Schodek rozpočtu 200 miliard největší od vzniku ČR. Za meziročním zhoršením salda o 99,9 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+51,9 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+36,9 mld. Kč), vyšší investice (+24,2 mld. Kč), či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+13,9 mld. Kč).

Počátek roku je podle resortu navíc zkreslen specifiky loňského rozpočtového provizoria, doprovázených nižším předfinancováním. Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 8,5 mld. Kč z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií a více než dvojnásobné splátky především covidových dluhů. Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ vysvětluje dubnový výsledek plnění ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a především příjmům z neočekávaných zisků. Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohé bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření,“ dodal.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  ÚPRAVY  BY  STÁLY  VELKÉ  ZMĚNY

GENERÁL  PAVEL  SE  O  TO  NEZAJÍMÁ,  NEROZUMÍ  TOMU,  NIC  NEDĚLÁ  PRO  ZMĚNU  A  VÝMĚNU  FIALY

Vládní úpravy by znamenaly drakonické změny. Lidé nejsou připraveni, varuje Paroubek

Pokud by došlo k některým rozpočtovým vládním úpravám, tak by šlo o drakonické změny, na které veřejnost není připravená. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl expremiér Jiří Paroubek. Ten společně s europoslancem Jiřím Pospíšilem (TOP 09) ve studiu hovořil mimo jiné o stavu státního rozpočtu. Vláda by již brzy měla odtajnit svůj komplexní plán na ozdravení veřejných financí. Představené úspory by se měly pohybovat minimálně v řádu vyšších desítek miliard korun.

„Vláda musí začít dělat zásadní reformní politiku. Obávám se, že původní úvaha udělat opatření a změny v rozpočtu kolem 70 miliard korun nakonec nebude stačit, pokud je tedy stále cíl 295 miliard jako maximální schodek. Věřím ale, že 15. května budeme ty návrhy znát a budeme se moci o nich bavit,“ řekl Pospíšil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Vývoj veřejných financí v současnosti nevidí optimisticky ani Paroubek: „V tuhle chvíli nehoníme jenom těch 70 miliard. Propad pro letošní rok bude ještě větší. Bojím se vyslovit tu částku. 350 miliard korun vidím jako spodní hranici. Pokud by ale k některým (rozpočtovým) vládním úpravám mělo dojít, tak by šlo přímo o drakonické změny, na které veřejnost prostě není připravená. Zejména v situaci, kdy klesají reálné příjmy.“

X X X

Ing. Paroubek: „Vláda musí začít dělat zásadní reformní politiku. Obávám se, že původní úvaha udělat opatření a změny v rozpočtu kolem 70 miliard korun nakonec nebude stačit, pokud je tedy stále cíl 295 miliard jako maximální schodek. Věřím ale, že 15. května budeme ty návrhy znát a budeme se moci o nich bavit,“ řekl Pospíšil ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Vývoj veřejných financí v současnosti nevidí optimisticky ani Paroubek: „V tuhle chvíli nehoníme jenom těch 70 miliard. Propad pro letošní rok bude ještě větší. Bojím se vyslovit tu částku. 350 miliard korun vidím jako spodní hranici. Pokud by ale k některým (rozpočtovým) vládním úpravám mělo dojít, tak by šlo přímo o drakonické změny, na které veřejnost prostě není připravená. Zejména v situaci, kdy klesají reálné příjmy.“

X X X

ŠKROMACH:  FIALA  NEMÁ  ŽADNÝ  PLÁN  ZÁCHRANY  ROZPOČTU

FIALA  KOZEL  ZAHRADNÍKEM,  TVRDÍ  ODBORNÍCI

SITUACE  V  ČR  DEN  ZE  DNE  HORŠÍ

Škromach: Vláda žádný plán záchrany rozpočtu nemá. Neumí spolu ani mluvit, natož něco vyřešit

Poslední pravicové vlády dovedly Česko do deficitních rozpočtů, což pak musely zachraňovat levicové kabinety. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Mimo jiné ostře kritizoval současnou vládu, která stále nepředstavila komplexní plán na ozdravení veřejných financí. Jednotlivé strany pětikoalice se podle něj navíc netají tím, že mají v tomto ohledu velmi různorodé preference.

„Žádný vládní návrh konsolidace státního rozpočtu neexistuje. Vláda je složená z pěti subjektů, které spolu nejsou schopny ani pořádně komunikovat, natož přijít s nějakým konsolidovaným řešením. Vláda dovedla svojí nečinností Česko do těchto problémů s obrovským deficitem a s tím, že tady je obrovská inflace,“ kritizoval kabinet Škromach ve vysílání CNN Prima NEWS.

Sám by šel cestou progresivního zdanění. „Je potřeba zdanit ty, kteří mají nejvyšší příjmy. Zároveň zdanit velké majetky. To je podobná cesta, kterou šly některé země západně od nás, jako je třeba Německo či Rakousko. Tyto státy už ty problémy dávno vyřešily,“ řekl člen ČSSD, který mezi roky 2002 až 2006 zastával post ministra práce a sociálních věcí.

 Škromach se rovněž ostře pustil do některých českých pravicových vlád. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) podle něj dovedl Česko do deficitních rozpočtů stejně jako předtím vlády Mirka Topolánka či Petra Nečase (oba v minulosti ODS).

„Jde o pravidelně se opakující případ, když je tady pravicová vláda – ať už to byla Topolánkova, nebo Nečasova – vždycky to bylo stejné. Tyto vlády vždy dovedly naši zemi do deficitů, které potom musely paradoxně zachraňovat vlády levicové,“ tvrdil Škromach.

