Zeitung v článku Das Auschwitz-Pamphlet, že ako 17-ročný študent gymnázia v Mallersdorf-Pfaffenbergu v roku 1987/1988 bol podozrivý z výroby strojom napísaného letáka, vyzývajúceho na účasť v súťaži s názvom Kto je najväčší zradca vlasti? Okrem iného v ňom bola uvedená ako prvá cena Voľný let komínom v Osvienčime. Leták s pravicovo extrémistickým a antisemitským obsahom sa údajne šíril na školských záchodoch. Vedenie školy ho však pomerne rýchlo skonfiškovalo, ale nebolo dokázané, kto je jeho autorom – aj keď bol z toho podozrievaný H. Aiwanger. Teraz pripustil, že v jeho školskej taške sa vtedy našiel „jeden alebo viac exemplárov“ letáka, ale poprel, že by ho napísal. M. Söder povedal, že odvolanie jeho zástupcu by bolo neprimerané. H. Aiwanger predtým písomne odpovedal na 25 Söderových otázok. M. Söder požiadal H. Aiwangera, aby urobil všetko pre opätovné získanie stratenej dôvery, ale mu vyčítal, že na obvinenia nereagoval skôr a rozhodnejšie. H. Aiwanger dodal, že vo svojej mladosti urobil chyby, ktoré nešpecifikoval a ponúkol ospravedlnenie. Považuje sa však aj za terč „očierňujúcej kampane“, ktoré má oslabiť stranu Slobodní voliči. Postup M. Södera sa v médiách považuje za potvrdenie, že po voľbách chce pokračovať v koalícii so Slobodnými voličmi a nepočíta s účasťou Zelených či AFD vo vláde.
V Hesensku vyhrala voľby v októbri 2018 CDU. V Landtagu má 40, Zelení a SPD po 29, AfD 19, FDP 11 a Ľavica 9 miest. Aj v Hesensku je dlhodobo (od roku 1995) víťazom volieb CDU. Ľavica je zastúpená od roku 2008. Vládnu koalíciu vytvorili CDU a Zelení. Predsedom vlády je od mája 2022 Boris Rhein (*1972).
Kandiduje 21 strán, medzi nim všetky najväčšie. Okrem nich má uchádzačov vo všetkých volebných obvodoch ešte strana Slobodní voliči Hesenska. Preferencie naznačujú znovu víťazstvo CDU (okolo 30 %), pred SPD (tesne nad 20 %) a Zelenými (málo pod 20 %). AfD sa pohybuje okolo 13 %. FDP má v tomto roku preferencie 5 – 7 %. Ľavica ani tu nemá podľa preferencií v tomto roku šancu dostať sa do Landtagu. Ešte nižšie preferencie majú Slobodní voliči.
Podľa politickej situácie i prieskumov preferencií sa ani v jednej krajine neočakávajú dramatické zmeny, ale výrazné úspechy či neúspechy niektorej zo zabehnutých strán môžu ovplyvniť pozíciu semaforovej vlády. Bez ohľadu na to sa však počíta s ďalším poklesom sily ľavicových strán.
Záver
Politická atmosféra v Nemecku sa z viacerých dôvodov zhoršuje. Pri jej hodnotení sa treba vystríhať silných, zjednodušujúcich záverov. Nebudeme sa zaoberať ani niektorými aférami, ktoré rezonujú na spolkovej úrovni. Terčom kritiky sa viackrát stalo najmä konanie či výroky ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej, ale aj kancelára Olafa Scholza.
Existujú totiž niektoré paradoxy, ktoré sa vymykajú z bežného chápania. Napriek tomu, že vláda má historicky najnižšiu podporu, na čele prieskumov spokojnosti s politikmi sú jej členovia. Zo zoznamu 10 politikov podľa údajov na stránke Statista z 1. septembra bol v auguste prvý Boris Pistorius (minister obrany, SPD) s 52 % spokojných, pred A. Baerbockovu (Zelení) s 37 %. Nasledovali Christian Lindner (druhý podpredseda vlády, minister financií, FDP) s 32 % a Robert Habeck (podpredseda vlády, minister hospodárstva a ochranu klímy, Zelení) s 27 %. Až na piatom mieste bola uvedená prvá predstaviteľka opozície Sara Wagenknechtová (Ľavica) tiež s 27 % spokojných. O. Scholz (SPD) bol šiesty s 25 %. Až za ním bol predseda CDU Friedrich Merz s 23 %. Ďalší opozičný politik Tino Chrupalla (AfD) bol na 10. mieste s 11 % spokojnosti.
