Jihočeský hejtman a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS) hraje v současné politické konstelaci roli zlého muže. Když vláda není dostatečně akční, ujímá se funkce kritika a akcelerátora dění. To předvedl i nyní, když za kraje ponoukl kabinet, aby co nejdříve přijal rozhodnutí ohledně zastropování cen energií.

X Vláda rozhodla o zastropování cen energií. Jak její krok hodnotíte?

Jako hejtmani jsme to navrhovali a jsem rád, že vláda s takovým krokem přišla. Je to jasný a nutný vzkaz, že dokáže provést české občany touto krizí. Ta byla v posledních měsících spojena s obrovskou mírou nejistoty ohledně cen energii a vládní rozhodnutí situaci uklidní. Každá společnost si volí politickou reprezentaci proto, aby dokázala zajistit fungování státu. Je normální, že někdo vydělává méně a jiný více. Ten první si zřejmě pořídí levnější bundu, ten druhý dražší. Nemůžeme však dopustit, aby se ceny energií rozběhly takovým způsobem, že někdo vůbec nebude schopen zaplatit složenky a někomu to zlikviduje podnikání. Každá společnost potřebuje ke svému rozvoji cenově dostupné zdroje a vláda udělala správné rozhodnutí.

 X Součástí výbavy vrcholného politika musí být i schopnost analyzovat situaci. Ruská agrese na Ukrajině začala 24. února a bylo přece jasné, že Vladimir Putin bude plyn využívat jako zbraň. Neměla vláda hledat řešení v březnu, nikoli až v půlce září?

Opakovaně jsem řekl, že podklady od ministerstva průmyslu spolu s návrhy jednotlivých řešení a jejich dopadů do legislativy a veřejných rozpočtů měly být mnohem dřív. Za tím si stojím. To teď ale nemá smysl rozebírat. Tým, který premiér sestavil v posledních dvou týdnech, odvedl obrovské množství práce, konečně u stolu seděli všichni aktéři, kterých se to týká, a výsledek je na stole. Rodiny, ale také kraje a obce mají jasno, za kolik budou nakupovat, a nyní je třeba ještě dotáhnout variantu pro průmysl. Ale je to strašně důležitý krok pro zklidnění atmosféry ve společnosti.

X Je to, co se děje kolem energií, jen důsledkem války?

Je třeba férově říct, že to, co se děje, není jen důsledkem války na Ukrajině, je to součet více faktorů. Evropa se správně rozhodla řešit klimatický rozměr energetiky, ale nutno konstatovat, že některá politická rozhodnutí v tomto směru byla tak rychlá a razantní, že omezila až zastavila řadu energetických zdrojů.

X Máte na mysli německé vyřazení jádra, což polského premiéra Morawieckého vedlo k výroku, že „politika Německa způsobila Evropě obrovské škody“?

Ta politika počítala s tím, že Evropa, a především Německo, bez problémů vydrží poměrně dlouhou přechodnou dobu od uhlí k čistým zdrojům na plynu. Z tohoto pohledu se válka strefila do nejhoršího období. Unie si řekla, že už nechce uhlí,a Němci, že už nechtějí jádro. A byla shoda na budování obnovitelných zdrojů. Než se to podaří, měly to saturovat plynové elektrárny. A do toho přichází Putinova válka, kdy kohoutek od plynu drží bohužel on.

X Čí je to vina? Petr Fiala mnohokrát zopakoval, že do určité míry Babišovy vlády, která neudělala pro odklon od ruského plynu nic. Lze jí to ale opravdu vyčítat, když Německo budovalo Nord Stream II a celá Evropa tehdy nakupovala levný ruský plyn?

Každá vláda musí řešit zajištění energií pro své obyvatele a podnikatele. V minulých letech byl celoevropský trend sázet na levný ruský plyn. Na druhou stranu, když já jsem byl ministrem průmyslu a obchodu (listopad 2011 až červenec 2013 – pozn. red.), řešili jsme diverzifikaci dodávek ropy přes ropovod TAL a povedlo se tam koupit podíl přes státní ČEPRO. Teď zazvonil budíček pro všechny evropské státy. Nemůžeme si myslet, že dalších padesát let budeme žít v prostředí, kde se všichni navzájem milují, respektují a výhodně obchodují. Zdroje, které nejsou nevyčerpatelné, prostě vedou k válkám. Vždycky se o ně bojovalo, neboť každý je chce mít co nejdostupnější, nejlépe na svém území. Proto musíme stavby elektráren posuzovat jinak, než zda se vyplatí, či ne, na základě současné ceny. Pamatuji si, jak se vedla diskuse o ceně dostavby Jaderné elektrárny Temelín, že dvě stě miliard je určitě málo a že to bude stát o sto miliard víc, a pak už se to nevyplatí, protože se to bude vyrábět draze. No a teď jsme v situaci, kdy evropské vlády berou desítky a stovky miliard a rozdávají je obyvatelům a firmám, aby situaci vůbec nějak zvládli. To ale do cen zdrojů a elektřiny nikdo nezapočítává, což je absurdní.

Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba© Poskytovatel: Deník.cz

X Výhybka směrem k energetické bezpečnosti je tudíž podle vás daleko důležitější než počítat stovky miliard v rozpočtu?

Ukazuje se, že je to hodnota, která se nedá vyčíslit penězi. Kdyby ano, museli bychom připustit, že penězi se dá vyjádřit i svoboda a nezávislost státu. A to připustit nelze. Touto optikou musíme přistupovat ke zdrojům. V našich klimatických podmínkách je nejstabilnější, nejčistší a dlouhodobě nejlevnější jádro. Přiznejme, že Temelín a Dukovany se nestavěly podle toho, zda se to finančně vyplatí, ale proto, že o tom KSČ rozhodla. Komunistům můžeme vyčítat leccos, ale je fakt, že z těchto dvou jaderných elektráren vybudovaných za minulého režimu dodnes těžíme. Neumím si představit, co bychom dnes bez nich dělali, je to skoro čtyřicet procent energie, která se u nás vyrábí. A čisté energie.

X Vnímáte tedy jako zásadní chybu, že Sobotkova vláda, v níž byl Andrej Babiš ministrem financí, nedotáhla dostavbu Temelína do konce?

Přesně tak. My jsme přece v situaci, která je dána geografickými podmínkami. Když se bavíte o čisté elektřině v Norsku, je to legrace, protože mají pětadevadesát procent energie z vody. V Česku a Polsku je to prostě jinak. Náš průmysl je založený na uhlí, máme odlišné klimatické podmínky než jih Evropy. Proto potřebujeme stabilní a funkční zdroje, které dokážou vyrábět elektřinu v únoru stejně jako v říjnu. Vždy mi přišlo trochu bláznivé snažit se vypočítat, zda se nám vyplatí dostavba Temelína. Bavíme se o elektrárně, která se bude třeba deset let stavět a pak bude šedesát let vyrábět. Tak si představte, že by ještě dnes fungující jadernou elektrárnu posuzovala nějaká komise v roce 1962, která by počítala, jestli se to bude rentovat. To je přece bláhová představa, když si uvědomíme, kolikrát se od té doby úplně změnil svět.

X Přesto musí každý ministr financí věc vnímat i přes rozpočtové výdaje. Zastropování cen energií, úsporný tarif a sociální dávky schodek nepochybně zvýší. Nedostane se tak na 376 miliard jako za ministryně Aleny Schillerové?

Myslím, že model, který zvolila vláda, je správný a v této chvíli jediný možný. Pokud se ceny vrátí na nižší úroveň, ten náklad nemusí být nijak obrovský. Podle mě by bylo i správné jednat na evropské úrovni o zapojení části různých evropských fondů do systémové pomoci v jednotlivých zemích. Je to opravdu výjimečná situace a měla by se hledat všechna řešení. Vláda navíc může sáhnout do zisků energetických firem. Věřím, že pan ministr Stanjura tohle zvládne.

X Máte na mysli válečnou daň?

Nevím, zda ji nazývat válečnou…

X Tak o ní hovoří Petr Fiala.

Jisté je, že to, co se stalo na trhu s energiemi, přineslo výrobcům naprosto neočekávané zisky. Argument, že investovali s očekáváním těchto cen, je nesmysl. Vláda je ve výjimečné situaci zodpovědná za stabilitu společnosti a logicky musí hledat řešení, ke kterým by normálně sahat nemusela. Co je ale hlavní, naši ekonomiku, pokud bude šlapat, neporazí to, že vláda jednorázově vezme sto nebo sto padesát miliard, aby pomohla krizi zvládnout. Mnohem víc by ji ohrozilo, kdyby se začala sociálně drolit a na ulicích by byly statisíce lidí, kteří nebudou věřit vládě. Jakmile by začaly významné podniky zavírat a propouštět, byl by to nesrovnatelně větší problém. Budou-li evropská a česká ekonomika fungovat, dáme to. Navíc si myslím, že náš stát má větší potíž s přezaměstnaností na úřadech, malou výkonností státu a přebujelou byrokracií. Když toto nebudeme řešit, veřejné rozpočty nikdy dohromady nedáme.

