Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise (EK) postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, bude moci EU přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí. Vyplývá to ze sobotního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica.
„Pokud chceme být v Evropské unii a NATO, nemůžeme automaticky na všechno říct ne. Ne na všechno řeknu ano. Pokud dostaneme minimální garance, můžeme přistoupit k hlasování o sankčním balíku. Jinak i za cenu obrovské krize jsem připraven dál blokovat sankce vůči Ruské federaci,“ řekl Fico na tiskové konferenci. Na úterý je naplánována schůzka unijních ministrů zahraničí.
Slovensko podle Fica sice nemá námitky vůči samotným novým protiruským sankcím, tuto záležitost ale spojilo s plánem EK ohledně plynu kvůli tomu, že schválení návrhu ukončit dovoz plynu z Ruska do EU nevyžaduje souhlas celé evropské sedmadvacítky.
Slovenský premiér dlouhodobě žádá záruky například ohledně dostatku plynu pro Slovensko po případném ukončení dovozu ruské suroviny do EU, jakož i garance v souvislosti s možnou arbitráží ruského koncernu Gazprom proti Slovensku. Bratislava má s Gazpromem smlouvu o dodávkách plynu do 2034 a podle Fica je kontrakt založen na principu, že za plyn má Slovensko platit i v případě, že ho neodebere.
Ficovi se také nezamlouvá, že zastavením dovozu ruského plynu přijde Slovensko o tranzitní poplatky a naopak bude platit za jeho dovoz jinými trasami pro vlastní spotřebu.
Přepravu plynu přes Slovensko zajišťuje polostátní firma Eustream, ve které má podíl a manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Kvůli postoji Slovenska EU už opakovaně odložila hlasování o 18. souboru protiruských sankcí. Fico řekl, že v sobotu hovořil s německým kancléřem Friedrichem Merzem, obsah telefonátu ale odmítl komentovat.
Merz podle médií dříve v tomto týdnu v projevu na mezinárodní konferenci o pomoci Ukrajině řekl, že ke schválení nových protiruských sankcí chybí už jen souhlas jediné členské země EU. Současně vyzval Fica, aby nové sankce už neblokoval.
Objem přepraveného plynu přes Slovensko se snižoval už před ruskou invazí na Ukrajinu z roku 2022 a následně prudce klesl. Do konce loňského roku Slovensko odebíralo ruský plyn přes Ukrajinu, která kontrakt s Ruskem ohledně tranzitu suroviny přes své území neprodloužila.
Gazprom pak letos začal dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země, kapacita tohoto plynovodního propojení ale není dostatečná.
X X X
Vnitro roky vyvíjí systém za téměř miliardu. Před plným startem už ho plánuje za stovky milionů předělat
Systém státem garantované sbírky zákonů a prostředí pro jejich přípravu – takzvanou e-Sbírku a e-Legislativu – čeká v roce 2026 plný start. Ministerstvo vnitra ale v něm už nyní plánuje řadu zásadních změn. Podle materiálu, který server iROZHLAS.cz získal, se chystá nejen výměna starého hardwaru, ale i podstatný přepis programového kódu systému. Vnitro, které systém spravuje, počítá, že za to zaplatí v příštích pěti letech stovky milionů.
Ministerstvo vnitra poslalo ostatním úřadům k připomínkám zprávu „o stavu, plánu rozvoje a migraci“ systému e-Sbírka a e-Legislativa (eSeL), který stát vyvíjí už 12 let a investoval do něj téměř miliardu korun.
„Informace je předkládána jako reakce na potřebu migrace infrastruktury systémů e-Sbírky a e-Legislativy do státního eGovernment cloudu a velké množství inovativních požadavků ze strany uživatelů systému,“ píše se v předkládací zprávě k dokumentu, který by následně měla projednat vláda (k přečtení je na konci článku).
Materiál nastiňuje, že do systému, který se postupně od roku 2024 spouští a měl by být plně funkční až teprve od ledna 2026, bude třeba investovat v následujících pěti letech dalších 453 milionů korun.
„Nejedná se o změnu původního návrhu, ale další nadstavby a rozvoj toho, co se původně ani nepředpokládalo,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Podle ní by změny měly spočívat v tom, že by se pak mělo dát s právním řádem lépe pracovat a systém by se tak stal „nástrojem k debyrokratizaci“.
Jak nicméně z materiálu a odpovědí resortu vyplývá, zásah do současné podoby systému e-Sbírky a e-Legislativy je značný. „Jeho architektura vznikla před mnoha lety, od té doby se vývoj informačních systémů změnil. V době vzniku neexistovalo státní cloudové prostředí, které by šlo využít pro provoz systému, změnily se také nároky na UX a UI (uživatelské rozhraní, pozn. red.), které mají dopad na uživatelskou přívětivost, a je potřeba se této otázce v následujícím období věnovat,“ připouští mluvčí vnitra, že zásah bude muset být rozsáhlejší.
„Nejedná se o změnu původního návrhu, ale další nadstavby a rozvoj toho, co se původně ani nepředpokládalo.“
Hana Malá (mluvčí ministerstva vnitra)
Materiál zmiňuje také nezbytné investice do výměny techniky, které vypočítává na 100 milionů korun. „Hardware byl dodán v roce 2019 s pětiletou udržitelností. Vzhledem k migraci do prostředí státního cloudu bude přeprogramován backend (část systému, která není na první pohled viditelná, ale stará se funkčnost databází a logiku aplikací, pozn. red.), aby byl systém přizpůsoben provozu v tomto prostředí. Spolu s tím by mělo dojít k přepisu a migraci na doménu gov.cz,“ popsala Malá. Právě přechodem na státní cloudové uložiště by se mělo podle ní stomilionové investici, na kterou resort nemá peníze, předejít.
Materiál pak stručně zmiňuje i zapojení AI, tedy nástrojů umělé inteligence. Ty by měly poskytovat pomoc při tvorbě legislativy – například při hledání případů, kdy jednu věc opakovaně upravuje víc předpisů, při strojových překladech předpisů do cizích jazyků nebo při vyhledávání již překonaných předpisů či konkrétních ustanovení.
Jako vyvíjet Bugatti
Systém elektronické a státem garantované sbírky zákonů a systém na tvorbu legislativy (eSeL) vzniká od roku 2013. Nápad na elektronickou sbírku zákonů sahá ale ještě dál – a to až do první dekády milénia.
Vývoj systému měl původně trvat tři roky. Protáhl se ale na dvanáct a plánované náklady na něj vzrostly téměř dvojnásobně na 903 milionů korun. I proto Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) letos na jaře konstatoval, že ministerstvo při jeho tvorbě selhalo. Podobná kritika zaznívala již dříve, ale někdejší šéf projektu a současný předseda Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže Petr Mlsna to odmítal.