Nemci v týchto podmienkach čoraz menej dôverujú demokracii. Mnohí si myslia, že politická garnitúra a médiá žijú vo svojom vlastnom svete, z ktorého sa na obyvateľstvo pozerajú zhora.
Na sebareflexiu nemeckej vlády to napriek vážnym sociálno-ekonomických i politickým problémom momentálne vôbec nevyzerá. Nespokojnosť obyvateľov i napätie v spoločnosti však môžu spustiť rôzne procesy. Ozývajú sa totiž aj skeptické hlasy, ktoré sa obávajú, že z trvalej vládnej krízy sa stáva kríza štátu.
Namiesto P.S.: Hoci do komentárov nepatria osobné zážitky, nedá mi, aby som neuviedol zážitok staršieho dáta, z leta 2016, keď som pri ceste vlakom musel čakať vyše hodiny na prípoj v Koblenzi (Porýnie-Falcko). Bol už večer a na stanici bolo málo lavičiek na sedenie a väčšina z nich bola obsadená osobami, ktoré vyzerali buď na migrantov alebo bezdomovcov. Preto som si sadol radšej do čistého a útulného staničného bufetu a popíjal kávu s nejakým nemeckým „kuchen“. Naraz nastala veľká haravara a krik a po hale behali najprv policajti a potom aj záchranári. Zhruba za necelú polhodinku sa všetko upokojilo. Nedalo mi to a opýtal som sa pána približne v mojich rokoch, ktorý sedel pri vedľajšom stole, čo sa vlastne stalo. Povedal mi, že sa asi pobili bezdomovci, čo tu nie je nič výnimočné. A keď zistil, že som cudzinec, so smútkom v hlase dodal: „Pane, viete, po hospodárskej a migračnej kríze už Nemecko nie je tým Nemeckom, ako bolo predtým.“ František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz
X X X
Bělorusové v emigraci budou mít problémy
Od čtvrtka 7. září Bělorusové, kteří opustili zemi, nebudou moci získat pasy a ani prodloužit jejich platnost. Museli by přijet na území Běloruska, což by v případě některých osob mohlo mít za následek i jejich zatčení. Vyplývá to z výnosu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Tento nový postup potvrdilo běloruské ministerstvo zahraničních věcí oznámením, v němž potvrdilo, že „zahraniční diplomatické mise již nemají pravomoc vydávat (vyměňovat) a prodlužovat všechny druhy pasů a průkazů totožnosti“. Bylo poznamenáno, že „tyto činnosti lze provádět pouze na území Běloruska“. Bez platného pasu se pobyt Bělorusů v zahraničí stane nelegálním.
Dále již nebude možné na velvyslanectvích potvrzovat plnou moc k prodeji nemovitosti, například bytu či auta, nebo získat potvrzení o vzdělání či rodinném stavu. Lidé, kteří by chtěli požádat o tento typ dokladů, musí rovněž přijet do Běloruska.
Svjatlana Cichanouská, vystupující jako představitelka tzv. prodemokratické běloruské opozice, apelovala na své krajany, aby neriskovali návrat do země, pokud jim „hrozí perzekuce“. Je také známo, že běloruské opoziční kruhy v exilu pracují na zavedení „pasu Nového Běloruska“, který by měl být mezinárodně uznávaný a mohl by se stát řešením pro emigranty, kteří se z politických důvodů obávají návratu do země.
Rozhodnutí běloruských úřadů kritizovaly Spojené státy. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o „cynické vzdání se základních povinností režimu vůči národu“, které by „poškodilo tisíce Bělorusů žijících v zahraničí“, server vasevec.cz
X X X
Kamarád zabil člověka, řekl školák policistům. Tělo našli v křoví
Městečko Lohr am Main v Bavorsku šokovala vražda čtrnáctiletého chlapce. Bezvládné tělo leželo na školním pozemku, kde se schází místní mládež. Policie zadržela několik hodin po činu podobně starého mladíka. V sobotu rozhodne vyšetřující soudce o vazbě, uvedl policejní mluvčí.
Policii zalarmoval v pátek odpoledne chlapec, který přišel na policejní služebnu s tím, že jeho kamarád zabil člověka. Policisté vyjeli do školního střediska ve čtvrti Nägelsee, kde je i sportovní areál, parčík s lavičkami a keři a restaurace McDonald´s. Místo je oblíbené mezi místní mládeží, která se tu na konci prázdnin pravidelně schází. V Bavorsku začíná školní rok až příští týden.
Tělo leželo v křoví za sportovním hřištěm. Záchranáři už mohli na místě pouze konstatovat smrt chlapce. Za necelé dvě hodiny poté policisté v místě bydliště zadrželi podezřelého. Věk nechtěli podle Bildu upřesnit, pouze uvedli, že jde o mladistvého. Média později uvedla, že chlapec podezřelý z vraždy nedávno oslavil 14. narozeniny a je tedy trestně odpovědný.
