Slovensko se nezúčastní žádné vojenské mise na Ukrajině a neutratí ani cent na vojenskou pomoc Ukrajině. Uvedl to dnes předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico v rozhovoru s evropskými diplomaty. Prohlásil také, že Bratislava kvůli suverénnímu postavení nikdy nepodpoří žádné sankce EU vůči Maďarsku.
Fico odmítl jakoukoli vojenskou pomoc Kyjevu a poznamenal, že je pro uspořádání dalšího společného jednání vlád Slovenska a Ukrajiny, na kterém bude hlavní pozornost věnována oboustranně výhodným projektům.
Kromě toho zdůraznil, že slovenská vláda neplánuje upustit od obnovení tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu na Slovensko a dále na Západ. Bratislava podle něj plánuje pokračovat v diplomatické ofenzivě, aby tento tranzit obnovila. „Bez tranzitu plynu přes Ukrajinu nebude Evropa nikdy konkurenceschopná“ “ zdůraznil Fico.
Robert Fico také zdůraznil, že jeho projev k velvyslancům zemí EU byl „v duchu zásad suverénní slovenské zahraniční politiky, orientované na všechny čtyři světové strany“.Server vasevec.cz
X X X
Trump telefonuje s Putinem. Vyvíjí se to dobře, sdělil Bílý dům
Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem začal podle Bílého domu zhruba v 15 hodin SEČ. Trump se bude snažit Rusko přesvědčit, aby přistoupilo na 30 dní trvající příměří s Ukrajinou. Podle Kremlu bude dvojice kromě války hovořit také o normalizaci bilaterálních vztahů.
Zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino kolem 16:00 SEČ uvedl, že telefonát se „vyvíjí dobře a stále pokračuje“.
USA navrhly minulý týden třicetidenní příměří v bojích Ruska s Ukrajinou. Kyjev na návrh kývl při setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii. Tvrdé boje na Ukrajině však pokračují. Putin minulý týden řekl, že s návrhem klidu zbraní souhlasí, ale existuje kolem toho řada otázek.
Podle dřívějších sdělení Bílého domu bude tématem úterního telefonátu ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu prezidenti budou mluvit o ruské válce na Ukrajině a normalizaci vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že existuje „určité porozumění“ mezi Kremlem a Bílým domem vzhledem k předchozímu telefonátu mezi lídry a jednání amerických a ruských činitelů. Trump si s Putinem telefonoval už v únoru. Minulý týden byl Moskvě jeho vyslanec Steven Witkoff.
„Je tu ale také velké množství otázek – jak s další normalizací našich bilaterálních vztahů, tak s ukrajinským urovnáním. To vše budou muset prezidenti projednat,“ doplnil Peskov.
Agentura Reuters s odkazem na dosavadní slova amerického prezidenta uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Ukrajina nechce neutralitu ani menší armádu
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v úterý zdůraznil, že Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské.
Uvedené body Jermak označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.
Putin dal zase opakovaně najevo, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v NATO, požaduje „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které Moskva po vpádu do sousední země částečně okupovala a na podzim 2022 je prohlásila za připojené k Rusku. Většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo na jaře 2014.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že Rusko se musí vzdát území, kterého se zmocnilo.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce.
Po lednovém nástupu Trumpa USA změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
X X X
TRUMP O JEDNÁNÍ
Hádka se Zelenským byla součást taktiky nátlaku na Ukrajinu, přiznal Trump
Americký prezident Donald Trump přiznal, že roztržka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho návštěvy v Bílém domě byla součástí strategie nátlaku na Ukrajinu. Tvrdí, že pozastavení vojenské pomoci Ukrajině nemělo žádné následky. Prohlásil též, že kdyby nebylo jeho, Rusové by zabili údajně obklíčené ukrajinské vojáky v Kurské oblasti.
„Museli jsme přimět Ukrajinu, aby udělala správnou věc, a to nebyla snadná situace. Mohli jste zahlédnout malý záblesk toho v Oválné pracovně. Ale myslím si, že nyní dělají dobrou věc a my se teď pokoušíme o uzavření mírové dohody. Chceme příměří a pak mírovou dohodu,“ řekl Trump novinářům.
Během návštěvy v Bílém domě se ukrajinský prezident dostal do slovní přestřelky s Trumpem i jeho viceprezidentem J. D. Vancem. Ti Zelenského osočili, že dostatečně nevyjádřil vděčnost USA za vojenskou pomoc Ukrajině, a požadovali, aby jim poděkoval. Uvedli též, že Ukrajina nemá v ruce karty k jednání o příměří.
Následně po setkání se Zelenským Trump vojenskou pomoc Kyjevu pozastavil, stejně jako sdílení zpravodajských informací. Američané oboje obnovili po schůzce americké a ukrajinské delegace v Saúdské Arábii, kde Ukrajinci souhlasili s třicetidenním příměřím s Ruskem. Moskva jej zatím neschválila, klade si podmínky.
Trump na otázku novinářů, zda pozastavení pomoci nepoškodilo Ukrajinu, odvětil, že vůbec ne. „Právě naopak. Myslím, že bylo oceněno. Musíte pochopit, že když vidím, že někdo dělá něco špatného, co způsobí spoustu mrtvých, tak jediný důvod, proč se do toho zapojím, je lidskost.“
Rozhovor o rozdělení země a elektráren
Americký prezident bude v úterý mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl, že chce „zachránit“ ukrajinské vojáky, kteří jsou podle něj obklíčeni ruskými silami v Kurské oblasti.
„Věřím, že kdyby nebylo mě, už by tu nebyli,“ prohlásil šéf Bílého domu, který dříve požádal Putina o jejich ušetření. Ukrajinské vedení ale Putinovo tvrzení, že Ukrajinci jsou obklíčeni, odmítlo. Šéf Kremlu uvedl, že se zajatými ukrajinskými vojáky budou jednat jako s teroristy.
Trump před telefonátem uvedl, že s Putinem se shodli na „mnoha elementech“ mírové dohody o Ukrajině. Mnoho dalších věcí ale zůstává k jednání. Naznačil, že s šéfem Kremlu bude hovořit o „rozdělení určitých aktiv“. „Budeme mluvit o území, budeme mluvit o elektrárnách,“ řekl Trump.