„Tvorba systému není vůbec jednoduchá. Kdybych to měl ale přirovnat k jiným podobným projektům, tak tohle je v podstatě unikátní řešení. Jako byste vyvíjel jeden kus Bugatti Veyron nové generace. Není to (Škoda, pozn. red.) Superb, kterého poskládáte z komponentů na běžném trhu,“ hájil před třemi lety zdržení pro iROZHLAS.cz.
Národní kontrolní úřad zdůraznil, že systém eSeL měl vzniknout hlavně z peněz Evropské unie, které měly pokrýt zhruba 81 procent celkových výdajů. Výrazným nárůstem ceny projektu se ale podíl evropských peněz podstatně snížil. „Podíl zapojení evropských fondů se po změnách projektu snížil na 42 procent, zatímco podíl státu se z původně plánovaných 19 procent zvýšil na 58,“ vysvětlil člen kolegia NKÚ Stanislav Koucký s tím, že do prosince 2024 podal resort 22 žádostí o změnu projektu, prodloužení termínu dokončení a zvýšení jeho rozpočtu.
Podle vnitra mohlo za změny termínů a navýšení rozpočtu původní nerealistické nastavení projektu – k prodlužování termínu přispělo i přidávání dalších funkcionalit a proběhlé legislativní změny.
X X X
Rubio jednal s Lavrovem. ‚Pozitivní trend ve vztazích neslábne,‘ prohlásil ruský náměstek
Šéfové ruské a americké diplomacie spolu znovu jednali na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie v Malajsii, napsala v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Podle jejích informací Sergej Lavrov a Marco Rubio vedli krátký neformální rozhovor, o němž zatím nebyly zveřejněny podrobnosti.
Kuala Lumpur/Moskva/Washington 9:00 11. července 2025Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
Marco Rubio a Sergej Lavrov | Foto: Hasnoor Hussain | Zdroj: Reuters
Rozhovor následoval po čtvrtečním padesátiminutovém jednání obou představitelů v Kuala Lumpuru. Po něm Rubio řekl, že je americký prezident Donald Trump zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit.
Lavrov tehdy na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že jej projedná s Trumpem.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pátek podle tiskové agentury RIA řekl, že pozitivní trend v rusko-amerických vztazích pokračuje a neztrácí na síle, přestože americká administrativa „kličkuje“.
„Ne, nesouhlasím s tím, že pozitivní trend ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem slábne,“ citovala Rjabkova agentura RIA.
Trump v noci na pátek našeho času bez podrobností prohlásil, že ho Moskva zklamala a že zřejmě v pondělí učiní důležité prohlášení k Rusku.
Šéf Bílého domu je v poslední době kritičtější k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, a naopak o něco vstřícnější k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, kterého v minulosti obviňoval z rozpoutání války.
Trump v úterý ocenil odvahu Ukrajinců, kteří se ruské agresi brání už od února 2022, a potvrdil, že schválil další dodávky obranných zbraní pro napadenou východoevropskou zemi.
Rubio a Lavrov se poprvé sešli v saúdskoarabském Rijádu 19. února během jednání americké a ruské delegace. Rovněž spolu několikrát hovořili telefonicky.
X X X
VLTAVA O 10 METRŮ NÍŽE NA ORLÍKU
Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr
Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě stojí třeba i plavební komora v Kořensku, lodě mají smůlu. Sucho také odhalilo na Orlíku řadu zajímavých staveb, které se po stavbě přehrady zatopily.
Písčité břehy plné kamenů, bohužel i odpadků či uhynulých ryb už pomalu na některých místech zarůstají travou. Loďky jsou uvázané řetězy daleko od břehů a řeka Vltava připomíná zase své staré koryto. Tak nyní vypadá začátek vodního díla Orlík na Vltavotýnsku. Vody je málo.
„Nevím, jak někomu jinému, ale nám neberou,“ usmál se muž, který na pramičce seděl s manželkou a nahozeným prutem. Chytal ryby pod osadou Doubrava. „Jezdíme sem už tak čtyřicet let, ale takové sucho já nepamatuju. Občas je to tu podobné na podzim, ale tohle je moc,“ glosoval současnou situaci na řece, která se v těch místech zařezává mezi skalní úbočí.
Rybaří kousek od kamenných zbytků, které nízká hladina zase po čase dovoluje pozorovat. Je to bývalá 63 metrová retardérová propusť, kudy dříve před napuštěním přehrady splouvali Vltavu vodáci.
Na druhém břehu pak mnozí lidé pozorují, co zbylo z Nového mlýna, který tu stával už od roku 1720. I my jsme prošli betonová torza s fotoaparátem. Na místě vás až překvapí, jak jsou některé části jezu ve stále dobrém technickém stavu. V roce 1929 u mlýna zbudovali malou vodní elektrárnu, která například zásobovala pivovar v Protivíně.
O kus dál po proudu pod Albrechticemi nad Vltavou zase můžete na pravém břehu pečlivě prozkoumat pevnostní bunkr, který se také kvůli nedostatku vody dostal na denní světlo. Jsou vidět i takzvané potahové stezky, cesty sloužící k dopravě lodí koňmi zpět proti proudu. Technické památky tu u břehů Orlíku sleduje řada lidí a někteří vodáci si dokonce zkoušejí splout řeku tak, jak se to dalo před stavbou přehrady v 50. letech minulého století.
Těmto lodím takový stav vyhovuje, jiným už však ne. Na Orlíku se v těchto dnech hladina Vltavy pohybovala na kótě 343 metrů nad mořem. Maximální retenční hladina nádrže je přitom o celých deset metrů výš. Což je vidět třeba na skalách i březích, díky různým čárám.
Vodohospodáři tak museli na konci června také uzavřít pro lodní dopravu nedalekou plavební komoru v Kořensku. „Jakmile na hrázi Orlíku klesne voda pod výšku 345,60 metru, opatření obecné povahy omezuje lodní provoz na Vltavě,“ řekla ředitelka státní plavební správy Klára Němcová.
Koupat? Někde raději už ne
Úsek mezi Kořenskem a Orlíkem využívají především rekreační lodě, čluny a hausbóty, na nichž se lidé plaví třeba až do Prahy.