X Jen v tom to ale není. Určitě znáte desatero Miroslava Kalouska a Mirka Topolánka, kteří v něm nabídli recept na stabilizaci veřejných rozpočtů. Zdaleka nejde jen o zeštíhlení státu, avšak také o zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu, vyšší spoluúčast ve zdravotnictví, růst platů ve veřejné správě maximálně o tři procenta ročně, zrušení národních dotací podnikatelským subjektům a tak dále. Má se vláda zabývat strukturálním deficitem, nebo to teď nechat stranou?T

Tím je nutné se zabývat. Pánové Kalousek a Topolánek popsali strukturální problém rozpočtu, což je přesně to, o čem mluvím. My nemáme potíž jednorázově ve výjimečné situaci pomoci lidem a firmám, ale v tom, že každý rok fungujeme s čím dál vyšším dluhem, přičemž nabíráme další úředníky a zvyšujeme platy. A vedle toho je soukromá sféra, která je vystavena tvrdé konkurenci a musí dělat maximum, aby přežila a ufinancovala celý státní organismus. Proto to vnímám jako podstatný příspěvek do debaty, kterou nesmíme nechat vyšumět. Připojím ještě osobní zkušenost. Když jsem se stal hejtmanem, slíbil jsem Jihočechům, že na kraji nebude ani jeden úředník navíc. Bylo jich tam pět set a po necelých dvou letech jich tam je 440, takže minus dvanáct procent. Tím na kraji šetříme třicet milionů ročně na výplatách. To je za funkční období 120 milionů, což je hodně peněz.

X Zrušil jste agendy ? 

Hlavně jsem zrušil nadbytečná místa a agendy jsem rozdělil mezi ostatní úředníky. Efektivita se tím výrazně zvýšila. K rušení agend se musí změnit zákony, ale tohle je i o produktivitě práce. Tak jsme to udělali takhle a vše funguje. Chce to ale silného politika, který řekne, že počet míst sníží o patnáct procent, a neuhne z toho. I vládní tým by k tomu měl najít odvahu.

X Proč ji podle vašeho názoru nemá?

To se musíte ptát vlády. Ze své ministerské zkušenosti vím, že to chce odolnost a odvahu vzdorovat byrokratickému aparátu, silnou podporu ve vládě a pokyn, že se to musí udělat.

X Když mluvíte o odvaze a odolnosti, není tým Petra Fialy ideální sestavou do pěkného počasí s pojítkem antibabišismu, ale nikoli akčním protikrizovým kabinetem? Vy jste v Jihočeském kraji usoudili, že ze 750 milionů korun, které jste získali v prvních osmi měsících navíc kvůli inflaci, část ihned použijete na pomoc lidem. Je tak těžké to aplikovat na centrální úrovni?

Vláda a konkrétně Petr Fiala jsou ve velmi složité situaci. Premiér má prioritu udržet pětikoalici pohromadě, protože logicky nevidí žádnou jinou vládní variantu, která by byla schopna Českou republiku vést prozápadním směrem. Přitom tam jsou často lidé bez jakékoliv zkušenosti s velkou politikou. Od začátku jsem věděl, že právě to bude Achillova pata této vlády, a každý zkušený politik to musel vidět stejně.

X A nebudou náklady například na udržení hnutí STAN se všemi jeho aférami ve vládě vyšší, než kdyby třeba ministry Rakušana a Síkelu vyměnil?

V této chvíli je extrémně důležitá komunikace vlády s veřejností. Ona si totiž nemůže dovolit mluvit jen ke svým voličům. Za běžných časů dělá vítězná koalice politiku pro ně, ale nyní to tak úplně nejde. Největší riziko v této krizi totiž spočívá v existenci velké volební skupiny, která na tom bude sociálně špatně a bude vystavena obrovským tlakům extremistů, kteří ji budou vyzývat k protivládním demonstracím. Pětikoalice se proto musí naučit komunikovat s občany, kteří ji nevolili a mají jiný pohled na svět, takže i rétorika musí být jiná. Ale nebude to nic platné, pokud vládní tým nebude mimořádně dobře fungovat, přicházet s řešeními, která lidé budou vnímat jako funkční a ztotožní se s nimi. Pak nebudou mít důvod chodit na demonstrace. Budou vědět, že mají vládu, která je vším, podle nich možná ne ideálně, ale bezpečně, provede, a nebudou v ulicích. Na Petru Fialovi je, aby vybalancoval udržení pětikoalice, ale zase ne za cenu tolerování nějakých špatných výkonů ministrů a nekomunikace s veřejností. To by ho stejně doběhlo. Míru musí trefit premiér, a já věřím, že to zvládne.

X Jak říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek, když vláda nenajde řešení energetické krize, dlouho u kormidla nebude?

A říká to velmi správně. Občas je nutné udělat mezisoučet a bez servítků zhodnotit, co se dělá špatně a kudy je třeba jít dál. Není doba na péči o stranická trička. Uvědomme si, že před sněmovní branou zůstal milion lidí, kteří volili Trikolóru, Přísahu, KSČM a ČSSD. První tři jsou velmi riziková a nestandardní hnutí či strany. To je potenciál problému, který popisuje Pavel Blažek.

X Těžko se to ale dá vyřešit tím, že se nespokojení demonstranti šmahem označí za proruské šváby, kteří to s Českem nemyslí dobře

.Petr Fiala ale jasně řekl, že vnímá jinak organizátory demonstrace a její účastníky. Ti první jsou velmi pochybné existence, často se prolínají s antivakcinačním hnutím a proruskými aktivisty.

X Nebo také hochštapleři, kteří v tom vidí příležitost zviditelnit se.

Tak tak, na figury z Českých Budějovic se to označení hodí (má na mysli jednoho z organizátorů demonstrace na Václavském náměstí Ladislava Vrabela – pozn. red.). Druhým fenoménem je, že tito lidé mají v době krizí potenciál přivést na náměstí úplně obyčejné občany, kteří mají jen strach z budoucnosti. Ti stojí pod pódiem a nelze je šmahem odsoudit. Jejich obavy musíme vnímat, protože budeme-li je ignorovat, nemusí to dobře dopadnout. Vládnoucí reprezentace musí umět mluvit i s touto částí národa. V Německu přece na počátku třicátých let minulého století nebyli jenom nacisti. To mělo nějaký vývoj,a najednou to nabralo takovou rychlost, že to už nešlo zastavit. Správně to popisuje profesor egyptologie a autor knih o zániku civilizací Miroslav Bárta, který říká, že v krizi je národ tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. O zvládnutí krizového období bude rozhodovat to, zda vláda bude schopna oslovit ty nejslabší, přesvědčit je, že nemusí chodit na ulici.

X Přesně to se ale vládě nedaří, že?

Nebylo to podle mě ideální, ale zastropování cen je dle mého strašně důležitý a správný krok. A říkám, ať si na to vláda dává pozor, protože nikdo z občanů České republiky by se neměl cítit opuštěný. Nebavím se přitom o lidech, kteří jdou na demonstraci v tričku s obrázkem Vladimira Putina. Jejich postoj je pro mne nepřijatelný. Ostatní účastníky se ale snažím vnímat jako lidi, kteří mají obavy z budoucího vývoje, ze ztráty zaměstnání, z exekucí. A na nich se může lámat chléb. S nimi musíme mluvit.

Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba© Poskytovatel: Deník.cz

X V jižních Čechách jste se rozhodli nečekat na vládu a pomoci důchodcům. Ti by už během září měli dostat čtyři nebo tři tisíce korun, pokud jejich penze nepřesahuje šestnáct tisíc. Co vás k tomuto postupu vedlo? 

Zkušenost. Asi před dvanácti lety jsem založil nadační fond Jihočeská naděje, který dlouhodobě podporuje talentované děti. Jde o stovky tisíc ročně, které pomáhají chudším rodinám, aby se nadání jejich potomků nepromarnilo jen kvůli nedostatku financí. A také si pamatuji, jak těžké to měla moje maminka, která byla samoživitelka a ke svému zaměstnání projektantky si musela přibrat druhou práci, aby nás se sestrou uživila. Zároveň mě příliš nenadchl model, s nímž přišla vláda, tedy pětitisícový bonus na každé dítě do osmnácti let. Poradili jsme se proto se sociology a lidmi z úřadů práce a definovali jsme příjmovou hladinu, která opravňuje k adresné pomoci. Nikoliv přímo do rodin, ale do škol nebo sportovních a zájmových klubů, aby se dětem zaplatila atletika, hokej, dramaťák nebo angličtina. Rodiče pouze prokážou, že berou maximálně třináct tisíc na hlavu, a když to doloží, škola či klub se přihlásí do našeho systému a hned budou čerpat celkově čtyři tisíce korun na první pololetí.

