Vo svojej najnovšej správe to dnes uviedla Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine (HRMMU). Celkom si ruská agresia proti Ukrajine podľa nej už vyžiadala životy najmenej 14 999 civilistov vrátane stoviek detí, ďalších 40 601 osôb vrátane maloletých bolo zranených.

 Ukrajinský veterán a starosta: Dokud Putin postupuje, nikdo ho nezastaví. Ani Trump

 Se smrtí se setkal hned první den na frontě. „Vojáci šlápli na ruskou minu a výbuch si v mé jednotce vyžádal šest obětí,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 46letý ukrajinský veterán Ivan Dyriv. Nyní starosta téměř padesátitisícového západoukrajinského města Dolyna. „Pokud dá svět Putinovi možnost, aby na Ukrajině postupoval, všechna jednání o míru jsou zbytečná,“ myslí si. A posteskne si, že službě v ukrajinské armádě se vyhýbá velké množství mužů v branném věku: „Když za vlast bojuje jen menší část z branců, na které se vztahuje mobilizace, tak nemůžeme vyhrát.“

Jak vnímáte současná mírová jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a strůjcem invaze na Ukrajinu Vladimirem Putinem?
V médiích se tomu říká mírová jednání, ale ze strany Ruska je to jen falešná zástěrka. Rusko šlo do invaze s cílem podmanit si celou Ukrajinu, takže dokud Kreml bude cítit, že v současném postupu může pokračovat, od svého původního záměru nikdy neustoupí.

Takže tato jednání v blízkém horizontu nepřinesou žádný mír?
Pokud bude svět nadále umožňovat, aby Rusko na Ukrajině obsazovalo další území, všechna mírová jednání jsou úplně zbytečná. A pokud bude Putin i nadále postupovat hlouběji na Ukrajinu, byť i velmi pomalu, nemá šanci ho zastavit ani prezident Trump, natož nějaký další z předních světových politiků. Ukrajina má nyní jedinou možnost, jak tuhle válku ještě vyhrát. Stát se z vojenského hlediska silnější zemí, než jakou je nyní Rusko.

Bez podpory Spojených států a západní Evropy ale tohle Ukrajina v dohledné době asi nemůže zvládnout. Válka tedy hned tak neskončí?
Zřejmě bude pokračovat ještě dlouho. Možná bude mít různé fáze a může se dokonce stát, že na určitý čas dojde i k nějakému dočasnému příměří, ale to budou jen ochlazovací fáze dnešních horkých bojů. Bohužel, boje o Ukrajinu budou zřejmě trvat celá léta. Ale když si uvědomíte, že tahle válka již trvá 12 let, tak to vlastně není nic nepředstavitelného.

Dokud Putin postupuje, nezastaví ho Trump ani nikdo jiný, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 46letý ukrajinský veterán a starosta města Dolyna Ivan Dyriv.  Zdroj: Ivan Motýl 

Válka na Ukrajině bude dlouhá. Třicetiletá?

Už jsem zaslechl i hlasy, že to bude nová třicetiletá válka, jak se říká konfliktu, který Evropu zdecimoval v 17. století, přičemž zasažené země tehdy přišly o třetinu obyvatel a až o polovinu mužů. Že se na Ukrajině válčí dvanáctý rok, si přitom v České republice pořád nechceme připustit a za počátek války považujeme spíše 24. únor 2022. Vy jste v první linii bojoval již od roku 2014, šel jste tehdy Ukrajinu bránit dobrovolně?
Ne, nepatřil jsem k dobrovolníkům. V roce 2014 proběhla regulérní mobilizace pro některé ročníky ukrajinských mužů v branném věku, no a do této skupiny jsem patřil i já. Před povolávacím rozkazem jsem se ale nechtěl nikde schovávat, ani jsem neplánoval útěk do zahraničí. Říkal jsem si, že když mě povolají, bude mou morální povinností bránit vlast, což se také stalo.

Část obyvatel České republiky se pořád dívá na první fázi války (2014–2022) jako na potyčky poblázněných dobrovolnických bojůvek na obou stranách konfliktu. Jenže Ukrajina už tehdy čelila invazi, přišla o Krym a další území musela bránit se zbraní v ruce.
I v roce 2026 jde pořád o tu samou válku, která vypukla v roce 2014. Nejsou to dvě odlišné války, maximálně můžeme mluvit o různých fázích ruské agrese.

Kdo je Ivan Dyriv

Válečný veterán a starosta téměř padesátitisícového západoukrajinského města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti se narodil v roce 1979. Vystudoval dva univerzitní obory, práva a energetiku. Pracoval jako energetik a v září 2014 byl mobilizován do Ozbrojených sil Ukrajiny a zúčastnil se například bojů u města Severodoněck. Starostou Dolyny je od roku 2020 a od počátku války řešil neustálé výpadky elektrické energie přechodem na nezávislé zdroje, které dnes zásobují proudem celé město. Má dvě dospělé děti. 

Hned po příchodu na frontu jsme měli šest obětí

Sám jste první fází války prošel přímo na frontové linii. Když se naivně zeptám, jaké to bylo, co mi narychlo odpovíte?
Teď úplně nevím, jak v pár větách vysvětlit, jaké je to být ve válce. Pořád se mi velmi těžce hledají slova, když o tom mám mluvit.

Kde jste bojoval?
Vystudoval jsem dvě univerzity, mám diplom energetika i právníka, takže když jsem byl v roce 2014 povolán do armády, poslali mě napřed do vojenské akademie, aby ze mě udělali důstojníka. S jednotkou, které jsem velel, jsem byl posléze odvelen k městu Severodoněck. Měl jsem na povel mechanizovanou brigádu, v níž jsem zodpovídal za 30 vojáků. Severodoněck drželi separatisté s podporou Ruska od května 2014, v červenci toho roku se ale město podařilo obsadit a vrátit Ukrajině. Dnes je město opět okupované Ruskem.

Ve válce se umírá. Když jste se ocitl na bojišti, jaké bylo vaše první setkání se smrtí?
Hned první den, kdy jsem jednotku přivedl na bojiště, jsme měli šest obětí.

Dost strašný začátek.
Ve válce se dějí strašné věci. Moji vojáci šlápli na ruskou minu a čtyři z nich byli na místě mrtví, další dva pak těžce zranění. Dostali úkol přesunout se k nějakému lesíku, ten úspěšně splnili, ale zpátky k jednotce se vraceli jinou cestou. Byla to fatální chyba, kterou udělali, přitom věděli, že ze zaminovaného bojiště se mají vždy vracet stejnou cestou, jakou přišli.

Asi jste oběti výbuchu miny dobře znal.
Samozřejmě, a hodně to bolelo.

Hrůzy války lze pochopit až na bojišti

V naší části Evropy tohle známe jen z válečných románů, reálně si válku neumíme představit. Na obou stranách konfliktu už má ruská invaze odhadem nejméně milion obětí, a dost možná i mnohem více. Jaké to je, potkávat se na frontě se smrtí? Tváří v tvář, a zřejmě i permanentně.
Nevím, co k tomu říct. Ať řeknu cokoli, nedokážu dostatečně popsat, co jsem v takovou chvíli cítil na bojišti. Bohužel, tohle si musí každý prožít sám, to je asi nesdělitelné.

Hrůzy války pochopíme, až je spatříme na vlastní oči?
Bohužel, je to přesně tak. Ale chtěl bych věřit, že podobnou zkušenost v České republice nikdy mít nebudete.

Kdyby Evropská unie vnímala konflikt z let 2014 až 2022 vážněji, možná by k ostré invazi na Ukrajinu nedošlo. Jak dnes vidíte tehdejší laxní politiku Západu vůči Kremlu, který přitom anektoval Krym a vojensky podporoval povstalecké republiky na východě Ukrajiny?
Snažím se jednání Západu aspoň trochu porozumět. Když se nás něco bezprostředně netýká, tak nás to prostě nebolí. Například ruská vojenská intervence na podporu Asadova režimu v Sýrii nás na Ukrajině také nijak zvlášť netrápila. Dokonce ani ruské nálety na syrské Aleppo nás nezajímaly. A podobně dnes vnímá válku na Ukrajině střední či západní Evropa. Dokud se ruská invaze přímo nedotkne konkrétního státu, zůstává jim naše válka strašně vzdálená. A veřejnost o ní bude mít i dále jen povrchní zájem.

Veřejnost se o válku na Ukrajině skutečně příliš nezajímá, ale co současní předáci evropské politiky?
Nerad bych kritizoval ty státy Evropské unie, které mají o vojenské podpoře Ukrajiny jisté pochybnosti. Mě zajímá Evropa, včetně Velké Británie anebo Norska jako celek. A z tohoto pohledu to vnímám tak, že bez dosavadní pomoci od Evropy už by zřejmě svobodná Ukrajina vůbec neexistovala. A že by Rusové už stáli na polských, slovenských nebo rumunských hranicích. Velmi si proto vážím Evropy jako takové. Za to, že zatím nenechala Ukrajinu padnout.

Dostává Ukrajina ze strany Evropy dostatečnou vojenskou pomoc?
Vzhledem k aktuální situaci bych mohl říct, že není vůbec dostatečná. Ale to by znělo jako nevděčnost, proto Evropě srdečně děkuji za to, co už Ukrajině poskytla, poskytuje a plánuje poskytnout.

 Starosta: Nejhorší ve válce jsou oběti „na štítu“.

Jste starostou města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti. Jak se válka bezprostředně dotýká vašich občanů?
Starostuji takzvané Dolynské městské radě, což je teritorium, které tvoří dvacetitisícové město Dolyna a dalších 21 obcí. Celkově je to asi 48 tisíc lidí, a to na ploše 373 kilometrů čtverečních. Přes naši oblast často létají ruské drony a rakety, a to především na město Stryj, v jehož okolí jsou umístěny strategické ukrajinské zásobníky plynu.

A tak protiletecká obrana občas musí ruské zbraně sestřelovat i nad naším městem, a pak dochází k různým škodám. Nedávno třeba pád trosek způsobil výbuch vedle městské polikliniky a následná tlaková vlna zničila všechna okna na budově. Mnohem horší ovšem je, když se naši občané vracejí domů na štítu.

Na štítu?
To je něco jako vojenský ceremoniální pojem. Historicky jde o termín ze starověké Sparty, kdy zabité hrdiny odnášeli z bojiště na jejich štítech. Ukrajina tento symbolický výraz pro padlé vojáky používá od vpádu ruské armády v roce 2022. A řeknu vám, pro mě jakožto starostu jsou to nejtragičtější chvíle celé války. Vidět padlé z naší Dolyny na štítu. Když je přivezou, je třeba každou rakev odvézt i za rodinou, k manželce nebo rodičům. V pozici starosty cítím jako povinnost být u oznámení smrti, u předání rakve i u posledního rozloučení.

Dokud Putin postupuje, nezastaví ho Trump ani nikdo jiný, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 46letý ukrajinský veterán a starosta města Dolyna Ivan Dyriv. Na snímku oznámení od jednom z padlých vojáků z Dolyny, který zahynul ve válce. Už jich bylo více než 90.  Zdroj: Městská rada Dolyna. 

Více než 100 mrtvých branců z Dolyny

Kolik mobilizovaných mužů z Dolyny již padlo?
Od začátku druhé fáze války, tedy od 24. února 2024, už počet našich padlých převýšil číslo 90. Počet nezvěstných se vyšplhal přes 70 a máme i několik zajatců, jejichž návrat z Ruska je nejistý. Z války se nám domů také vrací velké množství invalidů, většinou vojáků bez končetin…

Něco podobného české země zažily naposledy za první světové války, která trvala čtyři roky, přičemž pomník obětem z let 1914 až 1918 lze dodnes najít v každé obci v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Jak se válka na Ukrajině dotkla vás osobně?
V první linii jsem bojoval jeden rok (2014–2015), ale pocházím z dvojčat a můj o deset minut mladší bratr musel na frontě strávit celé čtyři roky v letech 2020 až 2024. Naštěstí byl po těžkém zranění demobilizován. Řeknu to asi takto: na Ukrajině už dnes nenajdete rodinu, kterou by nějak tragicky nepostihla současná válka.  

Uprchlíci a inspirace v Izraeli

Určitě jsou méně ohroženi ukrajinští muži, kteří žijí v zahraničí. A osobně si myslím, že na to mají plné právo, ne každý chce ve 21. století válčit.
Nechci nějak soudit miliony mužů v ukrajinské diaspoře, kteří nyní ignorují vlast a k návratu domů je nelze nijak nutit. Něco jsme ale na Ukrajině zanedbali a v budoucnosti to musíme udělat jinak.

Jak?
Například jako v Izraeli, kde se branná povinnost týká všech občanů, včetně žen. Na Ukrajině si musíme vychovat podobně oddané občany, jakými disponuje Izrael, kde je zemi ochotno bránit 80 procent občanů. Protože židovský stát je vlastně v permanentní válce od roku 1948, kdy vznikl. Musíme to udělat podobně a vychovat si novou generaci, která bude ochotna bránit vlast za každou cenu. Když za Ukrajinu bojuje jen asi třetina mužů, na které se vztahuje mobilizace, tak asi nemůžeme vyhrát.

Máte děti?

Dcera má 18, syn 25 let.

Takže syn může být odveden kdykoliv na frontu?
Ano, může být každým dnem mobilizován. A je na to připraven, nebude se válce vyhýbat, podobně jako jsem před ní neutíkal já v roce 2014. Ale samozřejmě, že mám o syna velký strach, takže si často říkám, že bych se měl nechat odvést do války místo něho.

To asi není nemožné.
Bohužel, do válek se odjakživa povolávají hlavně mladí vojáci, kteří mají nejvíce sil.

Spolupracujete s brněnskou Nadací Partnerství, která mimo jiné podporuje zřizování nezávislých energetických zdrojů. Na Ukrajině se ukázalo, že během ruských útoků mají cenu zlata, a třeba díky solárním elektrárnám se dnes nadále operuje v mnoha nemocnicích i poté, co Rusové v oblasti vyřadí klasické energetické zdroje.
V tomto směru je město Dolyna ukrajinským rekordmanem, takže jsme získali i čestný titul Energeticky nezávislá komunita. Jsme jakýmsi nezávislým energetickým ostrovem. Už na počátku okupace v roce 2022 jsme se rozhodli čelit masivním výpadkům elektrické energie a začali budovat systém vlastních zdrojů, především solární elektrárny. A to nejen pro strategické budovy, ale i pro všechny občany, což se nám podařilo. A dnes už okupanti naši Dolynu nemohou jen tak vypnout ze sítě.

Válka vás donutila k tomu, o čem mnohé české pokrokové obce a města zatím jen sní. Zní to paradoxně, okupace ale může úžasně zrychlovat i technologický pokrok, a to nejen vývoj zbraňových systémů.
Na všechno potřebujete peníze. Když už jsem připomněl Izrael, tak velká část z obrovské židovské diaspory ve světě nějak aktivně podporuje izraelský stát, většinou finančně. Mezi ukrajinskými uprchlíky totéž dělá jen asi dvacetina lidí. Přitom ve světě dnes žijí miliony. K šesti milionům uprchlíků, kteří po ruské invazi odešli do Evropy, musíme připočítat miliony dalších, kteří už v cizině žili před okupací, anebo jen mají ukrajinské kořeny.

A přece se ještě jednou zeptám, kdy může válka na Ukrajině reálně skončit?
Netuším. Pro nás je teď asi nejdůležitější pokoušet se udržet naše pozice na frontové linii. A také zintenzivnit útoky na Rusko do takové míry, že oslabíme jeho útočnou sílu.

X X X

 Čína upozorňuje USA, aby nevyužívali Grónsko na presadzovanie vlastných záujmov 

Čína odmieta snahy USA ovplyvňovať dianie v Grónsku prostredníctvom iných krajín a zdôrazňuje, že jej aktivity v arktickom regióne sú v súlade s medzinárodným právom. Grónsko je pritom kľúčové z pohľadu surovinových zásob i geopolitiky.

Čína v pondelok vyhlásila, že USA by nemali využívať iné krajiny ako zámienku na presadzovanie svojich vlastných záujmov v Grónsku. Zároveň uviedla, že jej aktivity v Arktíde sú v súlade s medzinárodným právom. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AP.

Vyhlásenie hovorkyne čínskeho ministerstva zahraničných vecí bolo reakciou na otázku novinárov položenú na pravidelnej tlačovej konferencii. „Čínske aktivity v Arktíde sú zamerané na podporu mieru, stability a udržateľného rozvoja v regióne a sú v súlade s medzinárodným právom,“ odpovedala hovorkyňa. Spomínané aktivity však bližšie nešpecifikovala.

Geostrategický význam Grónska

Grónsko, autonómne dánske územie s 57 000 obyvateľmi, je bohaté na nerastné suroviny a má dôležitý geostrategický význam. Americký prezident Donald Trump vyhlasuje, že USA potrebujú Grónsko z dôvodu národnej bezpečnosti. V nedeľu na palube prezidentského špeciálu zopakoval, že USA sa ostrova v Arktíde zmocnia „tak či onak“, pretože inak by to podľa neho spravili Rusko a Čína.

Dánska premiérka Mette Frederiksenová varovala, že americké prevzatie Grónska by znamenalo koniec NATO.

Budúcnosť Grónska

V piatok grónsky premiér Jens-Frederik Nielsen a lídri štyroch ďalších grónskych strán v parlamente vydali spoločné vyhlásenie, v ktorom zopakovali, že o budúcnosti Grónska musí rozhodnúť jeho obyvateľstvo. Zdôraznili svoje „prianie, aby USA prestali pohŕdať našou krajinou“.

Čína sa v roku 2018 vyhlásila za „štát blízky Arktíde“ v snahe získať väčší vplyv v regióne. Peking tiež oznámil plány na vybudovanie „polárnej hodvábnej cesty“ ako súčasť svojej globálnej iniciatívy Belt and Road Initiative, ktorá vytvorila ekonomické väzby s krajinami po celom svete, pripomína AP.

 X X X

„Evropané“ připravují kvůli Grónsku operaci proti USA

Pokud Trump odmítne, mohly by následovat sankce proti americkým společnostem a dokonce i vyhoštění amerických vojenských základen. Píše o tom britský deník The Telegraph s odvoláním na své zdroje.

Podle listu  Londýn již jedná s evropskými spojenci o nasazení vojenských sil v Grónsku – oficiálně na ochranu před Čínou a Ruskem, kterým Trump zdůvodnil potřebu předat ostrov Spojeným státům.    Britští představitelé se v posledních dnech setkali se svými protějšky z evropských zemí, včetně Německa a Francie, aby zahájili přípravy na operaci. Zároveň se uvádí, že „potenciální operace je v raných fázích plánování“.

„Plány by mohly zahrnovat nasazení britských vojsk, válečných lodí a letadel na ochranu Grónska před Ruskem a Čínou. Evropské země doufají, že výrazné zvýšení jejich přítomnosti v Arktidě přesvědčí pana Trumpa, aby se vzdal svých ambicí anektovat tento strategicky důležitý ostrov,“ uvádí se v článku.

List Telegraph také informuje, že Evropská unie připravuje plány na sankce proti americkým společnostem, pokud Trump odmítne návrh na nasazení NATO.  „Technologickým gigantům jako Meta, Google, Microsoft a X by mohlo být omezeno působení na kontinentu, stejně jako americkým bankám a finančním společnostem. Radikálnější možností by bylo vyhnat americké jednotky z jejich základen v Evropě, čímž by byly zbaveny klíčového oporu pro operace na Blízkém východě a jinde,“ uvádí se v článku,server vasevec.cz

X X X

EUROPOSLANEC  DR  DAVID:

 Ivan David: EU schválila dohodu s Mercosurem…

EU schválila dohodu s Mercosurem – krach zemědělců ve prospěch německého automobilového průmyslu?

EU schválila dohodu o volném obchodu s Mercosurem. Itálie po ústupcích zemědělské lobby souhlasila. Nová zóna volného obchodu, která zahrnuje přes 700 milionů lidí, má posílit obchod a průmysl, ale nadále čelí odporu zemědělců a ochránců životního prostředí.

Navzdory masivním protestům zemědělců a deklarovanému odporu jednotlivých členských států schválila kvalifikovaná většina členských států EU 9. ledna 2026 dohodu o volném obchodu Mercosuru, čímž se připravila cesta k jejímu podpisu.

Po více než čtvrtstoletí náročných jednání Evropská unie uvolnila cestu k jedné z největších dohod o volném obchodu na světě.