„Policisté nyní vědí o třech lidech, kteří byli v době tragédie na místě,“ řekl Bildu policejní mluvčí. Nemohl potvrdit, že oběť i pachatel byli studenti zmíněné školy.
Bild připomněl podobnou tragédii, která se stala v bavorském Wunsiedelu nedaleko českých hranic letos v dubnu. Tam jedenáctiletý školák zavraždil o rok mladší dívku. Podle vyšetřování ji uškrtil poté, co se obě děti pohádaly. V tomto případě je pachatel příliš mladý, aby mohl být za zločin potrestán.
X X X
Vlastnictví Svatovítské katedrály či H-System. Verdikty NS často budí vášně
Nejvyšší soud (NS) je vrcholným orgánem soudní moci. Po okresních, krajských a vrchních soudech je čtvrtým a nejvyšším stupněm českého soudního systému. Zahájil činnost před 30 lety, 10. září 1993 a letos tedy slaví 30 let své existence. Náplní jeho činnosti je především rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutí odvolacích soudů, rozhodování o stížnostech pro porušení zákona a dovoláních, kdy přezkoumává, zda nižší soudy postupovaly v souladu se zákony.
Nejdůležitějším úkolem NS je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe soudů v trestním i občanském soudním řízení, a to jak rozhodováním o verdiktech nižších soudů, tak zaujímáním sjednocujících stanovisek. NS rozhoduje i o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání verdiktů z ciziny, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo přezkoumává příkazy k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
Nejvyšší soud rozhoduje zpravidla v senátech složených z předsedy a dvou soudců, řidčeji pak ve velkých senátech kolegií, které se skládají nejméně z devíti soudců příslušného kolegia (tedy občanskoprávního nebo trestního). Velký senát kolegia rozhoduje tehdy, pokud mu postoupil věc některý ze senátů proto, že při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného ve starším rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Soud se skládá z předsedy a místopředsedy jmenovaných prezidentem, dále předsedů kolegií, předsedů senátů a soudců. Od počátku sídlí soud v Brně, v současnosti má 70 soudců rozdělených do dvou kolegií – občanskoprávního a obchodního (47 soudců) a trestního (23 soudců). Počet soudců se v průběhu let měnil, na počátku jich bylo jen 23, v následujících letech jejich počet postupně rostl, po deseti letech práce už měl Nejvyšší soud šest desítek soudců.
Motejl jako první předseda
Prvním předsedou NS byl někdejší advokát disidentů Otakar Motejl, který už předtím předsedal federálnímu Nejvyššímu soudu. Po Motejlovi, který se stal v létě 1998 ministrem spravedlnosti ve vládě Miloš Zemana, stanula v čele soudu Eliška Wagnerová, jež byla ve funkci čtyři roky, než byla jmenována do Ústavního soudu. V letech 2002 až 2015 vedla Nejvyšší soud Iva Brožová, po jejíž překvapivé rezignaci v lednu 2015 jmenoval prezident Zeman do čela NS Pavla Šámala. Po Šámalově odchodu k Ústavnímu soudu byl v květnu 2020 do čela NS jmenován současný šéf Petr Angyalossy
– Mandát nejdéle sloužící šéfky NS přitom poznamenal její spor s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, který v únoru 2006 Brožovou odvolal, protože prý neplnila dobře svou funkci a jí vedený soud selhával. Brožová se ale obrátila na Ústavní soud, který zrušil ustanovení zákona, na jehož základě byla odvolána, a také ji potvrdil ve funkci. Brožová se s Klausem střetla též kvůli jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu, i také v tomto případě ji podpořil ÚS.
Kvůli jednomu z kontroverzně vnímaných rozhodnutí NS se Brožová stala terčem kritiky Klausova nástupce na Pražském hradě Miloše Zemana. Ten koncem srpna 2013 prohlásil, že ztratil v Brožovou důvěru, protože se nedistancovala od verdiktu, kvůli kterému státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání tří exposlanců ODS kvůli korupci. NS tehdy dospěl k závěru, že jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je tedy trestně stíhat.
Tento verdikt byl jen jedním z desítek tisíc rozhodnutí, které Nejvyšší soud za čtvrtstoletí činnosti vynesl, zasáhl třeba do důležitých restitučních kauz včetně například vlastnictví Svatovítské katedrály. Velký ohlas vyvolalo také, když NS v červenci 2018 vyhověl dovolání správce konkurzní podstaty vytunelované společnosti H-System Josefa Monsporta a rozhodl, že bytové družstvo Svatopluk musí do měsíce vyklidit byty v osmi domech v Horoměřicích.
