Exministr financí ODS Vlastimil Tlustý se v CNN Prima NEWS znovu ostře vymezil vůči vládní koalici. Podle bývalého člena ODS, který se v roce 2009 podílel na pádu vlády Mirka Topolánka, kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) podřizuje svou politiku zájmům Evropské unie či Ukrajiny a dostatečně nemyslí na české občany. Pětikoalice kritiku podobného ražení dlouhodobě odmítá.

Hnutí ANO začíná mít podle posledních průzkumů převahu nad koalicí Spolu. Obzvlášť slábne podpora TOP 09 a lidovců, kterým volební modely často přisuzují podporu pod hranicí pěti procent.

„Podpora Andreje Babiše plyne z toho, že za jeho vlády byly udělány astronomické dluhy. Stamiliardy byly rozdány lidem, kteří nepochopili, že je mají na dluh a budou je muset splatit. Je to začarovaný kruh a občané z něj vidí pouze kousek. Způsobilo to vysokou inflaci. Babišova vláda zasela bodlák a Fialova vláda to umocnila,“ řekl Tlustý v pořadu Co Čech, to politik!

Současnou vládu nijak nešetřil ani někdejší předseda Zelených Matěj Stropnický: „Pokud má opozice po pěti měsících takové preference, tak vláda vládne špatně. I když kabinety vedou boje s inflací častěji než boje s pandemií, současná vláda na to není připravená. Nic nedělá, od toho se ty preference odrážejí.“

Příspěvek na školní pomůcky

Stropnický, který vykonával funkci poradce tehdejší ministryně práce Jany Maláčové v předešlé vládě, mimo jiné kritizoval způsob vyplácení příspěvků pro potřebné. Podle něj je totiž administrativa zbytečně složitá a plánování zpožděné.

„Lidi potřebují peníze hned, když chodí ČEZ s účty. Ne před komunálními volbami,“ prohlásil. Narážel tím na plán vlády v srpnu vyplatit jednorázový příspěvek v podobě 5 000 korun na dítě do 18 let pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Současný šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) srpnový termín vysvětluje tím, aby rodiče mohli pokrýt výdaje spojené se začátkem školního roku.

Adresná, nebo celoplošná pomoc?

Zmíněný příspěvek se nepozdává opozičním politikům i některým ekonomům, který jej považují za příliš plošný a proinflační. K tomuto názoru se přihlásil i Tlustý. „Naprosté zoufalství. Zase je to na dluh, sami to přitom u Babiše kritizovali. Ten s velkými dluhy začal, tahle vláda v tom pokračuje,“ sdělil.

V souvislosti s energetickou krizí pak Tlustý obvinil vládu, že nemyslí na zájmy svých vlastních občanů. „Vítězí loajalita s Bruselem, Ukrajinou a kdekým, jenom ne s českým občanem, o toho se vláda moc nezajímá,“ dodal.

Kritiku kabinetu si pak někdejší ministr financí za ODS neodpustil ani v případě prezidentské volby: „Kandidát, který bude mít podporu této vlády, dostane polibek smrti a nebude mít šanci.“ Třetí přímá volba prezidenta ČR se bude konat na začátku roku 2023 před 8. březnem, kdy současné hlavě státu Miloši Zemanovi skončí druhé funkční období

 X X X

KRITIKA   FILOSOFA   KOMÁRKA

 Stojíme na dějinné křižovatce. Čeká nás omezování svobod, říká filosof Komárek

Stanislav Komárek je český biolog, antropolog, filozof a v neposlední řadě úspěšný spisovatel. Se svou kritickou knihou Evropa na rozcestí se těší oblibě například i na Ukrajině. Jak vnímá tamní aktuální konflikt? Změní uvažování Západu? A jsme svědky soumraku euroatlantické civilizace? Komárek také přemítá o možném konci kapitalismu v jeho současné podobě.

Válka na Ukrajině odhaluje problémy, které jsme roky přehlíželi. Energetická závislost na diktátorských režimech, výroba léků a zboží přesunutá do Asie, celosvětově provázané dodavatelské řetězce, jež se jedním škubnutím hroutí k zemi. Jak tyhle události Evropu a celkově Západ změní

Je zřejmé, že stojíme na velké dějinné křižovatce, z níž se můžeme vydat nejrůznějšími směry. Nemám ovšem křišťálovou kouli a nejsem ani prorok, abych si mohl troufnout říct, kam to bude. Nevím, kolik mi zbývá v životě let, ale na jednu stranu by člověk chtěl být dlouho živ, protože by ho zajímalo, jak tohle všechno dopadne. Na straně druhé se obávám, co přijde, a rád bych zemřel ještě ve světě, na jaký jsem zvyklý. Každá společnost má v sobě vždy nějaké dobré a nějaké špatné rysy. Vždy záleží na tom, v jakém jsou poměru.

X X X

Střelba za bílého dne v Paříži: Policisté na kolech usmrtili ženu v ujíždějícím autě

Jeden mrtvý, jeden těžce zraněný a rozstřílené auto na pařížském bulváru. Tak skončila silniční kontrola a následná honička v ulicích Paříže. V krátké době jde už o druhý podobný zásah v ulicích města.

Stalo se to za bílého dne poblíž pařížského bulváru Barbés. Policejní hlídka na kolech si všimla auta, kde jeden z pasažérů nebyl připoutaný. Policisté chtěli auto zkontrolovat, řidič ale před blížícími se policisty šlápl na plyn. Pustili se proto za ním.

 „Viděl jsem auto, projelo kolem nás opravdu rychle a pak jsem slyšel několik výstřelů,“ popsal svědek události. Policisté na bicyklech řidiči nadjeli z boční ulice a střetli se na křižovatce, kde auto uvízlo v zácpě.

Byla to prý sebeobrana

Právě tam na auto vystřelili, podle svých slov v sebeobraně. „Policisté se cítili ohroženi autem, které proti nim vyrazilo. Proto na záchranu života svého i svých kolegů, kteří na místo přijížděli, použili zbraně,“ vysvětlil policejní mluvčí François Bersani.

Ženu na místě spolujezdkyně zasáhla střela do hlavy a krátce po převozu do nemocnice zemřela. Řidič skončil s těžkým zraněním hrudníku na jednotce intenzivní péče a zatím není schopen vypovídat. U policie měl už několik záznamů a za volant usedl bez řidičského průkazu, který mu byl zabaven. Střelba za bílého dne uprostřed metropole vyvolala skandál.

„V poslední době je to už druhý takový případ. Policie střílela a usmrtila lidi, kteří se nechtěli podrobit silniční kontrole. Ano, je to trestuhodný čin. Ale střílet po nich? Od kdy se neuposlechnutí příkazu zastavit trestá střelbou?“ ptal se předseda strany Nepokořená Francie Jean-Luc Mélenchon.

Vyšetřovatelé napočítali na autě devět zásahů. Trojice policistů je ve vyšetřovací vazbě a inspekce zjišťuje, jestli šlo skutečně o přiměřenou sebeobranu.

X X X

MERKELOVÁ   UŽ   V  ROCE   2008   ODMÍTLA   VSTUP   UKRAJINY   DO   NATO

Merkelové z „brutální a neomluvitelné“ války smutno. Výčitky ale nemá

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to v úterý prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. Německo vedla šestnáct let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit, a tak výčitky nemá.

 „Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová, která v úterý večer na divadelní scéně Berliner Ensemble odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga v pořadu Co je tedy moje země? (Was also ist mein Land?).

Podle Merkelové se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. „(Ruský prezident Vladimir) Putin mi v roce 2007 řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala. Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla.

Poznamenala, že Putinův názor nesdílela a že se nepodařilo v Evropě vybudovat dostatečný bezpečnostní systém. „Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.

Merkelová se loni v prosinci po opuštění kancléřství uchýlila do ústraní. Právě její názory na Putinovu válku a na dodávky zbraní ukrajinské armádě patřily mezi ty nejočekávanější, byť své mlčení k válce ukončila už minulý týden. Tehdy řekla, že je ruský útok na Ukrajinu bodem zlomu.

Mlčení na veřejnosti prolomila před týdnem, kdy měla projev k odchodu dlouholetého šéfa odborů DGB Reinera Hoffmanna. „Jako bývalá kancléřka jsem nechtěla nic hodnotit jen tak spatra,“ řekla minulou středu.