Názory pravicových politiků na tuto problematiku bývají opačné. Politici stran vládní koalice budou v jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Počítají s tím, že soubor kroků k ozdravení veřejných financí představí do poloviny května.

X X X

GENERÁL  ŠÁNDOR  O  UKRAJINĚ:  NESMÍ  DĚLAT  CHYBY

POMOC  ZÁPADU  UŽ  SLÁBNE

Andor Šándor: Ruská agrese je do jisté míry kalkulovaným použitím vojenské síly, která se násobí. Ukrajina nesmí chybovat

Ukrajina se připravuje na protiútok, uvedl bez dalších podrobností Volodymyr Zelenskyj (45) – prezident státu, který se už déle než rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Ohledně současné podoby konfliktu v rozhovoru promluvil bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65). Z jeho slov vyplynulo, že Rusko stupňuje svou vojenskou sílu, Ukrajina v rámci chystané protiofenzívy nesmí chybovat, je totiž pravděpodobné, že by podpora Západu už nemusela být tak »štědrá«.

x Pane generále, mohlo by se zdát, že ruskému agresorovi na Ukrajině dochází síly. Jak to ale vidíte vy?

Víte, pokud sledujeme současný konflikt na Ukrajině bez nějakých ideologických nálepek, aniž by nás někdo mohl osočit, že někomu nadržujeme, už vůbec ne Rusům, tak je evidentní, že ruská agrese je do jisté míry kalkulovaným použitím vojenské síly, která se násobí.

X Jak to teď myslíte?

Tak, že Rus ze začátku takzvané »vojenské speciální operace« používal limitovanou vojenskou sílu. A v zásadě teprve od října loňského roku po útoku na Kerčský most (most na Krymu, pozn. red.) začal používat brutální sílu na kritickou infrastrukturu, při jejíž obraně přišla o život řada civilistů v důsledku pádu sestřelených raket. Tady samozřejmě platí, že kdyby agresor nezaútočil, není důvod rakety sestřelovat. Jinými slovy je ale vidět, že Rus stále stupňuje útoky, a je s podivem, že doposud nepoužil nějaké zásadní útoky na železniční sítě, na nádraží, tedy kromě raket v Kramatorsku.

X Dobře, co za tím může stát, že Rusko nepoužilo nějakou větší vojenskou sílu?

Myslím si, že stále kalkulují s nějakým zlomením ukrajinského odporu, k tomu stupňují brutální sílu, kterou mají k dispozici. Obávám se, že stále všechnu nepoužili, a to dávám do uvozovek jaderné zbraně, které nejsou na pořadu dne, ale pořád má Rus ještě kde přitlačit.

X Jde tedy o strategii?

S tím, co jsem řekl, jde ruku v ruce opotřebovací válka v oblastech Donbasu a podobně. Jestli Rus šetří živou sílu na obranu Krymu, může být pravděpodobné. Zatím totiž nikterak neprojevuje zájem, možná na to ale opravdu buď nemá dostatek síly, nebo ji nechce ztratit při dalším rozvíjení útoku při obsazování levobřežní Ukrajiny. Rusy bych zatím neodepisoval – nepodceňoval, protože to je národ, který přemýšlí jinak než normální lidé západního světa.

X Mluví se o silné ukrajinské protiofenzívě…

Ano. Pro Ukrajinu je samozřejmě velmi důležité ji dobře načasovat, tedy bude záležet na tom, zda bude dobře zabezpečena živou silou, těžkou technikou a celou škálou bojového zabezpečení, které takový útok vyžaduje. A je třeba si říct, že nebude na celém úseku fronty, ale bude, pokud bude, na selektivních směrech, kdy může dojít především na odříznutí Krymu od pevninského Ruska.

X To znamená, že je nepravděpodobné, že by v rámci protiofenzívy Ukrajina osvobodila celé anektované území?

Představa, že Ukrajina letos osvobodí celé území, které měla před rokem 2014 plně pod kontrolou, mi přijde nereálná. A jestli vůbec toho bude kdy schopna.

X Je tu ale podpora Západu.

To je pravda, ale podpora Západu vždy byla více na verbální úrovni než na skutečné podpoře, byť Ukrajina dostala hodně, bez ní by už nebyla. Pokud by došlo k neúspěchu v rámci protiofenzívy, tak si nejsem jist, zda další podpora Západu by byla v nějaké větší míře. Domnívám se, že při jiném než úspěšném útoku bude klesat.

 X X X

DEMONSTRANTI:  MÍR  V  NEDOHLEDNU,  FIALA  TÁHNE  ČR  DO  VÁLKY,  MÍSTO  KLIDU,  JAKO  MÁ  ŠVÝCARSKO,  AUSTRÁLIE,  RAKOUSKO,  MAĎARSKO…

Mezi demonstranty proti válce. Táhne nás do ní vláda, mír je v nedohlednu, tvrdí

Svátek prvního máje se v Česku nesl tradičně i v duchu happeningů a demonstrací. Z pražského náměstí Republiky vyrazil pochod „za mír“ svolaný iniciativou Zachraňme náš stát. „Záleží mi na tom, aby naše země nebyla zatažena do války,“ řekla jedna z demonstrantek, která společně s ostatními účastníky došla až k památníku na Vítkově.