Agentura Reuters v této souvislosti s odkazem na dosavadní vyjádření šéfa Bílého domu uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
X X X
‚Fialo, FSS už není tvoje,‘ hlásali protestující, kteří přerušili debatu na Masarykově univerzitě
Dvacítka protestujících v pondělí odpoledne přerušila debatu premiéra Petra Fialy (ODS) v atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. S transparenty a frkačkami se postavili před premiéra a moderátora debaty a odmítli místo opustit. Argumentovali tím, že vystoupení premiéra je předvolební kampaní, která na akademické půdě nemá své místo.
Už při příchodu do atria mladí lidé rozdávali letáky s titulkem: „Fialo, FSS už není tvoje“. Začátek debaty před zaplněným atriem byl bez potíží, premiér s moderátorem a pořadatelem debaty Róbertem Bednárem hovořili o politice USA i válce na Ukrajině.
Po necelé půlhodině debaty se v publiku postavila asi desítka studentů a se skandováním „FSS není pravý břeh“ sešli po schodech až k premiérovi, postavili se mezi něj a publikum, troubili na frkačky a další příznivci z vyšších pater v atriu házeli letáky.
„Tato fakulta není vaše, podporujete prezidenta USA, který rozkládá demokratické instituce,“ křičeli odpůrci z vyšších pater atria.
Premiér k protestujícím přistoupil a nabídl jim, ať se do debaty zapojí. „Já jsem nepřišel debatovat, přišel jsem protestovat,“ odvětil jeden ze studentů. „Tak jste protestoval a nyní byste mohl nechat ty, kdo přišli diskutovat, aby se mohli na něco zeptat,“ konstatoval Fiala a sklidil bouřlivý potlesk celého atria.
Po chvíli vyjednávání protestující zůstali na svém místě, ale ztišili se natolik, že diskuse mohla pokračovat. Z davu a vyšších poschodí ještě zaznívaly ojedinělé projevy nevole.
X X X
Budapešť limituje marže na vybrané potraviny
V Maďarsku vstoupily v platnost nové předpisy limitující marže na vybrané potravinářské produkty na 10 %. Předpisy se týkají velkých obchodních řetězců a mají platit do konce května. Týkají se společností s ročními příjmy alespoň jedné miliardy forintů (přibližně 50 milionů korun). Firmy, které nové předpisy nedodrží, budou čelit vysokým finančním sankcím.
Nová pravidla se mimo jiné týkají: celých kuřat, kuřecích prsních řízků, paliček, křídel, dále jde o krůtí prsa, UHT (vysokotepelně ošetřené) mléko s obsahem tuku 1,5 % a 2,8 procenta, dále margarínu, sádla, másla, mouky, brambor, vepřového boku, vepřových žebírek, vepřové krkovičky, vajec, smetany, tvarohu a přírodního jogurtu.
Úřady uvedly, že pokud se obchody pokusí kompenzovat ušlý zisk zvýšením cen jiných produktů, omezení marží by se mohla rozšířit na celý potravinářský sektor. Předpisy mají zpočátku platit do konce května, vláda si ale vyhradila právo je prodloužit.
Premiér Viktor Orbán poprvé oznámil zavedení cenových regulací na konci února během svého projevu na zahájení jarní schůze parlamentu. Členové vlády rozhodnutí zdůvodnili tím, že obchodní řetězce uplatňují nadměrné marže, které dosahují až 129 procent v případě smetany, 80 procent pro jogurt a 38 procent pro vejce.
Na přelomu února a března jednali zástupci vládní strany Fidesz s vedením obchodních řetězců a snažili se je přesvědčit, aby dobrovolně snížily své marže. Jednání však nepřineslo dohodu. Vláda zavedení nařízení odůvodňuje potřebou bojovat s inflací a neodůvodněným zdražováním, server vasevec.cz
X X X
Neblokujte protiruské sankce, udeřil Rubio na Maďary. Ti rázem ustoupili
Americký ministr zahraničí Marco Rubio kontaktoval svůj maďarský protějšek Pétera Szijjárta, aby na něj naléhal v podpoře evropských sankcí proti Rusku. Ten následně slevil ze svého odporu a sankce podpořil. Informaci o lednovém telefonátu přinesl portál Politico s odkazem na dva vysoce postavené zdroje, které podle něj mluvily pouze pod podmínkou anonymity.
V lednu Budapešť oznámila, že hodlá obnovení sankcí vetovat, a to s odkazem na návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a možnou změnu politiky USA vůči Rusku. Údajný telefonát se tak odehrál v návaznosti na hrozící veto Maďarska. Po Rubiově nátlaku ale Maďaři ustoupili.
Americké sankce po boku těch evropských hrají významnou roli ve snaze západních států omezit příjmy Ruska ve válce s Ukrajinou. Nyní svět podle Politica čelí situaci, ve které může Trump sankce jak podpořit, tak je i zmírnit, například v rámci jednání s Ruskem o ukončení konfliktu.
„Bez vedení ze strany Washingtonu to klade Evropu do těžké situace – nyní existuje velká obava, že americké sankce budou zrušeny a evropské nebudou zvýšeny,“ řekla portálu odbornice na sankce z Mezinárodního institutu pro strategická studia Maria Shaginaová.
V únoru Evropská unie přijala 16. balíček sankcí vůči Rusku, ve kterém evropští zástupci vynechali zákaz ruského LNG. Důvodem byla probíhající jednání Trumpa s Putinem – EU podle Politica nechtěla znemožnit dovoz ruského plynu po moři, dokud neměla dohodu s USA.
X X X
Bidenovy milosti jsou neplatné, podepsal je automat, tvrdí Trump
Americký prezident Donald Trump přišel s další překvapivou teorií. Tvrdí, že milosti, které jeho předchůdce Joe Biden udělil před koncem svého funkčního období, jsou neplatné, protože je Biden nepodepsal vlastní rukou, ale učinil tak automat. Trump to napsal na sociální síti Truth Social.
Server Axios ale citoval experta na problematiku Jeffreyho Crouche, podle něhož i jiné hlavy státu používaly stroj na podpisy k udělení milostí. Platná milost je podle něj nezvratná.
„Jinými slovy, Joe Biden je nepodepsal, ale hlavně o nich nic nevěděl! Nezbytné dokumenty o udělení milostí nebyly Bidenovi vysvětleny ani jím schváleny. Nevěděl o nich nic a lidé, kteří o nich věděli, se mohli dopustit trestného činu,“ uvedl Trump, aniž to doložil důkazy.