Podle Merkelové znamená ruská invaze do sousední země nejzávažnější porušení mezinárodního práva v Evropě od skončení druhé světové války. Ruskou agresi jednoznačně odsoudila. Nazvala ji barbarstvím a zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby byla válka Ruska zastavena.

Už v dubnu se také nechala slyšet, si stojí za svými rozhodnutími z roku 2008, kdy Severoatlantická aliance nenabídla členství Ukrajině. Ta o vstup do NATO dlouhodobě stojí.

X X X

Fialu s Macronem chce řešit české předsednictví EU i dění na Ukrajině

Francouzský prezident Emmanuel Macron a a český premiér Petr Fiala se před svým úterním večerním jednáním v Elysejském paláci shodli na významu předsednictví Rady Evropské unie, které Česko převezme od Francie 1. července. V krátkém vystoupení pro tisk před svým rozhovorem zdůraznili mimo jiné význam dění na Ukrajině a obrannou spolupráci.

 Macron úvod svého vystoupení věnoval válce na Ukrajině, pro kterou se podle něj rozhodlo Rusko a která mění současnou Evropu. Česku přitom poděkoval za podporu, kterou poskytuje Ukrajincům, a za přijetí 350 000 ukrajinských uprchlíků.

Z obranných témat připomněl společné vojenské posádky českých a francouzských vojáků v Estonsku a řekl, že Francie i do budoucna s Českem počítá. Nad rámec očekávaných témat zmínil Macron západní Balkán a pokračování partnerství Evropy s Afrikou.

Fiala se chce ve spolupráci s Francií zaměřit na tři oblasti: na zajištění energetické bezpečnosti bez závislosti na Rusku, na obranu a na budování vysokorychlostní železnice, při kterém by Česko rádo využilo francouzských zkušeností. Český premiér zdůraznil historii strategického partnerství obou zemí a uvítal svou první bilaterální schůzku s Macronem a vyjádřil přesvědčení, že předsednictví EU posílí česko-francouzské vztahy.

„Francouzské předsednictví mělo mnoho výzev, některé nešlo předvídat, způsobila je válka na Ukrajině. Francie se jich zhostila s velkým úspěchem. Za největší úspěch považuji sjednocení Evropy na jednotných postojích a na protiruských sankcích,“ řekl Fiala. „Budu se snažit panu prezidentovi přiblížit naši středoevropskou pozici,“ dodal.

Na Fialův příjezd čekala čestná stráž ve slavnostních uniformách se šavlemi, v bílých rukavicích a v přilbách. Nad oběma státníky, kteří se oslovili křestními jmény a tykali si, vlály vlajky Francie a EU.

X X X

Obrana čelí první žalobě kvůli ‚dezinfo webům‘. Premiér Fiala roli státu popírá

Dvojice neziskovek žádá soud, aby prohlásil odstavení dezinformačních webů za nezákonné. Únorová žádost vojenské tajné služby podle nich dokazuje, že jde o státní zásah, a chtějí jasná pravidla.

 Provozovatel internetové služby YouTube s okamžitou platností zablokoval po celé Evropě kanály spojené s ruskou státní televizí RT | Foto: Dado Ruvic | Zdroj: Reuters

Zablokování dezinformačních webů na žádost Vojenského zpravodajství porušilo principy právního státu, svobody projevu a práva přijímat informace. Tvrdí to neziskové organizace Institut H21 a Otevřená společnost. Za první jmenovanou stojí miliardář Karel Janeček, za druhou exposlanec, zastupitel Prahy 6 za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.

Blokace dezinformačních webů pokračuje, zákon stále chybí. Provozovatelé hrozí žalobou

 Podle žalobců stát překročil svou pravomoc, když prostřednictvím Národního centra kybernetických operací, spadajícího pod Vojenské zpravodajství, vyzval poskytovatele připojení k internetu a sdružení CZ.NIC k zablokování 22 webů. Zpravodajci mají za to, že stránky v souvislosti s útokem na Ukrajinu šířily ruskou propagandu.

Samotná vláda se od blokací formálně distancuje, naposledy tak učinil tento týden premiér Petr Fiala. „Vypnutí a blokace dalších webů (kromě RT a Sputnik, jejichž blokaci nařídila Evropská rada – pozn. red.) specificky působících na našem území bylo rozhodnuto nevládními organizacemi a komerčními firmami,“ napsal tento týden v odpovědi na interpelaci poslanci za ANO Patriku Nacherovi s tím, že „vláda je daným organizacím vděčna“.

‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů

 Podle Kužílka je ale rozhodující dopis Vojenského zpravodajství adresovaný řediteli sdružení CZ.NIC, v dubnu získaný a zveřejněný serverem iROZHLAS.cz. „Identifikovali jsme, že jde o státní zásah, ať se tváří, jak chce,“ vysvětluje Kužílek. Cílem žaloby podle něj není úřady za jejich postup trestat, ale do budoucna nastavit pravidla, jak k blokacím webů přistupovat.

Kužílek taky odmítá, že by se autoři žaloby chtěli zastávat dezinformátorů nebo obhajovat ruskou agresi vůči Ukrajině. „Principy demokratického právního státu však nelze vyměnit za zdání vyššího dobra,“ vysvětluje motivaci.

Jelikož se ve věci angažovala armádní tajná služba, žalované je před soudem ministerstvo obrany.

Blokování ‚dezinfa‘ soudy zatím nezastavily. Klíma chce pokračovat, CZ.NIC vycouval, operátoři váhají

 Že k blokacím dochází na pokyn úřadů, řekl už před týdnem serveru iROZHLAS.cz Jiří Grund z Asociace provozovatelů mobilních sítí. Podle něj „operátoři nezačali blokovat o své vůli, ale na základě požadavků ministra vnitra a ministra průmyslu a obchodu“.

Proto se operátoři obrátili na vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi Michala Klímu s dotazem, jak by měli postupovat nadále.

Ten naznačil, že by blokování mělo pokračovat, oficiálně ale rozhodnutí zatím nepadlo. „Stále čekáme na reakci vládního zmocněnce na náš dopis, stále jsme nic neobdrželi,“ napsal v pondělí serveru iROZHLAS.cz Grund.

Podobné žaloby dosud směřovaly na poskytovatele připojení k internetu a správce české domény CZ.NIC. Žádosti o předběžná opatření ale obvodní soudy pro Prahu 3 a 4 zatím zamítly.

Aby soud blokování předběžně pozastavil, žádá i aktuální žaloba. První rozhodnutí by tak 11. senát Městského soud v Praze měl vydat nejpozději do měsíce.

X X X

Rusko vyhlásilo pátrání po autorovi románu Metro Gluchovském. Kritizoval válku na Ukrajině

Ruské úřady vyhlásily pátrání po spisovateli Dmitriji Gluchovském, známém i v Česku a na Slovensku. Důvod neupřesnily, ale podle médií jde nejspíše o diskreditaci ruské armády, tedy o kritiku války Ruska proti Ukrajině, která začala 24. února. Za „lživé zprávy“ o ruské armádě nově v Rusku hrozí až patnáct let vězení.

 Ruský spisovatel Dmitrij Gluchovskij na zahájení knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2021. Po jeho boku předsedkyně spolku německých knihkupců Boersenverein Karin Schmidt-Friedrichsová | Foto: Hannelore Förster | Zdroj: Reuters

Jméno autora románu Metro 2033, přeloženého do 37 jazyků, nyní figuruje v databázi hledaných osob ministerstva vnitra, uvedla agentura Interfax. Po Gluchovském se pátrá v rámci vyšetřování trestního případu. Konkrétní paragraf ministerstvo neuvedlo.

Server mr-7.ru připomněl, že po ruském vpádu na Ukrajinu spisovatel napsal v aplikaci Telegram, že „ve všech propagandistických médiích se rozpoutala lidojedská hysterie zaměřená právě na to, aby písmeno Z vyřízla do lebky každého Rusa“.

Válka na Ukrajině zasahuje i do herního průmyslu. V Kyjevě sídlí například autoři hry Metro. Písmena Z a V namalovaná na vojenské technice používají ruské jednotky operující na Ukrajině jako rozpoznávací znaky.