 Z reproduktorů se line hudba, slunce pálí a ve větru vlají české vlajky. Kolemjdoucí na náměstí Republiky mohou občas spatřit i vlajku bulharskou nebo bílou s černým nápisem Trikolora.

Bulharskou kvůli tvrzení demonstrantů, že v zemi již k mobilizaci došlo – přestože jde o hoax, který vyvrací jak bulharské ministerstvo obrany, tak místní factcheckingová organizace.

Právě z povolání do armády mají protestující, kteří se na prvního máje sešli na náměstí Republiky, povětšinou největší strach.

„Fiala nebo Pavel nám odvedou děti do války, a co pak… tohle není naše válka,“ říká demonstrantka, která si nepřála být jmenovaná. S tím souhlasí i demonstrant David, který prý nechce, aby se válka jakkoliv dotýkala jeho samotného nebo jeho rodiny.

Demonstranti svolaní iniciativou Zachraňme náš stát vyšli z náměstí Republiky po druhé hodině směrem k národnímu památníku na Vítkově. V průvodu složeném zhruba ze dvou stovek demonstrujících pochodovala zejména starší generace.

Na otázku, proč přijeli, se však většinou vyjadřovat nechtěli. „Jsme tu proto, že chceme podpořit tuto akci, to je celé,“ uvedla žena zahalená do české vlajky.

„Mainstreamová média vymývají mozky,“ znělo pak z pódia na Vítkově, kam demonstranti za doprovodu policistů došli kolem třetí hodiny. V tu samou chvíli však zazněla otázka na další účastnici demonstrace mávající malou českou vlaječkou: odkud přijela a proč se účastní.

Milena ze Středočeského kraje si stejně jako David nepřeje být zatažená do války. „Naše vláda se o to usilovně snaží. Dělá pro to všechno, stejně jako západní země Evropy. A stejně tak i USA. Tyto země nemají zájem na tom, aby skončila válka na Ukrajině, naopak. A mně jde o to, abychom nebyli zataženi do války,“ vysvětluje.

Na otázku, zda právě podpora dovozu zbraní na Ukrajinu nepomůže konflikt rychleji ukončit, oponuje, že ne. „Tím jak postupuje vláda, tím že dodává zbraně, je ten mír víc a víc v nedohlednu,“ tvrdí.

Vláda podle ní dělá všechno špatně a dodáváním zbraní na Ukrajinu konflikt akorát prodlužuje. „Kdyby západní země zbraně nedodávaly, tak už by ten konflikt dávno skončil,“ tvrdí Milena, která jedním dechem dodává, že si rozhodně nepřeje další oběti ve válce, ale naopak diplomatické řešení míru.

S dodávkami zbraní nesouhlasí ani demonstrant Petr z Prahy. Válka podle něj není záležitostí Česka, a není proto dobré se do ní jakkoliv vměšovat.

„Moje účast není podnícená nenávistí k Ukrajině, já proti ní nic nemám. Ale válka, která se na ukrajinském území odehrává, není naše. Ukrajinci si ji musí vybojovat sami,“ doplňuje demonstrant David.

Účastníci prošli z náměstí Republiky přes Bílou labuť kolem Karlínských kasáren až k soše Jana Žižky na Vítkově. Na místě byly podle odhadu necelé dvě stovky lidí, na akci dohlížely desítky policistů. Akce se účastnil mimo jiné předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník, Otto Černý (Trikolora) nebo Pynelopi Cimprichová ze Švýcarské demokracie.

Iniciativu podporují také poslanec SPD a neúspěšný kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta i šéfka neparlamentní strany Trikolora Zuzana Majerová.

Organizátoři této akce nahlásili na pražský magistrát, že potrvá od 14:00 do 17:00 hodin, účastnit se mělo kolem pěti tisíc lidí. Po 16. hodině zazněla na Vítkově česká hymna a oficiální část demonstrace skončila.

X X X

Anglický král Karel ztratí další země? Odejdou i Austrálie a Nový Zéland?

Karel III. si usmiřuje impérium, přesto se mu může rozpadnout pod rukama

Ke konci panování Alžběty II. se státy Commonwealthu ještě držely statu quo a uznávaly britského monarchu jako svou hlavu státu – z respektu ke královninu celoživotnímu úsilí i jejímu vysokému věku. Teď se ovšem mnohé netají tím, že v dohledné budoucnosti už to tak nechtějí. Začne Karel III. po své korunovaci dostávat odhlášky z klubu?

Jako hlavu státu stále uznává britského panovníka čtrnáct zemí Commonwealthu včetně Kanady, časy se ale mění. Zatím naposledy, v listopadu 2021, z britského Společenství národů vystoupil Barbados a stal se republikou. To samé má brzy v úmyslu také Jamajka.

A v dohledné budoucnosti mohou následovat také státy, jejichž odchod by image britského společenství poškodil ještě víc, včetně Austrálie a Nového Zélandu.

Australská labouristická vláda má postupný přechod k republice ve svém programu a ačkoli to bude přechod spíše pozvolný, činí k němu již první kroky. Z australské pětidolarové bankovky například zmizí portrét britského panovníka: z růžové plastové bankovky shlížela královna Alžběta, brzy korunovaný král Karel III. na ní již ale nebude. Symbol britské monarchie má nahradit ilustrace reprezentující australské domorodé kultury.

Odluku od Británie zvažuje Austrálie již desítky let, v referendu v roce 1999 se nicméně 55 procent Australanů vyslovilo pro setrvání v monarchii. Současný australský labouristický premiér Anthony Albanese ovšem uvádí, že odluku a vznik australské republiky považuje za vhodné a žádoucí.

