Piráti, Michálek, Richterová a spol. slibovali, že zařídí, aby Bakala vrátil miliardy za 50 tisíc bytů horníků, byty, a na 50 firem horníků. Dosud však podali jen trestní oznámení. Víc se o to nestarali. Bartoš hned, jak se staL poslancem, ministrem, si vzal úvěr 15 milionů na byt. Richterová je místopředsedkyní parlamentu a také sama nic nedokázala prací. Všechny tyto neschopné jednotlivce chránil Fiala, aby mohl být u moci a bral miliony z pokladny ČR. Fiala pro neschopnost Bartoše neodvolal. Stejně se choval a chová i exkomunista Pavel, který je na Hradě.

NA  DEMONSTRACI  V  PLZNI  LIDÉ  HUBOVALI  FIALOVi,  ABY  UŽ  BYL  PRYČ

CELÁ  FIALOVA  PARTA  SAMA  UKÁZAT,  JAK  SE  VYDĚLÁVAJÍ  MILIONY,

MILIARDY  PODNIKÁNÍM,  JAKO  JE  TO  V  USA,  NĚMECKU

Táhni do Kyjeva, řvali v Plzni na Fialu. Okamura nabízel pivo za 15 korun

 Označení vlastizrádce či nacistické prase, k tomu pískot. Tomu všemu čelil premiér Petr Fiala na předvolební akci v Plzni, kam ve středu dorazily na čtyři stovky příznivců seskupení SPOLU a několik desítek odpůrců Fialovy vlády. Ve stejný čas a jen o pár stovek metrů dál měl předvolební kampaň Tomio Okamura z SPD. Akci spojil se svým jarmarkem.

Odpůrci současné vlády na premiéra v Proluce v Křižíkových sadech ve středu odpoledne pískali, křičeli a tlačili se na něj, velká část nešetřila vulgárními nadávkami. „Vlastizrádce, táhni do pr**le, táhni do Kyjeva, hanba,“ častovali ho. Fiala se snažil s lidmi mluvit, takže příslušníci ochranky pobíhali nervózně kolem.

Senior Štěpán Vostatek ze Šumavy přišel na akci s plakátem, kde byl přeškrtnutý premiér Fiala a  Petr Fiala na pódiu, kam se dostal zhruba za deset minut, během kterých s odpůrci diskutoval, poděkoval za to, že mu lidé v tak velkém počtu přišli vyjádřit podporu. „I ti, kteří přišli vyjádřit nesouhlas, vy všichni ukazujete, že vám záleží na tom, co bude po volbách, a že vám není jedno, jak bude vypadat Česká republika,“ řekl ve středu odpoledne.

„Já jsem se tu pokoušel mluvit s lidmi, kteří jsou nespokojení, s některými to šlo, s jedním pánem jsem si dokonce začal tykat, protože mi tykání nabídl. Někteří jsme se poslouchali, někteří křičeli, ale já říkám, pánbůh zaplať za to, že mohou křičet. A dělejme vše pro to, aby lidé mohli takto křičet na předsedu vlády, protože to svědčí o tom, že žijeme v demokracii, všude demokracii nemají,“ uvedl Fiala.

 Označení vlastizrádce či nacistické prase, k tomu pískot. Tomu všemu čelil premiér Petr Fiala na předvolební akci v Plzni, kam dorazily na čtyři stovky příznivců seskupení SPOLU a několik desítek odpůrců Fialovy vlády. Ve stejný čas a jen o pár stovek metrů dál měl předvolební kampaň Tomio Okamura z SPD. Akci spojil se svým jarmarkem.

 Za projev sklidil mohutný potlesk svých příznivců. Zpovzdálí se ale ozýval pískot.

Fiala navázal, že se máme snažit, i když to není někdy jednoduché, spolu mluvit, poslouchat se navzájem, respektovat se. „Protože to povede k tomu, že rozdělení ve společnosti dokážeme překonat,“ sdělil. Jen slušností se dá podle něj společnost někam posunovat. „Když na sebe budeme křičet a nadávat si, to jenom vytvoří společnost, ve které se nakonec nikomu, ani těm, co křičí, nebude žít hezky,“ pokračoval Fiala.

Předtím Vostatek v davu redaktorce iDNES.cz vysvětloval, proč má na plakátu nad hlavou přeškrtnutý hákový kříž. „Je tu naprosto zjevný nacismus v tom, že celý Západ, a nejaktivnější je naše vláda, podpořila nacismus na Ukrajině. Tam je naprosto jasný nacismus, tam vládnou nacisti, banderovské složky, nacistické složky,“ řekl svůj názor Šumavan.

Ústecký kraj

Na otázku, kdo vládne v Rusku, odpověděl, že tam o žádném nacismu neví. Nakonec připustil, že nacismus je v každé zemi, ale je podle něj důležité, v jaké míře. Na otázku, jak to, že jsou Ukrajinci nacisté, když chtějí do Evropské unie, což celou myšlenku nacionalismu vyvrací, opáčil, že je to všechno komedie. „Komedie je i to, že Rusové bombardují nemocnice, oni tam jedou osvobozovat Donbas,“ sdělil. Podle něj osvobozují Donbas od nacistických vojsk a banderovských psychopatů, od pravého sektoru a od Azovu.

Na Ukrajině nikdy nebyl, zato v Rusku ano. „To je úplné nebe a dudy ve srovnání s tím, co se nám tu vypráví o Rusku,“ tvrdí. Na námitku, že byl zřejmě jen v Moskvě či Petrohradě nebo ve velkých městech, a ne na ruských vesnicích, opáčil, že to samé je v Americe. „V okolí Washingtonu žijí lidé v papírových krabicích s krysami,“ dodal.

Úplně nejhorší na této vládě podle Vostatka je, že zmrzačila duši českého národa. „Že naučila mladou generaci nenávidět Rusko, které položilo 140 tisíc životů za naši svobodu, a naučila nás milovat vrahy, ty zku**ené Němce, kteří tu vyvraždili…“ Jeho řeč přehlušil pískot jeho soukmenovců.

Seniorka Ivana Landová přišla na demonstraci premiéra Fialu naopak podpořit. Uvedla, že nerozumí tomu, proč protesty proti premiérovi jsou tak mohutné. Mluví se totiž o tom, že akce antiFiala jsou odhadem pětkrát větší než akce antiBabiš. „Nedokážu to pochopit,“ kroutila hlavou.

 Na otázku, jestli se jí zvýšil za vlády Petra Fialy důchod, opáčila, že to je to poslední, proč lidé mají někoho volit. „K čemu mi bude vysoký důchod, když nám tu budou jezdit po silnici ruské tanky a padat bomby na hlavu. K čemu nám pak budou hezky opravené domy, když by mi je zase Rusák rozmlátil,“ rozčilovala se.

Na premiéra Fialu se nakonec vytvořila dlouhá fronta těch, kteří se s ním chtěli vyfotit a na něco se zeptat. Přišel třeba mladý policista, který byl rád, že mu Fiala slíbil snížení byrokracie, aby měly útvary víc času na vlastní policejní práci.

Mítink SPOLU nakonec skončil pro dva muže odvezením na policejní služebnu. „V souvislosti s konáním předvolebního mítinku v Plzni policisté zajistili dva muže, kteří se na místě dopouštěli protiprávního jednání. Veškerými okolnostmi události se zabýváme,“ uvedla bez bližších podrobností k případu policejní mluvčí Iva Vršecká.

Pivo za patnáct korun, klobása za 28

Jen o několik stovek metrů dál na centrálním náměstí Republiky mělo předvolební akci SPD spojenou se svým jarmarkem. Dorazilo na něj několik stovek lidí. Kilo brambor a cibule bylo po osmi korunách, mrkev stála o korunu víc. Fronty se tvořily i před stánky s pivem a klobásami, kde byl k mání půllitr za 15 korun, stejně stála točená limonáda, klobása s chlebem a hořčicí byla za 28 korun.

Když šéf SPD Tomio Okamura z pódia líčil, jak u nás Ukrajinci páchají trestnou činnost, že kvůli nim nejsou volné byty a výrazně zdražily nájmy, jak kvůli nim lidé těžko hledají lékaře i jak v případě volebního úspěchu chce přezkoumávat pobyty Ukrajinců a všechny z nich, kteří u nás porušili zákony, poslat do rodné země, dostávala se mu z publika aplausu a pochvalných výkřiků.

V té době na opačné straně náměstí asi dvacítka mladých lidí s ukrajinskou vlajkou a nápisem na ručně dělaném transparentu Ne Nenávisti několikrát křičeli „Hanba! Hanba!“.

Na současné vládní koalici nenechal Tomio Okamura nit suchou. „Fiala, Rakušan, Baxa, ten je z nich nejhorší. Oni odporně argumentujou ohledně kriminality Ukrajinců, že prý se nevymyká počet trestných činů. Co to říkají. Ať to řeknou té patnáctiletí holce, kterou tady v Plzni znásilnil a hodil do pytle, koho zajímá v Česku nějaký poměr. Kdyby tady Ukrajinci v takovém množství nebyli, tak tady nejsou ty české oběti. Zničili životy a oni mluví o poměru. Pojďme vyměnit tuhle vládu,“ hřímal Okamura z pódia a nezapomněl připomenout, že sám je stíhaný kvůli billboardové kampani a hrozí mu až tři roky.

„Pojďte k volbám. Jestli budu ve vládě, tak mě zachráníte a do vězení nepůjdu. Naopak je potřeba vyřešit tuhle vládu a pohnat je k odpovědnosti,“ nabádal Tomio Okamura. Pod pódiem se pak fotil se svými příznivci a podepisoval jim kartičky.

X X X

OHROŽENÝ  BERLÍN

Naliehavá evakuácia v centre Berlína. Tisíce ľudí cez noc opustili svoje domovy, otvorili núdzové úkryty

Tisíce obyvateľov centra Berlína boli nútené opustiť svoje domovy po tom, čo počas stavebných prác v rieke Spréva objavili nevybuchnutú bombu z druhej svetovej vojny. Ako referuje web rozhlasovej stanice RMF FM, úrady zaviedli rozsiahle bezpečnostné opatrenia. Operácia na zneškodnenie bomby sa mala uskutočniť v piatok dopoludnia.