Nízký stav vody však není na Orlíku nic výjimečného. Už v minulých letech, například v roce 2022, 2017 či v roce 2015 také Vltava klesala tak, že Kořensko muselo zavřít a hladina rovněž odhalila řadu už dávno zaplavených staveb. Například mostek na staré silnici mezi Temešvárem a Podolím pod dnešním Podolským mostem.
zavřít ×
„Je to dáno tím, aby přehrada splnila svůj účel, což znamená, že v době sucha musí nadlepšovat průtok Vltavy. A to platí o každém vodním díle na vltavské kaskádě,“ řekl Hugo Roldán z Povodí Vltavy. Dodal, že dostatek vody v řece pak zachovává vhodné podmínky pro ekosystém. Kvůli nedostatku vody a teplejšímu počasí se však na některých místech zhoršila kvalita vody tak, že je tu nevhodné se koupat.
Tak je tomu třeba u tábořiště Podolsko. Kvalita se tam za dva týdny hodně zhoršila. Vyplývá to z aktuálních rozborů. (s přispěním ČTK)
X X X
Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys
Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a na druhém jezu, který vodáky od Lipna čeká, se tvoří fronta. Širokých raftů s neohrabanými „nevodáky“ jsou tu desítky. Čekací doba jak na příjezdu ráno do Prahy: půl hodiny žádný čas. Reportér portálu iDNES.cz. zjišťoval, jaká je letošní sezona.
„Já aspoň vypadám jako vodák, mám proužkatý modrobílý tričko, ne jako támhle ti kluci s nápisem fotři na vodě,“ směje se Jakub Hrdlička.
Kluk, který je přesným typem vodáka na Vltavě: jinou řeku nikdy nejel, přijel autem do kempu, kde si půjčil v půjčovně „nepřevratitelný“ raft, naložil si sudy s oblečením a hlavně dvě igelitky piv a tvrdého alkoholu a může s přáteli vyplout.
Spočítané to do dalšího kempu mají tak, aby tam v podstatě dopluli, aniž by museli pádlovat. A tak si čas před jezem v Herbertově krátí tím, že prostě popíjejí. „Mně je to jedno, že je tu fronta, já mám ruma,“ haleká na něj z dálky další kamarád, který s druhou částí party pluje na druhém raftu.
Pro pochopení: jez v Herbertově se sjíždí úzkou šupnou, kam se vejde jedna loď nebo raft. Proto se před ním tvoří fronta. „Lidí jsou za léto tisíce, většinou máme všechny rafty půjčený už půl roku dopředu, většinou jsou to mladí, co si jedou udělat prodloužený víkend, zachlastat,“ říká mladík, který v jedné z půjčoven předává lidem rafty.
Známá vodácká místa – ať už stánky s občerstvením na březích či vodě nebo známé kempy, jsou plné. Stejně tak Český Krumlov, kam se většina lidí jde projít. V plavkách. A i proto na rechlích – mostě přes Vltavu – před Českým Krumlovem visí billboard, že Krumlov je město zapsané na seznamu UNESCO a ne pláž a lidé by se tedy měli alespoň obléknout.
„Je to druh turismu, který prostě k Českému Krumlovu patří a už to tak bereme. Je to naše součást, ale rádi bychom, aby lidé dodržovali alespoň základní pravidla,“ říká starosta města Alexandr Nogrády. Vltavu každoročně spluje okolo tří set tisíc lidí.
Majitelé půjčoven přitom tvrdí, že lidí na Vltavě je v letošním roce o trochu méně, než kolik jich bylo třeba před pěti či deseti lety. „Je to ve vlnách, kdy lidé najíždějí hlavně o prvním víkendu a pak když vyjdou tyto červencové svátky uprostřed týdne. Ale už to není tak dramatické jako dříve,“ říká předseda Spolku Vltava a provozovatel voroplavby v Krumlově Radek Šťovíček sdružující půjčovny lidí i ochranáře řeky s cílem rozvíjet organizovanou i neorganizovanou vodáckou turistiku.
Každopádně Vltava od Vyššího Brodu do Českých Budějovic byla, je a bude vždy vytíženější než jiné české řeky. Vltava je totiž pro vodáky jistota: kvůli minimálnímu povinnému odtoku z Lipna totiž nehrozí, že by byla podobně jako jiné řeky v létě na suchu a vodáci více těžké rafty nosili, než pluli. A i proto, je vodáků tolik.
Vodáctví jako groteskní byznys
Popravdě vodáctví je tu více byznys než zážitková turistika. A nutno říct, že místy až groteskní. Tak třeba plovoucí bary, které přímo uprostřed řeky nabízejí lidem z lodi alkohol, vymyslely, jak obejít zákaz obcí podél Vltavy, které mají prodej čehokoliv přímo uprostřed řeky z lodí či barů zakázaný.
Proti plovoucím barům se také vzbouřili majitelé kempů a občerstvení od Krumlova po Lipno a sepsali loni petici, v níž žádali, aby policie nebo Česká obchodní inspekce zakročila, protože plovoucí bar přece nemůže být provozovna už jen kvůli tomu, že nemohou dodržovat hygienické normy.
Jenže na bary jsou všichni krátcí: i když úředníci „zaprotokolují“ přestupek, druhý den se na řeku vrátí. Na pokutu si vydělají během pár hodin, správní řízení o přestupku se pak vleče měsíce. A někteří z nich jdou ještě dál.
Tvrdí, že prodej alkoholu je charita, respektive ohánějí se třeba povolením například pražského magistrátu k veřejné sbírce, jejímž účelem je zajištění peněz na úklid přírody a krajiny s tím, že desetinu z ceny pití dají právě na to.
„Kontroly na ně pořádně nejdou. Hygiena řekne, že je nemůže kontrolovat, když nemají označenou provozovnu, další úřady je kontrolují ze břehu, i když jim nabízíme, že jim půjčíme lodičky. Je třicet stupňů a nikoho nezajímá, jak skladují potraviny, jak udržují hygienu, jak si myjí ruce a podobně. Je to věčný boj a letos těchto barů akorát přibylo,“ říká provozovatel známého kempu U Fíka Martin Bušovský.
Počet vodáků je neúnosný, tvrdí starosta
Už roky přitom i profesoři třeba z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity mluví o tom, že je potřeba regulovat počet lodí. Vzniklo historicky několik návrhů: vybírat peníze za každou loď a raft, který spluje, vybírat poplatky po půjčovnách až po návrh, že by denně byl omezen počet lodí, které smí na řeky vyplout – podobně jako třeba na Teplé Vltavě v Národním parku Šumava – až po to, že v létě by třeba na dva týdny platil úplný zákaz splouvání. Neprošlo nic.