Gluchovskij se v květnu 2016 zúčastnil v Praze veletrhu Svět knihy, na kterém představil svou knihu Metro 2035. Tehdy řekl, že závěrečný díl sci-fi trilogie, který navazuje na předchozí Metro 2033 a Metro 2034, je metaforou života v Rusku na ruinách Sovětského svazu. V knize lidé žijí v moskevském metru, protože celý svět je zničený jadernou válkou.

Vždy připraven! V Rusku vzniká nová organizace pro děti a mládež, má je vést k vlastenectví

„Metro 2035 je metaforou národa žijícího v bunkru. Kniha mimo jiné klade otázky, proč svůj smysl života vidíme jen v boji a proč tak lehce věříme lžím a propagandě,“ uvedl Gluchovskij.

„Nenazval bych to diktaturou, ale zemí zlodějů, kde stát prorostl se zločinem a vše je pod kontrolou,“ řekl o tehdejších poměrech v Rusku. Domníval se, že Vladimir Putin pravděpodobně zůstane v čele státu, dokud nezemře stářím.

Gluchovskij čtyři a půl roku strávil v Jeruzalémě, kde vystudoval mezinárodní vztahy. Pracoval jako televizní a rozhlasový reportér v Německu a ve Francii a jako válečný korespondent v Izraeli a Abcházii. Fenomén Metro se zrodil záhy po vydání prvního dílu, za který získal evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007 za nejlepší literární debut. Na motivy románů Metro 2033 a Metro 2034 vznikly úspěšné počítačové hry.

X X X

 Ruský velvyslanec při OSN utekl při projevu šéfa Evropské rady Michela

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Alexejevič Něbenzja nečekaně opustil v pondělí jednání Rady bezpečnosti. Nelíbil se mu projev předsedy Evropské rady Charlese Michela, který před 15člennou Radou obvinil Moskvu ze zhoršování globální potravinové krize a zločinů proti lidskosti, které ruská armáda páchá na Ukrajině. „Možná je pro vás jednodušší neslyšet pravdu,“ reagoval na velvyslancům odchod Michel.

 Michel v projevu obvinil ruské jednotky z válečných zločinů. Především zmínil zprávy o sexuálním násilí, které popsal jako „taktické mučení, teror a represe.“ Páchání sexuálních zločinů na Ukrajině bylo i tématem setkání Rady, upozorňuje agentura Reuters.

Něbenzja již dříve během svého projevu „kategoricky odmítl“ jakékoliv obvinění ze sexuálního násilí spáchaného ruskými vojáky. Velvyslanec je označil za „lživé“.

Viditelně podrážděný ruský zástupce v OSN ke svému odchodu Reuters řekl: „Nemohl jsem zůstat ‚kvůli těm lžím‘, které přišel šířit Michel.“

„Můžete opustit místnost. Možná je pro vás jednodušší neslyšet pravdu,“ prohlásil během odchodu Něbenzja předseda Evropské komise.

‚Lstivá raketa‘

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, zhoršila aktuální celosvětovou potravinou krizi. Kvůli útoku se zvedly ceny obilí, oleje na vaření, paliv nebo hnojiva. Rusko a Ukrajina vypěstují téměř třetinu světové pšeničné produkce. Federace je rovněž velkým exportérem hnojiv, Ukrajina zase vyváží kukuřici a slunečnicový olej.

„Pane velvyslanče Ruské federace, buďme upřímní, že Kreml využívá dodávky jídla jako lstivou raketu proti rozvojovým zemím,“ řekl dále během svého projevu Michel. „Rusko je výhradně zodpovědné za tuto potravinovou krizi.“

Generální tajemník OSN Antonio Guterres se snaží zprostředkovat „balíček“, který by obnovil export potravin z obou zemí, včetně ruských dodávek hnojiva. Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov má ve středu v Turecku jednat o uvolnění vývozu obilí z Ukrajiny.

X X X

Nejlepší návrh vlády znamená pokles příjmů o 7,5 procenta, řekl Středula

Odbory se neshodly s vládou na růstu platů ve veřejném sektoru. „Nejlepší návrh vlády znamená pokles příjmů o 7,5 procenta,“ řekl šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL předložila vláda odborům několik variant. Připustil, že žádná by neznamenala navýšení platů o inflaci.

„Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci,“ řekl Jurečka.

„Vláda navrhla dvě řešení. Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ řekl ČTK mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.

„Snažíme se najít rozumný poměr, jak to navýšení provést,“ řekl ministr práce a sociálních věcí. Do dvou týdnů by podle něj mělo být jasno. Vláda by podle něj byla ráda poslem dobrých zpráv, ale musí také vycházet z toho, že zvyšování platů ve veřejném sektoru bude znamenat zvýšení deficitu státního rozpočtu. „Budeme to muset jednou všichni zaplatit,“ připomněl Jurečka. Vyšší zvyšování platů by také znamenalo roztáčení inflace, dodal ministr.

Odbory požadují zachování kupní síly zaměstnanců. Pokud to vláda neudělá, mohou si pro peníze lidé přijít před Úřad vlády, pohrozil dříve Středula. „Pokud lidé přijdou před Úřad vlády, tak situace už je vyeskalovaná a nebude vůbec jednoduché cokoli ještě s tím jednáním dělat,“ řekl už koncem května.

Jednání o možném zvýšení minimální mzdy od příštího roku budou pokračovat

Jurečka s odboráři jednal i o minimální mzdě. ČMKOS žádá její zvýšení o dva tisíce korun od července na 18 200 korun. Na jednání dorazili i ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS a ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

„Chápu, že v této turbulentní době tu ten požadavek je,“ řekl Jurečka. Podnikatelé ale skokové přidání odmítají. Poukazují na to, že s nejnižší odměnou rostou i zaručené mzdy. Ty se vyplácejí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce.

„Chceme pomoci lidem, to vláda určitě chce, vnímáme situaci. Na druhé straně je to otázka dalších dalších výdajů, které jdou na vrub dluhu tohoto státu, které budeme muset jednou všichni zaplatit a a musí mít na to ty firmy. A musíme také vědět, že firmy, když přistoupíme na zvýšení minimální a zaručené mzdy, nebudou následně propouštět lidi. My potřebujeme udržet nízkou nezaměstnanost,“ reagoval už dříve na požadavek odborů Jurečka.

X X X

V  ČR  LIDÉ  ŽIVOŘÍ,  FIALA  ROZHAZUJE  MILIONY  UKRAJINĚ

Česko poslalo na Ukrajinu další humanitární pomoc, veze ji 38 vagónů

ČR ráno poslalo vlakem na Ukrajinu další humanitární pomoc. Ve 38 vagonech je hlavně zdravotnický materiál a hasičské a pracovní oblečení a obuv. Souprava zamířila do stanice Košice – Haniska, kde se nachází HUB pro příjem humanitární pomoci z Evropské unie.

Do vlaku hasiči společně s pracovníky Správy státních hmotných rezerv naložili 1 206 palet materiálu.

Ze skladů hmotných rezerv míří na Ukrajinu 899 palet zdravotnického materiálu, který zahrnuje 3,64 milionu jednorázových vyšetřovacích rukavic a asi půl milionu kusů jednorázových ochranných obleků. Tato část nákladu v hodnotě přes 100 milionů korun je určena pro ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.

Druhá část nákladu míří do státní pohotovostní služby Ukrajiny ve Lvově a zahrnuje hasičské a pracovní oblečení, pláštěnky a boty.

„Už dříve jsme na Ukrajinu poslali téměř 1 000 palet zdravotnického materiálu, přes milion kusů ochranných pomůcek, 127 tun trvanlivých potravin a dva provizorní mosty,“ uvedl předseda správy hmotných rezerv Pavel Švagr. Celková hodnota pomoci tak podle něj činí zhruba 230 milionů korun.

X X X

Hayato Okamuru zasypal vulgarismy a vyhrožoval mu. Kremlofila řeší policie

Verbálně napadá politiky, zastává se Ruska a bojoval proti vakcínám. Známý dezinformátor Pavel Zítko si jako svou poslední oběť vybral poslance KDU-ČSL Hayata Okamuru. Na sociálních sítích se objevilo video, v kterém mu sprostě nadává a osočuje ho, že je zrádce a okrádá národ. Událostí se nyní začala zabývat policie.