Americký prezident také napsal, že milosti se „tímto prohlašují za NEPLATNÉ“.
Biden v lednu krátce před koncem svého mandátu udělil sérii preventivních milostí členům rodiny a lidem, kterým by podle něho mohla hrozit „pomsta“ od administrativy Trumpa. Byli mezi nimi generál ve výslužbě a Trumpův kritik Mark Milley, epidemiolog a hlavní lékařský poradce Bílého domu za pandemie covidu-19 Anthony Fauci a členové výboru Kongresu, který vyšetřoval útok na Kapitol z ledna 2021, i jeho svědci.
Trump se ve svém příspěvku vyjadřoval především ke členům tohoto vyšetřovacího výboru.
X X X
Trump chce mír v Izraeli a Nobelovu cenu. Netanjahu se toho ale obává, popisuje analytička Kalhousová
Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. „Ačkoliv je současná americká administrativa jinak velmi nakloněná izraelskému premiérovi, uvědomuje si, že Benjamin Netanjahu s jednáními nespěchá. A proto USA volí svoji cestu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… na Dvojce analytička Irena Kalhousová.
Americká administrativa jménem ministra zahraničních věcí Marka Rubia přiznala, že jednala s Hamásem bez vědomí Izraele.
„Ačkoliv je současná americká administrativa jinak velmi nakloněná izraelskému premiérovi, uvědomuje si, že Netanjahu s jednáními nespěchá. A proto USA volí svoji cestu,“ myslí si analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Hamás trvá na ukončení války. Říká, že výsledkem musí být záruka, že bude válka trvale ukončena. Že nepůjde jen o příměří, které může být zase kdykoli převráceno do válečného stavu. Jenže když dojde k míru, je velká otázka, jaká bude budoucnost izraelské vlády,“ přibližuje analytička.
„V Netanjahuově vládě je mnoho až extremistických hlasů, které požadují pokračování války a zničení Hamásu. Tito politici by se v případě míru rozhodli vládu položit. A to je to, čeho se Benjamin Netanjahu obává. Obává se nových voleb. Protože vůbec není jisté, že by se stal znovu premiérem,“ dodává.
„On nemá zájem, aby se ta situace posunula někam dál. Mimo jiné také proto, že kdyby v Izraeli došlo k nějakému politickému otřesu, výsledkem bude, že se opravdu začne vyšetřovat, co se toho 7. října 2023 stalo a co k tomu vedlo,“ vysvětluje Kalhousová.
„Už výsledky současného vyšetřování armády a tajných služeb nejsou pozitivní. A Netanjahu se je snaží zpochybňovat. Současně odmítá ustanovit státní vládní komisi. Takže bohužel jemu ten status, ten nevyřešený stav vyhovuje,“ doplňuje.
Šílený Trumpův plán
„Donald Trump mezitím představil svůj šílený plán na obnovu Gazy,“ připomíná dál analytička. „Slyšíme z jeho strany velmi silácká prohlášení, která imponují izraelské radikální pravici. Ale on sám a jeho okolí jsou stále velmi nepředvídatelní. A viděli jsme, čeho byl schopen vůči Zelenskému.“
„Myslím, že on usiluje o to, aby byl držitelem Nobelovy ceny míru. A největší šanci, jak tu nobelovku získat, je, pokud by se mu podařilo zajistit mírovou dohodu mezi Saúdskou Arábií a Izraelem,“ říká Kalhousová.
„To samozřejmě vyžaduje klid zbraní v Gaze. To vyžaduje nějaký vstřícný postup, který by vedl jednou k nějaké palestinské státnosti. Ať už bude vypadat jakkoliv. A to je něco, co současná vláda Benjamina Netanjahua naprosto radikálně odmítá.“
„A pokud by se například izraelská vláda rozhodla obnovit válku v Gaze, což není vyloučené, tak to půjde proti dlouhodobému zájmu Donalda Trumpa. On má přece jen čtyři roky, pokud tedy nedojde k nějaké totální destrukci americké demokracie,“ popisuje.
„Takže jakkoliv se na první pohled zdá, že Trump a Netanjahu táhnou za jeden provaz, že vidí svět podobně a používají podobné metody jako silácká populistická hesla, myslím, že to tak nemusí být vždycky. A že nakonec i Netanjahu může zjistit, že není vůbec jednoduché nepředvídatelného Trumpa uspokojit,“ dodává.
X X X
Tajemná vražda Kennedyho. Trump brzy odhalí dokumenty k atentátu, jejich rozsah je enormní
Trumpova administrativa v úterý zveřejní kolem 80 tisíc stran dokumentů, které se vztahují k bývalému prezidentovi Johnu F. Kennedymu a jeho vraždě. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření.
Trump krátce po svém nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, aby vládní úřady připravily plán na zveřejnění záznamů souvisejících s atentáty na Kennedyho, jeho bratra Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga.
Atentát budí nespočet spekulací dodnes
Oficiální komise vyšetřující atentát na prezidenta Kennedyho z roku 1963 dospěla o rok později k závěru, že atentátník Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty, jednal sám. Atentát však dodnes budí nespočet spekulací.
V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než 13 000 dokumentů, ale Bílý dům za tehdejšího prezidenta Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Trump opakovaně slíbil, že odhalí vše. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu.
Bratr Johna F. Kennedyho, Robert Kennedy, sloužil jako jeho ministr spravedlnosti a generální prokurátor. Byl zavražděn v Los Angeles 5. června 1968, kdy usiloval o vítězství v demokratických prezidentských primárkách. Po projevu v hotelu Ambassador jej zastřelil palestinský přistěhovalec do Spojených států.
Jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva v USA, Martina Luthera Kinga, zavraždil 4. dubna 1968 na balkoně motelu v Memphisu na jihu USA, kam devětatřicetiletý King přijel podpořit stávkující popeláře, bělošský stoupenec rasové segregace James Earl Ray.