Otevření za Šámala
V tomto případě se Nejvyšší soud stal terčem kritiky ze strany řady politiků a výhrady opět vznesl i prezident Zeman, který se dokonce sešel s jeho předsedou Šámalem. Zároveň ovšem soudce Zdeněk Krčmář podrobně vysvětlil svůj verdikt a potvrdil tak změnu přístupu Nejvyššího soudu, který byl v minulosti často kritizován za přílišnou uzavřenost směrem k veřejnosti. Od nástupu Šámala se ovšem přístup soudců k prezentaci svého rozhodování postupně měnil.
Uvítací recepce předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala zahájila v pondělí 5. listopadu večer program brněnské části mezinárodní konference „Nejvyšší soudy v měnící se době“.
– V posledních pěti letech NS například dvakrát zasáhl do kauzy související s policejním zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Nejprve roce 2020 označil v případu zneužití Vojenského zpravodajství za nezákonné odposlechy Jany Nečasové (dříve Nagyové), protože byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly povoleny. V květnu 2021 nicméně dospěl jiný senát Nejvyššího soudu k závěru, že použití odposlechů jako důkazů v kauze bylo oprávněné a v pořádku. Nečasová a tři bývalí zpravodajci tak nakonec dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti.
Nejvyšší soud se vyjadřoval také k případu kolem dotace pro Farmu Čapí hnízdo, kvůli níž stanul před soudem šéf hnutí ANO a bývalý předseda vlády Andrej Babiš. Expremiér zpochybňoval způsob, jakým byl zbaven imunity, u NS ale neuspěl. Babiš namítal, že znění žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání se výrazně liší od toho, co napsal do obžaloby žalobce Jaroslav Šaroch. Nejvyšší soud v červnu 2022 návrh zamítl s vysvětlením, že se v tuto chvíli a v tomto typu řízení podobnými námitkami zabývat nemůže, ceskajustice.cz
X X X
Kurýr se při rozvozu jídla vymočil vedle objednávky. Firma ho vyhodila
Česká pobočka rozvážkové služby Foodora vyhodila jednoho ze svých kurýrů. Byl totiž zachycen na videu, které se rozšířilo po sociálních sítích, jak močí u auta hned vedle tašek s objednávkami. Podle vedoucího logistiky Foodory Tomáše Kýčka se kurýr omluvil. Zákazníkovi pak firma vrátila peníze a nabídla kompenzaci.
Video na sociální sítě umístil influencer Luboš Kulíšek a jeho partner Jan Hrdlička. Na něm lze vidět kurýra, který při dovážce objednávky močí přímo u otevřených dveří auta.
„Objednal jsem si jídlo z Foodory, kterou jsem šel převzít. Honza mi pak ukázal video, jak se kurýr vymočil uprostřed silnice. Nechce se mi na objednávku vůbec sahat. Chápu ale, že jeden kurýr není odrazem celé společnosti,“ popsal situaci na Instagramu Kulíšek.
Foodora označila chování řidiče za nepřijatelné. „Kurýr své chování doznal a omluvil se za něj. Podobné jednání je nicméně v rozporu s naším kurýrským kodexem, proto jsme s ním okamžitě ukončili spolupráci,“ sdělil iDNES.cz Kýček.
Firma nabídla zákazníkovi kompenzaci
Kýček věří, že pochybení jedince značku nepoškodí. Dodal, že zákazníkovi vrátili peníze a nabídli kompenzaci.
„Absolutní většina našich partnerských kurýrů se takto nechová – naopak, takové konání odsuzují, protože podobné incidenty dělají špatné renomé i těm kurýrům, kteří se chovají k zákazníkům slušně,“ uvedl Kýček.
Podotkl, že firma pro řidiče zprostředkovává školení, mimo jiné i v přístupu a chování vůči zákazníkům nebo o bezpečnosti práce.
„Správné chování kurýrů pak vedle toho vymezuje i kurýrský kodex, kterým se naši spolupracovníci musí řídit. V případě jeho porušení každou situaci individuálně prošetřujeme a vyvozujeme patřičné následky tak, jak tomu bylo i v tomto případě,“ sdělil šéf logistiky.
X X X
Ruským emigrantům se v Izraeli nechce na vojnu. Tak táhněte zpátky, slýchají
Některým Rusům, kteří po invazi na Ukrajinu emigrovali do Izraele a požádali zde o občanství, se nechce na povinnou vojenskou službu. Mnozí z nich proto narychlo hledají způsob, jak se jí vyhnout. Setkávají se však s odporem většinové společnosti. Kvůli válce navíc mezi rusky mluvícími Izraelci rostou neshody a napětí.