Také bývalá premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardernová během své vlády uvedla, že osamostatnění země očekává ještě během svého života.

Commonwealth, tedy britské Společenství národů, zahrnuje 56 států po celém světě, z nichž většina jsou bývalé britské kolonie. Královna Alžběta během své sedmdesátileté vlády postupně navštívila všechny z nich – kromě Kamerunu, který se přidal v roce 1995, a Rwandy, jež tak učinila v roce 2009. Karel je stejně jako Alžběta formálním panovníkem čtrnácti z nich.

ADVERTISING

Po smrti královny loni v září je však další budoucnost tohoto společenství nejistá. Většina států z loajality ke královně akceptovala daný stav, ale nyní se mnohé z nich stále častěji ptají, zda skutečně chtějí mít jako svého nejvyššího představitele monarchu na opačném konci světa.

Karel si je rostoucích republikánských snah napříč čtrnácti státy dosud přímo spojených s britskou korunou dobře vědom. V roce 2019 odcestoval na Barbados, nedlouho před tím, než se země stala republikou. Ustavení republiky ovšem ještě neznamená automatické zpřetrhání vztahů s Británií a Commonwealthem. A pokud něco hraje v Karlův prospěch, pak je to sice klesající, ale stále ještě relativně vysoká obliba královské rodiny v zámoří.

Korunovace tak pro Karla bude důležitým okamžikem, při němž může Společenství národů a světu ukázat, že jeho vláda bude moderní, efektivnější a citlivější k dědictví britského imperialismu. To chce sdělit také v symbolické rovině.

Krajkové výšivky jako úcta koloniím

Král několik měsíců spolupracoval na tajném projektu se zručnými vyšívačkami, které vyšily názvy všech 56 zemí Commonwealthu do látkových zástěn. Ty budou nového panovníka chránit před zraky veřejnosti, zatímco opat Westminsterského opatství provede obřad pomazání svatým olejem. Tímto gestem chce Karel uctít vztahy Británie se Společenstvím národů během nejposvátnějšího okamžiku své korunovace.

Jemné krajkové výšivky, které vytvořila Královská škola vyšívání, jsou podle zdrojů z Buckinghamského paláce projevem úcty k bývalým koloniím a ke společenství, které bylo pro jeho matku, zesnulou královnu Alžbětu, životním závazkem.

„Tento detail je dokonalou ukázkou toho, že Karel vnímá své jedinečné postavení jako panovníka Spojeného království, zároveň nové hlavy Společenství národů a tím tedy i dalších států po celém světě,“ uvedl zdroj z paláce. „Král toto gesto vnímá jako poselství jednoty pro začátek své vlády.“

X X X

Tomanovi získali za pozemky sto milionů. Od státu mohou inkasovat až miliardu

Rodina bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana udělala životní obchod. Před lety získala za podivných okolností pozemky, které nyní výhodně prodává státu. Jen za letošní rok za více než sto milionů korun. Celkově však mohou Tomanovi vydělat až miliardu.

Pozemky původně patřily státu, ale ministerstvo zemědělství se jich zřeklo v době, kdy tam byl náměstkem právě Toman. Ačkoliv bylo zřejmé, že jednou na nich vyroste obchvat.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos v únoru koupilo od firmy Agrotrade a. s. a její dceřiné společnosti Xaverov trade a. s., v jejichž vedení stojí Miroslav Toman starší, pozemky v Praze a v Praze-Běchovicích.

Právě na nich má vyrůst dlouho plánovaný silniční okruh kolem metropole, konkrétně stavba 511 Běchovice – dálnice D1 a přeložka silnice 1/12 Běchovice – Úvaly. Podle zákona o urychlení výstavby infrastruktury za ně ředitelství Tomanovým firmám vyplatilo osminásobek odhadní ceny. Dohromady přes sto milionů.

Ředitelství silnic a dálnic dnes tvrdí, že nemůže zkoumat, komu pozemky patří, kdo ovládal historicky jaké firmy, ani licitovat o ceně.

„Není tam ani píď k jednání. Díky bohu za to. Dříve byla možnost vyplatit osmi nebo šestnáctinásobek a všichni ho chtěli, všichni psali o výjimku ministrovi. Osminásobek je naprosto v pořádku. Je tam třeba motivace majiteli, je to projevení díku, že vychází vstříc na úkor nemovitého majetku liniové výstavbě,“ říká mluvčí ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Čtvrt miliardy za parcely

V současnosti má ředitelství pro stavbu zmiňovaného obchvatu vykoupeno přes 80 procent pozemků a věří, že do konce roku bude mít všechny, aby v dalším roce mohla začít stavba. MF DNES o prodejích chtěla mluvit i s exministrem Tomanem, avšak marně. S médii dlouhodobě nekomunikuje, na SMS zprávu neodpověděl.

Firma Xaverov trade prodala letos na stavbu silnice například 22 tisíc metrů čtverečních pozemku za 48,1 milionu korun. Firma Česká znalecká přitom v lednu hodnotu pozemku vyčíslila na šest milionů korun, což je napsáno i v kupní smlouvě, kterou má MF DNES z veřejného registru smluv k dispozici.

Firma Agrotrade zase o měsíc dříve prodala necelé tři tisíce metrů čtverečních za 6,1 milionu korun, upozornila média. Stejná znalecká kancelář jako v předchozím případě odhadla cenu na 762 tisíc korun.