 „Čumíte jako kr*tén, okrádáte národ,“ nadával Pavel Zítko lidoveckému politikovi před Poslaneckou sněmovnou a vyhrožoval mu, že se mu „splaší kladiva“. Známý podvodník a dezinformátor tam demonstroval spolu s dalšími zastánci Ruska. Poslanec se pokusil s nimi diskutovat.

To, co se před Sněmovnou odehrálo, však věcnou diskuzi rozhodně nepřipomínalo. Na záznamu Zítko na Okamuru sprostě křičí a obviňuje ho z toho, že je zloděj a lhář. Okolo postávají další příznivci Ruska zpovzdálí se přidávají. Poslanci nezmizí úsměv ze rtů, postává mezi agresivními dezinformátory a snaží se jim rozumně oponovat.

 Pan @HayatoOkamura se při své dobrotě a laskavosti rozhodl, že půjde opět diskutovat mezi flastence. Netušil, že je mezi nima ten úplně nejhorší dezolát Pavel Zítko, který ho nenechal ani mluvit a agresivně ho pozurážel! https://t.co/LSt5ULgiDm | (1:39)

Je však možné, že Zítkovi tento výstup už neprojde. Nahrávkou se totiž začala zabývat policie. „Kriminalisté Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování momentálně vyhodnocují obsah nahrávky a dalších informací, které jsou v tuto chvíli dostupné,“ uvedla mluvčí policie Kateřina Rendlová na Twitteru.

Není to poprvé, co se Pavel Zítko pohybuje na hranici zákona. V roce 2019 se „proslavil“ jako obchodník s neexistující kryptoměnou. Jeho společnost ze Švýcarska nabízela poukázky na falešné virtuální peníze s příslibem uložení v bance, která ještě neměla ani licenci

Později se stal jednou ze známých tváří bojovníků proti koronavirovým opatřením a vakcínám. Na pandemii vydělával, když si nechával od svých podporovatelů posílat peníze na účet spolku Srdcem pro vlast, který ovládá. Lidé mu poslali statisíce korun, upozornily tehdy Hospodářské noviny. Spolek je aktivní dodnes, pořádá besedy a na stránkách jsou stále zveřejněny nejrůznější dezinformace včetně údajů k zaslání darů.

Po počátku ruské invaze se Zítko přiklonil na stranu Putina. Tvrdí, že pod Ukrajinou je 32 tisíc mil tunelů, ve kterých jsou mučeny a znásilňovány děti pro produkci speciální látky adrenochrom. Putin prý přišel zjednat pořádek. Šíří kremelskou propagandu o denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny.

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra ho řadí mezi šiřitele ruské propagandy stejně jako například Jiřího Černohorského, který zpochybňuje, že ruské síly útočí na civilisty. I on šíří dezinformace o biologických laboratořích na Ukrajině a tvrdí, že za válku může „ukrajinská fašistická vláda“.

Do stejné kategorie spadá také Radim Valenčík, který po bombardování porodnice v Mariupolu začal šířit prohlášení separatistů z neuznané Doněcké lidové republiky. O obsazení jaderné elektrárny Černobyl Rusy tvrdil, že to byl nutný krok, aby ji Ukrajinci nemohli vyhodit do povětří a říkat, že to udělali Rusové.

K pronásledování veřejně známých osobností docházelo během koronavirové pandemie opakovaně. Několikrát se ho dopustil Patrik Tušl, který vyhledával a natáčel imunologa Václava Hořejšího i předsedu České lékařské komory Milana Kubka. Oba dehonestoval a kladl jim různé otázky týkající se například povinného očkování. Tušla z nebezpečného pronásledování a trestného činu výtržnictví obvinila policie.

X X X

Vážím si maďarské politiky, řekl Zeman po jednání s prezidentkou Novákovou

Prezident Miloš Zeman přivítal v úterý na Pražském hradě s vojenskými poctami novou maďarskou prezidentku Katalinu Novákovou. O schůzce se český prezident následně vyslovil proti rozvolnění visegrádské spolupráce. Novinářům řekl, že hlavy států Česka a Maďarska mají zájem na upevnění skupiny V4, která kromě těchto zemí zahrnuje také Slovensko a Polsko.

„Jsem rád, že jsem mohl přivítat nejvyššího reprezentanta země, které v České republice říkáme čestný soused,“ prohlásil Zeman. „Vážím si našeho přátelství, vážím si maďarské politiky, která respektuje národní zájmy své země a nepodléhá cizím vlivům,“ uvedl prezident.

S maďarskou prezidentkou probírali možnosti vzájemné spolupráce. „Ty formy jsou jak ve zbrojním průmyslu, tak například v energetice, včetně energetiky jaderné. Máme samozřejmě zájem na upevnění visegrádské spolupráce a nesouhlasíme s těmi, kdo by chtěli tuto spolupráci rozmělnit, nebo dokonce opustit,“ uvedl Zeman a připomněl Visegrádský fond, který podle něj financoval stovky kulturních a vzdělávacích projektů.

Oba prezidenti mají podle Zemana zájem na upevnění visegrádské spolupráce. „Nesouhlasíme s těmi, kdo by ji chtěli rozmělnit, nebo dokonce opustit,“ řekl. Nováková uvedla, že spolupráce ve V4 funguje dobře a věří, že to tak bude i v budoucnu. „Pro všechny země je velice důležité, aby byla tak úzká jako dosud,“ uvedla

Zeman uvedl, že by na žádost Novákové chtěl kompenzovat některé protimaďarské výroky, které se objevují v českých médiích. Narážel především na lednové vyjádření šéfky Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Adamová tehdy na Facebooku napsala, že Češi už ve volbách vyhnali svého premiéra Andreje Babiše a pevně doufá, že se to povede i Maďarům v případě Viktora Orbána.

Zeman v té souvislosti zmínil, že TOP 09 je podle posledních průzkumů pod hranicí vstupu do Sněmovny. „Nejrazantnější antimaďarský názor zazněl z úst předsedkyně jedné české politické strany, která, a to jsem prezidentce vysvětlil, má podle průzkumu tříprocentní voličskou podporu. Doufám, že tím je celá věc vyřešena,“ podotkl. Podle dnes zveřejněného volebního modelu agentury Median by TOP 09 dalo hlas 4,5 procenta lidí.

Důležitá rodinná politika

Zeman s Novákovou také uvedli, že se shodli také na tématu rodiny a na tom, že výzvy v oblasti demografie jsou v současné ty největší v Evropě. V této souvislosti následně český prezident uvedl, že bude případně vetovat návrh zákona o manželství stejnopohlavních párů

Prezidentka Maďarska zároveň ocenila pomoc, kterou Česko poskytuje Ukrajině. Se Zemanem oba odsoudili vstup ruských vojsk na Ukrajinu. Kromě jiných témat prezidentka zmínila nadcházejích české předsednictví EU. V tomto ohledu Česku popřála mnoho úspěchu. Počítám s českým pragmatismem, dodala.

Do Prahy prezidentka přiletěla dopoledne v doprovodu manžela. „Týden začíná návštěvou Prahy. Těší mě, že na setkání s panem prezidentem Zemanem mě doprovodí můj manžel István,“ napsala Nováková na Twitteru před odletem do Prahy.

Na Pražském hradě se následně dočkala přijetí s vojenskými poctami. Uvítací ceremoniál se odehrál v silném dešti. Podobně jako například při nedávné návštěvě švýcarského prezidenta Ignazia Cassise Zeman při hymnách za pomoci ochranky vstal z invalidního vozíku, na kterém se pohybuje kvůli zdravotním obtížím.

Následovalo jednání se Zemanem i v rámci národních delegací, setkání s médii a oběd pořádaný asi pro osm desítek hostů, kteří mají s Maďarskem blízké vztahy. Ve středu má Nováková v plánu jednání s premiérem Petrem Fialou.

Prezidentské návštěvy mají zpravidla ve svém programu i setkání s předsedy obou komor Parlamentu. Nováková se s nimi ale nesejde. Předseda Senátu Miloš Vystrčil bude na návštěvě Spojených států a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová má na programu dlouho plánovanou cestu do Švýcarska.