Sedmnáctiletá Alice uprchla z Ruska do Izraele krátce po začátku války. Ani ne rok poté ji ale dorazil dopis, aby se dostavila k pohovoru s vojenskou komisí, která rozhodne, zda po dovršení plnoletosti nastoupí na vojnu. „Z Ruska jsem odešla kvůli válce, nedokážu si představit, že bych sloužila v jakékoliv armádě, v jakékoliv zemi,“ popsala.
Podle portálu The Moscow Times (MT) dívka patří ke stovkám ruských emigrantů, kteří po útěku před represemi, nejistotou nebo částečnou mobilizací čelí v Izraeli požadavku na vojenskou službu.
Ta se očekává od většiny Izraelců a vztahuje se i na nové imigranty mladší 22 let, kteří v zemi získají občanství. „Abyste měli dost času přizpůsobit se nové situaci, poznat Izrael a naučit se hebrejštinu, je váš nábor plánován až rok po vašem příjezdu do země,“ píše izraelská armáda na svém webu. Ženy musí odsloužit 24 měsíců, muži o osm měsíců více.
Ačkoli Alice o izraelské branné politice před svým příjezdem věděla, říká, že se musela soustředit hlavně na to, aby se co nejdříve dostala z Ruska. Kvůli účasti na protestech proti válce se o ní údajně zajímala policie.
Ihned po obdržení povolávacího dopisu začala Alice řešit, jak se vojně vyhnout. Výjimku mají například lidé s dětmi, ultraortodoxní židé, arabští občané Izraele nebo pacifisté – to je ale těžké prokázat. Alice nakonec po měsících tahanic dosáhla propuštění ze zdravotních důvodů.
„Nechcete? Táhněte, odkud jste přišli“
Izraelská organizace New Profile, která se staví proti militarismu, uvádí, že se na ní v posledních měsících se žádostí o radu, jak se vyhnout odvodu, obrátilo více než 100 nedávných ruských migrantů.
Do armády se nechtělo ani devatenáctiletému Matvejovi, který do země přijel loni v březnu. Nakonec ale nastoupil ke kybernetické jednotce. „Nesouhlasím s mnoha akcemi izraelské armády, ale chápu, že jejím hlavním cílem je bránit Izrael,“ míní s tím, že nesouhlasí s okupací palestinských území. Služba je ale podle Matveje klíčem k integraci do izraelské společnosti.
Izrael se stal pro ruské občany po vypuknutí invaze na Ukrajinu jednou z nejžádanějších destinací. Země po nich nechce turistická víza a Rusové s židovským původem mají automaticky nárok na občanství.
Podle listu The Jerusalem Post loni vzrostla židovská imigrace z Ruska o 400 procent. Přestěhování na základě zákona o návratu loni uskutečnilo 32 500 ruských židů. Kromě toho se do Izraele přistěhovalo také 14 500 židů z Ukrajiny. Celkem do země podniklo takzvanou aliju přes 61 tisíc přistěhovalců.
Neboť Izrael odesílá povolávací dopis asi rok po příchodu migranta, nyní odvádí Rusy, již loni utekli před záříjovou mobilizací. Na ty, kdo vojnu nepodstoupí, izraelská společnost pohlíží s despektem.
„Vrať se do Ruska, když nechceš sloužit,“ zaznělo podle MT v minulém týdnu pod příspěvkem na Facebooku, kde ruský imigrant pobouřil Izraelce žádostí o radu, jak se odvodu vyhnout. „Proč by takové jako ty měli chránit naše děti a vnoučata? Proč mají takoví lidé jako ty právo na návrat?“ tázala se jedna diskutérka. „Zavřeme pro takové hranice,“ přisadila si další.
Devatenáctiletý Miša z Moskvy, který do Izraele odjel loni v červenci, se naopak na službu těší. „V Izraeli je armáda radikálně odlišná od ruské armády, zvláště po vypuknutí války na Ukrajině. V Rusku je to něco, čeho jsem se nikdy nechtěl stát součástí,“ líčí. Také tam musí muži povinně na vojnu.
Válka rusky mluvící Izraelce rozdělila
Podle Jerusalem Postu válka na Ukrajině rusky mluvící Izraelce, kteří nyní tvoří asi 15 procent z téměř 10 milionů obyvatel, rozdělila.
„Zatímco ukrajinští Izraelci a noví ruští přistěhovalci většinou podporují Ukrajinu, starší ruští přistěhovalci jsou často obětí kremelské propagandy,“ míní Anna Žarová z organizace Izraelští přátelé Ukrajiny. Podle ní jde zejména o přistěhovalce z počátku 90. let minulého století, z nichž mnozí se neintegrovali a dosud se spoléhají na ruskojazyčné kanály.