Největší byznys Xaverov trade udělal loni v únoru, kdy Ředitelství silnic a dálnic prodal parcelu o velikosti 125 tisíc metrů čtverečních v katastru Běchovic za více než čtvrt miliardy. Obvyklá cena na trhu byla podle odhadu 31,3 milionu korun.

Podle výpisu vlastníků patří Xaverov trade Zdeňku Tomanovi, mladšímu bratrovi exministra. Jejich otec, zmiňovaný Miroslav Toman starší, byl ministrem v komunistické Štrougalově vládě.

Výstavba obchvatu pražských městských částí Běchovice, Újezd nad Lesy a města Úvaly se plánuje už od 90. let. V té době také začaly spory mezi firmami rodiny Tomanových, která získala díky privatizaci státní podnik Xaverov, a státem o vlastnictví pozemků. Bývalý ministr zemědělství tvrdil, že kromě podniku mu náležejí také rozsáhlá pole, lesy a další nemovitosti. Stát však tyto pozemky považoval za své a začal se o ně soudit.

Zvrat přišel v roce 2005, kdy na ministerstvu zemědělství usedl coby náměstek budoucí ministr Miroslav Toman mladší. V květnu toho roku resort potvrdil, že pozemky patří Xaverovu. A dostal také posvěcení Státního pozemkového fondu, který pod něj spadá. Už tehdy přitom ekonomové varovali, že cena půdy u dálniční spojky poblíž obchodního centra může jednou vystřelit do nebes.

Podezřelá rozhodnutí

Tomanových Xaverov se přel o zhruba padesát hektarů se státem. Pozemkový fond ve třech ze šesti případů u soudu vyhrál, ale pak souhlasil s ukončením všech sporů. Celá pře byla vlastně o tom, jestli v roce 1991 nechal stát drůbežárnu zprivatizovat i s pozemky, nebo samostatně.

Hlavním argumentem, proč stát přestal bojovat, byl dokument z roku 2005, který vydalo tehdejší ministerstvo zemědělství, kde byl Toman mladší náměstkem. Šlo o prohlášení, co vlastně bylo majetkem firmy. Toman už tehdy odmítal, že by na vydání klíčového prohlášení měl vliv.

Stát měl přitom velkou šanci spor vyhrát, protože měl jeden pravomocný a dva další rozsudky první instance, že je v právu. Místo toho boj vzdal. Po změně vedení fondu začaly soudy nanovo a předchozí rozhodnutí o tom, že se stát majetku vzdává, označily za neplatné.

Proces však ukončil bývalý ředitel fondu Petr Šťovíček, na základě jehož rozhodnutí se fond nemovitostí ve prospěch firem rodiny Tomanových vzdal. Část těchto pozemků nakonec skončila v rukou kyperské firmy Elvikox, kterou servery iRozhlas nebo Deník N spojují právě se Šťovíčkem.

X X X

Zaměstnanci v justici dostanou přidáno, řekl místopředseda NS Šuk po jednání s Blažkem

 I přes škrty ve státním rozpočtu se místopředsedovi Nejvyššího soudu Petru Šukovi podařilo vyjednat, že zaměstnanci soudů dostanou přidáno. Průměr platu v justici by měl v roce 2025 dosahovat nejméně 40 tisíc korun. Postupně se ale platy začnou zvyšovat už nyní. Šuk dnes v Poslanecké sněmovně jednal se zástupci ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti. „Rád bych, aby se situace uklidnila. Není to konečná, jsme si vědomi, že to nestačí. Jednání budou určitě pokračovat,“ řekl po schůzce místopředseda Nejvyššího soudu České justici.

Podle informací České justice bylo jednání velmi těžké a nejdříve to vypadalo, že zaměstnanci v justici přidáno nedostanou . Vládní koalice totiž nyní v rozpočtu hledá úspory ve všech oblastech. Dokonce chce zmrazit i platy soudců a státních zástupců. Ministr o tom bude se špičkami soudů a státních zastupitelství jednat příští týden. „Jsme si vědomi složité pozice vlády, která řeší obrovský deficit. Současně to je první vláda, která s námi o platech administrativního personálu jedná. Výsledkem je velký kompromis. Nejsem s ním spokojen, ale v současné době představuje maximum možného,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk po jednání.

V průměru o téměř deset tisíc korun více nyní berou zaměstnanci ve veřejném sektoru oproti zaměstnancům na soudech nebo státních zastupitelstvích. Zástupci justice v posledních měsících opakovaně varovali, že pokud nedojde ke srovnání platů, budou soudy na trhu práce nekonkurenceschopné a může dojít i ke kolapsu.