X X X
Ve „své“ vile si v létě pronajmu apartmán, říká Fico k chorvatské kauze
Slovenský premiér Robert Fico se poprvé vyjádřil k videu, které v pátek v chorvatské Ražanji natočil jeho předchůdce ve funkci Igor Matovič. Ten tvrdí, že právě v této obci vypátral vilu, kterou přes bílé koně vlastní současný předseda vlády, a ukázal ji na kameru. Fico nyní píše, že se skutečnému majiteli nemovitosti omluvil za nepříjemnosti. A že si od něj v létě v tomto domě pronajme apartmán.
„Abych ukončil tento smutný a pro současné mediální Slovensko tradiční pokus opětovně mě mediálně zavraždit, když už se to nepodařilo doopravdy 15. května 2024 v Handlové, oznamuji následovné. Volal jsem si s majitelem domu v Chorvatsku, který všechna slovenská mediální špína označila za moje vlastnictví,“ píše Fico na blogu deníku Pravda pod titulkem: „Skandál jak sviňa. Fico v Chorvatsku nic nevlastní!“
Text pak uložil i na svůj facebookový účet. Majiteli nemovitosti se prý omluvil „za nepříjemnosti, které mu byly způsobeny“. „A aby každého šlak trefil, dohodl jsem se s ním, že si tento dům v létě pronajmu na dovolenou. Když už ho pronajímá, ať má aspoň jakous takous kompenzaci za svinstva páchaná takovými smutnými tvářemi slovenské žurnalistiky, jakou je paní Tódová a spol.,“ dodal.
Právě do redaktorky Denníku N a dalších novinářů se ve svém komentáři nejvíc opírá. Ten, kdo na dům v Chorvatsku jako první upozornil, ovšem nebyla slovenská média, ale chorvatský deník Večernji list a expremiér Matovič. Ten pak v pátek i se svými kolegy z hnutí Slovensko dotyčný letní dům ukázal na kameru. A dodal, že oficiálně vila není psaná na Fica.
Uvedl dva „bílé koně“, jak je nazval, a to synovce šéfky slovenského katastru a synovce slovenského poslance Antona Stredáka. Oba jsou zapsaní v chorvatském katastru jako majitelé tohoto domu v Ražanji, slovenská média nicméně zdůrazňovala, že pro Matovičovo tvrzení neexistuje dost důkazů.
Denník N pak napsal, že hovořil s otcem tohoto druhého „bílého koně“, bývalým fotbalistou Ľubomírem Moravčíkem. Ten potvrdil, že vilu spoluvlastní jeho syn – ale odmítl, že by skutečným majitelem byl slovenský premiér. Podle svých slov synovi sám na dům přispěl. Pravdivost informací naopak ve svém případě v médiích potvrdil ministr obrany Robert Kaliňák, jehož vilu v Pagu Matovič rovněž Slovákům ukázal.
Fico si ve svém blogu dál stěžuje i na články o tom, že by na nákup nových nemovitostí ani neměl mít finanční prostředky, protože to neodpovídá jeho oficiálním příjmům premiéra. Bydlení na Jadranu prý má mnoho jiných politiků, aniž to někoho zajímá, ale on by si neměl dovolit ani byt v Bratislavě, kritizuje.
„Nebudu se před nikým ani vyviňovat ani omlouvat. Ale mám skandál, protože v Chorvatsku nic nevlastním, i když to už týden celá slovenská mediální špína tvrdí. Jsem nejprolustrovanější veřejná osoba v moderních dějinách Slovenska. Každý o mně všechno ví. S kým jsem bruslil na hrázi, koho jsem objal na letišti, s kým a kde jsem byl na dovolené, jak moje máma potrestala svého oblíbeného psa papučí…“ píše také.
Je to první reakce od Matovičova pátečního videa. A Matovič už na ni i odpověděl. Sarkastickým tónem Ficovi říká, že se takovým příspěvkem k vlastnictví vily vlastně přiznává. Ptá se ho, jestli to psal opilý, a avizuje, že pokud premiér do Ražanje v létě skutečně vyrazí, v tichosti jeho dovolená neproběhne. „Ty si vážně myslíš, že tě nechám se tam rochnit jen tak? Že ti tam nedovezu autobus lidí, kterým jsi ublížil, které jsi zničil za těch patnáct let, co tu vládneš?“ vzkazuje.
X X X
Zemřel poslední Hitler. Našla se stopa diktátorova „příbuzného“.
Muž, který o sobě tvrdil, že je posledním žijícím příbuzným nacistického diktátora Adolfa Hitlera a média po něm ztratila stopu, je po smrti. V neděli to uvedl deník Bild, podle něhož Romano Lukas Hitler zemřel už v roce 2022 ve věku 71 let. V posledních letech panovaly o místě jeho pobytu nejasnosti poté, co ho soud shledal vinným ze sexuálního obtěžování náctileté dívky.
Romano Lukas Hitler se narodil v září 1950. Tvrdil o sobě, že je s nacistickým vůdcem příbuzný přes diktátorova otce Aloise. „Měl mladšího bratra a jeho vnuk byl mým otcem,“ líčil. Skutečné spojení s vůdcem třetí říše se ale nikdy neprokázalo. Alois Hitler podle historiků sourozence neměl. Jeho mladší bratr zemřel pár dní po narození.
Romano Lukas rovněž uváděl, že jako dítě skončil v sirotčinci, když jeho rodiče uprchli z komunistického Polska do Rakouska. Později vyrůstal u pěstounů a v dospělosti se přestěhoval do německého města Görlitz (Zhořelec).
Domů si rád zval média. „Lidé jsou šokováni nebo se mi smějí, když slyší mé jméno. Byl to také častý důvod, proč jsem nenašel žádnou práci. Po mně už žádní Hitlerové nebudou. To jméno je jako kříž, který musím nést, a to nikomu nepřeji,“ řekl Romano Lukas Hitler v roce 2015.
V obývacím pokoji měl několik portrétů slavných osobností, kromě Adolfa Hitlera ze stěny shlížela někdejší kancléřka Angela Merkelová, terorista Usáma bin Ládin nebo boxer Muhammad Ali. To, že jeho příjmení je vážně Hitler, prokazoval občanským a řidičským průkazem.
V roce 2018 se Romano Lukas dostal do zájmu médií poté, co mu soud uložil pokutu 800 eur za líbání třináctileté dívky. Po tomto incidentu se stáhl do soukromí a přestěhoval neznámo kam. Podle Bildu zemřel v červnu 2022 v Duisburgu na západě Německa. Příčina jeho smrti je podle deníku nejasná.