„Vztahy mezi oběma komunitami se vyostřily. Naučili jsme se v každodenním životě vyhýbat se hádkám, které mohou přerůst v násilí,“ uvedla izraelská zdravotní sestra ukrajinského původu Natalia Germanová.
Ta od počátku bojů zveřejňuje na TikToku proukrajinská videa zaměřená na rusky mluvící Izraelce. Mnoho z nich totiž podle Germanové používá sociální síť k propagaci a ospravedlnění invaze. „Nenávidí Ukrajince žijící zde v Izraeli,“ míní.
Izraelci, kteří podporují Ukrajinu, ať už jde o ukrajinské válečné uprchlíky, starší ukrajinské přistěhovalce nebo ruské Izraelce, jsou podle Jerusalem Postu často frustrováni nedostatečnou vojenskou podporou Kyjeva ze strany Jeruzaléma a odmítnutím zaujmout v konfliktu jasný postoj.
Kromě přistěhovalců židovského původu přišly do Izraele také tisíce nežidovských ukrajinských uprchlíků. Těm Izrael ve snaze vyhnout se třenicím s Moskvou neudělil status uprchlíků, ale status „humanitárních turistů“.
„Pro Jeruzalém je udržování otevřeného komunikačního kanálu s Kremlem otázkou národní bezpečnosti. Pro Ukrajince, kteří v Izraeli pobývají na základě časově neomezených turistických víz, je však situace neudržitelná,“ uvedla Lena Dubrovinová, dobrovolnice pracující s utečenci.
Izraelské ministerstvo vnitra se nyní společně s izraelským vzdělávacím systémem zaměřuje na pomoc novým přistěhovalcům při integraci a na snížení neshod mezi přistěhovalci z různých prostředí.
X X X
Karel III. na hraně ústavy. Na rozdíl od Alžběty II. mluvil, do čeho neměl, říká Žantovský
Král Karel III. si je dobře vědom, že neměl stejnou přízeň jako jeho zesnulá matka, myslí si Michal Žantovský, bývalý velvyslanec ve Velké Británii. V době, kdy byl Karel III. ještě princ, se pokoušel radit britským premiérům. Takové jednání je ale už na hranici ústavy.
„Myslím, že společným jmenovatelem veškerého jednání, které král Karel III. učinil od nástupu na trůn, je kontinuita,“ řekl ve speciálním vysílání Alžběta II.: Rok bez královny Žantovský.
Podle bývalého velvyslance je Karel III. úplně jiný než Alžběta II. Dokonce mluvil do věcí, do kterých neměl, a to královna nikdy nedělala. „Jako princ z Walesu byl známý, že měl na řadu věcí, jako jsou architektura a kultura, radikální názory, které se snažil prosazovat. Dokonce se pokoušel i radit britským premiérům, což je v tamním systému vlastně na hranici ústavy,“ pronesl na CNN Prima NEWS. „Zatím to evidentně nedělá,“ pokračoval.
Král Karel III. podle slov Žantovského moc dobře věděl, že nebyl tak oblíbený a populární jako jeho matka. „Zároveň pochopil, že v určitých okamžicích neměl velkou přízeň a důvěru britských poddaných. Proto se také zatím vyhýbá ostrým radikálním reformám. Soustředil se na to, aby udržoval v chodu monarchii, aby ji nečinil centrem nějakých kontroverzí ve velmi turbulentní době po covidu a po začátku ruské agrese proti Ukrajině, po několikanásobném střídání britských premiérů. V této době bylo skutečně zapotřebí, aby vládnutí dal ráz stability a kontinuity. To se mu celkem podařilo,“ zhodnotil bývalý velvyslanec.
Karel III. a ekologie
Podle Miroslava Sklenáře, bývalého ředitele protokolu Kanceláře prezidenta republiky, měli Alžběta II. a Karel III. rozdílný vztah k ekologii. „Můj oblíbený příběh je, když král Karel III. řekl, že se v Buckinghamském paláci na hostinách nebudou podávat husí foie gras, protože on jakožto příznivec veganství a ekologie to nepovažuje za vhodné. Od organizace na ochranu zvířat dostal obří koš, který byl plný veganských foie gras. Líbí se mi, jak jde příkladem a ukazuje, že nelze donekonečna vyrábět nové a nové věci,“ uvedl Sklenář na CNN Prima NEWS s tím, že právě to ho dělá populárním.