X To jsou děti, ale původně jsem se ptala na seniory. 

U starobních a invalidních důchodců, ale také rodin s dětmi do tří let jsme zvolili model, kdy jim posíláme ve spolupráci s městy a obcemi peníze přímo.

X Není nefér, že jste přesunuli veškerou odpovědnost včetně kontroly podmínek a vyplácení příspěvku na obce, které mají plné ruce práce s volbami?

Odpovědnost za prokázání příjmů je na každém žadateli, který podepisuje čestné prohlášení, rodiče to dělají příjmem, důchodci červnovým valorizačním dokladem. Obce to jen přeberou a proplatí. My jim vrátíme u dětí kompletní částku, u seniorů poloviční. Jihočeský kraj dá do tohoto programu 260 milionů korun a obce s městy, jichž je v jižních Čechách 624, by se účastnily částkou osmdesát milionů. Okresní města se do našeho projektu přihlásila už skoro všechna. My nikomu nic nenařizujeme, je to na vedení měst a obcí, ale my jsme přesvědčeni, že je to nutné pro Jihočechy udělat.

X Není tedy zvláštní, že jste jediný kraj, který k tomuto mechanismu přistoupil?

Nikoho nekritizuji ani mu nic nevnucuji. Já nechci být hejtman, který lidem říká, že nic dělat nemůže. Snažím se vždycky přicházet s řešením. Očkovací centrum jsme vymysleli jako první a postupně tento model převzaly všechny kraje. Teď je zase výjimečná situace a my chceme zmírnit největší náraz, který domácnosti čeká. Stačí si projít supermarkety a ceny jogurtů či mléka. Je jasné, že to je skokový nárůst a máma se dvěma dětmi bez partnera to prostě musí řešit. My ji v tom nenecháme samotnou.

X Procházejí si regály i ministři? Přijdou s národním řešením, které by podle slov ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky mělo eliminovat potřebu demonstrovat proti vládě?

Musí. Mimochodem je to úkol právě pro pana ministra Jurečku. Pokud i tohle zastropování bude některé sociální skupiny ohrožovat, rozdíl musejí vyřešit dávky, doplatky na bydlení a další. Jestli je někdo ve vládě zodpovědný za to, aby lidé neměli potřebu chodit demonstrovat, tak je to ministr práce a sociálních věcí.

Martin Kuba

Narodil se 9. dubna 1973 v Českých Budějovicích. Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK v Praze. Od roku 2002 pracoval jako lékař Zdravotnické záchranné služby a anesteziolog na oddělení kardiochirurgie Nemocnice České Budějovice. Po odchodu z vlády založil s kolegy energetický start-up OIG Power, který získal v roce 2017 Světovou inovační cenu a vyrábí zařízení na akumulaci energie Baterybox.

Od roku 2003 je členem ODS, byl zastupitelem města České Budějovice i krajským radním a náměstkem, v roce 2008 byl zvolen předsedou jihočeské ODS. V letech 2011 – 2013 byl ministrem průmyslu a obchodu v Nečasově vládě, v červnu 2013 byl pověřen vedením ODS.

V říjnu 2020 skončil jako lídr ODS v krajských volbách těsně druhý a byl zvolen jihočeským hejtmanem. Koalici vytvořil s TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD a Jihočechy 2012. Je členem výkonné rady ODS. V prosinci 2020 se stal předsedou Asociace krajů ČR. Je ženatý, předloni v dubnu se mu narodil první syn Martin.

X X X

Fiala zbabělec, bojí se duelu s Babišem

 Premiér Petr Fiala se ohradil proti kritice šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, že by s ním nechtěl jít do televizního duelu. Odmítl také výtky opozice, že tuto neděli vystoupí s veřejným projevem necelý týden před volbami.

 Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš předtím Fialu označil za zbabělce, protože se podle něj vyhnul společnému televiznímu duelu. Bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pátek označil plán za „hrubé zneužití funkce premiéra“.

Vystoupení je podle něj „v rozporu se zákonem, v rozporu s férovou kampaní a v rozporu s principem rovného přístupu k veřejnoprávním médiím“. Fialu vyzval, aby s vystoupením počkal po komunálních volbách, které se konají v závěru příštího týdne.

 X X X

Scholz o hovorech s Putinem

Pokud by se všechny rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z poslední doby shrnuly, dá se podle německého kancléře Olafa Scholze říci, že „se věci daly veskrze do pohybu“. Problém je ovšem podle něj v tom, že tento pohyb není nijak značný, uvedl kancléř v sobotu. Naposledy s Putinem o válce na Ukrajině telefonoval v úterý, hovořili spolu devadesát minut.

Scholz jednání s Putinem zhodnotil v rozhovoru, který v sobotu odvysílala stanice Deutschlandfunk. Scholz s Putinem před úterním telefonátem mluvil naposledy na konci května.

V rozhovoru z tohoto týdne podle pozdějšího prohlášení kancléř naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny.

Podle Scholze se rozhovory s Putinem po začátku ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února vždy nesly „v přátelském duchu“, i když mají oba politici „v dané věci velmi, velmi odlišné názory, dokonce na hony vzdálené“. Pokud by se všechny rozhovory s Putinem z poslední doby shrnuly, dá se podle Scholze říci, že „se věci daly veskrze do pohybu“. Problém je ovšem podle něj v tom, že tento pohyb není nijak značný.

 Scholz v rozhovoru zdůraznil, že Německo toho dělá pro Ukrajinu mnoho. Zbraně, které zemi dodalo, podle něj „změnily situaci a umožnily úspěchy, které Ukrajina nyní zaznamenává“. Má podle něj proto smysl v podpoře napadené země pokračovat. Scholz ovšem dodal, že cílem Německa zůstává, aby konflikt dál neeskaloval.

Podle agentury DPA žádá Ukrajina, aby jí Berlín dodal tanky západní výroby. Scholz ale v rozhovoru řekl, že v této věci nebude Německo postupovat bez koordinace s partnery v NATO. Žádná země Severoatlantické aliance zatím Ukrajině nedodala tanky západní výroby, připomněla agentura DPA.

Tanky Ukrajině poslalo podle neoficiálních informací a zpráv z fronty v minulosti například Česko. Jednalo se ale tehdy o sovětské tanky T-72. Německo se s Českem a některými dalšími evropskými zeměmi dohodlo na systému kompenzačních dodávek za techniku dodanou Ukrajině.

X X X

Prezident Zeman bude volit v Lánech. Zřídil si trvalé bydliště na zámku

Prezident Miloš Zeman v letošních komunálních volbách bude volit v Lánech. Své trvalé bydliště z Prahy totiž přemístil na tamní barokní zámek. V následujících měsících by pak měl svou adresu opět změnit, tentokrát však na svůj bungalov, který si v obci postavil.

„Dostal jsem už volební lístky, budu volit v Lánech, protože jsem si nechal přeložit trvalé bydliště z Prahy do Lán, zatím tedy do lánského zámku, ale za půl roku to budou rovněž Lány a můj bungalov, do kterého jsem investoval celoživotní úspory, a dobře jsem udělal,“ řekl Zeman Frekvenci 1minulý týden v neděli. Zároveň uvedl, že je již rozhodnutý, koho bude v nadcházejících volbách volit.

Komunální volby se v Česku uskuteční 23. září a v sobotu 24. září. Voliči budou vybírat nové členy zastupitelstev obcí, měst nebo městských obvodů.

Na rozdíl však od voleb do Sněmovny se v případě komunálních voleb nevydává voličský průkaz. Lze tak volit jen v té obci, případně městské části, v níž je volič přihlášen k trvalému pobytu. Stejně tak nelze volit ze zahraničí.

Pokud by tak prezident nezměnil své bydliště, volil by letos znovu v Praze. V ní má nadále nicméně podle Katastru nemovitostí trvalé bydliště první dáma Ivana Zemanová. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček dotaz na to, zda i ona bude měnit adresu, nechal bez odpovědi.

Že současná hlava státu nakonec přesídlí do Lán, bylo patrné i na základě toho, že si v obci nechal postavit nový dům. Zda se do něj přestěhuje ještě během svého mandátu není zřejmé. „Jde o soukromou věc pana prezidenta,“ uvedl již dříve Ovčáček.

Pozemek v Lánech Zeman pořídil v roce 2019 za 2,5 milionu od podnikatele Josefa Hoška. Jen dva týdny poté jeho dcera Ivana Píšová podepsala zakázku na zpracování dřeva za 1,5 milionu od správce prezidentského sídla v Lánech, uvedl server Aktuálně.cz. Prezidentův mluvčí však jakoukoli spojitost mezi nákupem parcely a zakázkou označil za nesmysl.