Kvalifikovaná většina 27 členských států v pátek v Bruselu hlasovala pro podpis dohody s jihoamerickými zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Mezinárodním tiskovým agenturám to potvrdilo několik diplomatů.

Vytváří se tak zóna volného obchodu zahrnující více než 700 milionů lidí a zhruba 20 procent světového obchodu. Pro exportně orientovaný evropský průmysl to však představuje strategický průlom. Pro mnoho zemědělců to však zůstává politickým šokem.

Průlom přišel až na poslední chvíli. Jen před několika týdny dohoda ztroskotala kvůli blokační menšině několika států EU.

Francie a Polsko oznámily svůj nesouhlas již brzy, zatímco Itálie dohodu blokovala až krátce před schůzkou a požadovala další ústupky pro evropské zemědělství.

Teprve poté, co Evropská komise představila další ochranné mechanismy a závazky finanční podpory pro zemědělce, Řím polevil. Tím byla zajištěna „kvalifikovaná většina“. Pro Radu to znamenalo zelenou pro formální podpis.

V Bruselu je dohoda vnímána nejen jako ekonomický projekt, ale také jako geopolitické poselství. EU záměrně usiluje o otevřené trhy, zatímco Washington pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dále zintenzivnil svou protekcionistickou celní politiku.

Cílem dohody je postupně odstranit většinu cel a obchodních bariér mezi oběma ekonomickými bloky. Očekává se, že z toho budou mít prospěch zejména klíčová evropská průmyslová odvětví.

V současné době se na automobily vyvážené do zemí Mercosuru vztahují cla až do výše 35 procent. V nadcházejících letech by měla být tato cla téměř zcela zrušena. Na dohodu dlouhodobě usiluje i strojírenství, chemický a farmaceutický průmysl.

Evropská komise očekává nárůst vývozu do Jižní Ameriky až o 39 procent, což odpovídá objemu přibližně 49 miliard eur ročně. To by mohlo v Evropě zajistit nebo vytvořit přes 440 000 pracovních míst.

Na druhé straně je zemědělský sektor. V zemích, jako je Francie, Polsko a Rakousko, se farmáři obávají masivního cenového tlaku z levnějšího hovězího masa, drůbeže, cukru a etanolu vyrobeného v Jižní Americe. Jen v roce 2024 dovezla EU z regionu Mercosur přes 200 000 tun hovězího masa.

Aby EU omezila protesty, zavedla komplexní ochranný systém. Na citlivé produkty se vztahují dovozní kvóty, spolu s obzvláště přísným monitorováním a možností okamžitě pozastavit celní výhody v případě narušení trhu. Zpráva o dopadu dovozu má být předkládána každých šest měsíců.

Komise rovněž zdůrazňuje, že na dovoz z Jižní Ameriky se budou vztahovat všechny normy EU v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin. Kritici považují tento postup za obtížně sledovatelný, zejména vzhledem k odlesňování a změně klimatu v oblasti Amazonie. (My víme, že je to nesmysl, asi jako kontrola a kvalita zemědělských produktů z Ukrajiny, pozn. překl.)

Schválení dohody umožňuje Radě členských států EU učinit formální rozhodnutí, pravděpodobně již v pátek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen by poté byla zmocněna k podpisu dohody. To se plánuje v Paraguayi, která v současné době předsedá obchodnímu bloku Mercosur.

Formálně dohoda stále vyžaduje písemné potvrzení. Politicky je však proces považován za dokončený.

Zůstává hluboká propast mezi průmyslem a zemědělstvím, mezi zastánci volného obchodu a protekcionisty. Pro vedení EU je dohoda historickým krokem ke globálnímu ekonomickému sebeprosazení. Pro mnoho zemědělců představuje začátek nového boje o přežití.

Kritici, zejména v evropském zemědělství, se obávají výrazného cenového tlaku. V zemích, jako je Německo a Francie, opět vypukly masivní protesty farmářů. Farmáři protestují na dálničních křižovatkách v několika německých spolkových zemích. Traktory ve čtvrtek zablokovaly přístup k dálnicím A10, A11, A14, A19, A20 a A24. Vytvořily se dlouhé dopravní zácpy – mimo jiné i na trase do Berlína.

Evropská komise v reakci na silnou kritiku souhlasila s dodatečnými ochrannými doložkami. V případě škodlivého nárůstu dovozu nebo prudkého poklesu cen mohou být celní úlevy dočasně pozastaveny. Mezi produkty, které budou podrobeny obzvláště přísné kontrole, patří hovězí maso, drůbež, rýže, med, cukr a etanol.

Ekologické a spotřebitelské skupiny také varují před možnými důsledky pro oblasti deštných pralesů a pro evropské normy týkající se ochrany zvířat, rostlin a potravin. Evropská komise tyto obavy odmítá a zdůrazňuje, že dovážet lze pouze produkty, které splňují předpisy EU. (Haha)

Po podpisu musí dohodu ještě schválit Evropský parlament. Zda získá většinu, je považováno za nejisté. Dále se zvažuje žádost o stanovisko Evropského soudního dvora k právní slučitelnosti dohody. To by mohlo proces zpozdit o měsíce nebo dokonce roky.

Politicky je dohoda vnímána také jako signál proti protekcionistické celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zejména německý průmysl již léta prosazuje její dokončení. A co Němci chtějí, to také dostanou…

 Dr. Ivan David, server vasevec.cz, europoslanec

X X X

 USA tlačia na väčšiu spoluprácu proti kartelom, Sheinbaumová trvá na suverenite Mexika 

Prezidentka Mexika Sheinbaumová oznámila, že s Trumpom viedla konštruktívny rozhovor o bezpečnosti a boji proti drogám, pričom zdôraznila dôležitosť rešpektu a suverenity. Spolupráca medzi oboma krajinami je naďalej prioritou.

Mexiko 12. januára (TASR) – Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaumová v pondelok oznámila, že viedla so svojím americkým náprotivkom Donaldom Trumpom dobrý rozhovor o bezpečnosti a úsilí eliminovať obchodovanie s drogami. Lídri diskutovali niekoľko dní po tom, ako prezident USA pohrozil pozemnými útokmi proti drogovým kartelom v Mexiku, informuje TASR podľa agentúr AFP a Reuters.

• Prezidentka Mexika hovorila s Trumpom o bezpečnosti a drogách.
• Obaja lídri zdôraznili potrebu vzájomného rešpektu a spolupráce.
• Americká strana žiada silnejšiu spoluprácu v boji proti drogovým kartelom.
• Trump navrhol vojenské útoky na kartely v Mexiku.
• Mexiko nesúhlasí s vojenskou intervenciou zo zahraničia.

„Hovorili sme o rôznych témach vrátane bezpečnosti s ohľadom na suverenitu našej krajiny, obmedzenia obchodovania s drogami, obchodu a investícií,“ uviedla Sheinbaumová na platforme X. „Spolupráca a kooperácia so vzájomným rešpektom vždy prinášajú výsledky,“ dodala mexická prezidentka vo svojom príspevku.

O potrebe posilnenia spolupráce medzi oboma krajinami hovoril v nedeľu aj americký minister zahraničných vecí Marco Rubio so svojím mexickým rezortným partnerom Juanom Ramónom de la Fuentem. Primárnym cieľom takéhoto partnerstva by bolo rozbiť násilné narkoteroristické siete v Mexiku a zastaviť obchodovanie s fentanylom a zbraňami, uviedol vo vyhlásení hovorca amerického rezortu diplomacie Tommy Pigott.

Trump minulý týždeň v rozhovore pre televíziu Fox News povedal, že Mexiko ovládajú kartely, a navrhol, aby USA zaútočili na ich pozemné ciele s cieľom poraziť ich, pripomína Reuters.

AFP dodáva, že Mexiko vlani vydalo desiatky vodcov kartelov do Spojených štátov a posilnilo spoluprácu na spoločnej hranici. Sheinbaumová však opakovane vyjadrila nesúhlas s akoukoľvek vojenskou intervenciou zvonku.

X X X

 Dráma okolo politických väzňov vo Venezuele graduje. Opozičná líderka prosí pápeža o zásah a podporu 

Líderka venezuelskej opozície María Corina Machadová požiadala pápeža o pomoc pre stovky politických väzňov vo Venezuele. Apelovala na cirkev aj na podporu demokratických zmien v krajine.

Líderka venezuelskej opozície a laureátka Nobelovej ceny za mier María Corina Machadová v pondelok počas audiencie vo Vatikáne vyzvala pápeža Leva XIV., aby pomohol politickým väzňom vo Venezuele. Ľudskoprávne organizácie odhadujú, že takýchto väzňov je v krajine 800 až 1200, informuje TASR podľa agentúry AFP.

„Požiadala som (pápeža), aby sa prihovoril za všetkých Venezuelčanov, ktorých uniesli a ktorí sú nezvestní,“ uviedla Machadová po stretnutí s Levom XIV.

Politickí väzni a cirkevná pomoc

„S podporou cirkvi a bezprecedentným tlakom zo strany vlády Spojených štátov je porážka zla v našej krajine bližšie,“ dodala vo vyhlásení, ktoré jej tím zverejnil na platforme X.

Venezuela v pondelok oznámila, že v uplynulých hodinách prepustila ďalších 116 politických väzňov. Opozícia a ľudskoprávne organizácie však tieto počty spochybnili a tvrdia, že od štvrtka bolo prepustených len približne 50 ľudí.

Tlak na Caracas

AFP pripomína, že vláda v Caracase pod tlakom Washingtonu oznámila, že prepustí ľudí uväznených za vlády exprezidenta Nicolása Madura, z ktorých mnohí trest dostali za účasť na protestoch v reakcii na jeho sporné znovuzvolenie v roku 2024.

Machadová v pondelok tiež uviedla, že v rozhovoroch s hlavou katolíckej cirkvi zdôraznila legitímnosť opozičného predstaviteľa Edmunda Gonzáleza Urrutiu a požiadala pápeža o podporu „rýchleho pokroku v prechode k demokracii vo Venezuele“.

Nový líder a medzinárodná spolupráca

Opozícia a veľká časť medzinárodného spoločenstva považujú Gonzáleza Urrutiu za legitímneho víťaza venezuelských prezidentských volieb z roku 2024.

Krajinu v súčasnosti ale riadi dočasná prezidentka Delcy Rodriguezová po tom, ako americké špeciálne jednotky pred viac ako týždňom zajali a odviezli z vlasti Madura a jeho manželku. Hoci je Rodriguezová vernou spojenkyňou exprezidenta, s Washingtonom rokuje.

Americký prezident Donald Trump v nedeľu vyhlásil, že je otvorený stretnutiu s Rodriguezovou, a potvrdil, že jeho administratíva s ňou dobre spolupracuje.

X X X

  Nepřijatelné, odmítají odbory návrh Schillerové na růst platů

Zvýšení platů ve veřejném sektoru o stejnou částku či pozdější přidání až od dubna je pro odboráře nepřijatelné. Trvají na svém původním požadavku a žádají pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

 Ministryně financí Alena Schillerová o víkendu České televizi řekla, že by hůř placení mohli dostat přidáno od ledna plošně o 2200 korun.

„Naše požadavky se nemění. My je máme stále stejné. Ta situace je tak vážná, že je více než 140 tarifů pod úrovní zaručeného platu, a to je naprosto neakceptovatelné, aby to takto bylo do budoucna,“ uvedl Středula.

Řekl, že paušální částka není tématem a s plošným přidáním odbory v žádném případě nesouhlasí. Šéf centrály věří v to, že vláda nepřijde ani s návrhem na odložení přidání o několik měsíců. Podle Středuly se musí dohoda najít.

 Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele.

Vlastní tabulku má státní služba. Letošní lednové zvýšení tarifů učitelů, dalších pedagogů a bezpečnostních sborů stanovila ještě minulá vláda. Na růstu ostatních výdělků se s odboráři nedohodla, rozhodnutí kvůli rozpočtovým dopadům ponechala na své nástupce.

 Odbory požadují navýšení tarifů v první tabulce a tabulce pro státní službu o devět procent, ve druhé a třetí pak o šest procent. Díky vyššímu růstu by se první tabulka měla přiblížit té druhé. Předáci usilují o to, aby se nejnižší a vyšší stupnice do tří let srovnaly. Na rychlejším zvedání částek v první tabulce se dohodla před půl rokem tripartita.

Odboráři podle Středuly nedostali před pondělním jednáním žádné podklady. Vycházejí z vyjádření ministrů minulé vlády, která ve svém návrhu rozpočtu počítala na přidání s částkou 27 miliard korun. Zajímat se tak v pondělí na tripartitě i následném jednání budou o to, jak vysoká suma bude podle představ nynější vlády a jak se rozdělí.

 Plošný růst platů o stejnou částku označil Středula za extrémně špatný krok. Stejně rostly výdělky několikrát v minulosti. Podle odborářů to deformovalo odměňování.

„Nám volají i šéfové některých řízených organizací, kteří říkají, že už to je neúnosné, že se jim začínají srovnávat (v tarifech) ti, co mají nižší kvalifikaci s těmi, co ji mají vyšší. To je prostě strašně demotivující. Sice možná zní hezky, když někdo někomu dá nějakou částku, ale v tomto případě už to zašlo příliš daleko a tabulky se zploštily takovým způsobem, který není akceptovatelný,“ řekl šéf ČMKOS.

X X X

 Šefčovič tlačí nové obchodné dohody EÚ, v parlamente „Lex Bombic“, spory o Benešove dekréty, kauza Mýtnik a hotovostné letenky ministra (denný výber)

 Šefčovičov historický prelom: Európa smeruje k obchodnej dohode, aká tu ešte nebola (panel expertov)

EÚ pod vedením eurokomisára Maroša Šefčoviča rozbieha ofenzívu voľného obchodu, ktorá má do roku 2026 priniesť veľké dohody s Mercosurom, Indiou či Spojenými arabskými emirátmi, plus rokovania s krajinami ASEAN a partnerstvo s časťou Pacifiku. Súčasťou plánov je aj najväčšia reforma colnej únie od roku 1969, ktorá má meniť fungovanie európskej hranice pre tovar.

Oslovení odborníci vnímajú otváranie trhov prevažne ako prínos: môže znižovať ceny vstupov, rozširovať exportné možnosti a diverzifikovať riziko pre firmy, vrátane slovenských exportérov. Zároveň však upozorňujú na riziko, že európsky trh môžu zaplaviť lacnejšie dovozy, čo by zasiahlo najmä poľnohospodárstvo a sektory s nižšou pridanou hodnotou, prípadne citlivé odvetvia ako automobilový priemysel.

Silná časť debaty je geopolitická: dohoda s Indiou dáva zmysel aj napriek jej vzťahom s Ruskom, keďže India hrá „na viacero strán“ a je dôležitá aj v kontexte Číny. Odborníci sú však skeptickí, že by EÚ vedela obchodom výrazne prinútiť Peking odkloniť sa od Ruska; realistickejšie vidia tlak na rovné pravidlá, subvencie a znižovanie strategických závislostí.

Lex Bombic na obzore? Známy extrémista sa môže dostať na slobodu vďaka novému zákonu, ktorý pristál v parlamente

Poslanci SNS predložili novelu Trestného zákona, ktorá by zásadne zmenila trestanie extrémizmu: pri viacerých skutkoch by hrozili už len podmienky či pokuty a niektoré trestné činy by zo zákona úplne vypadli. Kritici upozorňujú, že by sa tým fakticky legalizovala výroba, šírenie a prechovávanie extrémistických materiálov.

Návrh vyvolal ostrú reakciu opozície aj odborníkov na extrémizmus, ktorí varujú, že štát by prišiel o dôležitý nástroj ochrany demokracie. Znižovanie sadzieb pri hajlovaní či popieraní holokaustu z troch rokov na jeden má podľa nich znamenať, že v praxi budú padať najmä alternatívne tresty.

Zákon prichádza v čase, keď je pre extrémistické skutky vo väzbe Daniel Bombic; práve jeho prípad preto vyvoláva podozrenia z „Lex Bombic“. V trestnom práve totiž platí, že sa použije pre páchateľa priaznivejšia úprava, čo by mu mohlo pomôcť v živých kauzách, hoci iné obvinenia (napr. elektronické obťažovanie z nenávisti) by mohli zostať problémom.

Benešove dekréty boli vedomou snahou zbaviť sa menšinového obyvateľstva, tvrdí právnik Fiala – Butora

Téma Benešových dekrétov sa podľa podcastu Ráno Nahlas vracia do slovenskej politiky cez koaličný návrh kriminalizovať „spochybňovanie povojnového usporiadania“ v neurčito formulovanom znení. V pozadí je spor o to, či je prípustné aj dnes používať povojnové pravidlá pri zásahoch do majetkových práv, ktoré sa dotýkajú najmä menšinového obyvateľstva.

Právnik János Fiala–Butora v diskusii opisuje dekréty ako vedomú povojnovú snahu zbaviť sa menšín a otvára otázku, či je koncept kolektívnej (a potenciálne dedičnej) viny udržateľný takmer o osemdesiat rokov neskôr. Zároveň zaznieva kritika, že trestnoprávny prístup môže fungovať ako „bič“ na slobodu slova a verejnú debatu.

Kauza presahuje hranice Slovenska a stáva sa aj súčasťou maďarskej politickej kampane, čím sa komplikuje slovensko-maďarský dialóg. Podcast kladie otázky o suverenite, o stave menšinových práv a o tom, ako sa historické rozhodnutia premietajú do dnešných vzťahov a pocitu spolupatričnosti občanov maďarskej národnosti.

Kauza Mýtnik: Obhajoba Jozefa Brhela vytiahla na súde nedávnu novelu o kajúcnikoch

Proces v kauze Mýtnik na Špecializovanom trestnom súde pokračuje záverečnými rečami, pričom Jozef Brhel hovorí o politizácii a tvrdí, že prípad je od začiatku namierený proti nemu. Obhajoba zároveň spochybňuje, či prokuratúra presvedčivo preukázala vznik škody a jej výšku, keď pôvodné vyčíslenia boli kritizované a neskôr sa pracuje aj s nižšou sumou.

Jadrom kauzy sú utajené IT zákazky na finančnej správe, ktoré mali byť účelovo nastavené tak, aby ich získala firma Allexis napojená na Michala Suchobu. Prokuratúra opisuje tok peňazí cez sieť firiem v zahraničí a vidí v tom legalizáciu príjmov z trestnej činnosti; obhajoba to odmieta a naznačuje, že mohlo ísť o daňovú optimalizáciu.

Obranná stratégia Brhelovcov stavia aj na novele trestného poriadku ku kajúcnikom, ktorá sprísňuje použiteľnosť výpovedí spolupracujúcich osôb, ak v minulosti nehovorili pravdu alebo zatajili podstatné skutočnosti. Obhajoba tvrdí, že to môže dopadať na kľúčových svedkov ako Suchoba či Imrecze; súd avizoval, že o doplnení dokazovania rozhodne až po vypočutí všetkých záverečných rečí.

Matúš Šutaj Eštok s partnerkou vytiahli pri kúpe leteniek 12 500 eur v hotovosti. Pre cestovné kancelárie ide o kuriozitu

Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok mal koncom roka 2024 kúpiť s partnerkou letenky do Dubaja za približne 12 500 eur v hotovosti a v hotovosti mali platiť aj ubytovanie. Prípad otvorili Demokrati a Nadácia Zastavme korupciu, ktorí žiadali preveriť možné prijatie nenáležitej výhody a súvislosti s prítomnosťou finančníka Juraja Šaštinského na pretekoch F1 v Abú Zabí.

Prokuratúra po viac ako roku vec uzavrela s tým, že nebol zistený dôvod veriť, že cestu platil niekto iný, a sťažnosti odmietla. Kritika však smeruje na to, že vyšetrovanie podľa článku nevypočulo partnerku ministra ani Šaštinského a neboli doložené doklady k platbe za hotel, hoci minister tvrdil, že aj tá prebehla v hotovosti.

Samotná hotovostná úhrada leteniek v takejto výške je podľa viacerých oslovených cestoviek skôr výnimočná a znižuje transparentnosť pôvodu peňazí. Článok pripomína, že od 1. januára už platí limit, ktorý zakazuje hotovostné platby nad 5000 eur, takže podobná transakcia by dnes nebola možná.