„Královna byla vnitřně disciplinovaná. Někdy třeba chtěla říci něco silného i politicky, ale věděla, že to může říct premiérovi při rozhovoru mezi čtyřma očima. Takto to jistě bude dělat i král Karel III. Některá témata, o kterých veřejně hovořil jako princ z Walesu, otevírat nebude,“ doplnil Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničních věcí, a doplnil, že v současné době má slovo Karla III. mnohem větší váhu.
Královna byla laskavá
Žantovský ve speciálním vysílání také zavzpomínal na Alžbětu II., se kterou se nejednou setkal. „Byla nejdůležitější korunovaná hlava. Laskavá žena, která panovala s nesmírnou noblesou a neposkvrněnou pověstí. Na její osobu se nevztahoval žádný z těch početných skandálů, které doprovázejí politický život v každé zemi – i ve Velké Británii. A v tom byla naprosto jedinečná,“ připomněl.
„Vypadala na první pohled velmi poddajně a velmi smířlivě, ale ze skutečností, které pronikly k historikům o jejím vládnutí a životě, víme, že si v kritických chvílích dokázala zachovat vlastní názor a prosadit ho,“ dodal Žantovský. Královna Alžběta II. zemřela 8. září minulého roku. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí.
X X X
Ivo Pešák z Mládkova Banjo Bandu zemřel při operaci. Chybí mi, přiznal Upír Krejčí
Ivo Pešák patřil mezi svérázné umělce. Uznávaný hudebník s vizáží nemotorného týpka s plnovousem se nejvíce proslavil v Banjo Bandu Ivana Mládka. Díky videoklipu k písni Jožin z bažin se stal hvězdou i v zahraničí. Jaký byl v soukromí? 7. září si připomínáme jeho nedožité 79. narozeniny.
Ivo Pešák se během života stačil oženit dvakrát. S první manželkou měl dva potomky, s druhou ženou Miladou, zůstalo manželství bezdětné. S Miladou prožil posledních téměř třicet let svého života.
Velmi úzce s ním spolupracoval Václav Upír Krejčí. Společně vytvořili hudební duo, které nazvali Dýza Boys. „Byl to bezvadnej člověk, velmi dobře jsme si spolu rozuměli. Chybí mi strašně moc. Pořád je to silný… Mám ho pořád uloženého v mobilu, mám pocit, že tady pořád je. Náš projekt Dýza Boys vznikl tak, že jsme si položili otázku, co budeme jednou dělat až budeme starý a nebudeme moc třeba chodit. Tak jsme si řekli, že uděláme pěvecké duo a budeme zpívat třeba na vozíku,“ prozradil Václav Upír Krejčí pro web Prima Ženy.
A nutno dodat, že jejich hudební projekt byl úspěšný. „Ivo říkával: ‚Upíre, já jsem netušil, že takhle starej budu jezdit po diskotékách a budou mě milovat tak mladý holky. To ani nemůžu říct doma!‘ Byla s ním velká legrace,“ dodal Upír Krejčí.
Do USA si vezl vodky
Společně dokonce vyrazili koncertovat na pozvání až do amerického Chicaga. „Když jsme tam přiletěli, Ivo povídá, že musí zavolat manželce, aby neměla starost. ‚To není možný, Upíre! Já do mobilu třikrát naťukám PIN, a ono mi to napíše, že to chce PUK‘, sděloval mi nešťastně. Zablokoval si telefon. Za pět dní mě požádal, jestli mu půjčím mobil, aby zavolal Miládce. Vytočil jsem její číslo a předal mu můj telefon. ‚Nazdar Miládko, prosím tě ty dvě flašky vodky, co si zabalila do těch ručníků, tak vydržely. Jednu už mám vypitou. Ahoj,‘ sdělil ji Ivo a zavěsil,“ popsal s úsměvem Upír Krejčí.
Pešákova životospráva nebyla zrovna ideální. „Užíval si života plnými doušky. Hodně kouříval a měl rád pivo. Říkával: ‚Denně dvacet piv, a to nejdu do hospody.‘ Vždycky to byl ale totální profík. Nikdy se nestalo, že by nepřišel na zkoušku nebo na kšeft. Vždy byl perfektně připravený. Totální sluchař, hrával ve filharmonii,“ zavzpomínal Upír Krejčí pro web Prima Ženy.
Zemřel při operaci, z které měl obavy
Většinu kariéry prožil Ivo Pešák v souboru Ivana Mládka, který ho velmi často obsazoval do rolí takzvaných naivních troubů. „V mnoha případech se to Ivovi líbilo, v mnoha zase ne. Ale užili jsme si strašně legrace, víc tedy v šatně než na jevišti. Jednou jsem ho v rámci jedné scénky měl bouchnout po hlavě balalajkou. Jedna byla opravdová, druhá falešná. Přestože to bylo všechno pečlivě nazkoušené, do ruky se mi dostala ta opravdová. Majzl jsem ho s ní, Pešákovi tekla po hlavě krev a Ivan Mládek mě pak honil po divadle,“ přidal pro web Prima Ženy další příhodu Václav Upír Krejčí. Ivan Mládek v roce 2022 oslavil velké životní jubileum, jak se můžete podívat v úvodním videu.