Nováková ve funkci nahradila Jánose Ádera. Na první pracovní cestu odletěla do Polska, minulý týden navštívila také Německo. Maďarský parlament ji zvolil 10. března, funkce se ujala 10. května. Dlouholetá členka vládní strany Fidesz má pověst věrné přívrženkyně premiéra Viktora Orbána.

V Maďarsku plní hlava státu převážně ceremoniální roli. Podle ústavy ztělesňuje jednotu národa, chrání demokratické fungování státu a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Volí se na pětileté období.

X X X

Únos představitele NATO i návrat k Sovětskému svazu. Jaké nápady mají ruští poslanci?

Od začátku války na Ukrajině přichází řada ruských politiků s jedním silným prohlášením za druhým. Nejen, že často neapelují na hledání mírového řešení konfliktu, ale naopak se snaží válečné úsilí Ruska ještě více přiživit. Někteří volají po vyvražďování Ukrajinců a vymazání jejich kultury, jiní pak míří přímo na státy Severoatlantické aliance (NATO) a jejich představitele. Jaké jsou ty nejšílenější nápady, které z Ruska aktuálně přicházejí?

S velmi drsnou myšlenkou přišel v jednom květnovém vysílání ruské televize Rossija 1 poslanec Alexej Žuravljov. Ten je předsedou strany Rodina, která je vnímána jako silně nacionalistická a otevřeně podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina.

Žuravljov během svého vystoupení pronesl, že až dva miliony Ukrajinců jsou podle něj pro odstraňování pomníků oslavujících rudou armádu a její konání během 2. světové války. Odkazoval se na reportáž právě zmiňované televize a původní počet označoval za ještě vyšší, ale část Ukrajinců by se podle něj dala „přeučit“.

„Máme dva miliony Ukrajinců, kteří jsou připraveni obnovit SS (Schutzstaffel, ozbrojená organizace nacistů během 2. světové války – pozn. red.). Prapor Azov je jako fašistická SS, ukrajinské ozbrojené síly jsou jako Wehrmacht (armáda Třetí říše – pozn. red.),“ prohlásil ve vysílání ruský nacionalistický poslanec.

Ten zároveň přišel s „řešením“, jak s těmito Ukrajinci naložit. „Tyto dva miliony lidí by buď měly opustit Ukrajinu, nebo musí být denacifikováni, tedy zničeni,“ vykřikoval Žuravljov. Následně ještě dodal, že ho válka na Ukrajině mrzí, protože ji vnímá jako „občanskou“, kdy „proti sobě bojují Rusové s Rusy“.

 Pochod na Berlín a raketový útok na USA

Toto ovšem nebyla jediná Žuravljovova myšlenka, která jako by byla z jiného světa. Ruský zákonodárce v dalším vysílání ruské televize řekl, že v současném Rusku vidí pouze dvě kategorie lidí – ti, kteří válku podporují, a ti, kteří by šli ještě dál. „Požadují, abychom pokračovali až na Berlín, Londýn či Washington,“ hlásil ruský politik.

 V dalším televizním přenosu si pak pohrával s myšlenkou ruského útoku na USA. Konkrétně predikoval, že „na zničení východního pobřeží Spojených států by stačily dvě (mezikontinentální) rakety Sarmat“. Do Američanů se trefoval i kvůli zásilkám zbraní pro Ukrajinu. „To si vážně myslí, že svými šmejdskými zbraněmi tihle bastardi opravdu změní situaci?“ tázal se Žuravljov.

Ruský poslanec Žuravljov nechodí pro silná prohlášení daleko, na konci května se nechal slyšet, že Rusko by mohlo ohrozit celý svět svými nukleárními zbraněmi. Reagoval tak na slova německého kancléře Olafa Scholze, že Rusko nemůže konflikt na Ukrajině vyhrát. „Pokud nepřijmete naše podmínky, přinutíme vás. Scholz by to měl vědět. Pokud nás přinutíte použít jaderné zbraně, tak nebudeme mít žádnou jinou možnost,“ prohlásil kontroverzní zákonodárce.

Unesme představitele NATO, říká místopředseda Dumy

S dalším kuriózním nápadem přišel místopředseda ruské státní Dumy, tedy dolní komory Parlamentu, Oleg Morozov, který hájí barvy Putinovy strany Jednotné Rusko. Ten – rovněž ve vysílání Rossija 1 – řekl, že sní o situaci, kdy by do ukrajinského Kyjeva za Zelenským cestoval vlakem některý z vojenských představitelů NATO, ale jeho cílová destinace bude ve finále jiná. „Místo toho by se probudil v Moskvě,“ vysvětlil Morozov.

Moderátorka Olga Skabejevová, která je považována za jednu z představitelek prokremelské propagandy, se zákonodárce doptala, zda tím myslí takového představitele unést. „Ano! Pak se dozvíme, jaké rozkazy vydal a za co je zodpovědný,“ pokračoval Morozov s tím, že mu takový nápad přijde proveditelný.

Několik kontroverzních prohlášení jde na vrub také předsedovi Dumy Vjačeslavu Volodinovi. Ten například začátkem května kritizoval dodávky zbraní pro Ukrajinu, přičemž západní mocnosti podle něj podporují „vraždění Slovanů na Ukrajině“. „Takové akce (dodávky zbraní) tlačí svět směrem k pohromě. Všichni lídři států, které rozhodly o dodávkách zbraní, se zpochybnili a měli by být vedeni jako váleční zločinci,“ prohlásil Volodin.

 Návrat k sovětské vlajce

Část ruských poslanců, zejména z řad komunistické strany usiluje o to, aby se sovětská vlajka, která je často k vidění v okupovaných ukrajinských městech, vrátila coby oficiální státní symbol Ruské federace. Zdůvodňují to tím, že rudá barva byla používána už i v dobách carského Ruska, zatímco současná vlajka federace, tedy trikolora rudé, bílé a modré barvy, je „dárek od Holanďanů a měla by být zapomenuta“. Putin ostatně před časem prohlásil, že rozpad SSSR byl velkou chybou.

X X X

Dělají z nás blbce, říkají havíři. Nečekané prodloužení těžby v OKD se horníkům nelíbí

Z jediného černouhelného dolu v České republice měl vyjet poslední vozík s uhlím koncem roku 2022. Nyní státní společnost OKD oznámila, že se v Dole ČSM na Karvinsku bude uhlí rubat až do poloviny příštího roku. „Šachta na to není připravená. Hajcmany jsou staré, škaredé a shnilé, všechno to popadá,“ varuje havíř, jemuž právě skončila ranní šichta, před opotřebovanou důlní výztuží. Většina z oslovených horníků není z prodloužení těžby nikterak nadšená.

Havíři vždycky překvapí. Na bráně Dolu ČSM ve Stonavě u Karviné očekávám, že oznámení vedení OKD o prodloužení těžby budou nadšeně kvitovat. Upřímnou radost ale nemá ani jeden z těch, které jsem oslovil. Je pátek 3. června, na posledním černouhelném dole v zemi se zrovna láme ranní šichta na odpolední. Závod ČSM tvoří dvě těžní věže vzdálené jen pár kilometrů od sebe. Doly ČSM Sever a ČSM Jih.

Odbory už nic neprosadí

„Tahle práce je strašná nejistota a s tím já stejnak nic neudělám. Je mi to už jedno, až jednou stát řekne, že zítra skončíme, tak beru odstupné a prostě končím,“ říká u brány Dolu ČSM Sever 53letý Zdeněk Vápeník, v OKD pracuje přes dvacet let. A nebylo by lepší, kdyby odbory prosadily, aby firma prodloužila těžbu alespoň o rok anebo o dva? „Je mi to už fakt jedno,“ zopakuje apaticky. „A co mohou prosadit odbory ve státním podniku? Nic,“ dodá.

OKD

Stoprocentním majitelem OKD je stát. Těžební firma má v současnosti zhruba 2 650 vlastních zaměstnanců a 650 dodavatelských pracovníků, například horníků z Polska. Společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Během celého roku 2022 plánuje vytěžit zhruba 1,3 milionu tun uhlí. V první polovině roku 2023 pak dalších 450 tisíc tun. Přípravy důlních pracovišť pro rok 2023 začaly letos v květnu.

