Premiér Fiala a spol. měli půl roku na to, aby se pokusil zabránit tomu, aby na Ukrajině neumírali lidé, Ukrajinci a vojáci Ruska, země nebyla ničena a Ukrajinci neutíkali ze země. Za půl roku nebyl schopen, jako představitel EU uspořádat jednání s politiky Evropy, EU i světa, Německem, USA, Anglií, Ruskem, Maďarskem, Polskem, Francií, Itálii, Izraelem, Tureckem a dalšími zeměmi včetně vlády Ukrajiny o konci bojů na Ukrajině a vraždění lidí. Pokusily se o to jen Izrael a Turecko, a záhy vše skončilo.

ČR  S  FIALOU  VYHODILO  JEN  MILIARDY,  ALE  NIC  NEDOKÁZALO

Letošní předsednictví stálo ČR 2,3 miliardy. Bylo levnější než minulé. Z centrálního rozpočtu šlo 1,8 miliardy, dalších zhruba 500 milionů korun platily resorty. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun.

V Praze se letos konalo 14 vrcholných akcí v podobě ministerských zasedání neformálních rad, na Pražském hradě se uskutečnil neformální summit Evropské rady i historicky první zasedání Evropského politického společenství, jehož se zúčastnili zástupci 43 zemí.

V Česku se konalo také jednání vlády s kolegiem Evropské komise a dále s vedením Evropského parlamentu. V roce 2009 se podle webu Euroskop uskutečnilo 31 vrcholných akcí, z toho sedm summitů.

Celkově se v České republice letos konalo přes 300 akcí, z toho 273 v Praze. Jednalo se o konference, zasedání vrchních ředitelů či neformálních pracovních skupin. V Bruselu proběhlo přes 1600 oficiálních jednání.

Nad rámec plánů svolalo české předsednictví šest mimořádných ministerských rad – pět k energetice a jednu k justici a vnitru.

Státní správa byla pro letošní předsednictví posílena o 228 pracovníků, z toho bylo 69 diplomatů na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu. Celkem bylo na Stálém zastoupení ČR v Bruselu zhruba 270 pracovníků, a to diplomatů, expertů z unijních institucí či stážistů. Do předsednictví se napříč státní správou zapojilo celkem 2000 úředníků.

Podle Euroskopu se působilo při předchozím českém předsednictví na Stálém zastoupení ČR v Bruselu 146 diplomatů, celkem se do něj zapojilo 1500 úředníků.

X X X

SPD marně shání podpisy pro nedůvěru vládě. ANO osloví před volbou prezidenta

Hnutí SPD doposud nesehnalo dost hlasů pro vyvolání schůze k hlasování o nedůvěře vládě. Mají dvacet poslaneckých podpisů, pro takovou schůzi jich je však potřeba alespoň padesát. Předseda hnutí Tomio Okamura oznámil záměr již 13. prosince, ale zatím neoslovil opoziční klub ANO, který by mu mohl dodat potřebné podpisy. Chce s ním jednat v lednu.

 Když Okamura oznámil 13. prosince úmysl hlasování vyvolat, předsedkyně Schillerová tehdy konstatovala, že klub ANO o tom nejednal a že to není na pořadu dne. Okamura řekl, že od té doby nestihl klub ANO oslovit. „Budeme se o tom s nimi snažit v lednu znovu diskutovat, protože bez jejich podpisů to nelze vyvolat,“ uvedl.

„Poslanecký klub ANO má dostatek poslanců, aby vyvolání hlasování o nedůvěře sám inicioval. Zatím jsme to na klubu neřešili, ale v lednu o tom pravděpodobně budeme diskutovat,“ sdělila Schillerová. Dodala, že vláda rezignovala na plnění programového prohlášení, což chtělo ANO řešit již na poslední schůzi Sněmovny. Poukázala i na další problémy jako je třeba nedostatek některých léčiv.

Okamura sdělil, že měl v úmyslu vyvolat hlasování před prvním kolem prezidentské volby. Poukázal na to, že strany vládní koalice, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, podpořily tři kandidáty: Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera, kteří kandidují proti předsedovi ANO Andreji Babišovi i kandidátu SPD Jaroslavu Baštovi. Prvním dnem prvního kola prezidentské volby bude pátek 13. ledna. První řádná schůze Sněmovny má začít v úterý 10. ledna.

„Kdy jindy než před prvním kolem prezidentské volby by se měli občané dozvědět a připomenout si fakta ohledně Fialovy vlády, která podpořila Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera do prezidentské volby,“ řekl. Vláda podle Okamury neřeší eskalující situaci, například v případě rostoucích cen potravin. Označil ji za nejhorší vládu za posledních 30 let.

X X X

Moldavané se bojí: Putin chce napadnout i nás. Rusové mohou do malé země vtrhnout už v lednu? 