X X X
Na Vysočině projel rychlík zákaz. Nouzově se zastavily všechny vlaky v dosahu
Přes tři hodiny v pondělí na Vysočině nejezdily vlaky mezi stanicemi Batelov a Kostelec u Jihlavy. Rychlík ve stanici Batelov projel návěstidlo zakazující jízdu vlaku. Okolnosti události se vyšetřují. Podle mluvčího Správy železnic Martina Kavky nebyli cestující ohroženi. České dráhy provoz obnovily po 19:30.
„Vlak projel návěstidlo, strojvedoucí si to hned uvědomil. Příčiny se teď šetří. K žádnému ohrožení nedošlo,“ řekl Kavka. Server Zdopravy uvedl, že rychlík R667 mířící z Plzně do Brna vjel do postavené cesty vlaku R662 a oba vlaky zastavily asi 300 metrů od sebe.
Kavka vzdálenost mezi vlaky nepotvrdil, uvedl, že je předmětem vyšetřování. K žádnému ohrožení podle něj nedošlo, cestující byli z vlaku evakuováni. „Byl aktivován generální stop. Událost se vyšetřuje, obešla se bez dalších následků,“ dodal Kavka.
Generální stop je zabezpečovací funkce, která v případě hrozícího nebezpečí umožňuje výpravčímu nebo řídicímu dispečerovi zastavit všechny vlaky v dosahu příslušné základnové radiostanice. Trať mezi Havlíčkovým Brodem a Veselím nad Lužnicí nepatří mezi tratě se zabezpečovacím systémem ETCS.
Ten funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak. V Česku je na 620 kilometrech tratí a ministerstvo dopravy počítá s tím, že systémem do roku 2030 vybaví dalších 4 tisíce kilometrů tratí, což si vyžádá investice zhruba 32 miliard korun.
X X X
Jsem Roman Kafka, dlužím miliony, ale nejsem podvodník. Brutálně mě vydírají, tvrdí soudce
Soudce Krajského soudu v Brně Roman Kafka si v poslední době napůjčoval miliony korun od svých známých a příbuzných.
Předminulý týden zmizel. Než prchl do zahraničí, rezignoval na post soudce.V neděli večer volal do Českého rozhlasu muž, který se představil jako soudce Roman Kafka.
Přiznal, že si půjčoval peníze, i to, že utekl do zahraničí. Důvod je ale podle něj jiný. Tvrdil, že je obětí vydírání a že se bojí o život.V pondělí policie oznámila, že byl soudce zadržený v Chorvatsku.
„Tady Roman Kafka, asi víte, o koho jde, soudce takzvaně zmizelý,“ představil se do telefonu muž, který v neděli večer volal do Českého rozhlasu. Soudce Krajského soudu v Brně Roman Kafka předminulý týden zmizel a jak sám potvrdil, předtím si od rodiny i známých napůjčoval miliony korun. Kvůli tomu je nyní podezřelý z podvodu.
Soudce Roman Kafka vysvětluje, proč utekl z České republiky
Muž volal do Českého rozhlasu z chorvatského čísla. Aby potvrdil svou identitu, řekl, kde bydlí, a nadiktoval jména a data narození své sestry, manželky a otce i úmrtí matky. Český rozhlas jeho identitu ověřil u lidí obeznámených s případem.
„Moje jméno je velmi často propíráno v médiích. Mimo jiné je uváděna nepravdivá informace, že jsem zadržen. Nebyl jsem zadržený ani českou policií, ani žádnou zahraniční policií, což samozřejmě se může bezpochyby změnit, to je jasné. A hlavně chci se vyjádřit k zásadním věcem, které se té kauzy týkají,“ vysvětloval, proč volá.
Soudce Roman Kafka popisuje, jak probíhalo údajné vydírání
Policie v pondělí ve 12:37 na síti X uvedla, že Kafku zadržela: „Dnešního dne byl v Chorvatsku na základě evropského zatýkacího rozkazu zadržen soudce Krajského soudu v Brně, který je dle kriminalistů NCOZ podezřelý ze spáchání trestného činu podvodu. Nyní budou probíhat úkony k předání osoby do České republiky.“
Že by chtěl Kafka utéct do exotické země, kde by jeho vydání do Česka bylo složité, soudce vyvrátil. Reagoval tak na informace, které se o víkendu objevily v některých českých médiích. Prohlásil, že neopustil schengenský prostor a že u sebe žádné miliony nemá.
„Prchám po půlce Evropy před lidmi, kteří mě chtějí úplně zlikvidovat. Byl jsem velmi brutálně vydírán skupinou lidí.“
„Jsem na pohybu po Evropě, od Polska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, zpátky do Maďarska, Chorvatska a tak dále,“ řekl.
‚Brutálně mě vydírají‘
Zároveň se snažil vysvětlit důvod svého útěku. „Prchám po půlce Evropy před lidmi, kteří mě chtějí úplně zlikvidovat. Byl jsem velmi brutálně vydírán skupinou lidí,“ prohlásil. Jmenovat je nechtěl, jen zmínil, že to souvisí s případy, které v minulosti jako soudce řešil.
Soudce Kafka popsal, jak chce zakončit svůj útěk za hranice
Tvrdil, že vyděračům platil nejprve ze svého. „Já jsem musel použít své vlastní prostředky, rodinné prostředky, prostředky, které jsou na základě pokynů, rozkazů a brutálního nátlaku ze strany těchto lidí,“ řekl. Když mu peníze došly, začal si půjčovat.
„Je mi kladeno za vinu, že jsem si měl opatřit prostředky, řadu prostředků od různých lidí. To je do jisté míry pravda. Musel jsem si půjčovat… a to jim odevzdávat. A před těmi 14 dny, když jsem přestal platit, co chtěli, a přestal jsem být pro ně užitečný, tak se rozhodli mě zabít,“ řekl.
‚Chci ochránit rodinu‘
Útěkem do zahraničí chtěl podle svých slov ochránit svou rodinu. „V tom mezidobí jsem rozeslal nějaké dopisy a učinil jsem nějaká opatření se zveřejněním toho, co se stalo. Pokud mě teď zabijí, tak už to bude podle mého názoru vražda v přímém přenosu a už se jim bude hůře z ní vyvlíkat,“ řekl.