„Já roky říkám, že nějaká regulace přijít musí, protože počet vodáků je už dlouhodobě neúnosný. Jsem třeba pro vytvoření jakéhosi rozpočtu, kam by šly poplatky za půjčení každé lodi. My jako města máme zvýšené náklady s úklidem odpadků, čistotou v obci, řešíme opilecké rvačky i opilce v ulicích,“ říká starosta Rožmberka nad Vltavou Bohuslav Čtveráček.
V kempech se do restaurací a předzahrádek vylodili první opilí vodáci. Baví se, smějou, někteří křičí, zpívají. „Je to tradice. Příští rok jsme tu zas,“ říká František Bernas, vodák z Prahy, který za svůj život sjel jedinou řeku. Vltavu, vždy v raftu z půjčovny a vždy o červencových svátcích.
X X X
LIDÉ BEZ PENĚZ
Skoro čtvrt milionu měsíčně je málo, stěžuje si streamerka na svoji výplatu
Streamerka Snowwcone rozdráždila internetové publikum, když si postěžovala, že jí měsíční „výplata“ od platformy Twitch v hodnotě přesahující deset tisíc dolarů přijde nedostatečná. Prý má tak velké náklady, že je celkově v mínusu.
Streamerka Snowwcone sice nepatří mezi absolutní streamerskou elitu, ale jejích 85 tisíc sledujících ji řadí mezi vrchních několik procent, kteří se mohou svým koníčkem i slušně živit. Kdybych si mohl pomoci fotbalovým přirovnáním tak na Ligu mistrů to nestačí, ale třeba ve Spartě by byla za hvězdu.
Když jí ovšem naposledy přišla ze streamovací platformy Twitch měsíční výplata v hodnotě 10 tisíc dolarů (cca 210 tisíc korun), místo vděčnosti to v mladé ženě vyvolalo potřebu si postěžovat.
„Co je k**va šek na na 10 tisíc dolarů, když utratíte 5 tisíc jen za cestování, 500 za vybavení, 2 000 za nájem, dvě stě za wi-fi a dalších dvě stě za softwarové nástroje?“ postěžovala si přímo během svého posledního vysílání. Když připočítala ještě náklady na střihače a další technické vybavení, dospěla k tomu, že je za poslední měsíc v celkovém mínusu. Pokud ovšem u publika hledala soucit, přepočítala se, dostalo se jí v podstatě jen kritiky.
Pomiňme fakt, že ekvivalent 4 tisíc korun za připojení k internetu by si neřekli ani extrémně nenažraní čeští operátoři (a to jsme specifický trh) a že pracovat s editačními nástroji pro tvorbu videí by mělo být pro streamery samozřejmostí, většina lidí se podivuje nad vysokými náklady na cestování. Snowwcone je vysvětluje tím, že obrážení nejrůznějších akcí napříč celou Amerikou je nutné pro tvorbu zajímavého obsahu a budování kontaktů, i tak je to ovšem pořádná částka.
Streamerka Snowwcone přispívá na sociální sítě originálním a nikde jinde neviděným obsahem… to nemůžeme říct.
„Představte si, jaké to asi musí být, procestovat za rok více než milion korun,“ zasnil se jeden z komentujících, kolegyně VTuberka Elly byla ještě přímější: „Neumět vyžít a vytvářet obsah na internet s 10 tisíci dolary měsíčně, značí celkem velký problém.“
Snowwcone si zřejmě neuvědomila, že drtivá většina jejích fanoušků žije s daleko nižšími příjmy a dělá daleko náročnější práce, než je cestování.
Inu jak se říká, sytý hladovému nevěří a i mezi streamery najdeme spoustu těch, kteří žijí odtržení od všednodenní reality. Z nedávné doby můžeme jmenovat například Lacyho, který tvrdil, že je streamování těžší než většina „obyčejných“ prací (psali jsme tady), Pokimane, která se smála vlastním fanouškům, že jsou příliš chudí na její sušenky za 600 Kč (psali jsme tady), anebo Jack Dohertyho pravidelně demolujícího luxusní sportovní vozy (psali jsme tady).
A co myslíte, stálo je jejich na odiv dávané snobství nějaké sledující? Samozřejmě ne. Ani bychom se tedy nedivili, kdyby fanoušci Snowwcone na příště „přitlačili“ v posílání finančních příspěvků, vždyť najít na internetu podobně kvalitní obsah je dnes vzácnost.
Myšleno samozřejmě ironicky, podobných děvčat jsou dnes na Twitchi zástupy.
X X X
Soudkyně zakázala plošné zadržování migrantů v Kalifornii, Bílý dům to odmítl
Americká federální soudkyně nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby zastavila plošné zadržování a zatýkání přistěhovalců v sedmi kalifornských okresech, včetně Los Angeles. Vláda má nově také zákaz omezování přístupu advokátů do losangeleského imigračního detenčního zařízení. Informovala o tom agentura AP. Bílý dům rozhodnutí soudkyně Maame E. Frimpongové odmítl.
Skupiny na ochranu přistěhovalců podaly minulý týden žalobu, v níž tvrdí, že se Trumpem nařízené zásahy proti přistěhovalcům v jižní Kalifornii systematicky zaměřují na lidi snědé pleti. Pod žalobou jsou podepsáni tři zadržení přistěhovalci a dva občané USA, z nichž jeden byl zadržován, přestože se agentům prokázal dokladem totožnosti.
Frimpongová vydala mimořádné příkazy, které jsou dočasným opatřením po dobu soudního řízení. Učinila tak po předchozím slyšení, v němž žalující organizace tvrdily, že vláda porušuje čtvrtý a pátý dodatek ústavy.
Čtvrtý dodatek americké ústavy hovoří o právu na ochranu svobody osobní a domovní. Zakazuje mimo jiné neodůvodněné prohlídky nebo zabavení majetku. Umožňuje pouze prohlídky na základě důvodného podezření. Pátý dodatek stanoví pravidla pro předkládání a získávání důkazů a garantuje právo na spravedlivý proces. Soudkyně uvedla, že žalující strana předložila množství důkazů, že federální vláda tato ustanovení porušuje.
Bílý dům rozhodnutí odmítl. „Žádný federální soudce nemá pravomoc diktovat imigrační politiku – tuto pravomoc má Kongres a prezident,“ uvedla mluvčí Trumpovy administrativy Abigail Jacksonová.
X X X
Izraelští osadníci ubili na Západním břehu Jordánu Američana
Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ví o smrti amerického občana na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu poté, co se v médiích objevily zprávy, že izraelští osadníci ubili k smrti Palestince s americkým občanstvím.