Do justice bude podle dnešní dohody od roku 2025 přicházet průměrný rozpočtovaný plat ve vládním sektoru, ale po odečtení průměrných platů ve školství a v ozbrojených složkách. Platy v justici tak budou mít specifický výpočet. „V letošním roce je tohle číslo necelých 40 tisíc korun. A my letos na zaměstnance do toho rozpočtu dostáváme 35 tisíc korun. Což znamená, že nám 5 tisíc korun chybí. O tuto částku na zaměstnance bude postupně zvýšen objem prostředků na platy zaměstnanců soudů,“ vysvětlil Šuk s tím, že průměrně by se plat zaměstnancům v justici měl zvednout zhruba o 15 procent a částka se pak bude zvedat vždy, když dojde k navýšení platů ve veřejném sektoru. K dorovnání dojde ve třech krocích; první zvýšení proběhne ještě letos, další v roce 2024 a v roce 2025 by již na platy zaměstnanců měla jít částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu ve vládním sektoru bez školství a ozbrojených složek. „Je to samozřejmě méně, než jsme chtěli a než potřebujeme. Na druhou stranu je prostě třeba vidět realitu. “ myslí si místopředseda Nejvyššího soudu a zdůrazňuje, že tento stav nepovažuje za konečný. Klíčové podle něj nyní bude provést personální audit v justici a zaměřit se na to, jak by část práce soudců šla převést na asistenty a soudní úředníky. Soudců by ubylo a úředníci by pak logicky museli dostat opět přidáno. „Stát by ale zase ušetřil na platech soudců,“ vysvětluje Šuk

V letošním roce soudy obdrží první třetinu částky, tedy přibližně 130 milionů korun, a to z vládní rozpočtové rezervy. O jejím uvolnění musí vláda nejprve rozhodnout. Průměrně tak zaměstnanci dostanou ještě letos přidáno 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zatím dohodu se zástupci justice a ministrem financí komentoval zdrženlivě. „Dnes jsme se Zbyňkem Stanjurou a místopředsedou Nejvyššího soudu Petrem Šukem vedli jednání o platech zaměstnanců v justici. Myslím, že dohoda o odpovídajícím finančním ohodnocením (v aktuální situaci) práce justičního aparátu je dosažitelná,“ napsal ministr České justici.

Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila na svém sněmu i Soudcovská unie. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech.

Soudci už dříve nastínili scénáře, které mohou nastat, pokud by vláda platy v justici nenavýšila. „Přinejmenším nastanou průtahy v řízeních. Ty horší scénáře vychází z toho, že odejdou všichni IT pracovníci. Takže já si ani nezapnu počítač,“ uvedl Petr Šuk na loňské tiskové konferenci. „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ dodal. To by podle něj například znamenalo propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.

Dnes zopakoval, že soudy stojí kvůli nízkým a nedůstojným platům svých zaměstnanců na hraně propasti. Podle něj je na tom nejhůře obslužný personál. „Úklid, údržba, řidiči. To jsou přesně lidi, bez kterých tady nebudeme,“ uvedl za soudce.  Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Žena natlačila půlroční dítě do babyboxu, který je stavěn na menší rozměry miminek. Situaci popsal zakladatel schránek Ludvík Hess

Zakladatel babyboxů v úterý odpoledne informoval o dalším nálezu již třetího letošního dítěte ve schránce, která dává nejmenším naději na lepší život. Tentokrát šlo o velmi netradiční situaci, jak informoval redakci ŽivotvČesku.cz. Dítě totiž rozměry již nepatřilo do babyboxu. Žena ho tam přes tuto skutečnost umístila.

„V úterý 2. května kolem 16. hodiny oslovila žena vrátného v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně se slovy: „Chci u vás odložit dítě.“ Pan vrátný se nenechal vyvést z míry a přivolal službu konajícího dětského lékaře Petra Lavického. Protože bylo děťátku na první pohled půl roku, zachoval se doktor standardně a odmítl nezvyklé prosbě vyhovět,“ popsal pro ŽivotvČesku.cz Ludvík Hess s tím, že lékař ženě odpověděl, že nemocnice není na velké děti vybavena. Doporučil jí, aby se obrátila na OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.).

Žena podle slov zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse vyšla na ulici a po několika desítkách metrů došla k babyboxu. „Klučíka do něj natlačila. Lékaři Petru Lavickému nezbylo než konat. Vyzvedl malého Tomáše z babyboxu, a když jsem mu zavolal, protože jsem dostal na mobil oznámení o vložení dítěte do schránky, slyšel jsem v telefonu jeho hlasitý křik a požádal lékaře, aby dítěti dal najíst,“ popsal pro ŽivotvČesku.cz Ludvík Hess.

Tomáš je třetím letošním dítětem odloženým do babyboxu, 22. brněnským a 249. celkově za dobu 18 let provozu babyboxů, doplnil Hess.

Babyboxy mají předejít ohrožení zdraví a životů odkládaných dětí. Když do něj někdo vloží dítě, zapne se vyhřívání, ventilace a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní personál zdravotnického zařízení. Schránky jsou umístěné tak, aby se lidé nemuseli bát, že je při odkládání dítěte někdo překvapí – jsou anonymní.

 X X X

 Přepište dějiny. Rakušané se přou o zemské hymny s „nacistickými kořeny“

Máme nacistické zemské hymny, jejich autoři byli nahnědlí a je tam příliš domoviny, všímají si rakouští literáti a chtějí škrtat verše. V otevřeném dopise vyzývají čtyři z devíti rakouských spolkových zemí, aby změnily libreto i hudbu. Ty to bez ohledu na politickou příslušnost odmítají a vidí v tom jen snahy „zrušit minulost“.

 V otevřeném dopise hejtmanům Horních a Dolních Rakous, Korutan a Salcburska požaduje literární sdružení rakouských autorů IG Autorinnen Autoren změnu jejich zemských hymen: jsou podle nich „historicky zatížené“. Zatímco ve třech spolkových zemích mají být požadované změny spíše drobné, Salcburk podle nich potřebuje celkové přepracování textu včetně hudby.

„Není jiné řešení, než salcburskou hymnu kompletně předělat,“ domnívají se autoři výzvy. Podle historických badatelů byl skladatel její hudby Ernst Sompek nadšeným sympatizantem nacismu, který vstoupil do strany ještě v době, kdy to bylo nezákonné, a skládal hudbu inspirovanou touto ideologií.

„Ani ta gramatika nesedí“

„Autor textu Anton Pichler byl zase knězem oslavujícím válku, jehož věty jsou místy gramaticky nevyhovující a pateticky těžkopádný kýč,“ tvrdí dále kritici hymny. Ve verších je mimo jiné zmínka o „nesmrtelném Mozartovi“ a Salcburku jako „klenotu Rakouska“.

O změnách ale salcburský lidovecký hejtman Wilfried Haslauer (ÖVP) nechce slyšet, požadavky „jasně odmítá“. „Vypořádání se s historií je nutné a důležité, to ale neznamená, že musíme nutně vymýšlet novou zemskou hymnu. Pro nás je ta současná nezpochybnitelná. Je to neměnný identifikační symbol pro obyvatelstvo a případnou novou verzi jednoznačně odmítáme,“ uvedl Haslauerův mluvčí Christian Pucher pro web stanice ORF.

Autoři výzvy s tímto tvrzením nesouhlasí. „V žádném z těchto případů se nejedná o rušení nebo přepis dějin. Jde o distancování se od antisemitismu, rasismu, nacionalismu a národního socialismu. Jde o to, aby nepokračovaly historické politické lži a aby, což by byl nejhorší případ, nebyly znovu vzkříšeny.“

Za nejvíce závadnou z hlediska ideologie signatáři výzvy, mezi nimiž jsou spisovatelé Robert Menasse, Gerhard Ruiss nebo Doron Rabinovici původem z Izraele, považují korutanskou zemskou hymnu.

Text, jenž k ní napsala Agnes Millonigová, označovaná za plnohodnotnou nacistku, obsahuje verše jako „Tam, kde jsme své hranice napsali krví“, nebo „To je má krásná vlast“ odkazující na Německo, k němuž bylo Rakousko připojeno v roce 1938. Autoři vyzývají k vyškrtnutí tohoto závěrečného verše a rovněž k historickému průzkumu původu zemských hymen a ideologického pozadí jejich skladatelů. „Z našeho hlediska není třeba čtvrtou sloku z Heimatlied vypouštět,“ odmítá požadovanou změnu vedení Korutan.

V Dolních a Horních Rakousech jde především o autory textu: Franz Stelzhammer, který napsal hornorakouskou Hoamatgsang, neboli Píseň domoviny, byl podle rakouských literátů „radikální antisemita“ a autor dolnorakouského textu Franz Karl Ginzkey byl „stoupencem pálení knih, vyzýval rakouské básníky k připojení k nacistickému Německu a uprostřed války vstoupil do NSDAP,“ píše se v dopise.

Dolnorakouští lidovci následně v písemném prohlášení oznámili, že pověří zemský archiv, aby za účasti komise složené z historiků „osobu Franze Karla Ginzkeyho vědecky znovu zhodnotil“.

V Horních Rakousích naopak není změna státní hymny na pořadu dne, sdělil úřad zemského hejtmana Thomase Stelzera (ÖVP). „Nikdo v Horním Rakousku nespojuje naši státní hymnu s antisemitismem. V našem Hoamatgsangu také nenajdete žádné zavrženíhodné slovo. Proto nemáme důvod nic měnit,“ řekl Stelzer. Z iniciativy Institutu Adalberta Stiftera se navíc již v roce 2010 konalo sympozium o kritickém zkoumání textů Franze Stelzhammera.

Debaty o hymnách se v Rakousku již staly téměř tradicí. Rakouská hymna „Země hor, země řek“ se od svého uzákonění na konci 40. let minulého století změnila již několikrát. Poslední úpravu schválil parlament v roce 2011, kdy pasáž „vlast jsi velkých synů“ byla genderově upravena na „vlast velkých dcer a synů“.

X X X

Serena Williamsová čeká další dítě

Bývalá světová tenisová jednička Serena Williamsová čeká druhé dítě. 41letá americká hvězda to řekla novinářům v pondělí na módním galavečeru Met Gala v New Yorku.

„Jsme tu ve třech,“ uvedla Williamsová na červeném koberci po boku manžela Alexise Ohaniana.

Se spoluzakladatelem sociální sítě Reddit Alexisem Ohanianem už má pětiletou dceru Alexis Olympii. Pár měsíců po porodu se Williamsová vrátila k tenisu a v letech 2018 a 2019 se dokázala probojovat pokaždé do finále Wimbledonu a US Open. Svou sbírku 23 grandslamových titulů však už nerozšířila a zůstala o jediný triumf za rekordem Australanky Margaret Courtové. Poslední zápas odehrála loni na US Open.

X X X

Lázeňské lesy ve Varech lákají na zábavnou stezku a řezbářské umění

Do zpracování 1,5 metru silných dubových kmenů se pustí šest řezbářů. Výsledkem třídenního Řezbářského sympozia budou další exponáty zajímavé na pohled, ale i pro pobavení návštěvníků lesů. Řezbáři s motorovými pilami budou pracovat od pátku 12. do neděle 14. května na parkovišti, naproti lanového centra na Linhartu. V sobotu 13. května obohatí sympozium doprovodný program určený jak dospělým zájemcům, tak rodinám s dětmi.