X X X

POLITOLOG  KUBÁČEK  OSTŘE  KRITIZOVAL  FIALOVU  VLÁDU

 Chybí pokora, vděk i pochopení pro veřejnost. Politolog Kubáček ostře zkritizoval vládu

„Vláda by měla velmi rychle a trpělivě vysvětlovat, jaká přijala opatření a co budou znamenat v praxi. Jak lidé mají postupovat a na co mají nárok. Rovněž by měla dost rychle zahrnout do svého slovníku pokoru, poděkování, vděčnost, pochopení pro veřejnost a dál vymýšlet chytrá sociální opatření, jak lidem ulevit. Zkrátka jim ukázat, že o ně stojí. Bez lidí se pětikoalice ve volbách neobejde,“ řekl Kubáček ve vysílání CNN Prima NEWS.

Chybí pokora, vděk i pochopení pro veřejnost. Politolog ostře zkritizoval vládu© Poskytovatel: CNN Prima NEWS

„Do dlouhého ticha vlády vstupovaly rádoby hraběcí rady, arogance moci, nálepkování lidí a útočení na občany. Vytratila se pokora, což je přitom základní výbava moderního politika. To by si členové nejen vlády, ale obou parlamentních komor měli hodně rychle osvojit, jinak je to dožene. Každý je teď v nepohodě a rozhodně mu nepomáhá, když mu někdo vzkazuje, jaké oblečení a v kolik vrstvách má nosit. Nebo když je mu řečeno, že vlastně doteď nešetřil a měl by se konečně začít nějak chovat. To lidi vytáčí o to víc,“ dodal politolog.

X X X

POSLANEC  ODS  SKOPEČEK:  V  KASE  ČR  HLUBOKÁ  DÍRA

Skopeček: Ve státní kase nejsou peníze, ale hluboká díra. Zaplatí to budoucí generace

Vláda se snaží bojovat proti současné ekonomické krizi. Občanům slíbila zastropování cen energií, úsporný tarif, příspěvek 5 tisíc korun na dítě, valorizaci důchodů a příspěvek na bydlení. Stále ale hledá zdroje příjmů. „Ve státní kase nejsou žádné peníze, je tam hluboká díra. Že stát dlouhodobě hospodaří s penězi, které si musí půjčovat, znamená, že to zaplatí budoucí generace,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom a poslanec Jan Skopeček (ODS).

Podle něj se vžila teze, se kterou přišel expremiér Vladimír Špidla, že stát dluhy nemusí splácet. „Mám pocit, že touto pohádkou leckdo žije, dluhy se ale samozřejmě platit musí,“ podotkl Skopeček. Dodal, že bude apelovat na kolegy ve vládě, aby i přes složitou situaci hledali úspory ve svých resortech.

Premiér Petr Fiala (ODS) v lednu ve Sněmovně prohlásil, že jeho vláda nehodlá zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů. Kdyby byly v porovnání s ostatními státy v ČR nízké daně, připustil by Skopeček jejich zvýšení. „Česká republika ale nemá nikterak nízké daňové břemeno. Nejsem schopný připustit debatu o zvyšování daní, když jsem zatím neviděl dostatečnou snahu na výdajové straně rozpočtu,“ sdělil Skopeček.

S ním souhlasila i místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. „Hnutí ANO rozhodně není pro zvyšování plošné daňové zátěže. Celou dobu, co jsme byli ve vládě, jsme daně snižovali. Jsou ale oblasti, kde se na příjmové straně dají dělat úpravy,“ řekla Schillerová. Podle ní je třeba zatlačit na globální zdanění. „Nadnárodní firmy, které podnikají zejména s digitálními technologiemi, tu přes deset let neplatí ani korunu,“ podotkla Schillerová.

X X X

VELKÉ  POTÍŽE  VINAŘŮ  ČR,  NEMAJÍ  ODBYT  NA   VYROBENÉ  VÍNO

Obrovský problém pěstitelů vína, nemají komu prodat úrodu: Hrozí, že uhnijí stovky tun hroznů

Pěstitelé vína bijí na poplach. Ve vinicích jim dozrává úroda a oni poprvé v historii nemají hrozny komu nabídnout. Výrobci vína o ně nestojí. Mají z loňska plné sklady vlastních zásob.

Vlastimil Juga (64) ukazuje dozrálé hrozny. Má jich plnou vinici, neví ale, co s nimi. Nikdo nemá o ně zájem.© Hynek Zdeněk

„Už 25 let dodávám hrozny do Znovínu Znojmo. Letos ale společnost všem pěstitelům napsala, že od nikoho nekoupí ani hrozen. Jen já jim dodával 20 tun ročně,“ říká zdrceně Vlastislav Juga (64) z Jaroslavic.

 Stejně je na tom i Kamil Mikulenčák (40) ze stejné obce. Má obavu, že hrozny uhnijí ve vinicích. „Nevím, co přibližně s 50 tunami hroznů,“ přiznává. Jen na Znojemsku je přitom ve stejné situaci asi 50 pěstitelů.

Znovín Znojmo vysvětlil. „Negativně se projevila kombinace koronaviru, války na Ukrajině a plodných let. Máme ještě plné sklady. Nemůžeme letos hrozny nakupovat,“ vysvětlil předseda dozorčí rady Štěpán Bilíček.

Podle Svazu vinařů České republiky není problém jen lokální. „Víme o tom. Vznikl propadem prodeje vína na trhu. Najít řešení, jak pěstitelům pomoci, bude rada nad zlato,“ přiznal ředitel Svazu Martin Půček.

Ve stejné situaci, jak pěstitelé na Znojemsku, jsou i jejich kolegové na Hodonínsku a Břeclavsku. Také od nich jejich tradiční odběratelé hrozny letos nevykupují. Celkově se jedná o stovky pěstitelů vinné révy, kteří nemají hrozny komu prodat.

Problém se nemusí týkat jen letošního roku. „Hrozny budeme vykupovat až v okamžiku, kdy se situace na trhu narovná. Otázkou je, zda to bude už příští rok,“ přiznal za Znovín Znojmo Bilíček. Podobně to vidí i další velcí výrobci vína.

Pěstitelé s poukazem na vládní prohlášení, že nenechá nikoho padnout, žádají pomoc od státu. Ten se k problému ale zatím nijak nehlásí. „Ministerstvo zemědělství nemůže nijak zasahovat do obchodních vztahů mezi pěstiteli hroznů a výrobci vína,“ sdělil na dotaz Blesku, zda ministerstvo může pěstitelům nějak pomoci, mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Bez ohledu na to, jak to dopadne letos s hrozny, musí pěstitelé opět v prosince vyrazit do vinic a pracovat v nich. Mnozí je obnovovali za pomoci dotací a musí je proto minimálně ještě několik let udržovat bez ohledu na to, zda hrozny prodají či ne.

X X X

SPOLUPRČE  ČÍNY  S  ÍRÁNEM

Čína odkryla část své diplomacie: blíž k Íránu a pryč s barevnými revolucemi

Projev prezidenta Si Ťin-pchinga na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci odkryl část čínského diplomatického směřování. Musíme se bránit takzvaným barevným revolucím, které jsou vyvolávány vnějšími silami, uvedl čínský vůdce. Peking chce také navázat užší vztahy s Íránem.

 „Musíme se vzájemně podporovat v úsilí o ochranu našich rozvojových a bezpečnostních zájmů. Vnější síly nesmí vyvolávat barevné revoluce. Musíme se bránit zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí pod jakoukoli záminkou,“ řekl Si Ťin-pching na summitu v uzbekistánském Samarkandu.

Žádnou zemi konkrétně nejmenoval, ale Čína obvykle používá podobné výrazy při odsuzování Spojených států a jejich blízkých spojenců. V projevu Si Ťin-pching také oznámil, že v rámci boje proti revolučním snahám spojencům vycvičí zhruba dva tisíce příslušníků bezpečnostních složek.

Ve druhém největším městě Uzbekistánu se sešly země sdružené v Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO)., kam kromě Číny patří Rusko, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indii a Pákistán. Přijel také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho íránský protějšek Ebráhím Raísí.

A právě Írán je další na seznamu čínských diplomatických snah. Podle agentury TASS Si Ťin-pching uvedl, že Peking je připraven rozšířit „strategické partnerství“ s Teheránem.

SCO má podle čínského prezidenta působit jako protiváha Západu a vyzval spojence ke „spolupráci na prosazování mezinárodního řádu, který se bude ubírat spravedlivějším a racionálnějším směrem“.

„Měli bychom pevně bránit mezinárodní systém, jehož středobodem je OSN. Je potřeba upustit od hry s nulovým součtem a politiky vytváření bloků,“ řekl čínský lídr.

Hlavním cílem organizace SCO, vedené Čínou a Ruskem, je posilování stability a bezpečnosti v širším asijském prostoru.

Termín barevné revoluce se používá pro řadu masových protestů, které na začátku 21. století v některých případech vedly ke svržení autokratických režimů v zemích bývalého Sovětském svazu, někdejší Jugoslávii, na Blízkém východě či v Asii.