Ruský prezident Vladimir Putin plánuje po Ukrajině napadnout i Moldavsko. V nedávném rozhovoru pro TVR Moldova to řekl Alexandru Musteata, ředitel tamní zpravodajské a bezpečnostní služby. Podle jeho informací k tomu může dojít už v lednu, a to bez ohledu na dosavadní ruské neúspěchy při speciální vojenské operaci proti Kyjevu.

Tažení proti Ukrajině sice neprobíhá ani zdaleka tak bezproblémově, jak si Vladimir Putin vysnil, kremelský vládce má přesto údajně políčeno na invazi do další země. Tvrdí to alespoň Alexandru Musteata, ředitel moldavské zpravodajské služby.

 „Otázkou není, zda Rusko podnikne ofenzivu na území Moldavska, ale spíš kdy k tomu dojde,“ prohlásil Musteata v nedávném rozhovoru pro TVR Moldova. „Může to být na začátku roku, v lednu, únoru, nebo v březnu, dubnu. Je to reálné a velmi vysoké riziko.“

Chmurnému scénáři nahrávají některé okolnosti.

Moldavsko je jednou z nejchudších zemí Evropy. Jeho meziroční inflace se pohybuje nad třiceti procenty, až 40 procent obyvatelstva má podle listu The Guardian problémy se zaplacením základních životních potřeb. Jeden z pohrobků Sovětského svazu se navíc v průběhu času stal zcela závislým na plynu ruské společnosti Gazprom. Elektřinu odebírá z Podněstří, které ovládají proruští separatisté.

Takzvaná Podněsterská moldavská republika vznikla v roce 1991, uznaly ji jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Právě odsud prý může přijít případný útok – žije zde zhruba 220 tisíc rusky mluvících lidí, Putin tu navíc má několik set vojáků, kteří oficiálně hlídají sklady s armádním materiálem.

 Už v listopadu psal americký list Washington Post o tom, že Rusové plánují v Moldavsku vyvolat státní převrat. Cílem bylo svrhnout proevropskou a prozápadní prezidentku Maiu Sanduovou, místo ní dosadit oligarchu a prorusky orientovaného politika Ilana Šora.

Přestože Šorově hnutí pomáhá i skupina moskevských poradců, k velké politické změně dosud v čtyřmilionovém státě nedošlo.

„Za svou svobodu jsme připraveni zaplatit i vysokou cenu,“ vzkázala Sanduová bojovně do Moskvy. Těžko teď odhadovat, jaký osud čeká na její malou zemi. Podle armádních expertů by se Rusům neubránila, vlastně by ji pravděpodobně obsadili do několika hodin.

Na jedné straně je otázka, zda by k tomu po vysilujících a nepříliš úspěšných bojích na Ukrajině našli dostatek sil. Na druhé však stojí neustávající silácká prohlášení ruských politiků, kteří hřímají, že Moldavsko stejně jako Ukrajina patří k Rusku.

Naposledy se v tomto duchu vyjádřil ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin, který na Štědrý den řekl: „Moldavsku je třeba připomenout smutnou zkušenost Ukrajiny. Radím mu, ať nekupuje žádné zbraně od NATO, jinak jej to přibližuje katastrofě.“

X X X

POSLANEC  BRITŮ  DRAXE  PŘIJDE  O  ZÁMEČEK  V  BARBADOSU?

Barbados chce britskému poslanci sebrat zámeček. Jako kompenzaci za otroctví

Barbados chce přesvědčit britského konzervativního poslance Richarda Draxe, aby mu přenechal svou zemědělskou firmu jako odškodnění za otroctví, které jeho rodina využívala na tamních plantážích. Barbados by rád přeměnil hlavní budovu plantáže, kde v uplynulých staletích pracovaly stovky otroků, v muzeum. Náklady by měl podle místních politiků zaplatit Drax, který se k záměru nevyjádřil.

 Draxova rodina žila na karibském ostrově od 17. století a podle historiků patřila mezi průkopníky ve výrobě cukru z třtiny.

„Navíc James Drax byl spoluvlastníkem dvou otrokářských lodí s názvem Samuel a Hope. Tak si vybudoval svůj majetek,“ řekl francouzskému listu Le Monde historik z univerzity v Bridgetownu Henderson Carter.

Když v roce 1833 bylo zrušeno otroctví v britských koloniích, mezi které patřil i Barbados, měla společnost Drax Hall téměř 200 otroků. Za jejich propuštění dostala podobně jako další majitelé odškodnění ve výši skoro čtyř milionů dolarů (přes 90 milionů korun) v dnešních cenách, tvrdí historik Carter.