 Podľa Deutsche Welle berlínska polícia nariadila evakuáciu v okruhu 500 metrov od miesta nálezu nevybuchnutej bomby vo štvrtok večer. To sa dotklo aj husto obývanej časti mesta. Podľa nemeckých médií policajti chodili od dverí k dverám a radili obyvateľom, aby opustili svoje domovy.

 Berlínske úrady zároveň otvorili núdzové úkryty, vrátane jedného na radnici v štvrti Mitte a v neďalekej škole, aby poskytli ubytovanie evakuovaným. Vo štvrti Mitte sa nachádza aj niekoľko veľvyslanectiev a úradov mestskej správy.

Nevybuchnutú muníciu objavili počas stavebných prác v rieke Spréva. Predstavitelia mesta zdôraznili, že kontrola oblastí na prítomnosť nevybuchnutej munície z druhej svetovej vojny je v Nemecku štandardným postupom pred realizáciou väčších investícií.

Bomba podľa úradov leží štyri metre pod vodou a je pokrytá vrstvou bahna, čo pyrotechnikom komplikovalo operáciu zneškodňovania bomby. Ešte pred začiatkom akcie poslali k bombe potápačov, aby preskúmali stav zariadenia.

 Do ukončenia operácie nariadili uzavretie lodnej dopravy na rieke Spréva a automobilovej dopravy v niektorých uliciach v centre Berlína. Pozastavená bola aj linka metra U2.

 x x x

FIALA  SE  PROPADL,  OD  MILIONŮ  POLITIKY  NECHCE  ODEJÍT

FIALA  NIC  NEUMÍ,  JEN  ŽVANí  NESMYSLY,  TVRDÍ  EXPERTI

NEVOLIT  FIALU

Schmarcz: Propad Spolu v Praze je katastrofa. U voličů rozhoduje plná lednička, řekl Kulidakis

Za propad koalice Spolu v Praze může ztráta důvěry voličů v její ekonomickou kompetenci. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl komentátor Martin Schmarcz. Zatímco ve volbách v roce 2021 získal vládní blok v čele s premiérem Petrem Fialou v hlavním městě přes 40 procent hlasů, podle čtvrteční exkluzivní analýzy STEM by v říjnovém klání dosáhl pouze na necelých 28 procent, což Schmarcz označil za „katastrofu“. Podle komentátora Thomase Kulidakise výběr občanů ovlivňuje především jejich kupní síla, což znázornil na příkladu plné lednice.

Podle čtvrteční exkluzivní analýzy STEM pro CNN Prima NEWS by koalice Spolu v Praze ve volbách stále zvítězila s 27,9 procenta hlasů. Na druhém místě by se umístilo hnutí ANO se ziskem 21,7 procenta. Až za nimi se nachází STAN s 16,8 procenta.

 Preference Spolu se v Praze od roku 2021 propadly o 12 procent. „ODS a Spolu v Praze ztrácí, protože její voliči, kteří byli dlouho věrní, přestávají věřit, že ekonomickou kompetenci má ona. Proto v Praze tak strašlivý propad, to je opravdu katastrofa. Je to horší než v Moravskoslezském kraji,“ řekl komentátor Schmarcz. Na severu Moravy čtvrteční průzkum přiřkl vládnoucí koalici 16,5 procenta oproti 20,6 procenta hlasů v posledních volbách.

Lídr koalice Spolu Petr Fiala opakovaně mluví o tom, že i v klání před čtyřmi lety vypadaly průzkumy obdobně, ale nakonec se stal premiérem. „Jenže tam zaprvé šli z opozice a za druhé, oni ty hlasy dostali s tím, že vládu povedou a budou dominovat nad Piráty a STAN. Není to tak, že by vláda ztrácela jako celek, ani že by levicová opozice nějak nabývala na síle. Ona si koncentruje své voliče, ale v zásadě má zhruba tři miliony hlasů, které měla v minulých volbách. Akorát, že ji tentokrát nepropadnou,“ upozornil Schmarcz na fakt, že strany jako SOCDEM nebo KSČM při posledním klání nepřekročily pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, což vyústilo ve vznik hnutí Stačilo!.

„Piráti a STAN neoslabují, naopak malinko posilují. A jediný, kdo oslabuje, je koalice Spolu. Protože nezvládla leadership, nezvládla si spořádat Piráty a STAN. A také dva roky vlastně nereagovala na lživou antikampaň opozice o tom, že je pořád hůře a hůře. Což není pravda. Máme se velice dobře na to, jak jsme se mohli mít vzhledem k té krizi,“ upozornil Schmarcz s ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci, zapříčiněnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

 Koalici Spolu podle komentátora schází silné vedení. „Je tady silný levicový opoziční partner, ANO, a v té chvíli logicky by spolu měli jít nahoru, mělo by jít o souboj těch největších gigantů. Evidentně není a je to pouze kvůli leadershipu. Když vládl Mirek Topolánek, tak během vlády také ztrácel popularitu, také padal dolů. Ale když došlo na měření sil, kdyby nebyl odvolán, tak by vyhrál. A to protože pro pravicové voliče představoval skálu,“ zavzpomínal Schmarcz na bývalého předsedu ODS.

Koalice porušovala sliby, tvrdí Kulidakis

Podle komentátora Thomase Kulidakise může za propad Spolu především nedodržení vlastních slibů. „V nejbohatších regionech se odráží realita, že vládní koalice se stala nedůvěryhodnou právě proto, že porušovala sliby. Ať už se jedná o nezvyšování daní nebo prohlášení, že nebudou sahat na důchody. Jestliže nás koalice Spolu přesvědčuje o tom, že číselně se prý máme dobře, neodpovídá to realitě a každodennímu životu lidí. A zdá se, že to tak je napříč Českou republikou, včetně Středočeského kraje a hlavního města. Tam všude jsou zisky v porovnání s rokem 2021 podle preferencí nižší, naopak dorostla opozice. A je to proto, že zdražování dopadlo na všechny skupiny s výjimkou těch nejbohatších,“ podotkl Kulidakis.

O preferencích občanů podle jeho slov rozhodují především ceny potravin a jejich dostupnost. „V každých volbách především rozhoduje lednička. Pokud lednička není plná, nebo není plná za přijatelnou cenu, voliči jdou za tím, kdo jim slíbí, že ta lednička bude plnější. Udělá to tedy tím způsobem, že budou mít voliči pocit, že se politici starají především o ně,“ glosoval Kulidakis.

X X X

fFIALOVY  BITCOViNY,  ČR  UŽ  UTRATILA  MILIONY

44 milionů za darované bitcoiny. Stát už zaplatil kupcům

Ministerstvo spravedlnosti se vypořádalo s dvěma hlavními skupinami kupců bitcoinů, které úřadu daroval obviněný Tomáš Jiřikovský. První skupině vyplatilo kurzový rozdíl ve výši zhruba 34 milionů korun, druhé ve výši deseti milionů korun. Na dotaz novinářů to dnes uvedla ministryně Eva Decroix (ODS). Zopakovala, že částka není náhradou škody a že stát o nic nepřišel, protože si ponechal bitcoiny a kupcům vrátil peníze.

„Dohody o narovnání byly dvě a v obou případech již došlo k vypořádání na základě znaleckého posudku,“ shrnula ministryně. Částka je zjednodušeně řečeno rozdílem mezi tím, kolik stál bitcoin předtím, a kolik stojí teď. „Vše dopadlo tak, jak jsme doufali a předpokládali. Dovolím si říct, že i bitcoinový trh k nám byl v tomto ohledu poměrně vstřícný,“ pokračovala. Kupující se podle ní vzdali veškerých případných – i budoucích – nároků na náhradu škody či z vadného plnění.

Menší kupci

Ministerstvo k vypořádání zpracuje souhrnnou zprávu, kterou dá k dispozici. Decroix doplnila, že ještě existují menší kupci, kteří ale podle ní v tomto okamžiku nevznášejí žádné nároky. „Pokud nejsou vzneseny nároky, tak ze strany státu v zásadě ani nemáme s kým jednat,“ podotkla. Úřad podle ní učinil kroky k tomu, aby zabránil případnému spekulativnímu jednání, které by spočívalo ve vyčkávání těchto kupců na výhodnější kurz bitcoinu.

Státu zůstal v držení celkový objem přijatého bitcoinového daru, ať už v kryptoměně, nebo penězích. Kvůli spornému přijetí 468 bitcoinů v miliardové hodnotě rezignoval předchůdce Decroix Pavel Blažek, který také pozastavil své členství v ODS. Bitcoiny, které mělo ministerstvo v držení, v srpnu po zadržení Jiřikovského zajistila policie jako možný výnos z trestné činnosti. Jiřikovského stíhá za dva skutky praní špinavých peněz, přičemž jeden zahrnuje i darování kryptoměny úřadu. Okolnosti přijetí daru ministerstvem policie nadále prověřuje, mimo jiné pro možné zneužití pravomoci. Ministryně už dříve uvedla, že s bitcoiny ani s penězi, které za ně ministerstvo obdrželo, nebude nijak nakládat do skončení trestního řízení.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X  X

Bernie Sanders: Izraelská válka v Gaze je genocida

Bernie Sanders poprvé označil válku v Gaze za genocidu, informuje americký list Washington Post. Jedná se o zlomový bod: jeden z nejvlivnějších levicových politiků v USA, židovského původu, veřejně uznal to, o čem svět mluví už dva roky.

Sanders,  senátor za Vermont,   ve středu prohlásil, že Izrael páchá v Gaze genocidu, a stal se tak jedním z nejvýznamnějších amerických politiků, kteří se k takto vyjádřili. Jedná se o první případ, kdy byl termín „genocida“ použit k označení téměř dvouleté izraelské vojenské kampaně v Gaze, která se stala terčem rostoucí mezinárodní kritiky.

V článku zveřejněném na jeho webových stránkách Sanders napsal: „Záměr je jasný. Závěr je nevyhnutelný: Izrael páchá v Gaze genocidu.“

Sanders sice uznal právo Izraele na obranu po útoku Hamásu 7. října 2023, ale poznamenal, že „v posledních dvou letech se Izrael nejen bránil proti Hamásu“, ale „rozpoutal totální válku proti celému palestinskému lidu“.

Jeho prohlášení přišlo den poté, co komise OSN prohlásila Izrael za oběť genocidy Palestinců v pásmu Gazy. Sanders napsal, že s tímto závěrem souhlasí. Jeho postoj se změnil, jelikož se dříve vyhýbal používání slova „genocida“, a to i v červencovém rozhovoru pro CNN, kdy jej označil za „právní termín“ a zdůraznil, že ukončení „hrůzy“ v Gaze je důležitější než hádky o formulaci.

Izraelské ministerstvo zahraničí odmítlo zjištění komise a označilo je za „falešnou zprávu“ založenou na „lžích“ na sociálních sítích.

Jak uvedl deník The Washington Post, v prvních měsících války byl Sanders kritizován svými příznivci za to, že se pomalu připojil k dalším liberálním politikům volajícím po příměří v Gaze. Od té doby se stal jedním z nejhlasitějších kritiků politiky USA v tomto konfliktu a vedl úsilí o zablokování prodeje amerických zbraní Izraeli.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Miller: Zelenskyj chce do konfliktu vtáhnout NATO

Bývalý polský levicový premiér Leszek Miller se kategoricky vyjádřil k polskému zapojení do podpory Ukrajiny a prohlásil, že obě země mají odlišné národní zájmy.

Miller hovořil o válce na Ukrajině v dnešním pořadu Rádia Zet. K cílům ukrajinské politiky uvedl: „Cílem Zelenského je vyvolat kolektivní ozbrojenou reakci NATO. To znamená, že by se na Ukrajině měli objevit vojáci z členských států a zahájit přímý boj s Ruskem,“ zhodnotil situaci.

Miller tvrdil, že Zelenskyj naléhal na bývalého polského prezidenta Andrzeje Dudu, aby neprozradil, čí raketa dopadla v Przewodowu a zabila dva Poláky. Polské úřady několik hodin nezveřejnily, co konkrétně způsobilo explozi, která vyústila v tragédii. Spekulace byly o několik hodin později rozptýleny administrativou tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena, který zdůraznil, že na polské území s tragickými následky dopadla ukrajinská raketa.

Jak Miller zhodnotil: „Bez ohledu na sympatie, které chováme k Zelenskému zde v Polsku, musíme si uvědomit, že v této záležitosti máme odlišné zájmy. Ukrajina má zájem zapojit země NATO do přímé vojenské akce a my máme zájem se od ní co nejvíce distancovat.“

Server vasevec.cz

X X X

Saakašviliho strana si platí lobbisty v USA

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo dokument, který ukazuje, že si Sjednocené národní hnutí, jejím zakladatelem byl bývalý autoritářský prezident Michal Saakašvili, najalo v USA lobbistickou firmu za 360 000 dolarů. Podle dokumentu smlouvu podepsal jménem strany Petre Tsiskarišvili.

Podle dohody podepsané 7. července mezi Sjednoceným národním hnutím a společností Nelson Mullins Riley & Scarborough LLP strana zaplatila 360 000 dolarů za šest měsíců služeb. Tato částka zahrnuje všechny výdaje kromě cestovních nákladů, které je nutné dohodnout předem.

Podle dokumentu je odpovědností najatého subjektu chránit zájmy strany před vládou USA, včetně „podpory demokratických procesů a konání svobodných voleb“ v Gruzii.  Dokument rovněž naznačuje, že společnost plánuje podporovat diplomatické aktivity strany a prohloubit její vztahy s americkými úřady.

Smluvní podmínky zahrnují obhajobu u vlády, vývoj strategie zapojení a zvyšování povědomí o demokratických procesech. Dohoda rovněž zahrnuje povinnou registraci podle zákona FARA (Foreign Agents Registration Act), což znamená, že společnost bude fungovat v souladu s americkým právem a veškeré informace budou veřejně dostupné.

Dlužno připojit, že zvláštní komise gruzínského parlamentu před několika týdny negativně zhodnotila zločinnou činnost strany a jejích představitelů v období Saakašviliho režimu. Není vyloučeno, že by vzhledem k protiústavnosti působení mohlo být   Sjednocené národní hnutí Ústavním soudem rozpuštěno. Server vasevec.cz

X X X

Francie ve varu. Masivní protesty neustávají, Macron na odpis?  Musí  odejít

 Takové protesty nezažila Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, dlouhé roky. Stály vlaky metra, zavřené byly nemocnice, stávkovali studenti, v ulicích byly ve čtvrtek statisíce demonstrantů. A terčem vší nevole byl zejména prezident Emmanuel Macron, někdejší miláček levicových progresivistů.

Teď během necelého roku Macron instaloval do funkce už třetího premiéra – tentokrát se jmenuje Sébastien Lecornu –, aniž by zřejmě měl ucelenou představu, jak řešit problémy země.

Macronův chlapík na nepříjemné práce Lecornu se sotva ve funkci rozkoukává – a už má před sebou obtížně zvládnutelný úkol. Chtěl by dostat do pořádku churavé francouzské finance, ale současně nepohněvat rozjitřenou veřejnost a politickou opozici, aby nedopadl jako jeho dva předchůdci.

Mezinárodní ratingové agentury nečekají a snižují Francii hodnocení. Podle společnosti Fitch spadl úvěrový rating Francie na nižší úroveň, než má Česko.

X X X

Spojené státy otočily, Trumpova administrativa vypověděla Česku pakt o boji proti dezinformacím

Spojené státy americké odstoupily od memoranda, které podepsaly s Českou republikou za účelem společného potírání dezinformací. Zjištění iROZHLAS.cz potvrdil redakci Černínský palác. Krok americké strany zapadá do politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jež boj proti dezinformacím považuje za cenzuru. České ministerstvo zahraničí odmítlo krok americké diplomacie hodnotit.

Poslední dva květnové dny loňského roku se v Praze uskutečnilo zasedání ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance. Na jeho okraj se setkali tehdejší první muž americké diplomacie Antony Blinken a tuzemský ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník, ve volbách kandiduje za Spolu), aby demonstrovali jednotu obou zemí.

Jednání rámoval podpis memoranda o společném boji proti dezinformacím, které Blinken označil za „jed vstřikovaný do našich demokracií našimi nepřáteli“. Lipavský ho doplnil slovy o tom, jak „Kreml útočí tímto způsobem na demokracie po celém světě, i formou dezinformací a propagandy. Tuto hrozbu nesmíme podceňovat“.

Černínský palác však podle zjištění iROZHLAS.cz letos 1. září obdržel od americké strany nótu, která výše uvedené obrátila vzhůru nohama. Spojené státy, respektive jejich ministerstvo zahraničí řízené šéfem tamní diplomacie Marcem Rubiem, v ní oznámily výpověď memoranda.

‚Vzali jsme to na vědomí‘

„Informaci (o výpovědi memoranda) jsme vzali na vědomí, záležitost nad rámec uvedeného nebudeme komentovat,“ sdělila redakci mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Podle zdrojů redakce z prostředí diplomacie v nótě stálo, že Američané připraví nové znění dokumentu, jež bude odpovídat pozici Trumpovy vlády.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (vpravo) a jeho tehdejší americký protějšek Antony Blinken po podpisu memoranda | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Vysvětlení svého čerstvého kroku neposkytli ani Američané. Redakce poslala dotazy ambasádě Spojených států v Praze, ta však odpověděla zdrženlivě. „Americké velvyslanectví se nevyjadřuje k obsahu žádných soukromých diplomatických rozhovorů,“ odepsala ambasáda.

V odpovědi však velvyslanectví pro „hlubší porozumění politice Trumpovy administrativy ve vztahu k dezinformacím, cenzuře a svobodě projevu“ odkázalo na článek, jejž ministr zahraničí uveřejnil letos na jaře v konzervativním online magazínu The Federalist. Rubio v něm píše o nutnosti zbourat cenzurní průmyslový komplex.

„Pokud občané potřebují, aby jim vláda říkala, co je dezinformace a co ne, pak moc nemají v rukou občané. Místo toho moc spočívá v rukou lidí, kteří sami vytváří propagandu a říkají veřejnosti, čemu má věřit,“ píše v článku mimo jiné Rubio. Česko bylo sedmnáctou zemí, s níž měli Američané memorandum podepsané. A podle informací redakce mezitím odstoupili od všech.

Zrušení Obamovy agentury

Platformu pro spolupráci Česka a Spojených států v boji proti dezinformacím představovala agentura Global Engagement Center, jež spadala pod americké ministerstvo zahraničí. Vznikla roku 2016 na konci funkčního období prezidenta Baracka Obamy, úlohou úřadu bylo čelit dezinformačním kampaním zahraničních aktérů v čele s Ruskem, Čínou a Íránem.

Nový šéf americké diplomacie Rubio však letos na jaře rozhodl o zrušení agentury. Zhruba čtyři desítky jejích zaměstnanců nejdříve nechal poslat na dovolenou, pak nařídil jejich propuštění. Právě ve výše zmíněném článku v magazínu The Federalist ohlásil, že se chystá činnost této agentury ukončit.

„Americký lid nepotřebuje obskurní agenturu, která by ho ‚chránila‘ před lží tím, že tlačí na sociální síť X, aby zablokovala uživatele nebo se snažila zlikvidovat The Federalist. Tato administrativa bude bojovat proti falešným narativům pravdivými narativy, nikoliv těžkotonážními nástroji, které by nařizovaly, že online bude viditelná pouze jedna ‚pravda‘,“ psal ministr.

Ostatně od června se na účtu amerického velvyslanectví v Praze na sociální síti X objevují příspěvky, které jako nejefektivnější nástroj pro vyvracení dezinformací uvádí svobodu slova. „Musíme rozbít systém ověřování faktů, který cenzuruje názory nepopulární u globálních elit,“ uvedla třeba ambasáda 25. června.

Zmocněnec se zrušil, zákon nevznikl

Vláda Petra Fialy (ODS, ve volbách kandiduje za Spolu) v programovém prohlášení slibovala aktivní přístup v potírání dezinformací. Mimo jiné se zavázala, že za tím účelem připraví zákonné opatření. Takovou legislativu však nenachystala, protože v koalici nenašla shodu na její podobě.

 V březnu 2022 ustavila pozici vládního zmocněnce pro dezinformace, kterou obsadil někdejší novinář Michal Klíma. Tento post však kabinet po necelém roce zrušil, když Klíma narazil na kritiku Unie vydavatelů se svým akčním plánem proti dezinformacím.

Kabinet loni v květnu zřídil funkci koordinátora strategické komunikace státu, zastává ji bývalý náčelník vojenské policie Otakar Foltýn. Úřad vlády poté vybudoval Odbor strategické komunikace státu, jenž čítá zhruba dvě desítky lidí. Jeho úkolem není potírat dezinformace, ale určovat jednotnou komunikační linku státu v zásadních tématech.

X X X

Ústavní soud pseudokoalice nezruší. Stížnosti volby neovlivní, míní právníci

 Ústavní soud se ještě před volbami bude zabývat stížnostmi na údajné nepřiznané koalice Stačilo! a SPD. Předseda soudu Josef Baxa řekl, že to budou řešit prioritně, vše ostatní odsunou. Podle právních expertů však není pravděpodobné, že to volby samotné bude mít vliv.

Stížnosti k Ústavnímu soudu podala strana Volt Česko. Vadí jí, že na kandidátkách těchto dvou uskupení jsou zástupci jiných politických stran, ale ve volbách jim pro vstup do Poslanecké sněmovny postačí zisk pěti procent hlasů. Pokud by se oficiálně nazývaly koalicí, potřebovaly by minimálně 11 procent.

Kdyby jim Ústavní soud dal za pravdu, mohlo by to tyto volby zásadně ovlivnit. Experti na ústavní právo však nic takového neočekávají. Pravděpodobnější podle nich je, že Ústavní soud stížnosti Voltu zamítne.

Ústavní soud může říct, že jsou to nepřiznané koalice, ale zároveň, že je to zavedená praxe.

X X X

Slovenský velvyslanec si v Černínském paláci stěžoval na ministra Rakušana

 Slovenský velvyslanec v Česku Martin Muránsky ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí vyjádřil protest v souvislosti s účastí českého vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana na úterní demonstraci v Bratislavě, kterou opoziční strany svolaly na protest proti návrhu nového konsolidačního balíčku kabinetu premiéra Roberta Fica.

Velvyslance přijal vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Radek Pech. Vysvětlil mu, že se jednalo o soukromou aktivitu ministra vnitra, sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake. Schůzka trvala asi dvacet minut. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár ve čtvrtek ale odmítl dřívější obhajobu Rakušana, že byl na Slovensku soukromě.

Muránsky na ministerstvu tlumočil vyjádření Blanára, který přítomnost člena české vlády na protestu označil za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. „Takové jednání nepřispívá ke konstruktivnímu slovensko-českému dialogu, ale naopak ho vnímám jako zneužití v rámci vrcholící předvolební kampaně v České republice,“ napsal Blanár ve vyjádření.

„Jednalo se o soukromou aktivitu ministra vnitra. Ve čtvrtek to slovenskému velvyslanci vysvětlil i vrchní ředitel Pech,“ uvedl ke schůzce mluvčí českého ministerstva zahraničí.

V Čechách všichni straší „slovenskou cestou“. Já jsem dnes přijel Slováky v jejich cestě podpořit na Námestie slobody, na manifestaci za proevropské směřování Slovenska. Posílám trochu naděje z Bratislavy! ✌🏻 https://t.co/oLmTH72pKx

Blanár ve čtvrtek před poslanci slovenského parlamentu odmítl názor, že šlo o soukromou cestu Rakušana. Podle něj Rakušan nepřetržitě vykonává funkci vicepremiéra, a tedy zastupoval českou vládu na protivládních protestech na Slovensku.

Rakušana kritizovali i další slovenští ministři, vůdce opozice Michal Šimečka krok českého ministra naopak ocenil. Rakušan ve středu řekl, že se akce zúčastnil jako soukromá osoba a do slovenských politických záležitostí nijak nezasahoval.

„To, že pan ministr Blanár vyjadřuje protest, respektuji. Nepamatuju si ale, že by protestoval, když Andrej Babiš účinkoval v předvolební kampani Petra Pellegriniho nebo když prezident (Miloš) Zeman pravidelně podporoval stranu Smer v jejich kampani. Tehdy jsem žádné protesty neslyšel. A podotýkám, že teď na Slovensku ani neprobíhá kampaň,“ dodal Rakušan.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš loni v závěru kampaně před rozhodujícím druhým kolem přímé volby hlavy slovenského státu při společné debatě na Slovensku podpořil kandidáta Pellegriniho, který pak v hlasování uspěl. Před předloňskými parlamentními volbami na Slovensku a v době volebního moratoria Babiš zase v nahrávce varoval před volbou Šimečkovy strany, naopak ocenil spolupráci s Pellegrinim a Ficem.

VYJADRENIE MINISTRA J. BLANÁRA K ÚČASTI PODPREDSEDU VLÁDY A MINISTRA VNÚTRA ČR NA PROTIVLÁDNOM PROTESTE

❝Odmietam zasahovanie do vnútroštátnych záležitostí Slovenskej republiky, za ktoré považujem účasť podpredsedu vlády a ministra vnútra Českej republiky Víta Rakušana na protivládnom opozičnom proteste 16. septembra 2025 v Bratislave. Takéto konanie neprispieva ku konštruktívnemu slovensko-českému dialógu, ale naopak ho vnímam ako zneužitie v rámci vrcholiacej predvolebn…ej kampane v Českej republike.

X X X

S „Vašutem“ a lovci dezolátů v patách. Jak vypadala tour Konečné po Ostravsku

Tady žiju, tady kandiduju. Krátce po deváté ráno projíždíme po D48 kolem exitu na Nový Jičín, nad kterým se tyčí velký billboard lídryně Stačilo! Kateřiny Konečné, která odtud pochází. Odbočku ale míjíme a jedeme o 25 kilometrů dál do Frýdku-Místku, kde za hodinu začíná její celodenní tour po Ostravsku. Portál iDNES.cz přináší další díl seriálu Den s lídrem.

Na tamním Antonínově náměstí jsou už místní na politiky před volbami zvyklí. „Nedávno tu byl Babiš, včera Fiala a dnes tahle soudružka. Ale s Fialou to bylo ostré jak na fotbale, jak na něj lidi řvali,“ líčí sám od sebe šedesátiletý Mirek, který prochází kolem rostoucího pódia do nedaleké pekárny. Na dotaz, jak debata s premiérem dopadla, jen pokrčí rameny. „Už jsem musel do rachoty. Ale byl obstavený ochrankou, že po něm lidi neměli šanci nic hodit,“ vykládá při odchodu.

Opodál se mezitím začaly srocovat první hloučky seniorů. „Dneska ale nekřičte jak včera,“ nabádá jeden druhého. Pódium už je téměř hotové. Nutno uznat, že od poslední sněmovní kampaně udělali komunisté progres. Nablýskaný kamion v sobě přivezl zabudované pódium s velkoplošnou obrazovkou, vše živě streamuje profesionální kamera a lidé si mohou rozebrat řadu drobností včetně karetní hry Fialoble znázorňující největší aféry vlády.

To už v bílém volvu přijíždí Konečná, kterou celý den doprovází dvojka kandidátky Lubomír Zaorálek (SOCDEM) a exposlanec komunistů Leo Luzar, šestka v kraji. Ještě před nástupem na pódium se Konečná iniciativně chopí volebních novin a začíná dirigovat seniory, kteří se kolem ní srotili. „Všichni si naberte naše noviny a dejte je k vám do vchodu v paneláku sousedům,“ říká a podává stohy papírů.

Vy to chápete, ale v Praze…

Na úvod má každý krátkou řeč. Luzar líčí, jak se obává o rodinu, pokud u moci zůstane Fialova vláda. „Mám dva syny a nechci, aby museli narukovat. Nechci, aby umírali za cizí zájmy,“ hrozí se. Na něj hned navazuje Zaorálek. „Na Ukrajině jsem mluvil s expremiérem Jaceňukem (v letech 2014 až 2016). Říkal, že to hlavní, co po nás Ukrajina chce, jsou zbraně a peníze. No co to je? My musíme bojovat za mír! To je to, co před námi stojí,“ vypráví za souhlasného potlesku asi stovky lidí, převážně seniorů.

„Všiml jsem si, že jste tu včera vypískali Fialu. Tady to chápete, ale situace v Praze je úplně jiná. Tam má SPOLU v čele s Černochovou 26 procent a vypadá to, že tam vyhrají. Tam mi mladí kluci, zřejmě synové z bohatých rodin, na ulici vykládají, jak potřebujeme zbrojit,“ dodává. To už se ale pozornost přihlížejících pomalu odvrací ke skupince mužů, kteří právě přišli s transparenty.

„Chceme první českou ženu ve vesmíru! Vystřelte soudružku Konečnou!“ hlásá jeden z nich. Příznivce Stačilo! to popudilo a na muže pořvávají. „Vem si ten plakát a táhni, ty hňupe. Odpade jeden,“ rozhazuje senior rukama. Konečná situaci klidní a ke skupince posílá poslíčka s dárkem – Fialoble. Pro tentokrát je konflikt zažehnán, ten hlavní ale teprve přijde…

Samozvaný lovec dezolátů

Poté, co Konečná v projevu slíbí, že provede audity ve všech státních institucích i zákonech, se už všichni přesouvají z pódia mezi lidi. Šéfka KSČM ale po chvíli rychle mizí v přistaveném volvu.

Na náměstí přichází skupinka mladíků, kteří se vzájemně natáčejí a míří přímo za ní. „Paní Konečná, nelžete o nás na sítích. A připoutejte se, ať neporušujete zákon,“ křičí na ni přes okýnko zarostlý muž s ukrajinskou vlajkou na taktické vestě. Jde o kontroverzního influencera Mikea Oganesjana, známého pod přezdívkou Detektive Mike.

V Moravskoslezském kraji se konalo předvolební shromáždění hnutí Stačilo!. Sešlo se zde mnoho příznivců, ale i odpůrci. (16. září 2025)

Ten dříve ve svých videích provokoval strážníky, nyní přesedlal, jak sám říká, na „dezoláty“. Akce Konečné navštěvuje pravidelně. Politička ho v dubnu obvinila, že jí odcizil SPZ auta. Oganesjan si na „lovu dezolátů“ postavil slušný byznys, jeho videa si předplácí přes 20 tisíc lidí a podle Forbesu si tím jen loni vydělal 30 milionů korun. Konečná před ním ve Frýdku-Místku rychle ujela, a tak se přesuneme na další zastávku, odpoledne je na řadě nedaleká Karviná.

To je Marek Vašut?

Ještě pět minut před začátkem mítinku se na pódiu fotí místní omladina, která to bere jako atrakci. Když je pořadatel vyžene a akce začíná, nedá jim to a jdou si trochu zaprovokovat. „Promiňte, to je Marek Vašut? Ten herec?“ ptá se jeden z kluků pořadatele na Leo Luzara, který právě mluví na pódiu. To pořádně vytočí přihlížejícího pána, kterého musí klidnit jeho žena. „Dělá si pr*el, že je to prý Vašut. Přišel dělat akorát bordel,“ říká ženě, která ho drží od kluků dál. „Počkej až vás naženou na Ukrajinu, to tě pr*el přejde,“ křičí aspoň z dálky.

Projevy politiků jsou vesměs podobné jako na předchozí zastávce. I tady se na konci vyloupne Oganesjan a jeho skupina lovců, kteří chtějí Konečnou konfrontovat na kameru. Bodyguard je ale blíž nepustí a Konečná po pár minutách mezi lidmi odjíždí. Přesouvá se do Ostravy, kde vpodvečer představí program Stačilo! do sněmovních voleb: vystoupit z NATO, zestátnit veřejnoprávní média a stavět byty jako za Husáka.

X X X

Ústavní soud na steroidech: volební drama jako Brno

Jak již říkal legendární Franta Kocourek z Brna: Pořád se něco děje a nutno být furt ve střehu. Volby do Poslanecké sněmovny mohutně tlučou na dveře, a aby těch stresů a zmatků nebylo málo, do hry byl vtažen i náš soud soudů.

Dvě stížnosti strany Volt na skryté koalice budou ústavní soudci řešit prioritně. Včera (17. 9.) to uvedl předseda Ústavního soudu (ÚS), vážený soudce Josef Baxa. Obě stížnosti byly sloučeny do jediného řízení a rozhodovat bude plénum. Dodejme, že soudcem zpravodajem zde bude (vlastně již je) docent Milan Hulmák.

Třetí komoru parlamentu, jak Ústavní soud blahé paměti sarkasticky nazýval již premiér a pozdější prezident republiky Václav Klaus, možno pochválit za to, že přeřadil na svůj nejvyšší rychlostní stupeň. Nicméně současně, abychom ctěné dámy a pány z Brna nepřechválili, dle předsedy Josefa Baxy ústavní soudci další věci odsunuli, nelze přesto slíbit, že by verdikt mohl padnout ještě před volbami.

Jak známo, ty se budou konat v pátek a sobotu 3. a 4. října.

Úder mačetou od mužů v talárech?

Popravdě řečeno, jako právník, ale hlavně jako občan si nedovedu představit, že by Ústavní soud žalobě vyhověl. A zásadně tak narušil průběh voleb a předvídatelnost práva. Jelikož to, co je nyní vytýkáno (ne)koalicím Stačilo! a SPD, se zde aplikovalo mnoho let. A dokonce i některé z vládních stran zmíněný modus operandi dříve použily. Třeba topka s podporou Starostů.

Nadto STAN v Libereckém kraji takto postupuje i letos. No schválně se na webu volby.cz podívejte, kdo (a hlavně z jakého hnutí odlišného od rakušanovců) tam za STAN majoritně kandiduje.

Pro vyšší informační komplexnost přidávám opakovaný výklad soudu k těmto otázkám.

„Ze zcela jasného ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu, který nepotřebuje vykladače [co je jasné, nepotřebuje výkladu, resp. nemá být vykládáno (clara non sunt interpretanda, popř. interpretatio cessat in claris)], tedy plyne, že zákonodárce vědomě upřednostnil subjektivní a formální princip, dle kterého je to výlučně sám politický subjekt, kdo dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb účastnit jako (volební) subjekt samostatný nebo jako (volební) koalice.“ Hotovo dvacet!

Takže pokud by Ústavní soud překvapivě rozhodl odlišně od této ustálené judikatury, tak by to byl pěkný poprask. Pakliže by následně došlo k vyřazení STAN, Stačilo!, SPD, ale i Pirátů (nekoalice se Zelenými), tak by naše českomoravská demokracie dostala pěknou facku. Či spíše úder mačetou jak od ústavně-právního Sandokana. Snad ani Spolu a hnutí ANO by pak nemohli mít radost z pofiderního volebního vítězství, kdyby jim většinu konkurentů „zařízli“ muži v talárech.

Nesmyslná trojí výše hranic

Někdy pro samotné jednotlivé stromy nevidíme celý les. Podstatu zla nutno vidět ne ve straně Volt a liberálním kladenském právníkovi Milanu Hamerském, kteří to vše začali, a ani na Ústavním soudě, ale jinde. V nesmyslném nastavení české volební právní úpravy. Trojí výše hranic pro vstup do Poslanecké sněmovny je hloupá a nesmyslná. Zastávám silný dlouholetý názor, že by měla existovat hranice jen v jedné výši.

Naše norma norem Ústava ani obecný smysl demokracie přece nepracuje s hypotézou, že by spolupráce měla být znevýhodňována. Úmyslem voleb je naopak nejen zrcadlit požadavky lidu voličského, ale zejména umožnit sestavit funkční (či vůbec nějakou) vládu.

Náplní volebních zákusků v naší demokratické cukrárně přece nesmí být potrestání voličů za to, že jejich preferovaná strana zvolila koaliční cestu. Pakliže se má zabránit politické fragmentaci společnosti, pak musí být stanovena jednotná (!) hranice. Tedy jedna jediná. Kupříkladu pětiprocentní jak jsme v zásadě zvyklí, i když osobně bych ji ještě snížil.

Ale hlavní poselství – hranice stejná pro všechny kandidující entity. Tedy bez jakéhokoliv zřetele na to, jestli běží o stranu anebo dvou-, troj-, čtyř- nebo pětikoalici.

Narovnaná pravidla pro všechny kandidátky by byla z prapodstaty o kamion korektnější. A zároveň by otevřela vrátka k širší politické spolupráci.

Ergo ústavněprávní kladívko, kdo se dokáže domluvit před volbami, se velice často dokáže domluvit i po nich.

Sečteno – musíme rázněji plédovat za novelizaci zákona směrem k jednotné výši hranice pro vstup do dolní parlamentní komory. Šach mat! A lidé z Voltu se mohou zase vrátit k rozvozu jídla místo škodolibých žalob na konkurenty.

X x X

Že se nám zpomaluje růst? To schválně, abychom potlačili inflaci, vysvětlil Putin

 Rusko záměrně zpomaluje svůj hospodářský růst, aby potlačilo inflaci. Recese je daleko, řekl ve čtvrtek podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Nevyloučil zvýšení daní pro bohaté, zvažuje se též zvýšení daně z přidané hodnoty. Ruská centrální banka přitom dva kvartály po sobě vykazuje pokles hrubého domácího produktu.

„Jedná se o záměrný krok. Jde o zpomalení růstu výměnou za omezení inflace a udržení makroekonomické stability,“ uvedl Putin při setkání s nejvyššími zákonodárci, které přenášela televize.

V září zveřejněný graf ruské centrální banky přitom ukázal, že ruský hrubý domácí produkt (HDP) dva kvartály po sobě v mezičtvrtletním srovnání klesl. To splňuje obvyklou definici technické recese.

„Myslím si, že recese je ještě daleko a trh práce to odráží,“ řekl Putin. Stejný názor má guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.

Spojené státy, Evropa a jejich spojenci uvalili na Rusko více než 25 tisíc různých sankcí v souvislosti s válkou na Ukrajině v roce 2022 a anexí Krymu v roce 2014. Snažili se tak oslabit ruskou ekonomiku a podkopat podporu Putina.

Ruská válečná ekonomika ale přidala v roce 2023 4,1 procenta a v roce 2024 dokonce 4,3 procenta, což je mnohem rychlejší růst, než vykázala hospodářství nejrozvinutějších zemí sdružených ve skupině G7. Nyní pod tlakem vysokých úrokových sazeb její růst výrazně zpomaluje.

Putin dnes také řekl, že by mohlo být rozumné zavést daň z luxusu. Varoval ale před tím, aby se s ní nezašlo příliš daleko.

Zdroje Reuters uvádějí, že vláda zvažuje také zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). Má pomoct udržet rozpočtový deficit pod kontrolou a zachovat rezervy.

X X X

Putin souhlasí s bezplatným přidělováním pozemků veteránům. Jenže na Ukrajině

 Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700 tisíc ruských vojáků, prohlásil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.

„Chápejte, na frontě je více než 700 tisíc lidí. Mezi nimi je třeba vybírat ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v orgánech státní moci,“ prohlásil podle agentury TASS.

Putin upozornil, že ne každý voják touží po kariéře státního úředníka. Podle agentury Interfax rovněž podpořil návrh odměňovat účastníky bojů proti Ukrajině bezplatným přidělováním pozemků na okupovaných ukrajinských územích, která Rusko anektovalo.

O přibližně 700 tisících vojácích v bojích na Ukrajině hovořil Putin i loni v červnu, zatímco v prosinci 2023 zmínil 617 tisíc vojáků. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj na počátku loňského roku hovořil při různých příležitostech o 600 až 880 tisíci příslušnících ukrajinských ozbrojených sil, připomněl ruský server RBK.

Od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než třemi a půl lety Moskva mobilizovala obrovské lidské a materiální zdroje, ale podle odhadů nezávislých médií utrpěla ruská vojska těžké ztráty, poznamenala agentura AFP.

Počty padlých vojáků Rusko ani Ukrajina nezveřejňují. Výjimku udělal ukrajinský prezident Zelenskyj, který v únoru řekl americkému novináři Piersi Morganovi, že v bojích s Ruskem padlo 45 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno. Podle analytiků je ale údaj podhodnocený.

Ruské ztráty podle Zelenského dosahují 350 tisíc mrtvých a až 700 tisíc zraněných. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) uvádí, že zabito bylo přes 170 tisíc ruských vojáků a přes 600 tisíc jich bylo zraněno. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že ruské ztráty se od vypuknutí války blíží 1,1 milionu mužů.

Tato tvrzení se ale nedají ve válečných podmínkách ověřit.

„Musíme hledat, nacházet a nominovat lidi, kteří se ničeho nebojí ve službě své zemi a jsou ochotni riskovat své zdraví a životy. Takoví lidé musí být povyšováni do vedoucích pozic. Budou našimi nástupci,“ prohlásil ve čtvrtek Putin o účastnících války podle listu Kommersant. Ten zároveň připomněl, že tento měsíc se regionálních a komunálních voleb zúčastnilo v roli kandidátů 1616 válečných veteránů. Zvoleno bylo 830 veteránů navržených vládní stranou Jednotné Rusko.

X X X

Trump s bitcoinem po severokorejsku. Před Kapitolem vztyčili jeho zlatou sochu

Před sídlem amerického Kongresu někdo ve středu vztyčil zhruba 3,6 metru vysokou pozlacenou sochu prezidenta Donalda Trumpa, který v ruce drží symbol kryptoměny bitcoin. Monument se symbolem světa kryptoměn se objevil ve stejný den, kdy americká centrální banka poprvé v tomto roce snížila úrokové sazby.

Sochu financovala skupina kryptoměnových investorů, kteří uvedli, že cílem je vyvolat debatu o budoucnosti digitálních měn, měnové politiky a roli federální vlády na finančních trzíc.

„Instalace má za cíl podnítit diskusi o budoucnosti vládou vydávané měny a je symbolem průsečíku moderní politiky a finančních inovací,“ řekl jeden z organizátorů Hichem Zaghdoudi.

„Vzhledem k tomu, že Federální rezervní systém utváří hospodářskou politiku, doufáme, že tato socha podnítí reflexi nad rostoucím vlivem kryptoměn,“ dodal.

Nastálo či dočasně?

Socha Donalda Trumpa s bitcoinem je vyrobena z tvrdé pěny potažené zlatou barvou, což umožnilo její relativně snadnou instalaci. Organizátoři tvrdí, že jde spíše o dočasný umělecký objekt než o trvalý monument.

Charging Bull

Svým stylem tak navazuje na tradici symbolických soch spojených s finančním světem. Bronzový býk a medvěd na newyorské Wall Street zosobňují optimismus a sílu býčího trhu či naopak obavy a poklesy při trhu medvědím. V tomto případě má postava prezidenta s bitcoinem v ruce prý symbolizovat propojení politiky, investičních trendů a rostoucího vlivu kryptoměn na globální ekonomiku.

Další Kim Ir-sen?

Davy Severokorejců pokládají květiny k soše věčného prezidenta Kim Ir-sena (9. září 2010)

Některým lidem monumentální socha prezidenta připomíná propagandistický symbol známý z totalitních režimů.

Objevila se tak mnohá srovnání s pompézními sochami severokorejského vůdce Kim Ir-sena, které jsou součástí tamního kultu osobnosti.

Trump býval dlouho vůči kryptoměnám skeptický, ale během své poslední kampaně radikálně změnil postoj. Bohatí hráči v kryptoprůmyslu mu to vrátili a přispěli na Trumpovu kampaň více než 100 miliony dolarů (asi 2,3 miliardy korun).

Jeho administrativa následně podnikla řadu kroků k uvolnění regulací a vytvoření příznivějšího prostředí pro inovace v tomto sektoru. V březnu například americký prezident podepsal příkaz k vytvoření strategických rezerv z bitcoinů a dalších zabavených kryptoměn.

X X X

Zemřel spisovatel rekordman Jan Bauer. Napsal přes 250 knih, zvládl i 40 stran za noc

Autor: Doba Rudolfa Habsburského či Jindřicha Korutanského byla neklidná. „Tím se autorovi vždy nabízí nespočet možných nápadů,“ vyprávěl spisovatel Jan Bauer. Právě taková období si pro své historické detektivky a thrillery vybíral nejraději. Ve věku 80 let dnes zemřel. Zanechal po sobě více než 250 knih a byl v tomto ohledu tuzemským rekordmanem.

„Honzo, byl jsi úžasný a jedinečný. Nesmírně si vážím toho, že jsme byli třináct let přátelé a kolegové, že jsem mohl vydávat tvé knihy, vystupovat s tebou, ale hlavně být ve tvé blízkosti,“ napsal Josef Pepson Snětivý, hudebník, spisovatel a jeden z nakladatelů Jana Bauera.

Rodák z Jihlavy, který strávil většinu života na jihu Čech, napsal přes 250 knih včetně reedicí. V roce 2017 se dokonce dostal do České knihy rekordů jako nejplodnější český spisovatel, když měl na svém kontě 172 publikací.

Jeho doménou byly historické detektivky a thrillery. Například svou sérii o novoměstském rychtáři Jakubu Protivovi z Protivce a svérázném mnichu Blasiovi zasadil do časů vlády Václava IV.

„Začal jsem je psát trochu jako reakci na knihy mého kamaráda Vlastimila Vondrušky, ve kterých vystupuje rytíř a královský prokurátor Oldřich z Chlumu. To je ctnostný a věrný manžel, dává si maximálně jen doušek medoviny. Já chtěl vytvořit reálného člověka se všemi neduhy. K Jakubu Protivovi jsem potřeboval nějakého intelektuálního protivníka a zrodil se mnich Blasius,“ vyprávěl před lety Bauer.

Veselý člověk plný sil

Jeho známí a přátelé o něm vždy mluvili jako o zábavném a přátelském člověku. Roky žil ve Vodňanech na Strakonicku, poslední léta v Českých Budějovicích. „Byl jsi nevyčerpatelná studnice zábavy i poučení. To, co jsme z tebe čerpali, nikdy nezmizí, i když Ty už tu s námi ode dneška nejsi,“ napsal dnes Josef Pepson Snětivý, který mu vydal 12 knih.

Jan Bauer Narodil 11. dubna 1945 v Jihlavě. Po maturitě v Českém Krumlově vystudoval v Českých Budějovicích Vysokou školu zemědělskou. Do literatury vstoupil v roce 1964 na stránkách studentského literárního časopisu Dialog, který sám založil. Knižně debutoval o čtrnáct let později populárně-naučnou publikací Uživí naše planeta lidstvo? Založil literární soutěže Číše Petra Voka a Zeyerův hrnek. Rád jezdil na kole, chodil s přáteli na pivo, četl a sledoval detektivky.

Ještě před dvěma týdny mu hrál na opožděné oslavě osmdesátých narozenin. „Byl jsi veselý a plný sil, což je moc a moc dobře. Odešel jsi vestoje a jako král,“ pokračoval Snětivý.

„Honzo, drahý příteli, s úsměvem na tváři vzpomínám na první setkání s tebou. Bylo to 7. září 2019 v Trocnově, kde jsi byl kmotrem knihy Vlastimila Vondrušky a po křtu jste mě pozvali na skleničku. Pozorovat dva skvělé spisovatele a historiky ve vášnivé diskusi byl koncert. Od té doby jsi byl věrným hostem u nás v salonu, vždy jsme se těšily na tvou návštěvu, vyprávění u kafíčka a dortíku o historii i o životě. Sbohem, kamaráde,“ napsaly Renata a Terka z kosmetického salonu v centru Budějovic. Nikdy jim nezapomněl přinést čerstvé růže a podepsanou knihu s věnováním se slovy: „Děvčátka, nesu vám další knížku, máme tu nějaký zákusek nebo panáčka?“

Ve svých románech Jan Bauer často popouštěl uzdu fantazii a nevyhýbal se lechtivým scénám, snažil se ovšem dodržovat všechny historické reálie. „Doba, kdy jsem zvládl napsat 40 stran za noc, už je pryč. Teď vydržím už jen pár hodin v kuse. Pak si musím aspoň zahrát na počítači prší na odreagování nebo se projít,“ říkal, když mu bylo 71 let.

Jan Bauer také patřil k několika málo spisovatelům v Čechách, kteří se uživili psaním beletrie a literatury faktu. Měl spoustu příznivců, ale i odpůrce, kteří mu vyčítali bulvarizaci a nadprodukci.

„A já jim vzkazuju, ať zkusí napsat historickou knihu, kterou si přečte široký okruh čtenářů. Na druhou stranu jim dávám v něčem za pravdu a uznávám, že psaní knih je pro mě prací,“ vyprávěl před lety v rozhovoru pro iDNES.cz.

Literaturu miloval už odmalička. Narodil se na konci druhé světové války v Jihlavě. Z vyprávění znal historky o tom, že po osvobození jeho otce málem zastřelili rudoarmějci, protože si v opilosti jeho uniformu československého důstojníka spletli s oblečením wehrmachtu. Nebo jak jejich nájemní vilu zabral maršál Malinovskij se svým štábem.

Časem se rodina přestěhovala do Českého Krumlova, kde Jan Bauer maturoval na tehdejší střední všeobecně vzdělávací škole. V té době už hltal Franze Kafku, povídky Isaaka Babela či Ernesta Hemingwaye.

Chtěl jít studovat žurnalistiku nebo sociologii, ale maminka ho prý nechtěla pustit do Prahy. Bála se, že by trávil příliš mnoho času po hospodách a s dívkami. A tak Jan Bauer skončil na Vysoké škole zemědělské v Českých Budějovicích.

Začal psát básně

„Kolem sedmnácti let jsem začal psát básně a nějaké povídky. Později jsem přišel za Borisem Jachninem na Krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, který mi řekl, že má tvorba ještě není na vydání, ale doporučil mi, ať zkusím publikovat v Jihočeské pravdě. V roce 1964 jsem pak založil studentský literární časopis Dialog, kam jsem léta dopisoval,“ vzpomíná.

Jeho vůbec první kniha z roku 1978 však neměla s beletrií ani s historií nic společného. „Zajímala mě otázka hladu a globality a vznikla populárně-naučná publikace Uživí naše planeta lidstvo? První historickou knihou byly až mé pětisvazkové Záhady českých dějin, první svazek vyšel v roce 2000,“ vzpomínal Bauer.

X X X

„Rozpory jsou do očí bijící,“ stěžoval si rytířský řád na české soudy. A uspěl

Český Ústavní soud zbavil stěžovatele práva na spravednost, uvedl Štrasburk. Před tím Ústavní soud kritizoval sám sebe.

Do Ústavního soudu se znovu tvrdě opřel Evropský soud pro lidská práva. Rozhodl, že český Ústavní soud zbavil práva na spravedlivý proces Suverénní řád Maltézských rytířů – České velkopřevorství v restitučním sporu o majetek. Ten se týkal více než 50tihektarového pozemku v obci Dívčí Hrad na Bruntálsku. Přestože řád maltézských rytířů se stížností na Českou republiku ve Štrasburku uspěl, nežádal peněžní satisfakci. Soud mu ji proto nepřiznal.

Podle štrasburského soudu čtvrtý senát ignoroval vývoj judikatury a nevysvětlil, proč se od ní odchýlil. Svůj odlišný názor nepředložil plénu, jak měl podle zákona o Ústavním soudu učinit. Porušil tím zásadu právní jistoty a právo na spravedlivý proces. I když právo na jednotnou judikaturu neexistuje. Ústavní soud v tomto případě kritizoval i sám sebe.

Čtyři stížnosti rozhodl pokaždé jinak

Suverénní řád Maltézských rytířů podal celkem čtyři ústavní stížnosti ve všech svých restitučních sporech. Šlo o různý konfiskovaný majetek, ale stejnou situaci a historický vývoj. Ústavní soud však rozhodl pokaždé jinak.

Majetek řádu byl konfiskován podle dekretů prezidenta Beneše. Tento akt posléze „revidovala“ pozemková reforma v letech 1947 a 1948. Do toho v roce 2013 přišly církevní restituce.

Jak rozhodovat při souběhu konfiskací? Když se judikatura 90. let neslučovala s novou situací? Když chyběly záznamy i soupisy majetku z roku 1945? Kdy řád přišel o majetek? A přišel o něj vůbec? Tyto otázky české soudy měly rozhodnout.

 Napoprvé přišel řád o majetek podle dekretu

V první stížnosti ohledně 50 hektarů pozemku v obci Dívčí Hrad Ústavní soud rozhodl, že právním základem pro konfiskaci majetku podle dekretu prezidenta z roku 1945 byl „samotný dekret“. Ke konfiskaci tedy došlo k datu, kdy dekret nabyl účinnosti. Řádu nevyhověl.

Druhé ústavní stížnosti Ústavní soud naopak vyhověl. Tentokrát šlo o pozemek v Pitárné. Nejvyšší soud (NS) dovolání zamítl. Avšak Ústavní soud v listopadu 2021 rozhodl, že NS tím porušil právo stěžovatele na soudní ochranu Listiny základních práv a svobod.

Napotřetí Ústavní soud kritizuje Ústavní soud

Třetí ústavní stížnost řádu, tentokrát o určení vlastnického práva k jiným pozemkům v území Dívčí Hrad, Ústavní soud opět zamítl. Výslovně zdůraznil, že závěry obecných soudů jsou v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu 21/05.

Naopak tento senát Ústavního soudu zkritizoval dvě předešlá rozhodnutí Ústavního soudu. „Tyto nálezy se odchýlily od předchozí judikatury Ústavního soudu a výše uvedeného plenárního stanoviska, a proto mělo být řízení v těchto věcech vedeno v souladu s § 23 zákona o Ústavním soudu,“ uvedl doslova ÚS.

Předmětné ustanovení říká: „Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.“

Napočtvrté konfiskovali majetek řádu komunisti

V září 2024 Ústavní soud zamítl čtvrtou stížnost. Tentokrát podanou státem. Český stát v ní napadl vrácení pozemku v Březiněvsi. Řád se ovšem jako další stěžovatel připojil v pozici vedlejšího účastníka.

„Stěžovatel o majetek nepřišel v důsledku konfiskace podle prezidentského dekretu, ale právě v důsledku revize první pozemkové reformy po státním převratu v roce 1948,“ uvedl k majetku řádu doslova Ústavní soud.

Už v březnu 2022 podal Suverénní řád Maltézských rytířů stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Stěžoval si, že vnitrostátní soudy rozhodovaly svévolně. „Vykládaly vnitrostátní právo v do očí bijícím rozporu se zásadou právní jistoty a ignorovaly předchozí rozsudky, které Ústavní soud vydal v identických případech,“ shrnuje stížnost Evropský soud pro lidská práva.

Vláda: Právo na jednotnou judikaturu není

Vláda ve Štrasburku mimo jiné uvedla, že i kdyby ESLP shledal, že obě judikatury jsou v určitých ohledech neslučitelné, neznamená to automaticky, že došlo k porušení práv na spravedlivý proces. Právo na spravedlivý proces nezaručuje právo na jednotnou judikaturu.

Judikatura ke zmírňování majetkových křivd diktatury, k restitucím, konfiskacím podle dekretů a navracení církevního majetku se od 90. let vyvíjela. Například v případě Cisterciáckého opatství Ústavní soud v roce 2020 uvedl, že podrobení majetku pozemkové reformě v roce 1947 nic nemění na tom, že byl konfiskován dekrety v roce 1945, uvedl v úvodu rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva.

Konfiskace podle dekretů je právním aktem, jehož platnost nelze posuzovat z hlediska nedostatků následných správních (deklaratorních) rozhodnutí, upozornil na rozhodnutí Ústavního soudu ESLP.

Vývoj judikatury je v souladu se spravedlností

Jenže jak se vyvíjí zákony, mění se i judikatura. Počínaje rokem 2021 první a druhý senát Ústavního soudu rozvedl svou judikaturu ohledně souběhu konfiskací podle prezidentských dekretů z roku 1945 a podle revize prvního zákona o pozemkové reformě z roku 1947, shrnul znovu ESLP.

Požadavky právní jistoty a ochrany legitimní důvěry veřejnosti nezakládají právo na konzistenci judikatury. Vývoj judikatury sám o sobě není v rozporu s řádným výkonem spravedlnosti, jelikož nedodržení dynamického a evolučního přístupu by mohlo bránit reformám nebo zlepšení, podotkl k tomu Evropský soud pro lidská práva.

ESLP: Čtvrtý senát Ústavního soudu ignoruje vývoj

Řád ve své ústavní stížnosti odkázal na nový vývoj judikaturu. Čtvrtý senát Ústavního soudu rozhodl, že není důvod odchýlit se od ustáleného zjištění, že právním základem pro konfiskaci majetku podle prezidentského dekretu je samotný dekret. Proto nebylo nutné zkoumat, zda ke konfiskaci skutečně došlo.

„Soud musí poznamenat, že čtvrtý senát Ústavního soudu ignoroval nově ustálený vývoj ústavní judikatury, aniž by vysvětlil své důvody,“ uvedl ESLP. Podle Soudu ustálená judikatura ukládá povinnost uvést podrobné odůvodnění, pokud jde o odchýlení se od předchozího rozhodnutí, uvedl ESLP.

Senát nepředložil jiný názor k projednání plénu

Zákon o Ústavním soudu v § 23 zajišťuje jednotnost praxe v rámci senátů Ústavního soudu. Dává senátu, který dospěje k rozdílnému právnímu názoru Ústavního soudu od dřívějšího nálezu, „možnost předložit věc k projednání plénu Ústavního soudu“.

„Čtvrtý senát Ústavního soudu se však rozhodl tento mechanismus nevyužít. Přestože si musel být vědom toho, že první a druhý senát Ústavního soudu od roku 2021 vyvinuly odlišnou judikaturu ohledně souběhu konfiskací majetku podle prezidentských dekretů a podle revize prvního zákona o pozemkové reformě,“ píše v rozsudku Evropský soud pro lidská práva.

Právě tato otázka byla ústředním bodem případu řádu maltézských rytířů.

ÚS zbavil stěžovatele práva na spravedlivý proces

Čtvrtý senát ignoroval uvedený vývoj ústavní judikatury, která byla ustálena před jeho rozhodnutím a byla i nadále uplatňována v podobných případech restituce. K rozhodnutí dospěl, aniž vysvětlil novou judikaturu. Nepoužil mechanismus stanovený zákonem v takových případech – konkrétně projednání otázky v plénu Ústavního soudu. Z těchto důvodů byla podle Soudu porušena zásada právní jistoty.

Vzhledem k těmto okolnostem se Soud domnívá, že stěžovatel byl zbaven práva na spravedlivý proces. Došlo k porušení článku 6 § 1 Úmluvy, uzavřel Evropský soud pro lidská práva.

Protože řád nepožádal o finanční zadostiučinění, soud mu žádné nepřiznal.

Vývoj sporu v České republice:

Věc se týká více než 50tihektarového pozemku v obci Dívčí Hrad v okrese Bruntál. Pozemek byl konfiskovaný českým státem podle dekretu prezidenta Beneše z roku 1945. Ale 23. března 1949 rozhodlo ministerstvo zemědělství ponechat 50 hektarů „panství Dívčí Hrad“ Suverénnímu řádu Maltézských rytířů.

Pozemkový úřad v roce 2006 převedl pozemek na dva soukromé zemědělce, ač existovalo blokační ustanovení zákona.

V lednu 2013 vstoupil v platnost zákon o nakládání s církevním majetkem. Ten umožnil restituci majetku protiprávně zabaveného církvím. Církve měly podat žádost o svůj bývalý majetek, který byl v rozporu s o blokací vlastnictví půdy převeden na soukromníky. Proto ho ve skutečnosti pořád vlastní stát.

Majetek zabavený na základě dekretů byl z tohoto procesu vyloučen.

V prosinci 2013 podal řád maltézských rytířů žalobu. Domáhal se správního uznání, že vlastníkem předmětného pozemku je stát. Nikoli zemědělec, který ho nabyl v rozporu s ustanovením o blokaci půdy. Kromě toho se odkazoval k rozhodnutí ministerstva zemědělství z roku 1949.

Soud žalobě vyhověl, když prohlásil, že konfiskace nebyla dokončena. Není o ní záznam, neexistuje žádný soupis majetku. Tento rozsudek ale zrušil odvolací Krajský soud v Ostravě.

Po sedmi letech od podání žaloby zamítl dovolání řádu i Nejvyšší soud. Dospěl k závěru, že šlo o konfiskaci podle Benešových dekretů v roce 1945. Co se dělo potom, je podle Nejvyššího soudu irelevantní. Následovaly výše popsané ústavní stížnosti.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Kraj podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí zákona o rozpočtovém určení daní

Ačkoliv se podání návrhu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje Ústavnímu soudu ČR jevilo původně jako krajní řešení, nakonec byl Pardubický kraj z důvodu nečinnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu a neprojednání legislativní iniciativy donucen jít touto cestou. Ve spolupráci se starostou Letohradu a senátorem Petrem Fialou se podařilo sesbírat 32 podpisů senátorů, přičemž nezbytných pro podání návrhu bylo 17. Ve čtvrtek 18. září doručil krajský návrh osobně na Ústavní soud krajský zastupitel Jan Chvojka.

 „O podání k Ústavnímu soudu jsem v minulosti hovořil spíše s nadsázkou a jako o krajní variantě, protože jsem věřil, že zákonodárná iniciativa, kterou jsme společně s kolegy z dalších krajů podali do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bude minimálně projednána. Bohužel nestalo se tak. Proto bychom se do budoucna měli zabývat nejen tím, že kraje mají právo iniciativu podat, ale mají také právo, aby byla v rámci jednoho volebního období projednána. S ohledem na neprojednání jsme připravili návrh na zrušení částí zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje a přílohy číslo 1 tohoto zákona,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také připomněl, že se ke změně RUD zavázala i stávající vláda. „Ve svém programovém prohlášení pro končící volební období se vláda zavázala, že udrží stávající financování obcí a změní rozpočtové určení daní pro kraje na základě shody s Asociací krajů ČR s navýšením celkové alokace finančních prostředků. Nestalo se tak,“ řekl hejtman.

 Pardubický kraj proto připravil návrh textu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje pro projednání u Ústavního soudu. „Ve spolupráci s naším senátorem a starostou Letohradu Petrem Fialou jsme oslovili senátory, kteří pod náš návrh přidali 32 podpisů, z potřebných minimálně 17, napříč politickým spektrem, což jen potvrzuje, že se nejedná o téma ideologicky zabarvené, ale faktické a systémové,“ sdělil k procesu hejtman Martin Netolický. Na svém úterním jednání vzali krajští zastupitelé na vědomi upřesnění návrhu pro podání k Ústavnímu soudu.

„Součástí změny jsou drobná formulační upřesnění spíše formálního významu. Dále pak doplnění bodu, který se týká okolností vzniku stávající právní úpravy a její poslední změny v roce 2004. Největší změnou je doplnění článku, který reaguje na předcházející nález Ústavního soudu ve vztahu k dani z hazardních her. V rámci tohoto nálezu se Ústavní soud vyjádřil, že určení daňových výnosů a nastavení klíče jejich rozdělení mezi obce a města je primárně otázkou politické odpovědnosti zákonodárce, a že ústavní přezkum přichází v úvahu zejména tehdy, pokud by právní úprava fakticky znemožňovala výkon zákonem svěřených úkolů. Proto se snažíme ústavním soudcům sdělit, že náš návrh brojí proti neexistenci jakéhokoli objektivizovaného kritéria v rámci právní úpravy RUD,“ vysvětlil doplnění textu hejtman Netolický.

Ve čtvrtek 18. září byl krajem připravený návrh, který si osvojil senátor a starosta Letohradu Petr Fiala a za skupinu senátorů zmocnil advokáta a krajského zastupitele Jana Chvojku, předán na Ústavní soud v Brně. „Věc bude přidělena soudci zpravodaji, který připraví podklady pro rozhodnutí pléna, a soud si zároveň vyžádá vyjádření Poslanecké sněmovny, Senátu a případně do řízení může vstoupit jako vedlejší účastník Vláda ČR. Současně jsme požádali o přednostní projednání, nicméně s ohledem na dosavadní praxi lze očekávat, že případné rozhodnutí padne spíše až v roce 2026. Po shromáždění všech podkladů bude věc projednána a rozhodnuta nálezem Ústavního soudu,“ uvedl k procesním záležitostem Jan Chvojka.

Změna rozpočtového určení daní pro kraje byla předmětem také středeční návštěvy prezidenta České republiky Petra Pavla v Pardubickém kraji. Mgr. Dominik Barták

X X X

ITALSKÁ  VÍNA  DO  ČR

Vážení přátelé pěkných vín, Stále usilovně ochutnáváme a vyhledáváme pro Vás vinařství se zajímavým příběhem a hlavně pozoru-hodnými víny. V předchozích měsících jsme Vám představili vína pocházející ze tří vinařství na Sicílii. Teď se budeme věnovat vínům ze střední Itálie, konkrétně Vám představujeme vinařství La Veneranda (web vinařství) z regionu Umbrie a jejich vína z tradičních odrůd tohoto regionu: červené Sagrantino a bílé Grechetto, ale nejenom tyto.

Vinařství La Veneranda najdeme na severním okraji města Montefalco, jednom z vinařských center střední Itálie (region Umbrie). Vzhledem k poloze v tradiční vinařské oblasti nepřekvapuje, že historie vinařství sahá hluboko do historie. Písemné prameny o rodinné usedlosti a zemědělské/vinařské činnosti jsou doloženy až do roku 1568. Významnou osobností v řadě majitelů byla v první polovině 19. století Maria Aloisa Moncelli, pro její vzdělanost a osobnost zvaná „La Veneranda“ („Ctihodná“). V roce 2013 manželé Eleonora Alessandrelli a Roberto Petruccioli přeměnili rodinné hospodářství na firmu, do které přizvali rodinnou přítelkyni Anna Rita Scarca, také pocházející z tradiční montefalcké vinařské rodiny.

Na počest své významné předchůdkyně nazvali novou společnost La Veneranda. Podobně jako u mnoha rodinných farem v Itálii, se La Veneranda zabývá kromě vinařství také zemědělskou produkcí – produkcí olivového oleje a chovem dobytka s produkcí sýrů a uzenářských výrobků. Veškerá produkce farmy je v organickém režimu. Dnes k vinařství-farmě patří asi 20 hektarů vinic, z toho 18 hektarů zabírají vinice přímo v katastru města Montefalco a 2 hektary jsou umístěny východně od města. Ročně vinařství vyrobí okolo 60-70 tisíc láhví vína, podle ročníku (kapacita sklepa je asi 100 tisíc).

Na vinicích jsou vysázeny převážně typické odrůdy střední Itálie – červené Sagrantino a Sangiovese a bílé Grechetto, doplněné menší výsadbou mezinárodních odrůd Merlot a Viognier. Z produkce vinařství jsme pro Vás vybrali vína reprezentující vinařskou produkci vinařství a samotného regionu – Montefalco Sagrantino DOCG, Rosso di Montefalco DOC a 2x Umbria IGT: Elli (čisté Sagrantino) a Ricardo I. (kupáž Sagrantino, Sangiovese a Merlot) v červených a Montefalco Grechetto DOC a Aureo, Umbria IGT (kupáž Grechetto a Viognier) v bílých. Věřím, že rozšíření naší nabídky o vína z vinařství La Veneranda bude pro Vás zajímavým zpestřením a dalším ‚rozšířením obzorů‘ v poznávání darů vinařské Itálie.

Z regionu Umbrie už máme jedno vinařství v nabídce, biodynamické Plani Arche. U příležitosti rozšíření nabídky pro tento region jsme pro Vás připravili zajímavé slevy i pro toto vinařství. Objednejte si ‘stejná’ vína (s vědomím, že dvě vína od různých vinařů nejsou nikdy stejná, i když máme stejný region, stejnou odrůdu a třeba i stejný ročník…) od obou vinařů, ochutnejte a porovnejte, který styl Vám více vyhovuje 🙂 Přeji Vám mnoho krásných chvil s dobrými lidmi a pěknými víny. A pokud to budou vína z naší nabídky, bude mi ctí. Se srdečným pozdravem, František Šamla Víno pro Vás Nejlepší dovozce roku 2022 2. místo pro rok 2020 a 2021, 3. místo pro rok 2023