X X X

PUTIN:  RUSKO  POKRAČUJE  V  OFENZÍVĚ

Pokračujeme v ofenzivě bez ohledu na protiútok, prohlásil Putin

Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok, prohlásil v pátek podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci se smlouvou, řekl také. Plán speciální vojenské operace podle něj zůstává stejný.

 „Plán speciální vojenské operace úpravám nepodléhá,“ řekl Putin, který je nyní v uzbeckém Samarkandu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Kyjevu pohrozil, že by ruské síly mohly na Ukrajině přistoupit k ještě větším útokům než doposud.

„Ruské ozbrojené síly podnikly na Ukrajině několik citelných úderů. Řekněme, že to byly výstražné údery. Pokud se bude situace dál vyvíjet podobně, naše reakce bude vážnější,“ řekl. Doplnil, že na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci na základě smluvního vztahu. V ruských ozbrojených silách slouží také vojáci základní služby.

Ukrajinu Putin v pátek obvinil, že se na ruském území pokouší o „teroristické útoky“, a to i v okolí jaderných elektráren. Rusko je přitom samo už dlouhou dobu terčem mezinárodní kritiky poté, co jeho síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu.

Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z pokračujících útoků na ni, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím marně žádá zřízení demilitarizované zóny v okolí rozlehlého zařízení.

Moskva dlouhodobě vysvětluje invazi na Ukrajinu jako svou vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala „Západem ovládaná“ Ukrajina, a viní Kyjev z několikaletého útlaku ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Putin sám v únoru, když útok začínal, hovořil o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousední země.

Ruská válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých a zdecimovala ukrajinská města, podle pozorovatelů se ale přesto ruským silám nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Z Ukrajiny však dál denně přicházejí zprávy o ruských útocích na civilní infrastrukturu či rezidenční oblasti.

Ukrajinská strana v posledních týdnech přešla do protiofenzivy na jihu a severovýchodě Ukrajiny, kde donutila ruské síly k ústupu. Moskva zatím v souvislosti s ukrajinským postupem slova jako protiofenziva či protiútok nepoužívala, osvobození Charkovské oblasti Ukrajinou a stažení svých vojáků vysvětluje jako přeskupení sil.

X X X

FIALA   A  SPOL.  BRÁNÍ  PRAVDIVÝM  INFORMACÍM  O  VÁLCE  ZÁPADU  PROTI  RUSKU

Exnáměstek ZAMINI Drulák: Vláda se pokouší umlčovat každý hlas o Ukrajině, který říká něco jiného než ona

Vláda v čele se současným vedením ministerstva zahraničí se snaží umlčet každý hlas, který říká něco jiného. Taková slova ve vysílání pořadu 360° na CNN Prima NEWS vyřkl diplomat a bývalý náměstek na resortu zahraničních věcí Petr Drulák. Ten aktuálně kvůli svým výrokům čelí hrozbě vyhazovu z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV). Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) řekl, že Drulák má právo na svobodu slova, ale měl by ji raději uplatnit například na univerzitní půdě.

Drulák, který byl v minulosti mimo jiné českým velvyslancem ve Francii, ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že ho kritika překvapila. „Když se ta nařčení před létem objevila, tak jsem byl překvapen, protože byla neodůvodněná. Já se ve svých vystoupeních držím faktů,“ tvrdil diplomat. „To, že moje interpretace je jiná než vládní, je celkem přirozené, a nechápu, že vláda se snaží každý hlas, který říká něco jiného než ona, tímto způsobem umlčovat,“ pokračoval Drulák.

 Ten doplnil, že není zaměstnancem ministerstva zahraničí a v ÚMV má pracovat jen na částečný úvazek. Podle jeho slov navíc ústav funguje z prostředků nikoliv resortu zahraničních věcí, nýbrž z rozpočtu pro vědu a výzkum.

Drulák nicméně dodává, že veřejně nevystupuje jako člověk z ÚMV, nýbrž jako bývalý diplomat. „Působím ve veřejném prostoru ve svém volném čase a zde platí zákony České republiky, ne představy o tom, jak by se někdo měl přizpůsobovat linii ministerstva zahraničí,“ pronesl exnáměstek tohoto resortu.

Kromě toho zmínil, že má delší korespondenci výtek od vedení ústavu. „Tam je úplně absurdní, co tito lidé, ať už ministerstvo zahraničí, či vedení ústavu, považují za konspirační teorii,“ uvedl v pořadu 360° dále Drulák a jako příklad uvedl svá slova o tom, že působení amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině „hrozí obrovským konfliktem zájmů“ kvůli napojení jeho syna Huntera Bidena na kruhy „zkorumpované ukrajinské oligarchie, což je prokázáno“.

Drulák připomněl, že sám ÚMV dříve řídil a podle svých slov se s vedením resortu zahraničních věcí na svých vystupováních domluvil. „Vždy byla nepsaná dohoda ‚říkat si můžete, co chcete, ale nikoliv jménem Ústavu mezinárodních vztahů, takže když budete mluvit jako nezávislý politolog, tak nám do toho nic není‘,“ prohlásil diplomat. To ale podle něj nynější vedení ministerstva, v jehož čele stojí Jan Lipavský (Piráti) „potápí“. Dle slov Druláka je nutné, aby ve veřejném prostoru hovořili i odborníci, kteří takříkajíc nedrží basu s vládou, která je právě u moci.

 Svoboda: Ať Drulák skončí a pak veřejně publikuje, co chce

Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody by Drulák mohl své názory klidně prezentovat, ale nikoliv coby představitel zmiňovaného ústavu, který je spjat s tuzemskou diplomacií. „Názory pana profesora Druláka znám a pokud mluví v akademické obci, třeba jako učitel na univerzitě, tak má plné právo říkat si, co si sám myslí,“ řekl Svoboda.

Oproti tomu v případě státní diplomacie je podle něj nutné dbát na to, co je prioritou ministerstva zahraničí. „Absolutní svoboda slova je na univerzitách, ale jinde je potřeba brát v úvahu, kdo je zřizovatelem, kdo platí, a přizpůsobit tomu své vyjádření,“ doplnil Svoboda s tím, že nejlepší řešení by bylo, kdyby Drulák přestal pro ÚMV pracovat – pak by si mohl veřejně publikovat, co by chtěl.

Vytýkací dopisy a hrozba vyhazovem

Drulák čelí kritice kvůli svým leckdy kontroverzním výrokům. Naposledy pobouřila jeho slova o Ukrajině. „Ta země zažila v historii strašné věci. Nyní však nevím, zda bude schopna přežít zimu. Významnou část energetických sítí má pod sebou Rusko. A to, co pod kontrolou nemá, může zničit. Nevím, o co se západní stratégové, kteří říkají, že se situace obrací a Ukrajina může zvítězit, opírají. Přijde mi to jako naprostá fantasmagorie,“ uvedl Drulák ve vysílání CNN Prima NEWS počátkem září.

Kvůli těmto prohlášením měl dostat již dva vytýkací dopisy, jak upozoril deník Echo24. „Hlasy pracovníků/-ic ÚMV jako renomované veřejné výzkumné instituce zároveň nemohou obsahovat nedoložené konspirační narativy, překračovat určité meze korektnosti, zatemňovat a účelově zobecňovat. To je prof. Petru Drulákovi ze strany vedení ÚMV už nějakou dobu zcela jednoznačně komunikováno a odklon od těchto pravidel je mu důrazně vytýkán,“ zmínil ústav ve svém oficiálním prohlášení.

X X X

Soud v Plzni zrušil omezení svéprávnosti Redlovi z korupční kauzy Dozimetr

Soud v Plzni zrušil omezení svéprávnosti podnikateli Michalu Redlovi, který je stíhaný v korupční kauze kolem pražského dopravního podniku s policejním názvem Dozimetr. „Krajský soud v Plzni zrušil omezení svéprávnosti v neveřejném zasedání 14. září 2022,“ řekla v pátek portálu iDNES.cz mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová. Doplnila, že odůvodnění rozhodnutí nebude prozatím soud sdělovat, čeká se na doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení.

 „K odůvodnění rozhodnutí sděluji, že vzhledem k tomu, že o věci bylo
rozhodnuto v neveřejném zasedání, nebudou ze strany zdejšího soudu
podávány další informace k důvodům rozhodnutí, neboť účastníci jako
první mají právo dozvědět se důvody, pro které bylo příslušným senátem
takto rozhodnuto,“ řekla mluvčí Rubášová.

Dodala, že je nutné vyčkat, až budou daná rozhodnutí doručena
všem účastníkům řízení. „Doručení rozhodnutí bude provedeno
prostřednictvím soudu prvního stupně,“ vysvětlila mluvčí.