A nastínil také své nejbližší plány: „Po dohodě s policií jedné země jsem se rozhodl, že zamířím do konkrétního místa v Evropě, kde se obrátím na diplomaty, kde hodlám požádat o ochranu a samozřejmě se přihlásím české policii, to je jasné. Nedisponuji žádnými miliony ani soukromými letadly,“ řekl s tím, že má jen několik tisíc eur.
Rozhovor trval přes 16 minut, muž se během něj několikrát loučil a tvrdil, že má jen omezený časový limit a musí cestovat dál. Navíc prohlásil, že v podobné situaci není sám, že v ní jsou ještě další tři lidé. O koho konkrétně jde, ale říct odmítl, jen zmínil, že mezi nimi je advokát a lékař.
Podle jeho slov byl vydíraný pět až šest let a za celou dobu dal údajným vyděračům miliony korun, přesně spočítané to však nemá. Na otázku, proč se neobrátil na policii už na začátku, odpovědět nechtěl. Jen řekl, že to zkoušel, ale údajní vyděrači prý měli kontakty u policie. Ale všechno podle svých slov chce sdělit při výslechu policii.
„K tomuto případu zatím nebudeme poskytovat žádné informace,“ reagoval na dotazy Radiožurnálu mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
X X X
Advokát chce bránit jmenování Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní. Podal návrh Ústavnímu soudu
Ústavní soud obdržel návrh na zrušení vládního usnesení o jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně. Návrh podal pražský advokát Václav Voříšek. Zároveň požádal soud, aby zrušil zákonnou podmínku, že kandidát na nejvyššího žalobce musí mít nejméně šestiletou praxi jako státní zástupce. Vyplývá to z přehledu plenárních věcí na webu soudu. Podle Bradáčové podal Voříšek obdobné návrhy i v minulosti.
Advokát chce bránit jmenování Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní. Podal návrh Ústavnímu soudu
O tom, že Bradáčová nahradí Igora Stříže, rozhodla vláda letos v lednu. Dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně se funkce ujme od dubna. Stříž byl nejvyšším státním zástupcem od roku 2021. Svou rezignaci vysvětlil rodinnými a osobními důvody.
Voříšek řekl, že jmenování nové nejvyšší státní zástupkyně bylo bleskové a nepřecházela mu širší debata. „Mělo by se odehrát v rámci nějakého výběrového řízení, kam by se mohli přihlásit nejen státní zástupci, ale také třeba advokát nebo soudce,“ řekl Voříšek.
Soud by se podle Voříška měl také vyjádřit k ústavnosti části zákona o státním zastupitelství. Zákon říká, že předpokladem pro jmenování do funkce nejvyššího státního zástupce je právní praxe v délce nejméně deset let, z toho nejméně šest let ve funkci státního zástupce.
Poukázal na to, že například předseda Ústavního soudu nemusí nutně být kariérním soudcem. I nejvyššího státního zástupce by tak podle Voříška mohl dělat reprezentant jiné právní profese.
„Pan advokát Voříšek pravidelně již několik let podrobuje personální rozhodnutí v soustavě státního zastupitelství soudnímu přezkumu,“ podotkla Bradáčová pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Jedno z posledních rozhodnutí, kdy pan advokát Voříšek napadl jmenování státního zástupce u Nejvyššího správního soudu, se dotýkalo jmenovacího procesu současného nejvyššího státního zástupce JUDr. Igora Stříže. Optikou předešlého tak hodnotím i tento návrh,“ dodala s tím, že dále není třeba se k Voříškovi vyjadřovat.
Rozhodovat bude plénum
Ústavní soudci Voříškův návrh dostali 10. března. Soudkyní zpravodajkou se podle rozvrhu práce stala Veronika Křesťanová. Rozhodovat však bude plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň. Zatím soud pouze vyzval Voříška k doplnění návrhu.
Funkční období nejvyššího státního zástupce je po novele zákona časově omezené, a to na sedm let. Na rozdíl od vrchních, krajských a okresních vedoucích státních zástupců zákon nepředpokládá, že by nejvyšší státní zástupce vzešel z výběrového řízení.
Bradáčovou navrhl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zdůvodnil to jejími zkušenostmi, nestranností a bezúhonností, dále tím, že se nebude nikoho bát a je respektovaná nejen v právnickém prostředí.
X X X
Bezpečně a pohodlně na kole. Karlovarský kraj rozšiřuje páteřní Cyklostezku Ohři
Karlovy Vary (17. 3. 2025) Skvělá zpráva pro cyklisty – Karlovarský kraj pokračuje v budování páteřní Cyklostezky Ohře napříč regionem i v letošním roce. V plánu je zahájení výstavby úseku z Chebu do Pomezí nad Ohří, propojení cyklostezky s areálem krajských institucí v Karlových Varech a dokončení úseku mezi Dalovicemi a Všeborovicemi. Kraj chce zároveň získat některé části cyklostezky do svého majetku tak, aby byla zajištěna její bezproblémová údržba a potřebné opravy. Na ty totiž nemají mnohdy jejich vlastníci volné finanční prostředky.
„Již v minulosti jsme se potýkali s problémem, že některé úseky cyklostezky nejsou ve vlastnictví Karlovarského kraje, a tudíž je nemůže Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje, která spravuje ostatní části stezky, udržovat. Proto chceme jednat se samosprávami, tedy s obcemi a městy, ale i se soukromými subjekty o převodu nebo získání vlastnictví těchto úseků do majetku kraje. Naší prioritou je bezpečnost a plynulost provozu na této klíčové trase, kterou každoročně využívají tisíce cyklistů,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast dopravy a silničního hospodářství Martin Hurajčík.
Cyklostezka Ohře patří k nejkrásnějším cyklistickým trasám v České republice. V Karlovarském kraji měří přes 100 kilometrů, vede nenáročným terénem, míjí řadu historických památek a nabízí nádherné výhledy do okolní přírody. Z celkové délky je v současné době 84 procent vedeno po komunikacích bezpečných pro cyklisty, přičemž snahou Karlovarského kraje je dosáhnout 93 procent. Ke splnění tohoto cíle zbývá vybudovat už jen pouhých 14,5 kilometru a Cyklostezka Ohře se zařadí mezi nejbezpečnější cyklostezky v České republice.