„Vidíte tu věž?“ ukazuje další z horníků po ranní šichtě na vysokou betonovou stavbu, která stojí vedle klasické kovové těžní věže. „Tak tam robim na skipu,“ vysvětluje. Obsluhuje takzvané skipové těžní zařízení, které z nitra šachty tahá narubané uhlí. Každý den skip vytahá stovky tun černého zlata, jak se za komunismu říkalo fosilní surovině. Sám už má na krku hornický důchod, mladým havířům však přeje: „Ať to tady jede dál, ještě celé roky. Pro chlapa s děckama bylo hornictví vždycky jistotou, že, Pepíku,“ obrátí se na mladého havíře, který po ranní směně nastupuje do auta.

Škarede hajcmany v šachtě

„Ja na take mluveni do medii nesu,“ odmítá Pepík rozhovor. „Ale já vám to řeknu od plic,“ odhodlaně dodá jeho kamarád. „Všecko to tam spadne, to není stavěné na další těžbu,“ vypráví o dosluhujícím Dolu ČSM. Ten byl už připravován na útlum, do ničeho se prý neinvestovalo. Těžba zde měla skončit letos na jaře, pak se termín prodlužil do prosince, nyní až do poloviny příštího roku. „Jezdí sem teď samý chytrý ekonom, oni vidí jen peníze, protože světová cena uhlí je kvůli válce na Ukrajině na vrcholu. Ale tady to není tak zrobené, aby to vydrželo. Tam na dule ty hajcmany jsou stare, škarede, shnile, všechno to spadne, není to bezpečne,“ lamentuje v karvinském dialektu, že výztuže v podzemí (hajcmany) už mají leccos za sebou.

 Příjmením se nechce představit ani jeden z nich, mají obavy z nadřízených. „Napiš tam, že jsem Niki Lauda,“ prohlásí ten, co dnes řídí. A druhý dodá: „Dělají z nás chuje. Slibovali nám hory doly, když na šachtě zůstaneme, ale vítězi jsou teď ti havíři, kteří odešli.“ Oba se těžce smiřují s tím, že se na šachtu navracejí havíři, kteří v minulých letech odešli v rámci útlumu. Sebrali tučné odstupné, odpočinuli si a teď se prý „vysmátí“ vrací do „ďury“, jak se někdy říká těžní jámě. „Jak k tomu přijdeme? Není to spravedlivé,“ stěžují si. Sami v OKD zůstali, aby si udrželi práci, ale teď je jim líto, že si také nevzali dlouhodobou „dovolenou“ s odstupným, které může tvořit až jedenáct měsíčních platů.

Těšili se na klidné Vánoce

Havíři, které stát propustí v rámci útlumu, si kromě odstupného užívají ještě takzvaný Příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů, ten má hodnotu 8 tisíc pro důlní zaměstnance a 5 tisíc pro dělníky na povrchu, podle odpracovaných let ho lze pobírat 3 až 60 měsíců. Před Dolem ČSM ale naslouchám i dalším důvodům, proč prodloužení těžby skoro nikdo netleská. Někteří havíři se už prostě těšili na „fajrunt“ a odstupné s koncem letošního roku. Vánoce měly být tečkou za dlouhodobou dřinou, takto se odchod z hornictví odkládá. Někteří mladší zaměstnanci OKD by prodloužení těžby i uvítali, ale nikoli jen v horizontu půl roku. A raději by získali jistou práci na pět či více let.

Další důlní pracovník se představit nebojí, jeho výpověď je ale možná o to krotší. „V OKD dělám od učňovských let,“ svěřuje se Mirek Matal. Narodil se v roce 1973 a na hornické učiliště nastoupil ještě za komunismu. Je to strašné, jak s námi zacházejí. Pořád se na něco čeká, pořád se mění termíny. Člověk vůbec neví, jak na to má reagovat,“ stěžuje si Matal a přemítá, že když se rozhodne odejít ze šachty, může to být chyba, protože se tady nakonec bude těžit ještě několik let. „Ale když tu zůstanu, může se to zavřít za půl roku. S takovou perspektivou se těžko hledá jiná práce a budoucnost je nejistá,“ říká.

Pořád jak za Petra Bezruče

Nejistota je ubíjející i pro 35letého Milana Fogaše, který má na starost důlní dopravu. „Neřeknou nic dopředu, všechno je to ze dne na den a furt se to mění. Dělají si s námi, co chtějí,“ běduje Fogaš. A je prý jedno, zda doly vlastní uhlobaron Bakala anebo stát, komunikace s havíři je mizerná. Vlastně je to pořád jak ve Slezských písních od Petra Bezruče. Havíři jsou tu od toho, aby kopali uhlí, o jejich budoucnosti rozhodují jiní: „Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, / sto roků kopal jsem uhlí…“

 Rozhodnutí o prodloužení těžby musí být koordinováno s přípravnými pracemi, jinak by příští rok nebylo co rubat. „V tuto chvíli jedou naplno tři poruby, postupně během letošního roku jich bude v provozu až pět. V roce 2023 plánujeme celkem čtyři poruby,“ slibuje předseda představenstva a obchodní ředitel OKD Roman Sikora. Ukončení těžby v posledním dole OKD je v tuto chvíli naplánováno na konec června příštího roku.

Ministerstvo financí nově zadalo analýzu, zda má smysl v těžbě pokračovat i v druhé půli roku 2023, případně ještě déle. „Stojíme před důležitým rozhodnutím a musíme dobře znát všechny okolnosti i možná rizika. Klíčových proměnných je hned několik, ať už jde o další průběh ruské agrese na Ukrajině, cenu uhlí jako takového, klíčová povolení k těžbě a také dostatek personálních kapacit,“ vysvětluje za ministerstvo financí náměstek Roman Binder. Personální šéf OKD Radomír Štix dokonce v aktuální světové situaci vidí příležitost, která může prodloužit těžbu až do roku 2025.

Proč nám termín neřeknou na ferovku?

„Čemu pak máme věřit,“ mávne rukou 44letý Petr Solčan. „Až to zavřou, tak si prostě něco najdu, mám třeba průkaz na vysokozdvižný vozík,“ říká dělník pracující na povrchu Dolu ČSM. „Za ty prachy bych dole neriskoval život,“ vysvětluje Solčan. Na povrchu si prý zaměstnanci vydělají asi 25 tisíc čistého, v podzemí maximálně o deset tisíc více, někdy je rozdíl i menší.

Naposledy se na Dole ČSM Sever umíralo letos v březnu, horník zahynul při závalu asi 800 metrů pod zemí. Největší tragédie od spuštění těžby v roce 1968 se tu odehrála 20. prosince 2018. Slunce už nespatřilo 13 horníků, kteří zahynuli při výbuchu metanu a zanechali po sobě spoustu polosirotků. Hlavní vrátnici Dolu ČSM Sever přitom zdobí monumentální mozaika ze sedmdesátých let od Vladimíra Neuwirta. Znázorňuje dítě a horníka, oba vztahují ruce právě k paprskům slunce.

Horníci mají k optimismu daleko, jsou spíš apatičtí a otrávení, mnozí i dost naštvaní. „V OKD nevidím vůbec nic pozitivního. Lepší by bylo, kdyby nám řekli na ferovku, jak dlouho se tu bude opravdu těžit. Anebo že je konec a hotovka, a ne furt nějaké prodlužování,“ nemá dobrou náladu ani 45letý Martin Šaliga, který je horníkem už 25 let. Za nekoncepční krok firmy považuje loňské utlumení nedalekého Dolu Darkov, kde pracoval. Tam byla těžba spuštěna až v roce 1982. „Oproti Darkovu je to tady na ČSM děs a hrůza. Tam to byly úplné lázně, proti tomu, co jsem našel tady,“ uzavírá.

X X X

Střelec zabil v německém obchodě ženu, pak zbraň obrátil proti sobě

Dva mrtvé našla policie v supermarketu ve městě Schwalmstadt na severu německé spolkové země Hesensko. Zatím podle agentury Reuters není jasné, co se přesně stalo. Očitý svědek uvedl, že do obchodu vešel muž a zastřelil jednu z přítomných žen. Pak prý zbraň obrátil proti sobě. Policie ubezpečila, že veřejnosti už nehrozí nebezpečí.

Střelba se odehrála v úterý odpoledne v centrálním Německu v obci s asi 8,5 tisíci obyvateli, která leží severovýchodně od nejlidnatějšího města Hesenska Frankfurtu nad Mohanem. Identita mrtvých zatím není známá. Supermarket Aldi obklíčila policie.

Podle některých svědků střelec nejprve svou oběť sledoval. Žena pak podle serveru HNA volala o pomoc, ale té už se jí nedostalo. Muž ji na místě zastřelil a pak zabil i sebe. Přítomní zákazníci si přitom zpočátku incidentu nevšímali.

Výstřel podle jedné z přítomných zněl, jako když se rozbije sklo. Že jsou na místě činu, si tak uvědomili až později. Policie neštěstí vyšetřuje. Veřejnost už však ujistila, že jí další nebezpečí nehrozí. Svědci vraždy jsou v péči odborníků.

X X X

Falešný bankéř i policista. Gang podvodníků má dokonalý systém, lidi obral o desítky milionů

Kriminalisté čelí gangu kyberpodvodníků, kteří jsou zatím úspěšní s velmi propracovaným podvodem. Postupně vám zavolá falešný bankéř s tím, že vám napadli účet. Poté třeba i falešný policista. Navíc na mobilu se vám pokaždé opravdu zobrazí číslo banky nebo policie.

Přesto, že je u platbomatu cedule varující před podvodem, tak do něj oběť gangu kyberzločinců dala bankovky za desítky tisíc, které už nikdy neviděla. Podvod je totiž vymyšlený do posledního detailu. Na začátku vám pachatelé řeknou, že vám někdo napadl účet.

„Člověk to zvedne a je mu oznámeno, že mu byl zneužit účet, volá vám člověk, který ví, co dělá, volá z nějakého call centra. Snaží se vás donutit, abyste s ním maximálně spolupracoval, pokud nebudete spolupracovat, tak vám pak vyhrožuje, že můžete být trestně stíhán,“ Uvedl pro CNN Prima NEWS kriminalista Policejního prezidia Ondřej Kapr.

Legenda je taková, že si máte vzít maximální možný úvěr, falešný úředník vám vysvětlí, že pak už si na vás nikdo žádnou půjčku nevezme, peníze pak máte vložit do takzvaného platbomatu – podvodníci vám totiž tvrdí, že tam zůstanou vaše peníze v bezpečí – jenomže nezůstanou – přes bílé koně je gang vybere, vy splácíte úvěr a peníze už nikdy neuvidíte.

Tohle už je autentický záznam hovoru s podvodníkem. Vše vypadá opravdu profesionálně. „Pane, vy budete mít označené bankovky, ty budou opět po jedné, je to z důvodu, že se tam opět scanují ty sériová čísla. Tam je důležité, abyste ty bankovky nepomíchal – například s bankovkami, které máte u sebe.“

Policie řeší stovky těchto případů

„Myslím si, že běžný člověk nemůže na první pohled poznat, že mu volá někdo z banky. Používají bankovní terminologii, výborná čeština, zároveň je tam slyšet ruch call centra, během přepínání hovorů je tam slyšet hudba,“ popsal Kapr.

A navíc pachatelů je víc a kromě bankéřů, kteří posílají například falešné průkazy nebo věrohodně vypadající QR kódy s logy bank, vám zavolá například i falešný policista. Pachatelé si propracovali dokonalý systém a svým obětem volají i několik hodin, než jim odevzdají své peníze. „V současné době máme zaznamenáno více než 600 případů se škodou v řádech desítek milionů korun,“ doplnil Kapr.

Podle našich informací se už škody šplhají ke stovce milionů. Muž ze záznamu nakonec podvodníky odhalil. „Každý by měl vědět, že banka nikdy nevolá nikomu, aby vložil někam peníze, rozhodně ne do nějakého platbomatu a podobně. Když vám vznikne nějaký problém, tak si to banka vyřeší sama. Zároveň by člověk měl vědět, že existuje nějaký spoofing – falešní bankéři umějí podvrhnout téměř jakékoliv číslo, a to včetně čísla bank, dokonce i Policie České republiky,“ uzavřel Kapr.

X X X

 Teror na škole v Plzni: Žák 4. třídy napadá i učitele. Rodiče se bojí o děti, sepsali petici.

Agresivním chováním žáka čtvrté třídy na jedné z plzeňských škol se zabývala školní inspekce. Rodiče mají obavy, kam až jednání školáka může zajít, a tak sepsali petici a chtějí, aby agresora matka přeřadila do specializovaného zařízení.

Vulgarismy, zprávy plné nadávek, kyberšikana, kopance, útoky pěstmi, potyčky v šatně anebo před školou. To měli prožívat někteří žáci jedné plzeňské školy. Jejich rodičům teď došla trpělivost. „Poslední kapkou pro nás bylo, že kvůli tomuto žákovi odešla třídní učitelka, kterou žák vulgarismy napadal, házel po ní věci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS autor petice Jiří Raška.

„Řešili jsme útok toho žáka na mého syna, protože ho zkopal do žeber, do břicha, kluk přišel domů s pláčem. Je to otázka času, kdy přijde s kudlou,“ vysvětlila maminka žáka 4. třídy. Z 25 zákonných zástupců podepsalo petici 21 rodičů. „Cílem té petice je přeřazení agresora do specializovaného zařízení,“ upřesnil Raška.

Stížností za zabývala i školní inspekce

Podle rodičů začaly problémy s šikanou hned v první třídě a postupně narůstaly. Některé z dětí se prý bojí chodit do školy. „Máme potvrzení od maminky, že jedna holčička musí navštěvovat terapeuta,“ popsala další maminka žáka z této třídy Kateřina Seidlová.

Peticí a stížností se zabývala školní inspekce. „To šetření je uzavřeno. Tam, kde vidíme rezervy, to samotné řešení situace s tím daným žákem ve třídě, tak tam jsme konstatovali, že ta stížnost je důvodná,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora ČŠI Ondřej Andrys. Inspekce proto navrhuje součinnost s místní pedagogickopsychologickou poradnou i se zřizovatelem školy.

Toto rozhodnutí se ale rodičům nelíbí. „Jak to vyřešila Česká školní inspekce, nám vadí. Je to nedostačující, a právě proto bojujeme dál,“ doplnila Seidlová. Škola nemůže matce žáka nařídit nebo doporučit přestup do speciálního zařízení, situaci proto chce řešit následovně. „Aby tam byly větší dohledy jak o přestávkách, tak ve výuce a hlášení veškerých problémů, aby asistentka vzala žáka ze třídy pokusila se ho případně uklidnit,“ vysvětlil zástupce ředitelky Josef Řičica.

Rodiče žáků mají obavy, že zvýšený dohled ve třídě nepomůže. „Tady máme rozsekaného učitele mačetou, v podstatě nic se naděje. Tady se jenom diskutuje. Dřív to bylo nemyslitelný, aby žák napadl učitele,“ popsal Raška. Štáb Krimi zpráv se pokoušel kontaktovat i matku chlapce. Bohužel bez úspěchu.

„Já si myslím, že je to trošku chyba v systému s tím, že tu odpovědnost má matka a tu má ve všech možnostech. To znamená, že když je dítě silně agresivní, tak je třeba vyhledat pomoc nebo péči,“ doplnil speciální pedagog s psychoterapeutickým výcvikem Miroslav Jirman. Podle námi osloveného speciálního pedagoga by agresivnímu žákovi mohl pomoci například krátkodobý pobyt ve středisku výchovné péče.

                   X X X

  Biologická léčba snižuje počet záchvatů migrény

   Biologická léčba významně snižuje počet dní, které musí lidé prožít s migrénou, a zlepšuje tak výrazně kvalitu jejich života. Vyplývá to z dat nově založeného Českého registru pacientů s migrénou na nové preventivní léčbě (ReMig), který je zveřejňuje vůbec poprvé. Zatímco před zahájením biologické léčby prožili pacienti v průměru 10,9 dní s migrénou měsíčně, po devíti měsících od zahájení terapie došlo k výraznému poklesu – na 3,1 dnů. Lidé trpící migrénou podle dat z registru také přestali už po šesti měsících nadužívat akutní léky na bolest hlavy.

 Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ vysvětluje sledování této hodnoty předseda správní rady ReMig MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.

Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 % celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety. „Očekáváme, že údaje z registru povedou k lepšímu pochopení potřeb pacientů, k včasnému odeslání správně diagnostikovaných do specializovaných center a ke zmapování efektu biologické léčby této nemoci,“ pokračuje MUDr. Nežádal. Přestože zdravotní pojišťovny již biologickou léčbu proplácí více než dva roky, v Česku ji užívá jen zlomek těch, kteří by na ni měli nárok. „Důvodem je mimo jiné to, že řada lidí nemoc před svým okolím tají – bojí se zlehčování a posměchu – a odhadem 40 % pacientů vůbec neví, že jejich problémy má na svědomí právě migréna. Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,“ popisuje neurolog.

Lékaři mohou biologickou léčbu nasadit v centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterých je v Česku jednatřicet, jejich seznam lze nalézt například na www.migrena-kompas.cz/centra-pro-lecbu/. Pacient musí splnit určitá kritéria – mít více než čtyři záchvaty měsíčně a projít klasickou preventivní léčbou. Teprve když ta nezabere, může odborník uvažovat o léčbě monoklonálními protilátkami. „Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu. U biologických léků také pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ dodává MUDr. Nežádal.

Registr v současné době nabírá data ze specializovaných center. K závěru loňského roku poskytlo údaje deset z nich, a to o 231 pacientech na biologické léčbě, z toho podíl žen činil 87,9 %. Průměrný věk pacientů byl 46,8 let, nejmladšímu bylo 21 a nejstaršímu 75 let. Většina pacientů (55 %) je středoškolsky vzdělaná, dalších více než 30 % má vysokou školu. Přes 70 % lidí v registru pracuje na plný úvazek, 10 % na částečný, invalidní důchod pobírá jen 7,4 % pacientů. Více než 64 % léčených má migrénu v rodině. Většina si nepamatuje, co jejich nemoc poprvé spustilo. Ti, co si to pamatují, uvádí nejčastěji stres, 9,5 % pacientek uvedlo jako spouštěcí událost první menstruaci. Celkem 58,9 % pacientů trpí kromě migrény dalším přidruženým onemocněním, nejčastěji psychiatrickým (32,4 %), především depresemi a úzkostmi, poté nemocemi srdce (28,7 %).

 O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat léčbu preventivní. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – čtyři a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Více o migréně na www.migrena-kompas.cz

O registru ReMig

Registr ReMig je český registr pacientů s migrénou na biologické terapii. Registr byl založen v roce 2021 a správcem je nadační fond Hedalga ve spolupráci s výborem Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP (Czech Headache Society). Provoz registru, technické zabezpečení a analýzu dat zajišťuje společnost Value Outcomes s.r.o., která je současně zpracovatelem osobních údajů v rámci registru. Mgr. Markéta Pudilová,  market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

X X X

 Karlovarský kraj se snaží získat nové lékaře, chystá proto nejvyšší finanční příspěvky v rámci České republice a řadu dalších benefitů

Rada Karlovarského kraje na svém zasedání schválila návrh opatření, kterými se snaží do regionu přilákat nové lékaře. Jedním z navrhovaných kroků je zcela zásadní navýšení stipendií, která mohou získat studenti medicíny, jež po skončení specializační přípravy počítají s návratem do regionu a vykonáváním svého povolání na jeho území. Výrazně vyšší finanční podporu chce kraj nabídnout například také na zařízení nových i stávajících ordinací praktických lékařů, pediatrů, zubařů, nově také gynekologů nebo na specializační vzdělávání. Jde o zcela ojedinělá opatření, která v rámci výše finanční podpory nemají v České republice konkurenci.

„Již dlouhodobě se potýkáme s alarmujícím nedostatkem lékařů v Karlovarském kraji, a to napříč specializacemi. Nejvíce však postrádáme všeobecné praktické lékaře, pediatry, gynekology, porodníky a zubaře. Věkový průměr aktivních lékařů dosahuje v některých regionech 65 let. S jejich odchodem do penze by se mohl problém s dostupností lékařské péče ještě prohloubit. Ačkoliv zodpovědnost za poskytování zdravotních služeb nesou dle platné legislativy pojišťovny, přesto  nám tato situace není lhostejná. Budeme se proto snažit pomocí finančních dotací motivovat současné studenty lékařských fakult, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují, aby se po jeho úspěšném dokončení vrátili do kraje a zde také ve svém oboru pracovali. Naší snahou však bude i přilákat lékaře z ostatních krajů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Dle navrhovaných opatření by mohli o stipendium žádat již studenti 1. ročníku lékařských fakult. Naprosto zásadní je výše stipendia, která je nově stanovena na 150 tisíc korun na akademický rok. Tato neobvykle vysoká částka v rámci stipendijního programu by  měla pomoci rodinám uhradit kompletní náklady  spojené se studiem. Podmínkou však zůstává, že příjemce stipendia musí do 3 let od ukončení studia začít pracovat jako lékař ve zdravotnickém zařízení v Karlovarském kraji. Tato doba vychází z požadavků příjemců stipendií, kteří  mohou ještě po dobu tří let od řádného ukončení studia absolvovat svou specializační přípravu ve fakultních nemocnicích. Doba závazku pak vychází z doby čerpání stipendia. Po návratu do kraje budou moci případně čerpat další finance na specializační přípravu nebo na případné vybavení ordinací a další.

Zásadní navýšení finančních prostředků je plánováno také v rámci dotačního programu na podporu vzniku, modernizace a vybavení nových i stávajících ordinací. Finance z tohoto dotačního programu by nově mohly být využity také na odkup ordinací novými lékaři. Tyto dotace by mohli nově využít i gynekologové. Dotace by měly být i nadále poskytovány prostřednictvím obcí, jež znají nejlépe podmínky na svém území. Obce s počtem do 7000 obyvatel budou moci žádat o dotaci na vybavení ordinací praktických lékařů, lékařů pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví ve výši 800 tisíc korun. Obce s počtem obyvatel nad 7000 mohou získat 400 tisíc korun. Dotace pro vybavení zubních ordinací bude nově stanovena na 1 milion korun. O schválení změn tohoto dotačního programu by mělo rozhodnout krajské zastupitelstvo na svém příštím zasedání.

Jako další a naprosto jedinečnou možnost podpory navrhuje Karlovarský kraj navýšení motivačního příspěvku pro účastníky specializačního vzdělávání i akreditovaná zařízení v oboru praktické lékařství pro děti a dorost/pediatrie. Zastupitelstvu bude předložen návrh na zvýšení finanční podpory pro tento obor, a to na 20 tisíc korun měsíčně po celou dobu specializované přípravy.

Pokud by nový lékař využil veškeré finanční nabídky a benefity, které Karlovarský kraj nabízí, mohl by získat podporu v řádu až několika milionů korun. Například praktický lékař pro děti a dorost by mohl dosáhnout na podporu ve výši až 2,9 milionu korun, praktický lékař pro dospělé téměř 2,2 milionu korun a zubař na částku 1,9 milionu korun. Celorepublikově je jedná o nejvyšší podporu ze strany kraje.

Pro zvýšení šancí na přijetí ke studiu na lékařské fakulty chce vedení kraje pro zájemce o studium zajistit přípravné kurzy k přijímacím zkouškám optimálně na území Karlovarského kraje. Ty se budou zaměřovat na výuku biologie, fyziky a chemie a konkrétních okruhů vycházejících z požadavků přijímacích zkoušek. Ve spolupráci s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání se také připravuje projekt „Medikem na gymplu“, jehož cílem je příprava studentů gymnázií v kraji ke studiu na lékařských fakultách. Jedná se o dílčí projekt projektu Smart Akcelerátor 3, jenž bude financován z Operačního programu Jan Amos Komenský.
K těmto plánovaným finančním podporám Karlovarského kraje mohou připojit další finanční i jiné pobídky také města a obce regionu. Celková podpora tam může být i násobně vyšší. Bc. Jitka Čmoková