Redl je podle kriminalistů jednou z hlav celé kauzy Dozimetr, čelil trestnímu stíhání již v minulosti, a to v souvislosti s případem daňových úniků jihlavské firmy M5, ve kterém byl odsouzen i Radovan Krejčíř. Redl však tehdy trestu unikl. Soudu předložil lékařský posudek, podle kterého je vážně psychicky nemocný a částečně je dokonce omezena jeho svéprávnost.

Okresní soud v Plzni přitom zrovna letos v polovině května rozhodl, že Redl může být dál nesvéprávný, a to s platností na dalších pět let. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ale v posledních dnech poslal podle Seznam zpráv pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové dopis, který mimo jiné obsahuje i podnět, aby Redlovo stíhání v této kauze znovu pokračovalo.

Z kontextu Blažkova dopisu na pražské vrchní státní zastupitelství podle serveru vyplývá, že ministr není přesvědčen o přetrvávajících psychických problémech zlínského podnikatele, které by měly bránit v jeho stíhání. Blažek poukazuje na možnost, že se Redlův zdravotní stav zlepšuje. „Zlepšující se zdravotní stav v rámci jednání před soudem konstatoval i sám obviněný, jeho partnerka a přizvaná znalkyně,“ citoval z ministrova dopisu server.

Redl je spolu s dalšími dvanácti lidmi včetně bývalého pražského náměstka Petra Hlubučka stíhaný v případu ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku. Za založení zločinecké skupiny mu hrozí až 12 let vězení.

Vyšetřovatelé letos v červnu, kdy vyšlo najevo, že Okresní soud v Plzni Redlovi potvrdil potvrzení o nesvéprávnosti, uvedli, že chtějí soudu dokázat opak. Podle nich se totiž chová a jedná jako běžný člověk.

„Fakticky vykonával podnikatelskou činnost spojenou s nákupem a prodejem nemovitostí v řádech desítek až stovek milionů korun. V této souvislosti komunikoval s advokáty, bankéři či vrcholnými zástupci nadnárodních společností. Žádná z osob, se kterými Michal Redl jednal, neprojevila pochybnosti ohledně jeho duševního stavu,“ uvedli kriminalisté v dokumentu, který má redakce iDNES.cz k dispozici. Podle policie Redl přes další osoby nakupoval luxusní dovolené, byty, vozidla či hodinky.

 Série rezignací

V kauze Dozimetr policisté tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v pražském dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

Kvůli kauze odstoupil ministr školství a jeden ze zakladatelů STAN Petr Gazdík, europoslanec Stanislav Polčák kvůli známosti Redlem v hnutí pozastavil členství. S mužem se scházel i ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek, který následně také rezignoval. Odstoupila i místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová. Byla terčem kritiky kvůli tomu, že svědkem jejího muže na jejich svatbě a kmotrem jejího dítěte byl Nemrah.

X X X

MINISTR  SIKELA  NAPADÁ  OKAMURU

Říká mi, že jsem komik, stěžoval si šéf SPD Okamura na ministra Síkelu

Šéf SPD Tomio Okamura si ve Sněmovně při vystoupení k návrhu vlády na zastropování cen elektřiny a plynu stěžoval na ministra průmyslu a obchodu za STAN Jozefa Síkelu. „Teď mi říká pan ministr, že jsem komik. Pan ministr Síkela za hnutí STAN, které je prorostlé organizovaným zločinem, korupcí a styky s mafií, mi říká, že jsem komik,“ prohlásil Okamura.

 „Jestli je někdo komik, tak vy a měl byste podat demisi. A místo, abyste řešil problémy občanů, tak ztrácíte na ministerstvu čas, že jste tam vyvěšoval ještě ukrajinskou vlajku,“ prohlásil Okamura.

Vládní návrhy v oblasti energetiky před tím označil za nedostatečné, protože podle šéfa SPD neřeší jeho příčiny. Navrhoval ukončení obchodování s elektřinou vyrobenou v České republice přes lipskou burzu a zajištění nízkých zastropovaných cen energií pro české občany, opuštění systému spekulativního obchodování s emisními povolenkami, kontrakt na levný plyn přímo od producenta, tedy v Rusku, a odstoupení od projektu Evropské unie Green Deal, který označil Okamura za šílený.

„Vy jste opravdu jak z Marsu, pane ministře, vy to neuvědomujete, protože vy když jdete po ulici, tak vás většina lidí ani nepozná, takže oni vám to neřeknou. Oni vás prostě nepoznají. To znamená, oni vám nemůžou říct, takže nemáte zpětnou vazbu,“ napadal ministra průmyslu šéf SPD.

„Můj přítel, kamarád, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, s kterým jsem jenom za poslední dva měsíce jednal už dvakrát osobně jak v Budapešti, tak v Praze, tak přivezl teď z Ruska pro zimu další dodávky levného plynu pro Maďarsko. Kdybychom my byli u vlády a my byli součástí vlády, já pojedu domluvit ten levný plyn, a už to mám také rozjednané s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártó, že nám otevře dveře,“ vyprávěl také ve Sněmovně Tomio Okamura.

Nemůžeme si dovolit utratit vyšší stovky miliard, řekl Síkela

„Nemůžeme si dovolit utratit vyšší stovky miliard korun,“ hájil před tím před poslanci návrh vlády na zastropování cen elektřiny a plynu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Zastropujeme cenu silové elektřiny včetně DPH na 6 korunách a cenu plynu na 3 korunách včetně DPH za kWh,“ oznámil v pondělí premiér Petr Fiala. Pro domácnosti i malé podnikatele ze stanovené maximální ceny silové elektřiny vyplývá konečná cena 7 až 9 korun za kWh.

X X X

Arménský premiér si volal s Putinem, zemřelo už přes dvě stě lidí

Od začátku pohraničních střetů s Ázerbájdžánem přišla Arménie o 135 vojáků. I přes to, že celkový počet obětí na obou stranách přesáhl dvě stovky odmítá vláda premiéra Nikoli Pašinjana zavést válečný stav. Premiér o situaci telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

 „K dnešnímu dni činí počet potvrzených zemřelých 135. Bohužel to není konečné číslo, je také mnoho raněných,“ řekl Pašinjan po zasedání svého kabinetu. Podle arménského ombudsmana zemřel i jeden civilista a šest dalších bylo zraněno.

Pašinjan dále uvedl, že bezpečnostní rada jednala o možnosti zavést válečný stav. K tomuto kroku ale zatím nepřistoupila. Premiér však vyzval občany, aby se hlásili k dobrovolné účasti na „obraně našich hranic“.

Pašinjan o napětí na arménsko-ázerbájdžánské hranici telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, uvedla vláda v Jerevanu.

Prudké střety vypukly na hranici Arménie a Ázerbájdžánu v noci na úterý, přičemž se obě země z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Ministerstvo obrany v Baku ve čtvrtek ohlásilo, že při nich padlo 71 ázerbájdžánských armádních příslušníků. Od středečního večera platí příměří, které je doposud dodržováno.

Boje se odehrávaly i mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt v této oblasti na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou této enklávy v ázerbájdžánském území.

X X X

EU chystá každé zemi minimální mzdu. V Česku by stoupla o čtyři tisíce

 Evropský parlament bude ve středu hlasovat o pravidlech minimální mzdy v Evropě. Nebude všude ve stejné výši, ale upraví ji stejná pravidla a navíc se bude pravidelně valorizovat. Návrh má také posílit kolektivní vyjednávání zaměstnanců o platech.

Již v červenci Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu podpořil předběžnou dohodu o nové směrnici. Ta v úterý míří do prvního čtení v Evropském parlamentu, ve středu o ní pak budou europoslanci hlasovat. Měla by zajistit důstojné platové podmínky zejména těm nejníže ohodnoceným a ochránit je tak před zesilující krizí.

Pro hladké určení mzdy na úrovni států doporučuje výši 60 procent hrubého mediánu mzdy, nebo 50 procent hrubé průměrné mzdy. Ta v České republice dnes činí 16 200 korun, což je prakticky dvakrát více než v Bulharsku, jejíž výše je 8 961 korun a je tak nejnižší v celé unii.

Průměrná mzda v Česku byla ve druhém čtvrtletí 40 086 korunách, tudíž by minimální mzda dle evropských pravidel činila 20 043 korun. U hrubého mediánu 34 111 korun můžeme mluvit o 20 466 korunách. Tyto hodnoty předčily i požadavky český odborářů, kteří požadují navýšení o dva tisíce na 18 200 korun.

Druhá možnost výpočtu navýšení minimální mzdy je o zvýšení reálných cen některého zboží a služeb, aby tak dolní strop mezd dohnal inflaci. Výběr mezi těmito způsoby výpočtu bude na členských státech.