Úsek z Chebu do Pomezí nad Ohří, který je letos v plánu, měří zhruba 5 kilometrů. Jeho stavba bude financována z fondů Evropské unie, z prostředků Karlovarského kraje a s přispěním města Chebu. S jeho dokončením se počítá v příštím, maximálně přespříštím roce. Na novou spojnici s páteřní cyklostezkou Ohře se pak mohou těšit cyklisté také v Karlových Varech – Dvorech. Modernizací projde zhruba 300 metrů dlouhý úsek, který je v současné době veden po provizorní nezpevněné cestě. I zde je financování řešeno formou dotace z fondů Evropské unie s podílem Karlovarského kraje.
Na dokončení pak čeká úsek na výjezdu z Karlových Varů u Dalovic. Tam se stavba necelé 2 kilometry dlouhé cyklostezky do Všeborovic zkomplikovala kvůli problémům se zabezpečením nestabilních svahů. Přesto kraj věří, že se cyklisté na tomto úseku projedou ještě v letošním roce. Zbývající nejobtížnější a zároveň finančně nejnáročnější úsek k hranicím s Ústeckým krajem je zatím ve fázi rozpracovanosti a kraj hledá možnosti, kudy cyklostezku povede.
Karlovarský kraj vnímá cyklodopravu jako klíčový prvek moderní dopravní infrastruktury a zdravého životního stylu. Investice do Cyklostezky Ohře proto budou pokračovat i v dalších letech. Mgr. Veronika Svobodová
X X X
Dotace na činnost Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v PK
Rada kraje schválila rozdělení dotací v režimu podpor de minimis a uzavření veřejnoprávních smluv s osmi pobočnými spolky Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v PK a poskytnutí individuální účelové dotace ve výši 50 tis. Kč pro spolek Západočeská hasičská liga, z.s., se sídlem Mrtník, to vše v celkové výši 3,5 mil. Kč. Z poskytnutých dotací jednotlivým pobočným spolkům jsou tradičně financovány zejména soutěže v požárním sportu. Pro tento účel byla výše uvedená dotace 50 tis. korun přidělena i spolku Západočeská hasičská liga.
Okresní sdružení hasičů Tachov obdrželo 191 tis. Kč, Městské sdružení hasičů Plzeň 130 tis. Kč, Okresní sdružení hasičů Rokycany 247 tis. Kč, Krajské sdružení hasičů PK 730 tis. Kč, Okresní sdružení hasičů Domažlice 479 tis. Kč, Okresní sdružení hasičů Klatovy 749 tis. Kč, Okresní sdružení hasičů Plzeň-jih 511 tis. Kč a Okresní sdružení hasičů Plzeň-sever 463 tis. Kč.
Rada schválila objednávku jízd parního vlaku v období 1. 5. a 3. – 4. 5. 2025 u příležitosti významného výročí Slavností svobody. Jízdy parního vlaku bude zajišťovat Český svaz ochránců památek z.s. – I. základní organizace Iron Monument Club v Plzni. „Letos si připomínáme 80 let od konce 2. světové války, proto jsme se rozhodli u příležitosti takto významného výročí připravit jízdy parního vlaku. Občané si tak budou moci výročí připomenout na mnoha místech v Plzeňském kraji,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek s tím, že parní vlaky budou vedeny parní lokomotivou Šlechtična 475.111. „ K historickým osobním vozům bude připojen také jeden nákladní, na kterém bude naložena dobová historická vojenská technika. Ta bude doprovázena vojenským doprovodem, který bude přepravován v soupravě spolu s cestujícími a bude zároveň součástí doprovodného programu,“ doplňuje Pavel Čížek.
- 5. 2025 pojede parní vlak na trase Plzeň-Domažlice-Klatovy-Sušice-Horažďovice předměstí-Plzeň.
- – 4. 5. 2025 bude hvězdicově jezdit kolem Plzně na trasách: Plzeň-Přeštice, Plzeň-Plasy, Plzeň-Blovice, Plzeň-Stod, Plzeň-Mirošov/Kařízek a Plzeň-Kozolupy.
Cena za realizaci jízd během Slavností svobody nepřesáhne 791 239 Kč. V případě suchého počasí a s tím souvisejícím rizikem požáru budou jízdy parního vlaku nahrazeny vozidlem v dieselové trakci.
Projekt Zelené autobusy
Také v letošním roce bude Plzeňský kraj společně se Správou Národního parku Šumava zajišťovat tzv. Zelené autobusy na obsluhu území Šumavy. Správa NP Šumava a Plzeňský kraj se dohodly, že dopravní obsluhu těmito autobusy převezme v roce 2021 a dále i v dalších letech – a to i v roce 2025 kraj. „Správa Národního parku Šumava bude tuto službu spolufinancovat,“ vysvětluje Pavel Čížek. Podle něj má tento dlouhodobý projekt nejen za cíl usměrňovat dopravu v chráněném území, ale také zohledňuje ekologickou výchovu a vzdělávání či propagaci v oblasti ochrany přírody. „Projekt Zelené autobusy probíhá nepřetržitě od roku 1996,“ dodává Pavel Čížek.
Správa NP Šumava se bude podílet na financování částkou 350 000 Kč na spoje na trase Špičák-Kvilda a Horská Kvilda-Bučina, a to v období od 17. 5. – 12. 10. 2025. Na těchto trasách bude platit tarif IDPK. podíl na financování Zelených autobusů nesou také obce Kvilda, Horská Kvilda, Prášily, Srní, Modrava a Železná Ruda – 150 tis. Kč. Celkové náklady projektu jsou 2,97 mil Kč.
Rada PK odsouhlasila a doporučila zastupitelstvu schválit poskytnutí dotace ve výši 20 mil. Kč pro Techmania Science Center o.p.s. Dotace na rok 2025 bude této obecně prospěšné společnosti poskytnuta formou individuální dotace. „Použita bude na financování nehospodářských činností Science Learning Centra, které je vymezeno jako samostatná relevantní entita výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury v rámci činnosti Techmanie,“ upřesnil náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc. Plzeňský kraj tímto krokem naplňuje svůj závazek plynoucí ze smlouvy z roku 2024, kdy se stal jedním ze dvou zakladatelů Techmania Science Center o.p.s. Druhým je ŠKODA INVESTMENT a.s.
Výuka v anglickém jazyce
Střední škola informatiky a finančních služeb, Plzeň a Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň budou po souhlasu Rady PK od nového školního roku 2025/2026 vyučovat některé předměty v anglickém jazyce.