Ivo Pešák zemřel 9. května roku 2011 ve věku 66 let. „Když jsme přiletěli z toho Chicaga, odvezli ho do nemocnice. Asi za měsíc mi volá a říká: ‚Upíre, manželka a primář mně chtějí udělat bypass, co ty na to?‘ Odpověděl jsem mu, že si ho nevezmu na svědomí a že se musí rozhodnout sám. ‚Tak to udělám,‘ oznámil mi. A bohužel na tom stole tam zemřel,“ prohlásil Upír Krejčí.
X X X)
Perez Gonzalez opět v neděli na stupních vítězů. Bojoval o vítězství
Tým Accolade Smrz Racing BGR slaví další úspěch v podobě třetího místa ve druhém závodě kategorie World Supersport 300 v Magny Cours, které vybojoval José Luis Perez Gonzalez po těsném souboji o vítězství v posledním kole dramatického závodu. Až do poslední chvíle nebylo jasné, kdo se postaví na stupně vítězů. Tak těsné bylo pořadí čelní skupinky závodu od začátku až do konce. Španělský jezdec českobudějovického týmu se dostal do vedení závodu 4 kola před cílem, nakonec však projel cílem na třetím místě a připsal si na své konto druhé pódiové umístění v letošní sezóně. Tým Jakuba Smrže nyní figuruje na celkově druhém místě prozatímního pořadí světového šampionátu se ztrátou pouhých pěti bodů. Nováček Levi Badie, který tento víkend debutoval v mistrovství světa, skončil 26. Příští závody se konají ve španělském Aragonu 22-24 září.
X X X
DALŠÍ TOP10 VYBOJOVAL V MISANU FILIP SALAČ
Na okruhu v Misanu v neděli v Itálii vyvrcholila v pořadí dvanáctá velká cena seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Po vydařené kvalifikaci nastupoval Filip Salač do závodu s myšlenkou na umístění v nejlepší desítce, kde je ale v letošní sezóně opravdu velmi těsno. Český jezdec startoval ze čtvrté řady a hned se dokázal protáhnout až na pátou příčku. I když se v závěru propadl o čtyři pozice, sedm bodů za deváté místo je s ohledem na silnou konkurenci skvělým výsledkem.
Pokud jste dnes na startovním roštu hledali Filipa Salače v typických barvách týmu QJ MOTOR GRESINI RACING, mohli jste ho snadno přehlédnout. Pro dnešní závod byl připraven speciální design s odkazem na Fausta Gresiniho a jeho kariéru v polovině osmdesátých let minulého století. Bílo černou kombinaci motocyklu doplnila ještě kombinéza, kterou italský jezdec a majitel týmu v té době používal.
Ve druhé polovině dvaadvacetikolového závodu bylo jasné, že se nejrychlejší jezdci začínají potýkat s degradací pneumatik a ztrátou gripu. Několik závodníků spadlo a řada dalších zachránila „ztracené přední kolo“ až neuvěřitelným způsobem. Filip Salač musel svoji pozici bránit nejprve před Gonzalezem, Arbolinem, Lowesem a v závěru ještě před Robertsem. I když se před něho soupeři nakonec dostali, umístění v Top10 je dalším hodnotným výsledkem našeho jezdce. „Měl jsem dobrý start, posunul se o několik míst dopředu, ale zhruba v polovině závodu jsem nebyl schopný udržet nastavené tempo. Měl jsem takzvaný arm bump, bolesti v předloktí, které závodníky občas postihnou. Větší starosti mně ale dělaly vibrace motorky, které mě limitovaly v nájezdech do zatáček. Podle dat to bylo od zadního kola, musíme se na to podívat, jestli byl problém s pneumatikou nebo s něčím jiným. Jsem rád za tenhle víkend, posunuli jsme se dopředu a každý výjezd se pohybovali v top deset. Těším se na asijskou šňůru, kde nás čeká hodně závodů na rychlých tratích,“ komentoval závodní víkend Filip Salač #12.
Dvanáctý závod kategorie Moto2 vyhrál s přehledem Pedro Acosta, druhé místo obsadil Celestino Vietti a stupně vítězů doplnil Alonso Lopez. Kolotoč mistrovství světa MotoGP se nyní přesouvá do zámoří, kde jezdce čeká dvouměsíční turné po Asii a Austrálii. Jan Koudelka, AMK