Český Senát v oficiálním usnesení k návrhu směrnice varuje, že „výše minimální mzdy jako jedna z klíčových hospodářsko-politických otázek musí zároveň zůstat předmětem politického rozhodování na úrovni členských států (popř. na regionální či sektorové úrovni), aby mohla pružně zohledňovat jejich politický, hospodářský a sociální vývoj.“

Senát považuje za vhodnější nástroj řešení otázky důstojné mzdy v Evropě spíše doporučení Rady než směrnici a měla by být „nanejvýš předmětem právně nezávazné koordinace politik zaměstnanosti členských států.“

Směrnice o evropské minimální mzdě si také dává za cíl posílit koncept kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V zemích jako Německo je kolektivní vyjednávání základním prvkem debaty o mzdách, na rozdíl od třeba tuzemska.

Proto bude směrnice instruovat členské země, kde méně než 80 procent zaměstnanců nepodléhá kolektivnímu vyjednávání, aby vytvořily akční plán na navýšení těchto počtů. Země, jejichž zaměstnanci jsou z 80 procent chráněni kolektivním vyjednáváním, nemusí zapracovávat směrnici do své legislativy.

X X X

Covid vysál rozpočty škol. Nejsou peníze na pomůcky, hrozí pokles výplat učitelů

Kvůli nákaze covidem-19 nebo kontaktu s infikovaným museli učitelé a učitelky z mateřských škol na jaře často do karantén. Na nemocenské přišli o nemalou část platu, jenže ve finále přijdou kvůli koronaviru o daleko víc peněz. Ředitelé hlásí, že v balíčku na tyto výdaje, ale také pomůcky, školení a další věci, které do něj patří, není dostatek peněz. A ty budou muset vzít právě učitelům.

 

Co je ONIV? Jde o takzvané Ostatní neinvestiční výdaje, do kterých spadají peníze na pomůcky, lékařské prohlídky, školení či nemocenské. Školy tyto peníze dostávají formou příspěvku na žáka na rok. Pokud by ředitel neměl v ONIV dostatek peněz, může podat žádost o převod z prostředků na mzdy krajskému úřadu, který za MŠMT vyplácí peníze na mzdy.

„Ke konci července jsme byli jenom za nemocenské v balíčku ONIV minus 300 tisíc korun, k tomu další věci. Nechali to na nás ředitelích, že si máme poradit. Když ministerstvu říkáme, že je hodně nemocenských a byly covidové karantény, tak nám potvrdí, že o tom ví, ale nic s tím nedělají,“ říká ředitelka MŠ Radost z Frýdku-Místku Natália Toflová. Ta vede v zapsaném spolku Pedagogická komora sekci mateřských škol.

A právě Pedagogická komora na problém s ONIV dlouhodobě upozorňuje.

Aktuálně MŠ Radost v ONIV chybí 362 tisíc korun. Nelehkou situaci, kdy v nich nemá dostatek peněz kromě nemocenských ani na pomůcky pro děti, ochranné pomůcky, zákonné pojištění či vstupní a preventivní lékařské prohlídky, tak musí řešit tím nejhorším možným způsobem.

Každý z jejich učitelů přijde ve školce asi o osm tisíc korun na bonusech a odměnách. „Už jsme peníze z mezd přesunovali během roku podruhé. Na ostatní věci, ani na vzdělávání pedagogů, nám nezbyla ani koruna,“ vadí Toflové a dodává, že zatímco loni dostala na ONIV 150,5 tisíce korun, letos hospodaří s částkou 97 650 korun.

„Navzdory covidu a nemocenským jsme dostali o třetinu méně. Problém to byl vždy, ale teď je to enormní, když nás zasáhly koronavirové karantény,“ míní.

Za pravdu Toflové dává i její kolegyně, ředitelka MŠ Hřibské z Prahy 10 Martina Drbohlavová. „Je to dlouhodobý problém. Vyčerpali jsme peníze na úhradu nemocenských, protože jsme jí měli více a finance chybí. Upřímně řečeno problémů ze strany ministerstva školství je daleko víc a ONIV jsou jen jedním z nich,“ říká.

Dodává, že zřizovatel její mateřské školy je štědrý a všechny výdaje navíc doplácí, umí si ale představit, že pro jiné školy to může být problém. Ten představuje i samotný zmíněný balíček ONIV.

Podobně to vnímá i předsedkyně výboru Asociace předškolní výchovy Hana Splavcová. Také ona mluví o tom, že prostředky, které mateřské školy prostřednictvím krajů od ministerstva školství (MŠMT) dostávají, nejsou velké.

„Jakýkoliv zásah do provozu MŠ, například nemocenské, to komplikují. Občas se s těmito informacemi setkáváme, ale je to věcí vyjednávání s krajem, se zřizovatelem,“ popisuje Splavcová.

Členka předsednictva Svazu měst a obcí a zároveň starostka Kopidlna Hana Mosáková označuje za hlavního viníka stejně jako Drbohlavová školský rezort. „Protože u nás tento problém zatím nebyl, tak jsem to neřešila s krajem. Myslíte si ale, že kraj je tím, kdo by to vyřešil? Prvotně by mělo ministerstvo školství. Občas by bylo potřeba, aby úředníci, kteří na ministerstvech pracují, ale i ministři, přišli na malé město do škol a školek a podívali se, jak to vůbec funguje,“ říká.

Podle ní je jednoduché něco přepočítat či někomu něco (peníze) sebrat, jenže pak vše dopadá na zřizovatele, tedy obce a kraje. Ty už ale řeší zvyšující se ceny energií, které školy drtí. Ředitelé přitom stále nemají informace, jak jim stát v boji se zvyšujícími se náklady pomůže.

Do záležitosti se vložily odbory

Protože nejde o problém pouze v mateřských školách, ale školství obecně, nenechávají situaci bez odezvy ani odbory. Ty minulou středu vyzvaly zaměstnance škol k účasti na společných akcích na zajištění dostatečného financování škol.

„Už nejde jen o nápravu nedůstojných platů našich nepedagogických pracovníků a udržení platů pedagogů na 130 % průměrné mzdy, a to bez navyšování přímé vyučovací povinnosti, ale jde i o financování jako celku,“ stojí ve zprávě odborů.

Předseda pracovníků školství Ctirad Vaník dále upozorňuje na skutečnost, že většina škol už své ONIVky vyčerpala z důvodu karantén a covidu-19. Přitom se blíží „vrchol“ roku – podzim, který jde ruku v ruce s respiračními chorobami.

„Je třeba zvýšit tlak nejen na financování v oblasti ostatních neinvestičních výdajů, ale trvat i na systémovějším ukotvení náhrad za dočasnou pracovní neschopnost. Zvláště po zkušenostech z minulých dvou let,“ zmiňuje a volá po zapojení ředitelů škol tak, aby společně jako celek na veřejných akcích dostali podporu školské veřejnosti.

Redakce iDNES.cz oslovila ministerstvo školství, zda v nejbližší době plánuje navýšení financí na balíček ONIV, případně jak mají ředitelé nastalou situaci řešit. Na dané otázky ale mluvčí rezortu Aneta Lednová neodpověděla.

Situací se už ale zabývají poslanci. Například místopředseda školského výboru Zdeněk Kettner (SPD) podal pozměňovací návrh k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, aby se navýšil o jednu miliardu korun, a to právě v souvislosti s podhodnoceným balíčkem ONIV.

„Když můžeme nakupovat dražší stíhačky než potřebujeme, nevidím důvod, proč bychom nemohli přidat peníze do školství, které je pro nás důležité,“ vysvětluje důvody Kettner. Dodává, že do minulého školního roku byl učitelem na škole, a tak zná finanční situaci ve školství velmi dobře.

Upozorňuje ale, že si je velmi dobře vědom situace, v jaké se český rozpočet nachází, a tak nebojuje o navýšení ONIV nad původní částku, rád by alespoň dorovnání částky, která se oproti roku 2021 snížila o 30 procent.

X X X

Kraje si vypomáhají s nedostatkem řidičů. Desítky z nich mění působiště

Problém s nedostatkem profesionálních řidičů v Česku se stále prohlubuje. Aktuálně jich chybí na pětadvacet tisíc. Nedostatek šoférů samozřejmě pociťují i provozovatelé městské hromadné dopravy, a tím pádem i cestující, píše portál CNN Prima NEWS.

 Na Orlickoústecku se s problémy kvůli nedostatku řidičů potýkají od poloviny června. Desítky cestujících marně čekaly na své spoje. V některé dny nevyjelo i 200 autobusů. Teď je tu situace lepší, ale kraj musel snížit počet spojů. Řidiči chybí i pardubickému dopravnímu podniku, který kvůli tomu zrušil například linku 20.

Dopravní podniky to řeší různě. V Hradci Králové zavedli prázdninový jízdní řád už v červnu. V Brně zase pomáhá doplnit stavy sedm šoférů z dalekých severních Čech. Brněnskému dopravnímu podniku dlouhodobě chybí padesátka řidičů, z toho pětadvacet „šalinářů“. Posily z Mostu tak uvítal. V Brně stráví čtyři měsíce.