Místní politici by chtěli, aby Drax jako odškodnění za využívání otroctví ze strany svých předků předal svůj majetek na ostrově státu. O záměru Drax jednal v září s premiérkou Miou Mottleyovou a dalšími politiky.

„Navrhli jsme přeměnu zámku na muzeum s tím, že by všechny náklady na přeměnu zaplatil Drax bez státních příspěvků,“ řekl francouzskému listu barbadoský poslanec Trevor Prescod, který vede parlamentní komisi o odškodnění za otroctví. Jednání s Draxem jsou podle něj na počátku a vyloučit nelze ani vyvlastnění. Zámek a pozemky, které by mohl Barbados získat, jsou podle Prescoda jen „minimální požadavek na odškodnění“.

Drax již dříve uvedl, že jednání o odškodnění nechce komentovat. Podle historiků, které oslovil Le Monde, jsou však požadavky legitimní. „Draxovi se v průběhu generací obohatili díky práci stovek zotročených lidí. Díky tomu si mohli pořídit majetek v Británii,“ tvrdí historička Verene Shepherdová.

Podle britských médií podobné žádosti o odškodnění čelí Drax i na Jamajce, kde má rovněž majetek a kde jeho rodina podnikala. Podle stanice BBC se pravděpodobně jedná o první takový požadavek, kdy vláda po rodině, která využívala před skoro dvěma stoletími otroctví, žádá o odškodnění za tuto praktiku.

X X X

ROHANOVÁ  ŽÁDÁ  ÚS  O  POMOC,  CHCE  BÝT  PREZIDENTKOU

Rohanová vyloučená z prezidentských voleb se obrátila na Ústavní soud

Ústavní soud obdržel stížnost Denisy Rohanové proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Žádá v ní o odklad voleb. Soud Rohanovou vyloučil, protože ji nominovali členové minulé Sněmovny. Podle verdiktu ministerstvo vnitra, které Rohanovou zaregistrovalo, nemělo brát její kandidátní listinu vůbec v potaz.

Rohanová řekla, že ve stížnosti napadá rozhodnutí NSS a žádá o odklad voleb a vykonatelnosti usnesení NSS. „Vadí mi jedna podstatná věc, a to je to, že zákon tady byl nahrazen výkladem,“ řekla k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Poznamenala, že i podle usnesení NSS neporušila žádný paragraf ústavy nebo volebního zákona.

Problém u Rohanové spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, kterým skončil mandát loni. V té době však ještě nebyly prezidentské volby vyhlášené. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.

„Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce NSS Tomáš Langášek.

„Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas,“ uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě.

Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natožpak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.

Rohanové je 47 let a od roku 2017 je prezidentkou spolku Česká asociace povinných. Pomáhá lidem v dluzích a exekucích. Prvního kola prezidentské volby, které se uskuteční 13. a 14. ledna, se zúčastní devět kandidátů. Vítěz voleb nahradí dosluhujícího Miloše Zemana.

Ústavní soud rozhodne včas, slíbil Rychetský

Ústavní soud (ÚS) udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami. V rozhovoru to 14. prosince uvedl předseda ÚS Pavel Rychetský.

„Učiníme vše pro to, aby se mohlo konat jak první, tak posléze druhé kolo prezidentské volby v řádném termínu,“ řekl Rychetský.

Vedle Rohanové se na ÚS obrátil také podnikatel Karel Janeček, který neuspěl na vnitru ani u soudu. Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50 000 občanských podporovatelů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla NSS k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49 920 občanů.

Nejvyšší správní soud naopak uznal kandidaturu podnikatele Karla Diviše, kterého dříve vyřadilo ministerstvo vnitra kvůli nedostatku podpisů. NSS zároveň kritizoval současný systém sběru a ověřování podpisů pro občanské kandidáty, pokládá jej za neudržitelný a volá po změně, například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů nebo využití moderních prostředků e-governmentu a elektronické komunikace pro evidenci a ověřování petentů.

Podle Rychetského ale hlavní problém spočívá už v samotném faktu, že byla v Česku zavedena přímá volba prezidenta namísto původní volby oběma komorami Parlamentu. Potřeba najít shodu na parlamentním kandidátovi vedla podle něj k dialogu a konsenzu. „Zavedení přímé dvoukolové volby rozdělí společnost nejen před tím, ale přetrvává i řadu let po zvolení hlavy státu. To je jeden z několika negativních dopadů této ústavní změny,“ uvedl Rychetský.

Zmínil také to, že přímá volba zvýhodňuje kandidáty, kteří disponují penězi. Na kampaň mohou podle zákona vynaložit 40 milionů korun v prvním kole a případně dalších deset milionů ve druhém kole. „Kdo má navíc 50 milionů, aby mohl do takového klání jít? Už to celou řadu podle mého soudu velmi kvalitních potenciálních kandidátů vlastně předem vyřazuje z možnosti ucházet se o tuto funkci,“ řekl Rychetský.

Návrat k nepřímé volbě však pokládá za nerealistický a nepředpokládá, že by se o to nějaká politická síla vůbec pokusila. „Je evidentní, že nám už tento způsob volby hlavy státu zůstane,“ uzavřel Rychetský.

  X X X

ČLENSTVÍ   V  KSČ  LIDEM  NEVADÍ  PŘI  VOLBĚ  PREZIDENTA

ZA  DR  HUSÁKA  BYLO  LIDEM  V  ČR  LÉPE  NEŽ  JE  DNES  ZA  FIALY

ŘADA  KOMUNISTŮ  DNES  I  V  ODS,  U  LIDOVCŮ   A  V  JINÝCH  STRANÁCH

Exkluzivní prezidentský průzkum: Většině Čechů minulost v KSČ nevadí, rozhodne pohlaví?

Většině Čechů přestává vadit komunistická minulost prezidentských kandidátů. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM pro CNN Prima NEWS. Z dat je také patrné, že starším lidem vadí méně někdejší komunistické členství. Komunistická minulost nevadí zejména příznivcům hnutí ANO, KSČM, ČSSD či SPD.

Blížící se prezidentská volba nabízí z devíti kandidátů hned tři, kteří byli členy tehdejší strany KSČ. To se týká předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, generála Petra Pavla a bývalého rektora Tomáše Zimy. Čechům ale přestává tento fakt vadit. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima NEWS.

Části společnosti sice vadí, že kandidát byl členem v komunistické straně, ale 64 procent respondentů uvedlo, že to problém není. Názory se značně liší podle věku respondentů. Lidem ve věku od 18 do 29 let nevadí komunistická minulost ze 47 procent. U starších občanů nad 60 let však nevadí členství kandidáta v KSČ ze 70 procent.

Průzkum STEM uvádí i rozdělení občanů podle politických stran. Komunistická minulost prezidentských kandidátů vadí spíše příznivcům stran vládní koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Oproti tomu benevolentnější jsou voliči hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. V průzkumu jsou zařazeni i nevoliči, kterým komunistická minulost nevadí z 51 procent.

Důležité není pro české voliče ani pohlaví kandidátů. Drtivá většina 86 procent uvedla, že to pro ně není rozhodující vlastnost. Pouze pět procent dotázaných uvedlo, že je důležité mít kandidáta muže. Oproti tomu devět procent oslovených je přesvědčeno, že má být prezidentkou žena.

 X X X

Česko turisty z Číny kvůli covidu zatím neomezí, možná opatření navrhne EU

Česko se zatím nebude zabývat pravidly pro cestující přijíždějící z Číny na rozdíl od Itálie, která kvůli riziku šíření koronavirové nákazy zavádí povinné PCR testy. Případná opatření se budou koordinovat na úrovní Evropské unie, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Čínské hranice by se na začátku ledna měly otevřít bez nutnosti karantény poté co byly kvůli pandemii takřka tři roky uzavřené.

Čína se nyní po náhlém a rychlém rozvolnění přísných protiepidemických pravidel potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19.

„ČR situaci v Čínské lidové republice monitoruje a hodnotí na základě dostupných informací. Aktuálně v oblasti nastavení preventivních mechanismů probíhá na úrovni EU odborná diskuse ke zhodnocení situace a k aplikaci případných opatření,“ uvedl mluvčí Jakob. Platí podle něj dohoda o koordinovaném postupu na úrovni EU.

V pondělí Čína oznámila, že od 8. ledna přestane vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. Doposud museli cestující po překročení čínských hranic strávit nejméně pět dní v přísné izolaci a pod dohledem na hotelovém pokoji a následně tři dny v domácí karanténě. Svého času byla karanténa stanovena dokonce na 21 dní.

Podle agentury Reuters v současné době neexistují pro Číňany žádná omezení, pokud chtějí cestovat do zahraničí, díky novému pravidlu se ale výrazně usnadní jejich návrat domů. Očekávaný větší pohyb obyvatel Číny vyvolává v řadě zemí obavy. Japonsko, Indie, Malajsie a Tchaj-wan již oznámily, že od cestujících z Číny budou vyžadovat při vstupu negativní testy na koronavirus. Zvažují ho podle médií také Spojené státy.

X X X

V Česku není vzdělání investice. Asiaté si ho považují, říká učitel z Tchaj-wanu

V Asii má učitel úctu, v Česku slyšíme slova jako „úča“, lidé komentují dva měsíce prázdnin, říká Ondřej Geppert, který roky vyučoval češtinu na univerzitě v Tchaj-peji. Český jazyk byl pro Tchajwance těžký, Asiaté jsou navíc pečliví a chtějí znát všechny tvary a výjimky. Pak přijedou do Česka a jsou v šoku z toho, jak se reálně mluví, dodává učitel.

x  Na začátek mě napadá možná až moc primitivní otázka. Proč se vlastně někdo v Asii začne učit česky?

Oni mají jiný systém přijímaček na vysoké školy. Je pro ně důležité dostat se na prestižní univerzitu, a už není tak zásadní, na jaký obor.

Když je na National Chengchi University (univerzita v Tchaj-peji, pozn. red.) nepřijmou na anglistiku nebo japanologii, jdou právě třeba na slavistiku, což pro ně je pořád dost dobrý obor. A někoho víc chytne čeština, někoho ruština. S námi ale mají více kulturních podobností a jsme jim blíž než Rusko, které je kulturně hodně specifické.

x Na Tchaj-wanu jste strávil roky života. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Byl jsem na Tchaj-wanu od roku 2014, jako úplně první lektor češtiny vyslaný Domem zahraniční spolupráce v Praze. Na začátku se všechno nově rozjíždělo a Tchajwanci si nás nesmírně považovali, pořádali různé recepce tak, jak to mají rádi.

Tam nestačí jenom učit, je potřeba vymýšlet různorodé programy a organizovat akce. Milují jídlo, takže jsme často vařili, dělali jsme ochutnávky, na stánku jsme připravovali guláše, bramboráky a vše možné.

x Jak Tchajwancům chutnala česká kuchyně?

Mají z ní trochu respekt. Porce jsou veliké, asijské jsou oproti nim malinkaté. Knedlík je pro ně zvláštní. Obvykle jim nechutná a ani nevědí co s ním, například ho přikusují rukou jako chléb. A většinou je pro ně české jídlo těžké.

x A co české tradice?

Na některé koukali s otevřenou pusou. Když jsme jim ukázali pomlázku a co s ní provádíme, bylo to pro ně nepochopitelné. Ale třeba barvení kraslic je bavilo. Mladí Tchajwanci mají dost kolektivní mentalitu, takže jim vyhovuje skupinová práce a workshopy, protože se tam neupíná tolik pozornosti na jejich individuální výkony. Z těch jsou hodně nervózní.

Ondřej Geppert · Pochází z Loštic na střední Moravě. Vystudoval bohemistiku a historii na Univerzitě Palackého. Češtinu pro cizince začínal vyučovat v Olomouci.· Později vyučoval na univerzitách v Praze (UK), v Tchaj-peji (NCCU) a nyní v Budapešti (ELTE) · Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí vnímá jako přínosný nejen pro krajany a bohemisty v cizině, ale právě i pro vyslané lektory, a to výjimečným kontaktem se zájemci o češtinu z celého světa

x Existují témata, která jsou pro ně vyloženě nepříjemná?

Politiku a čínskou otázku velká část z nich nerada diskutuje, hlavně starší generace. Vnímají tato témata jako svou vnitřní záležitost. Trochu se to ale mění díky mladší generaci.

Také jsou nejistí, když se řeší, kdo co umí a dokáže. Říkají často třeba ‚já angličtinu moc neumím‘, zkrátka mají zbytečně nízké sebevědomí. Proto je třeba jim ukázat, že to zvládnou.

x Zmínil jste, že jsme Tchajwancům kulturně bližší než třeba Rusko. V čem jsme si podobní?

V něčem máme podobné osudy. My se tady dlouhé roky potýkáme se Sovětským svazem a Ruskem, oni s komunistickou Čínou. Silně tam rezonuje jméno Václava Havla.

Když mí studenti navštívili Česko a byli na Moravě, líbilo se jim, že i my vedeme seznamování a konverzaci hodně přes jídlo. Při výjezdech do Česka vždy padaly první dotazy na to, kde se bude jíst, kdy bude oběd.

x Výjezdy do Česka pro ně musely být velký zážitek.

Bylo zajímavé pozorovat, jak se setkávají dva odlišné světy. Pobývali i na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se dostali mezi evropskou mezinárodní komunitu, což byl pro některé trochu šok. Překvapilo je třeba, že kluci běžně holky navštěvovali na kolejích.

Další nedorozumění vzniklo v kolejních koupelnách, protože někteří Asiaté mají ve zvyku se očišťovat ještě před sprchovým koutem. Takže byly vyplavené koleje.

x Zažili ještě nějaké další kulturní šoky?

Jednou jsme se studenty šli na koupaliště a asi 21letá dívka na sobě poprvé v životě měla bikiny. V Asii se všichni zakrývají, takže to pro ni bylo hodně nezvyklé. Říkala, že si připadá, jako kdyby byla nahá. Bála se vyjít ze šaten. Ale určitě už si zvykla, dnes tady žije a má českého manžela.

x Český jazyk musí být pro Asiaty nesmírně náročný.

Mohou se česky naučit, ale trvá to delší dobu. Ze své učitelské praxe mám porovnání se Slovany. Oproti Rusům nebo Ukrajincům to Asiatům zabere přibližně dvakrát tak dlouho.

Čeština je úplně jiná, má odlišnou strukturu, je pro ně těžké správně poskládat větu, skloňování je také boj. A jak jsou takoví pečliví, chtějí přesně znát všechny tvary a výjimky. Jenže pak přijedou do Česka a narazí na obecnou češtinu.

Když cvičíme konverzaci a já studentovi namodeluju situaci, že vybíráme dárek a on mě musí odmítnout s tím, že chce dárek jiný, přijde mu hloupé mi rozporovat. Učitel tam má velkou úctu. V naší části Evropy se pořád vzdělání nebere jako taková investice.

Ondřej Geppert

x V čínštině je menší rozdíl mezi spisovným a hovorovým jazykem?

Na Tchaj-wanu se používá jak standardní čínština, kterou se píše, tak „tchajwanská“ čínština, kterou se mluví. Jsou zvyklí, že se jinak mluví než píše. Ale jak jsou důslední, tak by chtěli zapadnout a dělat věci stejně jako my.

To znamená i mluvit. Proto si dávají česká jména. Na Tchaj-wanu jsem učil na slavistice, kde se pojmenovávali třeba Ivan a Nasťa. Když pak začali studovat češtinu, dali si česká jména jako Honza nebo Jana.

x Organizoval jste hodiny češtiny na Tchaj-wanu jinak, než kdybyste je měl třeba s evropskými studenty?

V prvním roce jsem zjistil, že mi v hodinách nikdo nemluví. Mají totiž velmi odlišné školní a akademické prostředí než my. Evropané jsou již od dob starého Řecka zvyklí diskutovat, ale ne se sebou vždy souhlasit. Ale jim přijde nezdvořilé nesouhlasit s učitelem, nebo ho dokonce odmítnout. Takže jsem musel něco vymyslet, abych je navedl k dialogu.

Osvědčilo se mi, že jim nedělá takový problém samostatný projev, na který se mohou připravit. Jen žádné spontánní reakce. Když mají dělat prezentaci, třeba ideálně v týmu, to si moc pěkně nachystají.

x  Jak v praxi vypadalo, že s vámi nechtěli nesouhlasit?

Když cvičíme konverzaci a já studentovi namodeluju situaci, že vybíráme dárek a on mě musí odmítnout s tím, že chce dárek jiný, přijde mu hloupé mi v tom rozporovat. Jsou zvyklí s autoritou souhlasit. A učitel tam má velkou úctu.

V naší části Evropy se pořád vzdělání nebere jako taková důležitá investice. Mnohdy slyšíme slova jako „úča“, lidé mají různé komentáře k tomu, že učitelé mají dva měsíce prázdnin.

x Jak to na Tchaj-wanu nyní vypadá po politické stránce? Pohled z Česka může být zkreslený.

Teď mají zase dusnou atmosféru kvůli nastupující tchajwansko-čínské krizi. Naposledy tam taková situace byla v roce 1996. Odtud ale vše vypadá mírně horší, než to ve skutečnosti je. Tchajwanci jsou docela zvyklí, že jim Čína čas od času vyhrožuje zničením. Naučili se žít s nebezpečím.

x V roce 2020 zemi navštívila česká delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Jak významná událost to pro místní byla?

Bylo to pro Tchaj-wan neskutečně důležité. Vím to, protože jsem se s delegací setkal a sledoval i dozvuky té návštěvy. Tchajwanci vnímali jako velkou poctu, že za nimi přijede druhý nejvyšší činitel České republiky. Zároveň se ale návštěva odehrála v době covidu a tato setkání byla absolutně proti jejich pandemickým zásadám.

Dokázali udělat kompromis, česká výprava byla v takové bublině, nepotkávala se například s lidmi na ulici. Dodržovalo se samozřejmě časté testování. Celá organizace musela být neskutečně logisticky i finančně náročná. Bezesporu se navázaly zajímavé spolupráce a nové vztahy, že kterých čerpáme dodnes.

x Zvedla se po návštěvě předsedy Senátu ochota místních učit se česky?

Ano, povědomí o češtině se tam rozšiřuje. Samozřejmě to nikdy nebude masová záležitost. Tchajwanců je 23 milionů. Je to relativně malá země, ale hustě osídlená, většina žije v několika aglomeracích a zbytek ostrova jsou hory. Takže i když bude čeština zavedená na dalších dvou, třech univerzitách, bude to úspěch.

x Co ze života v Asii vám v Evropě schází?

Mně i mé rodině chybí tamní jídlo, knedlíčky a spoustu dalšího. Hodně jsme si oblíbili také bubble tea, který Tchajwanci vymysleli a umí ho výborně.

Vyhovovalo nám i počasí a pomalejší tempo života na okraji města. Lidé jsou takoví více vyklidnění. Sice v práci často dřou dlouhé hodiny, ale dokážou se potom víc zklidnit, nikdo se na ulici nehádá, nepostrkuje. Pečují také důstojně o svoje seniory.

x Je naopak něco, co vám na Asii nevyhovovalo?

Nejspíš přístup ke covidu. Na Evropana byly všechny ty restrikce už trochu moc. My se neumíme takhle zatnout a obětovat, abychom byli zavření doma a nemohli ani vyjít na balkon.

Izolaci po příletu sledují přes polohu telefonu, který je 24 hodin denně aktivní, nesmí se vybít. Když se omylem vybije, přijde klidně i brzy ráno policejní kontrola.

V obecné rovině se dá říct, že mi chyběl zdravý individualismus, jasný názor, někdy i přímé jednání. Občas je dobré si s kolegy věci vyříkat a nechodit kolem horké kaše.

x Vrátil byste se?

Pokud tamní covidová omezení zcela pominou, dokážu si to představit. Ale bylo by to už těžší, pro školáky je tam náročný život, je na ně kladený obrovský nápor, jsou ve škole od rána do večera, koncept volného času neexistuje.

Nějaký „work-life balance“ v rodinách nevedou, mají jenom „work and study“. Člověk musí být prostě nejlepší, aby se prosadil. Je to skutečně trochu něco jiného, než známe my.

x Nyní učíte v Maďarsku. Jak vám za necelé dva roky přirostlo k srdci?

Budapešť je krásná, město hodně zelené a žije trochu jiným duchem než třeba Praha. Ale co se týče institucionálního zajištění a zázemí, je to po Tchaj-wanu obrovský rozdíl.

Na tchajwanských univerzitách si opravdu zahraničních lektorů považují, zajistí vhodné podmínky pro rodinu, bydlení, kancelář, školku pro děti. Člověk si na tento komfort rychle zvykne, a pak přijede do země, kde berou učitelé místní minimální mzdu.

x A co maďarská mentalita?

Maďaři jsou také otevření, ale více jen mezi sebou. Mám pocit, že v Maďarsku panuje daleko větší míra nezájmu a apatie. Možná to souvisí s politickou situací. Zdá se mi, že Maďaři se mnohdy i bojí něco veřejně říct. Tchaj-wan je demokracie, což je v Asii výjimka. Maďarsko je zase výjimka, co se týče režimu v Evropě.

x Z vaší odpovědi mám dojem, že Asie vám k srdci přirostla víc.

Ten dojem je správný. Je to místo, kde se nám s manželkou narodily dvě děti, kde nás ostatní přijali mezi sebe, mohli jsme tedy naprosto plnohodnotně fungovat.

Manželka stihla vystudovat mezinárodní MBA, potom se ještě přihlásila na doktorát. Dostali jsme tam do života opravdu hodně dobrého naděleno.

X X X

 Číňané vzali cestovní kanceláře útokem. Okolní země zavádějí opatření proti šíření covidu

Číňané by po třech letech tvrdých uzávěr a omezení kvůli covidu-19 znovu rádi vycestovali do světa. Od začátku týdne proto zaplavují cestovní kanceláře dotazy a na internetu ve velkém vyhledávají různé zájezdy a tipy na cesty. Peking v rámci uvolňování protikoronavirových pravidel už po Novém roce zruší povinnou karanténu při příjezdu do země. Cestujícím bude stačit negativní PCR test.

 Dosud to fungovalo tak, že cestující přijíždějící do Číny museli hned po překročení hranic strávit nejméně pět dní v přísné izolaci na hotelovém pokoji, a pak následně ještě tři dny v domácí karanténě. Imigrační správa už také oznámila, že Číňané budou moct od 8. ledna znovu žádat o vydání cestovních pasů.

Co se výjezdů do zahraničí týče, Číňané se podle BBC nejvíce zajímají o Macao, Hongkong, Japonsko, Thajsko a Jižní Koreu. Podle agentury Reuters mnozí doufají, že budou moct navštívit rodinu a blízké během oslav čínského Nového roku, který připadá na 22. ledna.

Zájem o zájezdy je přitom obrovský. Čínská online cestovní agentura Ctrip třeba uvádí, že do půl hodiny po vydání zprávy o chystaném otevření hranic vzrostlo vyhledávání populárních destinací desetinásobně. Z dat serveru Trip.com pak vyplývá, že rezervace zahraničních letů stouply za den o více než 250 procent.

Jen pro představu: v roce 2019, tedy před koronavirovou pandemií, mířilo do zahraničí zhruba 155 milionů turistů z Číny, o rok později už jejich číslo kleslo na pouhých 20 milionů. Uvádí to online platforma Statista.com.

V Číně se ale podle dostupných zpráv nekontrolovaně šíří covid. Mnoho zemí proto má už teď z přílivu Číňanů obavy a raději zpřísňují svá vlastní pravidla na hranicích.

Tchaj-wan, Japonsko, Indie a Malajsie už oznámily, že cestující z Číny budou muset při příjezdu předkládat negativní test na covid. Přísnější pravidla zvažují také Spojené státy a Filipíny. Ani do Evropské unie se bez očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativního testu Číňané nedostanou.

Na rychlé rušení proticovidových opatření navíc není připravená ani letecká doprava. Agentura Reuters uvádí, že aktuálně funguje jen asi osm procent mezinárodních letů z Číny oproti roku 2019.

Milion případů covidu

Čína sice zmírňuje koronavirová opatření, neznamená to ale, že by se s nákazou vypořádala. Informace, které Peking zveřejňuje, navíc nejsou transparentní a úplné. Nikdo tedy netuší, jak na tom země opravdu je a jaké mutace a varianty covidu se v ní šíří.

Všechny lockdowny, neustálé testování a nekonečné izolace dohnaly mnoho lidí na hranici chudoby. Přišli o práci, nemohli se starat o blízké a zoufalost je dohnala k masivním protestům. Ty původně směřovaly jen proti politice nulové tolerance, potom už i rovnou proti celému režimu. Někteří demonstranti dokonce vyzývali k rezignaci prezidenta Si Ťin-pchinga.

Peking následně začal ustupovat a omezení rušit. Jenže očkování v Číně není ani zdaleka dostatečné a uvolnění opatření tak v zemi opět vyvolalo rychlé šíření nákazy. Lékaři podle agentury Reuters mluví o přeplněných nemocnicích, kde je pětkrát až šestkrát víc pacientů než obvykle. Převážně se jedná o starší lidi.

Mezinárodní zdravotničtí experti odhadují, že denní přírůstky nakažených se v zemi pohybují kolem milionu případů. Oficiální čísla nejsou známá.

X X X

Zemřel starosta Modravy Schubert, bylo mu 62 let. Obec na Šumavě řídil půl života

Ve věku 62 let dnes zemřel dlouholetý starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. Roky byl zároveň předsedou Svazu šumavských obcí. Schubert podlehl nemoci ve strakonické nemocnici. Řekl to bývalý ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek.

Starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Antonín Schubert se narodil 6. března 1960 v Karlových Varech. Od svých 15 let žil na Modravě, kde nejprve pracoval jako hajný. Po listopadové revoluci se v roce 1994 stal starostou Modravy a ve funkci vydržel až do letošního podzimu. V zářijových komunálních volbách už o pozici neusiloval, ale zůstal zastupitelem Modravy.

„Šumava má několik významných lidských ikon, které se nesmazatelně zapsaly do její historie. Jednou z nich byl, je a bude lesník a starosta Modravy Tonda Schubert. Jeho otčím a můj otec byli ohromní kamarádi, v lese i mimo něj. Tonda byl bojovník za zdravý lesnický rozum, za správnou ochranu přírody a za zachování šumavských tradic. Byl to můj kamarád, o kterého se dalo opřít, i když člověku nebylo do zpěvu,“ řekl Mánek, který znal Schuberta od dětství. Schubert podle něj jako starosta vybudoval ze zapadlé Modravy prosperující, moderní a bohatou obec.

„Nebál se říkat, co si myslí a klidně sám. Nebál se být proti komukoli a sám. Bál se jediného: že jeho milovanou Šumavu ovládnou ti, co s ní nemají nic společného,“ řekl bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Modrava se standardním ročním rozpočtem kolem deseti milionů korun investovala za 25 let stovky milionů korun. Postavila například infocentrum, dřevařské centrum, křižovatku, byty, stanici zdravotnické záchranné služby.

Obec naspořila také díky podnikateli Zdeňku Bakalovi, který tam vlastnil rekreační objekty a několik let v Modravě odváděl daně. V obci žije přibližně stovka obyvatel. Modrava má navíc rozlehlý katastr, rozkládá se na více než 80 kilometrech čtverečních. Do jejího výměru patří například i Filipova Huť nebo Roklanská slať, kde bývají v zimě často nejnižší teploty.

Okolí Modravy vyhledávají běžkaři, jelikož stopy, o které obec pečuje, bývají většinou nejlépe upravené na Šumavě. Schubertovou první manželkou byla Anna Honesová, která pochází ze starého německého šumavského rodu.