V Rusku sa počas vojny vo veľkom znárodňuje. Množstvo majetku súkromníkov, prevedeného na štát, stúplo takmer päťnásobne (200. týždeň vojny)

Prehľad 200. týždňa vojny opisuje pokračujúce rozsiahle ruské vzdušné útoky na Ukrajinu, vrátane kombinovaných úderov dronmi Shahed a balistickými raketami, ako aj eskaláciu na línii kontaktu. Zároveň sleduje vývoj okolo bezpečnostných záruk: v Paríži sa stretla „koalícia ochotných“ a Británia s Francúzskom deklarovali pripravenosť nasadiť sily na Ukrajine po prímerí, s mechanizmom monitorovania pod vedením USA.

Text prináša aj epizódy z námornej a sankčnej roviny konfliktu, vrátane zadržaní lodí tzv. ruskej tieňovej flotily americkými zložkami a napätia okolo sprievodu ruskými vojenskými plavidlami. Zmieňuje sa tiež o technologickom vývoji, napríklad o dronoch vybavených protilietadlovými strelami či o novom type ruského dronu.

Za kľúčové ekonomické zistenie prehľad označuje zrýchlené znárodňovanie súkromného majetku v Rusku: objem násilne zaisteného majetku sa v roku 2025 oproti 2024 zvýšil 4,5-násobne a presiahol 3,1 bilióna rubľov, pričom od roku 2022 má ísť spolu o 4,3 bilióna rubľov. Naznačuje to rast štátnej kontroly nad ekonomikou a ďalšie obmedzovanie trhových mechanizmov v podmienkach vojny.

Praská najväčšia „bublina“ všetkých čias. V „lufte“ sa ocitajú nepredstaviteľné peniaze

Článok porovnáva výkonnosť Tesly s jej trhovým ocenením a tvrdí, že sa nafukuje a začína praskať jedna z najväčších investičných bublín. Tesla síce v rokoch 2023–2024 rástla v tržbách, no zisk výrazne klesol a v roku 2025 sa prepadli aj predaje áut.

Autor poukazuje na nesúlad medzi fundamentmi a valuáciou: napriek tomu, že Tesla predala v roku 2025 približne 1,64 milióna vozidiel, jej trhová hodnota sa koncom roka držala okolo 1,5 bilióna dolárov. Kontrastuje to s Toyotou, ktorá predáva násobne viac áut, má vyššie tržby aj zisk, no jej trhová hodnota je podľa textu približne päťkrát nižšia.

Očakávania na rok 2026 naznačujú ďalší prepad predaja Tesly, čo má zvyšovať tlak na prehodnotenie ceny firmy na burze. Pointou je, že trh môže „vynulovať“ veľké množstvo papierového bohatstva, ak sa optimistický príbeh prestane dať obhájiť číslami.

X X X

Zo Slovenska miznú zamestnávatelia, len v Turci za posledné roky skončili viaceré väčšie firmy.

V minulom roku ukončili výrobu dvaja veľkí zamestnávatelia, budúcnosť tretieho je neistá.

MARTIN/TURIEC: Región, ktorý bol dlhé roky považovaný za priemyselné centrum severného Slovenska, dnes čelí problémom. V krátkom čase tu viacero veľkých firiem oznámilo zatvorenie výroby, prepúšťanie alebo výrazné obmedzenie činnosti a o prácu prišli stovky ľudí.

Koniec éry obuvníctva v Martine: Prípad Ecco Slovakia

Martinský trh práce zasiahlo minulý rok asi najviac rozhodnutie spoločnosti Ecco Slovakia, ktorá po takmer 30 rokoch pôsobenia definitívne zatvorila svoj závod v Martine. Nešlo len o koniec jednej fabriky, ale aj o symbolický koniec obuvníckeho priemyslu v regióne Turiec, kde mal dlhoročnú tradíciu.

O prácu prišlo približne 650 zamestnancov. Správa, ktorá sa k nim dostala v polovici apríla, vyvolala napätie a nespokojnosť. Situácia v závode vyústila do protestov a výstražných štrajkov. Odbory upozorňovali, že ľudia so skúsenosťami výlučne v obuvníctve budú mať problém nájsť si novú prácu, a preto žiadali vyššie odstupné o 3-tisíc eur viac, než stanovuje zákon. Vedenie firmy tieto požiadavky odmietlo s tým, že postupovalo podľa zákona a platnej kolektívnej zmluvy.

Firma ako dôvod zatvorenia závodu k 31. augustu uviedla zmeny na svetových trhoch a presun výroby do lacnejších krajín. Podľa vtedajších vyjadrení zástupcu odborov Pavla Húšťavu chcela spoločnosť zmeniť aj zameranie výroby a viac sa orientovať na mladších zákazníkov. Súčasťou tejto stratégie má byť výroba luxusnejších a limitovaných kolekcií.

Tieto výrobky plánuje firma vyrábať v zostávajúcich piatich závodoch v Portugalsku a v Ázii. Podľa Húšťavu je hlavným dôvodom presunu výroby do Ázie nižšia cena práce a nižšie výrobné náklady.

Storočná tradícia pred zánikom: DS Smith Turpak Obaly

Len čo sa región začal spamätávať zo správy o Ecco Slovakia, na jeseň prišla ďalšia správa. Spoločnosť DS Smith Turpak Obaly, nástupca Turčianskych papierní s históriou v Martine od roku 1902, oznámila, že plánuje ukončiť svoju konvenčnú výrobu. Pre mesto je to aj symbolická strata, keďže ide o podnik, ktorý prežil monarchiu, dve svetové vojny aj socializmus.

V martinskom závode, ktorý je súčasťou medzinárodnej skupiny DS Smith s pobočkami aj v Rožňave, Galante a Ilave pracuje približne 200 až 250 zamestnancov. Oficiálne stanovisko spoločnosti, tlmočené hovorcom Jurajom Caránkom, hovorí o „strategickom zhodnotení aktivít na Slovensku“. Cieľom má byť optimalizácia zdrojov. Podľa dostupných informácií závod dlhodobo neprinášal očakávané výnosy v rámci skupiny DS Smith a problém súvisí aj s ostatnými európskymi závodmi.

Hoci úrad práce v Martine zatiaľ oficiálne neeviduje hromadné prepúšťanie, zahraničné vedenie firmy v polovici decembra prijalo definitívne stanovisko o ukončení výroby.

Tretia v poradí : Reštrukturalizácia Neografie

Treťou firmou, ktorej budúcnosť je neistá, je legendárna tlačiareň Neografia, ktorej väčšinovým vlastníkom je Matica Slovenská. So 150-ročnou históriou, ktorá je úzko spojená so slovenskou kultúrou a vzdelaním, momentálne bojuje o prežitie.

Žilinský okresný súd už spustil reštrukturalizačné konanie. Tlačiareň zamestnáva približne 350 ľudí, ale v posledných rokoch sa počet pracovníkov znižoval. Začiatkom decembra Neografia požiadala súd o ochranu pred veriteľmi. Dlhy na odvodoch dosahujú takmer pol milióna eur, najmä voči Sociálnej poisťovni.

Ozdravný plán počíta s prepúšťaním, predajom nepotrebného majetku a ukončením menej ziskových programov. Vedenie verí, že reštrukturalizácia a čiastočné odpustenie dlhov firmu zachránia a veriteľom prinesú viac, než by dostali z rozpredaja majetku. Ak by Neografia skrachovala, miestna ekonomika by to opäť pocítila.

Tlačiareň Neografia sa v roku 2013 presťahovala z centra mesta Martin do mestskej časti PriekopaZdroj: You Tube/ Neografia Martin

Aby bol obraz o situácii v Turci kompletný, nemožno opomenúť odchod závodu Adient Trim Leader v Košťanoch nad Turcom. Ten ukončil výrobu už v roku 2022, kedy o prácu prišlo 442 ľudí. Dôvodom bolo nevyužitie výrobnej kapacity a vysoké náklady, vďaka ktorým závod nebol konkurencieschopný. Rozhodnutie ukončiť výrobu ovplyvnila aj napätá situácia na trhu a znižovanie výroby v globálnom automobilovom priemysle.

V tom istom roku o niečo neskôr skončil aj martinský závod talianskeho výrobcu naftových motorov Lombardini, ktoré prebralo výrobu po bývalých martinských strojárňach. Výroba sa zastavila po 32 rokoch, najmä pre stratu kľúčového odberateľa z Bieloruska po zavedení sankcií v súvislosti s vojnou na Ukrajine. Závod zároveň dlhodobo čelil tlaku prísnejších emisných noriem. O prácu prišlo približne 80 zamestnancov.

Súčasť celoslovenského problému

Udalosti ako v prípade Martina nie sú ojedinelým javom. Podobný scenár sme videli v minulom roku napríklad aj v Partizánskom, kde spoločnosť Honeywell na výrobou ochrannej obuvi a ochranných pomôcok zrušila 137 miest, alebo v Handlovej, kde známy výrobca športových topánok LOWA prepustil 195 ľudí.

Na jar minulého roka presun časti výroby do Uzbekistanu oznámili aj Oravské ferozliatinárske závody, ktoré ako dôvod uviedli vysoké ceny energií na Slovensku a výrazne zvyšujúce sa výrobné náklady. Za odchodom týchto firiem stálo hlavne to, že nedokázali konkurovať nižším nákladom v krajinách mimo Európy.

Podobné odchody sa odohrali aj v iných regiónoch Slovenska. Medzi hlavné príčiny patrili vysoké dlhy, rastúce náklady, tlak lacnejšej zahraničnej konkurencie a neistota okolo konsolidácie podnikov.

To, že sa slovenské firmy sa za hranice pozerajú stále viac potvrdzujú aj najnovšie údaje Eurostatu podľa ktorých v rokoch 2021 až 2023 presunulo časť výroby do zahraničia viac ako 11 percent slovenských podnikov, čo je najvyšší podiel v celej Európskej únii.

Väčšina takéhoto presunu sa deje medzi európskymi krajinami (73 %), čo potvrdzuje význam jednotného európskeho trhu. Slovensko, ako malá a otvorená ekonomika s vyššími mzdami, vedie rebríček krajín najaktívnejších v tomto procese.

Presun častí výroby niektorých firiem do zahraničia v rokoch 2021 až 2023Zdroj: Eurostat

Vlani na rastúce problémy slovenského priemyslu upozornili aj zamestnávatelia združení v Asociácii strojárskeho a elektrotechnického priemyslu. Podľa asociácie sa podniky ocitajú pod veľkým tlakom a konsolidačné opatrenia zamerané len na zvyšovanie príjmov ohrozujú investície, modernizáciu a dlhodobú konkurencieschopnosť. Ceny elektriny a plynu sú v porovnaní so zahraničím stále vysoké a problémom je aj nedostatok kvalifikovaných pracovníkov, pričom prijímanie zahraničných zamestnancov komplikuje pomalá a neflexibilná administratíva.

Združenie varovalo, že bez konkrétnych krokov na oživenie hospodárstva hrozí spomalenie výroby, odchod investícií a strata tisícok pracovných miest. Asociácia preto vyzvala vládu na prijatie balíka opatrení, ktorý by zahŕňal zníženie daňovo-odvodového zaťaženia, nižšie ceny energií pre firmy, zrýchlenie a zefektívnenie prijímania zahraničných pracovníkov, obnovenie dôvery investorov a zastavenie odlevu kapitálu zo Slovenska.

Budúcnosť v tieni štatistík

Hoci čísla Eurostatu ukazujú, že Slovensko patrí medzi krajiny, z ktorých firmy najčastejšie presúvajú časti výrobu do zahraničia, v Turci ako aj inde má tento trend veľmi konkrétnu podobu. Za štatistikami sú stovky ľudí, ktorí prišli o prácu, a rodiny, pre ktoré fabriky znamenali istotu na celé roky.

Turiec dnes rieši jednu z najväčších výziev za posledné desaťročia. Región, ktorý bol dlhé roky opretý o priemysel, hľadá nové uplatnenie pre ľudí, ktorí v ňom pracovali celý život. Zatiaľ nie je zrejmé, či nové pracovné príležitosti v regióne dokážu nahradiť zaniknuté miesta.

X X X

Praská najväčšia „bublina“ všetkých čias. V „lufte“ sa ocitajú nepredstaviteľné peniaz.

Ide o ukážku zvrátenosti súčasného ekonomického rastu. „Natlačené“ peniaze „preletia“ systémom a bleskovo sa dostávajú k majetným ľuďom, ktorí zúfalo hľadajú možnosti, kam ich investovať.

Spoločnosť Tesla predala v roku 2023 dohromady 1,81 milióna áut. Dosiahla tržby 97 miliárd dolárov a zisk 15 miliárd dolárov.

V roku 2024 predala už len 1,79 milióna vozidiel, tržby ešte stúpli – na takmer 98 miliárd USD, no zisk klesol na 8,4 miliardy USD.

V roku 2025 klesol predaj Tesly na 1,64 milióna kusov. Hospodárske výsledky ešte neboli zverejnené. Prepad predaja je však zrejmý.

Napriek tomu sa trhová hodnota spoločnosti držala v závere roka 2025 na úrovni 1,5 bilióna USD.

Ako drasticky je Tesla nadhodnotená, ilustrujú výsledky najväčšej automobilky sveta – Toyoty. V roku 2024 predala 9,4 milióna áut, dosiahla tržby vyše 300 miliárd USD a dosiahla čistý zisk približne 34 miliárd USD.

Napriek tomu je jej trhová hodnota zhruba 5-násobne nižšia než Tesly.

V roku 2026 sa očakáva ďalší prepad predaja vozidiel Tesla. Svet tak v „réžii“ Elona Muska sleduje praskanie zrejme najväčšej ekonomickej bubliny všetkých čias.

X X X

 Vláda USA oznámila vyslanie ďalších posíl do Minneapolisu

Americká vláda reaguje na rozsiahle protesty v Minneapolise po zastrelení ženy pracovníkom ICE vyslaním stoviek federálnych posíl. Úrady zdôrazňujú nutnosť ochrany bezpečnostných zložiek a dôsledné vyšetrovanie incidentu.

Americká vláda vyšle stovky ďalších príslušníkov federálnych bezpečnostných zložiek do Minneapolisu, kde zastrelenie 37-ročnej Američanky pracovníkom Imigračného a colného úradu (ICE) vyvolalo celonárodné masové protesty. V relácii Sunday Morning Futures televízie Fox News to v nedeľu povedala ministerka pre vnútornú bezpečnosť Kristi Noemová. Informovali o tom svetové agentúry.

Posily by mali do najväčšieho mesta amerického štátu Minnesota doraziť v priebehu nedele a pondelka.

Posily do Minneapolisu

„Budú ich stovky. Musíme zabezpečiť, aby príslušníci ICE a pohraničnej stráže, ktorí pôsobia v Minneapolise, mohli bezpečne vykonávať svoju prácu,“ uvidela Noemová. „Ak jednotlivci použijú násilie proti bezpečnostným zložkám alebo budú brániť našim operáciám, je to trestný čin a budeme ich brať na zodpovednosť,“ dodala.

Príslušník ICE v stredu Minneapolise smrteľne zranil Renee Nicole Goodovú v jej aute tromi výstrelmi. Noemová a ďalší poprední predstavitelia vlády prezidenta Donalda Trumpa následne vykreslili Goodovú ako „domácu teroristku“, ktorá zablokovala ulicu svojím autom počas operácie ICE a jeho agent ju zabil v sebaobrane, pretože sa ho pokúsila zraziť.

Operácia ICE vyvoláva otázky

V mestách Minneapolis a St. Paul v štáte Minnesota prebieha podľa ministerstva pre vnútornú bezpečnosť už niekoľko dní operácia ICE, do ktorej je zapojených viac ako 2 000 ľudí. Úrady tvrdia, že jej cieľom je vyšetrovanie podozrení z podvodu okrem iného v rámci somálskej komunity. V amerických médiách sa diskutuje o tom, či tento dôvod nie je zámienkou na politicky motivované sprísnenie imigračnej politiky, uviedla agentúra DPA.

Podľa webovej stránky The Trace, ktorá sa špecializuje na násilie páchané strelnými zbraňami, je Goodová štvrtou osobou, ktorá zomrela pri operáciách ICE od návratu Trumpa k moci. Ďalších sedem ľudí utrpelo zranenia.

X X X

 Vládní zmocněnec nemůže vést ministerstvo, šlo by o obcházení Ústavy, shodují se právníci

Vládní zmocněnec nemůže vést ministerstvo, a to ani zprostředkovaně, shodli se v pondělí někteří právníci. Šlo by podle nich o obcházení ústavních pravidel. Kabinet bude během dne probírat návrh Motoristů, podle nichž by mohl jako zmocněnec fakticky řídit ministerstvo životního prostředí jejich poslanec Filip Turek, kterého odmítá jmenovat členem vlády prezident Petr Pavel.

Turek v pondělí uvedl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně ministerstvo vést. Záležitost projednala ráno koalice ANO, SPD a Motoristů a nyní by se jí měla zabývat vláda. Ministerstvo životního prostředí dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka

 Právník Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekl, že by navržený postup nemohl fungovat, a určitě ne efektivně.

„Úředníci ministerstva a další orgány nemohou přijímat instrukce od soukromé osoby. Žádné takové zmocnění zákon nezná a bylo by to i obcházení ústavních pravidel,“ uvedl.

Vedoucí Katedry správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity Lukáš Potěšil sdělil, že podle Ústavy může být pověřen řízením ministerstva pouze prezidentem republiky jmenovaný člen vlády. Jakékoliv ministerstvo může řídit pouze člen vlády.

„Není pochopitelně vyloučeno, aby vláda měla svého zmocněnce, a to i pro oblast životního prostředí, jakkoliv to při existenci daného ministerstva může vypadat zvláštně. Tento zmocněnec ovšem ze své pozice nemůže řídit dané ministerstvo, a to ani zprostředkovaně. Pokud ministerstvo svého ministra má, vede jej on a nikdo jiný,“ zdůraznil Potěšil.

 Ministra podle něj nemůže zastupovat někdo, kdo je zcela mimo organizační strukturu ministerstva.

Podobně mluví také advokát Tomáš Nahodil. „Vládní zmocněnec nemůže mít na řízení žádného ministerstva větší vliv, než jaký mají ministři, kteří stojí v jejich čele, popřípadě jejich náměstci v rámci svých gescí. Ti jediní jsou za něj zodpovědní, ministři v prvé řadě,“ poznamenal.

A zdůraznil, že ministra nemůže vládní zmocněnec zastoupit na jednání kabinetu: „Resort životního prostředí v tuto chvílí svého ministra má, ten se může na schůzi vlády nechat zastoupit některým ze svých náměstků, nikoli vládním zmocněncem, přičemž náměstek nemá právo hlasovat.“

X X  X

 Prezidentka Sanduová by v prípadnom referende zahlasovala za zjednotenie Moldavska s Rumunskom 

Prezidentka Maia Sanduová sa verejne vyslovila za zjednotenie Moldavska s Rumunskom, ak by o ňom rozhodovalo referendum. Vysvetlila, že čeliť vplyvu Ruska a prežiť ako malá krajina je čoraz ťažšie.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová vyhlásila, že pokiaľ by sa niekedy konalo referendum o zjednotení Moldavska s Rumunskom, hlasovala by za. Podľa jej slov je totiž pre Moldavsko čoraz ťažšie „prežiť“ samostatne, informuje TASR podľa pondelňajšej správy portálu Politico.

Moldavsko, krajina s približne 2,4 milióna obyvateľov susediaca s Rumunskom a Ukrajinou, sa už opakovane stalo cieľom ruskej hybridnej vojny, pripomína Politico. V rámci toho sa v krajine šíria dezinformácie a dochádza aj k manipulovaniu volieb, ozrejmil portál.

Referendum a Sanduovej stanovisko

„Ak by sa konalo referendum, hlasovala by som za zjednotenie s Rumunskom,“ vyhlásila prezidentka v britskom podcaste The Rest is Politics. „Pozrite sa na to, čo sa dnes deje v okolí Moldavska. Pozrite sa na to, čo sa deje vo svete,“ vysvetľovala. „Prežitie demokracie a suverenity malých krajín, ako sú Moldavsko, je čoraz náročnejšie, takisto ako odolávanie vplyvu Ruska,“ zhodnotila Sanduová.

Moldavsko bolo súčasťou Rumunska od roku 1918 do roku 1940, keď ho anektoval Sovietsky zväz. Nezávislosť vyhlásilo v roku 1991 po páde železnej opony. V roku 2024 sa v Moldavsku konalo referendum o vstupe do EÚ, v ktorom za hlasovalo 50,4 percenta voličov. Paralelne prebiehali aj prezidentské voľby, v ktorých Sanduová zvíťazila s 55 percentami hlasov nad proruským oponentom, píše Politico.

Verejná mienka v Moldavsku

Moldavská hlava štátu zdôraznila, že napriek svojmu názoru by rešpektovala rozhodnutie ľudí aj v prípade, že by si zvolili zachovanie samostatnosti. Zároveň zdôraznila, „že vstup do EÚ je realistickejším cieľom“.

X X X

Zlá správa pre Davida Lindtnera.

Na špecializovanom súde musia opäť rozhodnúť, čo bude s kauzou Davida Lindtnera.

Bývalý sudca David Lindtner je v súčasnosti známy najmä ako poradca premiéra Roberta Fica. Po jeho boku stál na viacerých tlačových besedách a ako poškodeného ho zastupuje aj na súde s atentátnikom Jurajom Cintulom. Lindtner je zároveň spoločníkom v advokátskej kancelárii Kallan Legal, ktorú zakladal dnešný minister obrany Robert Kaliňák. Ako advokát zastupuje napríklad internetového agresora Daniela Bombica.

Za Lindtnerom sa však stále ťahá tieň z minulosti, keď pôsobil ako sudca Okresného súdu Bratislava 3. Aj on bol totiž medzi obvinenými pri akcii Búrka začiatkom roka 2020 – teda v období, keď bol ešte premiérom Peter Pellegrini a schyľovalo sa k parlamentným voľbám. Po októbrovej akcii Víchrica skončil aj vo vyšetrovacej väzbe. Lindtner od začiatku akékoľvek páchanie trestnej činnosti odmieta.

V lete 2022 podal prokurátor na neho obžalobu pre zasahovanie do nezávislosti súdu a nepriamu korupciu. Tú napokon v auguste 2024 odmietol sudca Špecializovaného trestného súdu Roman Púchovský, pretože podľa uznesenia, ktoré zverejnili Právne listy, zistil závažné procesné chyby.

Prokurátor podal proti rozhodnutiu sudcu špecializovaného súdu sťažnosť a práve o nej koncom minulého roka rozhodol Najvyšší súd.

Naspäť na špecializovaný súd

Najvyšší súd sťažnosti prokurátora vyhovel. Pre Aktuality.sk to potvrdila hovorkyňa generálnej prokuratúry Jana Tökölyová – práve ich prokurátor prípad dozoruje.

„Prokurátorovi generálnej prokuratúry, ako strane v trestnom súdnom konaní, bolo doručené uznesenie Najvyššieho súdu, ktorým vyhovel sťažnosti prokurátora podanej proti uzneseniu Špecializovaného trestného súdu o odmietnutí obžaloby. Uznesenie Špecializovaného trestného súdu zrušil a tomuto súdu uložil, aby vo veci znovu konal a rozhodol,“ informovala hovorkyňa. Sudca špecializovanému súdu teda bude musieť znova posúdiť, či obžalobu príjme alebo nie.

Pôvodne pristála obžaloba Davida Lindtnera na stole sudkyne Pamely Záleskej. Po jeho námietkach však Najvyšší súd v roku 2024 konštatoval, že sudkyňa je zaujatá a prípad musel dostať iný sudca.

Sudkyňa Záleská totiž v časoch veľkého zatýkania a obviňovania sudcov v rámci akcie Búrka vyzývala kolegov, aby ukázali „aký priepastný rozdiel je medzi sviňami, ktoré na celé roky zašpinili justíciu a dlhé roky ju systematicky krivili, a tými ostatnými, ktorí vyhrali poctivo výberové konanie a vážia si talár a všetko, čo to povolanie predstavuje a má predstavovať“.

Hoci nikoho konkrétneho nemenovala, podľa Najvyššieho súdu existovalo riziko, že môže obvineného Lindtnera vnímať negatívne. Elektronická podateľňa potom prípad pridelila sudcovi Púchovskému.

Závažné chyby

Lindtner vo svojom návrhu na odmietnutie obžaloby uviedol napríklad to, že pri skutkoch, z ktorých ho obvinili, nebolo riadne začaté trestné stíhanie. Je presvedčený, že ho obvinili v rozpore s trestným poriadkom a napokon ani neboli splnené podmienky na podanie obžaloby. Poukazoval aj na to, že svedkyne neboli zbavené mlčanlivosti.

Zároveň podľa neho „neboli zabezpečené listinné dôkazy svedčiace v prospech obvineného spôsobilé spochybniť tvrdenia spolupracujúcich svedkov, neboli poskytnuté dostupné informácie o výhodách spolupracujúcich svedkov, spolupracujúcej svedkyni R bol poskytnutý nezákonný benefit“.

Samosudca Púchovský obžalobu preskúmal „a podľa jej obsahu a obsahu spisu dospel k záveru, že vec je potrebné vrátiť prokurátorovi, pretože zistil závažné procesné chyby, obžaloba nespĺňa náležitosti Trestného poriadku“.

Čo chýbalo sudcovi v obžalobe?

Keď sudca Púchovský obžalobu Linntnera odmietal, vo svojom uznesení zdôraznil, že jej odôvodnenie musí obsahovať opis skutkového deja z uvedených dôkazov, ktoré podanie obžaloby odôvodňujú. Okrem toho musí obsahovať aj obhajobu obvineného a stanovisko prokurátora k nej, ako aj právne úvahy, ktorými sa prokurátor spravoval.

„V odôvodnení obžaloby prokurátora absentuje časť súvisiaca s vysporiadaním sa s obhajobou obvineného. Obvinený od prvopočiatku dokazuje, že je nevinný, a preto bolo úlohou prokurátora relevantným spôsobom jeho obhajobu vyvrátiť. V prípade obhajoby obvineného musí prokurátor v obžalobe uviesť prečo obhajobu obvineného považuje za irelevantnú a prečo ju vyvracia. Takéto hodnotenia v obžalobe prokurátora absentujú,“ napísal.

Sudca sa s Lindtnerom stotožnil napríklad v otázke potreby zbavenia mlčanlivosti svedkýň a náležitého poučenia vypočúvaných sudcov. „Prokurátor nemôže očakávať, že jeho pochybenia opraví súd na hlavnom pojednávaní vlastným dokazovaním,“ konštatoval Púchovský.

„Uvedené pochybenie má za následok, že v rámci prípravného konania nebol daný dostatočný podklad, preto aby bolo dôvodné postaviť obvineného pred súd, nakoľko obsah výpovedí svedkov- sudcov, na ktoré prokurátor poukazuje, je procesné v ďalšom konaní nepoužiteľný,“ zdôraznil.

Písal si s Kočnerom

Lindtner bol v minulosti najprv prokurátorom a neskôr aj sudcom a šéfom Okresného súdu Bratislava III. Talár si sám vyzliekol ešte v roku 2019 potom, ako sa na verejnosti objavili prepisy jeho komunikácie s dnes už právoplatne odsúdeným Marianom Kočnerom. Vymenili si asi 200 správ a dvojica si písala aj po vražde novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej.

„Čo hovoríš na toto waterloo? Opozícia sa hrá na svätú inkvizíciu,“ napísal mu. „Už si z toho vonku. Už je v tom kalábrijská mafia👹. Bol si aktuálny iba jeden deň. Fico je lepší terč 😂. Asi starneš 😂,“ odpísal mu sudca. „Kua ale o chlp. Troška ma to lízlo,“ dodal Kočner.

Lindtner komunikáciu s Kočnerom v minulosti nepoprel. Na otázky, prečo s ním rozoberal aj jeho vlastné kauzy, reagoval, že komunikácia s ľuďmi ho napĺňa a obohacuje jeho pohľad na svet. Po prevalení správ si dočasne prerušil výkon funkcie sudcu a začal pôsobiť ako advokát.

Búrka, víchrica, ospravedlnenie

Lindtnera spolu s množstvom ďalších ľudí z bratislavského justičného prostredia po prvý raz obvinili už po spomínanej akcii Búrka ešte v marci 2020. Zatiaľ čo napríklad bývalá štátna tajomníčka rezortu spravodlivosti Monika Jankovská putovala do vyšetrovacej väzby, Lindtner bol najprv stíhaný na slobode. Situácia sa zmenila na jeseň 2020 po akcii Víchrica, kde exsudcovi pribudlo ďalšie obvinenie.

Rezort spravodlivosti pod vedením Borisa Suska sa v januári 2024 Lidtnerovi za väzobné stíhanie ospravedlnil. Urobil tak potom, ako Ústavný súd v jeho prípade konštatoval porušenie základného práva na osobnú slobodu. „Rozhodnutie najvyššieho súdu o väzbe je teda rozhodnutím nezákonným, pričom priamym následkom tohto rozhodnutia bola Vaša nezákonná väzba v trvaní 213 dní, ktorá Vám spôsobila nemajetkovú ujmu,“ napísalo ministerstvo.

Kajúcnici

Vyšetrovateľov v prípade Lindtnera posunul ďalej kajúcnik Vladimír Sklenka, ktorý bol prakticky Kočnerovým dvorným sudcom a neskôr sa stal kľúčovým svedkom v justičných kauzách. Keď sa policajti z NAKA po vražde Jána Kuciaka dostali do telefónu Mariana Kočnera, Sklenka si zrejme rýchlo spočítal, že môže skončiť vo väzení a začal rozprávať.

Tisícky správ medzi ním a dnes už odsúdeným mafiánom totiž nebolo možné vyhodnotiť inak ako veľmi blízky vzťah.

Sklenka podľa medializovaných informácií vypovedal o tom, že Lindner sa mal prihovárať v roku 2017 v priestoroch bratislavského Justičného paláca v prospech podnikateľa Erika Mikurčíka v spore o legendárny bratislavský hotel Carlton.

Podľa polície mal Lindtner v roku 2018 sľúbiť aj neurčitý úplatok pre Vladimíra Sklenku za to, že ovplyvní zákonné sudkyne v prípade sporu medzi TSS Grade a ďalšími firmami na jednej strane a Železnicami Slovenskej republiky na strane druhej. V spore išlo o viac ako štyri milióny eur.

Exsudca Sklenka má dodnes odložené vznesenie obvinenia za všetky skutky. V jeho prípade ide o prijímanie úplatku, zasahovanie do nezávislosti súdov a zneužívanie právomoci verejného činiteľa.

Proti Lindtnerovi svedčila aj bývalá sudkyňa Miriam Repáková. Aj ju zadržala NAKA pri akcii Búrka. Vo väzbe však neskončila. Od prvého momentu totiž spolupracovala s políciou a priznala sa, že jej rozhodovanie v kauze Technopol ovplyvnil jej dlhoročný kamarát Marian Kočner.

S prokurátorom sa dohodla na dvojročnom treste so skúšobnou dobou na tri roky a zákazom výkonu činnosti sudcu na štyri roky. V tejto podobe samosudkyňa Ružena Sabová dohodu vo februári 2023 schválila. Repákovej prípad je zároveň jediným, ktorý po takmer šiestich rokoch skončil právoplatným odsudzujúcim rozsudkom.

X X X

V Bratislave sa uskutočnilo historicky prvé zasadnutie slovensko-čínskeho Medzivládneho výboru pre strategické partnerstvo

Rokovanie, ktoré otvoril premiér Robert Fico za účasti čínskej námestníčky ministra zahraničných vecí Chua Čchun-jingovej, nadväzuje na novembrovú návštevu v Pekingu. Hlavnými témami boli podpora investícií, obchodná výmena presahujúca 10 miliárd eur, ale aj spolupráca v oblasti školstva a kultúry.

V Bratislave sa v pondelok uskutočnilo historicky prvé zasadnutie slovensko-čínskeho Medzivládneho výboru pre strategické partnerstvo. Rokovanie sa konalo počas návštevy čínskej delegácie vedenej námestníčkou ministra zahraničných vecí Čínskej ľudovej republiky Chua Čchun-jingovou. Informovalo o tom Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí (MZVEZ) SR.

• V Bratislave sa konalo prvé zasadnutie slovensko-čínskeho výboru.
• Rokovanie otvoril premiér Robert Fico za účasti ministra Blanára.
• Čína je podľa Blanára pre Slovensko najvýznamnejším obchodným partnerom v Ázii.
• Slovenská vláda potvrdila dodržiavanie politiky jednej Číny.

Zasadnutie otvoril Robert Fico

„Slovensko má záujem o pragmatický, vecný a predvídateľný rozvoj vzťahov s Čínou založený na vzájomnom rešpekte a praktických výsledkoch. Strategické partnerstvo, ktoré naša vláda uzatvorila s Čínou, vytvára dôležitý rámec pre pokračovanie politického dialógu a realizáciu prospešných aktivít v oblastiach, ktoré sú pre SR prioritné,“ vyhlásil šéf rezortu zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer-SD).

Zasadnutie otvoril predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD) za účasti Blanára, štátneho tajomníka rezortu zahraničných vecí SR Mareka Eštoka a zástupcov ďalších ministerstiev. Podľa slov rezortu je zasadnutie praktickým výsledkom uzatvorenia strategického partnerstva medzi Slovenskou republikou a Čínskou ľudovou republikou počas oficiálnej návštevy premiéra v Číne v novembri 2024.

Blanár: Čína je pre Slovensko dlhodobo najvýznamnejším obchodným partnerom v Ázii

Blanár absolvoval s čínskou námestníčkou ministra bilaterálne rokovanie, na ktorom vyzdvihli význam prvého zasadnutia výboru. „Čína je pre Slovensko dlhodobo najvýznamnejším obchodným partnerom v Ázii s ročným spoločným obratom presahujúcim 10 miliárd eur. Náš dialóg sa zameriava predovšetkým na podporu investícií, obchodných väzieb vrátane exportu, ktoré prinesú slovenskej ekonomike vysokú pridanú hodnotu,“ zdôraznil.

Rezort spresnil, že na výbore si obe strany stanovili konkrétne kroky vychádzajúce z 13 dohôd a memoránd o spolupráci podpísaných počas návštevy premiéra v Pekingu. Slovensko podľa ministerstva definovalo svoje priority s dôrazom na národnoštátne záujmy, a to najmä v oblasti hospodárstva, výskumu, vývoja a inovácií, zdravotníctva a vzdelávania vrátane podpory výmenných pobytov medzi univerzitami.

Eštok potvrdil postoj vlády SR k dodržiavaniu politiky jednej Číny

Súčasťou rokovania bol aj podpis dohody medzi ministerstvami školstva SR a Čínskej ľudovej republiky o činnosti slovensko-čínskych bilingválnych sekcií. V kultúrnej oblasti plánuje Slovensko zriadiť Slovenský inštitút v Pekingu.

Čínska námestníčka ministra absolvovala na ministerstve aj politické konzultácie vedené štátnym tajomníkom Eštokom. Ten zdôraznil, že SR je pevne zakotvená v Európskej únii a jej spoločných politikách, pričom potvrdil postoj vlády SR k dodržiavaniu politiky jednej Číny. Slovenská strana takisto podľa neho prejavila pripravenosť pokračovať v pravidelných rokovaniach a privítať návštevy na úrovni najvyšších politických predstaviteľov.

 X X X

 Juhoafrická republika spája sily s Ruskom, Čínou a Iránom. Má ísť o reakciu na nebezpečenstvo v globálnych vodách 

Juhoafrická republika spolu s Ruskom, Iránom a Čínou odštartovala týždeň trvajúce námorné cvičenia pri svojom pobreží. Demonštrujú silu a reagujú aj na aktuálne napätie v medzinárodných vodách.

Juhoafrická republika (JAR) v sobotu začala týždeň trvajúce námorné cvičenia s Ruskom, Iránom a Čínou. Krajina manévre pri svojom pobreží označila nielen za demonštráciu sily, ale aj za nevyhnutnú reakciu na rastúce napätie na mori. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

„Je to prejav nášho spoločného odhodlania spolupracovať,“ povedal o cvičeniach juhoafrický kapitán Nndwakhulu Thomas Thamaha a vyzdvihol partnerstvo krajín združených v zoskupení BRICS.

Reakcia na sankcie

Vojenské cvičenia s názvom Will for Peace 2026 sa konajú len niekoľko dní po tom, čo Spojené štáty v Severnom Atlantiku zadržali ropný tanker plaviaci sa pod ruskou vlajkou. Podľa Washingtonu prevážal ropu určenú pre Venezuelu, Rusko a Irán, čím porušil sankcie západných krajín.

Čína a Irán počas cvičení nasadili svoje torpédoborce, zatiaľ čo Rusko a Spojené arabské emiráty vyslali korvety a JAR do cvičení zapojila fregatu. Ďalší členovia BRICS – Indonézia, Etiópia a Brazília – sa na cvičení zúčastnili ako pozorovatelia.

Zaistenie bezpečnosti trás

„V čoraz komplexnejšom námornom prostredí nie je takáto spolupráca len možnosťou, ale nevyhnutnosťou,“ vyhlásil Thamaha. Cieľom cvičení je podľa neho tiež „zaistiť bezpečnosť námorných trás a námorných ekonomických aktivít“.

Agentúra AP predpokladá, že tieto cvičenia zrejme ešte viac poškodia vzťahy medzi JAR a USA, ktoré sú už dlhší čas napäté: americký prezident Donald Trump vo februári 2025 vo výkonnom nariadení vytkol JAR, že podporuje subjekty, ktoré USA vnímajú ako hrozbu pre svoje globálne záujmy. Trump pritom spomenul vzťahy tejto africkej krajiny s Iránom.

Kritika Washingtonu

AFP dodáva, že Washington JAR v minulosti kritizoval aj za úzke vzťahy s Ruskom či za jej rozhodnutie podať na Medzinárodnom súdnom dvore žalobu proti Izraelu v súvislosti s vojnou v Pásme Gazy.

X X X

 Praská najväčšia „bublina“ všetkých čias. V „lufte“ sa ocitajú nepredstaviteľné peniaze

Ide o ukážku zvrátenosti súčasného ekonomického rastu. „Natlačené“ peniaze „preletia“ systémom a bleskovo sa dostávajú k majetným ľuďom, ktorí zúfalo hľadajú možnosti, kam ich investovať.

Spoločnosť Tesla predala v roku 2023 dohromady 1,81 milióna áut. Dosiahla tržby 97 miliárd dolárov a zisk 15 miliárd dolárov.

V roku 2024 predala už len 1,79 milióna vozidiel, tržby ešte stúpli – na takmer 98 miliárd USD, no zisk klesol na 8,4 miliardy USD.

V roku 2025 klesol predaj Tesly na 1,64 milióna kusov. Hospodárske výsledky ešte neboli zverejnené. Prepad predaja je však zrejmý.

Napriek tomu sa trhová hodnota spoločnosti držala v závere roka 2025 na úrovni 1,5 bilióna USD.

Ako drasticky je Tesla nadhodnotená, ilustrujú výsledky najväčšej automobilky sveta – Toyoty. V roku 2024 predala 9,4 milióna áut, dosiahla tržby vyše 300 miliárd USD a dosiahla čistý zisk približne 34 miliárd USD.

Napriek tomu je jej trhová hodnota zhruba 5-násobne nižšia než Tesly.

V roku 2026 sa očakáva ďalší prepad predaja vozidiel Tesla. Svet tak v „réžii“ Elona Muska sleduje praskanie zrejme najväčšej ekonomickej bubliny všetkých čias.

 X X X

 Soudy i věznice v pohotovosti. Tejc popsal, jak stát chystá hromadné propouštění 

Rozhodnout, propustit, zvládnout logistiku. Soudci kvůli novele trestního zákoníku nastoupí 1. ledna 2026 do práce a Vězeňská služba je v pohotovosti, aby bylo možné kvůli změně trestního zákoníku propustit stovky odsouzených za neplacení výživného. „Jakmile soud rozhodne, musí se tak stát v ten samý den,“ říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka.

Změna trestního zákoníku je postavena tak, že k určitému datu zaniká trestnost vybraných skutků. U neplacení výživného už od Nového roku zůstávají trestné jen případy, kdy rodič vystaví dítě skutečnému ohrožení nouzí. U ostatních odsouzených není možné trest dál vykonávat, pokud soud výslovně nerozhodne jinak. Například v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou se chystá propuštění 33 žen. Celkově půjde o zhruba 300 vězňů.

Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce to vytváří mimořádnou procesní situaci. „Zákon neumožňuje, aby se to řešilo postupně. Pokud má dojít k propuštění, musí o tom soud rozhodnout a musí se to stát v ten samý den,“ vysvětlil Tejc v podcastu.

Právě proto soudci ve všech regionech nastoupí do práce i na státní svátek a Vězeňská služba nastavila mimořádný režim. Původně některé soudy chtěly rozhodovat až 5. ledna, to však ministerstvo zamítlo. Vystavilo by se tak rizikům žalob na stát.

Jak Tejc dostal nabídku od Andreje Babiše stát se ministrem? A jak hodnotí rozpad ČSSD? Podívejte se na celý podcast.

Krizový štáb Vězeňské služby

Tejc opakovaně zdůraznil, že ministr ani Vězeňská služba nemají pravomoc kohokoli propouštět. „Nerozhoduje o tom vězeňská služba ani ministr. Rozhoduje soud, který trest uložil,“ uvedl.

Pokud státní zástupce proti rozhodnutí podá stížnost, má podle něj odkladný účinek a odsouzený ve vězení zůstává. V případech, kdy se státní zástupce opravného prostředku vzdá, mohou být lidé propuštěni okamžitě.

Na Nový rok je podle ministra svolán krizový štáb Vězeňské služby. Tejc avizoval, že se jeho jednání osobně zúčastní. „Chceme mít jistotu, že celý proces proběhne klidně a bez problémů,“ uvedl.

Připraveny jsou nejen eskorty a administrativa, ale i ekonomická a logistická složka věznic. Důvodem je to, že propuštění musí následovat bezprostředně po rozhodnutí soudu.

Alimenty: zákon platí, ale ANO ho chce změnit

Ačkoliv novela trestního zákoníku vstupuje v účinnost a stát ji musí vykonat, ministr spravedlnosti je pro návrat trestnosti úmyslného neplacení výživného. Hnutí ANO má změnu i ve volebním programu. „Budeme posilovat trestnost úmyslného neplacení výživného,“ uvedl Tejc s tím, že cílem je znovu jasně odlišit rodiče, kteří se placení vědomě vyhýbají, od těch, kteří se dostali do objektivní sociální nouze.

S návratem nesohlasí Tejcova předchůdkyně Eva Decroix (ODS). Podle ní by se nejprve mělo ukázat, jak novela v praxi funguje. „Otázka není, jestli někdo nemá z čeho platit. Otázka je, jestli se někdo placení úmyslně vyhýbá,“ vysvětlil Tejc v Perspektivách Česka.

Nejbližší možný termín návratu zpět připadá v úvahu buď k 1. červenci, nebo k 1. lednu následujícího roku – podle toho, jak rychle se podaří novelu připravit a projednat v Poslanecké sněmovně. „Úkol je jasný, otázka je jen, jak rychle to legislativně zvládneme,“ dodal.

Tvrdě proti opilcům za volantem

Ministr Tejc v podcastu zároveň naznačil širší změnu trestní politiky, která se má týkat především násilné kriminality a chování ohrožujícího život a zdraví. Kriticky se vyjádřil k nízkým trestům ukládaným v některých případech násilí, zejména sexuálních trestných činů páchaných na ženách. Podle něj není problém jen ve výši zákonných sazeb, ale i v jejich praktickém uplatňování.

„Pokud někdo spáchá brutální násilný čin a odchází s podmínkou, není to v pořádku,“ uvedl s tím, že stát musí jasně dát najevo, že podobné jednání nebude tolerovat. Důraz chce klást nejen na represivní složku trestu, ale i na jeho smysl – tedy ochranu obětí, prevenci recidivy a využití výkonu trestu k léčbě a specializovaným programům.

Vedle toho Tejc označil za prioritu tvrdší postup vůči řidičům, kteří usedají za volant pod vlivem alkoholu nebo drog. Odmítl jakékoli rozvolňování tolerance a kritizoval praxi, kdy lidé opakovaně porušují zákaz řízení nebo ujíždějí policii a končí s mírnými tresty. „Nikdo z nás se nechce potkávat s opilci za volantem, kteří ohrožují ostatní,“ řekl. Podle něj musí přijít kombinace přísnějších sankcí, včetně možnosti zabavení vozidla nebo krátkých nepodmíněných trestů.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Madurova rodina, ministři i generálové. Americký žalobce odkrývá temné zákulisí režimu 

Americký žalobce pro jižní obvod New Yorku Jay Clayton posílá velké porotě obžalobu proti venezuelskému autoritářskému prezidentovi Nicolásu Madurovi, jeho manželce, synovi a současně šéfovi kriminální organizace TdA přezdívanému „Nicolasito“ i ministrům vnitra a spravedlnosti Venezuely. Země je řízená jejich gangy a prorostlá korupcí. Dokument označuje Madura za bývalého prezidenta a část obviněných za dědice režimu Huga Cháveze. Všem hrozí tresty v řádu desítek let vězení až doživotí.

Žalobce Jay Clayton obžaloval také Nicoláse Ernesto Maduro Guerra řečeného Nicolasito aka Princ. Je to syn Madury a měl řídit mezinárodní teroristickou a kriminální narko organizaci Tren de Aragua (TdA), která vozila do USA tuny kokainu.

Celá obžaloba připravená pro porotu okresního soudu jižního New Yorku čítá 25 stran. Vyplývá z ní, že je Venezuela prorostlá korupcí a řízená kriminálními gangy. Z nich profitují obyčejní úředníci stejně jako vojáci a vysocí politici.

Kdo je žalobce Jay Clayton?

Newyorský žalobce Jay Clayton (59 let) vykonává svoji funkci od srpna 2025. Předtím působil jako „dočasný“ státní zástupce. Jeho oblast působnosti ve státním zastupitelství zahrnuje násilí páchané střelnými zbraněmi, činnost gangů, obchodování s drogami včetně operací umožněných kartely a zahraničními vládami, uvádí o Claytonovi americké ministerstvo spravedlnosti.

Americký žalobce Jay Clayton. Foto: Ministerstvo spravedlnosti USA

Ještě před funkcí státního zástupce zastával Jay Clayton funkci komisaře Komise pro kontrolu cenných papírů USA.

Dekády korupce, vraždění a obchodu s drogami

V obžalobě připravené pro velkou porotu viní Nikoláse Madura, jeho syna a manželku a další tři osoby ze spoluúčasti na narko-teroristických operacích v rámci mezinárodní kriminální sítě TdA. Její členové se rekrutují z vězeňských gangů. Korupce, vraždění a obchodu s drogami se měli obvinění dopouštět po celé „dekády“. Do USA distribuovali tuny kokainu.

Nicolás Maduro Moros uspěl v prezidentské volbě po smrti prezidenta Hugo Cháveze v roce 2013. Za svého prezidentství pokračoval v pašování drog a ve spolupráci s teroristickými skupinami. V roce 2019 rozhodlo Národní shromáždění Venezuely s ohledem na Ústavu, že není prezidentem a moc si uzurpoval. V roce 2024 se pak Maduro prohlásil vítězem dalších voleb, shrnuje žalobce Jay Clayton.

Jde o nejmocnější politiky Venezuely

Co se týče ostatních obviněných, zdůrazňuje žalobce, že jde o nejmocnější osoby venezuelské mocenské hierarchie. Také kořeny jejich moci sahají až do doby Huga Cháveze. Například obviněný Cabello Rondón je někdejším ředitelem kanceláře Huga Cháveze, posléze viceprezidentem Venezuely v roce 2002. Ramón Rodrígues Chacín zastával funkci ministra vnitra a spravedlnosti v letech 2002 – 2008.

Manželka Madura Cilia Adela Flores de Maduro je de facto první dámou Venezuely poté, co uzavřela manželství s Nikolásem Madurou v roce 2013. Také ona má za sebou dlouhou politickou kariéru, píše Jay Clayton. Působila jako předsedkyně Národního shromáždění Venezuely a v letech 2012 a 2013 jako generální prokurátorka Venezuely.

Plány až do roku 2026

Obviněný je i Cabello Rondón, který je místopředsedou Spojené socialistické strany Venezuely. Dalším obviněným je syn Nicoláse Madura Maduro Guerra. Ten se už v roce 2020 účastnil schůze v Medellínu, kde se diskutovaly plány na dovoz zbraní a drog do USA až do roku 2026. Konkrétně Maduro Guerra osobně zajišťoval zásilky kokainu loděmi do Miami.

Svého syna jmenoval Nicolás Maduro velitelem speciálního útvaru prezidenta poté, co v roce 2013 vyhrál prezidentské volby. V obžalobě státní zástupce rovněž popisuje cesty drog do USA z Kolumbie a Venezuely přes Mexiko s pomocí mexického kartelu Sinaloa.

Peníze šly úředníkům vojákům i agentům

Všichni jsou obvinění ze spiknutí, vlastnictví kulometů a destruktivních zařízení. Dále z organizace dovozu kokainu do USA a z činnosti zahrnující narkoterorismus. Cabello Rondón je dále obviněn z plánů na dohodu s kolumbijskými drogovými kartely, která by umožnila bezpečný průchod drogových zásilek přes Venezuelu.

Státní zástupce v obžalobě jmenovaných, známých a „dosud neznámých“ lidí dále popisuje mezinárodní drogové organizace, se kterými jsou obžalovaní spojení.

Činnost ve Venezuele zaštiťoval Kartel sluncí, pojmenovaný podle insignií na uniformách vysokých venezuelských funkcionářů.  Příjem z drogových operací totiž šel nejen civilním úředníkům, ale také vysokým vojenským a zpravodajským funkcionářům. Za popsanou činnost může soud jmenované odsoudit na desítky let vězení až na doživotí. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X  

 Budapešť prijala lídra litovskej strany so škandálom. Stretnutie nasleduje po Orbánovom vyhlásení o nulovej tolerancii voči antisemitizmu 

Maďarský minister Szijjártó rokoval s lídrom litovskej strany Úsvit Nemanu Žemaitaitisom, ktorý je známy antisemitskými postojmi, len dva dni po Orbánovom vyhlásení o nulovej tolerancii voči antisemitizmu. Obaja politici zdôraznili význam posilnenia vlasteneckých strán ako nádeje pre budúcnosť Európy.

Maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó v pondelok prijal predsedu litovskej koaličnej strany Úsvit Nemanu (Nemuno aušra – NA) Remigijusa Žemaitaitisa. Uviedol to server 444.hu, ktorý podotkol, že litovský politik zastávajúci antisemitské názory rokoval v Budapešti iba dva dni po tom, čo maďarský premiér Viktor Orbán na zjazde Fideszu oznámil, že v Maďarsku platí nulová tolerancia voči antisemitizmu, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

• Szijjártó prijal litovského politika Žemaitaitisa v Budapešti.
• Žemaitaitis je známy antisemitskými a nenávistnými prejavmi.
• Szijjártó zdôraznil význam posilnenia vlasteneckých strán v Európe.
• Podľa Szijjártóa Európa stratila svoju vplyvnú úlohu vo svete.
• Žemaitaitis bol vylúčený zo strany a parlamentu v Litve.

„Len posilnenie vlasteneckých strán môže dať nádej na mierovejšiu a lepšiu budúcnosť pre Európu,“ povedal Szijjártó na spoločnej tlačovej konferencii so Žemaitaitisom.

Podpora vlasteneckých strán

Szijjártó predsedovi NA poďakoval za to, že sa opakovane zastával Maďarska v medzinárodných politických sporoch, keď bola maďarská vláda vystavená nezaslúženým útokom alebo ohováraniu.

Podľa vyhlásenia rezortu maďarskej diplomacie Szijjártó zdôraznil, že sa „začala nová éra svetovej politiky a že jej základom je veľká globálna vlastenecká revolúcia, ktorá sa začala v Budapešti a získala ohromujúci impulz vo Washingtone“.

Európa v novom poriadku

„V tomto novom svetovom poriadku si Európa zjavne nevie nájsť svoje miesto a Brusel sa úplne izoloval, takže Európska únia stratila svoju rozhodujúcu úlohu v globálnej politike aj vo svetovom hospodárskom systéme. Zmenu v tomto môže priniesť iba veľký európsky vlastenecký obrat a je dobrou správou, že tento veľký európsky vlastenecký obrat sa začal. Vlastenecké strany v Európe zjavne získavajú na sile, vyhrávajú voľby, dostávajú sa k moci a tento fenomén, posilňovanie vlasteneckých strán, predstavuje nádej na mierovejšiu a lepšiu budúcnosť pre Európu,“ povedal Szijjártó.

Podľa 444.hu Žemaitaitis založil svoju radikálnu pravicovú populistickú stranu v roku 2024 po tom, čo ho vylúčili z jeho predchádzajúcej stredopravicovej strany. Bol tiež nútený odstúpiť zo svojho kresla v parlamente po tom, čo Ústavný súd rozhodol, že svojimi pravidelnými antisemitskými výbuchmi a nenávistnými prejavmi porušil poslaneckú prísahu a litovskú ústavu.

X X X

 Slovenské plynárne musia preplatiť Duckého zmenky za 350 miliónov českých korún. Voči verdiktu sa už nemožno odvolať

Slovenské plynárne SPP, ktoré sú najväčším dodávateľom zemného plynu na Slovensku, majú cyperskej spoločnosti Stroden Management Limited preplatiť zmenky vystavené ešte v 90. rokoch minulého storočia na sumu 350 miliónov českých korún. Vyplýva to z dnešného rozhodnutia Najvyššieho súdu Slovenska. Voči verdiktu sa už nemožno odvolať. SPP, ktorý vlastní štát, v reakcii uviedol, že v prípade využije mimoriadny opravný prostriedok. Zmenkový dlh sa medzičasom navýšil napríklad o úroky a teraz môže predstavovať niekoľko desiatok miliónov eur.

Spomínaných päť zmeniek v minulosti vlastnila okrem iných česká Union banka, ktorá ich preplatenie začala na slovenských súdoch vymáhať a ktorá potom skrachovala. Samotný spor, v ktorom už v minulosti slovenský najvyšší súd opakovane rozhodoval, trval niekoľko rokov.

Teraz najvyšší súd zmenil posledné rozhodnutie bratislavského krajského súdu z roku 2022, ktorý dal v zmenkovej kauze za pravdu SPP. Podľa trojčlenného senátu najvyššieho súdu krajský súd pochybil, keď svoje rozhodnutie založil na trestnom rozsudku iného súdu. Najvyšší súd označil zmenky za platné a v kauze ponechal v platnosti zmenkový platobný rozkaz, ktorý súd prvej inštancie vydal už v roku 1999. Nezistil, že by Union banka ako pôvodná žalobkyňa pri nadobudnutí zmeniek vedome postupovala v snahe poškodiť SPP, ako to tvrdili plynárne.

„My sme drvivú väčšinu všetkých konaní na každom stupni vyhrali. Považujem to rozhodnutie za spravodlivé,“ povedal právny zástupca Stroden Management Limited Róbert Lenčéš po rozhodnutí najvyššieho súdu. Na novinársku otázku odmietol uviesť, kto stojí za Stroden Management Limited. Nevyčíslil ani sumu, ktorú by mal SPP cyperskej firme uhradiť.

„Hneď po doručení písomného vyhotovenia rozhodnutia podá SPP dovolanie ako mimoriadny opravný prostriedok. Zároveň platí, že v tomto prípade má dovolanie automaticky odkladný účinok, čo znamená, že cyperská schránková spoločnosť Stroden Management Limited nemôže postihnúť majetok SPP exekúciou,“ napísali vo vyhlásení plynárne, ktoré predvlani najmä vďaka dividendám od jednej zo svojich dcérskych firiem hospodárili s čistým ziskom 279 miliónov eur. Rozhodnutie najvyššieho súdu označil SPP za škandalózne. 

Zmenky vystavil niekdajší riaditeľ podniku SPP Ján Ducký, ktorého v roku 1999 zastrelili. Teraz štátom kontrolovaná akciová spoločnosť SPP ako právny nástupca niekdajšieho štátneho podniku dlhodobo neuznáva platnosť takzvaných Duckého zmeniek, ktorých celkový počet v obehu nie je známy. V iných súdnych sporoch o preplatenie sporných zmeniek SPP v minulosti uspel.

\Stroden Management Limited zmenky získala po skrachovanej českej Union banke. Tieto cenné papiere vystavil Ducký pre spoločnosť Sezooz Group podnikateľa Romana Zubíka. Ten ich následne využil ako záruku za úver v Union banke.

Nejde o prvé právne víťazstvo Stroden Management Limited o preplatenie zmeniek SPP. Plynárne spor právoplatne prehrali už v roku 2018 a následne čelili exekúcii v hodnote 30 miliónov eur. Tú potom súd zastavil, lebo Slovensko prijalo zákon s cieľom ochrániť majetok SPP. Zvrat v celom prípade potom nastal v roku 2019, keď slovenský najvyšší súd vyhovel mimoriadnemu opravnému prostriedku SPP a zrušil právoplatné súdne rozhodnutie o povinnosti plynární zmenky preplatiť.

X X X

 Moskva hlási rekordný záujem zahraničia o ruské zbrane, pripisuje to invázii. Zelenskyj: Šialenstvo, Rusi platia tisíckou mŕtvych denne

Záujem o ruské zbrane a vojenskú výzbroj v zahraničí je na rekordnej úrovni, povedal v pondelok podpredseda ruskej vlády Denis Manturov pri stretnutí s prezidentom Vladimirom Putinom. Zvýšený počet objednávok pripísal vojne na Ukrajine, ktorá sa už bezmála štyri roky bráni invázii nariadenej Putinom vo februári 2022. Od decembra nie sú ruské straty nižšie ako tisíc vojakov denne, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodáva, že takto Rusko platí za pokračovanie vojny.

Poškodená vysokonapäťová rozvodňa po ruských leteckých útokoch na energetický sektor v Odeskej oblasti na Ukrajine v utorok 6. januára 2026.

Najdôležitejšie udalosti

• Vojna na Ukrajine trvá už 1 419 dní

• V Odeskej oblasti zostalo bez elektriny vyše 33.000 domácností

• Eurostat registruje v EÚ 4,33 milióna ukrajinských utečencov s dočasnou ochranou

Rusi zabíjali v metropole Ukrajiny

Rusi spustili v noci zo štvrtka na piatok 9. januára kombinovaný útok na Kyjev. / Zdroj: Reuters 

 Estónsko zakázalo vstup do krajiny 261 Rusom, ktorí sa na strane Ruska zúčastnili bojov na Ukrajine, informuje agentúra DPA. Estónsky minister vnútra Igor Taro uviedol, že ide o osoby, ktoré majú nepriateľský postoj k Európe. Krok bol podľa neho nevyhnutný, pretože tí, ktorí sa na Ukrajine dopúšťali zverstiev v mene ruského prezidenta Vladimira Putina, nemajú v slobodnom svete miesto.

„Majú bojové skúsenosti, vojenský výcvik a často aj trestnú minulosť. Navyše sú psychicky traumatizovaní,“ vysvetlil minister. Podľa neho títo Rusi sú pre Estónsko nebezpeční. „Predstavujú hrozbu, ktorá zahŕňa tak potenciálne plnenie rozkazov ruských spravodajských služieb, ako aj účasť na organizovanom zločine,“ uviedol Taro.

Estónsko vyzvalo ďalšie krajiny, aby tento krok nasledovali. „Budeme aj naďalej pracovať na tom, aby sme zabezpečili, že dvere pre ruských bývalých bojovníkov zostanú zatvorené, a vyzývame ostatné krajiny, aby urobili to isté,“ napísal na sieti X estónsky minister zahraničia Margus Tsahkna. Tsahkna ďalej zdôraznil, že bývalí ruskí vojaci nemajú miesto ani v Estónsku, ani v európskom schengenskom priestore voľného pohybu. Terajší zákaz je podľa neho len začiatok.

Podľa estónskeho ministerstva vnútra sa na ruskej ozbrojenej agresii proti Ukrajine zúčastnilo odhadom 1,5 milióna ruských občanov. Z nich je približne 640.000 stále v prvej línii.

Estónsko, od 40. rokov minulého storočia súčasť Sovietskeho zväzu a teraz členská krajina EÚ a NATO, zdieľa s Ruskom východnú hranicu a patrí medzi blízkych partnerov a podporovateľov Ukrajiny. Tá sa Rusku bráni od februára 2022, keď ruská armáda na Putinov rozkaz začala rozsiahlu inváziu a rozpútala najväčší pozemný konflikt v Európe od druhej svetovej vojny.

16:55 České firmy zaistili v muničnej iniciatíve vojenský materiál v hodnote 274 miliárd českých korún (približne 11,3 miliardy eur). V pondelok to oznámil premiér ČR Andrej Babiš. Bývalá vláda podľa neho projekt zahmlievala a skrývala ho v rozpočte rozviedky. Na sociálnej sieti X na to reagoval expremiér Petr Fiala, podľa ktorého týmito detailmi Babiš ohrozuje bezpečnosť ľudí, ktorí sa na iniciatíve podieľajú, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.

Členovia vlády sa podľa Babiša v ostatných týždňoch dozvedeli, že cez české firmy v rámci muničnej iniciatívy podľa jeho slov „pretieklo“ približne 280 miliárd korún. Túto informáciu, ktorá dosiaľ nebola známa, im údajne dal riaditeľ Agentúry pre medzivládnu obrannú spoluprácu (AMOS) Aleš Vytečka. Práve AMOS projekt koordinuje. Z českého rozpočtu bolo podľa Babiša na iniciatívu použitých vyše 17 miliárd korún. „Všetko sa to skrývalo, bolo to všetko super tajné,“ kritizoval predchádzajúcu vládu.

Zverejnenie týchto informácií zase kritizovalo viacero členov bývalej koalície vrátane expremiéra. „Deje sa to, čoho som sa obával. Andrej Babiš nevie, čo robí. Hovoriť detailnejšie verejne o muničnej iniciatíve znamená ohrozovať bezpečnosť ľudí a firiem, ktoré sa na nej podieľajú, o ekonomických škodách nehovoriac. Vážne si premiér neuvedomuje, že ide o vojnové dodávky zbraní so všetkými rizikami, ktoré to prináša?“ kládol si na sieti X otázku Fiala.

Bývalý minister práce a sociálnych vecí Marian Jurečka podotkol, že existujú určité veci, ktoré politici nemôžu komentovať. „Bezpečnostní experti, zahraniční partneri, ktorí sa zapojili do muničnej iniciatívy, partneri na Ukrajine – tí všetci sa musia držať za hlavu… Osem rokov som bol členom bezpečnostnej rady štátu a sú určité veci, ktoré sa nekomentujú. Ak áno, tak v určitý čas a len kontrolným orgánom parlamentu, a niektoré dokonca nikdy a vôbec, ak nie sú odtajnené,“ podotkol. Dodal že Babiš zverejňovaním takýchto informácií ohrozuje bezpečnosť ľudí, ktorí pracujú pre Česko.

Babiš s Ficom ohlásili návrat k spoločným rokovaniam vlád, chcú vzkriesiť aj V4

Robert Fico a Andrej Babiš v Bratislave potvrdili strategický reštart slovensko-českých vzťahov, ktoré plánujú spečatiť spoločným rokovaním vlád už na konci marca. Kľúčovou ambíciou oboch lídrov je vzkriesenie Vyšehradskej štvorky a snaha o návrat Poľska k aktívnemu dialógu, aby formát V4 opätovne získal vplyv na rozhodovacie procesy v Bruseli. 

XX X

 Švédsko nakúpi za 437 miliónov dolárov drony do všetkých odvetví ozbrojených síl, uviedol v pondelok minister obrany Pal Jonson. Zároveň zdôraznil, že Európa musí prijať „väčšiu zodpovednosť“ sama za seba a za Ukrajinu.

Šéf švédskeho rezortu obrany upresnil, že investícia zahŕňa prieskumné drony, bojové elektronické drony a tiež takzvané kamikadze drony. „Súčasťou toho sú aj námorné drony určené na odmínovanie a námorný dohľad,“ priblížil minister. Podľa jeho slov majú byť dronové systémy doručené v priebehu dvoch rokov.

Minister obrany takisto povedal, že Švédsko investuje 141 miliónov dolárov do „vesmírnych zdrojov s približne desiatimi vojenskými satelitmi, ktoré zvýšia efektivitu bezpilotných systémov a riadených striel“.

Na výročnej konferencii o obrane Jonson vyjadril poľutovanie nad zhoršením bezpečnostnej situácie v porovnaní s predchádzajúcim rokom. „K rastúcej hrozbe z Ruska sa teraz pridáva aj nepredvídateľnosť zo Spojených štátov. Vyplýva z toho jasný záver, že Európa musí prevziať väčšiu zodpovednosť za svoju vlastnú bezpečnosť a bezpečnosť Ukrajiny,“ povedal Jonson.

Švédsko v nedeľu oznámilo, že použije 1,6 miliardy dolárov na protivzdušnú obranu zameranú predovšetkým na ochranu civilistov a civilnej infraštruktúry. Severská krajina takisto v novembri oznámila nákup rakiet IRIS-T typu zem-vzduch za 366 miliónov dolárov.

x X X

Európska únia v pondelok zdôraznila, že ešte nie sú vhodné podmienky na rozhovory s ruským prezidentom Vladimirom Putinom o vojne na Ukrajine. Reagovala tak na vyhlásenie predstaviteľov Talianska a Francúzska, podľa ktorých nastal čas na opätovné zapojenie EÚ do mierových rokovaní.

„V istom bode sa budú musieť uskutočniť rokovania, a to aj s prezidentom Putinom. Medzitým sa robí veľa práce. Nanešťastie, nevidíme ani náznaky toho, že by sa prezident Putin zapájal do tohto procesu,“ uviedla hovorkyňa Európskej komisie Paula Pinhová. „Ešte sme tam nedošli, no budeme dúfať, že sa raz také rokovania uskutočnia a konečne povedú k mieru na Ukrajine,“ doplnila.

Talianska premiérka Giorgia Meloniová v piatok povedala, že „nastal čas“ obnoviť dialóg na vysokej úrovni s Ruskom. Podotkla tiež, že by sa pre rokovania o Ukrajine mohol vymenovať aj špeciálny vyslanec. Ešte v decembri aj francúzsky prezident Emmanuel Macron uviedol, že Európa by sa mala pokúsiť nájsť spôsob, ako nadviazať kontakt s Kremľom v nadchádzajúcich týždňoch. Výzvy oboch politikov prišli v čase, keď sa Európa intenzívne snaží o ukončenie vojny s pomocou USA.

X X X

Nórsko plánuje vyčleniť Ukrajine finančnú pomoc vo výške 340 miliónov eur na podporu energetického sektora krajiny, oznámil v pondelok minister zahraničných vecí Espen Barth Eide. „Financovanie je potrebné na podporu nákupu plynu, ktorý je možné rýchlo dodať. Je tiež potrebné opraviť poškodenú infraštruktúru a obstarať náhradné diely,“ citovala ministra tlačová služba nórskej vlády.

Finančné prostriedky budú poskytnuté prostredníctvom Európskej banky pre obnovu a rozvoj (EBOR) a Európskeho energetického spoločenstva, ktoré spája členské štáty EÚ a jej susedov s cieľom budovať integrovaný celoeurópsky energetický trh. V októbri Nórsko oznámilo, že do roku 2026 poskytne Ukrajine približne 7,2 miliardy eur. Od roku 2023 už Oslo poslalo Ukrajine pomoc vo výške približne 16,2 miliardy eur.

X XX

Záujem o ruské zbrane a vojenskú výzbroj v zahraničí je na rekordnej úrovni, povedal v pondelok podpredseda ruskej vlády Denis Manturov pri stretnutí s prezidentom Vladimirom Putinom. Zvýšený počet objednávok pripísal vojne na Ukrajine, ktorá sa už bezmála štyri roky bráni invázii nariadenej Putinom vo februári 2022, napísala agentúra DPA.

„Do roku 2022 bola maximálna hodnota objednávok 55 miliárd dolárov. V súčasnosti máme s už podpísanými zmluvami v hodnote 70 miliárd dolárov rekord,“ uviedol Manturov s tým, že „technológia testovaná v rámci špeciálnej vojenskej operácie sa propaguje sama“. Špeciálnou vojenskou operáciou označujú predstavitelia Moskvy ruskú inváziu na Ukrajinu, ktorá sa začala 24. februára 2022.

Rusko podľa vicepremiéra na frontovej línii na Ukrajine odskúšalo v roku 2025 viac než 1000 nových a modernizovaných kusov vojenskej techniky. Zahraničie má podľa neho záujem predovšetkým o systémy protivzdušnej obrany, lietadlá a raketomety.

Nárast objednávok má však podľa agentúry DPA aj negatívnu stránku. Ešte v decembri Manturov priznal, že exportné objednávky budú musieť ustúpiť do úzadia pred dopytom ruskej armády po nových zbraniach, čo znamená, že ich spracovanie bude meškať.

X X X

V Európskej únii žilo vlani v novembri 4,33 milióna ukrajinských vojnových utečencov, ktorí majú dočasnú ochranu. Najnovšie čísla dnes zverejnil európsky štatistický úrad Eurostat. Najviac utečencov pred ruskou agresiou na Ukrajine prijali Nemecko, Poľsko a Česká republika, ktorá poskytuje dočasnú ochranu viac ako 390 000 ľudí.

V porovnaní s koncom októbra 2025 sa celkový počet osôb z Ukrajiny pod dočasnou ochranou v novembri zvýšil o 30 615. Nemecko prijalo približne 1,2 milióna Ukrajincov, ktorí v EÚ požívajú dočasný ochranný status, a Poľsko takmer jeden milión. Pri Česku Eurostat uvádza 392 670 prijatých ukrajinských vojnových utečencov. Podľa údajov českého ministerstva vnútra k dnešnej polnoci je teraz v Česku 396 548 ľudí s dočasnou ochranou.

Počet osôb s dočasnou ochranou sa zvýšil v 21 krajinách, najväčšie nárasty oproti predchádzajúcemu mesiacu zaznamenali na konci novembra v Nemecku (o 11 040), v Poľsku (o 3 745) a v Španielsku (o 2 810). Najväčší pokles v počte ukrajinských vojnových utečencov potom zaznamenali Francúzsko (o 870) a Litva (o 575).

Európska únia v marci 2022, krátko po napadnutí Ukrajiny, aktivovala smernicu o prechodnej ochrane. Núdzový mechanizmus môže spustiť pri mimoriadnom príleve utečencov. Tí tak môžu dostať čo najrýchlejšie a bez byrokratických prieťahov ochranný status. Dočasná ochrana umožňuje utečencom prístup k verejnému zdravotnému poisteniu, vzdelaniu či na pracovný trh.

Mechanizmus EÚ pôvodne platil na jeden rok, teraz bol už niekoľkokrát predĺžený a mal by pokračovať do 4. marca 2027.

11:05 Po ruských útokoch dronmi je v Odeskej oblasti na juhu Ukrajiny 33.500 domácností bez dodávok elektrickej energie. V pondelok to oznámila najväčšia súkromná energetická spoločnosť na Ukrajine DTEK.

„Škody sú značné. Na obnovu zariadení je potrebný čas,“ napísala DTEK na platforme Telegram.

Šéf vojenskej správy prístavného mesta Odesa Serhij Lysak uviedol, že útok v tomto meste zasiahol zariadenie infraštruktúry a obytnú budovu. Zranenia podľa neho utrpeli dve osoby.

Z dôvodu intenzívnych leteckých útokov v uplynulých dňoch sú podľa DPA v podstate bez elektriny mestá Kyjev, Dnipro, Odesa či ďalšie ukrajinské mestá. Problémy sú aj s dodávkami vody a kúrenia. K týmto prerušeniam dodávok dochádza v čase, keď teploty v noci dosahujú až mínus 18 stupňov Celzia. DPA konštatuje, že veľmi napätá pre milióny ľudí.

Ukrajinské vzdušné sily na Telegrame informovali, že Rusko v noci na pondelok vyslalo na Ukrajinu 156 dronov, z ktorých 135 sa podarilo zneškodniť. Dodali, že zaznamenaných bolo 16 úderov na 11 lokalitách.

Rovnako ako počas predchádzajúcich zím, aj v posledných týždňoch zintenzívnilo Rusko útoky na ukrajinské energetické zariadenia. Kyjev a jeho spojenci to považujú za zámernú stratégiu Moskvy, ktorej cieľom je podľa nich oslabiť civilné obyvateľstvo.

Ukrajina v reakcii na tieto kroky útočí na ruské ropné sklady a rafinérie v snahe zabrániť Moskve pokračovať v exportoch a vyvolať nedostatok paliva, vysvetľuje AFP.

X X X

 Európska únia (EÚ) by mala zvážiť vytvorenie stálej európskej armády so 100.000 vojakmi a prehodnotiť politické procesy riadiace obranu. Uviedol to v nedeľu na bezpečnostnej konferencii vo Švédsku eurokomisár pre obranu Andrius Kubilius. Informoval o tom magazín Politico, píše TASR.

Litovský eurokomisár sa vzhľadom na ruskú agresiu na Ukrajine a presun pozornosti USA preč od Európy, ako aj hrozby namierené proti Grónsku, vyslovil v prospech prístupu „veľkého tresku“ k prehodnoteniu spoločnej obrany Európy.

„Boli by Spojené štáty vojensky silnejšie, keby mali 50 armád na úrovni štátov miesto jednej federálnej armády, 50 štátnych obranných politík a obranných rozpočtov na úrovni štátov miesto jednej federálnej obrannej politiky a rozpočtu? Ak je naša odpoveď ‚nie‘, USA by neboli silnejšie, tak na čo ešte čakáme?“ pýtal sa Kubilius na švédskej konferencii Folk och Försvar (Spoločnosť a obrana).

Obranná pripravenosť Európy podľa neho závisí od troch pilierov: väčších investícií do obranných kapacít, pripravených a organizovaných inštitúcií a politickej vôle odstrašiť a v prípade potreby aj bojovať. Tvrdí, že iba samotné ďalšie investície do pôvodných obranných štruktúr neprinesú potrebnú kvalitatívnu premenu európskej obrany – čiastočne preto, lebo v EÚ je podľa neho nedostatočná jednota.

„Musíme začať investovať naše peniaze tak, aby sme mohli bojovať ako Európa, a nie len ako zoskupenie 27 národných ‚bonsajových armád‘,“ povedal s odkazom na frázu niekdajšieho šéfa diplomacie EÚ Josepa Borrella. Miesto toho by EÚ podľa eurokomisára mohla vytvoriť stálu „európsku vojenskú silu“ s 100.000 vojakmi, „ako už pred 10 rokmi navrhli Jean-Claude Juncker, Emmanuel Macron a Angela Merkelová“.

V snahe pomôcť pri riešení otázky politickej vôle chce Kubilius zriadiť európsku radu bezpečnosti. O tejto myšlienke hovorili francúzsky prezident Emmanuel Macron aj niekdajšia nemecká kancelárka Angela Merkelová, pripomína Politico. Podľa Kubiliusa by takúto radu mohli tvoriť kľúčoví stáli členovia, niekoľko rotujúcich členov, členský štát predsedajúci Rade EÚ a vedenie inštitúcií Únie. Zahrnutá by mala tiež byť Británia.

„Celkovo asi desať až dvanásť členov, ktorých úlohou by bolo diskutovať o najdôležitejších otázkach v oblasti obrany…A nielen diskutovať, ale aj rýchlo pripravovať dôležité rozhodnutia,“ povedal Kubilius.

X X X

 Zdravotný stav hlavy Čečenskej republiky Ramzana Kadyrova sa podľa informácií agentúry Ukrinform výrazne zhoršil v dôsledku zlyhania obličiek. Ako uvádza agentúra, informáciu poskytol zdroj z Hlavného spravodajského riaditeľstva Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR).

X X X 

Rusko v noci na dnes znovu zaútočilo na Kyjev alebo juhoukrajinskú Odesu. Informovali o tom ukrajinské úrady. Z Odesy sú hlásení dvaja zranení. Útoky ukrajinských dronov bez podrobností hlási Moskva.

„V Odese bol v dôsledku nepriateľského útoku poškodený objekt infraštruktúry. V časti jednej zo štvrtí nefungujú dodávky elektriny,“ cituje server Ukrajinska pravda šéfa mestskej vojenskej správy Serhija Lysaka. Dodal, že podľa predbežných informácií zranení utrpeli dvaja ľudia. Zničený je jeden rodinný domček, ďalšie štyri sú po útoku poškodené.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že v jednej zo štvrtí metropoly ruský dron zasiahol budovu, ktorá nie je určená na bývanie. Na mieste začalo horieť. Inde v meste sa trosky zostreleného bezpilotného lietadla zrútili pri obytnom dome. Tlaková vlna vyrazila okná a tiež tam začalo horieť. O prípadných zranených sa Kličko nezmieňuje. Opravárenské čaty v ukrajinskej metropole celý víkend pokračovali v opravách infraštruktúry poškodenej pri rozsiahlom ruskom útoku pred niekoľkými dňami a obyvateľom sa vracalo do domovov teplo.

Ukrajinskú energetickú infraštruktúru vážne poškodili veľké ruské útoky v noci na piatok a tieto údery pokračovali aj cez víkend. Ukrajinská pravda v noci na dnes napísala, že bez dodávok prúdu je už druhý deň časť obyvateľov žijúcich na ľavom brehu Dnepra v meste Dnipro.

Rusko počas svojej takmer štyri roky trvajúcej invázie na Ukrajinu opakovane ničí energetické objekty v susednej krajine a neraz aj milióny Ukrajincov musia v zime prežívať bez dodávok elektrického prúdu, vody i tepla.

Ukrajinské letectvo hlási, že ruská armáda nad územie Ukrajiny v noci na dnes poslala 156 dronov, protivzdušná obrana ich 135 zneškodnila. Šestnásť bezpilotných lietadiel zasiahlo 11 miest, na ďalších dvoch miestach sa zrútili trosky zostrelených strojov.

X XX

Vojna na Ukrajine už trvá dlhšie ako Veľká vlastenecká vojna, keď Nemecko napadlo Sovietsky zväz až po jeho porážku v Berlíne. Tá trvala 1 418 dní, konflikt na Ukrajine sa prehupol do 1 419. dňa. Pripomenul to podľa agentúry Unian aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dnes je to 1 418. deň vojny Ruska proti Ukrajine. Chceli zopakovať – a aj sa im to podarilo – týranie ľudí, zopakovali fašizmus, zopakovali takmer všetko najhoršie, čo sa stalo v 20. storočí. Vojnu ešte viac „skreatívnili“ Šáhidmi a balistickými raketami proti elektrárňam a kotolniam,“ uviedol včera Zelenskyj.

Zelenskyj podľa Unianu poznamenal, že vojna sa vedie na rovnakých územiach ako pred 80 rokmi – Donbas, Slobožanščyna (okolie Charkova, časť Sumy, časti Luhanska a Donecka) a Záporožie. Tentoraz však proti útočníkom bojuje iba Ukrajina, nie celá protihitlerovská koalícia, podotkol.

„V súčasnosti dosahujú ruské straty nie menej ako 1 000 mŕtvych denne – a to platí už od decembra. Takto v podstate Rusko platí len za to, aby zabránilo skončeniu vojny. Toto je šialenstvo a možno ho zastaviť iba spojenými silami – silami Európy a Spojených štátov, silami všetkých našich partnerov. Každý deň tejto vojny je pripomienkou, že svet sa nemôže chrániť pred šialencami. Musíme ho chrániť. Rusko musí byť zastavené,“ povedal.

„Iba Rusko je zdrojom tejto vojny, dôvodom, prečo sa vojna predlžuje, a zaslúži si všetky odvetné údery a tlak za všetko, čo robí proti životu a ľuďom, proti diplomacii, proti partnerom, uviedol ešte skôr na sieti X.

Zelenskyj zároveň tvrdí, že Ukrajinci vedia o tom, kto je proti nim a prisľúbil odvetné kroky. „Pozorne monitorujeme a dokumentujeme každý pokus Rusov o podkopanie našich vzťahov s partnermi. Vidíme, ktorých lobistov Moskva angažuje, prostredníctvom koho sa snaží konať, aké vnútorné operácie sa pokúša spustiť na Ukrajine a v Európe. Naša reakcia bude hmatateľná – prostredníctvom našich špeciálnych služieb, prostredníctvom našich spravodajských agentúr, prostredníctvom politickej spolupráce s našimi partnermi a najmä prostredníctvom sankcií,“ povedal.

„Dôležité je, že Kongres USA sa opäť púšťa do prísnejších sankcií proti Rusku – zameraných na ruskú ropu. Toto môže skutočne fungovať. Ďakujem všetkým, ktorí pomáhajú,“ dodal ukrajinský prezident.

X X X

 Trump sa označil za prezidenta Venezuely. Kube poslal odkaz s cigarou v ústach

Z vrtuľníka do obrneného vozidla. Madura eskortovalo na súd ozbrojené komando

Trumpom zdieľané obrázky, z ktorých jeden vznikol pomocou umelej inteligencie a druhý pripomína upravený výpis funkcií amerického prezidenta z Wikipédie, vyvolávajú silné reakcie na sociálnych sieťach, všíma si portál idnes.cz.

Prvý z príspevkov zobrazuje Trumpa na Kube s cigarou – symbolom, ktorý je dlhodobo spätý s týmto karibským štátom a jeho izolovanou ekonomikou. Druhá koláž ide ešte ďalej a naznačuje, že Trump je „úradujúcim prezidentom Venezuely“ od januára 2026.

Washington po nedávnom vojenskom zásahu zadržal venezuelského prezidenta Nicolása Madura a Spojené štáty otvorene hovoria o dočasnom riadení krajiny, predovšetkým jej strategického ropného sektora. Trump opakovane tvrdí, že USA zabezpečia „riadny prechod“ a ochranu investícií, pričom kľúčovú úlohu majú zohrať americké úrady a spojenecké firmy. 

Zmeny vo Venezuele majú priamy vplyv aj na Kubu. Ostrovný štát bol roky závislý od dotovaných dodávok venezuelskej ropy, ktoré teraz podľa Trumpa skončili. Prezident zároveň Havane odkázal, že bez dohody s USA ju čaká ešte hlbší hospodársky prepad. 

Proti tomu sa ostro ohradil kubánsky minister zahraničia Bruno Rodríguez, ktorý obvinil Spojené štáty z porušovania medzinárodného práva a odmietol tvrdenie o akejkoľvek finančnej odmene za kubánsku bezpečnostnú pomoc Venezuele.

X X X

Kosťuková schytala za slová o vojne kritiku. Na sociálnych sieťach si neodpustila ešte jednu poznámku

Ukrajinská tenistka Marta Kosťuková obhajuje svoj „vedomý výber“ hovoriť o utrpení svojej krajiny počas slávnostného odovzdávania trofeje po finále podujatia WTA v austrálskom Brisbane, ktorí slúži ako príprava na úvodný grandslamový turnaj sezóny Australian Open v Melbourne.

Ukrajinská tenistka Maria Kosťuková.

Dvadsaťtriročná rodáčka z Kyjeva patrí medzi najlepších dvadsať hráčok na svete, po finálovom súboji si nepodala ruku s bieloruskou súperkou Arinou Sabolenkovou, ktorá je na čele svetového rebríčka a zvíťazila 6:4, 6:3.

Rovnako ako mnoho ďalších ukrajinských hráčov, Kosťuková odmieta podávať ruku ruským alebo bieloruským športovcom po invázii Moskvy na jej domovinu.

Počas prejavu na odovzdávaní pohára priamo na kurte uviedla: „Chcem povedať niekoľko slov o Ukrajine. Hrávam každý deň s bolesťou v srdci a tisíce ľudí sú práve teraz bez svetla a teplej vody. Vonku je mínus 20 stupňov a žiť túto realitu každý deň je veľmi bolestivé.“ Jej hlas sa pritom zachvel emóciami. 

Po finále hráčky zvyčajne blahoželajú súperkám, no Kosťuková uviedla: „Ďakujem všetkým súperkám, s ktorými som tento týždeň hrala.“ Sabolenková v minulosti uviedla, že nepodporuje vojnu, vo svojom prejave na kurte zablahoželala Kosťukovej k postupu do finále.

Na sociálnych sieťach niektorí používatelia obvinili Kosťukovú z nešportového správania, tenistka však reagovala: „Slová, ktoré som povedala po zápase, vyvolali veľa reakcií. Pre mňa je to vedomé rozhodnutie neustále pripomínať ľuďom, čím Ukrajina a jej občania prechádzajú.

Ďakujem všetkým, ktorí ma podporili. A ďakujem všetkým hráčkam, s ktorými som sa tento týždeň stretla na druhej strane siete.“

Obe hráčky od nedele čaká Australian Open, Sabolenková je favoritka na zisk titulu.

 X X X

 Mrazy sú drsnou skúškou pre auto. Čo robiť, abyzvládlo aj jazdy v extrémnom chlade?

V zime je absolútnym základom použitie vhodného paliva, no treba myslieť aj na LED svetlá, tlak v pneumatikách, kvapalinu do ostrekovačov a v prípade elektromobilov na výrazne kratší dojazd.

Aby vás auto v zime nezradilo, treba myslieť na pár dôležitých vecí, základom je vhodné palivo.

Aktuálne mrazivé teploty sú zaťažkávacou skúškou predovšetkým pre palivový systém auta. Svoje o tom vedia najmä majitelia dieslov. Moderné motory síce pracujú s olejmi, ktoré zvládajú studené štarty lepšie než kedysi, no fyzika nafty sa nezmenila. Pri nízkych teplotách sa najprv zakalí a následne v nej začnú tuhnúť parafíny. Keď sa kryštály zväčšia natoľko, že upchajú sitko palivového čerpadla, motor buď nenaštartuje, alebo zhasne v najmenej vhodnej chvíli. „Teplote, pri ktorej sa to deje, hovoríme bod filtrovateľnosti. V prípade bežnej letnej nafty, ktorú tankujeme na čerpacích staniciach do konca septembra, je to nula stupňov Celzia,“ vysvetľuje Petr Vaněček z Aures Holdings.

Práve preto sú „zimné“ nafty iné, než tie, ktoré používame v lete. Prechodová je vhodná do teplôt približne do –10 °C, zimná do –20 °C a pre horské alebo extrémnejšie podmienky existuje aj arktická nafta, zvládajúca aj teploty okolo mínus 30 °C. Pomôcť vedia aj aditíva do nafty, ktoré zvyšujú jej odolnosť voči mrazu, ale len vtedy, keď sa použijú preventívne. Vaněček upozorňuje, že ich treba pridať ešte predtým, než nafta vychladne pod približne 5 °C. Rozumnou prevenciou je aj plnšia nádrž, ktorá znižuje priestor pre kondenzáciu vody počas výkyvov teplôt. 

Benzínové motory sú na chlad citlivejšie v menšej miere, no aj tu platí zásada, ktorá je pri dnešných toleranciách a emisiách ešte dôležitejšia než v minulosti – motor treba v mraze zahrievať jazdou, nie státím na voľnobehu. Pomalá, plynulá jazda po štarte znižuje mechanické namáhanie, umožní oleju a komponentom dostať sa rýchlejšie do pracovného teplotného režimu a zároveň neprodukuje zbytočné emisie v mieste, kde auto stojí.

Ďalšou vecou, ktorej treba v zime venovať viac pozornosti, je tlak v pneumatikách. Pri poklese teploty približne o každých 5 °C môže tlak klesnúť asi o 0,14 baru, podľa typu pneumatiky. Pri –15 °C tak môžete mať pneumatiku citeľne podhustenú, čo sa prejaví v stabilite, odozve riadenia aj brzdnej dráhe.

Dôležitá vec sa týka majiteľov áut s LED svetlami. Tie síce svietia výborne, majú dlhú životnosť, no neprodukujú teplo, ktoré kedysi roztápalo sneh a ľad na skle svetlometu. Preto sa nedá čakať, že sa „očistia samy“. Ak sa na LED optike vytvorí súvislá vrstva snehu alebo ľadovej krusty, svetelný výkon klesne až kým ju mechanicky neodstránite.

Samozrejme, dôležité je nielen byť videný, ale aj vidieť. Nikdy neviete, či sa počasie náhodou radikálne nezhorší a ak vám práve vtedy dôjde zimná zmes v ostrekovačoch, môže z toho byť katastrofa. Preto noste so sebou vždy v kufri aspoň liter rezervnej. Taktiež nemiešajte zimnú so zvyškami letnej, pretože v tomto prípade, v závislosti od konkrétnych kvapalín, sa bod jej mrznutia môže dostať „nebezpečne vysoko“. 

Opatrnosť si vyžaduje aj umývanie auta. Po týždňoch jazdenia „v soli“ je lákavé auto konečne umyť, no pri výrazných mínusových teplotách tak nerobte. Primárnym problémom je tepelný šok, keď umývačka používa vodu s teplotou od 10 do 30 stupňov a niekedy aj viac, pričom karoséria má napríklad –15 °C. Riskujete tak poškodenie laku. Sekundárnym problémom je aj primŕzanie zámkov, dverí, okien a ručnej brzdy.

S mrazom musia viac rátať aj majitelia elektromobilov. Batéria rýchlejšie stráca kapacitu a preto treba plánovať dojazd s rezervou aspoň 30 percent kapacity, najmä pre prípad obsadených nabíjačiek alebo kolón. Pre čo najrýchlejšie nabitie je potom dôležité batériu pred príchodom k nabíjačke predhriať, čím výrazne znížite spomalenie nabíjania spôsobené mrazom.

X X X

Beštia z Kandaháru: ruská protivzdušná obrana čelila vo Venezuele utajovanému systému USA

Americká operácia, ktorá viedla k zadržaniu venezuelského prezidenta Nicolása Madura a jeho manželky Cilie Floresovej, môže predstavovať nový míľnik v použití utajovaných bezpilotných technológií USA. Vojenský zásah ukázal rozsah amerických schopností v oblasti vzdušnej nadvlády, elektronického boja a spravodajstva v reálnom čase. Podľa dostupných informácií išlo o bezprecedentné nasadenie pokročilých lietadiel z amerických základní v karibskom regióne.

O tom, či bola vojenská akcia v súlade s medzinárodným alebo americkým právom, sa nepochybne povedú rozsiahle spory. Z vojenského hľadiska však išlo o precíznu, až chirurgickú operáciu, založenú na presných spravodajských informáciách.

Beštia z Kandaháru

Americká armáda podľa Reuters nasadila stealth stíhačky na kontrolu oblohy, lietadlá určené na rušenie nepriateľskej protivzdušnej obrany, ako aj tajné prieskumné drony a satelity na poskytovanie spravodajských informácií veliteľom v reálnom čase.

RQ-170 Sentinel, ktorý mal operovať nad Venezuelou

Na operácií sa podľa všetkého podieľali aj stealth bezpilotné lietadlá RQ-170 Sentinel. To by predstavovalo zriedkavé nasadenie tohto utajovaného, bezpilotného prieskumného systému amerického letectva, píše portál Newsweek.

Analytici pre portál upozornili, že ak by sa účasť RQ-170 vo Venezuele potvrdila, išlo by o významný moment v histórii tohto prísne utajovaného systému. Operácie RQ-170 zostávajú vo veľkej miere utajené, pričom doteraz bolo známe jeho nasadenie najmä nad Afganistanom počas vojny, kde sa podieľal na spravodajských misiách. Práve odtiaľ si RQ-170 vyslúžil prezývku Beštia z Kandaháru.

Podľa obranného portálu War Zone boli RQ-170 Sentinel po operácii spozorované pri návrate na americkú základňu v Portoriku. Išlo o zriedkavý výskyt tajného lietadla, ktorý zachytil miestny obyvateľ.

RQ-170 bol vyvinutý pre americké letectvo na spravodajské, sledovacie a prieskumné misie v „spornom vzdušnom priestore“. Má bezchvostové lietajúce krídlo optimalizované na zníženie radarovej stopy.

Úloha RQ-170 Sentinel

Hodnotenia obranných expertov sa zameriavajú najmä na možnú úlohu bezpilotného lietadla RQ-170 pri dlhodobom sledovaní rezidencie Nicolása Madura. Podľa nich mohlo ísť o systematické a nenápadné monitorovanie pevného cieľa. Analytici pritom poukazujú na paralely so spravodajskou fázou pred zásahom proti Usámovi bin Ládinovi v roku 2011. Aj vtedy americké sily využívali nepretržité a skryté sledovanie vybraného objektu.

Podľa vojenského portálu Army Recognition Group je RQ-170 podzvukové, prúdové, neozbrojené bezpilotné lietadlo určené na stealth spravodajské misie. Operuje v režime úplnej kontroly emisií, čo mu umožňuje zbierať signálové a elektronické spravodajstvo pri minimalizácii radarovej a infračervenej zistiteľnosti.

Škody po americkom útoku vo venezuelskom Caracase. Letecká základňa dostala zásah

Portál tiež vysvetľuje, že lietadlo mohlo podporovať aj raketové údery a špeciálnu operáciu vedúcu k zadržaniu Madura tým, že operovalo vo veľkej výške, vyhýbalo sa detekcii a monitorovalo protivzdušnú obranu a elektronickú aktivitu.

Kľúčovú úlohu zohrali aj prieskumné a monitorovacie systémy. Lietadlá Northrop Grumman E-2D Advanced Hawkeye zabezpečovali riadenie boja a detekciu hrozieb, zatiaľ čo stealth drony RQ-170 Sentinel vykonávali tajné prieskumné misie. Ďalšie satelity a bezpilotné lietadlá podľa Reuters dodávali veliteľom informácie v reálnom čase.

Vzdušnú prevahu zabezpečovali tiež stíhačky piatej generácie Lockheed F-35, schopné vyhnúť sa pokročilým radarovým systémom, spolu s F-22 Raptor určenými na ničenie nepriateľských lietadiel. Do operácie boli zapojené aj F/A-18E/F Super Hornet a EA-18G Growler, špecializovaný variant na elektronický boj, ktorý ruší nepriateľské komunikácie a radar.

Dlhodobú údernú kapacitu poskytovali nadzvukové bombardéry B-1B Lancer, ktoré môžu zasiahnuť ciele mimo dosahu protivzdušnej obrany a vyžadovali doplňovanie paliva vo vzduchu prostredníctvom lietadiel Boeing KC-135 Stratotanker.

Slabiny ruských systémov?

Podľa hodnotení amerických predstaviteľov a obranných analytikov operácia ukázala slabiny ruských systémov, no experti varujú pred unáhlenými závermi.

Venezuela sa spoliehala na ruské systémy protivzdušnej obrany vrátane S-300VM, Buk-M2E, Pancir-S1 a starších odpaľovacích zariadení S-125 Pečora-2M, doplnených čínskymi radarmi. Podľa analytikov, s ktorými hovoril Business Insider, ide o schopné exportné systémy, hoci nejde o najnovšie varianty používané ruskou armádou.

Mattias Eken, expert na protiraketovú obranu z RAND, pre Business Insider uviedol, že operácia ukazuje, že dobre naplánovaná, viacdoménová západná operácia dokáže potlačiť alebo obísť aj pokročilé ruské systémy, najmä ak zlyháva integrácia, velenie, riadenie či úroveň výcviku obsluhy. 

Zničený systém protivzdušnej obrany 9K317E Buk-M2E vo Venezuele po americkom útoku.

Douglas Barrie z Medzinárodného inštitútu pre strategické štúdie (IISS) zdôraznil, že systémy, ktorými Venezuela disponuje, nie sú niečo, čo by ste ignorovali. USA ich podľa neho ani neignorovali a neutralizáciu hrozieb uprednostnili, pričom do operácie nasadili aj stealth lietadlá F-22 a F-35.

Mark Cancian z Centra pre strategické a medzinárodné štúdie (CSIS) označil ruskú protivzdušnú obranu vo Venezuele za „na papieri dosť hrozivú“ a dodal, že je „dosť pôsobivé, že v podstate nespôsobila americkým silám žiadne škody“.

Podľa expertov zostáva veľa neznámych. Nie je jasné, či boli venezuelské systémy plne v prevádzke, či neboli oslabené ešte pred hlavným útokom, alebo či neboli jednoducho zaskočené. Cancian poznamenal, že hoci sú systémy schopné, ich obsluha „nemusí mať zodpovedajúci výcvik a skúsenosti“. Fabian Hinz z IISS dodal, že otázniky nad údržbou a výcvikom existovali už pred operáciou.

Výbuchy vo venezuelskom Caracase, prelet helikoptér

Podľa Canciana operácia vo Venezuele, podobne ako izraelské údery proti Iránu, „núti zamyslieť sa nad tým, že ruské systémy, aspoň v rukách iných krajín, jednoducho nedokážu odolať najvyššej úrovni útoku“. Eken dodal, že konflikty na Ukrajine, v Sýrii a teraz vo Venezuele „ukázali, že ruské systémy protivzdušnej obrany, hoci majú hrozivú povesť, vykazujú v reálnych podmienkach nekonzií.

Podľa Reuters misia vyslala protivníkom jasný signál o schopnosti USA vykonávať komplexné zahraničné operácie“ v čase rastúceho napätia s Čínou, ktorá „rýchlo rozširuje a modernizuje svoju vojenskú prítomnosť v Tichomorí“.

Bývalý americký generál Tim Ray, niekdajší veliteľ Air Force Global Strike Command, povedal: „Je to dôkaz niečoho, čo dokážeme len my.“ Zároveň dodal: „Je to znak, že budeme geograficky a ekonomicky súťažiť s Číňanmi v našom vlastnom dvore.“

Charlie Hebdo zverejnil karikatúru o obetiach požiaru v bare Le Constellation. Švajčiari sú pobúrení, padli žaloby

Karikatúra francúzskeho satirického týždenníka Charlie Hebdo s titulkom Popálení ľudia lyžujú (v origináli Les brûlés font du ski) vyvolala vo Švajčiarsku pobúrenie. Karikatúru francúzsky časopis zverejnil v piatok, v deň celoštátnej piety za 40 obetí požiaru baru vo švajčiarskom lyžiarskom stredisku Crans-Montana, pri ktorom utrpelo zranenie ďalších 116 prevažne mladých ľudí.

Policajná páska pred barom Le Constellation vo švajčiarskom lyžiarskom stredisku Crans-Montana, v ktorom počas silvestrovských osláv Nového roku požiar usmrtil 40 osôb a ďalších 116 prevažne mladých ľudí zranil.

Švajčiarsky právnik a jeho manželka podali na časopis a autora satirickej kresby Erica Salcha na prokuratúre v kantóne Valais žalobu, informujú francúzske a švajčiarske médiá. Dvojica tvrdí, že kresba porušuje švajčiarske trestné právo týkajúce sa násilných obrazov, pretože poškodzuje dôstojnosť obetí a tragédiu zľahčuje.

Titulok kresby Les brûles font du ski je narážkou na názov francúzskej komédie z roku 1979 Les Bronzés font du ski, u nás známej tiež ako Bláznivá dovolenka.

Kontroverzia prichádza len niekoľko dní po 11. výročí teroristického útoku na redakciu časopisu Charlie Hebdo v Paríži, kde 7. januára 2015 dvaja islamisti automatickými zbraňami zastrelili 12 ľudí kvôli karikatúram zosmiešňujúcim proroka Mohameda. Výročie obnovilo debatu o hraniciach satiry a slobody prejavu.

Požiar v bare Le Constellation v Crans-Montane vypukol počas silvestrovských osláv na Nový rok okolo 01:30. Miestne úrady neskôr uviedli, že príčinou bola zrejme iskriaca zábavná pyrotechnická fontána, od ktorej sa vznietila penová výplň stropu. Požiar sa rýchlo rozšíril a ľudia sa v panike snažili zo suterénneho klubu uniknúť po úzkom schodisku, pričom mnoho z nich utrpelo popáleniny.

Plamene nad hlavami hostí: začiatok pekla v Crans-Montane, v preplnenom bare zrejme zohrala rolu pyrotechnika

Od minulého piatku sa nachádza jeden z majiteľov baru Le Constellation vo väzbe. Jacques Moretti čelí podozreniu zo zabitia z nedbanlivosti. Po dnešnom šesťhodinovom výsluchu prokuratúra rozhodla, že v nej zostane ešte tri mesiace. 

X X X

Univerzita koupila od učitele za 44 milionů vinařství a slibovala výuku. Využití? ‚Předloni byla exkurze‘

Česká zemědělská univerzita koupila v roce 2023 vinařství Sádek na Vysočině. Získala ho od svého učitele Lubomíra Lampíře.

Zaplatila za něj 44 milionů korun, dalších 14 milionů utratila za rekonstrukci. Cenu vedení obhajuje znaleckým posudkem.

Vedení univerzity slibovalo, že ve vinařství bude probíhat výuka. Jenže když se Radiožurnál dva a půl roku od nákupu ptal na konkrétní využití Sádku ve výuce, vedoucí katedry zahradnictví Martin Koudela jen řekl, že „předloni pořádali exkurzi“.

„Sádku, Sádečku, líbezný kraji, kde akáty kvetou a vinice zrají,“ píše se nad vchodem do vinného sklepa Vinařství Sádek v Kojeticích na Vysočině. Vedle stojí stejnojmenný hotel s restaurací, naproti starý kládový lis a kolem se na svazích rozkládá pět hektarů vinic.