V případě Střední školy informatiky a finančních služeb se bude jednat o výuku Dějepisu v anglickém jazyce v oboru vzdělávání Technické lyceum. „Vítáme, že se výuka v anglickém jazyce stále rozšiřuje. Na této střední škole úspěšně probíhá už od školního roku 2023/2024 v oboru Informační technologie,“ podotkl náměstek hejtmana Vladimír Kroc s tím, že aprobaci pro výuku splňují na této škole dva pedagogové.
Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu pak bude v anglickém jazyce vyučovat předměty Profesní komunikace v cizím jazyce v oboru Ekonomika podnikání – zahraniční obchod a dále Průvodcovství v cizím jazyce v oboru Ekonomika a podnikání – cestovní ruch. Kvalifikované pedagogy má škola zajištěny.
Účelová dotace UK, Lékařské fakultě v Plzni
Rada kraje vzala na vědomí poskytnutí individuální účelové dotace pro Univerzitu Karlovu Lékařskou fakultu v Plzni na dva projekty – Academic career in Pilsen_UK 2025/Akademickým pracovníkem v Plzni _UK2025 a projekt Juniorská univerzita Plzeň_UK 2025 v celkové výši 1,150 mil. Kč. Přidělení této dotace univerzitě schválilo koncem loňského roku Zastupitelstvo PK jako součást schváleného rozpočtu PK na rok 2025.
„Projekt Juniorská univerzita Plzeň_UK 2025 napomůže rozšíření spolupráce mezi Lékařskou fakultou a středními školami v regionu zaměřené na zvýšení zájmu o přírodovědné obory. Zájemci z řad středoškolských žáků budou mít možnost navštěvovat semináře s vysokoškolskými odborníky a studenty na vybraná témata. Práce akademických pracovníků a doktorandů na LF UK jim bude představena praktickými ukázkami v laboratořích,“ přiblížil cíl projektu náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc.
Druhý projekt je zaměřen na získávání akademických a výzkumných pracovníků ze zahraničí včetně návratu tuzemských pracovníků po absolvování zahraničního studia PhD či dlouhodobém zahraničním výzkumném pobytu. Cílem projektu je též vytvoření systému krajských krátkodobých/dlouhodobých pozic a stipendií pro postdoky, juniory a hostující či mimořádné profesory/výzkumníky vysokých škol a výzkumných organizací v regionu.
Cena hejtmana o nejlepší webové stránky zřizované organizace
Rada PK vyhlásila krajskou soutěž „Cena hejtmana o nejlepší webové stránky zřizované organizace“, která je určena pro organizace, které zřizují kraj či obce na území Plzeňského kraje. Schválila ustanovení poroty a také poskytnutí finančního daru vítězům této soutěže. Za I. místo vítěz obdrží 40 tis. Kč, za II. místo 30 tis. Kč a za III. místo 20 tis. Kč.
Podpora provozu záchranných stanic v PK
Rada PK schválila poskytnutí individuálních dotací na podporu provozu čtyř záchranných stanic, které pečují o zraněné volně žijící druhy živočichů v Plzeňském kraji v celkové výši 4 miliony korun. „Tyto finanční prostředky půjdou konkrétně na zajištění servisu a péče o poraněné či jinak handicapované volně žijící živočichy, na úhradu nákladů spojených s jejich odchytem, deponací, veterinárním vyšetřením, ošetřením a léčbou a zpětným návratem do přírody. Dále je lze využít na nákup krmení a náklady spojené s dopravou, rozšířením, modernizací i údržbou chovatelského zázemí záchranné stanice,“ upřesnil Petr Fišer, člen Rady PK pro oblast životního prostředí a zemědělství.
ZO ČSOP Rokycany dostane od Plzeňského kraje celkem 464,4 tis. Kč na projekt „Podpora stanice živočichů Rokycany“, ZO ČSOP-TOS záchranná stanice v Tachově obdrží příspěvek ve výši 851,4 tis. Kč na projekt „Podpora na provoz záchranných stanic 2025“. Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva Plzeň-Doubravka dostane 1 238,4 tis. Kč na projekt „Podpora na provoz záchranné stanice Plzeň 2025“ a ZO ČSOP Spálené Poříčí na projekt „Péče o handicapované živočichy v záchranné stanici živočichů ve Spáleném Poříčí v roce 2025“ obdrží cca 1,446 tis. Kč. Tyto dotace nad 1 milion korun ještě musí schválit Zastupitelstvo Plzeňského kraje.
Na svěřeném území tyto záchranné stanice ručí za poskytnutí odborné péče všem handicapovaným živočichům volně žijících druhů obratlovců vymezeným v rozhodnutí MŽP a aktivně musí spolupracovat s orgány ochrany přírody. Součástí jejich činnosti je také environmentální vzdělávání.
Vyhlášení dotačního programu Podpora uměleckého vzdělávání mladých talentů pro školní rok 2025/2026
Po úspěšném pilotním cyklu projektu Umělecká akademie ZUŠ Plzeňského kraje ve školním roce 2023/2024 rada schválila vyhlášení vzdělávacího dotačního programu na další školní rok. „Program cílí na zvýšení úrovně vzdělávání umělecky nadaných dětí v Plzeňském kraji. Jeho základem je zachování úzkého vztahu učitel-žák a poskytnutí specializovaných lekcí nad rámec školních vzdělávacích programů,“ vysvětluje radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka s tím, že tímto přístupem by mělo dojít ke zlepšení konkrétních uměleckých kompetencí žáka a zároveň by si měl také rozšířit celkový přehled o umění jako takovém.
Zařadit žáka do Umělecké akademie ZUŠ Plzeňského kraje může ředitel ZUŠ působící na území Plzeňského kraje za účasti poradních orgánů stanovených při škole (umělecká či pedagogická rada) a Krajské umělecké rady. Jedna ZUŠ může do projektu zařadit takový počet žáků, který odpovídá maximálně jednomu procentu z kapacity žáků stanovené zřizovatelem dané školy. „Počítáme opět se zapojením všech oborů – hudebního, výtvarného, tanečního a literárně dramatického oboru,“ doplňuje Libor Picka s tím, že alokovaná částka pro tento program je maximálně 6 mil. Kč.