Palestinská tisková agentura WAFA s odvoláním na místní ministerstvo zdravotnictví uvedla, že dvacetiletý muž zemřel poté, co ho v pátek večer ve městě Sinjil severně od Ramalláhu zbili izraelští osadníci při útoku, při kterém bylo zraněno dalších deset osob.
„Jsme si vědomi zpráv o úmrtí amerického občana na Západním břehu Jordánu,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí a dodal, že ministerstvo nemá další komentář s ohledem na soukromí rodiny a blízkých oběti.
Podle příbuzných, kteří hovořili s deníkem The Washington Post, byl 20letý americký občan z Tampy na Floridě v pátek na návštěvě rodiny na Západním břehu Jordánu. Příbuzní uvedli, že ho izraelští osadníci ubili k smrti. Izraelská armáda incident prověřuje.
Izrael okupuje Západní břeh Jordánu od roku 1967. V rozporu s mezinárodním právem tam umožňuje budování osad. Izraelská vláda rozšiřování osad na Západním břehu podporuje, jakkoli je mezinárodní společenství považuje za překážku pro mírové urovnání letitého izraelsko-palestinského konfliktu. Někteří ministři z krajní pravice chtějí osady připojit k izraelskému území.
Násilí osadníků na Západním břehu Jordánu se podle skupin na ochranu lidských práv zvýšilo od začátku izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy od předloni v říjnu.
X X X
LIDOVÉ NOVINY:
Nemajetková újma otců-trubců trápí ústavní soudce víc než nezájem o potomky
Z ženské emancipace těží především muži, zejména v rodinném právu. Ukázkou budiž verdikt Ústavního soudu, který se zastal otce, který uplatňoval nárok na odškodné za nemajetkovou újmu ze smrti dcery, které neplatil ani alimenty.
Celkem očekávatelně a na první pohled přirozeně dvě soudní instance odmítly požadavek pána, který se domáhal po viníkovi dopravní nehody odškodného jeden milion korun za nemajetkovou újmu. Lidově řečeno, za to, že zabil jeho dceru, od něj chce milion korun.
Vyškovský i odvolací brněnský soud pánovy nároky odmítly s tím, že sedm let na dceru neplatil výživné a dluží nebožce 74 tisíc na alimentech. Tenhle argument se jeví dost neprůstřelně. Pokud neplatím na dítě ani směšně nízké alimenty, nemohu u soudu tvrdit, že s potomkem mám hezký vztah.
Nota bene, mám-li s potomkem hezký vztah, nemohu u soudu tvrdit, že jsem se několik let nedověděl o tom, že mám platit zvýšené alimenty. Takový otrlý hamoun nemá s dítětem hezký vztah, v lepším případě je vyčůraný manipulátor, který potomkovi odmítá poslat výživné, v horším obyčejný lhář.
Shovívavost k neplatičům
Jenže touha tohoto mimořádného otce po milionové kompenzaci byla tak velká, že se obrátil na Ústavní soud. Ten mu dal překvapivě za pravdu, prý nelze spojovat placení výživného s kvalitou vztahu mezi rodičem a dítětem. „Úvahy ohledně řádnosti plnění vyživovací povinnosti nejsou ve vztahu k otázkám, ke kterým se soudy v trestním řízení vyjadřovaly, relevantní.
Výše nároku nemá být v podobných řízeních odměnou za řádné plnění rodičovských povinností, ale musí zásadně odrážet pouze hloubku ztráty, kterou rodič utrpěl,“ praví se v nálezu. Je to podobná logika jako z toho vousatého vtipu, kdy se vrah rodičů domáhá u soudu soucitu, protože je sirotek.
To, že pán neplnil své povinnosti vůči dceři, neznamená, že se nemůže domáhat újmy za její smrt. Tento soudní přístup ostře kontrastuje s tím, jak se stát staví k matkám a jejich povinnostem vůči potomstvu.
Při zjištění jakýchkoli abnormálností ve výchově potomků se matka setkává s orgánem sociálně právní ochrany dětí, který mluví úplně do všeho, nakonec může být dítě matce, se kterou stát není spokojen, i odebráno. Samozřejmě na základě soudního rozhodnutí. Zatímco otec-trubec se u soudu domůže i vynucené návštěvy, výživné platit nemusí, když prokáže dostatečnou vytrvalost.
Stát se k neplatičům staví dost shovívavě. Tuto asymetrii v podobě péče o potomstvo stát nepřímo podporuje a nyní ji hodlá ve zvláštních případech i „odměňovat“. Muži, kteří o rodinu nemají zájem, sázejí především na to, že se o děti stará v drtivé většině případů matka a že to bude dělat bez ohledu na to, zda jí bude přiznáno výživné pořádné, nebo jen směšné a též bez ohledu na to, zda nějaké vůbec dostane. Ve všech případech stát velice striktně dohlíží na to, zda matka o dítě řádně pečuje.
Rozdílný metr
Hodně velkou otázkou je, zda by se Ústavní soud podobně zastal matky, kdyby se ve sporu role prohodily. Jestli by se k otázce postavil stejně, tedy tvrdil, že je irelevantní, zda se matka o dítě starala, hlavní je, že s dítětem měla vztah.
Myslíte, že někdy nějaký ústavní soudce do odůvodnění napíše, že je lhostejné, že matka dítěti způsobila třeba avitaminózu nebo přispěla k jeho vývojovému zaostávání, deprivaci či poruše příjmu potravy, protože nejdůležitější je její újma? Sakra, i ten nejhorší rodič světa má ke svým dětem vztah a ony k němu, to je biologicky dáno. Avšak jestli z toho budou tuzemské soudy vycházet, zejména na základě tvrzení těch rodičů, kteří budou žádat odškodné za újmu na dětech, o které nejevili moc velký zájem, jsme v pekle.
Kontrolní otázka: Proč by měly mít mladé ženy potomstvo, když se dnes již polovina dětí rodí mimo manželství a tedy jim kyne kromě rodičovského úvazku, který trvá až pětadvacet let, ještě velmi nejistá finanční budoucnost, pokud jde o podporu ze strany otce?
A to nepočítáme celkové výdaje na potomka a životní komfort matky samoživitelky. Kdyby někdo káral matky „do foroty“, že si mají odpovědně vybírat partnery, bude mít možná trochu pravdu, ale především by se měl zlobit na stát. Ten uplatňuje vůči otcům a matkám rozdílný metr. Proč by měly ženy chtít rodit děti „tomuto státu“, když se o ně musejí starat bez řádné podpory? Vždyť si mohou také jen hedonisticky a bezstarostně užívat, stejně jako muži.