 Malí návštěvníci se můžou těšit na vyrábění z přírodnin, krmení zvěře v oboře a stezku lesem s úkoly. Rodiče s dětmi projdou i tentokrát oblíbenou trasou z Linhartu, kolem Dubu Karla IV., Rybářské bašty a Doubské chaty. Přístupná bude od 11 do 16 hodin. Na stezce potrápí hlavu i tělo, ale výsledkem bude hlubší seznámení s přírodou i děním v lese. Na konci je čeká tvoření z přírodních materiálů a zapojit se mohou také do losování o zajímavé odměny, jakými jsou vstupenky na koncerty, rozhlednu Diana a Zámeckou věž nebo do lanového centra a jízda autovláčkem. Stezku připravují Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary (LLPKV) ve spolupráci s Infocentrem města Karlovy Vary.

Ve 14:30 se otevře brána obory jelenů sika a návštěvníci budou mít možnost vidět zvěř zblízka a také ji nakrmit. Se zábavnými úkoly se připojí Dopravní podnik Karlovy Vary, který zajistí i autobusovou dopravu na akci.

 Péči o chráněné území i plánované projekty ukáže výstava a exkurze

„Způsob péče o přírodní rezervaci Karlův hvozd přiblížíme během zahájení fotografické výstavy v sobotu od 14 hodin,“ představuje další program ředitel LLPKV Stanislav Dvořák. Venkovní výstava věnovaná Karlovu hvozdu a lázeňským procházkám bude umístěna v areálu svatý Linhart, u proskleného altánu. „Vysvětlíme zde blíže, proč a za jakých podmínek v rezervaci těžíme, co se děje s pokácenými stromy, jak bude hvozd vypadat za 30 let nebo jak se zde mají chovat návštěvníci. A jsme připravení odpovídat na otázky zvídavých návštěvníků,“ jmenuje dále ředitel.

Program věnovaný hospodaření v lese pokračuje exkurzí k nedalekému Ovčímu rybníku. Přesun autobusem bude v 15 hodin ze zastávky naproti lanového centra. „Projekt revitalizace starého vodního díla představí přímo autor projektu,“ upřesňuje Martina Nentvichová z LLPKV a navazuje: „Zástupci z CHKO Slavkovský les zároveň ukáží, s jakými živočichy se můžeme v místních vodách setkat, a popíší vznik nových tůní v lázeňských lesích.“ Zájemci o účast na exkurzi se musí registrovat do 5. května na e-mailu nentvichova@llpkv.cz z důvodu omezené kapacity dopravy. Neregistrovaní účastníci se mohou k přednášce připojit přímo u Ovčího rybníka.

Zájemce potěší autobusová doprava i vstup zdarma

V sobotu je zajištěna doprava autobusy z Tržnice na Linhart a zpět. Autobusy odjedou z Tržnice v 10:30 a 14:30, zpět se vrací z Linhartu ve 14:00 a 16:30. Odjezdy autobusů a podrobný program jsou uvedeny také v Novinkách na webových stránkách www.llpkv.cz. Díky finanční podpoře Nadace města Karlovy Vary a Karlovarského kraje je vstup na akci zdarma.

Akce probíhá v rámci celorepublikového Dne otevřených lesů, který koordinuje Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a běží pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. Martina Nentvichová, projektová manažerka Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary

 X X X

 Elektronická odpadová evidence České republiky byla vyhodnocena jako nejlepší v Evropě

Dle reportu č.3/2022 Evropského tematického centra pro oběhové hospodářství (ETC/CE) zpracovaného pro Evropskou agenturu životního prostředí (EEA) hodnotící jednotlivé národní elektronické systémy pro správu a hodnocení dat o odpadech byl jako nejlepší vyhodnocen systém České republiky.

Základ tohoto elektronického systému tvoří Informační systém pro plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), do kterého jsou povinná data ohlašována, a Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), který slouží k následnému ověření, zpracování a vyhodnocení ohlášených dat.

Za úspěchem národního systému dat o odpadech nestojí jenom Česká informační agentura životního prostředí jako provozovatel systému, ověřovatel a zpracovatel dat a jejich hodnocení, ale i ti, kteří se na jeho vývoji a provozu spolupodílejí, tj. Ministerstvo životního prostředí jako vlastník systému a tvůrce související legislativy, krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností, kteří se podílejí jak na validaci dat, tak na povolení provozu, ale především všechny subjekty, které podle zákona o odpadech data ohlašují. Nakládání s odpady a další související informace do systémů ISPOP a ISOH každoročně nahlašuje 31 tisíc unikátních subjektů s celkem 93 tisíci hlášeními, které následně ověřuje 206 úřadů obcí s rozšířenou působností, 14 krajských úřadů a pracovníci České informační agentury životního prostředí, která je centrem dat o odpadech. Od roku 2023 jsou také nezpracovaná ohlášená data kompletně přebírána Českým statistickým úřadem, čímž byla zrušena nutnost dvojího hlášení o odpadech.

V současné době systémy, které plně elektronizovaly správu dat v oblasti odpadového hospodářství, procházejí generační obměnou. Systém ISPOP běží v modernizovaném prostředí od roku 2022, vývoj nového ISOHu jako celku bude dokončen na konci roku 2023, přičemž dílčí části jsou již nyní v rozšířeném pilotním provozu a ohlášená data za rok 2022 budou prvně zpracovávána v novém systému. ISOH2 přinese zrychlení a zjednodušení procesů souvisejících s ověřováním ohlášených dat, ale rozšíří možnosti propojení, publikace a vizualizace dat. Mgr. Helena Benešová