Sádek patří České zemědělské univerzitě (ČZU), která za něj v červenci 2023 zaplatila bezmála 44 milionů korun. Koupila ho od svého učitele Lubomíra Lampíře, jenž právě na ČZU přednáší vinohradnictví

 „Vinařství bude sloužit především v rámci hlavní činnosti univerzity jako výukové a výzkumné,“ slibovala v prosinci 2023 kancléřka ČZU Iva Hrabánková, když se Radiožurnál začal o nákup Sádku zajímat. V červenci 2024 pak tehdejší mluvčí Karla Mráčková Radiožurnálu napsala, že „vinařství se začleňuje do běžících relevantních studijních programů“.

Jenže když Radiožurnál loni v listopadu – skoro dva a půl roku od nákupu – zjišťoval, jak konkrétně se Sádek začlenil do studijních programů, vedoucí katedry zahradnictví Martin Koudela odpověděl: „Výuka zde probíhá nepravidelně – loni (v roce 2024) jsme například pořádali exkurzi se studenty s přenocováním a využitím místního zázemí.“

Radiožurnál se od roku 2023 zajímá o vinařství Sádek nejen kvůli jeho využití, ale i kvůli ceně. A také proto, že ho univerzita koupila právě od svého učitele. Lampíř ho v roce 2019 sám koupil za 18 milionů, na většinu si vzal půjčky.

Chtěl se zbavit dluhů

Právě dluhy byly podle Lampíře důvodem, proč Sádek v roce 2023 nakonec prodal. „Vznikly tam dluhy, protože byl covid a tak dále. A taky, že už jsem nemocný. Nebylo to jednoduché, tak jsem to udělal,“ vysvětloval, proč Sádek sám nabídl univerzitě. Víc ale prodej vinařství komentovat nechtěl. Nejprve opakoval, že po telefonu mluvit nebude, a zval na osobní schůzku. Pak ji ale zrušil a rozhovor odmítl.

„Na tu ekonomiku se mě neptejte, to právě nechci nějak pitvat, to si přeberte s těmi lidmi z univerzity. Já už jsem z toho ze všeho tak otrávenej, že furt někdo něco zjišťuje. Já už k tomu nebudu fakt víc říkat. Nemám vůbec chuť. Ne děkuju,“ řekl a zavěsil.

Když Česká zemědělská univerzita od něj v červenci 2023 kupovala vinařství Sádek, získala to samé, co on sám koupil čtyři roky před tím za 18 milionů. Navíc dostala jen pozemek s vinným sklepem a přístavbou, což znalec ocenil na zhruba devět milionů. Celková cena zaplacená ČZU za vinařství už ale v době nákupu byla 44 milionů. „Na koupi nemovitostí byl zpracován znalecký posudek,“ hájila cenu kancléřka ČZU Iva Hrabánková.

Podle posudku, který Radiožurnál získal, byl nejdražší položkou hotel. Znalec Václav Beránek z Teplic ho ocenil na 30 milionů. Podle dobových fotografií byl přitom hotel ve stejném stavu jako čtyři roky předtím, když ho Lampíř mnohem levněji koupil i s vinicemi, pozemky a další budovou. Do rekonstrukce a vybavení hotelu a restaurace investovala následně až ČZU a stálo jí to dalších 14,2 milionu korun.

Univerzita zaplatila víc, než kolik stanovil znalec

Na nákup vinařství si Česká zemědělská univerzita nechala zpracovat posudek. Dala za něj 544 500 korun. Nejdražší položkou posudku byl hotel Sádek, který znalec Václav Beránek z Teplic ocenil na 30 milionů. Jak k částce došel? Porovnal ceny za metr čtvereční užitné plochy v deseti jiných hotelech nebo penzionech většinou v okolí Znojma a Třebíče, které v té době nabízely realitní kanceláře. Vyšel mu průměr 23 tisíc korun za metr. K tomu ale stanovil odchylku, ve které se cena hotelu na Sádku mohla pohybovat – od 11 470 až do 34 828 korun za metr. A výslednou cenu pak dal těsně pod horní hranici – 33 tisíc korun za metr. Proč? Znalec v posudku bez bližšího vysvětlení píše o stavebně-technickém stavu, velikosti pozemku a umístění hotelu. Jelikož má hotel Sádek zhruba 900 metrů čtverečních, cena vyšla na 30 milionů. Což rázem udělalo z hotelu Sádek mimořádně drahé ubytovací zařízení. Jen jeden z hotelů, s nimiž znalec Sádek porovnával, měl vyšší cenu za metr čtvereční. Z cen stejných penzionů a hotelů v okolí znalec vycházel, když v Sádku oceňoval i vinný sklep s ubytováním a přístavbou. Jeho cenu stanovil na 8,9 milionů. A celé vinařství pak ocenil na 42,1 milionu korun. Jenže univerzita podle kupní smlouvy zaplatila za vinařství bezmála 44 milionů. Proč? Na to mluvčí ČZU Marek Šedivý neodpověděl, přestože dotazy dostal už loni v listopadu a původně slíbil, že odpoví v druhém prosincovém týdnu. Na urgence už ale nereagoval.

Rozhovor? Proč se mnou?

Radiožurnál od začátku listopadu také žádal několikrát o rozhovor s rektorem Petrem Skleničkou nebo kvestorem Jakubem Kleindienstem. Ti ale na opakované žádosti nereagovali. Kleindienst, kterého reportér Radiožurnálu zastihl v areálu školy, nejprve rozhovor odmítl. „Se mnou? Proč se mnou?“ reagoval a zatvářil se překvapeně. Jakmile mu reportér připomněl, že právě on řešil za ČZU nákup vinařství, odkázal na mluvčího Marka Šedivého.

Prosbu, jestli se reportér může domluvit na termínu schůzky přímo s ním, rázně utnul: „Nemůžete, domluvte se s panem Šedivým.“ A mluvčí Šedivý navzdory slibům rozhovor nedomluvil.

Vedoucí analytik protikorupční organizace Transparency International Marek Chromý přitom upozorňuje na to, že Česká zemědělská univerzita jako veřejná instituce, jejíž činnost je financovaná především z veřejných peněz, měla své investice vysvětlit pořádně.

 „Měla by mít v případě jakékoliv nové akvizice detailně promyšleno, proč chce nějaký nákup realizovat a jakým způsobem zapadá do činnosti dané instituce. Z dostupných vyjádření představitelů ČZU ovšem lze velmi snadno získat dojem, že právě žádné detailní promyšlení akvizice a tedy i celkového využití Vinařství Sádek univerzita k dispozici nemá,“ říká Chromý.

„Je tak otázkou, zdali celá akvizice nebyla uskutečněna jen z důvodu oddlužení vinařství jednoho vyučujícího na ČZU. To se jen těžko dá považovat za příkladné nakládání s veřejnými prostředky. ČZU by proto mělo detailně vysvětlit okolnosti rozhodnutí o nákupu právě Vinařství Sádek a žádného jiného,“ dodává.

Bývalá mluvčí ČZU Karla Mráčková na otázku, proč ČZU koupila právě vinařství Sádek, opakovala, že jde o mimořádné vinařství. A zdůraznila, že ho založil právě Lampíř. „Jedná se o unikátní vinařství, založené a dlouhodobě kultivované vysokoškolským učitelem tak, aby sloužilo nejen produkci, ale i vzdělávání a výzkumu,“ uvedla.

Další miliony za opravy a vybavení

Nákupem vinařství ale útraty ČZU na Sádku neskončily. ČZU koupila i lis, nádrže a další vinařské vybavení za bezmála 900 tisíc korun a od Lampíře a jeho synů přikoupila také okolní vinice za více než 2,4 milionu. K tomu ještě univerzita utratila 14,2 za opravy a vybavení hotelu s restaurací. S Lampířem navíc uzavřela smlouvy na práci na vinicích za celkem 770 tisíc korun.

Další stovky tisíc dala univerzita i za stavební úpravy a služby. Podle vedoucího Katedry zahradnictví ČZU Martina Koudely má vinařství pro univerzitu dlouhodobý strategický význam. „Hodnota pozemků na Sádku od doby koupě roste a velmi pravděpodobně lze očekávat i její další růst,“ sdělil.

Sádek podle něj slouží také zaměstnancům univerzity k rekreaci a studentům jako zázemí k psaní bakalářských a diplomových prací. „Katedra zahradnictví využívá Sádek přibližně 17 let,“ řekl. Tedy i v době dávno před nákupem. Koudela zmínil i výzkum, který ale podle zjištění Radiožurnálu začal už v roce 2021 – tedy rovněž před nákupem – a loni skončil. Jak výzkum a psaní závěrečných prací ovlivnil nákup vinařství, nevysvětlil.

Nákup Sádku

Vinohrad pod zámkem Sádek v Kojeticích na Vysočině zakládal Lubomír Lampíř s kolegy na místě bývalých panských vinic už v 80. letech minulého století. V červnu 2011 ale s dalšími dvěma vlastníky prodal vinice i s hotelem a restaurací za celkem 11 750 000 korun firmě Chateau Sadek Company s ruskými majiteli. V září 2019 pak Lampíř už sám koupil od téže firmy vinice s budovami zpět. Za 18 milionů. 3,5 milionu platil ze svého, na 14,5 milionu si vzal úvěry. V roce 2022 si půjčil dalších 3,8 milionu. V květnu 2023 Česká zemědělská univerzita koupila ve vinařství Sádek nejprve lis, nádrže a další vinařské vybavení za necelých 900 tisíc korun. Součástí smlouvy ale bylo ujednání, že následně ČZU koupí i zbytek vinařství Sádek. V červenci 2023 koupila většinu vinic, hotel s restaurací a vinný sklep s přístavbou za celkem 43 980 920 korun. K tomu přikoupila i další tři vinice od Lubomíra Lampíře a jeho synů za celkem 2 416 050 korun. V červnu 2024 ČZU zaplatila 7 052 780 korun za rekonstrukci a vybavení hotelu Sádek a v únoru 2025 dalších 7 150 412 korun za opravy a vybavení kuchyně, restaurace a sálu. Od června 2025 hotel s restaurací pronajímá za 74 tisíc korun měsíčně. Navíc platí Lampířovi za práci na vinicích, ve dvou smlouvách jde celkem o 770 tisíc korun. Další statisíce stály stavební úpravy a služby spojené s provozem vinařství.

ČZU už jedno vinařství provozuje

ČZU navíc využívá k výuce jiná vinařství, například v pražské části Troja nebo v Chloumku u Mělníku. To je třikrát větší a mnohem blíž než Sádek, a Česká zemědělská univerzita ho dokonce sama provozuje. Proč tedy kupovala další vinařství na Moravě?

„Vinice v Chloumku na Mělnicku nejsou ve vlastnictví ČZU, univerzita si je jen pronajímá. Nelze na nich tudíž provádět investice a úpravy ve smyslu potřeb pro výuku a výzkum. ČZU dlouhodobě usilovala o koupi pozemků v Chloumku a vždy neúspěšně, do budoucna hrozí, že nebude nájemní smlouva prodloužena,“ nabízela vysvětlení kancléřka ČZU Iva Hrabánková už v prosinci 2023, když se Radiožurnál začal zajímat o univerzitní nákupy.

Podobně reagoval na dotaz Radiožurnálu loni v listopadu vedoucí Katedry zahradnictví Martin Koudela. „Vinice na Chloumku v Mělníce jsou propachtované a není jisté, zda bude nájem do budoucna zachován,“ napsal.

Jenže podle katastrální mapy nejsou informace o pronájmu úplně přesné. Česká zemědělská univerzita sama vlastní v Chloumku vinici a další pozemky o celkové rozloze přes 50 tisíc metrů čtverečních. Navíc jí patří i historická budova zvaná Kartuziánský lis, ve které se víno vyrábí.

Je sice pravda, že většinu vinic si univerzita pronajímá, majitelé však uvedené obavy zástupců školy o budoucí pronájem nechápou. „Rozhodně jsme nikdy neříkali, že je to nejisté, naopak my jsme rádi, že tam tu půdu někdo obhospodařuje. Takže je zvláštní, s čím přišli, že to je nejisté, a že tedy museli až na Moravu,“ řekla Pavla Danihelková, jež s dalšími dvěma sourozenci pozemky vlastní. Podle ní také není pravda, že by ČZU někdy usilovala koupi pozemků. „Žádná oficinální nabídka od nich nikdy nepřišla,“ dodala Danihelková.

X X X

Vinařství Sádek na Vysočině | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlasZměna ve zdravotnictví PŘEHLEDNĚ: Lepší prevence i dostupnost. Co přináší rok 2026?

S novým rokem přišla i řada změn, které ovlivní české zdravotnictví i život pacientů. Mění se průběh preventivních prohlídek, rozvíjí se digitalizace, ale změny přicházejí také v podobě sankcí: za případné prohřešky si připlatí pacienti i lékaři. O tom, jaké novinky začaly ve zdravotnictví od ledna platit, promluvil ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog a bývalý ministr resortu Roman Prymula.

Od 1. ledna nastala v českém zdravotnictví řada změn. Jednou z mediálně nejskloňovanějších je prevence. „Týká se screeningových vyšetření nebo preventivních prohlídek, řada screeningů se posouvá už pod 40 let,“ přiblížil Prymula. Preventivní prohlídku u praktického lékaře by dospělí měli absolvovat každé dva roky.

Tyto prohlídky by měly být od nového roku komplexnější a zaměřené na včasné odhalování chronických a nádorových onemocnění. Jak upozorňuje Národní asociace pacientských organizací (NAPO), lidé by po preventivní prohlídce měli od lékaře odcházet s individuálním plánem, který může obsahovat doporučení, jak často chodit na kontroly, jaká vyšetření absolvovat nebo jaké změny v životním stylu přijmout.

Zásadní změna se dotkne také stomatologie. Zdravotní pojišťovny nově začaly proplácet bílé zubní plomby, u drobnějších zákroků se tak proces obejde bez doplatku pacienta. Komplikovanější opravy si pak budou muset lidé doplatit, cena bude záviset na rozsahu zákroku a množství použitého materiálu. Bílé plomby by tak postupně měly nahradit ty amalgámové, které se běžně používají. NAPO připomíná, že na opravu každého zubu bílou plombou mají lidé nárok jednou za dva roky.

Lepší koordinace onkologické péče i elektronické žádanky

Novinkou je také rozšířená digitalizace zdravotnictví. Na některé typy vyšetření začaly platit elektronické žádanky, které sice lékaři povinně vydávat nemusí, jejich přijímání ale už povinné je, pokud jim v tom nebrání technické problémy. Prymula také vyzdvihl novou aplikaci EZkarta, v níž pacienti uvidí právě své žádanky nebo například historii očkování.

Přehlednější by měla být i onkologická péče. Nově bude všech 15 komplexních onkologických center v Česku disponovat koordinátory lékařské péče. „Zdravotnický personál je přetížený a lékař jednoduše nemůže hlídat, aby pacient chodil na všechna potřebná vyšetření. Koordinátor by měl provázet cestu toho pacienta zdravotnickým systémem,“ přiblížil epidemiolog důvod vzniku nové pozice. Od novinky si odborníci slibují zrychlení a zpřístupnění onkologické péče

 Česko od nového roku zavedlo také menstruační pomůcky zdarma na školách a provozovnách určených pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, které navštěvují žákyně starší devíti let. „Menstruace není volba, ale přirozená součást života a žádná studentka by kvůli ní neměla odcházet domů, improvizovat s toaletním papírem nebo se stydět požádat o pomoc. Cílem vyhlášky je nejen vyšší hygienický standard ve školách, ale i odstranění bariér v přístupu ke vzdělávání a snížení absence dívek ve výuce z tohoto důvodu,“ uvedl v srpnu tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Prymula ale připomněl, že nás může kromě doposud popsaných výhod potkat i pokuta. „Je tady ale i řada změn týkající se sankcí: Když nebudu chodit na preventivní prohlídky, dostanu 500 korun pokutu, ale to není nijak dramatické. Evropská unie mnohem více tlačí na lékaře, když poruší GDPR, tam by to mělo být až 20 milionů eur,“ uvedl epidemiolog s tím, že takto vysoká částka by se měla týkat jen těch nejzávažnějších úniků informací o zdravotním stavu pacienta.

X X X

Ne úplně šťastný krok, hodnotí zaměstnavatelé plán vlády opět zmrazit důchodový věk na 65 letech

Zaměstnavatelé nesouhlasí s plánem vlády opět zastropovat důchodový věk na 65 letech. S ohledem na demografický vývoj nepovažují tento krok za šťastný. Chtějí s vládou ANO, SPD a Motoristů spolupracovat aspoň na motivačních opatřeních, která pomohou lidi udržet v práci i v penzi. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odbory naopak záměr kabinetu zmrazit penzijní věk vítají.

Špatný signál veřejnosti a nešťastný krok, míní Rafaj o plánu vlády zmrazit penzijní věk na 65 let.

Důchodový věk se zvyšuje už léta, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se má dostat na počátku 30. let.

Podle reformy minulé vlády by pak posouvání mělo pokračovat do 67 let, ale pomalejším tempem než dosud – o měsíc ročně. Na hranici 67 let by měl penzijní věk skončit v roce 2057.

 Kabinet ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení počítá se zrušením navyšování a stropem na 65 letech. Podle Rafaje se však zaměstnavatelé s tímto záměrem nemůžou ztotožnit.

„Jednak je to špatný signál veřejnosti, že jednotlivé vlády co čtyři roky mění strategie a vize, což je nesrozumitelné pro občany. I s ohledem na vývoj demografie se domníváme, že ten krok není úplně šťastný. Vyzvali jsme vládu, abychom spolupracovali aspoň na konceptu motivace k práci v důchodovém věku,“ uvedl Rafaj.

Česko čeká ve 30. letech obří výpadek pracovních sil. Do důchodu začnou odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí ze 70. let.

Na trh práce naopak nastupují slabé generace. Lidí v aktivním věku tak ubude, počet seniorů v penzi naopak výrazně vzroste.

Sleva pro pracující důchodce

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) naopak po opětovném stropu na důchodový věk volala. „Ocenili jsme, že programové prohlášení obsahuje celou řadu věcí,“ uvedl na tiskové konferenci předák centrály Josef Středula.

 Pracující starobní důchodci nemusí po reformě minulé vlády od loňska posílat státu odvody na důchodové pojištění 6,5 procenta ze základu výdělku, když o to sociální správu požádají.

Opatření má motivovat k setrvání na trhu práce. Nahradilo dřívější mírné zvyšování starobní penze za odpracovanou dobu navíc.

Vláda ANO, SPD a Motoristů se k původnímu modelu chce vrátit. Slibuje za každý odpracovaný rok navíc zvýšení důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu i ponechání „stávajícího systému slev na sociálním pojištění“.

Odpuštění penzijního pojistného využilo loni za říjen podle sociální správy 145 600 seniorů a seniorek.

V říjnové výplatě tak měli v průměru o 2 257 korun víc. Loni od ledna do října si mohli nechat celkem 3,56 miliardy korun. Podle správy pracujících důchodců postupně přibývá.

X X X

Liberec plánuje upravit koryto Lužické Nisy u krajského úřadu. Obnovu přislíbilo Povodí Labe

Úpravy nábřeží Lužické Nisy u budovy Krajského úřadu v Liberci budou pokračovat i v letošním roce. Na protilehlé straně nové náplavky, která patří městu Liberci, vznikne promenáda s posezením a také nový park. Ten nahradí dosavadní parkoviště.

Součástí náplavky bude i nový most přes řeku, kašna před budovou úřadu, veřejné WC, stánek s občerszvení.

Podle hejtmana Martina Půty ze Starostů pro Liberecký kraj by se také mělo proměnit samotné koryto řeky. „Povodí Labe přislíbilo, že bude revitalizovat tok Lužické Nisy nějakým přírodně blízkým opatřením,“ potvrdil hejtman.

 Koryto má být navíc podle Půty obzvláštněné: „Aby to jen nebylo prosté, vydlážděné koryto, ale byly tam třeba nějaké balvany a zeleň. Mělo by to být v úseku od iQLANDIA po most na třídě 1. máje.“

Stavba by měla stát zhtruba 60 milionů korun. Práce by měly začít se začátkem stavební sezony a potrvají zhruba 7 měsíců. Současně Liberec vybuduje další část cyklostezky Odra-Nisa, která povede kolem krajského úřadu až k parkovišti za domem kultury. Další, poměrně významnou, změnou bude nová lávka přes řeku.

Magistrál navíc plánuje na druhém břehu od náplavky plánuje upravit stávající park. „Park na rybníčku, který je připojený k náplavce. Aby protipovodňová opatření byla užitečná i na naší liberecké straně,“ popisuje primátor Jaroslav Zámečník ze Starostů pro Liberecký kraj.