X X X
| ZA ZNÁSILNĚNÍ KASTRACE |
Doživotí a kastrace za znásilnění šestileté holčičky, rozhodl soud na Madagaskaru
Madagaskarský soud nařídil doživotí a chirurgickou kastraci muži, který loni v obci Imerintsiatosika znásilnil a pak se pokusil zavraždit šestiletou holčičku. V ostrovní zemi jde o první opatření tohoto druhu, napsala v pátek agentura Reuters.
„Stíhaná osoba byla odsouzena k doživotnímu trestu odnětí svobody s nucenými pracemi, který bude doplněn o kastraci. Rozhodnutí je silnou a významnou reakcí justice, která má sloužit také jako varování pro všechny s podobně podlými úmysly,“ uvedl ve čtvrtek generální prokurátor odvolacího soudu Didier Razafindralambo.
Kastrace byla na Madagaskaru zavedena loni jako součást zákona, který se zabývá znásilněním nezletilých osob do deseti let věku. Vláda se k jeho přijetí rozhodla proto, že soudy řešily mnoho takových případů.
Chirurgická kastrace je pro některé pachatele sexuálních trestných činů s jejich souhlasem prováděna v České republice a Německu. Louisiana se loni stala prvním státem USA, který tento zákrok u některých sexuálních trestních činů proti nezletilým nařídil.
Oproti tomu chemická kastrace, která se provádí průběžným podáváním léků a je vratná, byla zavedena jako trest v několika státech USA, Polsku nebo Jižní Koreji. Británie pak zvažuje její povinné používání.
Lidskoprávní organizace tvrdí, že obě praktiky jsou neetické a že by úřady měly podporovat oběti k tomu, aby čin samy nahlásily. Tím se podle organizací zajistí širší prevence i ochrana zneužitých před odvetou.
X X X
Turkovi fanoušci vyhrožují novinářce Rychlíkové. Hranatí hňupi, zlobí se Decroix
Novinářka Apolena Rychlíková čelí výhrůžkám a útokům poté, co na webu Page not found zveřejnila článek o trestním oznámení, které na europoslance a čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka podala jeho bývalá partnerka. Útoky v pátek odsoudil český výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Ostrá slova pro kritiky Rychlíkové mají také někteří členové vlády.
„Zvlášť znepokojující je, že se na osobně laděných urážkách podílí také účet na sociálních sítích s názvem ‚Hranatost‘, který Filipa Turka podporuje a má u některých příspěvků jako zadavatele/zpracovatele uvedené právě Motoristy sobě. Situace, kdy dehonestační kampaně pomáhají rozdmýchávat osoby blízké politickým stranám, považujeme za zvláště nebezpečné, protože mohou novináře vystavit skutečné hrozbě ze strany příznivců daných politiků,“ napsal v pátek v tiskové zprávě CZ IPI.
Motoristy institut žádá, aby se od urážlivé kampaně proti Rychlíkové na sociálních sítích distancovali a také veřejně vyzvali své příznivce, aby v nich nepokračovali. Vyjádření strany Motoristé sobě ČTK zjišťuje.
Zástupci správní rady institutu s odkazem na nedávný průzkum upozorňují, že takto intenzivní útoky na novináře a především ženy-novinářky mohou vést k tomu, že se rozhodnou svou profesi opustit. Neméně závažné je podle nich to, když kvůli podobné agresi začnou novináři opouštět důležitá témata či se vyhýbat „mocným osobám“.
„Nestavíme se proti kritice novinářské práce, ta je přirozenou a prospěšnou součástí fungující demokratické společnosti. Současná situace nicméně zachází daleko za hranice věcné debaty a považujeme ji tak za nebezpečnou pro svobodné mediální prostředí,“ uvedla správní rada.
Útoky na Rychlíkovou už odsoudili i někteří politici. Například ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) je označila za „trapno a hnus“. „Je mi fakt zle z toho, jak teď každej hranatej hňup kope do Apoleny Rychlíkové. Fakt kňučí ti stejní, co nás tu neodbytně poučují z konzervativní hodnoty svobody slova? Tak tihle velcí chlapáci s velkejma kárama se teď budou navážet do holky, novinářky?“ napsala v pondělí na svém Facebooku.
Je mi fakt zle z toho, jak teď každej hranatej hňup kope do Apoleny Rychlíkové. Fakt kňučí ti stejní, co nás tu neodbytně poučují z konzervativní hodnoty svobody slova? Tak tihle velcí chlapáci s velkejma kárama se teď budou navážet do holky, novinářky?
Opravdickej chlap by se zvedl a bojoval za svou čest – jenže to by musel nějakou mít. Místo toho banda pindíků motoristů bulí, že je na ně Apolena zlá. Vim kulový, co se stalo a párkrát už mne taky protáhli novináři bahnem, ale tyhle osobní útoky na novinářku a cílená kampaň proti ní, je trapno a hnus!!
S Apolenou určitě nesdílíme pohled na mnoho věcí, ale osobní útoky, co se proti ní spouští, hrubě odmítám!
Ostrými slovy nešetřil ani ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ve výhrůžkách a slovních útocích, kterým čelí Apolena Rychlíková, vyhřezlo to nejhnusnější, co v naší společnosti existuje: agresivita, násilí, sprostota, dehumanizace kohokoliv, kdo nesdílí moje vidění světa,“ napsal na sociální síti X.
Rakušan dodal, že ačkoliv politici neodpovídají za chování každého svého příznivce, svým chováním ukazují, co je přijatelné. Zároveň vyzval Turka, aby apeloval na své fanoušky, aby útok zastavili.
Podporu Rychlíkové vyjádřil také předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Jasně, že se veřejně přidávám k vaší podpoře a měl jsem to udělat již dříve,“ uvedl.
Přidal se i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Hnojomet, který spustili fanoušci Filipa Turka na novinářku Apolenu Rychlíkovou poté, co zveřejnila informace o jeho chování k bývalé partnerce, je odporný. Dokládá ubohost, kde namísto omluvy a vyvození osobních důsledků z tak ohavného chování přichází agrese vůči té, která na jeho hanebnost upozornila,“ uvedl na sociální síti X.
Útoky odsoudili také Piráti. „Jako Pirátská strana tohle chování jednoznačně odsuzujeme a vyzýváme Filipa Turka, aby se od něj distancoval,“ řekl jejich šéf Zdeněk Hřib.
S agresí se setkalo 80 procent novinářů
Z průzkumu zveřejněném letos v dubnu vyplynulo, že s agresí, útokem nebo jinou formou ohrožení se v Česku setkalo téměř 80 procent novinářů.