„Mezi Mostem a Litvínovem probíhá výluka, ta výluka bude trvat čtyři měsíce, takže oni by neměli co dělat, vlastně nemají kde jezdit,“ upřesnila pro CNN Prima NEWS mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Doležalová.

Podle dopravců je málo nových řidičů i proto, že s koncem povinné vojenské služby zmizela mladým lidem možnost snadno si pořídit řidičský průkaz C a D. „Dvacet procent řidičů, kteří jezdí, jsou v důchodovém věku a třicet procent jsou již v předdůchodovém věku, takže tady hrozí velký výpadek,“ upřesnila předsedkyně představenstva ICOM Transport Kateřina Kratochvílová. Už teď dopravci významně spoléhají na řidiče ze zahraničí.

X X X

Izrael ostřeloval Damašek. Zasáhli letiště a zabili pět vojáků, tvrdí Sýrie

Izraelská armáda v sobotu v ranních hodinách provedla údery v okolí syrského hlavního města Damašku, uvádí agentura Reuters. Podle syrských armádních zdrojů útok zabil pět jejich vojáků a způsobil materiální škody. Cílem bylo mezinárodní letiště a objekty jižně od hlavního města, uvádí armáda.

Syrská protivzdušná obrana na útok odpověděla a sestřelila většinu izraelských raket, do Damašku byly slyšet výbuchy, uvedla syrská vláda. Na sociálních sítích se krátce po izraelském úderu začaly šířit fotografie explozí pozorovaných z města. Jejich pravost nelze ověřit. Není také jasné, zda útok narušil provoz letiště.

Izrael v posledních letech provedl stovky raketových či leteckých úderů na cíle v oblastech kontrolovaných syrskou vládou, zřídka ale operace komentuje. Uznává nicméně, že terčem útoků jsou základny či jiné objekty milic napojených na Írán, jako je třeba libanonské militantní hnutí Hizballáh.

 Teherán v poslední době častěji využívá letadel k dopravě vojenského materiálu ke spřízněným jednotkám v Sýrii, právě kvůli narušením pozemní dopravy.

Při izraelském útoku na Damašek letos v červenci podle organizace Syrská observatoř pro lidská práva zemřelo celkem šest lidí a deset bylo zraněno. Na konci srpna útočila izraelská armáda na syrské město Halab (Aleppo), kde podle zdrojů serveru jewishpress.com zničila sklad zbraní íránských revolučních gard.

X X X

Podpora pro venkovské prodejny se opět navýší

Pardubický kraj dlouhodobě podporuje venkovské a pojízdné prodejny. Vedle vlastního krajského dotačního programu, nebo nově otevřených hybridních prodejen, na jejichž vznik kraj finančně přispěl, existuje nově od minulého roku dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu Obchůdek21+. Oproti minulému roku ministerstvo navýšilo finanční podporu prodejen, a to z tří milionů korun na čtyři.

„Jsem rád, že se nám v této oblasti daří prodejnám pomáhat a finanční alokace se každým rokem zvyšuje. Pro podporu venkova máme tedy dva programy – náš krajský a Obchůdek21+ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Každý z programů je z hlediska velikosti obce pro jiné žadatele. Náš krajský program je primárně zaměřen na ty nejmenší obce a vesnice do 500 obyvatel, pak je zde i možnost žádat dotace v případě vesnic a obcí do 700 obyvatel, ale v tomto případě už je to podmíněno výší obratu. Navíc je propojen s podporou regionálních potravin. Program ministerstva pak počítá s podporou prodejen v obcích do tisíce obyvatel bez návaznosti na další podmínky, nebo v obcích do tří tisíc obyvatel, jejichž místní části mají do tisíce obyvatel. Vzhledem k tomu, že v Pardubickém kraji máme dva programy, stanovili jsme podmínku, že požádal-li si zájemce o podporu prodejny v jednom programu, nemůže už žádat v programu druhém,“ vysvětlil krajský radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Pro každý kraj byly Ministerstvem průmyslu a obchodu vyčleněny čtyři miliony korun, přičemž maximální výše dotace na jednu prodejnu činí 130 tisíc korun, a to až do 100 % z celkových uznatelných nákladů. Sběr žádostí potrvá od 17. do 31. října letošního roku. Bc. Denisa Píšová, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

O značku Automatické mlýny se podělí čtyři majitelé budov v areálu

 Nápis Automatické mlýny na historické budově, ve které bude od příštího roku sídlit krajská Gočárova galerie, se stává názvem i novou adresou celého areálu bývalých mlýnů. Rekonstruované či nové budovy v něm nyní vlastní čtyři majitelé – Pardubický kraj, statutární město Pardubice, Nadace Automatické mlýny a manželé Smetanovi. Ti v těchto týdnech projednávají memorandum o společném užívání značky Automatické mlýny a propagaci aktivit v areálu.

„Mám radost, že se nám podařilo zbořit všechny ploty. A to nejen ty, co obklopovaly areál předchozích 100 let. Když jsem Mlýny před šesti lety kupoval, byl tohle můj cíl. Zaplnit je cvrkotem života. Vytvořit nové, smysluplné centrum. Magnet. A to se nám společně s krajskou i městskou galerií, polytechnickými dílnami, infocentrem a naším specifickým multifunkčním prostorem v násypkách daří. Roste to před očima. Takže se těším na společnou práci na značce. My se jí zabýváme už od roku 2016. V té době jsme dospěli k názoru, že název areálu Automatické mlýny je ten správný, a jsem rád, že k tomu dospěl i kraj a obnovil nápis na objektu, i město, které nám schválilo novou adresu našeho nově vznikajícího náměstí. S naším týmem máme plno dalších skvělých nápadů, jak pracovat se značkou, jen se do toho pustit,“ uvedl architekt Lukáš Smetana, který stojí v rámci Nadace AM za rekonstrukcí sila a veřejných prostor areálu a dále pak i za soukromými investicemi na pravé straně areálu.

Pardubický kraj rekonstruuje hlavní budovu národní kulturní památky na Gočárovu galerii, jedinou krajskou sbírkotvornou instituci ve výtvarné oblasti. „Jednání, která jsme vedli v uplynulém roce, nyní dospěla k textu společného memoranda. V něm deklarujeme zájem na společném užívání ochranné známky, a to nejen námi jako zástupci vlastníků, ale také našimi zřizovanými nebo zakládanými organizacemi. Máme zájem na vzájemné informovanosti a koordinaci ve všech oblastech prezentace areálu Automatické mlýny při jeho postupné rekonstrukci a dokončování a také po zahájení provozu.

Nemělo by smysl si konkurovat jednotlivými akcemi, mnohem lepší bude spolupracovat, a to i v návaznosti na naše organizace sídlící na nedalekém Příhrádku a Zámku Pardubice,“ řekl náměstek pro investice a kulturu Pardubického kraje Roman Línek. Za kraj na společném jednání slíbil, že v příštím roce doplní příjezdové trasy do Pardubic hnědé cedule upozorňující na společné lákadlo – Automatické mlýny. Po Zámku Pardubice a Městské památkové rezervaci tak Mlýny budou třetí a poslední takto označenou památkou krajského města.

Nové budovy v zadní části Mlýnů rostou v režii statutárního města Pardubice. „V areálu Mlýnů vzniká úplně nová městská čtvrť. Věřím, že mlýny budou pro Pardubice tím, čím jsou Dolní Vítkovice pro Ostravu. Společnými silami chceme toto místo přetvořit v kulturně-vzdělávací centrum, místo pro trávení volného času a pořádání venkovních kulturních akcí.

Město v tomto území realizuje projekty Centrálních polytechnických dílen a Galerie města Pardubic a počítáme i s umístěním turistického informačního centra. Právě proto je třeba společná pracovní skupina všech aktérů v území a velmi intenzivní vzájemná komunikace,“ konstatoval náměstek primátora Jakub Rychtecký s tím, že nově vznikající veřejné prostranství dostalo také své pojmenování. Zvolený název Automatické mlýny, který na svém jednání schválilo Zastupitelstvo města Pardubic, odkazuje k historii samotného průmyslového areálu.

Memorandum řeší také vytvoření pracovní skupiny složené především ze zástupců organizací odpovědných za provoz, propagaci a tvorbu programové náplně realizované v objektech ve společné zájmové lokalitě. Tato pracovní skupina bude pravidelně, tj. alespoň 1x měsíčně řešit aktuální záležitosti spojené s potřebami lokality a koordinovat své postupy s cílem zajištění optimálního souladu uskutečňovaných projektů. Jednou ročně se bude scházet skupina složená ze zástupců vlastníků za účelem hodnocení dosahování společných cílů. Memorandum už schválily Rada Města Pardubice a Rada Pardubického kraje a na zářijových schůzích je projednají ještě zastupitelé města a kraje.  PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů