Středula: Pohrdavé Fialově vládě nevylučujeme protestní akce. Fiala je sice připraven zvýšit platy ještě letos, ale ne o inflaci. Odborům se to nelíbí. Předseda ČMKOS Josef Středula označil kroky koalice za „pohrdavé“. Místo rad, jak by měli občané šetřit, by podle něj měl stát konat. V televizi tak nevyloučil protestní akce. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by si tyto peníze musel kabinet vybrat třeba na daních. Do vysílání CNN Prima NEWS nepřijal pozvání žádný z vládních politiků.
„Máme jednu z nejnižších mezd vůbec, vládní politici zapomněli říct, že je to třetí nejhorší výsledek. Česká minimální mzda je v situaci, že ten, kdo jí pobírá, je pracující chudoba,“ uvedl Středula v televizi.
Rád by prý viděl ministry, jak budou schopni vyžít s 13 tisíci korun na měsíc. „V Polsku se chystá dvojité zvýšení. Zaráží mě, jak se česká vláda nestará. Za posledních 30 let máme nejvyšší inflaci,“ kritizoval kabinet ve vysílání CNN Prima NEWS.
Kritikou nešetřil v den, kdy se konalo setkání vlády s odboráři. Vysvětlil, že vláda je sice připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos, kloní se však k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. Jasno o termínu a výši přidání chce mít kabinet do dvou týdnů.
Odbory se prý nyní budou věnovat vyhodnocení verdiktu a nevylučují v tomto směru tvrdší kroky. „Lidé jsou rozzlobení, je tu atmosféra na protesty. Nelíbí se jim, jak vláda mlčí, neřeší inflaci a vzkazuje, ať nepijeme, nekouříme a stáhneme si teplotu. To je na hranici s pohrdáním,“ pokračoval Středula.
Podle Rafaje je ale zvýšení mezd dvojsečné. „Někdo to zaplatit musí, nejsou tu peníze, které se tisknou. Kolik vydáme, tolik budeme muset posbírat, a to třeba na vyšších daních,“ argumentoval s tím, že takto se vysoká míra inflace nevyřeší.
X X X
VELKÉ PROTESTY I ZEMĚDĚLCŮ, DEMONSTRACE V PRAZE NA VÁCLAVSKÉM NÁMĚSTÍ A PŘED ÚŘADEM VLÁDY FIALY
Zhruba dva tisíce zemědělců protestovaly ve středu v Praze proti novému nastavení pravidel ohledně vyplácení dotací. Vadí jim, že vláda svým rozhodnutím zvýhodňuje především menší farmáře. Ti se proti demonstraci naopak vymezují a označují ji za vydírání. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala se kvůli novému nastavení zemědělci ocitnou na hranici přežití.
Protestní akci zahájili zemědělci kolem 9:30 shromážděním ve velkém sále Lucerny, pak vyrazili do ulic a skončili u Úřadu vlády. Doležal na shromáždění řekl, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopny konkurovat firmám z okolních zemí. Podle něj jsou větší firmy zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti.
„ Protestovat budou především zaměstnanci velkých podniků – bohužel za zájmy svých majitelů. Takže jim bude určitě dobře, ale drtivé většině zemědělců nikoliv. Já bych jim vzkázal, ať už nedělají ostudu,“ prohlásil předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Nová dotační pravidla zvýhodňují malé zemědělce oproti těm velkým. Firma hospodařící na 1 500 hektarech by na jeden hektar dostala o skoro čtyři tisíce korun méně než zemědělec pracující na 150 hektarech (je to dáno tím, že vyšší platba bude na 150 hektarů pro všechny, nad tento výměr se výše dotace sníží, pozn. red.). Kritici těchto podmínek upozorňují, že už nyní začali někteří velcí zemědělci zavírat své chovy.
Vláda ale dotační parametry měnit nehodlá. V návaznosti na ohlášení protestů už koncem května oznámila, že některým zemědělcům pomůže. Například chovatelům dobytka nebo sadařům. Ze státního rozpočtu by na to měly jít zhruba tři miliardy korun. „Poté, co jsme dopočetli reálné dopady na konkrétní podniky a typy výrob, tak jsme řekli, že uděláme určitou revizi,“ zmínil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předchozí vláda velké zemědělce naopak zvýhodňovala a svazy, které ve středu demonstrovaly, ji podporovaly.
X X X
Vlastní bydlení jen pro horních deset tisíc? Hypoteční sazby jsou na rekordu a bude hůř
Průměrná nabídková úroková sazba u hypotečních úvěrů je nejvýše od roku 2008, kdy se úroky pohybovaly kolem 5,5 procenta. U některých typů půjček na bydlení už sazby dokonce převýšily šestiprocentní hranici. Vyplývá to z aktuálních údajů Fincentra Hypoindexu. To nejhorší ale Čechy, kteří plánují pořídit vlastní bydlení na hypotéku nebo jim končí fixace úrokové sazby, teprve čeká.
Začátkem června se průměrná nabídková sazba u hypotečních úvěrů dostala na 5,71 procenta. To je téměř o půl procentního bodu více než před měsícem. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měl rostoucí trend v brzké době otočit. Spíše naopak, hypotéky budou ve zbytku letošního roku nejspíše ještě zdražovat.
„Bohužel podle prohlášení ČNB je jasné, že stále nejsme na pomyslném vrcholu, protože na konci června má následovat další zvýšení základních sazeb,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Osm procent na dohled
S tím souhlasí také hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Domnívám se, že úrokové sazby u hypoték se budou držet přibližně jeden procentní bod nad základní sazbou České národní banky. Ta se v současné době nachází na 5,75 procenta,“ řekl CNN Prima NEWS. Znamená to ale, že by se hypoteční sazby mohly v příštích několika měsících přiblížit až k osmi procentům.
Dosluhující guvernér České národní banky Jiří Rusnok totiž v rozhovoru pro server Aktuálně.cz naznačil, že na posledním zasedání bankovní rady ve starém složení by základní úroková sazba (dvoutýdenní reposazba) mohla být zvýšena o 0,75 procentního bodu, nebo i více. Pokud by tedy centrální bankéři základní sazbu zvýšili o rovný procentní bod, činila by již 6,75 procenta. „V takovém případě by hypoteční sazby postupně vyrostly až těsně pod osmiprocentní hranici,“ řekl Štěpán Křeček.
Fixujte na kratší dobu
Už v současné době jsou některé nabídkové hypoteční sazby nad šesti procenty. „Více než šest procent již zaplatíte za hypotéku nad 80 procent odhadní ceny nemovitosti s fixací na tři roky, a to v průměru 6,1 procenta,“ uvedl Jiří Sýkora. Podle něho se zdražování hypoték rovněž projevuje na nárůstu měsíční splátky. Ta totiž v případě 3,5milionové hypotéky se splatností 25 let a při fixaci na tři roky dosahuje bezmála 22 tisíc korun. „To je asi o šest tisíc korun více oproti červnu 2021,“ dodal Sýkora.
Současný, a také očekávaný, vývoj hypotečních sazeb nejvíce dopadne na domácnosti, které již hypoteční úvěr splácejí a ve zbytku letošního roku jim končí fixace úrokové sazby. Těm Štěpán Křeček doporučuje při refinancování hypotéky sazby zafixovat spíše na kratší dobu. „Je reálný předpoklad, že během dvou let začnou sazby zase klesat, jakmile se podaří inflaci dostat do rozumných mezí,“ vysvětlil.
X X X
Úřednické i školské odbory vyhlašují stávkovou pohotovost. Žádají úpravu platů
Úřednické a školské odbory vyhlašují stávkovou pohotovost. Vstoupí do ní od čtvrtka. „Ukončí ji v den, kdy vláda s předáky odborových svazů veřejného sektoru uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letošek,“ sdělil šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí svazů pracovníků veřejné sféry Pavel Bednář. Odbory požadují navýšení výdělků ještě v tomto roce tak, aby neklesla jejich reálná hodnota. Se členy vlády se zatím nedohodly. Lídři svazů projednají ve středu další postup.
„Odborový svaz státních orgánů a organizací po dvou neúspěšných jednáních s představiteli vlády o valorizaci platů ve veřejné sféře ještě pro rok 2022 vyhlašuje dnem 9. června neomezenou stávkovou pohotovost. K ukončení dojde dnem dohody zástupců vlády a zástupců odborových svazů a ve veřejných službách a správě,“ uvedly úřednické odbory.
Stávkovou pohotovost od čtvrtka vyhlašují také školské odbory. Žádají dorovnání platů o inflaci a přidání nepedagogům aspoň o deset procent, sdělil předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent.
Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 %.
Bednář: Ani jedna varianta inflaci nedorovná
Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala loni přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39 877 korun, polovina pracovníků měla méně než 33 552 korun. Za rozdílem je podle odborů i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.
Do stávkové pohotovosti vstoupili odboráři úřadů práce již 1. května. Po pěti dnech ji ukončili poté, co vláda stanovila termín začátku vyjednávání o platech. Členové kabinetu se sešli s předáky veřejné sféry 25. května a tento týden v úterý. Odbory žádají přidání do základu neboli do tarifů od července tak, aby pro letošek neklesl reálný výdělek.
Podle Bednáře vláda navrhla dvě varianty, z nichž ani jedna inflaci nedorovná. V obou verzích by víc měli dostat pracovníci se zmrazeným platem, méně ostatní. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. Jasno o termínu a výši přidání chce mít kabinet do dvou týdnů.
Vyhlášení stávkové pohotovosti od odborů nepovažuje za korektní, když má vláda vůli platy zvýšit. Jurečka to řekl ve středu na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) jde spíš o politické gesto.
X X X
V Berlíně vjelo auto do davu, jeden člověk zemřel, několik dalších je zraněno
Devětadvacetiletý řidič u berlínského náměstí Breitscheidplatz ve středu najel do davu lidí, mezi nimiž byli především účastníci školního výletu. Při incidentu na místě zemřela učitelka a zranilo se mimo jiné 14 žáků ze spolkové země Hesensko. Policie sdělila, že řidiče arménského původu zadržela. Jeho motiv je nejasný, i když patrně nebyl politický.
„V žádném případě nejde o nehodu. Byl to šílený jezdec, chladnokrevný zabiják,“ citoval deník Bild svůj zdroj z řad vyšetřovatelů. Policejní mluvčí to nepotvrdila a policie oficiálně stále zjišťuje, zda šlo o úmyslný útok, nebo nehodu, a to možná s příčinou zdravotního rázu.
O život bojuje podle úřadů šest zraněných, tři lidé jsou zraněni těžce a několik dalších lehce. Mrtvou je podle berlínské ministryně vnitra Iris Sprangerové učitelka z Hesenska, která byla se třídou na návštěvě hlavního města.
Otřeseno je i hesenské město Bad Arolsen, odkud třída 24 žáků nejvyššího ročníku místní reálky pochází. Podle starosty města Marka Lambiona třída právě ukončila písemné závěrečné zkoušky a vydala se s učitelkou na závěrečný výlet do Berlína.
Podle hesenské zemské vlády je mezi těžce raněnými také jeden další učitel. Skupinu tvořili dva učitelé a čtyřiadvacet žáků. Mezi raněnými je podle Bildu i těhotná žena. Policie hovoří dohromady o zhruba dvaceti raněných. Podle policejní prezidentky Barbary Slowikové je v nemocnici i podezřelý
Incident se odehrál na několika stech metrech. Řidič nejprve na křižovatce vyhlášeného bulváru Kurfürstendamm a ulice Tauentzienstrasse najel malým osobním vozem na chodník, kde srazil skupinu lidí. Poté se vrátil zpátky na křižovatku a pokračoval ulicí Tauentzienstrasse na roh s ulicí Marburger Strasse, kde narazil do jiného vozu a vjel opět na chodník.
Jeho jízda poté skončila ve výloze parfumerie. Z fotografií dostupných na internetu je patrné, že auto před nárazem do výlohy zdemolovalo mimo jiné restaurační zahrádku.
Policie k řidiči uvedla, že je to devětadvacetiletý německý Armén, který žije v Berlíně. Podle svědků se z místa pokusil utéct, ale kolemjdoucí ho dopadli a předali policii. To, že řidiče zadrželi chodci, potvrdila následně i policejní mluvčí. Odmítla ale hovořit o okolnostech zadržení, neboť vyšetřovatelé musí vše nejdříve prověřit.
Německá média uvádějí, že incident se stal zřejmě ve vysoké rychlosti. Ani to policie zatím nekomentovala. Podle agentury DPA zajišťovala policie ještě ve středu večer, několik hodin po incidentu, na místě nedaleko Pamětního kostela císaře Viléma důkazy. Speciální jednotka prohledávala i byt řidiče v městské části Charlottenburg. Vyšetřování na místě má pokračovat i ve čtvrtek.
V malém renaultu, který zadržený řídil, se podle ministryně Sprangerové našly mimo jiné plakáty s nápisy, které se týkají Turecka. Ministryně však popřela předchozí informace médií, že by se našlo písemné přihlášení k činu.
Mluvčí německé vlády uvedla, že kabinet kancléře Olafa Scholze je událostí otřesen a myslí na rodiny oběti a zraněných. Podobně se vyjádřila i berlínská primátorka Franziska Giffeyová. „Událost mě hluboce zasáhla,“ řekla ještě předtím, než místo neštěstí navštívila.
Soustrast rodině oběti vyjádřila jménem Evropského parlamentu jeho šéfka Roberta Metsolaová, která uvedla, že myšlenky europoslanců jsou i s přeživšími. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová pak varovala před spekulacemi a zároveň přislíbila Berlínu podporu spolkových úřadů při vyšetřování.
Mezi svědky incidentu byl i britsko-americký herec John Barrowman, který o tom informoval na Twitteru. „Hodně lidí kulhalo a mělo zranění,“ řekl ve videonahrávce, na které z místa popisoval podrobnosti události.
Žákům z Hesenska byla poskytnuta psychologická pomoc. Policie zřídila telefonní linku pro příbuzné obětí. Na večer byla ohlášena do Pamětního kostela akce na uctění obětí.
Místo incidentu navazuje na náměstí Breitscheidplatz, které se v roce 2016 stalo dějištěm teroristického útoku, který si vyžádal dvanáct obětí včetně jedné Češky. Tehdy Tunisan Anis Amri najel s ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu. Na náměstí od té doby chodce chrání betonové bloky a další zábrany.
X X X
Proč pravoslaví podporuje Putinovu válku? Když kněží žehnají zbraním, jde o temnou magii
Jedním z nejhlasitějších podporovatelů Putinovy agrese na Ukrajině je ruská pravoslavná církev. Jak je možné, že představitelé ušlechtilého náboženství nabádají k válce? Do jaké míry má na prokremelské chování moskevského patriarchy Kirilla vliv jeho někdejší práce u KGB? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje religionista Jan Sušer.
X Proč se představitelé ruského pravoslaví tak okázale staví na stranu Putinovy agrese?
Za tím může být spousta důvodů. Jedním z těch pravděpodobných bude jistě ekonomická motivace. Svrchní patra pravoslavné církve však za režimem stojí nejen proto, že je to pro ně výhodné. Dá se totiž též očekávat, že pokud by to nedělala, bylo by to pro ně naopak až krutě nevýhodné. Naším středoevropským pohledem nelze úplně rozlišit, do jaké míry je jejich vzájemný vztah s kremelskou mocí symbiózou a do jaké je definován obyčejným strachem pocházejícím z bezohledných represí.
X Myslíte snad, že za válečnou podporou moskevského patriarchy Kirilla mohou být obyčejné obavy o vlastní bezpečnost?
Vyloučit se to nedá. Jisté je, že v Rusku se dá spojení trůnu a oltáře považovat za tradiční záležitost. A že moskevský patriarcha Kirill se s Vladimirem Putinem vzájemně podporují. Jen bychom si měli klást otázku, zda je to skutečně tak, jak se zdá na první pohled.
Z našeho pohledu nemůžeme vědět, zda si Kirill s Putinem po večerech předávají coby pragmatičtí spojenci všelijaké „kompro“, nebo jestli to je tak, že šéf Kremlu – řečeno samozřejmě s velkou nadsázkou – kdesi ve sklepě drží patriarchovy blízké a 75letý náboženský činitel tak jednoduše nemá na výběr. Nelze pominout, že i mezi ruskými pravoslavnými kněžími se najdou jedinci, kteří s Putinovou invazí nesouhlasí. Projevit takový názor však přináší značná osobní rizika. Jsou doložena prohlášení konkrétních kněží a biskupů, kteří napadení Ukrajiny odsoudili. Hrozí jim za to jistě minimálně suspendace, v horším případě i vězení. Psalo se také třeba o duchovním Ioannu Burdinovi z ruské Kostromy, který měl za protiválečný proslov k věřícím dostat pokutu 35 tisíc rublů (přibližně 12,6 tisíce korun, pozn. red.).
X Proč Putin tolik stojí o podporu církve?
Předně: Rozhodně nevyzdvihuje ruské pravoslaví už od svého nástupu do prezidentské funkce, k tomu dospěl až časem. Teď se však každopádně velmi snaží, aby jeho sepětí s církví bylo co nejvíce vidět. Zajímavé na tom je, že vliv pravoslavné církve v Rusku není ani zdaleka takový, jak bychom možná čekali. Přiblížím vám to na detailu: Jakmile její představitelé přijeli před časem do Česka, byli velice překvapeni, že máme ze státních peněz financované teologické fakulty. To u nich není. Navzdory tomu je dnes církev pro Putina důležitá.
Jan Sušer (38)
Religionista, publicista, překladatel
Teologii a religionistiku studoval na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, zabýval se zde mimo jiné současnou religiozitou a mezináboženskými vztahy.
X Zeptám se znovu: Proč?
Pokud při něm stojí patriarcha Kirill, dělá to dojem, že v Rusku je všechno v pořádku. Že stát po všech stránkách funguje. Putin církev očividně vnímá jako něco, co stabilizuje společnost. Nelze přehlížet, že v Rusku je pravoslaví velmi tradičním, staletým fenoménem, byť jej na 70 let významně narušila komunistická diktatura. Jistě, za Sovětského svazu se bořily chrámy, kněží byli zatýkáni, mučeni a popravováni, náboženství se označovalo za opium lidstva, za něco dávno překonaného a škodlivého. Církev musela s režimem hodně spolupracovat, aby vůbec přežila. V obrovském Rusku s tisícovkami farností působili v určitý moment tři poslední biskupové. V obyčejných Rusech přesto víra nějakým způsobem zůstala. Chápou ji jako své zásadní kulturní dědictví. Proto se Putinovi náramně hodilo, když patriarcha Kirill o jeho zvolení z roku 2012 řekl, že jde o boží zázrak.
Religionista Jan SušerZdroj: Lukáš Hron
X Zdá se to, nebo si Putin s Kirillem jsou osobně velmi blízcí?
Často se mluví o tom, že se znají již ze sovětské éry. S kariérní dráhou v KGB je totiž spojen nejen Putin, ale i Kirill, který byl pod občanským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev řadu let veden coby její důstojník s krycím jménem Michajlov. Je každopádně zajímavé porovnávat, co o bojích na Ukrajině říká Putin a co Kirill. Patriarcha konflikt překlápí z Putinových geopolitických a vojenských výkladů do vyloženě náboženského pojetí. Jednou to pojímá metafyzicky, jindy zjednodušuje; rád mluví o souboji dobra se zlem. Zvláštní je, že vždycky zdůrazňoval, že je patriarchou celé Rusi. Ono „celé Rusi“ přitom znamenaná i malé Rusi, tedy Ukrajiny. Jakkoliv je však za malou Rus též zodpovědný, teď ji úplně pomíjí. Místo toho na ni dští síru, mluví o boji proti Satanovi, zdegenerovaném Západu, ideologii gayů. Vede to k rozkolu mezi ruským a ukrajinským pravoslavím.
X Na první pohled se zdá, že se mu podpora Putinovi tuze vyplácí. Alespoň podle fotografie, na níž byl zachycen s hodinkami za 720 tisíc korun.
Ano, lze připustit, že tenhle snímek s luxusními hodinkami o něčem vypovídá. Abychom se ale nepletli, Kirill je bezesporu nevšední osobnost. Jde o vzdělaného a inteligentního člověka. V časech Sovětského svazu byli z politických důvodů uvězněni jeho dědeček i otec, koncem 70. let se podle svých slov jako jeden z mála vyslovil proti invazi do Afghánistánu. Než se stal patriarchou, působil v pozici jakéhosi ministra zahraničí pravoslavné církve, měl tedy bohaté kontakty se světem. Když se volil patriarcha, byl vnímán jako zástupce liberálního proudu, který chce ruské pravoslaví otevřít světu. Spoustu lidí proto zklamalo, že poslední dobou předvádí pravý opak.
X Kirill i další ruští pravoslavní kněží často žehnají zbraním, klidně i jaderným. Jak to jde dohromady s pravoslavným učením?
V Rusku je žehnání běžnou praxí. Žehnají se auta, nářadí, byty. Žehnání zbraní je ovšem poměrně nejednoznačnou záležitostí, přece jen jde o nástroje, které mají posloužit k usmrcení člověka. Z pohledu pravoslaví je to proto velice na hraně. Tím spíš u zbraní útočných, zejména u těch ničivějšího charakteru. To z náboženského pohledu prostě nemá opodstatnění. Jde o temně magický krok, ke kterému by nemělo docházet, z hlediska nauky je to nesmyslné.
X Není to tak, že pravoslavní přistupují k lidskému životu jinak než třeba katolíci?
Kdepak, lidský život je posvátný i pro pravoslavné. V minulosti se během válečných konfliktů žehnalo vojákovi spíše proto, aby jej zbroj uchránila. Tedy ne, aby zabíjel, ale aby se z bitvy vrátil domů. Ve válce je to samozřejmě hodně těžké. Skotský kněz Seraphim Aldea například nedávno zveřejnil úvahu o tom, že ve válce se všichni zúčastnění nacházejí ve stavu těžkého hříchu. Připomněl mi tím pasáž z bible popisující výpravu proti Moábu. Izraelská armáda v ní na Hospodinův rozkaz porazí nepřítele, když se ale vrací do Jeruzaléma, musí zůstat za hradbami, protože je nečistá. Splnila sice svatou povinnost, Hospodinův přímý příkaz, nachází se však přesto ve stavu těžkého hříchu. Berme to jako ukázku, že válku nelze očima náboženství vnímat jako svatou záležitost.
X Papež František kritizuje Kirilla třeba právě proto, že patriarcha používá rétoriku křížových válek.
I velká řada pravoslavných kněží na západ od Ukrajiny si uvědomuje, že Rusko stojí, kde by nemělo. Vždyť celosvětová skupina 275 ruských pravoslavných kněží a jáhnů nedávno vyzvala k ukončení bratrovražedné války a potvrdila právo lidu Ukrajiny na politické sebeurčení. Jinými slovy: Říká se tím, že Rusko zahnulo do slepé uličky. Součástí ruské pravoslavné církve je zhruba polovina pravoslavných věřících celého světa, je to něco kolem 150 milionů lidí. Teologický koncept „ruského světa“, který má pravoslaví zaštiťovat, byl však řadou vzdělanců v nedávné veřejné výzvě označen za herezi. A to už je silný výrok.
X Kirill i Putin často zmiňují, jak je Západ mravně prohnilý. Je to motiv, který nachází oporu v učení ruského pravoslaví?
S tím se opravdu sem tam setkáme, hraje v tom roli tisíc let staré schizma, kdy se evropská křesťanská církev rozpadla na dvě části. Západ byl pohledem té východní ve stavu odpadlictví už tehdy, v ruském nazírání to zůstalo hodně pevně zakořeněno. Mravní prohnilost Západu se dokumentuje třeba aktivitami LGBT komunity, i samotný patriarcha Kirill dal ruskou „speciální armádní operaci“ do souvislosti s kyjevskou Pride Parade. Což bylo bezesporu absurdní.
X Upřímně – jestli se dá v současných ruských projevech něco vyčíst mezi řádky, pak je to spíš něco na způsob věčného mindráku ze Západu.
Což ovšem nevyplývá ani tak z náboženského učení, jako spíš z ruské historické zkušenosti. V ideové historii Ruska se přece vždycky mlely prozápadní myšlení a panslovanství. Přičemž jak tvrdil Havlíček – Rusové „počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli“. Uznávaní ruští filozofové se na Západě pokoušeli inspirovat, i car Petr Veliký putoval do zahraničí. V Nizozemsku pracoval v docích, aby poznal moderní trendy v technologiích a správě věcí veřejných; i podle toho pak narýsoval své reformy. V tomhle bylo Rusko vždycky rozpolcené. Právě teď je bohužel daleko patrnější ta jeho tvář, která tamní slovanství izoluje.
X Nevyplývá ruský imperialismus alespoň zčásti právě i z tamního pravoslaví
Tenhle vztah nějakým způsobem jistě existuje. Už jen kvůli nutnosti misijního působení. Křesťanství je obecně náboženstvím, které se chce šířit, ruské státní struktury toho prostě jen zdatně zneužívají. Pravoslaví je však jinak ve srovnání s jinými křesťanskými odnožemi především velmi asketické. Světa se straní, třeba jeho mnišství hraje daleko podstatnější roli než v katolicismu. Izolace vůči světu je v pravoslaví jedním z důležitých prvků.
X Jaký je vůbec Putinův osobní vztah k víře?
Víme jen to, co sám říká. Nechává se fotit v kostelích, od chvíle svého příklonu k pravoslaví si dává velmi záležet, aby byl vidět při církevních svátcích. Ve svých projevech opakuje mnohé pravoslavné fráze, je to pro něj setrvalé téma. Zároveň je však vidět, že mu vůbec nevadí věci, které by pravoslavnému věřícímu vadit měly. To válka ukázala naplno. Ruská armáda svůj útok například začala v předvečer velkého velikonočního postu. Nejvýznamnějšího postního období pravoslavného kalendáře, kdy máte naopak vyhledávat usmíření s nepřáteli, zaobírat se svou zbožností, pokáním. Na Ukrajině byli lidé naladěni právě tímto směrem. A Putin tam v takové chvíli pošle tanky a rakety…
X Putinovy preference v Rusku s válkou strmě rostou. Platí to i o pomyslných preferencích ruského pravoslaví?
K tomu zatím nemáme prokazatelná sociologická data. Zdá se ale, že lidové pravoslaví mimo velká centra bojuje s propadem zájmu. A Kirill se právě s použitím válečné rétoriky snaží tento trend zastavit, zmobilizovat síly ve vlastní církvi. Věřící bohužel mobilizuje nenávistí. A to není cesta, která by někdy jakékoliv církvi pomohla.
X Pravoslaví je velmi rozšířené i na Ukrajině. Jak na moskevského patriarchu Kirilla nahlížejí tamní věřící?
Než odpovím na vaši otázku, je třeba si vyjasnit, že na Ukrajině je náboženská situace velmi komplikovaná. V zemi má podstatný vliv Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, opírající se o přímou vazbu na struktury z ruského hlavního města. Vedle ní byla ale aktivní řada dalších subjektů – Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu, Ukrajinská autokefální církev, spousta dalších odštěpků. Prezident Porošenko před čtyřmi lety požádal konstantinopolského patriarchu Bartoloměje, aby odsouhlasil samostatnost ukrajinské církve vůči Moskvě, pod níž spadala od roku 1686. Bartoloměj k tomu byl svolný za podmínky, že se jednotlivé ukrajinské subjekty sjednotí.
X Platí snad Bartolomějovo slovo víc než Kirillovo?
Tahle otázka je mnohými lidmi interpretována odlišně. Formálně tomu tak je, za nejvýznamnější autoritu světového pravoslaví se mnohdy považuje právě konstantinopolský patriarcha. Jen si to ale nepředstavujme jako paralelu k římskokatolickému papeži, takové pravomoci Bartoloměji zase nenáleží.
X A jak tedy Ukrajinci zareagovali na jeho podmínku? Vyslyšeli ji a spojili se?
Do jisté míry. Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu totiž novinku odmítla, byť několik jejích biskupů přešlo k novému subjektu, který na Ukrajině vznikl sloučením nejvýznamnějších pravoslavných uskupení. Bartoloměji to každopádně stačilo, tzv. autokefalitu ukrajinské církvi udělil. A vznikl rozkol. Moskva se rozhněvala, že Bartoloměj k takovému kroku nemá právo. Zejména Kirill se pustil do ostré rétoriky, podle něj toto Moskva nesmí dopustit, protože se na Ukrajině nacházejí veškerá pravoslavná posvátná místa Kyjevské Rusi. Hřímal: „Je to náš Jeruzalém. Nezávislost nemůžeme připustit.“
X Ruský náboženský pohled na Ukrajinu se tedy do jisté míry překrývá s geopolitickými argumenty, které uvádí Kreml.
Na začátku tohoto konfliktu to tak vypadalo. Pravoslavní činitelé velmi často opakovali příběh o svatých místech, která Rusko nesmí pustit z rukou. Jenže po pár měsících se podobné argumenty zdají dosti pochybné. Vždyť ruská armáda ostřeluje právě i ona posvátná místa Moskevského patriarchátu! Od začátku války byly Putinovou armádou zlikvidovány minimálně desítky chrámů, zahynula řada kněží, někteří byli zajati, mučeni. Veškerá posvátnost jako kdyby najednou nebyla vůbec důležitá. Za zmínku ostatně stojí i veletoč, který během války předvedli zástupci Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.
X Co máte na mysli?
Metropolita Onufrij, který byl na Ukrajině zástupcem moskevského směru, označil konflikt za bratrovražednou válku. Vymezil se tedy proti Kirillově vyprávění o speciální armádní operaci. Řada biskupů na Ukrajině navíc přestala Kirilla zmiňovat v modlitbách během liturgie – pro laika jde možná o detail, bavíme se však o nesmírně důležitém gestu. Pokud někoho vyjmete z modliteb a nezmiňujete jej, dáváte najevo, že s ním přerušujete kontakt. Z ukrajinského pohledu jde jednoznačně o akt vzpoury. I metropolita Onufrij podle posledních zpráv oficiálně ohlásil odtržení od Moskvy. Teď čekáme, co to bude znamenat dál.
X A co tedy bude dál? S Kirillem, s ruským pravoslavím?
Bojím se, že některé vztahy se budou obnovovat už jen těžko. Bude velmi záležet, v jakém stavu se ocitne Rusko, až tohle všechno skončí. Pokud bude významně narušené neúspěšnou invazí, nezbude mu než se i v případě církve postavit na nohy s pomocí mezinárodních struktur. A pokud bude aktivním svědkem ruského válečného triumfu? Tím víc se ve výsledku izoluje vůči pravoslaví zbytku světa.
X Ani jedno z toho mi nepřijde jako výhra.
Rozhodně ne podle toho, o co kdysi Kirillovi šlo.
X X X
Zeman jmenoval členy rady České národní banky. Vice guvernérkou je poprvé žena, Eva Zamrazilová
Prezident Miloš Zeman jmenoval ve středu viceguvernérkou České národní banky předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Prezident Miloš Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. ČNB opět chystá zvýšení úrokových sazeb. Půjde o sedmé nadstandardní navýšení v řadě
„Mám tím na mysli jak kurzové operace, resp. operace s devizovými rezervami i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ uvedl.
Zamrazilová po jmenování uvedla, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou „kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB“.
„Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto tyto kroky byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován,“ uvedla.
‚Zkušení odborníci‘
Premiér Petr Fiala z ODS pokládá podle svých slov tři nové členy bankovní rady ČNB za zkušené odborníky. Zamrazilovou a Kubelkovou díky zkušenostem z osobní spolupráce považuje za rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období.
BANKOVNÍ RADA ČNB
Určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná.
Uvedl také, že ČNB bude mít v následujících měsících nenahraditelnou roli při krocení inflace, která těžce zasahuje ekonomiku i domácnosti.
„Proto oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ zhodnotil.
Složení bankovní rady
Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období. Členové bankovní rady mohou zastávat funkci maximálně dvakrát.
Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.
Zvyšování sazeb?
Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.
Inflace ve třetím čtvrtletí letošního roku začne určitě klesat, to jsem si jist, říká viceguvernér ČNB
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Stávající guvernér ČNB Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.
X X X
Vztah s profesorem Pafkem je jedno z privilegií mého života, přiznává chirurg Lischke
Před osmi měsíci vedl český tým, který provedl první transplantaci plic zničených covidem. Přestože pacient zemřel, zákrok chirurg Robert Lischke hodnotí kladně. „Pacient byl 199 dnů na mimotělní podpoře, to je extrémně dlouho. Samotná transplantace proběhla dobře. Bohužel asi za šest měsíců došlo ke komplikacím, které ale nesouvisely se zákrokem,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.
V ČR byla zatím pro onemocnění covid-19 a jeho následky provedena transplantace jen tohoto jednoho pacienta, říká dále Robert Lischke, přednosta třetí chirurgické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
„Nevím, jestli mám říct, že to je dobře, nebo bohužel. Ve Spojených státech byla teď publikovaná významná studie, která uvádí, že za dobu pandemie bylo sedm procent všech transplantací provedených v USA kvůli covid-19. Buď pro akutní selhání nebo nějaké postcovidové postižení.“
„V Rakousku, které má devět milionů obyvatel, to bylo asi 40 transplantací. Takže někde ti pacienti v Česku také musejí být, ale my je nemáme na čekací listině. K nám se nedostávají,“ popisuje.
„Máme víc orgánů a nemáme je komu dát.“
Robert Lischke
„Stále diskutujeme o postcovidovém syndromu, ptáme se pneumologů, kde jsou pacienti, kteří jsou indikováni k transplantacím, a pořád tu odpověď nedostáváme. Že tady nejsou, nám z logiky věci není úplně jasné, protože už jen těžký průběh covidu musí zanechat stopy. A pokud to nasedne na nějaké předchozí onemocnění, tak by někde ti nemocní být měli,“ uvažuje.
Víc orgánů než pacientů
Navíc v Česku je podle chirurga dostatek orgánů vhodných k transplantaci. „To je novinka posledních měsíců: Loni jsme zvýšili transplantační aktivitu, když jsme provedli 52 transplantací.“
„Center, která dělají nad 50 transplantací ročně, je přitom v Evropě jen šest. Ale mohli bychom transplantovat daleko více, protože nabídka dárců orgánů je díky velmi kvalitní transplantační medicíně v Česku skutečně nadprůměrná.“
„A ještě je potřeba zdůraznit, že od roku 2018 transplantujeme i pro Slovensko. Tam je situace ještě horší: Ročně je to jen pět pacientů, takže se dostáváme do situace, kdy máme víc orgánů, které nemáme komu dát,“ konstatuje.
Zcela opačná situace je podle něj přitom v některých zemích západní Evropy. V Belgii s 10 miliony obyvatel se provede 100 transplantací, poukazuje.
„Chirurgie je obor, který se nenaučíte nějak jinak, než od dobrého učitele.“
Robert Lischke
„A Belgie stále referuje nedostatek orgánů. Rakousko, které má 9 milionů obyvatel, provede transplantaci u 130 Rakušanů. Takže není pravděpodobné, že by ti pacienti tady nebyli, ale nejsou referování do center,“ říká s tím, že problém je zejména u ošetřujících lékařů.
Na transplantaci se podle něj v Česku čeká v průměru 180 dní. Je to ale velmi individuální. „Muž krevní skupiny A vysoký 190 centimetrů bude do týdne operován. 150centimetrová žena s krevní skupinou nula ale bude čekat velmi dlouho. Malé plíce a krevní skupiny nula jsou úzký profil,“ vysvětluje.
Učitel Pafko
Za zásadní figuru ve svém životě považuje Lischke profesora Pavla Pafka. Byl také v jeho týmu u úplně první transplantace plic v Česku v prosinci 1997, na kterou si prý do detailu pamatuje.
„Je to můj učitel. Pro mě je práce velmi důležitá. Chirurgie je obor, který se nenaučíte jinak než od dobrého učitele. Takže já jsem měl to velké štěstí, že mám člověka, který mě celý život pomáhal, podporoval. Vztah s profesorem Pafkem je jedno z privilegií mého života,“ přiznává.
Na pracovišti se setkávají denně. „Každý den sedí po mé levici, takže diskutujeme všechno, politickou situaci, společenskou situaci, pacienty a tak dále. Většinou se v dobrém přeme. Teď třeba řešíme financování zdravotnictví. Někdy na věci máme trošku jiný názor, ale jsou to milé, přátelské debaty,“ popisuje Robert Lischke závěrem.
X X X
Cesta k usmíření. Belgický král v Kongu slíbil, že mu vrátí ukradené umění
Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II. Při své návštěvě Demokratické republiky Kongo to oznámil belgický král Philippe. Ten nyní jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal tradiční africkou masku. Návštěva má i symbolický význam pro usmíření mezi oběma zeměmi.
Belgický král masku národa Suku nabídl konžskému národnímu muzeu jako zápůjčku na dobu neurčitou. Artefakt byl po desetiletí majetkem belgického Královského muzea pro střední Afriku.
„Jsem zde, abych vám vrátil toto výjimečné dílo, aby ho Konžané mohli obdivovat. Je to symbolický začátek posílení kulturní spolupráce mezi Belgií a Kongem,“ řekl Philippe ve středečním projevu po boku konžského prezidenta Felixe Tshisekediho.
V doprovodu své manželky, královny Mathilde a členů belgické vlády přiletěl v úterý odpoledne na pozvání konžského prezidenta na oficiální šestidenní návštěvu. Král musel cestu dvakrát odložit kvůli covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině. Jeho návštěva je prvním návratem královské rodiny do této země od roku 2010, kdy Kongo navštívil jeho otec Albert II.
Cesta má tedy velký symbolický význam, podotkla agentura Reuters. Středeční program v Kinshase je navíc plný připomínek koloniální minulosti a usmíření mezi Belgií a Kongem. Před dvěma lety, u příležitosti šedesátého výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky, Philippe poprvé vyjádřil nejhlubší lítost v dopise konžskému prezidentovi nad tím, jaké utrpení belgická kolonizace přinesla.
Stal se tak vůbec prvním belgickým představitelem, který tuto skutečnost uznal. Litoval násilností a krutosti spáchaných v době, kdy jeho předek Leopold II. učinil Kongo svým osobním majetkem (1885 až 1908). Kongo v této době zažilo brutální vykořisťování a vinou Evropanů zahynuly miliony domorodých obyvatel.
Do nedávné doby byly vztahy mezi Bruselem a Kinshasou složité. Chladné diplomatické poměry panovaly například na konci prezidentství Josepha Kabily (2001 až 2018), který byl kritizován za to, že zůstal u moci i po svém druhém funkčním období. Zlepšily se až po nástupu Tshisekediho do úřadu.
V Belgii navíc zintenzivnila veřejná debata o koloniální minulosti v roce 2020 v souvislosti s hnutím Black Lives Matter, které souviselo s vraždou Afroameričana George Floyda v USA. Po rozhořčených demonstracích několik měst odstranilo sochy Leopolda II. a parlament zřídil zvláštní komisi, která má tuto minulost v zemi objasnit.
X X X
Saúdská soutěž rozděluje golfovou komunitu. Nová série láká elitní hráče, kritici mluví o sportswashingu
Nově vzniklá saúdskoarabská série LIV Golf Invitational rozčeřila vody ve světovém golfu. Žádost o účast na osmi podnicích sponzorovaných fondem saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána totiž PGA Tour hráčům zamítla a pohrozila disciplinárními tresty. Americký dvojnásobný vítěz majorů Dustin Johnson se nyní kvůli účasti na lukrativním turnaji vzdal členství na PGA Tour. Podle golfisty Iana Poultera budou další elitní hráči následovat.
Kromě bývalé světové jedničky Johnsona a veterána Poultera potvrdili svou účast na úvodním podniku v Londýně i jiní elitní golfisté jako Lee Westwood, Martin Kaymer nebo Sergio García. 54 jamek dlouhý úvodní turnaj v Londýně má dotaci 25 milionů dolarů, souběžně hraný turnaj v Torontu má oproti němu dotaci 8,7 milionů dolarů.
Návrat krále. ‚Tiger Woods ještě může dosáhnout vrcholu,‘ věří nejlepší český golfista Lieser
„Do golfu i do sportu celkově přichází stále větší investice. Myslím, že ti nejlepší hráči budou tento týden turnaj sledovat a brzy se budou chtít přidat,“ řekla bývalá světová pětka Poulter.
Nejlépe postavený hráč v Londýně bude Dustin Johnson. „Vybral jsem si to, co je pro mou rodinu nejlepší. Nevím, jaké to bude mít následky,“ řekl novinářům o své rezignaci na členství v PGA Tour.
Na rozdíl od Tour nebude Golfová asociace Spojených států (USGA) aktéry turnaje LIV Golf Invitational nijak sankcionovat, díky čemuž se budou moci účastnit blížícího se majoru US Open. USGA tím ale nijak nechce konkurenční saúdskou sérii vyjádřit podporu.
„Tímto rozhodnutím nevyjadřujeme podporu organizátorům nebo komentářům jednotlivých hráčů. Kritéria účasti na US Open byla předem stanovena a není vůči soutěžícím férové, aby se měnila,“ stojí ve vyjádření americké asociace.
Vražda Chášukdžího: Turecko podpoří přesun procesu do Saúdské Arábie. Amnesty International to kritizuje.
K dalším světovým hvězdám tohoto sportu, které se přidají k nově vzniklé soutěži, by podle The Guardian mohli patřit Bryson deChambeau a Patrick Reed. „Bryson byl vždy inovátor. Idea být u zrodu něčeho unikátního ho vždy přitahovala. Profesionální golf se mění a děje se to rychle,“ řekl agent DeChameaua.
Saúdský sportswashing?
Saúdskoarabská golfová série je i vzhledem ke svému finančnímu napojení na tamní vládnoucí režim kritizována a označována za případ sportswashingu. Tento termín označuje situaci, kdy se stát pořádáním či sponzorováním populárních sportovních akcí snaží odvést pozornost od vlastních problémů, například od porušování lidských práv v zemi.
Závod formule 1 v Saúdské Arábii budí kontroverze. Hamilton kritizoval dodržování lidských práv v zemi
Výkonný ředitel a bývalý golfový šampion Greg Norman byl neziskovou organizací pro lidská práva Amnesty International zkritizován za obhajování saúdského režimu. Australan označil vraždu novináře Džamála Chášukdžího jako „chybu, ze které se země poučila“. Organizace zároveň upozorňuje na vysoký počet poprav v zemi či omezování práv homosexuálů.
Saúdská Arábie podle lidsko-právní organizace Grant Liberty utratila v posledních letech za pořádání mezinárodních sportovních akcí už přes 1 a půl miliardy dolarů. Jde o konání závodů formule 1, Rallye Dakar, boxerských zápasů či fotbalových finále.
Tyto mezinárodní organizace bily na poplach i minulý rok, když zmíněná společnost Public Investment Fund prince Muhammada bin Salmána koupila anglický fotbalový klub Newcastle United.
Nyní Public Investment Fund výrazně investuje do golfu a pokud se vyplní Poulterova slova, získá do své soutěže ty nejlepší hráče, které už očividně neděsí ani sankce od PGA Tour.
X X X
Hitler se úzkostně obával o hlas, ukazují nově nalezené dopisy jeho lékaře
Nacistický diktátor Adolf Hitler se velmi obával o své zdraví a zejména o ztrátu svého hlasu, jenž využíval při masových projevech. Vychází to z nově publikovaných dopisů, které jeho lékař Carl Otto von Eicken zasílal příbuzným. Mimo jiné se podělil o podrobnosti z operací vůdcova hrdla. Nad etickým dilematem, že pečoval o muže, jenž měl na rukou krev milionů lidí, se však nezamýšlel.
„Pokud objevíte něco špatného, musím to bezpodmínečně vědět,“ řekl údajně Hitler von Eickenovi na jejich první konzultaci v květnu 1935. Ze série dopisů, jejichž části o víkendu publikoval švýcarský magazín NZZ am Sonntag, vychází, že německý kancléř se o své zdraví velmi obával.
Von Eicken Hitlera v následujících letech léčil ještě několikrát. Lékař v dopisech, které napsal svému bratranci, vylíčil, že nacistický vůdce přikládal důležitost zejména svému hlasu, jenž využíval při plamenných projevech na masových shromážděních, a měl strach, že by o něj mohl přijít.
Hitler se podle von Eickena v létě 1935 rozhodl odložit odstranění polypu na dobu po projevu, kterému přikládal velkou váhu. „Odstranění centimetrového polypu na hlasivkách proběhlo neobvykle hladce,“ napsal posléze von Eicken.
O tom, že Hitler podstoupil zákrok na otorinolaryngologii, se ve svém deníku zmínil také německý ministr propagandy Joseph Goebbels. „Vůdce se zcela uzdravil. Báli jsme se rakoviny hrdla,“ poznamenal si v červnu 1935.
Lékařova psaní objevil von Eickenův jednadvacetiletý prapravnuk Robert Doepgen, když v rámci školního projektu procházel rodinné archivy. Doepgen žije s rodinou ve Švýcarsku.
Von Eicken vyrostl v rodině podnikatelů s tabákem v Hamburku, vystudoval medicínu v Kielu a posléze se stal ušním, nosním a krčním specialistou v univerzitních nemocnicích v Basileji a Freiburgu. Zemřel v roce 1960.
„V Německu zažil čtyři politické režimy – a vyrovnal se s nimi. Byl to apolitický člověk,“ popsal jeho život prapravnuk. Von Eicken se však v srpnu 1935 na vůdcovo pozvání zúčastnil sjezdu NSDAP v Norimberku. „Během vystoupení mě führer poznal a mrkl na mě,“ napsal v dopise bratranci.
Lékař o Hitlera pečoval také po neúspěšném pokusu o atentát z července 1944, při němž vůdce utrpěl protržení ušních bubínků. Rovněž ho znovu operoval – v listopadu 1944 mu odstranil další polyp na hlasivkách.
Za pravost nalezených dopisů se podle listu The Guardian zaručil britský historik Richard J. Evans, který je specialistou na německou historii.
„Byl jsem jeho lékař, ne vrah“
Ačkoli se von Eicken ve svých dopisech bratranci pustil do detailních popisů operací či komentářů o rodině, nikdy neřekl ani slovo o světové situaci. Nezamýšlel se ani nad etickým dilematem, že pečoval o muže, jehož vláda rozpoutala druhou světovou válku a zabila miliony lidí za holokaustu.
„Když se ruští vyšetřovatelé von Eickena po válce zeptali, proč nacistického vůdce nezabil, když měl příležitost, odpověděl, že byl jeho lékařem, nikoli vrahem,“ uvedl magazín. Von Eicken údajně při výsleších rovněž popřel, že by byl antisemitou, a chování nacistů k Židům odsoudil.
„Byl politicky naivní, ale jako lékař byl hrdý i na to, že léčil Hitlera,“ uvedl Doepgen, jenž si klade otázku, co by se stalo, kdyby von Eicken místo odstranění polypu Hitlerovi skalpelem prořízl hrdlo. „Mohl změnit historii, ale já bych tu nebyl. Vymazali by celou naši rodinu,“ myslí si.
Historici již dříve uvedli, že Hitler byl extrémním hypochondrem, jehož tělesné i duševní zdraví se ke konci války značně zhoršovalo. Podle poznámek dalšího vůdcova lékaře Theodora Morella byl Hitler závislý na injekcích metamfetaminu či lécích proti bolesti na bázi morfia.
„Není pochyb o tom, že Morell dával Hitlerovi nitrožilně glukózu a pervitin (metamfetamin) při každé příležitosti, když potřeboval povzbuzení, a zvláště před jeho slavnými projevy ke shromážděním tisíců oddaných,“ uvedl lékař Derek Doyle z Královské lékařské školy v Edinburghu.
Hitler zemřel v dubnu 1945, když spáchal sebevraždu v berlínském bunkru. Učinil tak společně se svou čerstvou novomanželkou Evou Braunovou. Jejich těla byla na Hitlerův příkaz vynesena před bunkr, polita benzínem a spálena.
X X X
Slavia se loučí s ikonou. Kúdela vyslyšel volání z Indonésie, povede ho známý trenér
Po příchodu ze Slovanu Liberec si snad ani nepředstavoval, že mu angažmá ve Slavii Praha přinese tolik radosti. Fotbalista Ondřej Kúdela se „sešívanými“ vyhrál tři mistrovské tituly, zahrál si Ligu mistrů, podíval se až do čtvrtfinále Evropské ligy. Nyní nastal čas napsat za povedenou kapitolou tečku. Zkušený stoper okusí exotické působiště, stal se posilou indonéského klubu Persija Jakarta.
Kúdela přišel do Slavie v lednu 2018 z Liberce a zařadil se mezi největší opory. S vršovickým týmem vyhrál třikrát mistrovský titul a třikrát domácí pohár. V poslední době ho ale limitovaly vleklé zdravotní problémy. Zkušený stoper celkem ve 140 soutěžních utkáních za Slavii vstřelil 14 branek
Reprezentační obránce Ondřej Kúdela, majitel tří mistrovských titulů a trojnásobný vítěz domácího poháru se Slavií, se loučí. Po čtyřech a půl letech v sešívaném dresu odchází do indonéské Jakarty.
V Persiji povede Kúdelu německý kouč Thomas Doll, jenž v minulosti trénoval Hamburk nebo Dortmund. Osminásobný český reprezentant si vyzkouší druhé zahraniční angažmá, v roce 2014 hostoval z Mladé Boleslavi v kazašském celku Ordabasy Šymkent.
Pro Persiji je Kúdela velkým úlovkem, což značí i příspěvek, kterým klub oznámil příchod české posily: „Čekání je u konce. Prosím, přivítejte pořádného chlapa Ondřeje Kúdelu.“ Tým z Jakatry je ve své zemi celkem dost populární, například na Instagramu ho sleduje obrovské množství (3,2 milionu) lidí.
Až na Dolla, a nyní Kúdelu, ale mančaft z Asie neobnáší žádné výraznější jméno. Na soupisce se nachází vyjma jednoho Brazilce a Malijce jen indonéští hráči. Rodák z obce Pitín tak má celkem dobrou výchozí pozici pro to, aby se z něj na nové adrese stala superstar.
X X X
Zástupci Kraje Vysočina si prohlédli plánovanou lokalitu pro uložení jaderného odpadu nedaleko francouzského Bure
V závěru minulého týdne navštívil hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek a náměstkyně hejtmana Hana Hajnová průmyslové centrum pro geologické úložiště ve Francii. V lokalitě Meuse/Haute-Marne na severovýchodě země bude podle schváleného projektu vybudováno mezi lety 2025 až 2050 podzemní úložiště středně a vysoce radioaktivního odpadu. „Nabídka na prohlídku centra vzešla od francouzského velvyslance v Česku, který byl nedávno na návštěvě v Kraji Vysočina. Oslovili jsme všechny dotčené starosty z obou vytipovaných lokalit na Vysočině i zástupce neziskových organizací, zda se chtějí cesty do Francie zúčastnit,“ přiblížil hejtman Vítězslav Schrek. Z oslovených starostů přijal pozvání starosta obce Oslavice Pavel Janoušek a za neziskový sektor se účastnila Hana Veronika Konvalinková.
Projekt na vytvoření hlubinného úložiště CIGEO funguje v dané lokalitě od roku 2000 a zastřešuje ho státní organizace ANDRA. V rámci projektu byla vybudována podzemní laboratoř a také technologické centrum pro veřejnost, které ročně navštíví více než 12 000 lidí. Zástupci Kraje Vysočina měli přímo na místě možnost seznámit se jak s projektem CIGEO, tak i s aktivitami občanského výboru CLIS, jehož úkolem je informovat dotčené obyvatelstvo o činnostech prováděných v laboratoři, sledovat výzkum a dosažené výsledky i zadávat vypracování oponentních posudků. Činnost výboru financuje z poloviny stát a z druhé poloviny původci jaderného odpadu ve Francii.
Společného setkání se účastnili také představitelé státní správy, regionu Grand Est, místních samospráv i zástupci podnikatelského sektoru. „Podle informací, které jsme se dozvěděli, šla francouzská vláda cestou oslovení všech regionů s vhodným podložím a nechala na jejich rozhodnutí, zda se o projekt úložiště na svém území chtějí ucházet. Zároveň s tím bylo od počátku jasné, jaké investice státu a v jakém celkovém objemu budou v území postupně realizovány,“ doplnila výstupy setkání náměstkyně Hana Hajnová. Legislativně je už nyní ošetřen i proces ukončení provozu jaderného úložiště v Meuse/Haute-Marne. Až do roku 2150 bude možné radioaktivní odpad vyzvednout z podzemí a najít pro něj další uplatnění, v opačném případě bude po tomto datu podzemní úložiště zakonzervováno a trvale uzavřeno.
V České republice jsou v tuto chvíli vytipovány čtyři možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Dvě z nich se nacházejí v Kraji Vysočina, a to lokalita Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku. „Podle mého názoru stát od začátku nezvolil vhodnou strategii a nevěnoval dostatečnou pozornost komunikaci s dotčenými obcemi a jejími obyvateli. V tom spatřuji hlavní důvod, proč z našich obcí zaznívají tak kritické hlasy a téměř nulová podpora úložišti. Státu se zatím nepodařilo rozptýlit obavy občanů o bezpečnost celého projektu a ani případné socioekonomické dopady na jednotlivé lokality i celý region nebyly zatím nijak konkrétně specifikovány. Zásadní rozdíl vidím v tom, že francouzské regiony Meuse i Haute-Marne berou vybudování úložiště jako příležitost k rozvoji svého území a možnost získání nemalých investic státu do infrastruktury a podpory místních podnikatelských záměrů,“ říká hejtman Schrek.
X X X
Průmysl 4.0 není revoluce, nýbrž evoluce
I takto byl v rámci poznávací cesty s názvem „Implementace Průmysl 4.0 na Vysočině“ v dnešní době často užívaný pojem vysvětlen.
V rámci poznávací cesty po Vysočině, jež se konala 1. 6. 2022 na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ), byly představeny příklady dobré praxe z malých a středních podniků, které jsou špičkami ve svém oboru. Dále se účastníci seznámili s projekty přeshraniční spolupráce v oblasti Průmyslu 4.0. V těchto projektech jsou partnery nejen vysoké školy, mimo jiné i Vysoká škola polytechnická Jihlava, ale i podniky a vědecko-výzkumná centra. V neposlední řadě proběhly komentované prohlídky unikátní Cyber physical factory, jež se nachází na VŠPJ, a také podniku SAPELI, a.s., při které mohli návštěvníci vidět automatizaci výroby a skladu.
„Možnost uspořádat tuto poznávací cestu máme díky přeshraničnímu projektu, který poskytnul možnost setkání kolegů napříč hranicemi, sdílení zkušeností a hlavně načerpání inspirace. Jelikož podobné akce byly během posledních let kvůli pandemii koronaviru značně omezeny, věřím, že všichni účastníci příležitost k navázání nových kontaktů vřele uvítali,“ upřesnila Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina.
Přednášková část byla nabitá informacemi, ať už se jednalo o vysvětlení aplikovaného výzkumu na VŠPJ, propojení špičkového vybavení této školy se středoškolskými zařízeními, inovace v oblasti eHealth díky umělé inteligenci, přeshraniční propojování TestBedů nebo třeba využití umělé inteligence pro armádu.
„Jsem velmi ráda, že příspěvky byly koncipovány tak, aby jim rozuměli účastníci z různých oborů a že se podařilo rozvířit plodnou diskusi, která podněcuje k novým nápadům na zlepšení a inovace. V rámci prezentací bylo například nastíněno, jaká může být budoucnost ve stavebnictví díky využití 3D tisku betonu či jak probíhá přeshraniční spolupráce firem a výzkumných organizací na české a rakouské hranici v rámci projektu PredMAIn, jež se zaměřuje na prediktivní údržbu založenou na umělé inteligenci. Skvělým závěrem byla přednáška věnovaná hromadné výrobě kusových zakázek, která posloužila jako vhodný úvod ke komentované prohlídce podnikové výroby ve firmě SAPELI,“ doplnila Hana Hajnová.