Nejčastěji, v téměř dvou třetinách případů (62 procent), šlo v posledním roce o verbální napadení na internetu, nejvíce na sociálních sítích nebo e-mailem. Dvě procenta útoků měla formu fyzického napadení. Průzkum pro CZ IPI provedla agentura Ipsos mezi 232 novináři na začátku letošního roku.
Europoslanec Filip Turek, kterého podle serveru Page not found bývalá partnerka viní ze znásilnění a roky trvajícího násilí, odmítl, že by se dopustil trestného činu. Sdělil, že v záležitosti spolupracuje s policií a důvěřuje její nestrannosti. Turek je lídrem středočeské kandidátky Motoristů v říjnových sněmovních volbách.
X X X
Malí živnostníci doplácejí na výdejní boxy. Přicházejí o balíky i o peníze
Obliba výdejních boxů v Česku roste a speciálních schránek pro převzetí zásilek přibývá ve větších městech i na vesnicích. Na rozvoj boxů však doplácejí menší živnostníci, jejichž provozovny slouží jako výdejní místa. Mnohým z nich klesá objem vydaných balíků a tím se propadají i jejich příjmy.
Přepravní společnost PPL má nyní po celém Česku k dispozici víc než 3 800 výdejních boxů a třeba Zásilkovna se postupně blíží dokonce šestitisícové hranici. Z rostoucího počtu přepravených balíků ale moc neprofitují kamenné prodejny, které léta slouží jako klasická výdejní místa.
Příkladem je prodejna Hardware Plus v centru Ústí nad Labem. Ta je dlouhodobým výdejním místem pro zásilky, které odbavuje společnost PPL. „Za posledních šest až dvanáct měsíců nám počet vydaných zásilek klesl zhruba o 20 procent,“ přiznává pro iDNES.cz Luděk Pěkný z Hardware Plus.
Ještě výraznější propad v posledních měsících zaznamenala prodejna Světa Minerálů v ústecké části Vaňov, která dlouhodobě spolupracuje se Zásilkovnou. „Počet vydaných balíků se v našem případě snížil zhruba o polovinu. Zákazníci si je raději vyzvedávají ve výdejním boxu nedaleko naší prodejny. V naší provozovně poslední dobou vydáváme hlavně objemnější balíky,“ uvedla Anita Bednářová ze Světa Minerálů.
Méně vydaných balíčků, méně peněz
Za každý odbavený balík přepravci výdejním místům vyplácí odměnu. Ta v případě PPL v závislosti na typu balíku a využitých službách dosahuje až čtrnácti korun. Ještě výraznější maximální bonus nabízí svým partnerům společnost DPD, v jejím případě jde až o dvacet korun za balík.
Nárůst obliby výdejních boxů ale pro malé prodejny znamená problém. Například Zásilkovna nechala svůj první Z-Box nainstalovat teprve v září roku 2020, od té doby se jejich počet rozrostl až na aktuálních 5,5 tisíce. Zásilkovna tak nyní má pro své zákazníky k dispozici více Z-Boxů než klasických výdejních míst, kterých jsou pouze čtyři tisíce.
Podle Zásilkovny za změnou stojí zejména rostoucí preference zákazníků právě směrem k výdejním boxům, především kvůli jejich neomezené dostupnosti a rychlé obsluze. „V květnu si lidé v Česku nechali do našich boxů poslat dvakrát více zásilek než ve stejném měsíci loňského roku. Tento trend je výraznější zejména u mladé generace. Zákazníci preferují centra sídlišť nebo třeba zastávky MHD,“ řekl mluvčí firmy Ondřej Luštinec.
Počet klasických výdejních míst začíná klesat
Rostoucí oblibu výdejních boxů sledují také v DPD. „Před dvanácti měsíci jsme měli 262 vlastních a 2 100 sdílených boxů. Nyní máme vlastních boxů přes 600 a sdílených více než tři tisíce. Naši zákazníci čím dál více upřednostňují možnost flexibility vyzvednutí. Nechtějí čekat doma na kurýra nebo se omezovat na základě otevíracích hodin výdejního místa,“ vysvětluje ředitel DPD Miloš Malan
V případě Zásilkovny se však počet klasických výdejních míst začíná v posledních měsících snižovat. Ještě na počátku roku 2024 měla Zásilkovna po celé České republice k dispozici přes pět tisíc klasických výdejních míst, nyní to je už o tisíc méně.
„Na boxy si naši zákazníci rychle zvykli. Podle květnového výzkumu společnosti Nielsen Admosphere by s jejich zrušením ve své lokalitě nesouhlasilo devadesát procent lidí. Po výdejních boxech je poptávka, a proto je budeme dál stavět a rozšiřovat. Samozřejmě však zachováme i některá výdejní místa,“ uzavřel za Zásilkovnu Ondřej Luštinec.
X X X
Pacienti se začali bránit, natáčejí chování zdravotníků. Zákon jim to umožňuje
Lékaři si už dlouho stěžují na agresivitu pacientů. V poslední době se ale situace otáčí. Stále více lidí kritizuje nevhodné chování zdravotníků. Přibývá i pacientů, kteří zdravotníky kvůli vlastní ochraně natáčejí a největší excesy zveřejňují na sociálních sítích či v médiích.
Zdravotníci tím nadšeni nejsou. Někteří se snaží pořizování nahrávek zakazovat. Jenže mají smůlu. Zákon to totiž umožňuje. Ale také omezuje použití záznamů.
I tak medializovaných sporů ve zdravotnictví přibývá. V březnu Čechy šokoval videozáznam řvoucí gynekoložky z Líbeznic, která vulgárně vyhazovala pacientku z ordinace.
Nahrávka bývá jediným důkazem i v mnohem častějších situacích, kdy lékaři porušují zákony například tím, že odmítají pacienty ošetřit či podmiňují vyšetření vymáháním nezákonných poplatků.
X X X
Rusko zastavilo opravy své jediné letadlové lodi, hrozí jí, že půjde do šrotu
Jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov hrozí, že skončí ve šrotu, upozornil ruský list Izvestija. Ministerstvo obrany již zastavilo opravu a modernizaci plavidla a velitelství vojenského námořnictva a vedení ruských loděnic v nejbližší době rozhodnou, jaký osud vlajkovou loď ruského námořnictva čeká.
Ruští experti jsou podle listu v názorech na letadlové lodi rozděleni. Někteří je pokládají za nezbytné, druzí je zatracují. „Letadlové lodě jsou velice drahá a neefektivní námořní zbraň. Budoucnost patří nosičům robotizovaných zbraní a bezpilotních letounů,“ usoudil bývalý velitel Tichooceánské flotily admirál Sergej Avakjanc.
Rusko přesto ve svých námořních plánech do roku 2030 počítá s tím, že Severní a Tichooceánská flotila by měly disponovat uskupením okolo letadlové lodi, upozornil kontraadmirál Michail Čekmasov. Připustil, že na to se ale sotva najdou peníze, když pro Rusko je nyní hlavní dosáhnout vítězství ve válce proti Ukrajině.
Oprava Admirála Kuzněcova začala ještě v roce 2017 po návratu ze Středozemního moře, kde se zúčastnil vojenských operací v Sýrii. U syrských břehů zanechal Admirál Kuzněcov podle expertů spíše rozpačitý dojem. Loď budila posměch oblaky hustého černého kouře z komína, které naznačovaly problémy s pohonem. A kritika zazněla poté, co při přistávání havarovala dvě letadla. Námořnictvo později oznámilo, že vynaloží desítky miliard rublů na modernizaci.
Smůla ruskou letadlovou loď provází dlouhodobě – v říjnu 2018 se v Murmansku potopil největší ruský plovoucí dok právě v okamžiku, kdy z něj Admirál Kuzněcov vyplouval. Plavidlo zasáhl jeden ze dvou padajících jeřábů. Ukázalo se také, že oprava lodních turbín bude muset být rozsáhlejší, než se plánovalo.
Podle původních plánů měly opravy skončit v roce 2022, kdy se měl Admirál Kuzněcov vrátit do služby. Avšak loňská inspekce ministra obrany Andreje Belousova shledala stav lodi neuspokojivým.
Jediná ruská letadlová loď byla známá pod čtyřmi dalšími názvy: Projektovala se s označením Sovětský svaz, pak Riga a po smrti sovětského vůdce Leonida Brežněva byla přejmenována po něm. Na vodu byla spuštěna v Mykolajivu na jihu Ukrajiny roce 1985 a o dva roky později se dostavovala jako Tbilisi. V roce 1990 byla konečně pojmenována po sovětském admirálovi Nikolaji Kuzněcovovi, který se v předvečer druhé světové války stal ve 34 letech nejmladším ministrem námořnictva. Sovětské loďstvo pod jeho velením výrazně posílilo.
Po rozpadu Sovětského svazu Rusko nechalo loď rychle odplout z Černého moře, aby ji nezískala Ukrajina. V roce 2000 se Admirál Kuzněcov zúčastnil cvičení, během kterého se potopila ponorka Kursk.
X X X
ZLOČINY CIZINCÚ
Mladí zločinci z Afriky. Jen Alžířané páchají 56krát více zločinů než rodilí Němci
Teprve jedenáctiletý recidivista původem z Maroka zaměstnává německá média už delší čas. Loni informoval nejčtenější deník Bild o tom, jak malý kriminálník terorizuje své okolí v severoněmeckém Hamburku. Policejní statistiky zní téměř neuvěřitelně. Malý imigrant měl spáchat už do loňska 180 trestných činů. Policisté ale byli vzhledem k jeho útlému věku a tedy beztrestnosti bezmocní.
Pokoušeli se jej umístit do nápravných ústavů, odkud ale chlapec pravidelně mizel, údajně uprchl nejméně dvěstěkrát. Jeho případ vypadá zvenku jako velká anomálie, bohužel pro Němce tomu tak ale není. Je to jen jeden z mnoha takových případů.
Středopravý list Die Welt přinesl tento týden informaci, že kriminalita mladých lupičů ze severní Afriky německé policisty zaměstnává do té míry, že museli zřídit k tomuto účelu speciální vyšetřovací komise.
Ukrajinské děti kradou v obchodech více než čtyřikrát víc než jejich němečtí vrstevníci. Dospívající Syřani kradou podle listu Die Welt dvakrát víc než ostatní.
X X X
FIALOVI, GEN. PAVLOVI:
Čtvrtina českých rodin se dostává v létě do finančních potíží
Čtvrtina rodičů očekává, že se kvůli prázdninám dostane do finančních potíží.
Čtvrtina rodičů očekává, že se kvůli prázdninám dostane do finančních potíží. Není škola, nefungují družiny, školky jen někde a o program na léto se tak musí postarat rodina. Někteří rodiče mají na prázdninové vyžití pro děti podle aktuálního průzkumu připraveny až desítky tisíc korun, pro jiné je zaplacení dětského tábora nemožné, protože na něj nemají.
Dva měsíce volna jsou pro děti sen, pro některé rodiče spíše noční můra. Pětadvacet procent rodin má kvůli letnímu programu finanční potíže. Čtvrtina rodičů, kteří posílají své děti na klasické nebo příměstské tábory, celkem za letní aktivity pro děti zaplatí 15 až 30 tisíc korun. Dalších 12 procent rodičů má připraveno dokonce více než 30 000 korun.
Ale ne všichni. „Pro stovky tisíc domácností v České republice s dětmi tak představuje umístění toho dítěte na tábor velký, až finančně neřešitelný problém,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Téměř polovina rodičů proto spoléhá při hlídání na pomoc příbuzných. „Představuje to největší výzvu pro rodiče mezi 29 až 36 lety. Nemůžou tolik spoléhat na hlídání od prarodičů, protože ti sami zřejmě ještě pořád pracují,“ okomentovala pro CNN Prima NEWS autorka průzkumu a datová analytička společnosti NMS Market Research Lucie Režná.
Rodinám v tíživé situaci pomáhají organizace i obce
„Určitě pomáhám, snažím se, mám bratra, který má dva krásné kluky. Doufám, že mi to někdy vrátí zpátky,“ popsal v anketě CNN Prima NEWS jeden z dotázaných. „Jezdí k babičce na hory a část vykrýváme příměstskými tábory. Kdyby měl být celé prázdniny na příměšťácích, bylo by to moc drahé,“ doplnila další dotázaná.
Pomoc rodinám v tíživé finanční situaci nabízí třeba projekt Darujme kroužky dětem. „Pakliže pobírají příspěvek, pošlou do systému. Systém velmi rychle vyhodnotí, jestli mají, nebo nemají nárok,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček. Příspěvek se dá získat i od některých zdravotních pojišťoven. Vyřízení žádosti může ale trvat až měsíc, důležité je požádat včas.
Naopak, pokud žádost rodič nestihne poslat před zahájením tábora, příspěvek jde získat i zpětně. „Žádost o příspěvek lze podat do 90 dnů ode dne následujícího po ukončení pobytu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates. Pomoc nabízejí mimo jiné také některá města, obce, odborové svazy nebo soukromé firmy.