Poznávací cesta byla další z řad aktivit připravených v rámci projektu s názvem „Přeshraniční přenos znalostí v oblasti Průmysl 4.0“, který realizuje Kraj Vysočina ve spolupráci se Spolkovou zemí Horní Rakousko za finanční podpory z Fondu malých projektů Interreg V-A Rakousko – Česká republika. V rámci projektu je do konce roku 2022 plánována další odborná a síťovací akce, a sice B2B burza pro malé a střední podniky, která se bude konat 23. 6. 2022 v rakouském Linci v Centru Ars Electronica Linz. Cílovou skupinou jsou nejen firmy, střední a vysoké školy ale i hospodářské komory, poradenské organizace a další relevantní instituce ve vazbě na téma digitalizace a Průmysl 4.0. Ing. Jitka Svatošová
X X X
Děčín získal dvě prestižní ceny za kvalitu
Již 21. ročník Národních cen České republiky zná své vítěze. V kategorii za kvalitu v programu START uspělo hned dvakrát i statutární město Děčín – Magistrát města Děčín. Děčín převzal nejen diplom pro absolutního vítěze NCK ČR, program START, ale také diplom za 1. místo v kategorii Digitální stát a mezinárodní certifikát vydaný EFQM „Qualified by EFQM”.
„Rozhodli jsme se přihlásit do soutěže, která hodnotí kvalitu organizace. Mohli jsme tak zjistit, jak na tom jsme, a to také ve srovnání s ostatními organizacemi. Dlouhodobě se snažíme o zlepšování služeb, které magistrát poskytuje, protože spokojenost občanů je pro nás velmi důležitá. Získání tak významné ceny za kvalitu je příjemnou třešničkou na dortu. Všem, kteří se na získání ceny podíleli, moc děkuji,“ řekl primátor města Jiří Anděl (ANO), který si cenu spolu s analytičkou IT Janou Prouzovou (vpravo) převzal.
Hodnocení probíhalo prostřednictvím Modelu EFQM, který má pomoci organizaci dosáhnout úspěchu díky změření pozice, na které se nachází na cestě k vytvoření udržitelné hodnoty. Pomůže organizaci pochopit mezery a možná řešení, tím umožní významně zlepšit výkonnost organizace a dosáhnout pokroku.
„Hodnocení, kterým si magistrát prošel, ukázalo, zda činnosti vykonáváme dobře a zda je zde nějaký potenciál pro další zlepšování. Moc si vážím práce nejen kolegů, kteří byli zapojeni do samotného hodnocení ať už do přípravy hodnotící zprávy nebo při osobní účasti samotných hodnotitelů, ale i všem ostatním pracovníkům magistrátu,“ doplnil tajemník magistrátu Martin Kříž.
Národní ceny České republiky vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality České republiky. V roce 2022 byly uděleny ceny za čtyři hlavní kategorie: za kvalitu v rodinném podnikání, za společenskou odpovědnost, za kvalitu v programu EXCELENCE a za kvalitu v programu START. Do soutěže o Národní ceny ČR se přihlásilo celkem 58 organizací, uděleno bylo 20 cen, z toho 7 zlatých, 6 stříbrných, 4 bronzové a vyhlášeni byli 3 absolutní vítězové.
Národní ceny kvality se každoročně udělují ve více než 80 zemích světa podle mezinárodních schémat uznávání EFQM, které vycházejí z modelu excelence EFQM. Luděk Stínil, tiskový mluvčí města Děčín
X X X
PŘÍMÝ CYKLOBUS Z OSTRAVY AŽ NA ČERVENOHORSKÉ SEDLO PROPOJÍ JESENÍKY
Letos poprvé se budou moci cestující dostat cyklobusem z moravskoslezské části Jeseníků až na Červenohorské sedlo. Olomouckou a moravskoslezskou část oblíbené výletní lokality propojí přímé spojení. Lidé se tak pohodlně a bez přestupu dostanou na Červenohorské sedlo z Ostravy, Opavy nebo Krnova. Zároveň budou moci nechat auto na odstavném parkovišti, prochodit hory a autobusem se dostat zpět.
Přímé spojení vznikne propojením linek Ostrava-Malá Morávka a Malá Morávka-Kouty „Poptávka po takzvaných cyklobusech se rok od roku zvyšuje a je znát, že lidé tyto služby hojně využívají. Jsem rád, že se nám podařilo dohodnout se společností Z-Group bus, aby se propojily části Jeseníků na olomoucké i moravskoslezské straně. Protože turisty a cyklisty hranice regionů nezajímají, chtějí se pohodlně dostat za krásnou přírodou na výlet do hor,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška s tím, že cyklobus vyjede poprvé v neděli 12. června. „Vznikne přímé spojení z Ostravy přes Opavu, Krnov, Bruntál, Malou Morávku na Červenohorské sedlo až do Koutů nad Desnou. Cyklobus bude jezdit o víkendech a o svátcích až do 11. září. Přepravovat bude jak cyklisty s koly, tak samozřejmě i turisty.“
Provoz cyklobusu finančně podpořila olomoucká i moravskoslezská centrála cestovního ruchu. „Jsem rád, že se nám podařilo spojit tyto oblíbené kouty Jeseníků. I ze své zkušenosti vím, že doposud žádné takové přímé propojení neexistovalo. Lidé budou moci například nechat auto na odstavném parkovišti, prochodit hory křížem krážem a pak je autobus dostane zpět k vozu. Lidé tak pohodlněji než doteď mohou trávit aktivně volný čas na obou stranách Jeseníků, což je pro rozvoj cestovního ruchu stěžejní,“ popsal jednatel MS Tourism Petr Koudela.
Nově se spojí linky číslo 910120 a 910145 a rovnou bude spoj vybaven z Ostravy až do Jeseníků cyklovlekem. Kapacita cyklobusu je 25 kol. „Doporučuji si místa rezervovat, cestující tak budou mít jistotu, že je určitě i s kolem přepravíme. Obecně zaznamenáváme vysoký nárůst poptávky po cyklobusech. Rok od roku je větší zájem, a proto postupně navyšujeme i počet linek. Letos obsluhují čtyři cyklobusy naší společnosti oblast Beskyd a jeden Jeseníky. Uvidíme, jak tomu bude v budoucnu a jestli budeme v rozšiřování spojů pokračovat,“ doplnil Jan Širc, oblastní ředitel společnosti Z-Group bus, která cyklobus provozuje. Detail spojení lidé najdou na stránkách IDOS.
Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí
X X X
Senior Festival pro všechny v Zámeckém areálu v Chrasti na Pardubicku
Po zdařilém druhém ročníku Senior festivalu, který loni potěšil bezmála dvě tisícovky návštěvníků, se Spolek Hurá na Výlet! ve spolupráci s městem Chrast opět rozhodl Senior Festival 2022 uskutečnit, a to v sobotu 25. června 2022 od 10.00 hodin.
Spolu s městem Chrast spolek připravuje pestrý celodenní program, který zaujme nejen seniory. Na velkém festivalovém pódiu se od dopoledních hodin představí řada regionálních dechových těles nebo country kapely, které budou hrát jak k poslechu, tak k tanci.
Hvězdou letošního festivalového programu je zpěvák a herec Jiří Štědroň, který se divákům představil jako princ v legendární pohádce Popelka. Návštěvníky potěší i herec Pavel Nový, kterého můžou znát z komedie S tebou mě baví svět.
Pro milovníky historie Spolek Hurá na Výlet! spolu s městem Chrast připravil statickou prohlídku historických vozidel a motocyklů. Tato technika bude k vidění na nádvoří zámku a v části areálu samotného festivalu.
Návštěvníci festivalu mohou rovněž využít prohlídky městského muzea, které sídlí přímo v barokním zámku nebo prohlídku zámecké zahrady, která patří k předním dílům světového zahradního architekta, Františka Thomayera.
Součástí festivalu bude ukončení putovní venkovní výstavy Kulturní dědictví – Švédsko, která bude během června v Chrasti ke shlédnutí.
O zábavu pro malé i ty nejmenší budou se postarají zábavní atrakce a další skvělé vyžití, které nabízí Zámecký areál v Chrasti.
Kapacita míst k sezení je zajištěna pro všechny. Během akce bude na místě dohlížet Český červený kříž, který zajistí případné poskytnutí první pomoci. Vstupné na akci je dobrovolné.
Akce je podpořena Pardubickým krajem, městem Chrast a řadou soukromých a firemních dárců.
Senior Festival tradičně probíhá pod záštitou Ing. Pavla Šotoly, radního Pardubického kraje zodpovědného za neziskový sektor a sociální péči. Tomáš Martínek